ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ZLÍNSKÉHO KRAJE 3. AKTUALIZACE ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TEXTOVÁ ČÁST Tento projekt byl spolufinancován z prostředků EU
ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ZLÍNSKÉHO KRAJE 3. AKTUALIZACE ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Pořizovatel: Krajský úřad Zlínského kraje tř. Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín 1
1. Obsah 1. Obsah... 2 2. Cíl řešení... 4 2.1. Legislativní vazby... 4 2.2. Metoda hodnocení... 6 3. Postup řešení... 7 3.1. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území... 7 3.2. Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (ÚPD)... 8 3.3. Využití gridové mapy... 8 3.4. Vymezení zastavěného území... 9 3.5. Využití RURÚ ORP Zlínského kraje... 9 4. Podklady pro aktualizaci RURÚ...10 4.1. Přehled změn v aktualizačním období...10 5. Hodnocení stavu...11 5.1. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb...11 5.1.1. Horninové prostředí a geologie...11 5.1.1.1. Obce s dobývacími prostory těženými...12 5.1.1.2. Hodnocení SWOT...13 5.1.2. Vodní režim...14 5.1.2.1. Záplavová území...14 5.1.2.2. Hodnocení SWOT...15 5.1.3. Hygiena životního prostředí...16 5.1.3.1. Území v dosahu významných stacionárních zdrojů emisí...16 5.1.3.2. Území v dosahu liniových zdrojů emisí...18 5.1.3.3. Území se zhoršenou kvalitou ovzduší...19 5.1.3.4. Zastavěné území nenapojené na kanalizaci s ČOV...21 5.1.3.5. Zastavěné území nenapojené na plyn...23 5.1.3.6. Hodnocení SWOT...24 5.1.4. Ochrana přírody, krajiny a památek...25 5.1.4.1. Území uvnitř chráněné krajinné oblasti...25 5.1.4.2. Území uvnitř přírodního parku...27 5.1.4.3. Území uvnitř evropsky významné lokality NATURA 2000...30 5.1.4.4. Obce s památkovou rezervací nebo zónou...31 5.1.4.5. Hodnocení SWOT...32 5.1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa...33 5.1.5.1. Koeficient ekologické stability území...34 5.1.5.2. Hodnocení SWOT...35 5.1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura...36 5.1.6.1. Území v dosahu dálnic a vybraných silnic...37 5.1.6.2. Území v dosahu železnice...39 5.1.6.3. Zastavěné území napojené na kanalizaci a ČOV...41 5.1.6.4. Zastavěné území napojené na plyn...43 5.1.6.5. Potenciál napojení na síť vysokotlakých plynovodů...45 5.1.6.6. Potenciál napojení na síť elektrického vedení VVN 110 kv...46 5.1.6.7. Hodnocení SWOT...47 5.1.7. Sociodemografické podmínky...48 5.1.7.1. Dlouhodobá změna počtu obyvatel...49 5.1.7.2. Krátkodobá změna počtu obyvatel...51 5.1.7.3. Podíl obyvatel ve věku 0 14 na celkovém počtu obyvatel...53 5.1.7.4. Podíl obyvatel se základním vzděláním...55 2
5.1.7.5. Hodnocení SWOT...56 5.1.8. Bydlení...57 5.1.8.1. Intenzita bytové výstavby...58 5.1.8.2. Obce nad 5000 obyvatel...60 5.1.8.3. Obce s méně než 500 obyvateli...61 5.1.8.4. Obce bez základní školy...63 5.1.8.5. Podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu...64 5.1.8.6. Podíl bytů v panelových domech...66 5.1.8.7. Místně obvyklé nájemné bytů...68 5.1.8.8. Hodnocení SWOT...69 5.1.9. Rekreace a cestovní ruch...70 5.1.9.1. Lázeňská místa...70 5.1.9.2. Intenzita druhého bydlení...71 5.1.9.3. Intenzita hromadné rekreace...73 5.1.9.4. Obec s rekreační vodní plochou...74 5.1.9.5. Hodnocení SWOT...75 5.1.10. Hospodářské podmínky...76 5.1.10.1. Tržní ceny bytů...76 5.1.10.2. Podíl nezaměstnaných osob...79 5.1.10.3. Hodnocení SWOT...81 5.2. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území...82 5.2.1. Příznivé životní prostředí...83 5.2.1.1. Přehled kritérií...83 5.2.1.2. Výsledky hodnocení...83 5.2.2. Hospodářský rozvoj...86 5.2.2.1. Přehled kritérií...86 5.2.2.2. Výsledky hodnocení...87 5.2.3. Soudržnost společenství obyvatel území...89 5.2.3.1. Přehled kritérii...89 5.2.3.2. Výsledky hodnocení...89 5.2.4. Hodnocení vyváženosti...92 5.2.4.1. Způsob hodnocení...92 5.2.4.2. Výsledky hodnocení...92 5.3. Souhrnné hodnocení...95 6. Závěry...96 6.1. Vymezení vyvážených a problémových regionů...96 6.2. Celková tabulka SWOT...97 7. Návrh opatření směřujících k vyváženosti udržitelného rozvoje území...99 7.1. Celková opatření...99 7.2. Opatření podle jednotlivých SO ORP... 100 8. Seznam kartogramů... 104 8.1. Podklady... 104 8.2. Hodnocení stavu... 104 8.3. Změna stavu vyvolaná aktualizací RURÚ (za období 2012-2014)... 105 8.4. Souhrnné hodnocení stavu... 105 8.5. Změna souhrnného hodnocení stavu vyvolaná aktualizací RURÚ (za období 2012-2014) 105 9. Podklady... 106 10. Literatura... 106 3
2. Cíl řešení Aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) Zlínského kraje se zaměřuje především na: zapracování zpřesněných podkladů z ÚAP Zlínského kraje, zhodnocení rozdílů mezi stavem území kraje v roce 2012 a mezi jeho současným stavem (rok 2014), identifikaci aktuálních trendů vývoje jednotlivých složek RURÚ i dílčích ukazatelů, vyhodnocení aktuálnosti problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (střety záměrů s limity využití území), prověření aktuálnosti návrhů opatření ke zmírnění negativních trendů ve vývoji území. 2.1. Legislativní vazby Při zpracování rozboru udržitelného rozvoje území, který je součástí územně analytických podkladů, se postupuje podle příslušných ustanovení zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisu. Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limitů využití území, záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. Pořizovateli územně analytických podkladů jsou: a) krajské úřady b) úřady územního plánování obcí s rozšířenou působností (ORP). Náležitosti obsahu územně analytických podkladů stanoví prováděcí předpis a tím je vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti ve znění pozdějších předpisů (dále vyhláška ). Podle 4 této vyhlášky územně analytické podklady obsahují: a) podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území, b) rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující 1. zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tématickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tématických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, 4
2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména požadavky na odstranění nebo omezení urbanistických, dopravních a hygienických závad, vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území, slabých stránek, hrozeb a rizik souvisejících s nevyvážeností územních podmínek udržitelného rozvoje území. Obsah podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území je stanoven v části B přílohy č. 1 k vyhlášce. Grafická část územně analytických podkladů obsahuje: výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických výkres limitů využití území výkres záměrů na provedení změn v území výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (problémový výkres) další výkresy, schémata, tabulky, grafy či kartogramy Aktualizace územně analytických podkladů se provádějí v souladu s 28 stavebního zákona: (1) Pořizovatel průběžně aktualizuje územně analytické podklady na základě nových údajů o území a průzkumu území a každé 2 roky pořídí jejich úplnou aktualizaci. (2) Nejpozději 18 měsíců od pořízení územně analytických podkladů nebo od jejich poslední úplné aktualizace pořizovatel pořídí návrh nové úplné aktualizace, doručí oznámení o aktualizaci poskytovatelům údajů a vyzve je k potvrzení správnosti, úplnosti a aktuálnosti jimi poskytnutých údajů o území ve lhůtě do 3 měsíců. Pokud tak poskytovatel údajů neučiní v této lhůtě, má se za to, že jejich správnost, úplnost a aktuálnost potvrdil. 5
2.2. Metoda hodnocení Metoda hodnocení je založená na kombinaci SWOT analýzy a multikriteriální analýzy, pomocí které je zpracováno vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Z uvedených analýz vyplývají problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích, doplněné zjištěním střetů záměrů na provedení změn v území s limity využití území a vzájemných střetů těchto záměrů. Důležitou vlastností celé metody, především části vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek, je možnost kvantifikovat výsledky analýz, a tudíž i numericky porovnávat změny v území za aktualizační období. Rozbor udržitelného rozvoje území, který je součástí územně analytických podkladů na úrovni kraje, hodnotí zejména jevy, které jsou obsaženy v krajských ÚAP a jsou relevantní pro zpracování zásad územního rozvoje. Detailní hodnocení jednotlivých obcí se provádí v rámci rozboru udržitelného rozvoje území, který je součástí ÚAP ORP. 6
3. Postup řešení Hlavní částí řešení je provedení multikriteriální analýzy vyváženosti vztahu územních podmínek podle sady vybraných kritérií. Při zpracování aktualizace RURÚ byly využita stejná kritéria jako při původním zpracování RURÚ, aby bylo možné porovnávat změny mezi stavem v roce 2012 a současnou aktuální situací na území kraje. Kritéria byla vybrána z územních jevů, obsažených v podkladech pro rozbor udržitelného rozvoje. Byl kladen důraz na jejich vypovídací schopnost a možnost dobrého promítnutí do územních jednotek - buněk. Důležitou částí rozboru udržitelného rozvoje je využití výsledků dlouhodobého monitoringu tržních cen bytů a tržního nájemného pro celé území ČR. Výsledků tohoto monitoringu bylo využito především pro zhodnocení ekonomického potenciálu území (tržní ceny bytů) a soudržnosti obyvatel území (tržní nájemné bytů). Obě tato kritéria jsou kvalitním syntetickým ukazatelem, který zachycuje ekonomickou sílu území. Tato hodnota by se musela jinak složitě generovat z mnoha dílčích údajů o zaměstnanosti, příjmech do rozpočtů obcí, příjmech obyvatelstva atd., které se nesnadno získávají a často mají i nízkou informační kvalitu. Kritéria jsou rozdělena dvěma způsoby: 3 skupiny podle složek udržitelného rozvoje (environmentální, ekonomická a sociální), 10 skupin podle výčtu v odst. b, 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb. (horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody, krajiny a památek*, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky) * přidáno pořizovatelem Pro převod měřitelných číselných hodnot do hodnot bodových jsou zpracovány tzv. indikátorové listy, pomocí kterých se k určitým číselným hodnotám přiřazují bodové hodnoty podle zvolené stupnice. Pro aktualizaci byly použity stejné indikátorové listy, jako při původním zpracování. 3.1. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Vyhodnocení vyváženosti bylo provedeno pomocí průmětu vybraných jevů (kritérií) do území a jejich vzájemnému poměření pomocí gridové analýzy. Výsledkem jsou přehledné kartogramy vyjadřující výsledky hodnocení za jednotlivé složky udržitelného rozvoje území Zlínského kraje i jeho celkové hodnocení. Kartogramy jsou doplněny číselným vyjádřením výsledků hodnocení, které slouží k posouzení udržitelného rozvoje jak pro současný stav. Analýza při aktualizaci RURÚ byla provedena ve stejných postupných krocích, jako při původním zpracování: Bylo využito stejné pokrytí území kraje šestiúhelníkovou sítí (průměr buňky 500m, výměra buňky 16,2375 ha). Hodnoty podle jednotlivých kritérií byly promítnuty do území prostřednictvím jednotlivých buněk. 7
Byly použity stejné váhy kritérií jako při předchozích hodnoceních. Bylo zpracováno hodnocení pro každou složku udržitelného rozvoje (včetně změny v aktualizačním období). Bylo zpracováno celkové hodnocení udržitelného rozvoje území kraje (včetně změny v aktualizačním období). Důležitou vlastností použité metody je možnost kvantifikovat ukazatele udržitelného rozvoje a tak číselně vyjádřit jeho kvalitu i kvalitu jeho změn. 3.2. Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (ÚPD) Vyhláška č. 500/2006 Sb. požaduje určení problémů v územně plánovacích dokumentacích zahrnujících zejména požadavky na odstranění nebo omezení urbanistických, dopravních a hygienických závad, vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území. V rámci řešení rozboru udržitelného rozvoje území byly k řešení v ÚPD vymezeny dva okruhy problémů: problémy celkové, které vyplývají z hodnocení slabých stránek a hrozeb a z výsledků hodnocení vyváženosti územních podmínek, problémy lokální, dané střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území a případnými vzájemnými střety těchto záměrů. Při aktualizaci RURÚ byly provedeno prověření platnosti lokálních problémů i problémů celkových. 3.3. Využití gridové mapy Pro aktualizaci RURÚ byly využita stejná šestiúhelníková gridová mapa jako při původním hodnocení. Šestiúhelníky byly použity z těchto důvodů: prvotním podnětem pro využití šestiúhelníkové sítě byly teorie německého geografa Waltera Christallera (Christaller, W.: Die zentralen Orte in Sűddeutschland, 1933), který rovněž pokrývá území šestiúhelníkovou sítí, jedná se o přírodě nejbližší pokrytí území - viz včelí plástve, šestiúhelníkový grid umožňuje přenos vlivu objektu šesti směry pouhou adicí objektů o stejné velikosti (u čtverců tak lze postupovat pouze ve směru os souřadného systému, ve směru úhlopříček to není možné, neboť úhlopříčka čtverce je podstatně delší, než jeho hrany). Mapa je zpracována ve formátu ESRI SHAPEFILE, každá buňka má svůj jednoznačný identifikátor. Do buněk jsou primárně vloženy tyto informace: zda v buňce převažuje zastavěné území, či nikoliv (podle zastavěného území z územních plánů), jaký je teoretický počet obyvatel v každé buňce (vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici dostatečně podrobné podklady z hlediska počtu obyvatel v územních jednotkách - ideální by byly údaje za sčítací obvody, byl do buněk stejnoměrně přepočten počet obyvatel celé obce, aby bylo možné alespoň přibližně kvantifikovat míru dopadu jevů na obyvatele a nikoliv jen na území), který byl aktualizován. 8
3.4. Vymezení zastavěného území Výběr polygonů se zastavěným územím byl proveden na základě zastavěného území, které bylo převzato z územních plánů. V každém polygonu, který byl zasažen čarou, vymezující zastavěné území byla vypočítána výměra zastavěného území. Polygony s výměrou větší jak 1,623 ha (10% buňky) byly označeny jako zastavěné území. 3.5. Využití RURÚ ORP Zlínského kraje V aktualizaci 2012 byly využity údaje z RURÚ ORP Zlínského kraje. Některé z nich byly nyní aktualizovány z jiných zdrojů. Jedná se o tyto položky: Obce bez základní školy (S08-04) ČSÚ změna u 2 obcí Intenzita druhého bydlení (S09-02) ČSÚ Intenzita hromadné rekreace (S09-03) beze změn Obec s rekreační vodní plochou (S09-04) změna nastala jen u 2 obcí, které se odtrhly od Valašského Meziříčí 9
4. Podklady pro aktualizaci RURÚ Rozbor udržitelného rozvoje území byl zpracován s využitím aktuálních podkladů z portálu JUAP (Jednotné územně analytické podklady a území plány, Zlínský kraj), z RURÚ ORP Zlínského kraje, z Českého statistického úřadu (Územně analytické podklady za obce České republiky) a ze systému KISEB (Institut regionálních informací, s.r.o.). 4.1. Přehled změn v aktualizačním období Do současného byla promítnuta aktuální situace v odkanalizování a plynofikaci území, bylo upřesněno vymezení záplavových území. Koeficient ekologické stability byl aktualizován podle nové blokové mapy. Podle aktuálního počtu obyvatel byl změněn výčet obcí s méně než 500 obyvateli. Byla rovněž aktualizována socioekonomická data: intenzita bytové výstavby, intenzita druhého bydlení, dlouhodobá změna počtu obyvatel, krátkodobá změna počtu obyvatel, podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel, podíl obyvatel se základním vzděláním, podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu, podíl bytů v panelových domech a obce bez základní školy. Míra nezaměstnanosti byla nahrazena údajem o podílu nezaměstnaných. Od ledna 2013 se přechází v ČR na tento nový ukazatel registrované nezaměstnanosti, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Nový ukazatel je s původním ukazatelem míry nezaměstnanosti nesrovnatelný. Vizuálně úroveň nezaměstnanosti zmenšuje, je však výrazně objektivnějším ukazatelem. Změna rovněž nastala u dobývacích prostorů těžených - ve správním území města Zlín se již nenachází dobývací prostor těžený). 10
5. Hodnocení stavu Hodnocení udržitelného rozvoje bylo provedeno pro současný stav území a jeho změny v aktualizačním období. 5.1. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb Výroky vyjadřující silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby (hodnocení SWOT) byly vyřčeny na základě výsledků analýzy stavu území podle vybraných kritérií v tematickém členění, které je v souladu s 4, odst. 1, bodem b) vyhlášky č. 500/2006 Sb. Jedná se především o tyto výsledky: zhodnocení míry dopadu daného jevu na území z hlediska průměrné hodnoty nevážených bodů, která je vyjádřena pro: o všechny buňky bez rozlišení funkčního využití území o buňky, ve kterých převažuje zastavěné území, stanovené podle blokové mapy o pro obyvatele přepočtené do buněk, ve kterých převažuje zastavěné území. 5.1.1. Horninové prostředí a geologie Zlínský kraj není z hlediska těžby nerostných surovin významný. Větší dopad mají ložiska štěrkopísku v nivě řeky Moravy a ložiska cihlářských surovin. V omezené míře se ve Zlínském kraji těží ropa a zemní plyn. Limity rozvoje území: výhradní ložiska nerostných surovin chráněná ložisková územím (CHLÚ) Vlivy na území: dobývací prostory těžené Těžené dobývací prostory byly z hlediska znečištění ovzduší začleněny do kapitoly 5.1.3. mezi stacionární zdroje emisí. Potenciál území: Obce s dobývacími prostory těženými 11
5.1.1.1. Obce s dobývacími prostory těženými Existence těžených dobývacích prostorů zlepšuje ekonomickou situaci obce, což se promítá i do předpokladů jejího hospodářského rozvoje. Byly hodnoceny tyto těžené dobývací prostory: Bzová (stavební kámen) Hulín (štěrkopísek) Koryčany (ropa a zemní plyn) Kostelany (ropa, zemní plyn) Lešná (zemní plyn) Ostrožská Nová Ves (štěrkopísek) Polešovice (štěrkopísky) Rožnov pod Radhoštěm (zemní plyn) Žopy (cihlářská surovina) Komňa Bučník (stavební kámen) Změny z hlediska aktualizace: Ve správním území města Zlín se již nevyskytuje dobývací prostor těžený (Malenovice cihlářská surovina). Ostatní změny nastaly pouze vzhledem k upřesnění zastavěného území. Kartogram: S01-01 Indikátorový list Obce s dobývacími prostory těženými Bodová hodnota Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) 10 v buňce se nachází obec s dobývacím prostorem těženým 0 v buňce se nachází v obci bez dobývacího prostoru těženého Výsledné hodnocení Obce s dobývacími prostory těženými stav (aktualizace 2012) Bodová hodnota 0 (neovlivněno) 10 Buňky se zastavěným územím 84,497 15,503 Přepočtení obyvatelé v buňkách 76,834 23,166 Obce s dobývacími prostory těženými stav (aktualizace 2014) Bodová hodnota 0 (neovlivněno) 10 Buňky se zastavěným územím 89,791 10,209 Přepočtení obyvatelé v buňkách 89,669 10,331 V současné době pozitivně ovlivňuje těžba nerostných surovin cca desetinu zastavěného území, kde žije desetina obyvatel. Změna po aktualizaci 12
Obce s dobývacími prostory těženými ORP Body - průměr Aktualizace 2012 Aktualizace 2014 Změna Bystřice pod Hostýnem 0 0 0 Holešov 3,955 3,923-0,032 Kroměříž 2,247 2,443 +0,196 Luhačovice 0 0 0 Otrokovice 0 0 0 Rožnov pod Radhoštěm 2,690 2,402-0,288 Uherské Hradiště 1,071 1,185 +0,114 Uherský Brod 1,373 1,429 +0,056 Valašské Klobouky 0 0 0 Valašské Meziříčí 1,394 1,406 +0,012 Vizovice 0 0 0 Vsetín 0 0 0 Zlín 4,901 0-4,901 Zlínský kraj 1,550 1,021-0,529 5.1.1.2. Hodnocení SWOT Na základě hodnocení lze vyslovit tyto výroky: Horninové prostředí a geologie Silné stránky Slabé stránky - - Příležitosti Hrozby Vymezení nových ploch pro těžbu surovin - Kartogram: Z01-01 Bodové hodnoty pro aktualizaci byly vypočítány na základě zpřesněných podkladů. Pokles, který se týká zastavěného území města Zlína byl vyvolán vypuštěním dobývacího prostoru Malenovice. Nárůst bodů v některých jiných sídlech byl vyvolán rozšířením zastavěného území. 13
5.1.2. Vodní režim Z hlediska vodního režimu byly do hodnocení vzat základní faktor: rozsah záplavových území. Stanovená záplavová území jsou výrazným faktorem, ovlivňujícím využití ohroženého území a snižujícím jeho ekonomický potenciál. Limity rozvoje území: Záplavová území 5.1.2.1. Záplavová území Existence záplavového území výrazně omezuje využitelnost okolí vodních toků z hlediska investičního rozvoje. Změny z hlediska aktualizace: Byla provedena aktualizace dat podle JUAP. Ke změně (zvětšení i zmenšení) záplavového území řeky Moravy došlo v Záříčí, Chropyni, Kyselovicích, Žalkovicích, Břestu, Skašticích, Hulíně, Kroměříži, Střížovicích, Tlumačově, Bělově, Kvasicích, Otrokovicích a Žlutavě. k výraznějšímu rozšíření záplavového území řeky Moravy došlo v Ostrožské Nové Vsi, Kunovicích, Kostelanech nad Moravou a Uherském Ostrohu. Záplavové území vodního toku Březnice bylo rozšířeno v Kněžpoli, Mistřicích, Bílovicích a Březolupech. Nově byly stanovena záplavová území vodních toků Stanovnice (ORP Vsetín), Kotojedka, Olšinka, Zacharka (ORP Kroměříž) a Salaška (ORP Uherské Hradiště). Kartogram: S02-01 Indikátorový list: Omezení využití záplavového území Bodová hodnota Hodnota indikátoru 0 buňka nezasažena -1 až -10 10% až 100% zasažení buňky Výsledné hodnocení: Záplavová území stav (aktualizace 2012) Bodová hodnota 0 (neovlivněno) 0 až -5 vč. -5 až -10 vč. Všechny buňky 88,460 7,158 4,382 Buňky se zastavěným územím 73,096 20,572 6,332 Přepočtení obyvatelé v buňkách 65,168 26,072 8,760 Záplavová území stav (aktualizace 2014) Bodová hodnota 0 (neovlivněno) 0 až -5 vč. -5 až -10 vč. 14
Všechny buňky 87,139 7,77 5,091 Buňky se zastavěným územím 71,243 21,395 7,362 Přepočtení obyvatelé v buňkách 63,331 26,844 9,825 Záplavovými územími je ovlivněna zhruba čtvrtina zastavěného území, nejvíc zasaženy jsou oblasti podél toku řeky Moravy jedná se o SO ORP Kroměříž, Otrokovice a Uherské Hradiště. Změna po aktualizaci Záplavová území ORP Body - průměr Aktualizace 2012 Aktualizace 2014 Změna Bystřice pod Hostýnem -0,117-0,117 0 Holešov -0,019-0,019 0 Kroměříž -1,611-1,790-0,179 Luhačovice -0,145-0,145 0 Otrokovice -1,077-1,115-0,038 Rožnov pod Radhoštěm -0,137-0,137 0 Uherské Hradiště -1,031-1,424-0,393 Uherský Brod -0,148-0,148 0 Valašské Klobouky -0,175-0,175 0 Valašské Meziříčí -0,492-0,484 +0,008 Vizovice -0,193-0,193 0 Vsetín -0,199-0,212-0,013 Zlín -0,181-0,178 +0,003 Zlínský kraj -0,497-0,571-0,074 Kartogram: S02-01 Bodové hodnoty pro aktualizaci byly vypočítány na základě zpřesněných podkladů, došlo k malému celkovému nárůstu plochy záplavových území, nicméně bez zásadního dopadu na rozvojový potenciál území. 5.1.2.2. Hodnocení SWOT Na základě hodnocení lze vyslovit tyto výroky: Vodní režim Silné stránky Slabé stránky - Poměrně velký rozsah zastavěných ploch v záplavových územích Příležitosti Hrozby Vymezení ploch pro protipovodňová Ohrožení zastavěného území povodněmi opatření Rozvoj výstavby v záplavových územích 15
5.1.3. Hygiena životního prostředí Hygiena životního prostředí je chápána jako negativní dopady exhalací ze stacionárních a liniových zdrojů znečištění, které jsou doplněny předpokládanými negativními vlivy, danými absencí čistíren odpadních vod a plynofikace obcí. Vlivy na území: Území v dosahu významných stacionárních zdrojů emisí Území v dosahu liniových zdrojů emisí Území se zhoršenou kvalitou ovzduší Zastavěné území nenapojené na kanalizaci s ČOV Zastavěné území nenapojené na plyn 5.1.3.1. Území v dosahu významných stacionárních zdrojů emisí Základem pro hodnocení vlivu stacionárních zdrojů znečištění je seznam významných zdrojů znečištění REZZO 1, který je doplněn o těžené dobývací prostory, které mají dopad na své okolí. Do hodnocení nevstupují méně významné lokální zdroje znečištění a není šetřen ani vliv lokálních topenišť spalujících tuhá paliva, byť se rozsah míry znečištění stále zvyšuje v závislosti na růstu cen zemního plynu, případně na růstu rizikovosti jeho dodávek. Nelze také podchytit budoucí kladný dopad alternativních zdrojů energie, které budou snižovat závislost území na spalování fosilních paliv. Byly vybrány tyto těžené dobývací prostory: Ostrožská Nová Ves (štěrkopísek) Hulín (štěrkopísek) Žopy (cihlářská surovina) Hustopeče n. Bečvou (štěrkopísek) Bzová (stavební kámen) Komňa Bučník (stavební kámen) Změny z hlediska aktualizace: Ve správním území města Zlín se již nevyskytuje dobývací prostor těžený (Malenovice cihlářská surovina). Ostatní změny nastaly pouze vzhledem k upřesnění zastavěného území. Kartogram: S03-01 Indikátorový list Území v dosahu významných stacionárních zdrojů emisí Bodová hodnota Hodnota indikátoru -10 zdroj se nachází v buňce -5 buňka vedle buňky, která je v přímém sousedství 0 buňka nezasažena 16
Výsledné hodnocení: Území v dosahu významných stacionárních zdrojů emisí stav (aktualizace 2012) Bodová hodnota 0 (neovlivněno) 0 až -5 vč. -5 až -10 vč. Všechny buňky 94,032 3,549 2,419 Buňky se zastavěným územím 81,027 9,424 9,549 Přepočtení obyvatelé v buňkách 66,109 15,468 18,423 Území v dosahu významných stacionárních zdrojů emisí stav (aktualizace 2014) Bodová hodnota 0 (neovlivněno) 0 až -5 vč. -5 až -10 vč. Všechny buňky 94,092 3,517 2,391 Buňky se zastavěným územím 81,676 9,152 9,172 Přepočtení obyvatelé v buňkách 66,676 15,244 18,080 Významné stacionární zdroje znečištění výrazně zasahují cca desetinu zastavěného území kraje, vliv na obyvatelstvo je však vyšší, neboť jsou situovány u větších center osídlení, zasažena je skoro pětina obyvatel. Vliv dobývacích prostorů je zanedbatelný. Změna po aktualizaci Území v dosahu významných stacionárních zdrojů emisí ORP Body - průměr Aktualizace 2012 Aktualizace 2014 Změna Bystřice pod Hostýnem -0,296-0,296 0 Holešov -0,594-0,594 0 Kroměříž -0,443-0,443 0 Luhačovice -0,456-0,456 0 Otrokovice -0,754-0,754 0 Rožnov pod Radhoštěm -0,259-0,259 0 Uherské Hradiště -0,545-0,545 0 Uherský Brod -0,441-0,441 0 Valašské Klobouky -0,163-0,163 0 Valašské Meziříčí -0,650-0,650 0 Vizovice -0,290-0,290 0 Vsetín -0,318-0,318 0 Zlín -0,526-0,475 +0,051 Zlínský kraj -0,419-0,415 +0,004 Kartogram: ZS03-01 Vzhledem ke zrušení dobývacího prostoru ve Zlíně Malenovicích došlo ke snížení rozsahu zasaženého zastavěného území i ke snížení počtu obyvatel zde se nacházejících. 17
5.1.3.2. Území v dosahu liniových zdrojů emisí Vliv liniových zdrojů znečištění je považován v rámci hodnocení za významný. Hlavním nositelem znečištění je automobilová doprava, která se projevuje negativně po celé délce silnic ve volném i zastavěném území. Jedná se o emise škodlivin ze spalování pohonných hmot, prach a hluk. Úroveň a dosah znečištění jsou závislé na intenzitě dopravy a podle toho je nastaven i indikátorový list. Liniové zdroje emisí se projevují především v okolí dálnic, rychlostních silnic a čtyřpruhových komunikací. Menší míra znečištění se předpokládá u silnic I. třídy a u vybraných silnic II. a III. třídy, které tvoří krajskou dopravní síť. u těchto silnic je hlavním problémem jejich průchod zastavěným územím. Změny z hlediska aktualizace: beze změn (nevýznamná změna je způsobena aktualizací zastavěného území) Kartogram: S03-02 Indikátorový list Území v dosahu liniových zdrojů emisí Bodová hodnota Hodnota indikátoru -10 dálnice nebo rychlostní silnice prochází buňkou buňka v přímém sousedství nebo ostatní vybrané silnice prochází -5 buňkou 0 buňka nezasažena Výsledné hodnocení Území v dosahu liniových zdrojů emisí stav (aktualizace 2012) Bodová hodnota 0 (neovlivněno) 0 až -5 vč. -5 až -10 vč. Všechny buňky 91,897 7,646 0,457 Buňky se zastavěným územím 78,523 21,161 0,316 Přepočtení obyvatelé v buňkách 71,931 27,757 0,312 Území v dosahu liniových zdrojů emisí stav (aktualizace 2014) Bodová hodnota 0 (neovlivněno) 0 až -5 vč. -5 až -10 vč. Všechny buňky 91,897 7,646 0,457 Buňky se zastavěným územím 79,052 20,684 0,264 Přepočtení obyvatelé v buňkách 72,384 27,322 0,294 18
Stav po aktualizaci Území v dosahu liniových zdrojů emisí ORP Body průměr ORP Body průměr Bystřice pod Hostýnem -0,553 Uherský Brod -0,432 Holešov -0,368 Valašské Klobouky -0,241 Kroměříž -0,632 Valašské Meziříčí -0,431 Luhačovice -0,442 Vizovice -0,435 Otrokovice -0,884 Vsetín -0,405 Rožnov pod Radhoštěm -0,367 Zlín -0,343 Uherské Hradiště -0,364 Zlínský kraj -0,428 Významnější negativní dopad z hlediska hygieny prostředí najdeme v SO ORP Otrokovice, kde je realizován dlouhý úsek rychlostní silnice R55. SO ORP Otrokovice se tak dostává na první místo z hlediska celkového zatížení území liniovými zdroji emisí. Následuje SO ORP Kroměříž. Nejlepší situace je v SO ORP Uherské Hradiště, Rožnov pod Radhoštěm a Holešov. 5.1.3.3. Území se zhoršenou kvalitou ovzduší Vzhledem k tomu, že ani stacionární, ani liniové zdroje znečištění nejsou schopny vyjádřit celkovou situaci ve znečištění, danou množstvím vypouštěných emisí z různých zdrojů, rozsahem automobilové dopravy, vlivem geomorfologie terénu i rozsahu ploch zemědělské půdy a lesů, je nutné využít i celkový indikátor. Použit byl podklad z Českého hydrometeorologického ústavu, který vyjadřuje zhoršenou kvalitu ovzduší. Jeho informační úroveň je však poměrně nízká, neboť území rozděluje pouze do dvou kategorií. Změny z hlediska aktualizace: beze změn (nevýznamná změna je způsobena aktualizací zastavěného území) Kartogram: S03-03 Indikátorový list: Území se zhoršenou kvalitou ovzduší Bodová hodnota Hodnota indikátoru -10 až -1 100% až 10% zasažení buňky 0 buňka nezasažena Výsledné hodnocení Území se zhoršenou kvalitou ovzduší stav (aktualizace 2012) Bodová hodnota 0 (neovlivněno) 0 až -5 vč. -5 až -10 vč. Všechny buňky 42,910 3,581 53,509 Buňky se zastavěným územím 24,127 3,576 72,297 Přepočtení obyvatelé v buňkách 14,062 3,048 82,890 19
Území se zhoršenou kvalitou ovzduší stav (aktualizace 2014) Bodová hodnota 0 (neovlivněno) 0 až -5 vč. -5 až -10 vč. Všechny buňky 42,910 3,581 53,509 Buňky se zastavěným územím 24,588 3,559 71,853 Přepočtení obyvatelé v buňkách 14,261 2,966 82,773 Stav po aktualizaci Území se zhoršenou kvalitou ovzduší ORP Body průměr ORP Body průměr Bystřice pod Hostýnem -6,560 Uherský Brod -3,725 Holešov -9,902 Valašské Klobouky -0,214 Kroměříž -8,523 Valašské Meziříčí -9,904 Luhačovice -1,522 Vizovice -3,843 Otrokovice -10,000 Vsetín -1,477 Rožnov pod Radhoštěm -3,664 Zlín -7,313 Uherské Hradiště -7,945 Zlínský kraj -5,349 Podle celkového indikátoru (zdroj ČHMÚ) je kvalita ovzduší na většině území kraje nízká, projevují se zde jak vlivy osídlení a průmyslové výroby v západní části kraje (Pomoraví), tak i severní (vliv ostravské aglomerace). Nejnižší míru celkového znečištění ovzduší najdeme především v horských oblastech (SO ORP Valašské Klobouky a Vsetín) a v okolí Luhačovic. 20
5.1.3.4. Zastavěné území nenapojené na kanalizaci s ČOV U obcí, které nemají kanalizaci vůbec nebo ji nemají napojenou na čistírnu odpadních vod, lze očekávat zhoršenou hygienickou situaci spojenou s vypouštěním odpadních vod do vodotečí. Změny z hlediska aktualizace: Došlo k rozšíření kanalizace v Břestku a Slopném. k rozšíření napojení na ČOV došlo v obcích Březolupy, Brumov-Bylnice, Drslavice, Fryšták, Holešov, Chropyně, Kostelany, Lípa, Nedachlebice, Napajedla, Osíčko, Poteč, Slavičín, Střítež nad Bečvou, Vidče, Vsetín a Želechovice nad Dřevnicí. Některé menší změny nastaly pouze vzhledem k upřesnění zastavěného území. Kartogram: S03-04 Indikátorový list Zastavěné území nenapojené na kanalizaci s ČOV Bodová hodnota Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) -10 území v buňce není napojené na kanalizaci -5 území v buňce je napojené na kanalizaci bez ČOV 0 území v buňce je napojené na kanalizaci a ČOV Výsledné hodnocení Zastavěné území nenapojené na kanalizaci s ČOV stav (aktualizace 2012) Bodová hodnota 0 (neovlivněno) -5-10 Buňky se zastavěným územím 44,552 27,387 28,061 Přepočtení obyvatelé v buňkách 66,112 20,314 13,574 Zastavěné území nenapojené na kanalizaci s ČOV stav (aktualizace 2014) Bodová hodnota 0 (neovlivněno) -5-10 Buňky se zastavěným územím 47,976 25,808 26,216 Přepočtení obyvatelé v buňkách 69,458 18,711 11,831 Většina zastavěného území má kanalizaci, nicméně jenom cca 48% zastavěného území kanalizaci napojenou na čistírnu odpadních vod. Z pohledu obyvatel je však situace výrazně lepší, skoro 70% obyvatel kraje bydlí v obcích s kanalizací a ČOV. Je to dáno tím, že většina velkých měst již má vybudované čistírny odpadních vod. V aktualizačním období se navíc situace zlepšila vzhledem k vybudování dalších kanalizačních sítí a čistíren odpadních vod. 21
Změna po aktualizaci Zastavěné území nenapojené na kanalizaci s ČOV ORP Body - průměr Aktualizace 2012 Aktualizace 2014 Změna Bystřice pod Hostýnem -4,477-4,167 +0,310 Holešov -4,068-3,564 +0,504 Kroměříž -3,953-3,924 +0,029 Luhačovice -4,241-3,990 +0,251 Otrokovice -3,535-3,288 +0,247 Rožnov pod Radhoštěm -4,462-4,218 +0,244 Uherské Hradiště -3,507-3,477 +0,030 Uherský Brod -4,485-4,509-0,024 Valašské Klobouky -4,126-3,855 +0,271 Valašské Meziříčí -4,517-3,979 +0,538 Vizovice -5,000-4,856 +0,144 Vsetín -5,168-4,579 +0,589 Zlín -3,174-2,778 +0,396 Zlínský kraj -4,175-3,912 +0,263 Kartogram: ZS03-04 Nižší míru likvidace odpadních vod (v porovnání se zbytkem kraje) vykazují SO ORP Vizovice a Vsetín. Nejlepší situace je SO ORP Otrokovice a Zlín, kde stav zlepšují velká města s čistírnami odpadních vod. Do změn pořadí SO ORP se mírně promítlo zpřesnění zastavěného území. 22
5.1.3.5. Zastavěné území nenapojené na plyn Plynofikace obcí v současné době významně ovlivňuje kvalitu ovzduší, její pozitivní dopad se však neustále snižuje vzhledem k růstu cen zemního plynu a v poslední době i k větším rizikům se zabezpečením jeho dodávek. Příklon k využívání lokálních topenišť na tuhá paliva především v menších obcích výrazně zhoršuje hygienickou situaci, která může být do budoucna zlepšena výstavbou např. výtopen na biomasu, případně vyšším využíváním elektrické energie. Změny z hlediska aktualizace: Došlo k rozšíření plynofikace v obcích Bělov, Boršice u Blatnice, Machová, Popovice, Tlumačov, Uherský Brod, Vsetín, Zborovice, Zdounky, Zlín a Želechovice nad Dřevnicí. Další menší změny nastaly pouze vzhledem k upřesnění zastavěného území. Kartogram: S03-05 Indikátorový list Zastavěné území nenapojené na plyn Bodová hodnota Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) -10 území v buňce není napojené na plyn 0 území v buňce je napojené na plyn Výsledné hodnocení Zastavěné území nenapojené na plyn stav (aktualizace 2012) Bodová hodnota 0 (neovlivněno) -10 Buňky se zastavěným územím 78,544 21,456 Přepočtení obyvatelé v buňkách 88,020 11,980 Zastavěné území nenapojené na plyn stav (aktualizace 2014) Bodová hodnota 0 (neovlivněno) -10 Buňky se zastavěným územím 77,547 22,453 Přepočtení obyvatelé v buňkách 87,627 12,373 Situace se v aktualizačním období zlepšila z hlediska plynofikace jednotlivých obcí, podíl obyvatelstva v zastavěném území s napojením na plyn se blíží 90%. Malý nárůst počtu obyvatel bez napojení na plyn byl způsobem rozšířením neplynofikovaného zastavěného území. 23
Změna po aktualizaci Zastavěné území nenapojené na plyn ORP Body - průměr Aktualizace 2012 Aktualizace 2014 Změna Bystřice pod Hostýnem -2,733-2,903-0,170 Holešov -0,904-0,939-0,035 Kroměříž -1,605-1,780-0,175 Luhačovice -2,670-2,677-0,007 Otrokovice -2,651-2,511 +0,140 Rožnov pod Radhoštěm -3,101-3,687-0,586 Uherské Hradiště -1,705-2,015-0,310 Uherský Brod -2,609-2,746-0,137 Valašské Klobouky -1,883-1,850 +0,033 Valašské Meziříčí -2,038-2,122-0,084 Vizovice -1,626-1,635-0,009 Vsetín -2,813-2,613 +0,200 Zlín -1,682-1,667 +0,015 Zlínský kraj -2,146-2,245-0,099 Kartogram: ZS03-05 Velká většina zastavěného území kraje je plynofikována, nejlepší situace je v SO ORP Holešov a Vizovice, nejhorší situace je nyní v SO ORP Rožnov pod Radhoštěm a Bystřice pod Hostýnem. Do změn pořadí SO ORP se do jisté míry promítlo zpřesnění zastavěného území. 5.1.3.6. Hodnocení SWOT Na základě hodnocení lze vyslovit tyto výroky: Hygiena životního prostředí Silné stránky Velký rozsah zastavěného území s plynofikací Příležitosti Vymezení nových ploch pro ČOV Výstavba dopravních obchvatů sídel Slabé stránky Hrozby 24
5.1.4. Ochrana přírody, krajiny a památek Ochrana přírodních a civilizačních hodnot je důležitou součástí fungování naší společnosti a její význam neustále roste. Díky dlouhodobé ochraně došlo jak v územích přírodních, tak i v historických obcích a městech k vytvoření vysoce hodnotných enkláv, které na jedné straně zvyšují kvalitu celkového prostředí, na druhé straně však znamenají pro obyvatele i investory v těchto oblastech různá omezení, která omezují možnosti využití území a tím negativně působí na jeho ekonomický potenciál. Limity rozvoje území: Území uvnitř chráněné krajinné oblasti Území uvnitř přírodního parku Území uvnitř evropsky významné lokality NATURA 2000 Potenciál území Obce s památkovou rezervací nebo zónou 5.1.4.1. Území uvnitř chráněné krajinné oblasti Ve Zlínském kraji se nacházejí dvě chráněné krajinné oblasti Beskydy a Bílé Karpaty. Především Beskydy mají velký význam z hlediska kvalitního přírodního prostředí, který se projevuje na rozsáhlejším území než v případě Bílých Karpat, jejichž zalesněný hřeben je podstatně užší. Hodnocení bylo provedeno strukturovaně podle zón ochrany, kdy I. zóna znamenala největší kvalitu přírodního prostředí, ale také nejvyšší omezení možností změn ve využití území. Změny z hlediska aktualizace: beze změn (nevýznamná změna je způsobena aktualizací zastavěného území) Kartogram: S04-01 K hodnocení jsou použity 4 indikátorové listy. Území uvnitř I. zóny CHKO Bodová hodnota Hodnota indikátoru 10 až 1 100% až 10% zasažení buňky 0 buňka nezasažena Území uvnitř II. zóny CHKO Bodová hodnota Hodnota indikátoru 9 100% zasažení buňky 8 88,9% zasažení buňky 7 77,8% zasažení buňky 6 66,7% zasažení buňky 5 55,6% zasažení buňky 4 44,4% zasažení buňky 3 33.3% zasažení buňky 2 22.2% zasažení buňky 1 11,1% zasažení buňky 0 buňka nezasažena 25
Území uvnitř III. zóny CHKO Bodová hodnota Hodnota indikátoru 8 100% zasažení buňky 7 87,5% zasažení buňky 6 75% zasažení buňky 5 62,5% zasažení buňky 4 50% zasažení buňky 3 37,5% zasažení buňky 2 25% zasažení buňky 1 12,5% zasažení buňky 0 buňka nezasažena Území uvnitř IV. zóny CHKO Bodová hodnota Hodnota indikátoru 7 100% zasažení buňky 6 85,6% zasažení buňky 5 71,4% zasažení buňky 4 57,1% zasažení buňky 3 42,9% zasažení buňky 2 28,6% zasažení buňky 1 14,3% zasažení buňky 0 buňka nezasažena Výsledná bodová hodnota pro buňku je dána součtem bodových hodnot získaných ve výše uvedených čtyřech kategoriích. Výsledné hodnocení Území uvnitř chráněné krajinné oblasti stav (RURÚ 2012) Bodová hodnota 0 (neovlivněno) 0 až 5 vč. 5 až 10 vč. Všechny buňky 68,717 1,671 29,612 Buňky se zastavěným územím 75,873 2,482 21,645 Přepočtení obyvatelé v buňkách 81,597 2,099 16,304 Území uvnitř chráněné krajinné oblasti stav (RURÚ 2014) Bodová hodnota 0 (neovlivněno) 0 až 5 vč. 5 až 10 vč. Všechny buňky 68,717 1,671 29,612 Buňky se zastavěným územím 75,290 2,440 22,270 Přepočtení obyvatelé v buňkách 81,706 2,065 16,229 Stav po aktualizaci je z územního hlediska prakticky beze změn, malá změna byla způsobena aktualizací zastavěného území. 26
Stav po aktualizaci Území uvnitř chráněné krajinné oblasti ORP Body průměr ORP Body průměr Bystřice pod Hostýnem 0 Uherský Brod 4,944 Holešov 0 Valašské Klobouky 5,528 Kroměříž 0 Valašské Meziříčí 0,699 Luhačovice 4,868 Vizovice 0 Otrokovice 0 Vsetín 4,754 Rožnov pod Radhoštěm 7,994 Zlín 0 Uherské Hradiště 0,083 Zlínský kraj 2,481 Pozitivní vliv na životní prostředí (a zároveň omezení ekonomického potenciálu) se nejvíce projevuje ve východní části kraje (SO ORP Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Klobouky a Uherský Brod). Vysokou úroveň najdeme i v SO ORP Luhačovice a Vsetín. Na ostatní správní obvody je vliv chráněných krajinných oblastí nulový nebo nevýznamný. 5.1.4.2. Území uvnitř přírodního parku Přírodní parky nemají takový význam z hlediska kvality přírodního prostředí jako CHKO. Ve Zlínském kraji patří k nejvýznamnějším přírodním parkům Chřiby, Hostýnské vrchy, Vizovické vrchy a Prakšická vrchovina, dále se zde nacházejí přírodní parky Záhlinické rybníky a Želechovické paseky. Změny z hlediska aktualizace: beze změn (nevýznamná změna je způsobena aktualizací zastavěného území) Kartogram: S04-02 Indikátorový list Území uvnitř přírodního parku Bodová hodnota Hodnota indikátoru 5 100% zasažení buňky 4 80% zasažení buňky 3 60% zasažení buňky 2 40% zasažení buňky 1 20% zasažení buňky 0 buňka nezasažena Výsledné hodnocení ukázalo Území uvnitř přírodního parku stav (aktualizace 2012) Bodová hodnota 0 (neovlivněno) 0 až 5 vč. 5 až 10 vč. Všechny buňky 81,523 18,477 0 Buňky se zastavěným územím 84,363 15,637 0 Přepočtení obyvatelé v buňkách 89,906 10,094 0 Území uvnitř přírodního parku stav (aktualizace 2014) 27
Bodová hodnota 0 (neovlivněno) 0 až 5 vč. 5 až 10 vč. Všechny buňky 81,523 18,477 0 Buňky se zastavěným územím 84,686 15,314 0 Přepočtení obyvatelé v buňkách 89,796 10,204 0 Stav po aktualizaci je z územního hlediska prakticky beze změn, malá změna byla způsobena aktualizací zastavěného území. 28
Stav po aktualizaci Území uvnitř přírodního parku ORP Body průměr ORP Body průměr Bystřice pod Hostýnem 2,924 Uherský Brod 0,162 Holešov 0,124 Valašské Klobouky 0,383 Kroměříž 1,063 Valašské Meziříčí 0,003 Luhačovice 0,511 Vizovice 3,608 Otrokovice 0,931 Vsetín 0,015 Rožnov pod Radhoštěm 0 Zlín 1,473 Uherské Hradiště 1,816 Zlínský kraj 0,837 Přírodní parky pozitivně ovlivňují střední a západní část kraje a doplňují tak území CHKO na východě. Vliv přírodních parků se projevuje především v SO ORP Vizovice, Bystřice pod Hostýnem a Uherské Hradiště. 29
5.1.4.3. Území uvnitř evropsky významné lokality NATURA 2000 Evropsky významné lokality (EVL) jsou většinou vymezeny v místech stávajících chráněných území přírody, největší z nich jsou v Beskydech, Chřibech a v Bílých Karpatech. Vzhledem k důrazu na ochranu znamenají evropsky významné lokality významné omezení možností změn využití území, nicméně díky této vysoké míře ochrany slibují do budoucna růst kvality přírodního prostředí na svém území. Vliv ptačích oblastí na území nebyl do hodnocení zařazen. Změny z hlediska aktualizace: beze změn (nevýznamná změna je způsobena aktualizací zastavěného území) Kartogram: S04-03 Indikátorový list: Území uvnitř evropsky významné lokality NATURA 2000 Bodová hodnota Hodnota indikátoru 10 až 1 100% až 10% zasažení buňky 0 buňka nezasažena Výsledné hodnocení Území uvnitř evropsky významné lokality NATURA 2000 stav (aktualizace 2012) Bodová hodnota 0 (neovlivněno) 0 až 5 vč. 5 až 10 vč. Všechny buňky 66,022 5,507 28,471 Buňky se zastavěným územím 78,439 5,848 15,713 Přepočtení obyvatelé v buňkách 84,487 5,315 10,198 Území uvnitř evropsky významné lokality NATURA 2000 stav (aktualizace 2014) Bodová hodnota 0 (neovlivněno) 0 až 5 vč. 5 až 10 vč. Všechny buňky 66,022 5,507 28,471 Buňky se zastavěným územím 77,893 5,878 16,229 Přepočtení obyvatelé v buňkách 84,583 5,26 10,157 Stav po aktualizaci Území uvnitř přírodního parku ORP Body průměr ORP Body průměr Bystřice pod Hostýnem 1,505 Uherský Brod 3,700 Holešov 0,005 Valašské Klobouky 1,911 Kroměříž 1,534 Valašské Meziříčí 0,908 Luhačovice 0,393 Vizovice 0,006 Otrokovice 1,032 Vsetín 5,936 Rožnov pod Radhoštěm 9,649 Zlín 0,333 Uherské Hradiště 2,569 Zlínský kraj 2,853 Lokality NATURA pozitivně ovlivňují východní, jižní a západní část kraje. Pozitivní vliv lokalit (a zároveň omezení ekonomického potenciálu) se projevuje především v SO ORP Rožnov pod Radhoštěm a Vsetín, nejméně v centrální části kraje SO ORP Holešov, Vizovice, Zlín a Luhačovice. 30
5.1.4.4. Obce s památkovou rezervací nebo zónou Památkově chráněná území zvyšují ekonomický potenciál obcí z hlediska cestovního ruchu. Ochrana území však znamená omezení investičních rozvoje v chráněných územích. Nejvýznamnější městská památková rezervace je v Kroměříži, která zahrnuje centrum města s Podzámeckou a Květnou zahradou a která je i památkou UNESCO. Velký význam mají rovněž tři vesnické památkové rezervace v Rymicích, Veletinách a ve Vlčnově. Ve Zlínském kraji se nachází dále čtrnáct městských památkových zón a tři památkové zóny vesnické. Změny z hlediska aktualizace: beze změn (nevýznamná změna je způsobena aktualizací zastavěného území) Kartogram: S04-04 Indikátorový list Obce s památkovou rezervací nebo zónou Bodová hodnota Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) 10 území s památkovou rezervaci nebo zónu 0 území mimo památkovou rezervaci nebo zónu Výsledné hodnocení ukázalo Obce s památkovou rezervací nebo zónou stav (RURÚ 2012) Bodová hodnota 0 (neovlivněno) 10 Buňky se zastavěným územím 95,036 4,964 Přepočtení obyvatelé v buňkách 88,603 11,397 Obce s památkovou rezervací nebo zónou stav (RURÚ 2014) Bodová hodnota 0 (neovlivněno) 10 Buňky se zastavěným územím 95,241 4,759 Přepočtení obyvatelé v buňkách 88,621 11,379 Stav po aktualizaci je z územního hlediska prakticky beze změn, malá změna byla způsobena aktualizací zastavěného území. Stav po aktualizaci Obce s památkovou rezervací nebo zónou ORP Body průměr ORP Body průměr Bystřice pod Hostýnem 0 Uherský Brod 0,446 Holešov 0,718 Valašské Klobouky 0,749 Kroměříž 0,761 Valašské Meziříčí 0,371 Luhačovice 0,556 Vizovice 0,625 Otrokovice 0,685 Vsetín 0,145 Rožnov pod Radhoštěm 0 Zlín 0,932 Uherské Hradiště 0,339 Zlínský kraj 0,476 Největší vliv památkově chráněných území se projevuje v SO ORP Zlín a Kroměříž. 31
5.1.4.5. Hodnocení SWOT Na základě hodnocení lze vyslovit tyto výroky: Ochrana přírody, krajiny a památek Silné stránky Vysoký podíl ekologicky stabilních ploch na většině území Příležitosti Nové plochy rekreace v návaznosti na památku UNESCO (Kroměříž) Zvýšený důraz na ochranu vymezených chráněných území přírody, krajiny i památek Slabé stránky - Hrozby Další navyšování rozsahu chráněných území přírody 32
5.1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Jako základní ukazatel pro příznivé životní prostředí byl zvolen koeficient ekologické stability Kvalita životního prostředí se zvyšuje se zastoupením lesů, trvalých travních porostů a vodních ploch v krajině a klesá v závislosti se zastoupením orné půdy a zpevněných zastavěných ploch. Volba územní jednotky, za kterou je KES počítán, má zásadní vliv na výsledky výpočtu. Většinou bývá KES počítán za území vymezené administrativními hranicemi, např. obcí. Takový výpočet však určí kvalitu obytného prostředí často nepřesně, protože výměra obcí je velmi rozdílná a do výpočtu mohou být zařazeny např. plochy lesů na vzdálených hřebenech hor, přičemž zastavěné území obce je obklopené ornou půdou a obytné prostředí je tudíž podstatně horší, než ukazuje výpočet KES. Rovněž není zohledněno sousedství obcí, kdy dochází k přenosu kvality i přes hranice obcí. Rozbor udržitelného rozvoje území podle postupu, navrženého Institutem regionálních informací, pracuje s promítnutím všech údajů o území do šestiúhelníkové sítě, která se skládá z buněk o průměru 500 m, čemuž odpovídá výměra buňky 16,2375 ha. Vzhledem k tomu se i KES počítá pro území takto vymezených buněk, přičemž jejich velikost byla navržena právě s ohledem na potřebu výpočtu KES. Pro tento postup se jako nejvýhodnější ukázala metodika J. Löwa (Löw Jiří a spol.: Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability, 1995), která dává jednotlivým kategoriím využití území různou váhu. Koeficient ekologické stability se počítá dle tohoto vzorce: Váha Skupina Způsob využití území 1,5 A Lesy, vodní plochy 1,0 B Trvalé kultury 0,5 C Louky, pastviny 0,2 D Orná půda 0,8 E Zastavěné území, ostatní Koeficient ekologické stability byl vypočten podle vztahu: KES = 1,5 a + B + 0,5 C / 0,2 D + 0,8 E Charakteristika krajiny v závislosti na hodnotách KES: KES Krajina < 0,1 devastovaná krajina 0,1-1 narušená krajina schopná autoregulace = 1,0 vyvážená krajina 1,0-10,0 krajina s převažující přírodní složkou = 10,0 krajina přírodní až přírodě blízká, > 10 přírodě blízká krajina Potenciál území: Koeficient ekologické stability území 33
5.1.5.1. Koeficient ekologické stability území Podkladem pro stanovení KES je bloková mapa Zlínského kraje. Byly vypočteny výměry jednotlivých druhů pozemků v šestiúhelníkových polygonech. Druhy pozemků byly zařazeny do skupin (viz následující tabulka). Poté byl vypočten koeficient ekologické stability podle výše uvedeného vzorce. Zařazení druhů pozemků do skupin Skupina Kategorie využití území Druh pozemku A lesy, vodní plochy lesní pozemek (kód 10), vodní plocha (kód 11) B trvalé kultury vinice (kód 4), zahrada (kód 5), ovocný sad (kód 6), trvalý travní porost (kód 7) C louky, pastviny D orná půda orná půda (kód 2) E zastavěné území, ostatní zastavěná plocha a nádvoří (kód13), ostatní plocha (kód 14) Změny z hlediska aktualizace: Koeficient ekologické stability území byl nově stanoven podle aktualizované blokové mapy. Kartogram: S05-01 Indikátorový list Koeficient ekologické stability území Bodová hodnota Hodnota indikátoru 10 KES>=10 (přírodně blízká krajina) 9 až 1 funkce y=1,111x-1,111 (když KES>1) 0 KES=1 (vyvážená krajina) -1 až -9 funkce y=10x-10 (když KES<1) -10 KES<0,1 (devastovaná krajina) Výsledné hodnocení Koeficient ekologické stability území stav (aktualizace 2012) Bodová hodnota -5 až -10 vč. 0 až -5 vč. 0 0 až 5 vč. 5 až 10 vč. Všechny buňky 19,571 7,238 0 19,862 53,329 Buňky se zastav. územím 21,329 20,761 0 42,533 15,377 Přepočtení obyvatelé 31,182 25,530 0 36,48 6,808 Koeficient ekologické stability území stav (aktualizace 2014) Bodová hodnota -5 až -10 vč. 0 až -5 vč. 0 0 až 5 vč. 5 až 10 vč. Všechny buňky 19,402 7,234 0 19,923 53,441 Buňky se zastav. územím 21,09 20,155 0 42,119 16,636 Přepočtení obyvatelé 31,143 25,087 0 36,607 7,163 34