Přehled základních nesrovnalostí mezi knihou a současnými pravidly plemenné knihy FPS (nejprve je černě uveden originální text z knihy, zeleně potom následuje oprava) KAPITOLA: PŘÍBUZENSKÁ PLEMENITBA NEBEZPEČNÝ JEV str. 86 Koeficient příbuzenské plemenitby určuje především relativní čistotu chovu. Chovatelé se snaží proti příbuzenské plemenitbě důrazně bojovat. Právě čistota chovu se dosahuje vyšší příbuzenskou plemenitbou, aby jedinci v daném plemeni co nejblíže odpovídali standardu. Udržování čistoty chovu přináší pozitivní a negativní jevy. Příbuzenská plemenitba přináší pozitivní a negativní jevy. Genetická variabilnost byla nízká, tudíž požadovaná čistota chovu neodpovídala představám chovatelů. Pokud je nízká variabilita, je vysoká příbuznost a tím i čistota chovu, což odpovídá představám chovatelů. Co neodpovídá představám chovatelů, je hlavně zdravotní stav koní, negativně ovlivněný příbuzenskou plemenitbou. Cílem je zvýšení genetické variability, což by znamenalo velký posun ve snaze o zlepšení kvality. Zvýšení variability samo o sobě může paradoxně zhoršit kvalitu koní a čistotu chovu. Zvýšení variability a tím tedy snížení příbuzenské plemenitby zlepšuje vitalitu koní (příkladem je vyšší odolnost, plodnost a lepší zdravotní stav kříženců), ale ne kvalitu koní, běžně chápanou jako kvalitu exteriéru dle standardu plemene. PK FPS je uzavřená a nedochází k přilití krve zvenku, proto se zvažuje využít liniovou plemenitbu a následné křížení linií, které by mohlo přinést podobný pozitivní efekt jako křížení plemen. KAPITOLA: REGISTRACE A DOKLADY FRÍSKÝCH KONÍ STR. 90-99 str. 92 Při inseminaci obdrží majitel klisny od majitele hřebce registrační lístek, tedy hlášení o narození hříběte geboortebericht. Od majitele hřebce může při inseminaci majitel klisny obdržet pouze připouštěcí lístek. Geboortebericht vydává plemenná kniha FPS na základě hlášení inseminací od držitelů hřebců většinou na konci připouštěcí sezóny. Vystavení tohoto lístku je zpoplatněno a je dokladem o připuštění klisny v daném roce a zároveň pak slouží jako hlášení o narození, nenarození či úhynu hříběte v roce následujícím. str. 92 Na základě tohoto formuláře (myšleno vyplněný geboortebericht zaslaný na PK FPS) zašle KFPS majiteli hříběte pas a rodokmen zalitý v laminátu. Na základě hlášení o narození hříběte je chovateli zasílán modrý registrační lístek hříběte a ten je spolu s dokladem o načipování a o provedení testu DNA
podkladem pro vystavení pasu a rodokmenu! Rodokmen je navíc vydáván pouze členům KFPS, nečlenům je vydán pouze pas. str. 92 Tyto doklady (myšleno pas a rodokmen) může obdržet každé hříbě ještě před načipováním. Pas nelze vydat žádnému neoznačenému koni (u fríských koní je za označení považován mikročip). Rodokmen nelze navíc vydat bez prokázání původu (např. účast na svodu pod matkou a platný registrační lístek nebo rozbor DNA). str. 95 Hříbě je nejvhodnější načipovat pod matkou. Může tak učinit kterýkoli veterinář doma, případně holandský komisař na svodu. Pokud hříbě načipuje veterinář doma, je povinností provést i test DNA a předložit i DNA matky. Vše na náklady majitele. U hříbat, která mají v pořádku registrační lístek a jsou předvedena a načipována na svodu pod matkou, je test DNA prováděn namátkově na náklady KFPS. str. 95 Při dodatečném čipování starších koní je nutné dodat potvrzení od veterináře s vyznačením čísla čipu, připouštěcí lístek, DNA matky i hříběte. Chovatelům, kteří nedodrží z nějakého důvodu správný postup hlášení o narození hříběte a registrace hříběte, je CSFHO schopna vyřídit doklady i dodatečně. U hříbat po nelicentovaných hřebcích je třeba dodat i DNA a rodokmen otce. Je tedy možné registrovat jakékoliv fríské hříbě, i když majitel nepředloží všechny doklady vydané KFPS. str. 95 Po splnění všech těchto podmínek je číslo čipu zapsáno do rodokmenu koně. Číslo čipu se nezapisuje do rodokmenu dodatečně, ale načipování je zásadní podmínkou pro vydání rodokmenu i pasu! str. 96 Hlavní plemenná kniha Stamboek (Stb) vede evidenci.. (atd.) Nelze dát rovnítko mezi Stamboek a hlavní PK. Stamboek je jen oddíl hlavního registru FPS (tj. hlavní plemenné knihy), ale existuje i v ostatních registrech tj. Bijboek I Stamboek, Bijboek II- Stamboek i KFPS-D - Stamboek. Stejně jako všechny registry mají i svůj oddíl Veulenboek (hříběcí kniha). Evidence do hlavního registru začíná stejně jako v ostatních registrech VŽDY zápisem hříbat do Veulenboek. str. 96 Registruje koně starší 3 let s plným původem, tj. kombinaci plemenného hřebce a klisny zapsaných ve Stamboek (Stb). PK registruje všechny koně, kteří splňují podmínky zápisu. Ne jen koně tříleté, ne jen koně s plným původem, ne jen koně ze Stb klisen (matka může být i ve Vb). Jediným předpokladem pro zápis hříběte do Veulenboek v hlavním registru je pouze to, aby klisna byla zapsaná v hlavním registru (je jedno zda v oddíle Veulenboek nebo Stamboek ) a byla připuštěna chovným FPS Stb hřebcem (zde je označení Stb správné). Pokud je matka hříběte zapsaná v KFPS-D (Stb či Vb) případně v BI (Stb či Vb), může být hříbě po Stb otci za určitých podmínek
rovněž zapsáno do hlavního registru. Koně označení s plným původem jsou ve fríském světě chápáni jako koně, kteří mají v mateřské linii minimálně první tři klisny s titulem Ster nebo vyšším. Také se tomu říká plná mateřská linie. Na str. 111 je to uvedeno jako plné papíry. Plný původ zásadně nemá vliv na zápis koně do registrů. str. 96 Rodokmen doprovázející koně je zelenožlutě proužkovaný a v levém horním rohu je uveden registr Stamboek. V rodokmenu z hlavního registru je uvedeno: FPS register Stamboek nebo FPS register Veulenboek. Zelenožlutý je pouze rodokmen koní z hlavního registru FPS. Jiné registry mají rodokmeny odlišných barev. str. 96 V rodokmenu koní zařazených do přídavných knih je v levém horním rohu uveden registr Veulenboek (Vb). Veulenboek je hříběcí kniha a v žádném případě přídavná! Je to základní oddíl obsažený ve všech 4 registrech. Všechna registrovaná hříbata jsou zapsána do Veulenboek. Zápis do dalších oddílů (Stb, Stb Ster atd.) je možný ve většině případů až po absolvování svodů! str. 96 Koně zůstávají v hříběcí knize, oddělené jsou v jednotlivých přídavných knihách vedeni pouze podle pohlaví. Hříběcí kniha není přídavná! Hříbata se do Vb zapisují jako Vb-M a Vb-H, tedy klisničky zvlášt a hřebečci zvlášt a pokud v dospělosti nepostoupí do jiného oddílu (např. po svodu), tak tam zůstávají registrovaní celý život. str. 96 Bijboek I registruje potomky klisen ve Stamboek a BI. Do registru BI se zapisují hříbata splňující podmínky registrace. Většinou se jedná o potomky servisních hřebců v jednotlivých zemích. Matka ale může být z hlavního registru Stamboek i Veulenboek nebo z Bijboek I (Stamboek i Veulenboek), KFPS D (Stamboek i Veulenboek), případně za určitých podmínek i z Bijboek II (Stamboek i Veulenboek). V posledním případě může být otcem hříběte i Stb hřebec.. str. 96 Bijboek II registruje potomky po fríských hřebcích bez licence vedených v hříběcí knize v BI nebo BII. Bijboek II registruje většinou potomky po hřebcích bez licence. Zapisují se zde však i hříbata po hřebcích s neuznávanou licencí (z jiné PK), po hřebcích, kterým byla licence odebrána apod. Pokud se uvádí z jakých FPS registrů hřebci jsou, tak musí být uvedeny všechny 4 registry (hřebci jsou vedeni ve všech registrech v hříběcí knize Vb). str. 96 Ve většině zemí tento chov hraničí s porušením zákona.
KFPS koně do BII registru zapisuje bez sankcí, vystavuje jim rodokmeny, hodnotí je na svodech a uděluje jim tituly. str. 99 Zápis první generace potomků z různých plemenných knih je přísně střežen a má svá daná pravidla. Zcela nejjednodušší je kombinace plemenného hřebce s chovnou kobylkou vedenou v Stb. O zařazení jejich potomka do některé z knih Stb potom rozhodují další kritéria exteriérová, pohybová a rodokmen daného koně. Nelze zaměňovat Stb za Hlavní plemennou knihou. Zřejmě zde tedy mělo být, že pokud je připuštěna klisna z hlavní plemenné knihy (je jedno jestli Veulenboek nebo Stamboek!) plemenným hřebcem Stb, potomstvo se automaticky zapisuje do hlavního registru (hlavní PK). Potomek je zařazen vždy automaticky ve Veulenboek (nikoli Stb) a o jeho postupu do dalších oddílů hlavní plemenné knihy opravdu většinou rozhoduje posouzení exteriéru a pohybu v rámci svodu. Rodokmen však na svodech posuzován běžně není a posouzení rodokmenu je součástí prakticky pouze výběru hřebců do plemenitby. str. 99 Vše je ale v rukou posuzujících inspektorů (rozuměj návrat potomků z BI a KFPS-D knihy do hlavní PK), kteří přihlíží nejen ke kvalitě předvedeného koně, ale velkou roli hraje u původ posuzovaného jedince. O zápisu hříběte do hlavní plemenné knihy (hlavního registru) nerozhodují inspektoři a už vůbec ne kvalita předvedeného koně. Rozhoduje o tom pouze rodokmen matky hříběte, tj. pokud má hříbě po Stb otci a z matky BI nebo KFPS D na návrat do hlavní plemenné knihy nárok dle platných pravidel KFPS, je tam zapsáno ihned při registraci. Změna registru po svodu nebo po posouzení inspektory není možná. KAPITOLA: KLISNY, OCENĚNÍ FRÍSKÝCH KONÍ, SPORTOVNÍ TESTY STR. 100-108 str.100 Rozhoduje se (rozuměj na svodu), zda klisna po matce ze Stb nebo BI bude přijata do chovu, tedy postoupí-li do Stb knihy nebo zůstane v hříběcí knize nebo BI. Existují 4 registry plemenné knihy fríského koně - hlavní FPS registr, BI, BII a KFPS-D. Všechny mají oddíl Vb i Stb a v každém je tedy možné, aby klisna postoupila z Vb do Stb. Zásadně není možné, aby klisna na svodu postoupila z jednoho registru do druhého, tedy změnila se její registrace z hlavního na BI, BII či KFPS D nebo naopak. Pro přijetí do Stb v rámci žádného registru nezáleží na tom, zda je matka ve Stb nebo není. Zřejmě je zde jako Stb míněna Stb v hlavním FPS registru, ale Stb mají všechny registry. V rámci svodu se jednoduše řečeno rozhoduje, zda klisny v rámci registru, v kterém byly jako hříbata zapsány podle původu postoupí z Vb do Stb, jakou získají prémii a případně titul. V minulosti to nebylo možné u registru BII, ale dnes již i klisna z BII může za kvalitu získat Ster apod. Dále se svodu účastní klisny pro zlepšení hodnocení. Klisny, které na svodu nepostoupí z Vb do Stb, lze dále normálně využít k chovu, stejně jako klisny, které svod neabsolvují. str.103 Prémie mohou získat hříbata do věku 3 let a klisny starší tří let.
Prémie mohou získat pouze hříbata v roce narození a pak roční a dvouleté klisny. Nikoli tedy roční a dvouletí hřebci, případně valaši. U koní starších tří let mohou prémie získat nejen klisny ale i valaši! str. 103 Toto ocenění (rozuměj prémie) se neuděluje hřebcům starším 3 let, kteří jsou registrování v hříběcí knize, BI a BII. Hřebcům od roku věku se v žádném registru prémie neudělují. Dokonce ani plemenným hřebcům. Hřebec může prémii získat jen jako hříbě v roce narození. Pokud jsou uvedeny registry, tak by měla být uvedena hříběcí kniha v rámci všech registrů (hlavního, BI, BII a KFPS-D). str.104 Klisna oceněná 3e prémií je tzv. čekatelka na titul. Čekatelství na titul Ster v pravidlech KFPS neexistuje. Třetí prémie znamená, že klisna byla na svodu ohodnocena jako kvalitnější, než klisna bez prémie. O prémie a titul se mohou pokusit všechny klisny (i valaši) ve všech registrech, starší než 3 roky. Tento pokus mohou pak každoročně opakovat, bez ohledu na minulá hodnocení. Označení 3e znamená pouze řadovou číslovku v nizozemštině, tedy prémie je první, druhá, třetí, nikoli 1e, 2e, 3e. str. 106 Prémie může být udělena jen hřebcům zapsaným v plemenné knize, a to pouze na Centrálním svodu hřebců v Leeuwarden. Prémie se již plemenným hřebcům neudělují. str. 106 Hřebci a valaši vedení ve Vb mohou dostat titul Ster Vb nebo zůstávají ve Vb bez ocenění. Hřebcům ani valachům se prémie neudělují. Valaši mohou na svodu získat veškeré prémie, zápis do Stb a titul Ster jako klisny. str. 106 Podmínkou udělení titulu Koruna je úspěšné složení zkoušek ABFP nebo IBOP a ve stejném roce účast na Centrálním svodu klisen. str. 106 Titul model ( ) Podmínkou je jedno hříbě a úspěšně zakončení zkouška IBOP nebo ABFP. Klisna navržená na titul Koruna nebo Model na Centrálním svodu musí nutné zkoušky absolvovat (případně získat titul Sport v soutěžích) do konce následujícího kalendářního roku, nemusí je mít tedy nutně předem nebo ve stejném roce, jak by se mohlo z textu zdát. Dokonce se jedná o prodloužení lhůty březím klisnám. Místo zkoušek lze uznat i Sport titul a není zmíněna požadovaná KVH. Dále v Holandsku lze sice návrh na titul Koruna a Model obdržet jen na Centrálním svodu klisen, ale v ostatních zemích může být navržen na normálním svodu. str. 106 Preferent ( ) U hřebců je titul závislý na počtu dcer s titulem Ster nebo Model a na zplození hřebce, který se stane rovněž plemeníkem. U hřebců je udělení titulu Preferent závislé na počtu všech titulů (Ster, Kroon, Model, Preferent, Sport, Prestatiemoeder) získaných všemi potomky (hřebci,
valachy a klisnami). Za každý titul u potomstva otec získává body, rovněž získává body za zplození plemenného hřebce nebo pokud je jeho dcera matkou plemeníka. Teprve součet těchto bodů mu dává nárok na zisk titulu. str. 108 Klisny a hřebci se mohou zúčastnit IBOP a ABFP testů. Tyto testy mohou absolvovat i valaši. str. 108 Zkratkou IBOP je značí výkonnostní zkoušky pro jezdecké účely. ABFP všeobecné výkonnostní zkoušky. Zkouška IBOP není jen pro jezdecké účely, ale může být složena i v zápřeži. Jedná se o zkoušku využitelnosti koně (nejen fríského). str. 108 Úspěšné složení zkoušky otevírají navíc cestu k získání sportovních titulů a ocenění. Zkouška může částečně ovlivnit např. zisk titulu Ster může se k ní přihlédnout. Může být také složena pro definitivní udělení titulu Model a Koruna. Zkouška však neotevírá cestu ke sportovním titulům, titul Sport se získává za výsledky ve sportovních soutěžích. str. 108 Formulář (rozuměj lineární popis) vypovídá o exteriéru (barva, ocas, hustota, kvalita a délka hřívy, rousy, hlava). Ocas, hustota, kvalita a délka hřívy a rousy jsou v celkovém hodnocení fríského koně pouze jediný z mnoha bodů a věnuje se jim jen jediný řádek lineárního popisu. Pojem lineární skóre by měl být správněji uveden jako lineární popis. KAPITOLA: Z MLADÝCH NADĚJÍ PLEMENNÝMI HŘEBCI od str. 111-114 str. 111 Matka musí mít bezpodmínečně tzv. plné papíry. V případě, že je hřebec mimořádně kvalitní, má zajímavý původ a třeba nízké procento příbuznosti k populaci (verwantschapspercentage), může být vybrán i bez plného původu (tj. některá klisna z mateřské linie nemusí mít titul). str.111 Důležitým kritériem je i procento příbuznosti. Rozhodující je však procento příbuznosti k populaci verwantschapspercentage, nikoli inteelt dotyčného jedince. V knize se jinak hovoří pouze o procentu inteelt. str. 112 Koně s nadějí na postup musí projít zdravotními vyšetřeními, což je finančně velmi náročné. Zdravotní vyšetření (klinické, RTG, rozbor spermatu) v řádech několika set EUR není považováno za finančně náročné, za finančně náročné se v rámci výběru hřebců považuje absolvování 70denního testu a velmi náročná příprava na něj v řádech tisíců EUR.
str. 114 Vybraní koně jsou zapsáni do registru plemeníků po dosažení věku tří let. Jsou tam zapsáni 3 letí nebo starší hřebci po udělení licence. str. 114 Po třech letech je testováno jejich 20 hřebčích potomků. Testováno je 20 potomků bez ohledu na pohlaví.