CS Politika soudržnosti 2007 2013 Poznámky a úřední texty Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Fond soudržnosti Evropské sdružení pro územní spolupráci Nástroj předvstupní pomoci Průvodce Leden 2007
Europe Direct je služba, která vám pomůže odpovědět na otázky týkající se Evropské unie. Bezplatná telefonní linka (*): 00 800 6 7 8 9 10 11 (*) Někteří operátoři mobilních sítí neumožňují přístup k číslům 00800 nebo mohou tyto hovory účtovat. Evropská komise ani žádná osoba jednající jménem Komise nenese odpovědnost za případné využití uvedených informací. Názory vyjádřené v této publikaci zavazují pouze autora, neodrážejí nutně postoj Evropské komise. Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu, a to na serveru http://europa.eu. Katalogové údaje jsou uvedeny na konci této publikace. Lucembursko: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2007 ISBN 92-79-03801-X Evropská společenství, 2007 Kopírování je povoleno pouze s uvedením zdroje Printed in Belgium Fotografie na obálce: Kontrola radiace elektrických přístrojů v Caddsdown Business Support Centre v Devonu (Spojené království), což je projekt, který spolufinancuje Evropský fond pro regionální rozvoj Evropská komise, generální ředitelství pro regionální politiku / Mike St Maur Sheil Mapy na stranách 15, 17, 19, 21, 22, 23, 38, 137: EuroGeographics Association for the administrative boundaries
Politika soudržnosti 2007 2013 Poznámky a úřední texty Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Fond soudržnosti Evropské sdružení pro územní spolupráci Nástroj předvstupní pomoci
Předmluva Evropská unie má podle mého názoru důvod být hrdá na svou politiku podpory soudržnosti, která vytváří nové možnosti a zmenšuje rozdíly mezi příjmy v jednotlivých regionech. I když se tato politika soudržnosti využívá pochopitelně především k pomoci nejméně rozvinutým regionům, aby mohly rozhodovat o nových investicích, které by bez ní byly nemyslitelné, věnuje se i problémům nedostatečných příležitostí v ostatních regionech, kde pomáhá čelit intenzivnější konkurenci v globalizovaném hospodářství. Tyto předpisy stanovují společný rámec provádění politiky soudržnosti. Zůstanou v platnosti sedm let, tedy do roku 2013, a to v souladu s dlouhodobým strategickým přístupem, který představuje základní princip této politiky. Nový regulační rámec přináší ve srovnání s programovacím obdobím 2000 2006 několik reforem. Především došlo k zmodernizování politiky soudržnosti, která byla vybavena novou strukturou; ta klade větší důraz na nutnost strategické vize při realizaci společných priorit Společenství shrnutých ve strategii růstu a zaměstnanosti, kterou Unie zahájila v roce 2005. Evropská politika soudržnosti bude totiž během příštích let hlavním nástrojem Společenství, pokud se modernizace ekonomiky Unie týče. Politika soudržnosti tento strategický rys kombinuje s decentralizací odpovědnosti, jež je delegována na místní subjekty, které mají v členských zemích a regionech zkušenosti nebo know- -how nutné k zajištění úspěchu při uskutečňování této politiky. Poté, co Komise schválí obecnou strategii, je často na regionech, aby přijímaly klíčová rozhodnutí v takových oblastech, jako je výběr a řízení projektů. Byla přijata významná opatření k racionalizaci legislativy a zjednodušení pravidel řízení programů soudržnosti, takže fungování politiky soudržnosti získá na jednoduchosti a efektivnosti. Mezi těmito opatřeními citujme snížení počtu finančních nástrojů z šesti na tři, zavedení nové zásady proporcionality, která zajistí zmírnění administrativní zátěže, nahrazení pravidel Společenství pravidly národní způsobilosti, a výzva členským státům a regionům k posílení transparentnosti a komunikace. Tři iniciativy, které společně zavedla Evropská komise a Evropská investiční banka spolu s dalšími finančními institucemi, rovněž pomohou členským zemím a regionům ke zdravému a efektivnímu řízení fondů a lepšímu využívání nástroje finančního inženýrství. Konkrétně pak Jaspers pomůže členským zemím a regionům připravit velké projekty, Jeremie posílí přístup k financování rozvoje malých a středních podniků a Jessica podpoří trvalé investice v městských oblastech. Nové předpisy představují soudržný rámec, umožňující politice soudržnosti dál přinášet konkrétní výsledky. Členské země, Evropský parlament a Komise intenzivně pracovaly na vytváření tohoto pevného rámce, kterému se dostane investiční podpory ve výši 50 miliard EUR za rok. O tento společný referenční rámec se budeme opírat, když se těchto zdrojů budeme snažit co nejlépe využít při vytváření nové budoucnosti pro naše občany. Danuta Hübner, evropská komisařka pro regionální politiku 3
Úvod...6 1 2 3 Obsah Obecné informace...9 1. Cíle a obecná pravidla...10 1.1 Cíl Konvergence...13 1.2 Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost...18 1.3 Cíl Evropská územní spolupráce...20 1.4 Finanční zdroje...24 2. Zásady pomoci...27 3. Strategický přístup...28 3.1 Obecné strategické zásady...28 3.2 Národní strategický referenční rámec...28 3.3 Následné strategické hodnocení...30 4. Programování...32 5. Účinnost...34 6. Řízení, monitorování a kontrola...35 7. Finanční řízení...36 Obecné nařízení...39 Evropský fond pro regionální rozvoj...95 Nařízení týkající se Evropského fondu pro regionální rozvoj...97 Evropský sociální fond...109 Nařízení týkající se Evropského sociálního fondu...111 4
4 5 6 Fond soudržnosti...119 Nařízení týkající se Evropského fondu soudržnosti...121 Evropské seskupení pro územní spolupráci...125 Nařízení týkající se Evropského seskupení pro územní spolupráci...127 Nástroj předvstupní pomoci...135 Nařízení týkající se nástroje předvstupní pomoci...138 Kontaktní adresy...150 5
Úvod Politika soudržnosti Evropské unie, která je od roku 1986 součástí Smluv, byla přijata s cílem snižovat rozdíly mezi úrovní rozvoje jednotlivých regionů, a posílit tak ekonomickou i sociální soudržnost. Se začleněním deseti nových států v roce 2004 a následně Bulharska s Rumunskem v roce 2007 bylo nutné toto harmonizační úsilí umocnit, takže hlavní příjemci fondů byli vyzváni, aby přispěli k ekonomickému rozvoji svých nových partnerů. Celá Unie současně čelí výzvám plynoucím ze zrychlující se ekonomické restrukturalizace způsobené globalizací, z uvolnění obchodu, dopadů technologické revoluce, rozvoje ekonomiky postavené na znalostech, stárnoucí populace a nárůstu přistěhovalectví. Aby bylo možné na tyto výzvy reagovat, ukázalo se nutné přijmout nový legislativní mechanismus. Pro období 2007 2013 se skládá z následujících součástí ( 1 ) ( 2 ): Obecné nařízení. Stanovuje společná pravidla pro Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF) a Fond soudržnosti. Toto nařízení je založeno na zásadě řízení sdíleného Unií, členskými státy i regiony a stanoví jak nový postup programování, tak nové normy pro finanční řízení, kontrolu a hodnocení projektů. Politika soudržnosti je nově strukturována kolem tří nových prioritních cílů: soudržnost, regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a evropská územní spolupráce. Nařízení pro každý ze zdrojů financování [EFRR, ESF, Fond soudržnosti a nástroj předvstupní pomoci (IAP)( 3 )]. Zcela nové nařízení zavádějící přeshraniční orgán pověřený prováděním programů spolupráce. Více strategická politika Hlavním přínosem nových právních předpisů jsou obecné zásady Společenství a národní strategický referenční rámec, které dávají nové politice strategickou dimenzi. Členské státy a regiony se vyzývají, aby priority Společenství převedly v priority národní a přitom si zachovaly svá vlastní specifika. Finanční pomoc je navíc méně rozptýlená a soustředí se na kategorie vyplývající ze strategie Evropské unie na pomoc růstu a zaměstnanosti (takzvaná Lisabonská strategie). Prioritními osami zde jsou výzkum a technologický rozvoj, inovace a podnikání, informační společnost, doprava, energetika, ochrana životního prostředí a investice do lidského kapitálu, politika trhu práce a lepší přizpůsobení pracovníků i společností. Evropská komise je v mnoha ohledech garantem při uskutečňování této strategie prostřednictvím plánování, protože dohlíží na to, aby se investice soustředily právě na výše zmíněné priority. ( 1 ) Tato publikace zahrnuje opravy k příloze III a k příloze IV nařízení (ES) č. 1083/2006 (po vstupu Bulharska a Rumunska), které byly zveřejněny v Úředním věstníku L 27 ze dne 2.2.2007 a v Úředním věstníku L 239 ze dne 1.9.2006. ( 2 ) Detaily provádění těchto nařízení jsou uvedeny ve zvláštním nařízení Komise, které není součástí tohoto textu, ale je uveřejněno v Úředním věstníku: nařízení (ES) č. 1828/2006, Úř. věst. L 371 ze dne 27.12.2006. ( 3 ) Nařízení o nástroji předvstupní pomoci je předkládáno kvůli úplnosti, i když regionální politiky se týká pouze část. 6
Více důvěry členským státům Členské státy mají obecně větší prostor k provádění operačních programů. Pravidla způsobilosti výdajů jsou nyní národní, a nikoliv stanovená Společenstvím. Velká změna se ale týká kontrolních pravidel pokud členský stát od počátku prokáže, že má spolehlivý kontrolní systém, jsou jeho povinnosti vůči Komisi méně rozsáhlé a tato pak bude akceptovat prohlášení orgánu vnitrostátní kontroly. Nařízení zjednodušující politiku soudržnosti Nové nařízení zmenšuje úlohu Komise a ta se tak může soustředit na strategický přístup, který je tou skutečnou přidanou hodnotou Společenství. Toto zjednodušení se projevuje zejména snížením počtu fondů a programovacích etap, ale byla též zharmonizována pravidla, kterými se řídí Fond soudržnosti a strukturální fondy. Na druhé straně teď může politiku soudržnosti díky změnám v pravidlech územní způsobilosti využít celé území Unie a všichni její občané. Politika soudržnosti získala na období 2007 2013 rozpočet ve výši 347 miliard EUR (v současných cenách), což je více než třetina celkového evropského rozpočtu. Neomezuje se ovšem jen na prostou finanční pomoc, cílem je také zlepšit konkurenceschopnost a růstový potenciál, a to jak na místní, tak regionální a vnitrostátní úrovni. Konkurenceschopnost hospodářství přináší prospěch celému území Unie včetně regionů soudržnosti, všichni zúčastnění něco získají. Solidární Evropa totiž musí být rovněž Evropou dynamickou, produktivní a inovující. Pravidelně aktualizované informace naleznete na internetových stránkách Inforegio: http://ec.europa.eu/inforegio 7
1OBECNÉ INFORMACE
1. Cíle a obecná pravidla Bývalé cíle strukturálních fondů a iniciativy Společenství v období 2000 2006 jsou nahrazeny novou strukturou, která mechanismus zjednodušuje: Struktura politiky soudržnosti 2000 2006 2007 2013 Cíle Iniciativy Společenství Fond soudržnosti Finanční nástroje Cíle Finanční nástroje Cíl 1 zaostávající regiony EFRR ESF EZOZF-Záruka EZOZF-Orientace FNOR Konvergence EFRR ESF Fond soudržnosti Fond soudržnosti Fond soudržnosti Cíl 2 oblasti, jež procházejí hospodářskou a sociální přeměnou Cíl 3 systémy vzdělávání a podpora zaměstnanosti EFRR ESF ESF Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost EFRR ESF Interreg III URBAN II (*) EQUAL (*) EFRR EFRR ESF Evropská územní spolupráce EFRR Leader + EZOZF-Orientace Rozvoj venkova a restrukturalizace odvětví rybolovu mimo cíl 1 EZOZF-Záruka FNOR 4 cíle 4 iniciativy Společenství Fond soudržnosti 6 nástrojů 3 cíle 3 nástroje (*) V období 2007 2013 jsou iniciativy Urban II a Equal včleněny do cílů Konvergence a Regionální konkurence a zaměstnanost. 10
Fond soudržnosti již v období 2007 2013 nefunguje samostatně, nýbrž je součástí cíle Konvergence. Pro všechny tři fondy platí stejná pravidla programování a řízení. Tři nové cíle zahrnují úkoly bývalých cílů 1, 2 a 3 i tří bývalých iniciativ Společenství: Interreg III, Equal a Urban. Interreg III byl včleněn do cíle Evropské územní spolupráce. Programy Urban II a Equal jsou zahrnuty do cílů Konvergence a Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Program Leader +, jakož i Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EZOZF), nahrazuje Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFVR), zatímco z finančního nástroje pro rozvoj rybolovu (FNOR) se stává Evropský rybářský fond (ERF), přičemž EZFRV a ERF mají od nynějška vlastní právní základ a nejsou již součástí politiky soudržnosti. OBECNÉ INFORMACE REFERENCE Obecné nařízení: strany 3 a 4 11
1.1 Cíl Konvergence Cíl Konvergence je zaměřen na podporu růstu a zaměstnanosti v nejméně rozvinutých regionech. Důraz klade zejména na inovace a znalostní společnost, schopnost přizpůsobovat se hospodářským a sociálním změnám a zlepšování životního prostředí i výkonnosti správy. Financován je z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu, ale také z Fondu soudržnosti a týká se nejméně rozvinutých členských států a regionů. Způsobilost cíle Konvergence 2000 2006 2007 2013 OBECNÉ INFORMACE Regiony na úrovni NUTS 2, jejichž hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele je nižší než 75 % průměru Společenství Žádná změna Cíl 1 Přechodná podpora pro regiony v oblastech, které byly způsobilé pro regionům přizpůsobené cíle v období 1994 1999, ale v období 2000 2006 už nejsou k cíli 1 způsobilé ( phasing-out ) Přechodná klesající podpora až do roku 2013 pro regiony, které by byly v rámci cíle Konvergence způsobilé, pokud by příslušný práh zůstal na hodnotě 75 % průměru HDP EU-15, a ne EU-25. Odpovídá přechodné podpoře cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost (viz strana 18) Konvergence Fond soudržnosti Členské státy, jejichž hrubý národní důchod (HND) je nižší než 90 % průměru Společenství Žádná změna Přechodná klesající podpora až do roku 2013 pro regiony, které by byly způsobilé pro Fond soudržnosti, pokud by práh zůstal na hodnotě 90 % průměru HND EU-15, a ne EU-25. Oblasti vhodné pro cíl Konvergence spojují regiony způsobilé na základě regionálních kritérií (HDP/obyv. < 75 % průměru EU viz strany 14 a 15) a členské státy vhodné pro Fond soudržnosti na základě vnitrostátního kritéria (HND < 90 % průměru EU viz strany 16 a 17). REFERENCE Obecné nařízení: články 3 5. Článek 8. 13
Regiony vhodné pro cíl Konvergence Bulharsko: celé území Česká republika: Střední Čechy, Jihozápad, Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Střední Morava, Moravskoslezsko Německo: Brandenburg-Nordost, Mecklenburg-Vorpommern, Chemnitz, Dresden, Dessau, Magdeburg, Thüringen Estonsko: celé území Řecko: Anatoliki Makedonia, Thraki, Thessalia, Ipeiros, Ionia Nisia, Dytiki Ellada, Peloponnisos, Voreio Aigaio, Kriti Španělsko: Galicia, Castilla-La Mancha, Extremadura, Andalucía Francie: Guadeloupe, Martinique, Guyana, Réunion Itálie: Campania, Puglia, Calabria, Sicilia Lotyšsko: celé území Litva: celé území Maďarsko: Közép-Dunántúl, Nyugat-Dunántúl, Dél-Dunántúl, Észak-Magyarország, Észak- -Alföld, Dél-Alföld Malta: celý ostrov Polsko: celé území Portugalsko: Norte, Centro, Alentejo, Região Autónoma dos Açores Rumunsko: celé území Slovinsko: celé území Slovensko: Západné Slovensko, Stredné Slovensko, Východné Slovensko Spojené království: Cornwall and Isles of Scilly, West Wales and the Valleys Regiony způsobilé pro přechodný režim cíle Konvergence ( phasing-out ) Belgie: Province du Hainaut Německo: Brandenburg-Südwest, Lüneburg, Leipzig, Halle Řecko: Kentriki Makedonia, Dytiki Makedonia, Attiki Španělsko: Principado de Asturias, Región de Murcia, Ciudad Autónoma de Ceuta, Ciudad Autónoma de Melilla Itálie: Basilicata Rakousko: Burgenland Portugalsko: Algarve Spojené království: Highlands and Islands 14 REFERENCE Rozhodnutí Komise 2006/595/ES
OBECNÉ INFORMACE Konvergence EFRR a ESF 3 FHJ P ( * 4 2007 2013 Regiony způsobilé pro cíl Konvergence Regiony způsobilé pro přechodný režim tohoto cíle (phasing-out) 15
Státy způsobilé pro čerpání z Fondu soudržnosti: Bulharsko Česká republika Estonsko Řecko Kypr Lotyšsko Litva Maďarsko Malta Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Stát způsobilý pro přechodný režim Fondu soudržnosti: Španělsko 16 REFERENCE Rozhodnutí Komise 2006/596/ES
Konvergence Fond soudržnosti OBECNÉ INFORMACE 2007 2013 Státy způsobilé k čerpání z Fondu soudržnosti Státy způsobilé pro přechodný režim Fondu soudržnosti 17
1.2 Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost pokrývá všechny oblasti Evropské unie, které nejsou způsobilé pro cíl Konvergence. Zaměřuje se na posílení konkurenceschopnosti a atraktivnosti regionů a zvýšení zaměstnanosti tím, že předjímá hospodářské a sociální změny. Financován je z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu. Způsobilost cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost 2000 2006 2007 2013 Cíl 2: průmyslové, venkovské, městské nebo rybářské oblasti splňující určitý počet kritérií. Úroveň stropu Společenství je 18 % Cíl 3: všechny regiony mimo cíl 1 Přechodný režim bývalého cíle 1 (tzv. phasing-out ) Všechny regiony, které nejsou pod cílem Konvergence nebo přechodnou podporou (regiony NUTS 1 nebo NUTS 2 podle členských států) Přechodný režim pro regiony NUTS 2, které pokrývá cíl 1, ale jejichž HDP přesahuje 75 % průměru HDP EU-15 (tzv. phasing-in ) viz níže uvedený seznam U cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost již nedochází k rozdělování na zóny, jako tomu bylo v bývalém cíli 2 (venkovské, městské zóny atd.). Nyní se upřednostňuje vypracování ucelené strategie použitelné v celém regionu místo v dřívějších malých zónách na úrovni obcí, okresů apod. Regiony způsobilé pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Regiony Evropské unie, které nejsou vhodné pro cíl Konvergence nebo přechodnou podporu cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost ( phasing-in ), jsou všechny způsobilé pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. 18 Regiony způsobilé k přechodné podpoře v rámci cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost ( phasing-in ) Irsko: Border, Midland and Western Řecko: Sterea Ellada, Notio Aigaio Španělsko: Castilla y León, Comunidad Valenciana, Canarias Itálie: Sardegna Kypr: celé území Maďarsko: Közép-Magyarország Portugalsko: Região Autónoma da Madeira Finsko: Itä-Suomi Spojené království: Merseyside, South Yorkshire REFERENCE Obecné nařízení: články 3 6. Článek 8. Rozhodnutí Komise 2006/597/ES
OBECNÉ INFORMACE Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost (EFRR a ESF ) 3 FHJ P ( * 4 2007 2013 Regiony způsobilé pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Regiony vhodné k přechodné podpoře v rámci cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost ( phasing-in ) 19
1.3 Cíl Evropská územní spolupráce Cíl Evropská územní spolupráce směřuje k posílení spolupráce na přeshraniční, nadnárodní i meziregionální úrovni, přičemž funguje jako doplněk obou zbývajících cílů, protože vhodné regiony jsou současně způsobilé i v rámci cíle Konvergence nebo Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Financuje jej Evropský fond pro regionální rozvoj a snahou cíle je podporovat společná řešení pro orgány jednotlivých zemí v oblasti městského, venkovského a pobřežního rozvoje, rozvoje ekonomických vztahů a vytváření malých a středních podniků. Spolupráce se zaměřuje na výzkum, vývoj, informační společnost, životní prostředí, prevenci rizik a integrované vodohospodářství. Způsobilost: Pro účely přeshraniční spolupráce: vhodné jsou regiony úrovně NUTS 3, nacházející se podél všech vnitřních a některých vnějších pozemních hranic a hranic námořních, které jsou od sebe vzdáleny nejvýše 150 km. (Seznam těchto regionů je zveřejněn v rozhodnutí Komise ze dne 31. října 2006 (*), viz odpovídající mapa na straně 21). Pro účely nadnárodní spolupráce: vhodné jsou všechny regiony, ale po vzájemné konzultaci s členskými státy stanovila Komise třináct oblastí spolupráce (tyto oblasti jsou vymezeny v rozhodnutí ze dne 31. října 2006 (*), viz mapy na stranách 22 a 23). Pro účely meziregionální spolupráce, vytváření sítí a výměny zkušeností: vhodné jsou všechny evropské regiony. Územní spolupráce mění statut, je povýšena na úroveň plnohodnotného cíle, což ji zviditelňuje a dodává silnější právní základ. Spolupráci mezi zeměmi mimo Evropskou unii již nepodporují strukturální fondy, ale dva nové nástroje: za prvé nástroj evropského sousedství a partnerství a za druhé nástroj předvstupní pomoci. Pod evropskou územní spolupráci spadá pouze ta s nečlenskými zeměmi, které nedostávají finanční pomoc Evropské unie (Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko, atd.). Přeshraniční spolupráce pokryje zeměpisně větší území než bývalý Interreg, zejména pokud jde o spolupráci námořní. Pro účel meziregionální spolupráce přichází v úvahu celá Evropa, ale Unii jako takovou pokrývá pouze jediný program (oproti čtyřem v rámci Interreg III C). Vytváření sítí, jakož i výměnu spolupráce, pokrývají tři rozdílné programy, které předkládá dvacet sedm členských států: Interact: podpůrný program pro orgány řídící programy spolupráce Urbact: tematické sítě měst ORATE: monitorování územního plánování 20 REFERENCE Obecné nařízení: články 3 7. ( * ) Rozhodnutí Komise 2006/769/ES
OBECNÉ INFORMACE Přeshraniční spolupráce (EFRR) 2 E GI O ') 3 2007 2013 Regiony vhodné k přeshraniční spolupráci 21
Oblasti nadnárodní spolupráce Severní periferní oblasti Baltské moře Severozápadní Evropa Severní moře Atlantské pobřeží Jihozápadní Evropa 22
Alpský prostor Střední a východní Evropa OBECNÉ INFORMACE Středomoří Jihovýchodní Evropa Azory-Madeira-Kanárské ostrovy (Makaronésie) Oblast Indického oceánu Karibská oblast Vymezení oblastí spolupráce mimo Evropskou unii jsou jen orientační a mohou doznat úprav. 23
1.4 Finanční zdroje Rozdělení podle cílů Dostupné zdroje dosahují částky 308 041 miliard EUR (v cenách roku 2004) nebo 347 410 miliard EUR (v cenách současných), z toho je: 81,5 % pro cíl Konvergence ; 16 % pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost ; 2,5 % pro cíl Evropská územní spolupráce. Phasing-in : 3,4 % Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: 12,6 % Fond soudržnosti: 20 % Přeshraniční spolupráce: 1,8 % Nadnárodní spolupráce: 0,5 % Meziregionální spolupráce / sítě: 0,1 % Program PEACE : 0,1 % ( 1 ) Phasing-out: 4 % Regiony s HDP/obyv. nižší než 75 % Unie: 57,5 % Současné ceny v milionech EUR 70 000 60 000 50 000 Evropská územní spolupráce Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Phasing-in Phasing-out Konvergence Fond soudržnosti 40 000 30 000 20 000 10 000 24 0 BE BG CZ DK DE EE IE EL ES FR IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO SI SK FI SE UK ( 1 ) Program PEACE má za cíl konsolidaci mírového procesu v Severním Irsku.
Rozdělení podle jednotlivých členských států Komise provede orientační rozdělení položek pro jednotlivé členské státy podle následujících kritérií: počet obyvatel přicházejících v úvahu, prosperita státu, regionální prosperita a míra nezaměstnanosti. Orientační rozdělení položek podle jednotlivých členských států v letech 2007 2013 (v současných cenách, v milionech EUR) Fond soudržnosti Konvergence Konvergence Phasing-out Phasing-in Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Evropská územní spolupráce Celkem Belgie 638 1 425 194 2 258 Bulharsko 2 283 4 391 179 6 853 Česká republika 8 819 17 064 419 389 26 692 Dánsko 510 103 613 Německo 11 864 4 215 9 409 851 26 340 Estonsko 1 152 2 252 52 3 456 Irsko 458 293 151 901 Řecko 3 697 9 420 6 458 635 210 20 420 Španělsko 3 543 21 054 1 583 4 955 3 522 559 35 217 Francie 3 191 10 257 872 14 319 Itálie 21 211 430 972 5 353 846 28 812 Kypr 213 399 28 640 Lotyšsko 1 540 2 991 90 4 620 Litva 2 305 4 470 109 6 885 Lucembursko 50 15 65 Maďarsko 8 642 14 248 2 031 386 25 307 Malta 284 556 15 855 Nizozemsko 1 660 247 1 907 Rakousko 177 1 027 257 1 461 Polsko 22 176 44 377 731 67 284 Portugalsko 3 060 17 133 280 448 490 99 21 511 Rumunsko 6 552 12 661 455 19 668 Slovinsko 1 412 2 689 104 4 205 Slovensko 3 899 7 013 449 227 11 588 Finsko 545 1 051 120 1 716 Švédsko 1 626 265 1 891 Spojené království 2 738 174 965 6 014 722 10 613 Meziregionální spolupráce/ sítě 445 445 Technická pomoc 868 Celkem 69 578 199 322 13 955 11 409 43 556 8 723 347 410 OBECNÉ INFORMACE Pozn.: Vzhledem k tomu, že čísla byla zaokrouhlena, nemusí celkové částky přesně odpovídat. 25
2. Zásady pomoci Zásady pomoci jsou v rámci výše zmíněných tří cílů stejné jako v období 2000 2006, jde opět o doplňkovost, provázanost, koordinaci, soulad a dodatečnost. Jsou zaváděny i nové principy: proporcionalita, rovnost žen a mužů a zákaz diskriminace, udržitelný rozvoj a přednostní zaměření fondů na lisabonské priority. Tyto zásady jsou společné všem třem cílům. Princip dodatečnosti: u regionů připadajících v úvahu v rámci cíle Konvergence prověří Komise a členské státy úroveň veřejných výdajů. Strukturální fondy nesmí nahrazovat veřejné strukturální výdaje členského státu. Pro nové programové období navíc existuje mechanismus finanční opravy v případě nedodržení tohoto principu, který v období 2000 2006 neexistoval. Fondy nyní musí být zaměřeny na priority Evropské unie v oblasti podpory konkurenceschopnosti a zaměstnanosti (jak je stanoveno v příloze 4 obecného nařízení). Komise a členské státy zajistí, aby bylo na uvedené priority vyčleněno alespoň 60 % výdajů všech členských států v rámci cíle Konvergence a minimálně 75 % výdajů v rámci cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Princip proporcionality: tento nově zavedený princip má za cíl upravit povinnost členských států podle výše výdajů na operační program. Pravidlo se týká: výběru ukazatelů k hodnocení programu, povinností při hodnocení, řízení a předkládání zpráv (podle článku 13.1); kontroly: pokud program nepřekročí 750 milionů EUR a příspěvek Komise 40 % veřejných výdajů, má stát méně povinností. Auditorský orgán nemá povinnost předkládat Komisi příslušnou strategii (článek 74). Princip partnerství se rozšiřuje, což znamená, že veškeré jiné vhodné subjekty zastupující občanskou společnost, partneři z oblasti ekologie, nevládní organizace a subjekty zabývající se prosazováním rovnosti žen a mužů se mohou účastnit jednání o využití strukturálních fondů i řízení všech stadií plánování (provádění, monitorování, hodnocení). OBECNÉ INFORMACE Výdaje fondů jsou zaměřeny na priority Unie. Tato lisabonská orientace je v rámci nařízení novým principem. Princip dodatečnosti se uplatňuje jiným způsobem. Princip partnerství je rozšířen. Novým principem je proporcionalita. REFERENCE Obecné nařízení: články 9 17 a 74. 27
3. Strategický přístup 3.1 Obecné strategické zásady Komise na základě úzké spolupráce s členskými státy navrhla obecné strategické zásady Společenství pro soudržnost, které Rada Evropské unie oficiálně schválila dne 6. října 2006 (*). Každý členský stát předkládá národní strategický referenční rámec, který bude v souladu s těmito strategickými obecnými zásadami a poslouží jako referenční nástroj pro přípravu programování fondů. Od nynějška bude větší provázanost mezi třemi rozhodovacími a akčními úrovněmi: úrovní Společenství, vnitrostátní úrovní a úrovní zavádění programů. 3.2 Národní strategický referenční rámec Národní strategický referenční rámec je nový typ nástroje pro systém programování, který platí pro období 2007 2013. Nejde o nástroj řízení, jakými byly rámce podpory Společenství využívané v předchozích obdobích, nýbrž definuje zejména politické priority a navrhuje klíčové prováděcí principy. Národní strategický referenční rámec je určen pro cíl Konvergence a cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Může se rovněž použít pro cíl Evropská územní spolupráce, pokud o tom rozhodne členský stát. Národní strategický referenční rámec připravují jednotlivé členské státy, které při přípravě spolupracují se svými partnery a Komisí. Hlavní body, které musí národní strategický referenční rámec obsahovat: seznam partnerů a účastníků, kteří se na jeho přípravě podíleli (článek 11); analýzu společensko-ekonomické situace, slabých i silných stránek celého území, a to s přihlédnutím ke směrům vývoje evropského a světového hospodářství; definici zvolené strategie, seznam operačních programů pro cíle Konvergence a Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, orientační roční financování z každého fondu pro jednotlivé programy; popis toho, jak národní strategický referenční rámec přispěje k prioritám Lisabonské strategie (které jsou uvedeny v článku 9.3); pro regiony vhodné v rámci cíle Konvergence informace týkající se spolupráce s Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova a Evropským rybářským fondem; informace nezbytné pro ověření, zda je dodržována zásada dodatečnosti; opatření navržená k posílení výkonnosti správy. Harmonogram: Poté, co strategické obecné zásady přijme Rada Evropské unie, má členský stát pět měsíců na to, aby Komisi předložil národní strategický referenční rámec. Po jeho přijetí má Komise tři měsíce na to, aby vznesla případné připomínky. 28 Komise poté přijme rozhodnutí týkající se následujících bodů národního strategického referenčního rámce každého členského státu (stanovené v článku 28.3): seznam operačních programů, financování jednotlivých programů z každého fondu, úroveň výdajů zaručujících dodržení zásady dodatečnosti pro cíl Konvergence. REFERENCE Obecné nařízení: články: 25 28. (*) Rozhodnutí Rady 2006/769/ES.
Strategický přístup a programování 2000 2006 (například etapy pro cíl 1) 2007 2013 1. Plán rozvoje předkládaný členským státem 1. Obecné strategické zásady Společenství pro soudržnost navržené Komisí, které přijímá Rada s ohledem na souhlas Parlamentu OBECNÉ INFORMACE 2. Rámec podpory Společenství vytvořený a přijatý Komisí na základě plánu rozvoje 3. Operační programy navrhované členským státem nebo regionem, rozhodnutí Komise 2. Národní strategický referenční rámec navrhovaný členským státem při dodržení zásady partnerství a s ohledem na priority Unie, Komise rozhoduje o části národního strategického referenčního rámce 3. Operační programy navrhované členským státem nebo regionem, rozhodnutí Komise 4. Jednotný programový dokument přijatý Komisí, ve kterém je zahrnut rámec podpory Společenství a operativní programy 5. Dodatek k programu předkládaný členskými státy jako doplněk k bodům 3 a 4. Zde je nutné zdůraznit dvě hlavní novinky: Již v období 2000 2006 existovaly priority, nyní však programovací priority stanoví dokument, který přijímá Rada Evropské unie (všechny členské státy), totiž obecné strategické zásady Společenství. Národní strategický referenční rámec zavádí jedinou strategii, tedy jedinou celkovou vizi každého členského státu. 29