Plán péče o PR NA ČERNČÍ na období 2009-2018
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Název, kategorie, evidenční kód ZCHÚ a kategorie IUCN Evidenční číslo: 1286 Kategorie ochrany: přírodní rezervace Název: Na Černčí Druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: Název orgánu, který předpis vydal: ONV v Litoměřicích Číslo předpisu: 23. závěrečné plenární zasedání ONV Datum platnosti a účinnosti předpisu: 1.11.1990 1.2 Překryv s územně- správními jednotkami Kraj: Ústecký Okres: Litoměřice Obec s rozšířenou působností: Litoměřice Obec: Úštěk Katastrální území: Rochov u Tetčiněvsi (kód KÚ: 766879) 1.3 Překryv s jinými chráněnými územími CHKO: není NP: není Jiný typ chráněného území: není 1.4 Překryv se soustavou Natura 2000 Ptačí oblast: není EVL: není 1.5 Managementová kategorie IUCN: IV. - řízená rezervace 2
1.6 Historie vyhlašovacích předpisů: Původní předpis: Kategorie ochrany: chráněný přírodní výtvor Na Černčí vydal: ONV v Litoměřicích číslo: 23. závěrečné plenární zasedání ONV dne: 1.11.1990 Změna kategorie CHÚ: přírodní rezervace vydal: Ministerstvo životního prostředí ČR číslo: Vyhláška č. 395/1992 Sb. datum vydání: 11.6.1992 3
1.7 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí (katastr 766879 k.ú. Rochov u Tetčiněvsi) Číslo parcely podle KN // PK Katastr Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Výměra celková podle KN (m 2 ) Výměra v ZCHÚ (m 2 ) Číslo LV 1243/1 // 1239 766879 lesní pozemek 6 474 6 474 1 // 1243/1 766879 52 842 22 419 // 1243/3 766879 1 419 1 419 1244/2 // 1244/2 766879 lesní pozemek 2 286 2 286 1 1240 // 1240 766879 lesní pozemek 3 866 3 866 3 1242 // 1242 766879 trvalý travní 5 574 2 623 1 porost 1249 // 1249 766879 orná půda 5 888 1 383 není 1260 // 1260 766879 lesní pozemek 33 384 33 384 1 1261 // 1261 766879 lesní pozemek 1 547 1 547 1 2113 // 2113 766879 ostatní plocha ostatní komunikace 13 969 738 60000 Celkem 127 249 76 139 1.8 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha OP - vyhlášené plocha v ha lesní pozemky 7,1395 0 vodní plochy 0 0 trvalé travní porosty 0,2623 0 orná půda 0,1383 0 zemědělské pozemky ostatní 0 0 ostatní plochy 0,0738 0 zastavěné plochy 0 0 plocha celkem v ha 7,6139 0 Způsob využití pozemku ZCHÚ plocha v 0,0000 ha zamokřená plocha 0 rybník nebo nádrž 0 vodní tok 0 neplodná půda 0 ostatní způsoby využití 0 Vysvětlení rozdílu plochy mezi katastrem a LHP: Rozdíl ve výměře je způsoben: v katastru větší plocha nelesní plochy způsobeno, že část cesty (2113) v LHP uvedena jako les, p.č. 1242 v katastru TTP, ve skutečnosti les 4
1.9 Hlavní předmět ochrany 1.9.1 Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu 1. Ochrana lokality s výskytem vstavačovitých rostlin 2. Ochrana fragmentu lesostepních borů 1.9.2 Hlavní předmět ochrany současný stav Ochrana jedné z nejbohatších lokalit výskytu mnoha druhů vstavačovitých rostlin (čeleď Orchidaceae) v rámci lesostepního boru na opuce. 1.10 Cíl ochrany Cílem ochrany druhů vstavačovitých rostlin je zajištěním vhodného managementu a realizací vhodných zásahů (blokace sukcesních procesů) udržet stabilitu lesostepního boru a populací vstavačovitých a dalších ohrožených druhů rostlin, popř. umožnit jejich další šíření na lokalitě. 5
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět a cíl ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních podmínek Lokalita Na Černčí se nachází 1,25 km S od osady Julčín podél polní cesty Julčín-Rašovice v k.ú. Rochov u Tetčiněvsi na ploše 7,6139 ha v nadmořské výšce 300-315 metrů n.m. Chráněné území tvoří lesní porost uprostřed obdělávaných polí. Podle zjištění ze starých lesnických map z poloviny 19. století šlo původně o plochy pastvin na opukovém podloží. Podle nejstaršího lesního porostu v území lze předpokládat, že borovice lesní zde byla vysazována po roce 1910. Druhohorní sedimenty české křídové pánve jsou zastoupené písčitými slínovci a vápnitými pískovci středního turonu. Slínovce obsahují množství otisků schránek mlžů. Křídové sedimenty jsou zakryty čtvrtohorními sprašemi. Půdy jsou písčitohlinité, převážně rendzinové. Na základě současných znalostí nemá lokalita ze zoologického hlediska zvláštní význam. Území spadá do klimatické oblasti mírně teplé MT11 (Quitt 1971). Tato oblast je charakterizována dlouhým, teplým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, dále krátkou zimou, která je mírně teplou a velmi suchou a s krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota vzduchu činí v lednu -2 3 o C, v červenci 17 18 C. Průměrné roční srážky se pohybují od 550 do 650 mm. Biota území náleží do Úštěckého bioregionu, fytogeografického podokresu Úštěcká kotlina. Vegetační stupeň je kolinní. Potencionální vegetací území PR Na Černčí jsou reliktní vápnomilné bory (svaz Erico-Pinion), na menší části území při západních a východních okrajích acidofilní bory svazu Dicrano-Pinion. Náhradní vegetaci tvořila v období pastvy na pozemku do 19. století pestrá trávobylinná společenstva svazu Bromion s lemy svazu Geranion sanguinei a křovinatými plášti Prunion spinosae. Flóra území je velmi pestrá s výskytem řady mezních prvků, př. submediteránních (koulenka prodloužená a další). 2.2 Popis ekosystémů nebo jejich složek tvořících předmět ochrany a jejich zhodnocení z hlediska cílů ochrany chráněných Dominantní dřevinu v území tvoří borovice lesní, přimíšeny jsou bříza bělokorá, dub letní i dub zimní. Keřové patro nemá velkou pokryvnost, je však charakterizováno výskytem více druhů: krušina olšová (šíří se expanzivně), svída krvavá, hlohy, ptačí zob obecný, jeřáb obecný. Zvláště bohaté je bylinné patro. V podrostu lesostepního boru roste řada druhů rostlin z celkově ohrožené čeledi vstavačovitých. Jde o druhově nejbohatší lokalitu těchto rostlin v Úštěcké pahorkatině. 6
Najdeme zde: tořič muchonosný, vstavač nachový, vstavač vojenský, vstavač osmahlý, okrotici bílou, vemeník dvoulistý, kruštík tmavočervený, kruštík širolistý. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů A. Přírodní společenstva název společenstva podíl plochy v ZCHÚ (%) popis charakteru výskytu Lesostepní bor (L8.2) 60% centrální a východní část rezervace Suché acidofilní doubravy (L7.1) 40% převážně západní a na zbytku územ obvodová část rezervace Kulturní bor (X9a) 15% jižní část rezervace Komunikace (X1) 5% protíná rezervaci ve směru S-V B. Rostliny název druhu tořič hmyzonosný (Ophrys insectifera) vstavač osmahlý (Orchis ustulata) kociánek dvoudomý (Antennaria dioica) okrotice bílá (Cephalanthera damassonium) pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conpsea) vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha) kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens) koulenka prodloužená (Globularia bisnagarica) kruštík růžkatý (Epipactis muelleri) sasanka lesní (Anemone sylvestris) kruštík širolistý oddálený (Epipactis helleborine subsp. orbicularis) jalovec obecný pravý (Juniperus communis subsp. communis) aktuální stupeň početnost ohrožení popis charakteru výskytu cca 50 rostlin KO, C1 centrum výskytu terénní deprese v západní části lesostepního boru několik rostlin SO, C1 západní část lesostepního boru, poblíž terénní deprese SO, C2 především západní část několik desítek lesostepního boru, blíže terénní rostlin deprese několik desítek O, C3 především křoviny při okraji rostlin cesty několik desítek O, C3 okraj cesty, východní část rostlin lesostepního boru několik desítek O, C3 křoviny, lesostepní bor, podél rostlin několik desítek rostlin několik rostlin několik desítek rostlin několik rostlin několik desítek - set rostlin několik rostlin několik ks cesty na obou stranách boru O, C3 křoviny, lesostepní bor, podél cesty na obou stranách boru O, C3 podél cesty, terénní deprese - především západní část boru, i východní část boru O, C2 především západní část lesostepního boru, blíže terénní deprese SO, C2 přímo podél cesty O, C3 roztroušeně ve skupinkách v rámci celé PR Na Černčí C1 při cesta, východní část lesostepního boru C3 především západní část lesostepního boru Vysvětlivky: O = ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. KO = kriticky ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. SO = silně ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. C1 = Kriticky ohrožený taxon (Červený seznam 2000) C3 = Ohrožený taxon (Červený seznam 2000) C4a = Vzácnější taxon vyžadující pozornost (Červený seznam 2000)) 7
C. Živočichové Systematický ani orientační průzkum různých oborů zoologie v přírodní rezervaci dosud nebyl proveden. 8
2.3 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti a) ochrana přírody Dle historických mapových podkladů bylo území východně od cesty a část i západně od cesty využíváno jako pastvina (viz http://archivnimapy.cuzak.cz), zbytek území tvořily jehličnaté lesní porosty. Následně (s počátkem před cca100 lety) bylo započato se zalesňováním. Legislativní ochrana území z hlediska ochrany přírody je od počátku devadesátých let minulého století. Negativní vlivy : 1. Deponování hnoje na okraji ZCHÚ v r.1993 v ochranné pásmu 2. Zalesnění borovicí lesní a borovicí černou b) lesní hospodářství Lokalita byla v minulosti negativně ovlivněna lesnickými zásahy primárním faktorem bylo zalesnění plochy původní pastviny v centrální části borovicí lesní, následně zavádění nepůvodních dřevin do přirozených lesních porostů (borovice černá). Absence obnovy listnáči přirozené dřevinné skladby (dub letní, buk lesní, habr obecný) se nejeví jako významný negativní faktor. Vývoj rostlinných společenstev naznačuje, že přiměřené zastínění (bez použití listnáčů v centru výskytu orchideovitých) je pozitivním faktorem. Lesní porosty jsou zařazeny do kategorie lesa zvláštního určení. c) zemědělské hospodaření Z podkladů získaných z Císařských otisků stabilního katastru (http://archivnimapy.cuzak.cz) vyplývá, že v roce 1843 byla centrální část přírodní rezervace vedena jako pastvina. Následné zalesnění bezpochyby ovlivnilo složení bylinného společenstva. Protože stanovištní poměry centrální části přírodní rezervace nejsou ideální pro vývoj lesních společenstev, udržela se v místě významná populace vstavačovitých. d) turistika Přímo přírodní rezervací je vedena účelová komunikace směrem od Julčína do Rašovic. Cesta není turisticky vyznačena. Území je známé především botanikům, z hlediska biotopů je plocha uváděna jako jedna z ukázek tzv. lesostepního boru. Přesto, že je území známé, se v území příliš neprojevují některé negativní doprovodné jevy jako je sběr, popř. vyrýpávání zvláště chráněných, příp. vzácných druhů rostlin. 9
d) zhodnocení dosavadní péče ochrany přírody Před rokem 2003 probíhaly práce v PR Na Černčí pouze v rámci platného LHP (především probírka porostu borovice lesní). První zásah byl proveden na podzim 2003 (odklizení a spálení větví, odstranění části porostu křovin, kosení lesostepní plochy východně od cesty). Na základě doporučení plánu péče o PR Na Černčí (období 2004-2008) došlo ke změně intenzity managementu území a velká pozornost byla věnována odstranění křovinného náletu a semenáčků borovice lesní a borovice černé. Následně byla část porostů každoročně kosena. Tyto práce se projevily na celkovém zlepšení stavu předmětu ochrany (především zvýšení množství kvetoucích jedinců tořiče hmyzonosného, koulenky prodloužené, pětiprstky žežulníku, vemeníku dvoulistého i v. zelenavého). Na základě těchto výsledků je třeba opakovat každoroční kosení porostů, ruční odstraňování křovinného a stromového náletu a semenáčků borovice černé a semenáčků borovice lesní. 2.4 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Lesní hospodářský plán pro LČR, s.p., LHC Litoměřice 2007 2016 Lesní hospodářský plán pro Město Úštěk, LHC Lesy Města Úštěku 2000-2009 2.5 Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti 1. Přirozený sukcesní vývoj směřující k zarůstání rozvolněných ploch náletovými dřevinami, především borovicí, jasanem, břízou a krušinou olšovou 2. Invaze expanzivních ruderálů (Calamagrostis epigeios, Impaiens parviflora) a ostružiníku a) ochrana přírody Na plochách se strženým humusovým horizontem bez aplikace speciálních zásahů hrozí nebezpečí postupné sukcese. Je proto potřeba neustále tuto sukcesi blokovat, kosit travní porost, odstraňovat případnou stařinu a opad jehličí z borovic. b) lesní hospodářství Současný způsob hospodaření v lesních porostech (přiměřená prořezávka či probírka) je v souladu s cíli ochrany lokality. Ohrožením lokality by mohla, absurdně, být snaha převést současné, většinou uměle obnovené lesní porosty na porosty se skladbou přírodě blízkou. Velmi důležitá je úzká spolupráce příslušného odborného lesního hospodáře se specialistou ochrany přírody botanikem. 10
2.6 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.6.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast PLO 17 Severočeská pískovcová plošina a Český ráj Lesní hospodářský celek Litoměřice Výměra LHC v ZCHÚ (ha) 0,37 Období platnosti LHP (LHO) 1.1.2007-31.12.2016 Organizace lesního hospodářství Lesy České republiky, s.p., Lesní správa Litoměřice Nižší organizační jednotka Revír Tetčiněves Přírodní lesní oblast PLO 17 Severočeská pískovcová plošina a Český ráj Lesní hospodářský celek Lesy Města Úštěku Výměra LHC v ZCHÚ (ha) 5,95 Období platnosti LHO 1.1.2000-31.12.2009 Organizace lesního hospodářství - Nižší organizační jednotka - Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: Soubor lesních typů (SLT) Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT Výměra (ha) Podíl (%) 2K Kyselá buková doubrava BO 0-+, DB 5-7, BK 0-3, HB 0-1, LP +-2, BŘ +-1 0,95 15 2C Vysýchavá buková BO 0-1, DB 5-8, BK 0-2, HB +-3, LP +-2, doubrava BŘ +-2, 5,37 85 Celkem 6,32 100 Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) BO borovice lesní 5,39 87,1 0-0,65 0-9 BOC borovice černá 0,63 9,3 0 0 DB dub zimní + + 3,67-5,71 50-78 OS topol osika 0,16 2,5 0 0 BŘ bříza bělokorá 0,14 1,1 0,37-1,31 5-17 BK buk lesní 0 0 0-1,63 0-20 HB habr obecný 0 0 0,26-1,88 4-27 LP lípa srdčitá 0 0 0,37-1,82 5-19 Celkem 6,32 100 % Pozn. Údaje o porovnání přirozené a současné skladby lesa jsou uvedeny pro případ, že by předmětem ochrany byl prioritně les. Vzhledem k tomu, že hlavním předmětem ochrany je druhově nejbohatší lokalita vstavačovitých rostlin v Úštěcké pahorkatině, cílem lesnických opatření nemůže být přírodě blízké lesní společenstvo, ale vytvoření podmínek pro uchování a rozvoj synuzie bylinného podrostu. 11
Přirozená druhová skladba dle: I.Míchal a V.Petříček eds. (1998): Péče o chráněná území II., Praha:1-714 str. 2.7 Zhodnocení výsledků předchozí péče a závěry pro další postup Předchozí plány péče navrhovaly snížení zakmenění a postupnou změnu druhové skladby lesních porostů. Obnova přirozené druhové skladby měla probíhat tak, že zpočátku budou lesní porosty prosvětleny a bude sníženo zakmenění borovice, postupně bude zvýšen podíl dubu, buku a habru na úkor borovice lesní. Podporováno mělo být zmlazení dubu, odstraněna borovice černá, z keřového patra trnka, krušina olšová (šíří se expanzivně), svída krvavá, hlohy, ptačí zob obecný a růže. Provedené managementové zásahy (sečení, odstranění keřového podrostu) ukazují, že dosavadní způsob péče podporuje předmět ochrany. Nadále pokračuje invaze expanzivních ruderálů (Calamagrostis epigeios, Impaiens parviflora) a ostružiníku. Stále trvá potřeba udržovat prosvětlení lesních porostů, nejlépe jednotlivým či skupinovým výběrem. Zásah musí být vyznačen v úzké spolupráci se specialistou na předmět ochrany. Současný stav chráněného území lze hodnotit jako optimálně se vyvíjející společenstvo s rozvojem druhů v území chráněných. V následně zpracovaném lesním hospodářském plánu je nutné lesní porosty nadále zařadit do kategorie Les zvláštního určení a umožnit tak provádění lesnických i nelesnických opatření ve prospěch předmětu ochrany (snížené zakmenění, odstraňování keřového podrostu, kosení vybraných částí lokality). Schválený LHP pro porostní skupinu 633B10 majetek LČR, s.p., předepisuje obnovní těžbu při jihovýchodním okraji porostní skupiny, pruhovou sečí o výměře 0,13 ha, následně zalesnění BO 75 DB 25. Z hlediska zájmů ochrany stanoviště se doporučuje eventuální těžební zásah provést pouze clonnou sečí, uměle nezalesňovat. Pro podporu chráněných druhů bylinného patra bylo navrhováno a v posledních letech realizováno každoroční kosení travních porostů suchých trávníků i v místech po vyřezaném náletu stromů a keřů Plány péče zahrnovaly (nebo bylo během jejich tvorby zvažováno) také případné kosení ploch s výskytem tořiče hmyzonosného. 2.8 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Při zajišťování managementu hlavních předmětů ochrany - ochrana lokality s výskytem vstavačovitých rostlin a ochrana fragmentu lesostepních borů může docházet ke kolizi. 12
Problémem může být snaha přeměnit stávající, převážně uměle založené lesní porosty, na porosty přírodě blízké, odpovídající celoplošně stanovišti lesostepních borů. Tato činnost by mohla ohrozit výskyt vstavačovitých, kterým současná skladba porostu evidentně neškodí. Prioritou v území je výskyt vstavačovitých. Při zajišťování péče o hlavní předmět ochrany může docházet ke kolizi při ochraně přírodních stanovišť s výskytem ZCHD rostlin a při ochraně biotopů, na která jsou vázána společenstva teplomilného hmyzu. Jedná se zejména o způsob kosení travních porostů a likvidaci křovinného náletu. Tyto kolize lze vyřešit obvyklými způsoby (např. mozaikovité sečení travních porostů). 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Silnější zakmenění v por. skupinách 633B 06, 07d, 10a (především vzrůstající borovice) způsobují silnější zastínění, případná absence hospodaření - kosení (z pohledu předmětu ochrany), může mít za následek šíření druhu válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum). Hospodaření v lesních porostech má za cíl uchovat hlavní předmět ochrany, tzn. ochrana lokality s výskytem vstavačovitých rostlin. Z toho důvodu není v plánu péče navrhován přechod k přírodě blízkému stavu lesa, ale zásahy jsou navrhovány minimální, vždy pouze za účelem uchování prosvětlení porostu způsoby výběrnými. Těžené stromy musí být v dostatečném předstihu vyznačeny odborným lesním hospodářem a specialistou ochrany přírody botanikem. Lesostepní bor je definován jako společenstvo s dominantní borovicí lesní v řídkém a zakrslém stromovém patře, vzácně přimíšen je dub letní, příp. zimní nebo bříza bělokorá. Keřové patro, s pokryvností až 50%, je nutné redukovat z důvodu hrozby poklesu druhového bohatství bylinného patra. Z uvedených důvodů nelze směrnici rámcových zásad vytvářet z pozice péče o les, ale zásadně z pozice péče o bylinné společenstvo. Z tohoto důvodu není ve směrnici rámcových zásad uvedeno složení cílové druhové skladby při obnově lesa. 13
Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů les zvláštního 2K, 2C 1 určení Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa SLT základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny ostatní dřeviny 2K 2C A) Porostní typ borové porosty Základní rozhodnutí Obmýtí Obnovní doba 150 fyz.věk 50 - nepřetržitá Hospodářský způsob výběrný Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Uchování stanoviště pro výskyt vstavačovitých Způsob obnovy a obnovní postup Pro návrhové období plánu nepodporovat přirozenou ani umělou obnovu, odstraňovat nálet s důrazem na geograficky nepůvodní druhy Péče o nálety, nárosty a kultury Zmlazení redukovat ve prospěch prioritního předmětu ochrany, ponechat jalovec Výchova porostů Redukce geograficky nepůvodních dřevin, usměrňování světlostních poměrů porostů ve prospěch prioritního předmětu ochrany Opatření ochrany lesa Bez zvláštních opatření Provádění nahodilých těžeb Nepředpokládá se, v případě výskytu nutná úzká spolupráce s orgánem OP Doporučené technologie Soustřeďování UKT, LKT při zámrzu nebo při déle trvajícím suchu. Vždy pouze se souhlasem orgánu OP. Poznámka minimalizovat škody zvěří (kaliště) redukcí stavu na stanoviště únosnou míru, příp. instalovat pachové ohradníky 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území V lesních porostech je hospodaření podřízeno předmětu ochrany. Blíže viz příloha I - Tabulka A - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich. Na plochách s výskytem zvláště chráněných druhů jsou plánovaná opatření zpracována v příloze Tabulka B - Popis dílčích ploch a objektů nelesního charakteru na PUPFL (Příloha II) 14
3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo je dle zákona 114/1992 Sb., odst. 6, 37 50 m od hranice ZCHÚ. V tomto území nejsou plánovány žádné zásahy. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Území je geodeticky zaměřeno, GP existuje, ale údaje nebyly vloženy do katastru nemovitostí. 1. Geodetické zaměření V roce 2001 zadal Okresní úřad v Litoměřicích vyhotovení geometrický plán pro zaměření přírodní rezervace od Geodézie ČS, a.s. se sídlem ve Štětí, která ho zpracovala dne 12.3.2001 a katastrální úřad v Litoměřicích souhlasil dne 21.3.2001 s novým očíslováním parcel. Tento geometrický plán však nebyl vložen do KN a je pouze přílohou v rezervační knize ZCHÚ. V další fázi je kromě vkladu GP do KN nutné vytýčení hranic v terénu a provedení verifikace uvedených druhů pozemků u jednotlivých parcel 2. Obnova značení hranic ZCHÚ v terénu Pruhové značení hranic PR v terénu je nutné obnovit alespoň 1x během platnosti plánu péče. 3.4 Návrhy potřebných administrativně správních opatření v území Zadat GP do katastru nemovitostí. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Území je přístupné po zpevněné cestě mezi Julčínem a Rašovicemi. Návrhy na vyznačení této cesty ze strany Klubu českých turistů nejsou. Území je navštěvováno relativně málo. Časté odborné návštěvy, především botaniků, vyplývají z popularity území (území je druhové bohaté). Plocha PR Na Černčí v současnosti nevyžaduje žádné opatření typu situování tras návštěvnosti nebo oplocení území. Ve smyslu regulace návštěvnosti je nutný intenzivnější dozor formou služeb stráže ochrany přírody v době květu atraktivních rostlin. 15
3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Na lokalitě je umístěn informační panel s odborným textem a fotografiemi zvláště chráněných druhů zde se vyskytujících. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Návrhy na průzkum území: 1) Zpracování nového inventarizačního průzkumu botanického 2) Základní průzkum bioindikačně významných epigeických (terestrických) bezobratlých (modelové skupiny: střevlíkovití brouci, pavouci, mravenci, mnohonožky, blanokřídlí) 3) Základní průzkum fyto- a xylofágních bezobratlých (modelové skupiny: nosatcovití, mandelinkovití, tesaříkovití brouci, motýli Návrhy na monitoring území: Monitoring výskytu vstavačovitých (především: tořič hmyzonosný, kruštík růžkatý, kruštík širolistý oddálený) a druhu kociánek dvoudomý 16
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů Druh zásahu a odhad množství (plochy) Náklady za rok (Kč) Náklady za období platnosti PP (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy Údržba textového panelu 5 000,- Oprava dřevěného panelu (ošetření, nátěr) 3 000,- Geodetické vytyčení hranice (500 m) - 20 000,- hraničními patníky (lomové body, dle geometrického plánu) Obnova pruhového hraničního značení 3 000,- (1,5 km) Obnova cedulí se státním znakem 6 000,- Celkem (Kč) Opakované zásahy Kosení travních porostů (4 ha) 52 000,- 520 000,- Ruční odstraňování semenáčků BO, BOC 52 000,- 520 000,- (4 ha) Likvidace keřového a stromového náletu 26 000,- 260 000,- (2 ha) Celkem (Kč) 128 000,- 1 337 000,- 4.2 Použité podklady a zdroje informací ABTOVÁ M. (1991): Botanický inventarizační průzkum CHPV Na Černčí.- Ms. (Depon. in AOPK ČR-stř. Ústí n.l.) KOLBEK J., PETŘÍČEK V. (1994): Příspěvek ke květeně Úštěcké pahorkatiny. - Severočes. přírodou, 28: 65-84. Litoměřice.Rezervační kniha AOPK ČR - stř. Ústí n.l. I.Míchal a V.Petříček eds. (1998): Péče o chráněná území II., Praha:1-714 str. Chytrý M., Kučera T. & Kočí M. (eds.) (2001): Katalog biotopů České republiky.agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Praha. Ochranářský plán na období 1998-2003 17
4.3 Seznam mapových listů a) Katastrální mapa (1:2880) číslo mapového listu: VS-III-09-01 VS-III-09-05 b) Státní mapa 1:5000 odvozená číslo mapového listu: Dubá 5-5, Dubá 5-6 c) Základní mapa České republiky 1:10000 číslo mapového listu: 02-44-01 4.4 Seznam používaných zkratek Zkratky dřevin odpovídají příloze č. 4 k vyhl. MZe č. 84/96Sb. AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky LHP Lesní hospodářský plán LHC Lesní hospodářský celek PR Přírodní rezervace ZCHÚ Zvláště chráněné území ZCHD Zvláště chráněný druh SLT Soubory lesních typů KN Katastr nemovitostí TTP Trvalé travní porosty 4.5 Plán péče zpracoval Ing. Roman Hamerský, MSc. U Kapličky 5 Datum zpracování: listopad 2008 18
Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy a tabulky Příloha č. 1: Orientační mapa území se zákresem ZCHÚ Příloha č. 2: Mapa parcelního vymezení Příloha č. 3: Lesnická mapa porostní pro LHC Město Úštěk Příloha č. 4: Lesnická mapa obrysová pro LHC Litoměřice (LČR, s.p., LS Litoměřice) Příloha č. 5: Lesnická mapa typologická Příloha č. 6: Mapa Stupně přirozenosti lesních porostů Příloha č. 7: Mapa pracovních ploch Příloha I: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Tabulka A Příloha II: Popis dílčích ploch a objektů nelesního charakteru na PUPFL Tabulka B 19
Příloha II: Popis dílčích ploch a objektů nelesního charakteru na PUPFL Tabulka B Plocha Výměra (ha) Stručný popis charakteru a dlouhodobý cíl A 2,0 Biotop L8.2 lesostepní bor a nejbližší okolí tohoto bitopu Plánovaný zásah Naléhavost Termín Počet zásahů za období plánu péče Kosení travního porostu včetně odstraňování (vyhrabávání) jehlic borovice lesní V případě zjištění významného výskytu zástupců bezobratlých je nutné přizpůsobit managementová opatření: pruhové sečení, posuny sečí, omezení nebo vynechání sečení částí pozemků. Tato přizpůsobení platí i v případě nových zjištění v rámci monitoringu populací vzácných druhů. 1 VII.-X. 10x 2,0 Ruční odstraňování stromového náletu (semenáčky BO, BOC) B 2,0 Biotop L8.2 lesostepní bor a nejbližší okolí Částečné odstraňování keřového náletu (především ve tohoto bitopu východní části PR): krušina olšová (šíří se expanzivně), svída krvavá, hlohy, ptačí zob obecný, jeřáb obecný Nezasahovat do 5-metrového ochranného pásu při okraji lesa (pufrační funkce z okolních polí)! Neodstraňovat jedince druhu jalovec obecný! 2,0 Ruční odstraňování stromového náletu (semenáčky BO, BOC) 2,0 Kosení travního porostu včetně odstraňování (vyhrabávání) jehlic borovice lesní V případě zjištění významného výskytu zástupců bezobratlých je nutné přizpůsobit managementová opatření: pruhové sečení, posuny sečí, omezení nebo vynechání sečení částí pozemků. Tato přizpůsobení platí i v případě nových zjištění v rámci monitoringu populací vzácných druhů 1 celoročně 10x 5x 1-2 IX - III 1 celoročně 10x 1 VII.-X. 10x * stupně naléhavosti jednotlivých zásahů, podle následujícího členění: 1.stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2.stupeň - zásah vhodný, 3.stupeň - zásah odložitelný