Ústí nad Labem Po 17. Listopadu se začaly šířit zprávy o brutálním zákroku proti studentské demonstraci na Národní třídě. Mezi účastníky bylo několik desítek ústeckých studentů. V Ústí probíhal revoluční vývoj se zpožděním. Pondělí 20. 11. Pedagogická fakulta zahájila protestní stávku proti brutálnímu potlačení demonstrace v Praze. Stávkový výbor, složený z třiceti třech členů, vyslovil podporu stanoviska ÚV SSM Vasila Mohority, který vyslovil nesouhlas se zákrokem bezpečnosti na Národní třídě. Vedení fakulty ostře odsoudilo studentskou demonstraci. Tehdejší děkan ovšem oznámil, že vidí studentskou stávku jako poslední možnost řešení politických problémů. Protestní stávku spolu se studenty zahájili herci a zaměstnanci Činoherního studia, které vedl Petr Poledňák. Středa 22. 11. Dopoledne oznámil Petr Poledňák na shromáždění studentů koordinaci činnosti. Ještě tohoto dne se objevily vylepené letáky s provoláním o ustanovení Občanského fóra. Na koleji byl pro veřejnost promítán videozáznam z Národní třídy. Kolem čtvrté hodiny odpolední se shromáždilo přibližně 6 000 studentů a ostatních obyvatel Ústí. Ústecká demonstrace měla zprvu ekologický charakter, skandovala se hesla Chceme čistý vzduch, Krušné hory žalují, později zazněly i politické požadavky. Ve večerních hodinách došlo k ustanovení Občanského fóra. Vznik fóra podpořili studenti pedagogické fakulty, herci a zaměstnanci Činoherního studia a další. Administrativní prostory Čin. studia (v hledišti probíhala rekonstrukce) se na několik dní staly centrem OF v Ústí n.l. Budova divadla na Střekově.
Pohled na jeviště Národního domu při ustavování OF Ústí n.l. 22. 11. 1989. Na snímku v první řadě zleva: Vlastislav Kubec, Karel Roden, Ivana Chýlková, Miloš Kopečný, Marie Spurná, Magda Šputová, za nimi Zbyněk Roubal a další. Pohled na jeviště Národního domu při ustavování OF Ústí n.l. 22. 11. 1989 Čtvrtek 23. 11. Studenti společně s herci začali navštěvovat dělníky ze závodů a přesvědčovat je o nutnosti jejich účasti na generální stávce, která byla svolána na pondělí 27. 11. Některé ústecké závody zakázaly kontakt studentů s dělníky. Odpoledne se představilo nově vzniklé Občanské fórum. Ke shromážděným mluvili zástupci Občanského fóra a herci pražských divadel o připravované generální stávce. Pozdě v noci vyvolaly obrněné transportéry paniku mezi obyvateli Severní Terasy.
Pátek 24. 11. Hloučky občanů diskutovaly u ploch, kde byly vylepovány letáky. Odpůrci revoluce se snažili strhávat vylepené plakáty. Okresní výbor KSČ (Komunistická strana Československa) začal vylepovat vlastní letáky s texty Studenti do lavic, herci do divadla, Čím delší stávka, tím dražší chleba apod. Letáky KSČ byly na první pohled nápadné a vzbuzovaly trapné úsměšky čtenářů. Činnost OF byla řízena z Činoherního studia kolejí pedagogické fakulty. V Archivu města Ústí nad Labem vzniklo na popud ředitele muzea Ústecké kulturní fórum, které se krátce po svém vzniku stalo součástí OF. Sobota 25. 11. Na Mírovém náměstí proběhla další demonstrace OF. Řečníci pronášeli své projevy z ochozu spořitelny bez mikrofonů a ozvučení. Jeden z demonstrantů se rozhodl požádat krajský výbor KSČ o ozvučení náměstí. Dav demonstrantů s transparenty a vlajkami oblehl budovu krajského výboru a skandoval hesla Nebojte se nás. V budově právě probíhalo mimořádné zasedání okresního výboru KSČ. Účastníci zasedání právě sledovali videozáznam z masakru na Národní třídě. Když viděli několika tisícový dav, zachvátila je panika a začali bezhlavě pobíhat po budově. Tajemník KSČ slíbil na neděli ozvučené náměstí, proto se demonstranti vrátili v klidu na náměstí. Neděle 26. 11. Vedoucí tajemník přijal delegaci studentského stávkového výboru a delegaci ústeckého OF. Představitelé KSČ přijali pozvání veřejně vystoupit na demonstraci na Mírovém náměstí. Petr Poledňák informoval o pondělní generální stávce a kritizoval dezinformační kampaň. Spontánní ohlas vyvolala vystoupení pražských herců, studentů a dělníků ústeckých závodů. Pondělí 27. 11. V poledne přišlo podpořit požadavky OF asi 40 tisíc demonstrantů. Přišli pracující ústeckých závodů, kde se komunistickým funkcionářům nepodařilo odradit pracovníky od účasti na stávce. Promluvili zástupci některých ústeckých podniků, studenti vysokých škol, zástupci Československé strany lidové a socialistické, zástupci ústeckých Romů a další. K mikrofonu se dostal i Emil Zátopek, Jiří Bartoška a Michal Tučný. Demonstrace skončila ve 14 hodin zpěvem československé hymny.
Účastníky shromáždění na Mírovém náměstí přijel podpořit i populární Emil Zátopek. 27. 11. 1989 Generální stávka - shromáždění na Mírovém náměstí - pohled z tribuny, která byla na balkonku Čs. Spořitelny Vzpoura Lidových milic V den generální stávky se Šípek rozhodl pod vlivem událostí využít mocenské prostředky a povolal jednotku Lidových milic v plné zbroji a s protichemickými prostředky k ochraně budovy krajského výboru KSČ před účastníky demonstrace během generální stávky. Až dosud probíhaly demonstrace v pokojném duchu, jakýkoliv ozbrojený zásah by mohl vyvolat paniku a rozsáhlé ztráty na životech. Došlo ke zlomové situaci, když jednotka Lidových milic neuposlechla rozkaz a navíc poslala stížnost generálnímu tajemníkovi na ústřední výbor na postup krajského výboru KSČ s žádostí o okamžité odvolání. Úterý 28. 11. Proběhla další demonstrace OF, která měla bouřlivý průběh. Okresní tajemník KSČ byl při projevu vypískán a stejně neúspěšně skončil projev primátora města. Demonstrace vyvrcholila vystoupením Petra Poledňáka, který seznámil veřejnost s dopisem na ústřední výbor KSČ. Dopis byl večer recitován v Televizních novinách a urychlil rozpouštění Lidových milic i konec politické kariéry vedoucího tajemníka KSČ. Situace v KSČ Ačkoli Federální shromáždění schválilo 29. listopadu změnu ústavy, komunisté se nechtěli vzdát dobrovolně svých pozic. V KSČ docházelo k vytváření názorových frakcí. Například Demokratické fórum se vytvořilo i v Ústí. Tato frakce působila v důležité úloze při rozbíjení politického monopolu komunistické strany zevnitř, prosazovala zákaz Lidových milic, rozpuštění StB apod. Důležitý mezník v činnosti KSČ byla okresní konference v budově krajského výboru KSČ, 10. 12. 1989. Konference měla chaotický průběh, na začátku funkcionáři stranického aparátu ukradli a zničili balík programových tezí Demokratického fóra komunistů s alternativním programem obnovy KSČ. Do nového okresního vedení byli zvoleni staří osvědčení pracovníci stranického aparátu. Řadoví členové KSČ, kteří očekávali obnovu KSČ, po neúspěšném jednání sjezdu KSČ, hromadně odevzdávali se znechucením své stranické legitimace.
Oslava Nového roku 1990 Mimořádným způsobem proběhly oslavy Nového roku. Po půlnoci se na Mírovém náměstí shromáždilo kolem pěti tisíc Ústečanů mohutně oslavující pád komunismu. Tancovalo se, po chvíli se vytvořil průvod, kde za zvuku Pochodu padlých revolucionářů obcházel budovu KV KSČ. Výpověď rodinného přítele 18. listopadu 1989 jsme byli jako studenti gymnázia v Jateční ulici svoláni do tělocvičny. Učitelé (Gandalovič, Bartůšek, Suchánek) nám povídali, co zažili v Praze na Národní třídě. Někteří učitelé po této události opustili školu a k maturitě nás dovedli jiní. Většinou mladší a s jiným přístupem k výuce. Zmizely stresy z daného předmětu a křik v hodinách. Zmizely i obavy, že z nějakého politického důvodu (nepříslušnost rodičů v KSČ a jejich názorové postoje k tehdejšímu režimu - mezi lidmi byli donašeči příslušníkům KSČ a StB, kteří se tvářili jako kamarádi) se někteří nedostanou na vysokou školu. Následující dny se dělo hodně nového a neznámého. Vytvořila se skupinka studentů, kteří se stýkali s vysokoškoláky. Od nich jsme se dozvídali první informace, co bychom mohli dělat. Nosili jsme trikoloru. Na Mírovém náměstí jsme poslouchali řečníky a zapalovali svíčky. Všude, kde to bylo možné, se vylepovaly plakáty, které odsuzovaly události ze 17. listopadu v Praze. Jiné plakáty zase vyjadřovaly, co bychom chtěli změnit. Byli jsme plní očekávání a naděje v budoucnost. Sepsala: Kateřina Šeflová, O4, Gymnázium a SOŠ dr. V. Šmejkala, Stavbařů 5, 400 11 Ústí n. L. http://www.usti-nad- Zdroj: KAISER, Vladimír: Dějiny města Ústí n. L., uveřejněno na: labem.cz/cz/zivot-mesta/historie-mesta/, aktualizace 10. 10.2014