PLÁN PÉČE KRKONOŠSKÝ NÁRODNÍ PARK A JEHO OCHRANNÉ PÁSMO (2010-2020) ČÁST A ROZBORY Správa Krkonošského národního parku Vrchlabí červen 2010 (Schválen MŽP ČR dne 21. 6. 2010 viz Příloha 10 v části B plánu péče.)
Obsah: ČÁST A ROZBORY (editor: Otakar Schwarz) 1. Identifikační údaje 1.1. Základní údaje (J. Vaněk) 7 1.2. Zřizovací právní předpis (J. Vaněk, O. Schwarz) 7 1.3. Vymezení hranic, stávající zonace, překryv s dalšími kategoriemi chráněných území v KRNAP a jeho ochranném pásmu a administrativní členění 1.3.1. Vymezení hranic KRNAP (J. Vaněk) 7 1.3.2. Vymezení hranic ochranného pásma (O. Schwarz) 9 1.3.3. Zonace KRNAP (J. Flousek) 11 1.3.4. Území zařazená do soustavy Natura 2000 (V. Horáková, J. Flousek, O. Schwarz) 12 1.3.4.1. Evropsky významná lokalita Krkonoše 1.3.4.2. Ptačí oblast Krkonoše 1.3.5. Přírodní památky (J. Vaněk) 14 1.3.6. Registrované významné krajinné prvky (O. Schwarz) 15 1.3.7. Památné stromy (H. Slavíčková) 16 1.3.8. Chráněná krajinná oblast Jizerské hory (O. Schwarz) 16 1.3.9. Administrativní členění (O. Schwarz) 18 1.4. Výměra a vlastnické poměry (O. Schwarz) 18 1.5. Mezinárodní význam (J. Flousek) 1.5.1. IUCN 20 1.5.2. UNESCO 20 1.5.3. Ramsar Convention 21 1.5.4. EUROPARC Federation 22 1.5.5. Projekt CEHEM 22 1.5.6. Soustava Natura 2000 22 1.6. Předmět ochrany 1.6.1. Předmět ochrany KRNAP (J. Flousek) 22 1.6.2. Předmět ochrany Evropsky významné lokality Krkonoše (O. Schwarz) 22 1.6.3. Předmět ochrany Ptačí oblasti Krkonoše (J. Flousek) 24 1.7. Cíl ochrany (J. Flousek) 1.7.1. Cíl ochrany KRNAP 24 1.7.2. Cíl ochrany Evropsky významné lokality Krkonoše 25 1.7.3. Cíl ochrany Ptačí oblasti Krkonoše 25 2. Charakteristika území KRNAP 2.1. Stručná charakteristika celého území (J. Flousek) 25 2.2. Charakteristika přírodních poměrů (O. Schwarz) 2.2.1. Klimatické poměry 26 2.2.2. Geologické a půdní poměry 27 2.2.3. Biogeografická charakteristika 30 2.2.4. Vegetační stupňovitost podle lesnické typizace přírodních poměrů 32 2
2.3. Vývoj přírodního prostředí pod vlivem člověka (O. Schwarz) 2.3.1. Historický vývoj přírodního prostředí pod vlivem člověka pod horní hranicí lesa 34 2.3.1.1. Změna druhových skladeb lesních porostů 35 2.3.1.2. Změna genetické struktury lesních porostů 38 2.3.2. Historický vývoj přírodního prostředí pod vlivem člověka nad horní hranicí lesa 40 2.3.3. Vliv člověka na přírodní prostředí v současnosti 42 2.3.3.1. Imisní zátěž 42 2.3.3.2. Intenzívní cestovní ruch 52 2.4. Historický vývoj a současný stav osidlování a využívání území 2.4.1. Historický vývoj osidlování a využívání území (J. Flousek) 53 2.4.2. Současný stav osidlování a využívání území (O. Schwarz) 54 2.5. Historie ochrany území (O. Schwarz) 55 3. Zhodnocení dosavadní péče a naplňování cílů ochrany přírody 3.1. Lesní ekosystémy (O. Schwarz) 57 3.1.1. Lesy původní pralesy 71 3.1.2. Lesy přírodní 71 3.1.3. Lesy přírodě blízké 72 3.1.4. Lesy kulturní 72 3.1.5. Lesy nepůvodní 73 3.2. Nelesní ekosystémy 3.2.1. Neživá příroda (V. Pilous) 73 3.2.1.1. Reliéfové tvary vodní (říční) eroze a modelace 74 3.2.1.2. Reliéfové tvary glaciální modelace 75 3.2.1.3. Reliéfové tvary kryogenní a nivační modelace 75 3.2.1.4. Skalní útvary různé geneze) 75 3.2.1.5. Svahové deformace (formy vzniklé svahovými procesy) 76 3.2.1.6. Krasové jevy 77 3.2.1.7. Antropogenní tvary reliéfu 77 3.2.2. Nelesní ekosystémy přirozené 78 3.2.2.1. Mokřadní a vodní biotopy (J. Vaněk, V. Horáková) 78 3.2.2.2. Rašeliniště a vodní toky (J. Vaněk) 79 3.2.2.3. Tundrové ekosystémy (J. Harčarik) 80 3.2.3. Nelesní ekosystémy ovlivněné činností člověka a ponechané samovolnému vývoji (J. Flousek) 80 3.2.4. Nelesní ekosystémy ovlivněné člověkem a vyžadující další péči (J. Harčarik, L. Jiřiště, A. Mládková) 80 3.3. Provedená opatření pro obnovu přirozeného stavu biotických složek přírodního prostředí 3.3.1. Obnova původního půdního chemismu podél cest (L. Jiřiště) 82 3.3.2. Revitalizace rašelinišť (L. Jiřiště, O. Schwarz) 83 3.3.3. Úpravy narušených hydrických podmínek (O. Schwarz) 83 3.3.4. Protierozní opatření (O. Schwarz) 83 3
3.4. Fytogenofond a zoogenofond 3.4.1. Prováděná péče o zvláště chráněné, ohrožené a vzácné taxony rostlin a hub (J. Zahradníková, J. Harčarik, O. Schwarz) 84 3.4.2. Prováděná péče o genofond lesních dřevin (O. Schwarz) 87 3.4.2.1. Genové základny 92 3.4.2.2. Zdroje selektivního reprodukčního materiálu 94 3.4.2.3. Programy na záchranu ohroženého genofondu lesních dřevin 95 3.4.3. Prováděná redukce geograficky nepůvodních a invazních rostlinných druhů (O. Schwarz, L. Jiřiště) 98 3.4.4. Péče o zvláště chráněné, ohrožené a vzácné taxony volně žijících živočichů (J. Flousek, J. Vaněk, O. Schwarz) 99 3.4.4.1. Péče o předměty ochrany v EVL a PO Krkonoše.. 100 3.4.4.2. Péče o další druhy obratlovců a bezobratlých.. 105 3.4.5. Prováděná regulace nepůvodních živočišných druhů (O. Schwarz).. 106 3.4.6. Management zvěře (O. Schwarz, J. Jón).. 107 3.4.7. Management ryb (P. Petřík, O. Schwarz).. 116 4. Vyhodnocení péče o krajinu v KRNAP 4.1. Krajinný ráz (O. Schwarz).. 117 4.2. Limity ochrany přírody pro výstavbu 4.2.1. Urbanismus a architektura (J. Halíř, Z. Fejfarová).. 117 4.2.1.1. Objekty s funkcí ubytovací, stravovací, sportovně rekreační a kulturní.. 118 4.2.1.2. Vegetační doprovod staveb.. 120 4.2.2. Doprava, dopravní stavby (J. Halíř).. 121 4.2.2.1. Silniční doprava, silnice a solení silnic.. 121 4.2.2.2. Doprava v klidu.. 123 4.2.2.3. Železniční doprava.. 123 4.2.2.4. Stezky pro pěší, cyklostezky a stezky pro hippoturistiku.. 124 4.3. Jiné typy ochrany území 4.3.1. Soustava Natura 2000 (J. Flousek).. 124 4.3.2. Ramsarská konvence (J. Flousek).. 124 4.3.3. Přírodní památky (J. Vaněk).. 124 4.3.4. Územní systémy ekologické stability (O. Schwarz).. 124 4.3.4.1. Nadregionální a regionální ÚSES.. 125 4.3.4.2. Lokální ÚSES.. 128 4.3.5. Registrované významné krajinné prvky (O. Schwarz).. 128 4.3.6. Území s archeologickými nálezy (O. Hartmannová).. 128 4.3.7. Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (O. Schwarz, T. Kyral).. 128 4.3.8. Chráněná krajinná oblast Jizerské hory (O. Schwarz).. 129 4.4. Údaje o pohybu vlastnictví pozemků (O. Schwarz, M. Vích, H. Hochmanová, J. Pertl) 4.4.1. Převody historického majetku měst a obcí.. 129 4.4.2. Výkupy lesních pozemků.. 130 4.4.3. Směny pozemků.. 131 4.4.4. Pronájem pozemků.. 131 4.4.4.1. Pronájem lesních pozemků.. 131 4.4.4.2. Pronájem zemědělských pozemků.. 132 4.4.4.3. Pronájem lesních pozemků pro Českou lesnickou akademii Trutnov.. 133 4
5. Monitoring a výzkum (A. Ševců, J. Flousek) 5.1. Koordinace monitoringu a výzkumu.. 134 5.2. Inventarizační průzkumy.. 134 5.3. Monitoring a výzkum prováděný Správou KRNAP.. 134 5.4. Monitoring a výzkum prováděný jinými subjekty.. 135 5.5. Dokumentace a využití výsledků monitoringu a výzkumu.. 136 5.6. Mezinárodní projekty, na nichž se účastní pracovníci Správy KRNAP.. 136 5.7. Nejvýznamnější projekty od řešené nebo koordinované Správou KRNAP.. 137 6. Veřejné využívání území národního parku 6.1. Vzdělávání, osvěta a informace 6.1.1. Oddělení ekologické výchovy (J. Pivoňka).. 138 6.1.1.1. Ekologická výchova na Správě KRNAP.. 138 6.1.1.2. Krkonošské středisko ekologické výchovy Rýchorská bouda.. 140 6.1.1.3. Informační střediska.. 141 6.1.1.4. Propagace, publikační činnost.. 141 6.1.1.5. Výstavní činnost.. 143 6.1.1.6. Naučné stezky.. 143 6.1.1.7. Vybavení terénu.. 144 6.1.1.8. Zahraniční spolupráce v rámci ekologické výchovy.. 144 6.1.2. Oddělení Krkonošského muzea (J. Sojková).. 145 6.1.2.1. Tvorba, zpracování a ochrana sbírek KM.. 145 6.1.2.2. Odborná a publikační činnost KM.. 146 6.1.2.3. Kulturně výchovná práce pro veřejnost KM.. 146 6.1.3. Terénní služba Správy KRNAP (J. Gebas).. 147 6.2. Turistické a rekreační využívání (P. Šťastná) 6.2.1. Současný stav a vývoj turismu na území národního parku.. 149 6.2.2. Strategie plánování rozvoje a realizace turismu, zájmové subjekty.. 150 6.2.3. Intenzivní aktivity z hlediska využívání krajiny tvrdý turismus.. 150 6.2.3.1. Provoz a rozvoj lyžařských středisek, skiareálů a menších lyžařských lokalit.. 151 6.2.3.2. Sjezdové lyžování, snowboarding a snowtubing.. 153 6.2.3.3. Technická úprava běžeckých tratí.. 153 6.2.3.4. Provoz a rozvoj komerčních sáňkařských drah.. 154 6.2.3.5. Nabídka služeb, produktů a balíčků volno-časových aktivit CR.. 154 6.2.4. Neintenzivně provozované aktivity CR, ekoturismus a odpovědný turismus.. 155 6.2.4.1. Pěší turistika.. 155 6.2.4.2. Běžecké lyžování.. 156 6.2.4.3. Cykloturistika.. 156 6.2.4.4. Skialpinismus, telemark, snowboarding a freeridové lyžování ve volném terénu.. 156 6.2.4.5. Pohyb volným terénem na běžeckých lyžích (backcountry skiing) a na sněžnicích. 157 6.2.4.6. Hippoturistika.. 157 6.2.4.7. Skalní horolezectví, alpinismus a lezení na ledopádech.. 158 6.2.4.8. Vodní sporty a rekreace u vody.. 158 6.2.4.9. Golfová hřiště.. 159 6.2.4.10. Agroturismus.. 159 6.2.4.11. Speleoturismus.. 159 6.2.4.12. Táboření a vandrování.. 159 5
6.2.4.13. Hromadné akce.. 160 6.2.4.14. Konferenční turismus.. 160 6.2.4.15. Balneoturismus, hippoterapie a CR provozovaný za účelem regenerace.. 160 6.2.4.16. Přírodně poznávací turismus.. 161 6.2.4.17. Historizující cestovní ruch.. 161 6.2.4.18. Ostatní méně zastoupené aktivity.. 162 6.2.5. Průvodcovská činnost.. 164 6.2.6. Certifikace kvality služeb v turismu, eko-certifikace a podpora místních produktů.. 164 6.2.7. Komunikace a spolupráce s místními partnery a médii na poli turismu.. 164 6.2.8. Monitoring indikátorů kvality CR.. 165 6.3. Regionální vazby (J. Sýkora, J. Černý, O. Schwarz).. 165 6.4. Vztahy s občanskými sdruženími (O. Schwarz, H. Slavíčková).. 165 7. Mezinárodní spolupráce (J. Flousek) 7.1. Dvoustranné mezinárodní vztahy.. 167 7.2. Další mezinárodní vztahy.. 168 7.2.1. Europarc Federation.. 168 7.2.2. IUCN, UNESCO, Ramsarská konvence.. 168 7.3.3. Eurosite.. 168 8. Správa KRNAP 8.1. Organizační struktura (P. Štěpánek).. 168 8.1.1. Odbor ochrany přírody a informatiky.. 169 8.1.1.1. Oddělení ochrany přírody.. 169 8.1.1.2. Oddělení informatiky.. 169 8.1.2. Odbor péče o les.. 170 8.1.2.1. Provozní oddělení odboru péče o les.. 170 8.1.2.2. Oddělení terénní a strážní služby odboru péče o les.. 170 8.1.3. Odbor státní správy.. 170 8.1.4. Odbor pro styk s veřejností.. 171 8.1.4.1. Redakce časopisu Krkonoše.. 171 8.1.4.2. Krkonošské muzeum.. 171 8.1.4.3. Oddělení ekologické výchovy.. 171 8.1.5. Odbor ekonomický.. 171 8.2. Materiální, technické a finanční zabezpečení (L. Khol) 8.2.1. Zřizovací listina a dopady do ekonomiky.. 172 8.2.2. Rozpočet organizace a plánování.. 172 8.2.3. Zabezpečení účetní a mzdové evidence.. 172 8.2.4. Zajištění bezproblémového chodu organizace.. 173 8.2.5. Odpovědná a spolehlivá péče o státní majetek, jeho údržba a ochrana.. 174 8.2.6. Bezchybný a průhledný vnitřní chod organizace vnitřní kontrolní systém.. 174 8.2.7. Závěr a doporučení.. 174 9. Použitá literatura.. 175 10. Přílohy.. 179 6
1. Identifikační údaje 1.1. Základní údaje Název: Krkonošský národní park (KRNAP). Kategorie ochrany: Národní park. Evidenční číslo z ústředního seznamu ochrany přírody: 66. 1.2. Zřizovací právní předpis Krkonošský národní park (dále jen KRNAP) byl na základě zákona č. 40/1956 Sb. vyhlášen v roce 1963 vládním nařízením č. 41/1963 Sb., o zřízení Krkonošského národního parku. Ochranné pásmo (dále jen OP) bylo zřízeno Nařízením vlády ČSR č. 58/1986 Sb., o ochranném pásmu Krkonošského národního parku. Nově byl KRNAP zřízen a podmínky jeho ochrany byly stanoveny Nařízením vlády České republiky č. 165/1991 Sb. ze dne 20. 3. 1991, kterým se zřizuje Krkonošský národní park a stanoví podmínky jeho ochrany. Základní ochranné podmínky národních parků a další náležitosti jsou dány zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (3., 5., 6.a 7. část), s účinností od 1. 6. 1992. 1.3. Vymezení hranic, stávající zonace, překryv s dalšími kategoriemi chráněných území v KRNAP a jeho ochranném pásmu a administrativní členění. Hranice KRNAP a jeho ochranného pásma je vymezena hranicemi popsanými v přílohách č. 1 a 3 vládního nařízení č. 165/1991 Sb. Území národního parku a jeho ochranného pásma je vyznačeno orgány geodézie a kartografie v evidenci nemovitostí. Základní mapa, v níž je zakresleno území národního parku a jeho ochranného pásma v měřítku 1 :25 000, je uložena na Ministerstvu životního prostředí ČR a na Správě KRNAP Vrchlabí, mapy z ní odvozené u Agentury ochrany přírody a krajiny. Katastrální mapy 1 : 2880 se zákresy hranic KRNAP a jeho ochranného pásma jsou uloženy na Správě KRNAP Vrchlabí. Správa KRNAP navrhla a s dotčenými obcemi projednala změny hranic KRNAP. Návrhy změn byly zakresleny do katastrálních map a tyto mapy, potvrzené oběma stranami, jsou uloženy na Správě KRNAP a na úřadech dotčených obcí. Vymezení stávající zonace bylo podle 17 zákona 114/1992 Sb. projednáno s obcemi. Topografické mapy 1 : 25 000 s dotiskem hranic KRNAP, včetně hranic jednotlivých zón a hranic OP, byly MŽP vydány v roce 1992. Jsou uloženy na Správě KRNAP a byly rozeslány všem dotčeným obcím, katastrálním a okresním úřadům a odborným institucím. Lesnické obrysové mapy se zákresy zón jsou uloženy na Správě KRNAP. 1.3.1. Vymezení hranic KRNAP Hranice KRNAP vede od celnice po východním okraji silnice 1. třídy E 10 k manipulační ploše (asi 0,5 km severně od Harrachova), ze které odbočuje po svážnici k říčce Kamenici. Odtud proti proudu Kamenice po levém břehu až po odvozní cestu "Přes tři kopce" (Terex); po této přes Jakšín k potoku Bílá voda. Po pravém břehu Bílé vody k asfaltové turistické cestě (Harrachova cesta) a po ní ke křižovatce turistických cest u Mumlavského vodopádu. Odtud po žlutě značené turistické cestě přes Ptačinec na Rýžoviště - zde po hranici enklávy a lesních porostů, dále po vnějším okraji sjezdovky k horní hranici vleku, odtud dál po hranici lesa kolem celého Rýžoviště až k turistické sjezdovce po jejím východním okraji na Čertovu horu, odtud na západ průsekem rozvodí (po hřebeni, mezi severně položenými lesními odděleními 7
268 a 269 a jižně položenými odděleními 270 a 271) k Mumlavě. Po pravém břehu Mumlavy k soutoku s Jizerou, odtud po pravém břehu Jizery proti toku asi 400 m, kde se odděluje na místní asfaltovou komunikaci, po které pokračuje až k Tesařovskému potoku. Dále hranice národního parku pokračuje proti toku po levém břehu asi 1,8 km až na asfaltovou místní komunikaci, po ní na západ asi 150 m a dál na jih po hranici lesních a lučních porostů okolo vrchu Hvězda až po asfaltovou komunikaci z Příchovic (žlutě značená turistická cesta) a po ní asi 2 km přes Bílou skálu až na křižovatku s místní asfaltovou komunikací v Pasekách. Po této cestě přes Paseky severovýchodním směrem a pak jižně okolo kostela až ke křižovatce s "Planýrkou", a po ní (modře značená turistická cesta) přibližně k severu až k potoku Havírna, po jeho pravém břehu dolů k můstku a odtud po místní komunikaci přes Jizeru do Vilémova, Vilémovem po asfaltové cestě ke křižovatce se žlutě značenou turistickou cestou a po této cestě na Studenou, zde od chaty Spolana pokračuje po modře značené turistické cestě (Janova cesta) k Ručičkám, dál po modré přes Hoření Domky k odbočce žlutě značené asfaltové cesty na Dvoračky (asi 1,5 km od Ručiček), kde tato cesta z Dvoraček již jako neznačená pokračuje na jihozápad k chatě Světlanka, dál až na konec lesa, kde hranice uhýbá na jih a je vedena po rozhraní lesních a lučních porostů přes Huťský potok až na místní komunikaci směřující Rokytnem na jihozápad k silnici 2. třídy č. 294 (Rokytnice - Rezek), z této silnice asi po 50 m odbočuje na jih na další místní komunikaci, která se asi po 350 m opět napojuje na tuto silnici, po ní pokračuje až k odbočce do Františkova. Po františkovské silnici 3. třídy č. 0142 je hranice vedena až na státní silnici 1. třídy E 14, kde proti ústí Františkovského potoka překračuje Jizeru na pravý břeh. Po pravém břehu Jizery pokračuje přes Hradsko až k ústí potoka Zabylý, proti jeho toku po levém břehu stoupá 1,2 km až k místní komunikaci, po které vede asi 80 m na sever, kde se lomí na jihovýchod a vede asi 330 m po hranici katastru Jestřábí a Poniklá, napojuje se na místní komunikaci, po které vede nad osadou Zabylý asi 200 m severovýchodně a po asfaltové cestě pokračuje nejprve severozápadním a pak severovýchodním směrem ke Stromkovicím v délce asi 1,1 km. Zde hranice vede po kamenité, výrazné mezi, porostlé vzrostlými stromy (ostatní plochy, pozemkové parcely č. 618, 617, 610, 607, 604, 603 a 595 v katastrálním území Jestřábí v Krkonoších (nejprve mezi lesními porosty severně a lučními jižně a pak mezi loukami asi 550 m až ke křižovatce místních komunikací na Daňkově vrchu. Po asfaltové komunikaci pokračuje odtud směrem na jihovýchod až východ, kde se po 1,3 km napojuje na silnici 3. třídy č. 28623 a pak 28620, po jejímž východním okraji pokračuje už z Jestřábí přes Roudnici až ke křižovatce se silnicí 2. třídy č. 286, po ní vede asi 0,5 km na sever, kde u mostu přes Jizerku navazuje na levý břeh potoka Cedron a proti jeho toku pokračuje do Horních Štěpanic - Prachovic, kde pokračuje proti směru toku pravostranného přítoku Cedronu až k silnici 3. třídy č. 28626 a po ní na sever asi 1,2 km do Štěpanické Lhoty, kde odbočuje na západ po místní komunikaci, až se napojí na asfaltovou zeleně značenou turistickou cestu, po které pokračuje severozápadně Beneckem pod Jindrovou skálou až k hranici lesních porostů (asi po 2 km od Poustky), po této hranici lesních porostů (severně silnice 3. třídy č. 28626) až k místní asfaltové komunikaci (žlutě značená turistická cesta) směřující jihozápadně na silnici 3. třídy č. 28626, po ní až na Křížovky, kde odbočuje po místní komunikaci přes Podžalí. V Podžalí vybočuje hranice přibližně západním směrem po vnějším kraji turistické sjezdovky na Přední Žalý a vrací se po severním okraji druhé sjezdovky na výše uvedenou komunikaci, po které pokračuje až k Šindelové strouze. Po pravém břehu vede dolů do Herlíkovic, zde asi 80 m po místní komunikaci na severozápad k pravému břehu Labe, po němž proti směru toku až k jezu, přes který vede hranice na silnici 2. třídy č. 295 a po východním kraji této silnice pokračuje asi 1 km na jih, kde odbočuje po náhonu k bývalé továrně a asi po 250 m opět odbočuje, tentokrát po hranici lesních a lučních porostů přibližně na východ až na místní asfaltovou komunikaci (červeně značená turistická cesta, zvaná Kamená cesta), ke Strážnému. Asi po 0,7 km navazuje na silnici 3. třídy č. 2956, po které vede do Strážného. Zde odbočuje 8
asi po 350 m na východojihovýchod po místní asfaltové komunikaci (žlutě značená turistická cesta) na enklávu Vápenice, kde se stáčí směrem severovýchodním po katastrální správní hranici obce Dolní Dvůr přes Klínový potok, Luisino údolí a dále po spodní hranici lesa nad zástavbou Dolního Dvora pokračuje přes údolí Kotelského potoka až do Hádku. Přechází Zlatý potok a dále vede po správní katastrální hranici Dolního Dvora až k Bönischovým boudám; pokračuje kolem enklávy těchto bud a odtud opět po spodní hranici lesa do údolí Černého Dolu. Zde odbočuje směrem severním po asfaltové lesní cestě až k hájovně kde se stáčí zpět k jihu a po druhé straně údolí po spodní hranici lesa až nad obec Černý Důl; dále sleduje spodní hranici lesa směrem východním až ke státní silnici 2. třídy č. 297. Po její levé straně pokračuje k Hoffmanovým boudám, za kterými odbočuje vlevo po asfaltové lesní cestě až nad Jánské Lázně. Odtud po spodní hranici lesa a dále po cestě vedoucí podél boudy u Modrých kamenů pokračuje až na okraj lesa nad obec Dolní Maršov. Odtud po spodním okraji lesa nad městem Horní Maršov do údolí Temného dolu, kde se stáčí severozápadním směrem podél řeky Úpy až ke stavidlu vodního náhonu. Podél tohoto náhonu přechází přes státní silnici 2. třídy č. 296 na druhou stranu údolí a po spodní hranici lesa nad zastavěnou částí obce až do údolí Albeřického potoka; z vrstevnice 620 m dále po hranici katastrální parcely Horní Maršov 530 pokračuje přes silnici vedoucí od Dolních Lysečin na protější svah. Opět po spodní hranici lesa na Mílův kopec (kóta 709,2), kde přechází po katastrální hranici - Dolní Lysečiny č. 153 zemědělskou půdu a dále po spodní hranici lesa směrem jižním nad horní zástavbou Horního Maršova až po Maršov II, kde se hranice prudce stáčí do svahu směrem východním podél lesa až k vrstevnici 740 m n. m. Odtud pokračuje k jihu až na lesní asfaltovou cestu nad Sluneční strání, po které vede dále do Antonínova údolí a podél Sejfského potoka až k hájovně. Od ní se prudce stáčí směrem severním a podél lesní silnice přes Zlatý potok pokračuje směrem východním; v nadmořské výšce 600-640 m obchází Sklenařovický vrch směrem severním a dále po stejné cestě stoupá do nadmořské výšky 760 m, kde vychází z lesních porostů nad Vernířovicemi. Pokračuje stále směrem severním po spodní hranici lesa, sestupuje podél sjezdovky do Prkenného dolu, překračuje Sněžný potok a pokračuje po spodní hranici lesního výběžku pod silnici; pod Žacléřským zámkem se vrací zpět na komunikaci 2. třídy č. 300 a dále po spodní hranici lesa na západním okraji Žacléře a obcí Bobr až ke státní hranici mezi ČS-FR a PLR. 1.3.2. Vymezení hranic ochranného pásma Hranice ochranného pásma na západě začíná u celnice a po státní hranici s Polskou lidovou republikou pokračuje až k Jizeře. Po pravém břehu ve směru toku vede až pod závod Cutisin v Kořenově, kde napojením na místní komunikaci navazuje na hranici národního parku. Znovu začíná hranice ochranného pásma na křižovatce místních asfaltových komunikací v Pasekách nad Jizerou u hranice národního parku. Je vedena po žlutě značené asfaltové turistické cestě směrem na jih až k silnici 2. třídy č. 290, po jejímž východním okraji pokračuje až na křižovatku ve Sklenařovicích, odkud vede po silnici 3. třídy č. 29058 (severní okraj) až do Jablonce nad Jizerou. Zde pokračuje po východním okraji silnice E 14 až k železničnímu přejezdu a po železniční trati na pravý břeh Jizery; po něm až k vtoku Františského potoka z levé strany, kde navazuje na hranici KRNAP. Dále hranice ochranného pásma začíná u hranice KRNAP na pravém břehu Jizery v Maříkově proti vtoku potoka Zabylý, po Jizeře pokračuje až do Sytové po soutok s Jizerkou. Pokračuje po pravém břehu Jizerky až do Hrabačova po soutok s potokem Hatina. Po pravém břehu tohoto potoka až k můstku na silnici 1. třídy E 14, kde hranice přechází na severní krajnici vozovky a po ní pokračuje až k Vrchlabí, kde je vedena po obchvatu k silnici u Tesly, kde pokračuje po hranicích intravilánu města Vrchlabí na sever, stáčí se na jih a na východní straně města odbočuje po místní komunikaci k Finančníku", která se napojuje na silnici 1. třídy E 14. 9
Dále pokračuje stále po levé straně této státní silnice směrem východním přes obce Prostřední Lánov a Cistou, kde se podél komunikace stáčí směrem jihovýchodním do obce Rudník. Z této obce pokračuje dále severovýchodně přes obce Javorník a Hertvíkovice až do Mladých Buků, kde přestává sledovat komunikaci i, třídy E 14 na křižovatce silnic z Hertvíkovic, Trutnova a Svobody a přechází tuto křižovatku na levou stranu železniční tratě Svoboda - Trutnov. Tu potom sleduje až za železniční stanici Kalná Voda na železniční přejezd s komunikací 2. třídy č. 300. Po levé straně této komunikace pokračuje od železničního přejezdu směrem severním přes obce Babí až do Prkenného Dolu, kde se napojuje na hranici KRNAP. Centra cestovního a turistického ruchu jsou zařazena do ochranného pásma. Hranice mezi ochranným pásmem a národním parkem probíhají v jednotlivých centrech následovně: Špindlerův Mlýn Hranice je vedena po silničce na koruně přehrady (údolní nádrž Labská), dál se napojuje na silnici 2. třídy 295, z níž asi po 50 m se odpojuje na starou silnici. Zde odbočuje po výrazné lesní cestě na západ, na jižní okraj enklávy Labská, kde se napojuje na asfaltovou komunikaci ( plynovod"), po níž vede asi 0,5 km na severozápad až k potoku, po jehož levém břehu stoupá proti proudu rovněž asi 0,5 km, až se napojí na lesní asfaltovou cestu. Po ní pokračuje asi 0,7 km severovýchodně k vnějšímu okraji turistické sjezdovky, po něm k horní stanici vleku a po trase vleku dolů zpět na cestu, která vede po rozhraní lesních a lučních porostů na enklávě Labská a po 200 m pokračuje lesem, kde se napojuje na zeleně značenou turistickou cestu, po které vede až na Bedřichov. Dále pokračuje po svážnici asi 1 km směrem severovýchodním až k jihozápadnímu kraji sjezdovky na Medvědín. Po této sjezdovce vede nahoru k horní stanici lanovky, kde se stáčí po severovýchodním kraji druhé sjezdovky dolů a napojuje se na turistickou asfaltovou modře značenou cestu k Dívčím lávkám> kde přechází po můstku Labe a před boudou Myslivna odbočuje po severním kraji silnice 2. třídy č. 295, z níž se stáčí na jih po žlutě značené turistické cestě do Špindlerova Mlýna. Z této cesty hranice odbočuje za Bílým Labem lesním průsekem jihovýchodně orientovaným na žlutě značenou turistickou cestu (Dřevařská). Po ní vede hranice k východnímu okraji Špindlerova Mlýna, kde odbočuje po asfaltové komunikaci na jihovýchod nad enklávu Svatý Petr; asi po 400 m se napojuje na svážnici nad Svatým Petrem. Z této po 1,1 km schází přímo na jih výraznou terénní depresí nejprve lesem a pak enklávou Svatý Petr až na dolní místní komunikaci, po ní pokračuje na východ asi 180 m, kde po napojení na silnici 3. třídy č. 2958 pokračuje na západ asi 900 m až k můstku přes Dolský potok. Po pravém břehu stoupá nahoru k dolní svážnici, po které směrem na západ po 250 m navazuje na východní okraj turistické sjezdovky. Po okraji sjezdovky směřuje nahoru k horní stanici lanovky, zde se stáčí po západním okraji další turistické sjezdovky přes Pláň a přes sjezdovku Hromovku, kde se napojuje na lesní cestu. Po této cestě pokračuje až k hranici k. ú. Špindlerův Mlýn a Labská. Po této hranici směřuje dolů k účelové asfaltové komunikaci u přehrady, po které je okruh uzavřen na koruně přehrady. Vítkovice Hranice je vedena po pravém břehu řeky Jizerky od mostu na silnici 2. třídy č. 294 směrem na jih v úseku dlouhém asi 1,1 km, kde přechází na levý břeh na rozhraní lesních a lučních porostů a dál na silnici č. 286, z níž odbočuje na jihovýchod po hranici lesa až k Hamerskému potoku. Po pravém břehu potoka se vrací na východní kraj silnice, z ní po můstku přes Jizerku přechází směrem jihovýchodním na místní komunikaci a náhon za továrnou Seba a znovu přechází přes Jizerku na silnici. Asi po 100 m odbočuje na severozápad po hranici katastrálního území Vítkovice a Křížlice a Vítkovice a Jestřábí v Krkonoších až na místní asfaltovou komunikaci. Po té pokračuje Pasekami na severozápad až na křižovatku asfaltových cest západně od Aldrova. Odtud vede severně po asfaltové 10
komunikaci Vítkovicemi (část je žlutě značená turistická cesta), až se napojí na silnici č. 294; po ní pokračuje asi 200 m a odbočí na východ na účelovou Komunikaci. Od ní pokračuje jihovýchodně a dále po severovýchodní hranici lesních a lučních porostů až na silnici č. 294, po které vede na sever až k můstku přes Jizerku. Pec pod Sněžkou a Velká Úpa Hranice obcí Pec pod Sněžkou a Velké Úpy s KRNAP jsou vymezeny následovně: Z údolí Úpy je vlevo hranice vedena podél lesa příkře do svahu na enklávě Vavřincova dolu až k místní komunikaci, po které pokračuje severním směrem nad zástavbou Velké Úpy do Javořího dolu; překračuje Javoří potok a po spodní hranici lesa směrem severozápadním pokračuje až k cestě, která tvoří hranici a vede na enklávu Stráň. Dále podél sjezdovky na Velké pasece navazuje směrem jihozápadním na lyžařskou cestu na Vysoký svah. Pokračuje podél této enklávy až k Pražské boudě, za kterou se prudce stáčí k západu a po správní katastrální hranici Pece pod Sněžkou a dále po cestě a hranici enklávy sestupuje do Vlčího dolu, kde po překročení Vlčího potoka pokračuje po asfaltové komunikaci, podél trasy vleku a obchází enklávu Hnědého vrchu. Odtud po místní komunikaci schází do údolí Zeleného potoka a po spodní hranici lesa nad zástavbou Malé a Velké Pláně klesá do údolí Úpy. Pokračuje po cestě vedoucí do Obřího dolu a za silniční odbočkou přechází řeku Úpu a po jejím levém břehu za retenční nádrží sleduje spodní hranici lesa; přetíná lanovku na Portášovy boudy a dále vede až na Janovy boudy. Odtud sestupuje po cestě a hranici parcel kolem kaple na okraj lesa na enklávu Přední Výsluní a po spodní hranici lesa dále až k řece Úpě, kde končí. 1.3.3. Zonace KRNAP Stávající zonace území KRNAP byla vymezena s použitím následujících kritérií: a) přírodovědná hodnota a zranitelnost území, b) historické aspekty (osídlení a exploatace Krkonoš během uplynulých několika století, existence historických objektů v 1. zóně, existence významných sportovněrekreačních center apod.), c) spojitost (neroztříštěnost) zón (cenné, ale rozsahem nevelké lokality uvnitř 3. zóny a ochranného pásma jsou vyhlášeny jako maloplošná ZCHÚ nebo ošetřeny v plánu péče specifickým managementem), d) návaznost na zonaci polského Karkonoszkego Parku Narodowego (dále KPN), e) nedělení parcel, zahrnutí intravilánu příslušné obce do jediné zóny apod. Výměry zón jsou uvedeny v tabulce 1 a na obrázku 1. Tabulka 1: Výměry zón KRNAP a jeho ochranného pásma zaokrouhlené na ha (údaje GIS Správy KRNAP). Území Výměra (ha) 1. zóna KRNAP 4.503 2. zóna KRNAP 3.416 3. zóna KRNAP 28.408 Celková plocha KRNAP 36.327 Ochranné pásmo 18.642 KRNAP + ochranné pásmo 54.969 11
Mapa zonace Zonace I. zóna II. zóna III. zóna Ochranné pásmo 0 10 Kilometers N Správa KRNAP 2000 Obrázek 1: Zonace Krkonošského národního parku (Nařízení vlády ČR č. 195/1991 Sb., kterým se zřizuje Krkonošský národní park a stanoví podmínky jeho ochrany). Pozn.: 1.a 2. zóna KRNAP jsou jádrovou zónou (CORE ZONE), 3. zóna nárazovou zónou (BUFFER ZONE) a ochranné pásmo přechodovou zónou (TRANSITION ZONE) české části biosferické rezervace. Do 1. zóny (4.503 ha, 12,4 % plochy KRNAP) byla zařazena území nejvyšší přírodovědné hodnoty s výskytem unikátních ekosystémů krkonošské arkto-alpínské tundry nad horní hranicí lesa (subarktická rašeliniště, mozaika alpínských luk a klečových porostů, kamenitá tundra alpínských vrcholů), azonální ekosystémy ledovcových karů, lesní porosty při horní hranici lesa a horské louky v supramontánním stupni. Přírodní procesy zde byly v minulosti jen relativně málo ovlivněny lidskou činností (ta je v současné době omezena výhradně na regulovanou letní a zimní turistiku). 2. zónu (3.416 ha, 9,4 % plochy KRNAP) tvoří území s významnými přírodními hodnotami v oblasti horní hranice lesa, horské smrčiny, svahová rašeliniště a bezlesé enklávy s květnatými horskými loukami. Lesní i nelesní ekosystémy zde byly v průběhu staletí pozměněny lidskou činností, zejména lesním a zemědělským hospodařením. Prostorová propojenost s 1. zónou však ovlivňuje zdejší vysokou druhovou diverzitu. Do 3. zóny (28.408 ha, 78,2 % plochy KRNAP) byla zařazena území s lesními a nelesními ekosystémy, v minulosti silně pozměněnými lesním a zemědělským hospodařením, a nevelké sídelní útvary (malé obce, vesnice). V současnosti je toto území využívané pro rekreaci a turistiku a ekologicky šetrné formy lesnického a zemědělského managementu. 1.3.4. Území zařazená do soustavy Natura 2000 V souvislosti s vytvářením celoevropské soustavy chráněných území soustavy Natura 2000 byly na území KRNAP a jeho ochranného pásma vymezeny: Ptačí oblast Krkonoše (PO) (Nařízení vlády č. 600/2004 Sb,. ze dne 27. října 2004, kterým se vymezuje Ptačí oblast Krkonoše) - na celém území národního parku a přibližně 25% rozlohy jeho ochranného pásma, 12
Evropsky významná lokalita Krkonoše (EVL) (Nařízení vlády č. 132/2005 Sb., ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit) - na celém území národního parku a jeho ochranného pásma. Obě lokality se z velké části překrývají (obr. 2). Obrázek 2: Katastry obcí a hranice Ptačí oblasti Krkonoše a Evropsky významné lokality Krkonoše (GIS Správy KRNAP) 1.3.4.1. Evropsky významná lokalita Krkonoše (kód: CZ 524044, biogeografická oblast kontinentální, rozloha 54.979, 594 ha) Územní vymezení včetně mapy a popis hranice EVL jsou v příloze Nařízení vlády č. 132/2005 Sb. Mapové podklady v měřítku 1:50 000 se zákresem území EVL jsou uloženy v Ústředním seznamu ochrany přírody a v elektronické podobě na MŽP, Správě KRNAP, Krajském úřadu Libereckého kraje a Krajském úřadu Královéhradeckého kraje a obecních úřadech s rozšířenou působností, v jejichž správní obvodu se EVL nachází. EVL se rozkládá na území Libereckého a Královéhradeckého kraje, v katastrálních územích Babí, Bedřichov v Krkonoších, Bobr, Bolkov, Černá Hora v Krkonoších, Černý Důl, Čistá v Krkonoších, Dolní Albeřice, Dolní Dvůr, Dolní Lánov, Dolní Lysečiny, Dolní Malá Úpa, Fořt, Hertvíkovice, Horní Albeřice, Horní Lánov, Horní Lysečiny, Horní Malá Úpa, Horní Maršov, Horní Staré Město, Hořejší Vrchlabí, Janské Lázně, Javorník v Krkonoších, Kalná Voda, Labská, Maršov I, Maršov II, Maršov III, Mladé Buky, Pec pod Sněžkou, Prkenný Důl, Prostřední Lánov, Přední Labská, Rudník, Rýchory, Sklenářovice, Strážné, Suchý Důl v Krkonoších, Svoboda nad Úpou, Špindlerův Mlýn, Temný Důl, Velká Úpa I, Velká Úpa II, Vernířovice, Vrchlabí, Žacléř (Královéhradecký kraj) a v katastrálních územích Benecko, Bratrouchov, Buřany, Dolní Rokytnice, Dolní Štěpanice, Františkov v 13
Krkonoších, Harrachov, Horní Branná, Horní Dušnice, Horní Rokytnice nad Jizerou, Horní Sytová, Horní Štěpanice, Hrabačov, Jablonec nad Jizerou, Jestřabí v Krkonoších, Křižlice, Mrklov, Paseky nad Jizerou, Peřimov, Polubný, Poniklá, Příchovice u Kořenova, Přívlaka, Rejdice, Rokytno v Krkonoších, Roudnice v Krkonoších, Sklenařice, Stromkovice, Valteřice v Krkonoších, Víchová nad Jizerou, Víchovská Lhota, Vítkovice v Krkonoších, Vysoké nad Jizerou (Liberecký kraj). 1.3.4.2. Ptačí oblast Krkonoše (kód: CZ0521009, rozloha 40.907 ha). Územní vymezení a popis hranice ptačí oblasti jsou v příloze č. 1 a orientační grafické znázornění v příloze č. 2 Nařízení vlády č. 600/2004 Sb. Mapové podklady v měřítku 1:50 000 se zákresem území ptačí oblasti jsou uloženy v ústředním seznamu ochrany přírody a v elektronické podobě na MŽP, Správě KRNAP, Krajském úřadu Libereckého kraje a Krajském úřadu Královéhradeckého kraje a obecních úřadech s rozšířenou působností, v jejichž správní obvodu se ptačí oblast nachází. Ptačí oblast se rozkládá na území Libereckého a Královéhradeckého kraje, v katastrálních územích Babí, Bedřichov v Krkonoších, Benecko, Bolkov, Bratrouchov, Buřany, Černá Hora v Krkonoších, Černý Důl, Čistá v Krkonoších, Dolní Albeřice, Dolní Dvůr, Dolní Lysečiny, Dolní Malá Úpa, Dolní Rokytnice, Dolní Štěpanice, Františkov v Krkonoších, Harrachov, Horní Albeřice, Horní Branná, Horní Dušnice, Horní Lánov, Horní Lysečiny, Horní Malá Úpa, Horní Maršov, Horní Rokytnice nad Jizerou, Horní Staré Město, Horní Štěpanice, Hořejší Vrchlabí, Hrabačov, Jablonec nad Jizerou, Jestřabí v Krkonoších, Kalná Voda, Křížlice, Labská, Maršov I, Maršov II, Maršov III, Mladé Buky, Mrklov, Paseky nad Jizerou, Pec pod Sněžkou, Polubný, Poniklá, Prkenný Důl, Prostřední Lánov, Přední Labská, Příchovice u Kořenova, Rokytno v Krkonoších, Roudnice v Krkonoších, Rýchory, Sklenářovice, Strážné, Stromkovice, Suchý Důl v Krkonoších, Svoboda nad Úpou, Spindlerův Mlýn, Temný Důl, Valteřice v Krkonoších, Velká Úpa I, Velká Úpa II, Vernířovice, Víchová nad Jizerou, Víchovská Lhota, Vítkovice v Krkonoších, Vrchlabí a Žacléř. 1.3.5. Přírodní památky V KRNAP a jeho ochranném pásmu je v současné době evidováno v Ústředním seznamu ochrany přírody (ÚSOP) 6 přírodních památek (tab. 2). Tabulka 2: Přírodní památky vyhlášené na území KRNAP a jeho ochranného pásma, registrované v Ústředním seznamu ochrany přírody. Č. Název Okres KÚ Vyhl., naříz. Důvod vyhlášení 922 Anenské údolí Semily Harrachov 677 Herlíkovické štoly Trutnov Strážné 659 Labská soutěska Trutnov Hořejší Vrchlabí 1931 Lom Strážné Trutnov Strážné 5314 Sklenářovické údolí Trutnov Sklenářovice, Mladé Buky, Rýchor, Babí Číslo 227.ze dne 13. 6. 1985 Číslo 18.094/80- VI/2 ze dne 21. 11. 1980 Číslo 288 ze dne 21. 11. 1977 Číslo 2/98 ze dne 16. 2.1998 Číslo 2/09 ze dne 12.2.2009 Bohatá lokalita šafránu bělokvětého Opuštěné štoly-zimoviště netopýrů Soutěska peřejnatého toku Labe s četnými obřími hrnci Jeskyně v krystalických vápencích, v lomu výskyt obojživelníků a plazů Rozsáhlý komplex podhorských a horských luk a mokřadů, zachovalý krajinný ráz. 14
1767 Slunečná stráň Trutnov Maršov I, Svoboda nad Úpou Číslo 1/95 ze dne 20. 6. 1995 Slatinné a rašelinné louky, mozaika ohrožených společenstev, záchranné pěstování orchidejí Vyhláškou 75/2008 Sb. byly zrušeny výnosy: Výnos Ministerstva kultury České socialistické republiky (MK ČSR) č. 18 093/80-VI/1 o zřízení státní přírodní rezervace Boberská stráň v KRNAP, ze dne 21. listopadu 1980. Výnos Ministerstva školství věd a umění č. j. 106.790/51, o zřízení přírodní rezervace Černohorská rašelina, ze dne 11. února 1952. Výnos MK ČSR č. 18 091/80-VI/2, o zřízení státní přírodní rezervace Prameny Labe, ze dne 21. listopadu 1980. Výnos MK ČSR č. 18 092/80-VI/2, o zřízení státní přírodní rezervace Prameny Úpy v KRNAP, ze dne 21. listopadu 1980. Výnos MK ČSR č.8825/76, o zřízení státní přírodní rezervace Rýchory v KRNAP, ze dne 1. října 1976. Výnos Ministerstva školství a kultury č. 22.307/60 V/2, o zřízení státní přírodní rezervace V bažinkách, ze dne 21. června 1960. Nařízením Správy KRNAP č. 1/2009 bylo zrušeno usnesení Rady Okresního národního výboru v Semilech č. 227 ze dne 13. 6. 1985, kterým byl zřízen chráněný přírodní výtvor Mechové jezírko. Nařízením Správy KRNAP č. 3/2009 bylo zrušeno usnesení Rady Okresního národního výboru v Trutnově č. 4-1/86 ze dne 9. 1. 1986, kterým byl zřízen chráněný přírodní výtvor Slezské sedlo. Nařízením Správy KRNAP č. 4/2009 bylo zrušeno usnesení Rady Okresního národního výboru v Trutnově č. 4-1/86 ze dne 9. 1. 1986, kterým byl zřízen chráněný přírodní výtvor Albeřické lomy. Nařízením Správy KRNAP č. 5/2009 bylo zrušeno usnesení Rady Okresního národního výboru v Trutnově č. 4-1/86 ze dne 9. 1. 1986, kterým byl zřízen chráněný přírodní výtvor Slatina u Rýchorského dvora. Nařízením Správy KRNAP č. 6/2009 bylo zrušeno usnesení Rady Východočeského krajského národního výboru č. 288 ze dne 21. 11. 1977, kterým byl zřízen chráněný přírodní výtvor Klínový potok. 1.3.6. Registrované významné krajinné prvky Na území KRNAP a jeho ochranného pásma je v současnosti registrováno pět významných krajinných prvků (VKP). Jsou to Čertův Mlýn, Cedron, jeskyně ve Štěpanické Lhotě, prameny Babského potoka a Třešňovka (tab. 3). Správa KRNAP nemá v úmyslu iniciovat vyhlašování dalších VKP. Tabulka 3: Registrované Významné krajinné prvky. název VKP okres obec k.ú. rozloha Čertův Mlýn SM, TU Vrchlabí, Horní Branná Vrchlabí, Horní Branná 4,0432 ha Cedron SM Benecko Mrklov, Horní Štěpanice, Dolní Štěpanice 3,2185 ha Jeskyně ve Štěpanické Lhotě SM Benecko Horní Štěpanice 1,1382 ha 15
Prameny Babského potoka TU Trutnov Babí 11,5450 ha Třešňovka TU Horní Maršov Horní Maršov 1,0239 ha 1.3.7. Památné stromy Na území KRNAP a jeho ochranného pásma je v současné době registrováno 25 památných stromů, z toho 3 ks na území NP a 22 ks na území jeho ochranného pásma, 3 jehličnany (1 jedle a 2 smrky) a 22 listnáčů (10 lip, 5 dubů, 2 jasany, 1 jilm, 1 hrušeň, 1 javor, 1 třešeň a 1 vrba), 9 ks na území okresu Trutnov a 16 ks na území okresu Semily (obr. 3). Obrázek 3: Památné stromy na území KRNAP a jeho ochranného pásma. 1.3.8. Chráněná krajinná oblast Jizerské hory Do západní části LHC Harrachov zasahuje Chráněná krajinná oblast Jizerské hory (CHKO), vyhlášená dne 8. 12. 1967 výnosem Ministerstva kultury a informací čj. 13.853/67, svojí 3. zónou. Dochází k překryvu s KRNAP i s jeho ochranným pásmem (tab. 4, 5). Týká se to těchto oddělení a dílců: LS Harrachov 223 A,D,H, 224 A, 225 A-F, 235 A, 236 A,B a 237 D. LS Rokytnice n. Jiz. 701 A-F, 702 A,B,C,E,F, 703 A-C, 704 A,B, 705 C-E, 706 A,C a 707 G. Na tomto území platí, podle dohody Správy KRNAP a CHKO, princip vyššího stupně ochrany přírody v NP a jeho ochranném pásmu. 16
Tabulka 4: Přehled výměr CHKO Jizerské hory na území KRNAP a jeho ochranného pásma podle pověřených obecních úřadů (orig Nehyba et al. 2003): Pověřený obecní úřad: Tanvald Katastrální území: Výměra v ha: Porostní půda: Bezlesí: Jiné pozemky: Celkem: Polubný 14,37 0,56 0,08 15,01 Příchovice 71,45 0,88 0,06 72,39 Rejdice 18,64 0,00 0,18 18,82 104,46 1,44 0,32 106,22 Jilemnice Paseky nad Jiz. 32,46 0,35 0,36 33,17 Semily Sklenařice 1,18 0,00 0,18 1,36 Celkem CHKO na území KRNAP 138,10 1,79 0,86 140,75 Tabulka 5: Přehled výměr Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory podle zón národního parku (orig. Nehyba et al. 2003): Zóna KRNAP: Výměra v ha: Porostní půda: Bezlesí: Jiné pozemky: Celkem: 3. zóna 82,93 0,89 0,29 84,11 Ochranné pásmo 55,17 0,90 0,57 56,64 Celkem 138,10 1,79 0,86 140,75 Na území CHKO a jejich ochranných pásem vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny správy CHKO, není-li dle zák. č. 114/1992 Sb. příslušná obec, MŽP nebo ČIŽP ( 78 zák. 114/1992 Sb.). V CHKO Jizerské hory vykonává státní správu Správa CHKO Jizerské hory se sídlem v Liberci, U jezu 10, 460 01 Liberec. Vzhledem k menšímu překryvu území (140,75 ha) KRNAP a CHKO Jizerské hory na části LHC Harrachov vydalo MŽP dne 6.11.1991 pod č.j. 19.547/91 3350/OOP stanovisko k zajištění odborné péče. MŽP ČR potvrdilo dohodu zástupců věcně a místně příslušných orgánů státní správy, Správy KRNAP a Správy CHKO Jizerské hory o zajištění odborné správy v rozšířené části KRNAP a příslušné části jeho ochranného pásma vymezeného nařízením vlády ČR č. 165/91 Sb., na úkor CHKO Jizerské hory, k níž došlo na jednání dne 26.9.1991 na Okresním úřadě Semily, a to v následujícím rozsahu: Do uvedení v platnost zákona o ochraně přírody a krajiny a zákona o zřízení KRNAP bude odborná správa CHKO Jizerské hory a KRNAP ve stávající hranici CHKO vykonávána na území správního území pověřené obce Tanvald, Správou CHKO Jizerské hory (106,22 ha). Na území správního území pověřené obce Jilemnice bude odbornou organizací Správa KRNAP s tím, že k oblasti Pasek n. Jizerou bude přistupováno z hlediska územní ochrany jako k zóně 3. národního parku.v částech ochranného pásma KRNAP ve správním území pověřených obcí Jilemnice a Semily (10,39 ha), které jsou součástí CHKO Jizerské hory, bude Správa KRNAP uplatňovat ten právní dokument, který zabezpečuje vyšší stupeň ochrany daného území. 17
1.3.9. Administrativní členění Území KRNAP a jeho OP je administrativně rozděleno do Královéhradeckého kraje a Libereckého kraje, okresů Jablonec nad Nisou, Semily a Trutnov, a zahrnuje katastrální území (celá nebo části) celkem 79 částí obcí. Katastrální území obcí Královéhradeckého kraje: Babí, Bedřichov v Krkonoších, Bobr, Bolkov, Černá Hora v Krkonoších, Černý Důl, Čistá v Krkonoších, Dolní Albeřice, Dolní Dvůr, Dolní Lánov, Dolní Lysečiny, Dolní Malá Úpa, Fořt, Hertvíkovice, Horní Albeřice, Horní Lánov, Horní Lysečiny, Horní Malá Úpa, Horní Maršov, Horní Staré Město, Hořejší Vrchlabí, Janské Lázně, Javorník v Krkonoších, Kalná Voda, Labská, Maršov I, Maršov II, Maršov III, Mladé Buky, Pec pod Sněžkou, Prkenný Důl, Prostřední Lánov, Přední Labská, Rudník, Rýchory, Sklenářovice, Strážné, Suchý Důl v Krkonoších, Svoboda nad Úpou, Špindlerův Mlýn, Temný Důl, Velká Úpa I, Velká Úpa II, Vernířovice, Vrchlabí, Žacléř. Katastrální území obcí Libereckého kraje: Benecko, Bratrouchov, Buřany, Dolní Rokytnice, Dolní Štěpanice, Františkov v Krkonoších, Harrachov, Horní Branná, Horní Dušnice, Horní Rokytnice nad Jizerou, Horní Sytová, Horní Štěpanice, Hrabačov, Jablonec nad Jizerou, Jestřabí v Krkonoších, Křižlice, Mrklov, Paseky nad Jizerou, Peřimov, Polubný, Poniklá, Příchovice u Kořenova, Přívlaka, Rejdice, Rokytno v Krkonoších, Roudnice v Krkonoších, Sklenařice, Stromkovice, Valteřice v Krkonoších, Víchová nad Jizerou, Víchovská Lhota, Vítkovice v Krkonoších, Vysoké nad Jizerou. 1.4. Výměra a vlastnické poměry Celková rozloha Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma činí 54.968,8 ha, z toho národní park 36.327,2 ha a ochranné pásmo 18.641,6 ha. Geograficky je území vymezeno souřadnicemi 50 35-50 50 N a 15 23-15 53. Výměry KRNAP členěné na zóny a výměry OP pro jednotlivé kraje uvádí tabulka 6 (výměry pro katastrální území jednotlivých obcí jsou uvedeny v příloze č. 1), výměry podle vlastnictví uvádí tabulka 7 a výměry podle druhu pozemku tabulka 8. Tabulka 6: Výměry KRNAP členěné na zóny a výměry OP pro jednotlivé kraje (údaje GIS Správy KRNAP). Výměra (ha) 1. zóna 2. zóna 3. zóna KRNAP OP Celkem Královéhradecký kraj 3 589,7 2 428,3 18 662,4 24 680,4 10 682,2 35 362,6 okres Trutnov 3 589,7 2 428,3 18 662,4 24 680,4 10 682,2 35 362,6 Liberecký kraj 913,0 988,1 9 745,7 11 646,8 7 959,4 19 606,2 okres Semily 913,0 988,1 9 676,2 11 577,3 7 854,3 19 431,6 okres Jablonec n. Nis 0,0 0,0 69,5 69,5 105,1 174,6 Celkem 4 502,6 3 416,4 28 408,2 36 327,2 18 641,6 54 968,8 Tabulka 7: Výměry podle vlastnictví v ha (údaje informační systém Katastru nemovitostí a GIS Správy KRNAP). KRNAP 0chranné pásmo Celkem 18
ČR Správa KRNAP 28271,60 4547,62 32819,22 ČR ostatní* 824,90 1803,09 2627,98 Kraje 58,68 112,36 171,04 Města a obce 383,18 1036,46 1419,63 Ostatní vlastníci 6807,12 11086,77 17893,88 Parcela bez vazby do ISKN 5,41 4,02 9,43 Spoluvlastnictví 3,11 8,84 11,95 Výměra celkem 36353,99 18599,14 54953,13 *LČR, Pozemkový fond, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Povodí Labe, ČD a Správa železniční dopravní cesty, Ředitelství silnic a dálnic ČR, Tabulka 8: Pozemky na území KRNAP a jeho OP - sumarizace dle druhu pozemku (údaje informační systém Katastru nemovitostí a GIS Správy KRNAP). Druh poz. Název druhu pozemku Výměra druhu pozemku [ha] Kategorie Výměra kategorie [ha] 2 orná půda 239,7 KRNAP 5 zahrada 21,9 zemědělské 6 ovocný sad 5,7 pozemky 3889,7 7 trvalý travní porost 3622,4 10 lesní pozemek 31015,5 lesní pozemky 31015,5 11 vodní plocha 189,8 vodní plochy 189,8 13 zastavěná plocha a nádvoří 99,4 14 ostatní plocha 1031,4 ostatní plochy 1258,9 0 128,1 Celkem 36354,0 36354,0 2 orná půda 2637,4 OP 5 zahrada 244,6 zemědělské 9534,4 6 ovocný sad 9,5 pozemky 7 trvalý travní porost 6642,9 10 lesní pozemek 6499,9 lesní pozemky 6499,9 11 vodní plocha 226,3 vodní plochy 226,3 13 zastavěná plocha a nádvoří 289,8 14 ostatní plocha 1805,8 ostatní plochy 2338,6 0 243,0 Celkem 18599,1 18599,1 KRNAP + OP 2 orná půda 2877,1 5 zahrada 266,5 zemědělské 6 ovocný sad 15,2 pozemky 13424,1 7 trvalý travní porost 10265,3 10 lesní pozemek 37515,5 lesní pozemky 37515,5 11 vodní plocha 416,1 vodní plochy 416,1 13 zastavěná plocha a nádvoří 389,1 14 ostatní plocha 2837,3 ostatní plochy 3597,5 0 371,1 Celkem 54953,1 54953,1 19
1.5. Mezinárodní význam 1.5.1. IUCN (The World Conservation Union - International Union for the Conservation of Nature and Natural Resources) Správa KRNAP je přidruženým členem IUCN bez hlasovacího práva. Podle zásad IUCN pro klasifikaci chráněných území podle kategoríí managementu (Urban 2000) splňuje v současné době KRNAP kriteria pro zařazení do kategorie V chráněná krajina, chráněné území zřízené převážně pro ochranu krajiny a pro rekreaci. 1.5.2. UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Curtural Organisation) a MAB (Man and the Biosphere) Správa KRNAP se podílí na řešení dvou projektů v rámci programu UNESCO Člověk a biosféra (Programme on Man and the Biosphere MAB): MAB č. 6 Vliv lidské činnosti na horské a tundrové ekosystémy a MAB č. 8. Biosférické rezervace (ochrana přírodních oblastí a genetického materiálu, který obsahují). Do mezinárodní sítě biosférických rezervací UNESCO byly zařazeny Krkonoše po obou stranách státní hranice v listopadu 1992 (oficiální jmenovací listinu vystavilo UNESCO v Paříži dne 15. 2. 1993). Bilaterální Biosférická rezervace Krkonoše/Karkonosze (dále BR) zahrnuje KRNAP a jeho OP na české straně a Karkonoski Park Narodowy na polské straně pohoří (obr. 4). Obrázek 4: Bilaterální Biosférická rezervace Krkonoše/Karkonosze. Území BR je členěno do tří zón. Jádrová zóna (core zone) zahrnuje ekologicky nejcennější, přírodní nebo minimálně narušené ekosystémy, přísně chráněné podle národní 20
legislativy a jedinou aktivitou v nich je monitoring dlouhodobých změn. Je obklopena nárazníkovou zónou (buffer zone) rovněž přesně vymezenou s se statutem chráněného území, kam jsou soustřeďovány hlavní výzkumné aktivity, ekologická výchova a regulované turistické využití. Obě uvedené zóny jsou obklopeny přechodovou zónou (transition zone), která tvoří nedílnou součást BR, ale nemusí být přesně vymezena. Do jádrové zóny BR patří 1. a 2. zóna KRNAP, do nárazníkové zóny 3. zóna KRNAP a do přechodové zóny OP KRNAP. Cíle BR lze shrnout do tří hlavních okruhů: a) podle zón diferencovaný management směřující k uchování nebo rekonstrukci takového stavu ekosystémů, který se blíží přirozené druhové struktuře (zejména v jádrové zóně), b) soustavný monitoring přírodního prostředí BR a koordinovaný výzkum území, c) ekologická výuka a vzdělávání. 1.5.3. Ramsar Convention (Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva) Ramsarská konvence vytváří rámec pro mezinárodní spolupráci při ochraně mokřadních biotopů. Klade si za cíl zamezit ubývání mokřadů a zajistit jejich ochranu.. Zvláštní závazky vyplývají smluvním stranám ve vztahu k mokřadům, které byly zapsány do Seznamu mokřadů mezinárodního významu. Obrázek 5: Krkonošská rašeliniště na Seznamu mokřadů mezinárodního významu (Ramsar Convention). Na seznamu mokřadů mezinárodního významu jsou uvedena krkonošská rašeliniště Pančavská a Labská louka a Úpské rašeliniště (obr. 5). Jedná se o unikátní komplex (celkem 210 ha) hřebenových mokřadů, vyvinutý v extrémně exponovaných podmínkách 21
středoevropského pohoří, s prolínajícími se subarktickými a alpskými společenstvy a s přítomností četných endemických druhů. 1.5.4. EUROPARC Federation EUROPARC Federation je sdružení evropských chráněných území. Spojuje národní parky, regionální parky, přírodní parky a biosférické rezervace ve 38 zemích Evropy se společným cílem chránit jedinečnou rozmanitost divoké přírody, nalezišť vzácných druhů a krajiny. (organizace byla založena v roce 1973). Jeho členem je i Správa KRNAP. Jedním z projektů federace je propagace a podpora spolupráce přeshraničních chráněných území. Spolupráce Správy KRNAP a Správy Karkonoskiego Parku Narodowego (KPN), zejména v oblasti ochrany přírody, ekologické výchovy, udržitelného rozvoje cestovního ruchu i výzkumu a monitoringu, byla komisaři EUROPARC Federation označena za vzorovou a Správa KRNAP společně se Správou KPN obdržely jako druhé území v Evropě v roce 2005 certifikát KRNAP Administration and KPN Administration received a cross-boarder park certificate 1.5.5. Projekt CEHEM (Centre for Management and Restoration of the Biodiversity of Disturbed Ecosysems of the Hercynian Mountains) Projekt v roce 1994 doporučený evropským zasedáním MAB. Jedná se o vytvoření koordinačního centra pro management a rekonstrukci biodiverzity narušených ekosystémů hercynských pohoří (evropských středohor) se sídlem v Krkonoších. V rámci tohoto projektu nejsou v současné době vyvíjeny žádné významné aktivity. 1.5.6. Soustava Natura 2000 Ptačí oblast Krkonoše a Evropsky významná oblast Krkonoše viz. kap. 1.3.4.1, 1.3.4.2. 1.6. Předmět ochrany 1.6.1. Předmět ochrany KRNAP Posláním KRNAP ( 2 Nařízení vlády ČR č. 165/1991 Sb.) je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k ekologicky únosné turistice a rekreaci nezhoršující životní prostředí. Zákon č. 114/1992 Sb. definuje národní parky jako "rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam" Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a musí být v souladu s vědeckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením ( 15 zákona č. 114/1992 Sb.). Předmětem ochrany KRNAP je tedy přírodní prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a zachování typického vzhledu krajiny. Vyhodnocení stavu přírodního prostředí, ekosystémů KRNAP a jeho ochranného pásma, vyhodnocení opatření k zachování příznivého stavu (popř. zlepšení) stavu ekosystémů a druhů a vyhodnocení stavu a opatření ve vztahu k typickému vzhledu krajiny je pojednáno v kapitolách 2, 3., a 4. rozborové části plánu péče. 22