Publikováno na Inflow.cz (http://www.inflow.cz/weblog-jako-elektronicky-informacni-zdroj-vyzkuminformacniho-chovani-studentu-isk-cast-i) Weblog jako elektronický informační zdroj: Výzkum informačního chování studentů ISK. Část I. 5. 11. 2009 Koláčková Dana Článek přináší praktickou část diplomové práce Weblog jako elektronický informační zdroj, která se věnuje výzkumu informačního chování studentů oboru ISK a jejich vztahu k weblogům. V první části jsou popsány hlavní cíle a metodika výzkumu a představeny základní výzkumné hypotézy. Zahrnuta je rovněž pasáž s výsledky výzkumu, která se věnuje analýze zkoumaného vzorku respondentů, používání sociálních médií studenty a zvyklostem studentů vztahujících se ke čtení weblogů. Poznámka redakce: první část výtahu pochází z diplomové práce: KOLÁČKOVÁ, Dana. Weblog jako elektronický informační zdroj. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2009. 128 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík. 1. Úvod k praktické části a metodika výzkumu V rámci praktické části diplomové práce jsem se rozhodla provést výzkum informačního chování studentů oboru Informační studia a knihovnictví (ISK) zaměřený na jejich vztah k weblogům a blogování. Podobný výzkum na Kabinetu informačních studií a knihovnictví zatím nikdo neprováděl, domnívám se tedy, že jeho výsledky mohou být přínosné jak pro samotné studenty, kteří se mohou porovnat s ostatními, tak i pro vyučující, kteří jeho prostřednictvím mohou své studenty lépe poznat.
Již předem jsem věděla, že řada studentů oboru v blogosféře aktivně působí, neboť v rámci aktivit členů a studentů Kabinetu informačních studií a knihovnictví je provozován oborový e-zin Inflow (dostupný z adresy www.inflow.cz), jehož součástí je i odborná blogosféra. Časopis Inflow si za rok své existence získal mezi studenty velkou popularitu a stal se oblíbeným místem setkávání knihovnické komunity, proto jsem jeho existenci ve svém výzkumu zohlednila. 1.1 Cíle výzkumu Hlavním cílem mého výzkumu bylo zjistit, kolik studentů oboru ISK weblogy čte a jaká část jich píše svůj vlastní. Dále mne zajímalo, jak obecně studenti posuzují důvěryhodnost weblogů a jak je hodnotí. Dílčími cíli v oblasti čtení weblogů bylo zjistit, jak často a jaká témata studenti čtou, dále mne zajímalo, jakým způsobem se studenti nejčastěji k novým blogům dostávají a jaká jiná sociální média využívají. V oblasti aktivního psaní weblogů jsem se zaměřila na frekvenci publikování nových příspěvků, témata, o kterých studenti píší a jejich motivaci pro psaní samotné. Věnovala jsem prostor také tomu, aby studenti mohli vyjádřit, jakým způsobem poměřují úspěch svého blogu a jak moc je pro ně důležité při blogování skrýt svou pravou identitu. Od studentů, kteří weblogy buď nepíší a nebo nečtou, jsem se rozhodla zjistit, jaké jsou hlavní příčiny jejich chování. Dále jsem zjišťovala nakolik studenti důvěřují informacím publikovaným na blozích, jak se dívají na firemní blogy a jakou důležitost weblogům přisuzují v rámci mezilidské komunikace. 1.2 Stanovení hypotéz Pro svůj výzkum jsem si stanovila 8 jednoduchých pracovních hypotéz, které jsem se rozhodla ověřit. Hypotéza č. 1: Více než tři čtvrtiny studentů ISK čtou blogy. Hypotéza č. 2: Každodenními čtenáři blogů jsou častěji prezenční studenti než kombinovaní. Hypotéza č. 3: Více než polovina studentů, kteří čtou blogy, čte i o tématech souvisejících s informační vědou a knihovnictvím. Hypotéza č. 4: Aktivně bloguje (t.j. má svůj blog) více než desetina studentů ISK. Hypotéza č. 5: Více než polovina studentů, kteří blogují, publikuje své příspěvky výhradně na Inflow. Hypotéza č. 6:
Vlastní blog mají častěji nezadaní studenti, než ti, kteří mají partnera. Hypotéza č. 7: Studenti, kteří pracují na plný úvazek, jsou méně často blogery než ostatní. Hypotéza č. 8: Studenti hodnotí úspěšnost svého blogu zejména podle počtu komentářů, které čtenáři k jejich příspěvkům připojí. 1.3 Popis výzkumného vzorku Vlastní výzkum jsem provedla, jak už bylo uvedeno výše, mezi studenty oboru Informační studia a knihovnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Rozhodla jsem se oslovit všechny aktivní studenty jak oboru bakalářského, tak navazujícího magisterského, studující v prezenční i kombinované formě. Studenti tohoto oboru jsou specifičtí především v tom, že již od prvního semestru studia se od nich očekává poměrně vysoký stupeň počítačové a posléze i informační gramotnosti. Vycházela jsem tedy z předpokladu, že zaprvé všichni používají internet a alespoň zhruba vědí, co to weblog je, jak vypadá a jak funguje, a za druhé, že znají (a případně používají) i jiné druhy sociálních médií a tudíž se dokáží na weblogy podívat s mírným nadhledem (budoucích) informačních profesionálů. 1.4 Použité metody U studentů jsem provedla kvantitativní výzkum. Vzhledem k tomu, že jsem se rozhodla oslovit všechny studenty oboru, použila jsem pro zkoumání standardizovaný dotazník. Technika dotazníku je velmi efektivní a umožňuje oslovit velké množství respondentů, což bylo pro mne při volbě této metody nejdůležitější. Otázky jsem zpracovala do elektronické podoby pomocí zdarma dostupné online aplikace Dokumenty Google a vystavila na internet. Studentům poté vedoucí diplomové práce zaslal mým jménem hromadný e-mail s prosbou o vyplnění, který obsahoval odkaz na dotazník. Vyplnění nebylo podmíněno jakýmkoliv přihlášením a dotazník byl zcela anonymní. Dotazník byl rozeslán 21. května 2009 a sbírání odpovědí jsem ukončila 29. května 2009. Dotazník obsahoval 25 otázek a jedno volné pole pro případné další vyjádření respondentů. Celkem 16 otázek bylo uzavřených a respondenti u nich mohli vybrat vždy pouze jednu odpověď, 9 otázek bylo polouzavřených, respondenti mohli vybrat jednu nebo více odpovědí a zároveň mohli do pole Ostatní" vepsat svoji odpověď, pokud jim předem popsané možnosti dostatečně neumožňovaly otázku zodpovědět. Ačkoliv aplikace Dokumenty Google umožňuje označit některé nebo i všechny otázky za povinné a neumožnit tak odeslání dotazníku bez náležitého vyplnění, rozhodla jsem se této možnosti nevyužít a naopak jsem respondenty dopředu upozornila, že pokud na jakoukoliv otázku nechtějí odpovědět, nemusí. Na druhou stranu toto řešení přineslo riziko, že některé otázky nebudou zodpovězeny kvůli prostému opomenutí či přehlédnutí se ze strany respondenta. Otázky v dotazníku z části vycházely ze dvou již uveřejněných výzkumů. Prvním byla studie
společnosti Technorati State of the Blogosphere[1] z roku 2008, která se zabývá blogery a blogováním především, a druhým Power to the people - Social Media Tracker Wave 3 [2] rovněž z roku 2008, který zpracovává společnost Universal McCann a ve kterém se zabývá dopady sociálních médií obecně. Zároveň jsem se v dotazníku snažila postihnout i aspekty, které jsem se domnívala, že by vzhledem ke specifičnosti zkoumaných studentů nebylo dobré opomenout. 1.5 Způsob zpracování získaného materiálu Vzhledem k tomu, že jsem se rozhodla pro elektronickou formu dotazníku, obdržela jsem od respondentů data rovněž v elektronické podobě, což mi velmi usnadnilo práci při vyhodnocování odpovědí. Aplikace Dokumenty Google umožňuje sledovat získané odpovědi v reálném čase a ihned s nimi pracovat. Odpovědi jsou zaznamenávány do tabulky, kterou je možné dále upravovat a exportovat například do formátu xls. Jednotliví respondenti jsou identifikování časovou značkou, která odpovídá času uložení jejich odpovědí. 2. Výsledky výzkumu V této kapitole budou prezentovány informace, které jsem získala od respondentů. Pro reprezentaci získaných dat jsem zvolila grafickou podobu, aby informace byly přehlednější. První podkapitola srovnává získaný vzorek s celou populací studentů ISK, druhá se věnuje základním charakteristikám respondentů, ve třetí podkapitole jsou zpracovány odpovědi týkající se čtení blogů, v další pak odpovědi zaměřené na aktivní blogování a v poslední kapitole jsou shrnuty postoje studentů k blogům jako takovým. 2.1 Srovnání skupiny respondentů s celou populací studentů ISK Graf 1 znázorňuje počty studentů, kteří na dotazník odpověděli a celkové počty studentů ISK rozdělené dle formy studia a pohlaví. Data o všech studentech oboru jsem získala z veřejně přístupného seznamu na webových stránkách Masarykovy univerzity[3]. Tudíž pro srovnání vzorku a populace mohu použít pouze tyto proměnné. Na rozeslaný dotazník odpovědělo 146 studentů, což je 45,5 % ze všech oslovených. Návratnost byla o něco vyšší u žen, od nichž se mi vrátilo 49,4 % dotazníků. Z mužů odpovědělo pouze 32,4 % oslovených. Poměrně zajímavé je, že do hodiny po rozeslání dotazníku jsem obdržela již 40 odpovědí a do 24 hodin po rozeslání jsem obdržela dokonce odpovědi již od 118 respondentů, což je již přes 80 % všech vyplněných dotazníků. Tato skutečnost, myslím, potvrzuje můj předpoklad, že studenti ISK jsou zvyklí s internetem pracovat velmi často.
Graf 1: Počty respondentů a studentů ISK dle pohlaví a formy studia Ve zkoumaném vzorku převažují bakalářští studenti, kteří tvoří 66 % respondentů, více je také studentů v prezenční formě studia, kteří tvoří 70 % respondentů. Tento poměr zhruba odpovídá tomu, jaké je rozdělení u všech studentů oboru. Bakalářští studenti tvoří 74 % a prezenční studenti představují 69 % ze všech studentů oboru. Ve zkoumaném vzorku je tedy o něco více studentů z navazujícího magisterského studia. Příčinu tohoto vidím zejména v tom, že s velkým počtem těchto studentů se znám osobně a tudíž byli ochotnější se do mého výzkumu zapojit. Mezi studenty oboru ISK výrazně převažují ženy, celkem zde studuje 247 žen a 74 mužů. Ženy tedy představují 77 % všech studentů. Na grafu 2 jsou počty odpovídajících studentů a všech studentů oboru ISK vyjádřeny v procentech. Je vidět, že zkoumaný vzorek převážně odpovídá rozdělením respondentů dle formy studia celé populaci. Na grafu je rovněž dobře patrné vyšší procento vrácených dotazníků od navazujících magisterských studentů.
Graf 2: Relativní četnosti počtů respondentů a studentů ISK dle pohlaví a studia 2.2 Respondenti dle základních proměnných Základní proměnné, které jsem se rozhodla u studentů sledovat, bylo pohlaví, věk, forma studia, typ zaměstnání, místo, odkud se respondent nejčastěji připojuje k internetu a to, zda má v současnosti partnera. Graf 3: Respondenti dle věku a pohlaví
Graf 3 znázorňuje věkovou strukturu studentů rozlišenou navíc dle pohlaví. Mezi studenty oboru výrazně převažují ženy a adekvátně tomu i ve svém výzkumu mám odpovědi především od žen. Odpovídajících žen bylo celkem 122 a mužů bylo celkem 24, ženy tedy představují 84 % respondentů. Ve zkoumaném vzorku jsou četněji zastoupeni především lidé do 30 let, od nich jsem získala 88 % všech odpovědí. Mezi respondenty pak téměř polovinu ze všech tvoří ženy ve věku mezi 21 a 25 lety, tato kategorie nad všemi ostatními převládá výrazně. Graf 4: Respondenti dle zaměstnání a pohlaví Na grafu 4 je znázorněno rozložení studentů podle toho, jaký typ zaměstnání vykonávají (či zda nepracují). Ve vzorku jsou zastoupeni nejvíce studenti pracující na brigádách, kteří tvoří 34 % ze všech dotázaných, o něco méně je studentů pracujících na plný úvazek, kteří tvoří 31 %. Práci na částečný úvazek vykonává 17 % z oslovených, zbývajících 18 % procent potom představují studenti, kteří nepracují. Největší rozdíly mezi muži a ženami lze vidět u studentů pracujících na brigádách, kdy tuto činnost vykonává devětkrát více žen než mužů, naopak u nepracujících jsou rozdíly podle pohlaví nejmenší, žen je v této skupině necelý trojnásobek oproti mužům.
Graf 5: Nejčastější místa připojování k internetu uváděná respondenty V grafu 5 jsou zaznamenány odpovědi na otázku, odkud se respondenti nejčastěji připojují k internetu. U této otázky mohli odpovídající vybrat jednu a více odpovědí, a proto součet odpovědí převyšuje počet respondentů. Plných 90 % z dotázaných uvedlo, že se k internetu připojují zejména z domova, druhá nejčastější odpověď byla ze zaměstnání, tu uvedlo 40 % z nich. Z knihovny se k internetu často připojuje 31 % respondentů, ze školy 27 %, z koleje či privátu necelých 20 %, pomocí mobilního připojení pak 7 % z dotázaných, internetové kavárny využívají pak jen 3 % studentů. Jedna respondentka uvedla do možnosti jiné, že se připojuje i z hotelového komplexu. Graf 6: Respondenti dle toho, zda mají partnera Na grafu 6 je zobrazeno rozdělení studentů dle toho, zda mají v současnosti partnera. Za zadané se označilo plných 70 % odpovídajících. O něco více mají partnerku (partnera) muži, zadaných jich je téměř 71 %, u žen je to pak 68 %. 2.3 Používání sociálních médií a čtení weblogů Část výzkumu, která se zabývala především tím, zda studenti čtou blogy, byla uvedena otázkou, ve které jsem se pokusila zjistit, jaké činnosti studenti již na internetu někdy vykonávali. Samozřejmě se nemohlo jednat o plný výčet možností, nabízené odpovědi byly zaměřeny především na sociální média a případně technologie s nimi spojené. Přesto jsem nechala respondentům v nabídce i možnost volné odpovědi, aby se mohli vyjádřit podle svého. V odpovědích bylo možné vybrat libovolný počet možností.
Graf 7: Činnosti vykonané respondenty na internetu Plných 100 % respondentů uvedlo, že již někdy na internetu sledovali online video (například na serveru YouTube.com). Druhou nejčastější uváděnou možností bylo prohlížení online fotoalb (tuto činnost uvedlo 92 %) a poté čtení weblogů (možnost označilo 90 % respondentů). Výrazně tedy převládají, jak se ostatně dalo očekávat, především pasivní aktivity. Více než polovina z dotázaných také již někdy napsala komentář na blog a nahrála fotografie na server pro jejich sdílení. Zajímavé je, že 50 % odpovídacích uvedlo, že se již někdy podíleli na vytváření wiki. Tuto hodnotu považuji za překvapivě vysokou, předpokládám, že toto chování je dáno především tím, že studenti byli nuceni wiki používat v rámci výuky. V možnosti jiné studenti nejčastěji uváděli tvorbu vlastních webových stránek, stahování torrentů a komunikování pomocí internetu (klasický e-mail nebo instant messaging). Graf 7 rovněž potvrzuje stále se zvyšující oblibu sociálních sítí. Svůj profil v některé z nich si již založilo 71 % respondentů. Graf 8: Čtení blogů u respondentů souhrnně V grafu 8 je vidět, že 80 % respondentů uvedlo, že čtou weblogy. Tato hodnota je poměrně vysoká,
a myslím, že se vyplatilo do možných odpovědí zařadit i možnost, že respondent sice blogy čte, ale víceméně pouze na Inflow (což je oborový e-zin, jak jsem již uvedla v úvodu k praktické části práce). Téměř 38 % studentů, kteří blogy čtou, tedy sledují příspěvky takřka výhradně na Inflow. A lze se domnívat, že pokud by tento časopis nebyl natolik populární, spíše by se řada z těchto dotázaných zařadila do skupiny, která blogy nečte. Za nečtenáře blogů se v dotazníku označila necelá pětina studentů. V porovnání s předchozím grafem by se mohl zdát matoucí údaj, že weblogy čte v součtu pouze 117 osob oproti uváděným 131 osobám výše. Ovšem předchozí otázka byla v dotazníku formulována tak, že respondent měl označit činnost, kterou již někdy na internetu dělal, což neznamená, že ji vykonává i v současnosti, kdežto u druhé otázky, jsem se přímo zajímala o čtení weblogů v přítomnosti. Graf 9: Čtení blogů dle studia respondentů Graf 9 ukazuje, jak je rozloženo čtení weblogů u respondentů dle formy jejich studia. Poměry jsou dosti podobné, nicméně je možné sledovat, že u studentů bakalářského kombinovaného studia je větší procento těch (38 % z dotázaných v této skupině), co čtou weblogy pouze na Inflow oproti jiným skupinám. Tuto skutečnost si vysvětluji tak, že ke čtení příspěvků na Inflow jsou bakalářští kombinovaní studenti motivováni především tím, že zde získávají poznatky, které mohou využít při studiu. (Například zde blogují vyučující.) Tyto poznatky zde samozřejmě mohou získat i všichni ostatní, ale kombinovaní studenti jsou na vlastním samostudiu a tedy i na psaných zdrojích vůbec závislejší než jejich prezenční kolegové. Na druhou stranu v této kategorii je naopak nejnižší podíl těch, co čtou blogy jako takové, tuto možnost označilo pouze 42 % dotázaných ze skupiny bakalářských kombinovaných studentů. V ostatních skupinách se výsledky výrazně neliší od hodnot, které zobrazoval předchozí graf 8.
Graf 10: Frekvence čtení blogů u respondentů souhrnně Graf 10 zachycuje rozložení studentů podle toho, jak často se věnují čtení weblogů. Na tuto otázku (stejně jako další, které se týkaly čtení blogů) měli odpovídat pouze studenti, kteří uvedli, že blogy čtou. Jeden student neoznačil žádnou odpověď. Jak je z grafu patrné, nejpočetněji je zastoupena skupina, která čte blogy několikrát měsíčně (41 % odpovídajících), čtvrtina studentů pak čte blogy několikrát týdně. Jednou měsíčně a méně často čte blogy necelá pětina respondentů, 15 % z nich pak uvedlo, že se čtení blogů věnují každý den. Graf 11a: Frekvence čtení blogů u respondentů dle studia Na grafu 11a je znázorněno, jak často respondenti čtou weblogy, pokud jsou rozděleni do skupin dle formy jejich studia. Zajímavé je, že zastoupení častých čtenářů blogů je vyšší mezi studenty navazujícího kombinovaného studia, každý den čte blogy 29 % procent z nich, a stejný podíl čte blogy několikrát do týdne. Na druhou stranu poměrně nízký je podíl každodenních čtenářů blogů u
studentů bakalářského studia, jak prezenční, tak kombinovaní čtou blogy denně pouze z 11 %. U studentů navazujícího prezenčního studia se pak významněji od zbytku liší, že 29 % z nich uvedlo, že čtou blogy jen jednou do měsíce či méně často. Graf 11b: Každodenní čtení blogů, srovnání prezenčních a kombinovaných studentů Na grafu 11b jsou data o frekvenci čtení blogů získaná od studentů sdružena do kategorie prezenčních studentů a kombinovaných. Jedná se pro podklad k hypotéze č. 2. U prezenčních studentů odpovědělo, že čte blogy 12,5 % z nich, u kombinovaných to bylo 19 %. Graf 12: Témata, o kterých respondenti čtou nejčastěji Další z věcí, které jsem se o čtenářích blogů chtěla dovědět, bylo, o jakých tématech čtou na blozích nejčastěji. Opět mohli uvádět více možností najednou. Graf 12 znázorňuje odpovědi od 115 osob. Studenti jednoznačně nejčastěji uváděli, že čtou příspěvky týkající se témat informační vědy a knihovnictví, tuto možnost označilo plných 65 % odpovídajících. Domnívám se, že i na tomto
výsledku se podílí existence oborového e-zinu Inflow, kde se uveřejněné příspěvky zabývají touto tématikou především. Druhou nejčastější odpovědí bylo čtení zpravodajských blogů (43 %), dále pak blogů věnujících se informačním technologiím (i zde, troufám si tvrdit, ovlivnila odpovědi existence Inflow, označilo je 39 % studentů), osobních deníků, blogů o vzdělávání a blogů o hudbě, tyto tři poslední kategorie zaznačilo vždy 37 % respondentů. Z možností, které jsem nabízela, odpovídající nejméně často uváděli, že čtou blogy týkající se her. V kategorii jiné pak připisovali témata jako kultura obecně, filozofie, kynologie a jídlo. Graf 13: Způsoby nacházení nových blogů u respondentů Poslední skutečností, kterou jsem se rozhodla u čtenářů blogů zjistit, byly způsoby, kterými se nejčastěji dostávají k novým weblogům (viz graf 13). Studenti mohli označit více odpovědí najednou. Ačkoliv tato otázka byla primárně určena studentům, kteří blogy čtou, dostalo se mi odpovědí i od čtyř respondentů, kteří předtím odpověděli, že blogy nečtou. Rozhodla jsem se do grafu zahrnout i je. Naopak tuto otázku nevyplnili všichni čtenáři blogů, graf tedy zahrnuje odpovědi od 118 osob. Plných 72 % z odpovídajících uvedlo, že nové blogy nacházejí víceméně náhodně a nesystematicky. Druhou nejčetnější možností bylo čtení blogů, které jim doporučili přátelé (odpovědělo takto 40 % osob), o něco méně dotázaných (28 %) pak uvádělo ještě odpověď, že nacházejí nové blogy díky odkazům vystavených v sociálních sítích. Využívání odkazů, které vystaví oblíbení blogeři, označilo 19 % studentů a pouze 5 % respondentů uvedlo, že využívá odkazů z RSS čtečky. Odpověď v kolonce jiné zněla, že tázaná má prostě pár oblíbených", tudíž k této otázce jsem ji neshledala relevantní.
Graf 14: Důvody, proč respondenti blogy nečtou Jak už bylo uvedeno výše, výzkumu se zúčastnili rovněž studenti, kteří blogy nečtou. Těch jsem se ptala, jaký k tomu mají důvod. Vybrat mohli i více možností najednou (viz graf 14). Na tuto otázku odpovědělo 18 respondentů, kteří uvedli, že blogy čtou. Jejich odpovědi jsem také zahrnula (domnívám se, že je možné je interpretovat i ve smyslu, proč nečtou blogy častěji nebo proč nečtou více blogů) a tak graf znázorňuje vyjádření od celkem 47 osob. Nejčastěji (v 53 % případů) studenti uváděli, že na tuto činnost nemají dostatek času, o něco méně (ve 43 % případů) odpovídali, že je blogy nezajímají. Jen 13 % dotázaných pak uvedlo, že k blogy nečtou, protože nedůvěřují informacím, které jsou zde publikovány. V kategorii jiné jsem pak obdržela odpovědi, že preferují jiné zdroje informací, například klasické webové stránky. Použité zdroje: State of the Blogosphere [online]. Technorati, 2008 [cit. 2009-06-16]. Dostupný z WWW: < http://technorati.com/blogging/state-of-the-blogosphere>. Power to the people - Social Media Tracker Wave 3 [online]. Universal McCann, 2008 [cit. 2009-0611]. Dostupný z WWW: <www.universalmccann.com/assets/wave_3_20080403093750.pdf>. Seznam studentů programu : Program: Informační studia a knihovnictví [online]. Masarykova univerzita, c1996-2009 [cit. 2009-06-16]. Dostupný z WWW: < http://www.muni.cz/phil/study/programmes/2593/students>. Seznam studentů programu : Program: Informační studia a knihovnictví [online]. Masarykova univerzita, c1996-2009 [cit. 2009-06-16]. Dostupný z WWW: < http://www.muni.cz/phil/study/programmes/2597/students>. [1] State of the Blogosphere [online]. Technorati, 2008 [cit. 2009-06-16]. Dostupný z WWW: < http://technorati.com/blogging/state-of-the-blogosphere>.
[2] Power to the people - Social Media Tracker Wave 3 [online]. Universal McCann, 2008 [cit. 200906-11]. Dostupný z WWW: <www.universalmccann.com/assets/wave_3_20080403093750.pdf>. [3] Seznam studentů programu : Program: Informační studia a knihovnictví [online]. Masarykova univerzita, c1996-2009 [cit. 2009-06-16]. Dostupný z WWW: < http://www.muni.cz/phil/study/programmes/2593/students>. Seznam studentů programu : Program: Informační studia a knihovnictví [online]. Masarykova univerzita, c1996-2009 [cit. 2009-06-16]. Dostupný z WWW: < http://www.muni.cz/phil/study/programmes/2597/students>. Štítky: sociální media, weblogy, výzkum, informační chování, průzkumy