MĚSTO BENÁTKY NAD JIZEROU K poplatku ze psů: Poplatku ze psů podléhají psi starší tří měsíců. INFORMACE K OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠCE města Benátky nad Jizerou č. 1/2011, o místních poplatcích Poplatek ze psů platí držitel psa. Držitelem je fyzická nebo právnická osoba, která má trvalý pobyt nebo sídlo na území České republiky. Poplatek ze psů platí držitel obci příslušné podle místa trvalého pobytu nebo sídla. Poplatníkem poplatku ze psů je tedy fyzická osoba nebo právnická osoba, která má trvalý pobyt nebo sídlo na území naší obce a je držitelem psa. Sazba poplatku ze psů činí podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, až 1.500,- Kč za kalendářní rok a jednoho psa, sazba poplatku ze psa, jehož držitelem je poživatel invalidního, starobního, vdovského nebo vdoveckého důchodu, který je jeho jediným zdrojem příjmů, anebo poživatel sirotčího důchodu, činí max. 200,- Kč za kalendářní rok. U druhého a každého dalšího psa může obec horní hranici sazby zvýšit až o 50 %. Konkrétní sazbu poplatku ze psů stanoví obec ve své obecně závazné vyhlášce. V případě držení psa po dobu kratší než jeden rok se platí poplatek v poměrné výši, která odpovídá počtu i započatých kalendářních měsíců. Při změně místa trvalého pobytu nebo sídla platí držitel psa poplatek ze psů od počátku kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém změna nastala, nově příslušné obci. Od poplatku ze psů je ze zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, osvobozen držitel psa, kterým je osoba nevidomá, bezmocná a osoba s těžkým zdravotním postižením, které byl přiznán III. stupeň mimořádných výhod podle zvláštního právního předpisu, osoba provádějící výcvik psů určených k doprovodu těchto osob, osoba provozující útulek zřízený obcí pro ztracené nebo opuštěné psy nebo osoba, které stanoví povinnost držení a používání psa zvláštní právní předpis. K poplatku za užívání veřejného prostranství: Předmětem poplatku za užívání veřejného prostranství je užívání veřejného prostranství zvláštními způsoby, kterými se rozumí provádění výkopových prací, umístnění dočasných staveb a zařízení sloužících pro poskytování prodeje a služeb, pro umístnění stavebních nebo reklamních zařízení, zařízení cirkusů, lunaparků a jiných obdobných atrakcí, umístnění skládek, vyhrazení trvalého parkovacího místa a užívání tohoto prostranství pro kulturní, sportovní a reklamní akce nebo potřeby tvorby filmových a televizních děl. Veřejným prostranstvím jsou v souladu s ust. 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. 1
Poplatníkem poplatku za užívání veřejného prostranství je fyzická osoba nebo právnická osoba, která užívá veřejné prostranství zvláštním způsobem uvedeným výše. Užívá-li stejnou část veřejného prostranství několik poplatníků, odpovídá za zaplacení celého poplatku společně a nerozdílně. Správce poplatku může uložit zaplacení poplatku kterémukoliv z nich. Sazba poplatku za užívání veřejného prostranství činí podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, až 10,- Kč za každý i započatý m 2 užívaného veřejného prostranství a každý i započatý den. Za užívání veřejného prostranství k umístění prodejních nebo reklamních zařízení, lunaparků a jiných atrakcí může obec zvýšit sazbu poplatku až na její desetinásobek (tj. až 100,-Kč za každý i započatý m 2 užívaného veřejného prostranství a každý i započatý den). Obec může rovněž poplatek za užívání veřejného prostranství stanovit týdenní, měsíční nebo roční paušální částkou. Konkrétní sazbu poplatku za užívání veřejného prostranství stanoví obec ve své obecně závazné vyhlášce. Poplatku za užívání veřejného prostranství ze zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, nepodléhají akce pořádané na veřejném prostranství, jejichž výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely, a vyhrazení trvalého parkovacího místa pro osoby zdravotně postižené. K poplatku ze vstupného: Předmětem poplatku je vstupné na kulturní, sportovní, prodejní nebo reklamní akce, snížené o daň z přidané hodnoty, je-li v ceně vstupného obsažena. Vstupným se rozumí peněžitá částka, kterou účastník akce zaplatí za to, že se jí může zúčastnit. Poplatníkem poplatku ze vstupného je fyzická osoba nebo právnická osoba, která akci pořádá. Sazba poplatku ze vstupného činí podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, až 20% z úhrnné částky vybraného vstupného. Po dohodě s poplatníkem může obec stanovit poplatek ze vstupného paušální částkou. Od poplatku ze vstupného jsou ze zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, osvobozeny akce, jejichž celý výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely. K poplatku z ubytovací kapacity: Poplatek z ubytovací kapacity se vybírá v obcích a městech v zařízeních určených k přechodnému ubytování za úplatu. Poplatku ubytovací kapacity nepodléhá ubytovací kapacita v zařízeních sloužících pro přechodné ubytování studentů a žáků, ubytovací kapacita ve zdravotnických nebo lázeňských zařízeních, pokud nejsou užívána jako hotelová zařízení, ubytovací kapacita v zařízeních sloužících sociálním a charitativním účelům. Poplatek platí ubytovatel, kterým je fyzická nebo právnická osoba, která přechodné ubytování poskytla. Ubytovatel je povinen vést v písemné podobě evidenční knihu, do které zapisuje dobu ubytování, jméno, příjmení, adresu místa trvalého pobytu nebo místa trvalého bydliště v zahraničí a číslo občanského 2
průkazu nebo cestovního dokladu fyzické osoby, které ubytování poskytl. Zápisy do evidenční knihy musí být vedeny přehledně a srozumitelně. Tyto zápisy musí být uspořádány postupně z časového hlediska. Evidenční knihu ubytovatel uchovává po dobu 6 let od provedení posledního zápisu. Zpracování osobních údajů v evidenční knize se řídí zvláštním právním předpisem. Sazba poplatku z ubytovací kapacity činí až 6 Kč za každé využité lůžko a den. Obec může po dohodě s poplatníkem stanovit poplatek roční paušální částkou. K poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolenému Ministerstvem financí podle jiného právního předpisu: Poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj podléhá každý povolený výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí podle jiného právního předpisu podle zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky MF ČR č. 223/1993 Sb., o hracích přístrojích, ve znění pozdějších předpisů. Poplatníkem poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí podle jiného právního předpisu je právnická osoba, která je provozovatelem výherního hracího přístroje nebo jiného technického herního zařízení povoleného Ministerstvem financí podle jiného právního předpisu. Sazba poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí podle jiného právního předpisu činí podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, za každý výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí podle jiného právního předpisu od 1.000,- Kč do 5.000,-Kč na 3 měsíce. Obecně ke všem místním poplatkům: Správu poplatků vykonává Městský úřad Benátky nad Jizerou (správce poplatků) a při řízení ve věcech poplatků se postupuje podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. nestanoví-li zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, jinak. Poplatník, popř. plátce poplatku je povinen správci poplatku oznámit identifikační údaje ve smyslu 14a zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 281/2009 Sb.) a to mj. jméno, bydliště, rodné číslo (fyzická osoba), název, místo podnikání, sídlo, identifikační číslo (právnická osoba). Nebudou-li poplatky zaplaceny poplatníkem včas nebo ve správné výši, vyměří mu městský úřad poplatek platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem. Nebudou-li poplatky odvedeny plátcem poplatku včas nebo ve správné výši, vyměří mu městský úřad poplatek platebním výměrem k přímé úhradě. Včas nezaplacené nebo neodvedené poplatky nebo část těchto poplatků může městský úřad zvýšit až na trojnásobek; toto zvýšení je příslušenstvím poplatku. Včas nezaplacený nebo neodvedený poplatek nebo jeho část či příslušenství se stává nedoplatkem. Nedoplatek lze vybrat a vymáhat ve lhůtě do 6 let ode dne splatnosti poplatku, jeho části nebo příslušenství. Byl-li před uplynutím této lhůty učiněn městským úřadem úkon, přerušující běh lhůty, běží lhůta znovu ode dne, v němž byl tento úkon učiněn. Lhůta pro vybrání a vymáhání nedoplatku končí nejpozději uplynutím 20 let od počátku jejího běhu. 3
Tomu, kdo při jednání vedeném správcem daně závažně ztěžuje průběh řízení tím, že navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek, neuposlechne pokynu úřední osoby, která řízení vede, nebo navzdory předchozímu napomenutí se chová urážlivě k úřední osobě nebo osobě zúčastněné na správě daní, může městský úřad uložit pořádkovou pokutu do 50.000,-Kč. Pořádkovou pokutu do 50.000,-Kč může městský úřad uložit také tomu, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu poplatků tím, že bez dostatečné omluvy nevyhoví ve stanovené lhůtě výzvě ke splnění procesní povinnosti nepeněžité povahy, která mu byla stanovena zákonem nebo městským úřadem, nestanoví-li zákon jiný důsledek. Jaroslav Král v. r. starosta města 4
5