PROSPERITA MĚŘENÁ UKAZATELI PRODUKTIVITY VYBRANÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ NA ÚROVNI REGIONU NUTS1 THE PROSPERITY MEASURED BY PRODUCTIVITY INDICATORS OF CHOSEN AGRICULTURAL ENTERPRISES AT THE LEVEL OF NUTS1 REGION NOVOTNÁ Martina, SVOBODA Jaroslav Abstract The objective of paper is to describe economic prosperity (performance, effectiveness) measured by means of productivity indicators. The analyzed indicators were labor productivity and capital productivity i.e. partial indicators. (single-factor analysis) productivity. For evaluation of general productivity TFP (Total Factor Productivity) was chosen methodological procedure which is respecting economic profit. Paper deals with this analysis with sample of chosen agricultural enterprises in years 2004-2008. Within period of monitoring, database included 622 subjects. Key words: Productivity (One-factor, Total), Productivity of Labour, Productivity of Capital, Profitability, Weighted Average Cost of Capital (WACC),Farms. Abstrakt Cílem příspěvku je popsat ekonomickou prosperitu (výkonnost, efektivnost) měřenou prostřednictvím ukazatelů produktivity. Analyzovanými ukazateli byly produktivita práce a kapitálu tj. ukazatele parciální (jednofaktorové) produktivity. Pro hodnocení celkové produktivity TFP (Total Factor Productivity) byl zvolen metodický postup zohledňující ekonomický zisk. Příspěvek se zabývá touto analýzou u vzorku vybraných zemědělských podniků v letech 2004-2008. Za dobu sledování zahrnovala databáze 622 subjektů. Klíčová slova: Produktivita výrobních faktorů (jednofaktorová, celková), produktivita práce, produktivita kapitálu, vážené náklady na kapitál, zemědělské podniky. JEL Classification: L1, J2 Úvod Produktivita představuje účinnost (efektivnost) s jakou jsou výrobní faktory využívány ve výrobě. Cílem ukazatelů produktivity je změřit efektivitu využívání výrobních faktorů. Tempo produktivity je pak ovlivněno tempem výstupu a tempem vstupu. Produktivitu lze měřit pomocí mnoha různě definovaných ukazatelů, kdy jejich použití závisí na cíli měření a také na dostupnosti dat. Hodnocení produktivity bývá v praxi většinou zúženo pouze na hodnocení produktivity práce. Teoretické základy o roli jednotlivých výrobních faktorů při tvorbě výstupu položili Jan Tinbergen (1942) a Robert Solow (1957) v návaznosti na poznatky o vlastnostech produkčních funkcí v tzv. růstovém účetnictví, které bylo pak dále rozvinuto (Jílek, Moravcová, 2007). 296
Produktivita se týká všech podniků tj. jak výrobních tak nevýrobních, protože výrobou se v nejširším pojetí rozumí přeměna vstupů v užitečné výstupy (výrobky, služby). Produktivita je dána poměrem výstupu ke vstupům za určité období: výstupy produktivita (1) vstupy Tento vztah naznačuje, že produktivita může vzrůstat: 1) zvýšením výstupů při zachování vstupů; 2) snížením vstupů, ale udržením stejných výstupů; 3) zvýšením výstupů a současně snížením vstupů, což vede k nejpříznivějšímu zvýšení produktivity (Synek, 2004). Podle rozsahu uvažovaných vstupů se rozlišuje produktivita parciální a produktivita celková (Synek, 2007). Pro podnik je rozhodující celková produktivita, ale vzhledem k složitému převodu vlivu různých forem zvěcnělé práce na celkovou produktivitu má v praxi významnou úlohu analýza parciálních produktivit. Při hodnocení produktivity práce na podnikové úrovni je také velmi důležité její srovnávání (základní metoda analýzy ukazatelů). Smyslem je zachytit její dynamiku (Novotná, Volek, 2008). Mezi výrobní faktory patří nejen spotřeba práce, ale i spotřeba materiálu, energie a velmi často opomíjená spotřeba kapitálu. Produktivitu všech výrobních faktorů tzn. total factor productivity (TFP) lze obecně vyjádřit jako účinnost přeměny vstupů na výstupy tj. poměrem (Synek, 2007): výstup suma zdrojových vstupů výstup práce kapitál energie materiál (2) Metodika Pro zpracování příspěvku byla využita vlastní databáze zemědělských podniků, která obsahovala celkem 622 podniků, vytvořená na základě výzkumného projektu MSM 6007665806. Datová základna byla tvořena za období 2004 2008 účetními výkazy (rozvahou, výkazem zisku a ztráty) a doplňujícím dotazníkem. Hlavní sledované ukazatele produktivity tvořily: produktivita práce (měřená několika variantami výpočtu výnosy/ počet pracovníků, přidaná hodnota/počet pracovníků, osobní náklady/ počet pracovníků, přidaná hodnota/ počet pracovníků) a produktivita dlouhodobého hmotného majetku (výnosy/dhm). TFP byla stanovena na základě vztahu autorů Neumaierová a Neumaier, 2002: výnosy TFP náklady úroky daň daňové štíty WACC. VK BU OBL kde výnosy jsou veškeré výnosové položky z výkazu zisku a ztráty, náklady jsou veškeré nákladové položky z výkazu zisku a ztráty, daň je daň z příjmů z výkazu zisku a ztráty, daňové štíty jsou nákladové úroky, daňová sazba, WACC je sazba průměrných vážených nákladů na kapitál (např. Valach, 2001), přičemž náklady na vlastní kapitál jsou zjištěny jako alternativní náklady dle metodiky modelu INFA, VK+BU+OBL jsou úplatné zdroje firmy (vlastní kapitál + bankovní úvěry + obligace), 297 (3)
Při výpočtu ukazatele náklady na kapitál (WACC) bylo pro stanovení nákladů na vlastní kapitál ( r e ) využito stavebnicové metody dle metodiky modelu INFA dostupného na www.mpo.cz. V jednotlivých letech byly do tohoto modelu dosazeny hodnoty ukazatelů z výkazu zisku a ztráty a z rozvahy za průměrný zemědělský podnik a jejich prostřednictvím byly odhadnuty hodnoty ukazatelů r e v letech, které byly aplikovány při výpočtu WACC za každý jednotlivý podnik. Hodnoty ukazatelů byly vypočteny pro každý podnik samostatně. Výsledné tabulky pak tvoří prosté průměry za daný rok a ukazatel. Výsledky Tabulka 1 uvádí výpočet produktivity práce prostřednictvím různě definovaných ukazatelů vyjádřených nejprve absolutně a poté relativně (meziroční a průměrné za celé období). Produktivita zjišťovaná pomocí výnosů na pracovníka po celé období u sledovaného souboru zemědělských podniků rostla (v letech 2005 a 2006 pozvolněji, v následujícím období rychleji). Ovšem stejná tempa už nevykazuje v pořadí druhý zjišťovaný ukazatel přidaná hodnota na pracovníka. Zde dochází po celé období k meziročnímu poklesu vyjma roku 2007, kdy přidaná hodnota na 1 pracovníka se zvýšila 1,5krát. Jedním z důvodů je skutečnost, že ukazatel přidaná hodnota nezahrnuje provozní dotace zemědělských podniků, a tak tento ukazatel prakticky podává informaci o efektivnosti výrobního faktoru práce bez započítání dotací. A protože výkonnost zemědělských podniků je dotacemi značně ovlivněna, můžeme sledovat spíše klesající hodnoty tohoto ukazatele. Rok 2007 byl pro zemědělství rokem úspěšným, což je zjevné z hodnot všech sledovaných ukazatelů. Obdobné tendence můžeme sledovat u dalších dvou ukazatelů produktivity práce (výnosy resp. přidaná hodnota na 1 Kč osobních nákladů). Poslední zmíněné ukazatele jsou ovlivněny zvyšující se průměrnou mzdou. Tabulka 1 - Produktivita práce v letech 2004 2008 Výnosy/pracovníka. - absolutní hodnota v tis. Kč na 1 prac 999,60 1 042,34 1 061,98 1 244,42 1 363,06 - index 1,04 1,02 1,17 1,10 1,0806 Přidaná hodnota/pracovníka - absolutní hodnota v tis. Kč na 1 prac 242,30 216,39 186,16 281,00 267,26 - index 0,89 0,86 1,51 0,95 1,0248 Výnosy/osobní náklady - absolutní hodnota v Kč na 1 Kč ON 4,69 4,45 4,33 4,56 4,59 - index 0,95 0,97 1,05 1,01 0,9945 Přidaná hodnota/osobní náklady - absolutní hodnota v Kč na 1 Kč ON 1,12 0,90 0,73 1,02 0,89 - index 0,80 0,81 1,40 0,87 0,9438 Zdroj: databáze podniků, vlastní výpočty 298
Z hlediska požadavku výkonnosti je snahou každého podniku produktivitu práce zvyšovat. Zde je nutné připomenout důležitý vztah produktivity práce a průměrné mzdy. Jde o to, že dynamika produktivity práce by měla být vyšší než dynamika průměrných mezd. V opačném případě by v podniku rostla mzdová nákladovost, a tím i klesala rentabilita podniku. Tabulka 2 uvádí zjištěné průměrné měsíční mzdy na vzorku zemědělských podniků a pro srovnání je také uvedena průměrná měsíční mzda v České republice. Je zřejmé, že absolutní výše průměrné mzdy je nižší u sledovaných zemědělských podniků než je průměr za ČR (např. v roce 2008 se zemědělské podniky pohybovaly na 78,9% průměrné mzdy ČR). Meziroční indexy se vyvíjí zejména na začátku období odlišně, ale celkově zaznamenáme vyšší průměrné roční mzdy zemědělství. Při srovnání meziročního tempa průměrné mzdy a meziročního tempa produktivity práce je patrné, že průměrná mzda v roce 2005 a 2006 rostla rychleji než produktivita práce tj. mzdový růst nebyl podložen dostatečnými výkony zemědělských podniků. V dalším období již průměrně produktivity práce převyšuje průměrné roční mezd. Tabulka 2 - Průměrné mzdy v letech 2004 2008 Průměrná měsíční mzda - absolutní hodnota v Kč 12 924 14 325 14 812 16 433 17 908 - index 1,11 1,03 1,11 1,09 1,0850 Průměrná měsíční mzda ČR - absolutní hodnota v Kč 17 466 18 344 19 546 20 957 22 691 - index 1,05 1,07 1,07 1,08 1,0676 Podíl průměrné mzdy v zemědělství na průměrné mzdě v ČR 73,99% 78,09% 75,78% 78,41% 78,92% Zdroj: databáze podniků, ČSÚ ČR, vlastní výpočty K analýze produktivity faktoru kapitálu je využit ukazatel produktivity dlouhodobého hmotného majetku (DHM). Tento ukazatel bychom mohli zařadit ve finanční analýze do skupin ukazatelů aktivity. Střeleček (2008) jej definuje jako fondovou účinnost. Ukazatel je dán podílem výnosů a dlouhodobého hmotného majetku a cílem je maximalizace ukazatele. Vyjadřuje stupeň využití DHM, tj. množství výnosů reprodukovaných jednou korunou vloženou do DHM (Sedláček, 2009). Sledované období je charakterizováno průměrným meziročním poklesem výnosů z 1 Kč dlouhodobého hmotného majetku průměrně o 2,66 % (tabulka 3). Tabulka 3 - Produktivita kapitálu v letech 2004 2008 Výnosy/DHM - absolutní hodnota v Kč na 1 Kč DHM 1,57 1,44 1,38 1,43 1,41 - index 0,92 0,95 1,04 0,98 0,9734 Zdroj: databáze podniků, vlastní výpočty 299
První částí analýzy byl výpočet hodnot ukazatelů rentability aktiv (ROA) a průměrných vážených nákladů na kapitál (WACC), které byly nezbytnou součástí pro stanovení celkové produktivity (TFP), a jejich statistické charakteristiky polohy a variability. Tabulka 4 - Popisné charakteristiky ukazatelů WACC a TFP v letech 2004 2008. WACC vážené náklady na kapitál (v %) - hodnota 11,21 10,20 10,43 12,00 12,95 - index 0,91 1,02 1,15 1,08 1,04 TFP produktivita výrobních faktorů - hodnota 0,97 0,94 0,93 0,96 0,92 - index 0,97 0,98 1,04 0,96 0,99 Zdroj: databáze podniků, vlastní výpočty (Source: Database of companies, own survey) Tabulka 4 ilustruje soubor zemědělských podniků v jednotlivých letech prostřednictvím sledovaných ukazatelů, které měří podnikovou výkonnost (efektivnost) výrobních faktorů - produktivitu výrobních faktorů TFP, spolu s hodnocením rizika vyjádřeného ukazatelem náklady na kapitál (WACC). Ukazatel WACC, který může nabývat hodnoty od (bezriziková sazba resp. sazba nejméně rizikového aktiva, kterým jsou roční státní dluhopisy) do + 35% v závislosti na rizikových přirážkách jednotlivých podniků, nabývá nejvyšší průměrné hodnoty v roce 2008. V tomto roce je nejvyšší i medián, který naznačuje, že polovina podniků má hodnotu ukazatele WACC vyšší než 13,86% a polovina naopak hodnotu nižší. Ukazatel TFP tj. produktivita výrobních faktorů založená na ekonomických nákladech ani v jednom roce (průměr resp. medián hodnot) nepřekročila hodnotu 1 (prahová hodnota efektivnosti výrobních faktorů). Z popisných charakteristik je zřejmé, že pouze v roce 2004 a v roce 2007 dosahovala této hranice čtvrtina sledovaných zemědělských podniků (horní kvartil v letech 2004 a 2007 1,01). Závěr Ačkoliv produktivita tedy souměření vstupu a výstupu by měla být jednou z hlavních sledovaných ukazatelů, není jejímu hodnocení věnováno často dostatek prostoru jak v teoretické tak praktické rovině. Hodnocení efektivnosti výrobních faktorů bývá často zúženo pouze na sledování produktivity dílčího faktoru obvykle práce. Pozitivně lze hodnotit to, že produktivita práce měřená nejpoužívanějším ukazatelem (V/prac) je rostoucí a v roce 2008 dosáhla cca 1,4 mil.kč/prac. Její průměrné roční je shodné s průměrným ročním tempem růstem mezd a dosahuje 8%. Tempo produktivit práce měřené ukazateli z přidané hodnoty již není tolik uspokojivé a zejména při využití podílu osobních nákladů dokonce ročně klesá o 1%. Důvodem rozdílných výsledků může být skutečnost, že přidaná hodnota nezahrnuje provozní dotace. Ty jsou významnou součástí celkových výnosů typické pro zemědělské podniky. Dále jako negativní lze označit to, že podíl průměrných mezd agrárního sektoru nedosahuje ani 80% průměrné mzdy za celou ČR, což sebou nese dopady i do oblasti sociální zaměstnanců tohoto sektoru. Pro zdravý růst podniku by mělo být zachováno rychlejší produktivity práce než mezd. Zvyšování produktivity práce resp. 300
produktivity kapitálu je nezbytným předpokladem pro zajištění konkurenceschopnosti podniků. Produktivita kapitálu je nízké úrovni (kolem 1,5 Kč na 1 Kč DHM) a lze u ní sledovat průměrný roční pokles o téměř 3 %, což může být způsobeno například investicemi s ne příliš velkou produkční schopností tzn. investice respektive dlouhodobý majetek nemá takovou produkční schopnost, aby současně stejným nebo větším tempem rostly výnosy resp. přidaná hodnota. U vzorku vybraných zemědělských podniků bylo prokázáno, že průměrná hodnota TFP za dobu sledování 5 let se pohybovala vždy pod mezní hranicí 1 (v rozmezí 0,92 0,97) s průměrným tempem poklesu 0,1%. Podíl podniků majících vyšší výstup než vstup (TFP vyšší než 1) za celou dobu sledování nepřekročil ani třetinu podniků ze vzorku pohyboval se v průměru na cca 21%. Tento dílčí závěr není uspokojivý, neboť svědčí o tom, že efektivita u většiny podniků je nízká a jejich vstupy jsou vyšší než výstupy. Literatura [1] JÍLEK, J., MORAVCOVÁ, J. 2007. Ekonomické a sociální indikátory. Praha, FUTURA, 2007, ISBN 978-80-86844-29-9 [2] Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. 2011. Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA. [online]. 2011 [cit. 2010-12-03]. Dostupné z www: http://www.mpo.cz/cz/ministr-a-ministerstvo/ebita/ [3] NEUMAIEROVÁ, I., NEUMAIER, I. 2002. Výkonnost a tržní hodnota firmy. Praha, Grada Publishing, 2002. [4] NOVOTNÁ, M., VOLEK, T. 2008. Měření efektivnosti využívání výrobních faktorů v souvislostech. České Budějovice: EF JU v Českých Budějovicích, 2008, 118 s. ISBN 978-80-7394-126-0. [5] SEDLÁČEK, J. 207. Finanční analýza podniku. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 154 s. ΙSBN 978-80-251-1830-6 [6] SYNEK, M. a kol. 2007. Manažerská ekonomika. 4. aktualizované a rozšířené vyd. Praha: Grada Publishing. 2007. 464 s. ISBN 978-80-247-1992-4 [7] STŘELEČEK, F., LOSOSOVÁ, J, ZDENĚK, R. 2008. Economic results of agricultural holdings in less favoured areas. Agricultural Economics-Zemedelska ekonomika. 54, 2008 (11): 510 520. ISSN 0139-570X. [8] VALACH, J. 2001. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vyd. vyd. Praha: EKOPRESS, 2001. 447 s. ΙSBN 80-86119-38-6. Adresa autorů: Ing. Martina Novotná, Ph.D., Jihočeská universita v Českých Budějovicích, Ekonomická fakulta/katedra ekonomiky, Studentská 13, 370 05 České Budějovice, Česká republika, tel.: 38 7772504, e-mail: novotna@ef.jcu.cz Ing. Jaroslav Svoboda, Ph.D., Jihočeská universita v Českých Budějovicích, Ekonomická fakulta/katedra účetnictví a financí, Studentská 13, 370 05 České Budějovice, Česká republika, tel.: 38 7772482, e-mail: svoboda@ef.jcu.cz 301