Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Karlovy Vary

První Územně analytické podklady roku 2008 byly spolufinancovány z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj. Podpora byla poskytnuta z Integrovaného operačního programu v kontinuální výzvě pro oblast intervence 5.3. Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik, zaměření výzvy 5.3. a) Podpora při zavádění územně analytických podkladů obcí s rozšířenou působností. www.strukturalni-fondy.cz/iop Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Karlovy Vary Rozbor udržitelného rozvoje území 2. aktualizace 2012 pořizovatel: úřad územního plánování a stavební úřad oddělení územního plánování datum zpracování: 31. 12 2012 verze: 1.2012

ÚAP, část b) Rozbor udržitelného rozvoje území Obsah tetové části: 1. Přehled změn provedených touto aktualizací... 3 2. Základní charakteristika ORP Karlovy Vary... 3 3. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (URÚ), dílčí SWOT analýzy... 6 3.1. Horninové prostředí a geologie... 6 3.2. Vodní režim... 10 3.3. Hygiena životního prostředí... 13 3.4. Ochrana přírody a krajiny... 15 3.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa... 20 3.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura... 23 3.7. Sociodemografické podmínky... 25 3.8. Bydlení... 28 3.9. Rekreace... 30 3.10. Hospodářské podmínky... 31 4. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek... 33 4.1. Souhrnné SWOT analýzy pro jednotlivé pilíře URÚ... 33 4.2. Vyhodnocení jednotlivých pilířů URÚ pomocí kvantitativních indikátorů... 36 4.3. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek jednotlivých pilířů URÚ... 36 4.4. Celkové vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek... 41 5. Určení problémů k řešení v ÚPD... 41 5.1. Problémy k řešení vyplývající z ÚAP kraje... 41 5.2. Všeobecné problémy k řešení... 41 5.3. Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území... 41 5.4. Konkrétní problémy k řešení... 42 6. Metodika zpracování... 52 7. Přehledy... 52 7.1. Seznam příloh... 52 7.2. Seznam použitých podkladů... 52 7.3. Seznam tabulek... 53 7.4. Seznam obrázků... 54 7.5. Seznam nejčastěji používaných zkratek... 54 Přílohy... 55 Konkrétní problémy podle obcí příloha č. 1... 55 prosinec 2012 verze 1.2012 2/64

Obsah grafické části: 4. Problémový výkres 1. Přehled změn provedených touto aktualizací Aktualizace ÚAP 2012 vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) a vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací dokumentace, která stanovuje náležitosti obsahu ÚAP. První ÚAP obcí proběhli v roce 2007-2008 a byli spolufinancovány z Integrovaného operačního programu IOP, intervence 5.3 a) dle finančních prostředků Evropské unie a Evropského fondu pro regionální rozvoj. Druhé ÚAP obcí proběhli v 2008-2010, tyto ÚAP zpracoval Magistrát města Karlovy Vary úřad územního plánování sám, pouze za metodického vedení Krajského úřadu Karlovarského kraje odboru regionálního rozvoje. V letošním roce proběhla aktualizace ÚAP obcí, která obsahuje nová data o území pořízená dle metodiky Krajského úřadu Karlovarského kraje odboru regionálního rozvoje (generální poskytovatelé) a dat předaných na od poskytovatelů ÚAP, které byli následně zapracovány do výkresů hodnot, limitů, záměrů a problémů a taktéž do této tetové části. Na základě metodiky připravené Odborem regionálního rozvoje Krajského úřadu Karlovarského kraje a v souladu s metodickými pokyny Ministerstva pro místní rozvoj, byla důkladněji propracována především kapitola č. 5. Určení problémů k řešení v ÚPD. V souvislosti s tím byl metodicky aktualizován také obsah problémového výkresu. 2. Základní charakteristika ORP Karlovy Vary Základní charakteristika území ORP Správní obvod Karlovy Vary je největším obvodem v Karlovarském kraji, jak rozlohou 1 196,44 km 2, tak počtem obyvatel 89 409. Zároveň je druhým největším správním obvodem v rámci celé České republiky (po obvodu Znojmo). Počtem 7176 obyvatel na km 2 patří mezi 3 nejřidčeji osídlené obvody v Karlovarském kraji (další Kraslice, Mariánské Lázně). Vliv na řídké osídlení má eistence Vojenského újezdu Hradiště, který je celý součástí karlovarského správního obvodu. Územně analytické podklady jsou zpracovány pro všechny obce (39) kromě území vojenského újezdu Hradiště, které zpracovává samostatně Vojenský újezd Hradiště. Na severu sousedí území ORP Karlovy Vary s Německem, na východě s územím ORP Ostrov. Východní část dále navazuje na rozlehlé území vojenského újezdu Hradiště, jihovýchod až jih území sousedí s ORP Podbořany (Ústecký kraj), dále Kralovice, Nýřany (území kraje Plzeňského), na západě s ORP Mariánské Lázně, Sokolov a Kraslice. Ve správním obvodu Karlovy Vary je zahrnuto 40 obcí, kterými jsou: Andělská Hora, Bečov nad Teplou, Bochov, Božičany, Březová, Černava, Čichalov, Dalovice, Děpoltovice, Hory, Hradiště, Chodov, Chyše, Jenišov, Karlovy Vary, Kolová, Krásné Údolí, Kyselka, Mírová, Nejdek, Nová Role, Nové Hamry, Otovice, Otročín, Pila, Pšov, Sadov, Smolné Pece, Stanovice, Stružná, Šemnice, Štědrá, Teplička, Toužim, Útvina, Valeč, Verušičky, Vrbice, Vysoká Pec a Žlutice. Území správního obvodu Karlovy Vary má hlavní prioritu v lázeňství a cestovním ruchu. Nezanedbatelné postavení zde má i tradiční odvětví, jako je výroba skla, porcelánu, lihovin a minerálních vod. prosinec 2012 verze 1.2012 3/64

Severní část území ORP Karlovy Vary je hornatá - tvoří ji krušnohorský masiv, převážně je využito jako rekreační, střed, s centrem sledovaného území má nejvyšší hustotou obyvatelstva a nabízí největší nabídku pracovních příležitostí, jižní část má odlišnou charakteristiku je méně obydlená, území je využito převážně pro zemědělství, s velkým rekreačním potenciálem. V území se nachází několik významných velkoplošných oblastí ochrany přírody, především Chráněná krajinná oblast Slavkovský les, Evropsky významné lokality, oblast Natura 2000 a mnoho malých chráněných oblastí přírody -přírodní parky, atd. Město Karlovy Vary, které je dnes opět krajským městem Karlovarského kraje, tvoří významné jádro řešeného území, ve kterém se soustřeďuje jak správa území, tak nadmístní občanská vybavenost, převážná část pracovních příležitostí a bydlí zde cca 57 % celkového počtu obyvatel ORP. Územím ORP procházejí hlavní tahy dopravní a technické infrastruktury (rychlostní silnice, železniční koridor, vysokotlaké plynovody a vedení velmi vysokého napětí), které region kvalitně napojují na celorepublikové dopravní a energetické systémy. Rozvoj území je výrazně ovlivněn problematikou ochrany zemědělského půdního fondu, velké omezení pro rozvoj obcí, převážně ve středu ORP, tvoří ložiska kaolinu. Důležitým momentem pro celé ORP je eistence vysokého školství v jeho správním území a s tím spojené ekonomické aktivity. Obrázek 1 Přehled obcí v SO ORP Karlovy Vary Obrázek 2 - Přehled stavebních úřadů v SO ORP Karlovy Vary prosinec 2012 verze 1.2012 4/64

a) Mapa ORP Obrázek 3 - Území SO ORP Karlovy Vary prosinec 2012 verze 1.2012 5/64

3. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (URÚ), dílčí SWOT analýzy 3.1. Horninové prostředí a geologie A) Vyhodnocení stavu a vývoje území V současné době nedošlo k výrazným změnám v území SO ORP Karlovy Vary z hlediska Horninového prostředí a geologie, stav je setrvalý a stabilizovaný. Horninové prostředí je výrazně ovlivněno dobýváním a úpravou nerostných surovin, průmyslovou, stavební i zemědělskou činností. Kvalita horninového prostředí je faktor ovlivňující v mnoha aspektech život člověka a jeho bezprostřední životní podmínky. Kromě stavu daného přírodními procesy je silně ovlivňováno činností člověka (např. kontaminací půd, kontaminací podzemních vod, porušováním přírodního stavu těžbou a stavební činností, včetně ukládání odpadu jak na povrchu, tak i do podzemí). Pro SO ORP Karlovy Vary je charakteristická pestrá geologická stavba s množstvím nerostných surovin: Hnědé uhlí - zásoby jsou vázané na sedimentární výplň podkrušnohorských pánví. Rozhodující množství se nachází v Sokolovské pánvi, jejíž část karlovarsko - otovická se nachází na území ORP Karlovy Vary. Kaolin - území je nejvýznamnější oblastí s ložisky kaolinů v ČR. Vlastní ložisková oblast se rozkládá v chodovsko - starorolské, karlovarsko - otovické Sokolovské pánve. Cihlářské suroviny se kromě podkrušnohorských pánví nacházejí i na Žluticku. Území SO ORP Karlovy Vary je pokryto z větší části ochranou ložisek. prosinec 2012 verze 1.2012 6/64

B) Dílčí SWOT analýza 1. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE SILNÉ STRÁNKY významná ložiska nerostných surovin: kaolin: Božičany, Jenišov, Karlovy Vary (Čankov, Počerny, Rosnice, Rybáře, Sedlec, Stará Role), Mírová, Nová Role (Jimlíkov, Nová Role), Sadov (Podlesí) Stružná bentonit: Dalovice (Dalovice, Všeborovice) stavební kámen: Děpoltovice, Otročín (Brť), Smolné Pece, Stružná (Horní Tašovice), Toužim (Třebouň), Žlutice (Ratiboř, Verušice) čedič: Čichalov (Mokrá), Bochov (Číhaná) jíly : Žlutice (Knínice) cihlářská surovina: Chyše (Podštěly) atraktivní území pracovní příležitosti rozvoj území SLABÉ STRÁNKY dopravní zátěž dotčeného území - ehalace, hluk CHLÚ, vyhlášené dobývací prostory - omezení rozvoje obcí, omezení výstavby, poddolovaná území - omezení výstavby (Černava, Jenišov, Karlovy Vary, Otovice, Pšov, Sadov, Stanovice, Toužim, Valeč,.. PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ rozvoj těžby ložisek kaolinu - pracovní poddolovaná území téměř celé území příležitosti, rozvoj jednotlivých obcí následné rekultivace zemědělské, lesnické, využití pro rekreaci, sport (Hory, Karlovy Vary, Děpoltovice, Sadov, Nová Role ) Karlových Var (po bývalé těžbě hnědého uhlí a kaolinu) Jenišov, Otovice, Pšov, Sadov,.. opožděné rekultivace (Karl. Vary Bohatice) další devastace území rozvoj těžby kaolinu a současně zátěž historie a tradice těžby podporuje z dopravy může znamenat devastaci životního sounáležitost a historické vazby obyvatel k prostředí ve vazbě na obec místu, nabízí témata turistických nebo posunutí realizace investičních záměrů naučných stezek (možné kombinovat s okolní probíhající těžbou) (Karlovy Vary, Jimlíkov, Mírová) ohrožení rozvoje obce - ztráta atraktivnosti prostředí odchod obyvatelstva probíhající krize keramického a sklářského průmyslu může vyvolat omezení nebo ukončení těžby (ztrátu pracovních míst) IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY střety mezi rozvojem obcí a plánovaným rozvojem těžby Tabulka 1 - Horninové prostředí C) Kvantitativní indikátory udržitelného rozvoje území Jako indikátor, který charakterizuje území z hlediska horninového prostředí, byl zvolen indikátor plochy poddolovaného nebo sesuvného území k ploše jednotlivých obcí. Výskyt těchto území představuje omezení pro rozvoj obcí, zejména je limitem pro výstavbu. Stav indikátorů je znázorněn v následujících schématech. Sesuvných území se na území ORP Karlovy Vary nachází jen málo, výskyt poddolovaných území je vyšší. Stejný postup při vyhodnocení území byl použit u chráněných ložiskových území, dobývacích prostorů a ložisek nerostných surovin. prosinec 2012 verze 1.2012 7/64

Nejvyšší výskyt poddolovaných území v tomto území je v obci Jenišov (93,35%), Otovice (85,06%) a Mírová (82,81%), naopak v obcích Andělská Hora, Březová, Čichalov, Chodov, Chyše, Kolová, Krásné Údolí, Kyselka, Otročín, Šemnice, Štědrá, Útvina, Vrbice a Žlutice se tato území vůbec nevyskytují. Hodnocení indikátorů: -2 nad 5% plochy obce -1 3 5% plochy obce 0 1 2,99% plochy obce 1 0 0,99% plochy obce 2 bez poddolovaných nebo sesuvných území Obrázek 4 - Hodnocení indikátorů poddolovaných a sesuvných území v SO ORP Karlovy Vary 2012 prosinec 2012 verze 1.2012 8/64

Obrázek 5 - Hodnocení indikátorů CHLÚ, DP a Ložisek nerostných surovin v SO ORP Karlovy Vary prosinec 2012 verze 1.2012 9/64

3.2. Vodní režim A) Vyhodnocení stavu a vývoje území V současné době nedošlo k výrazným změnám v území SO ORP Karlovy Vary z hlediska Vodního režimu, stav je setrvalý a stabilizovaný. Vodní zdroje v území SO ORP Karlovy Vary zasahují do povodí Ohře a Vltavy. Hlavními toky na území SO ORP je řeka Ohře, Rolava, Střela. Na území SO ORP Karlovy Vary se nachází řada vodních ploch, mimo drobnější vodní plochy (např. na území Toužimska, Štědré, Nové Role, Děpoltovic, Krásného Údolí a Otročínska se zde nalézá i několik vodních nádrží a to vodní nádrž Žlutice, Stanovice a Březová). Na území SO ORP jsou vyhlášeny chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Jedná se CHOPAV Krušné hory a CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les. CHOPAV Krušné hory se rozléhá v severní části území a týká se 6 obcí (Nové Hamry, Nejdek, Vysoká Pec, Smolné Pece, Děpoltovice a Černava). CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les se rozléhá ve středu SO ORP Karlovy Vary a pojímá v sobě 14 obcí (Karlovy Vary, Březová, Kolová, Pila, Andělská Hora, Stružná, Bochov, Útvina, Krásné Údolí, Otročín, Chododv u Bečova nad Teplou, Bečov nad Teplou, Stanovice, Teplička. Území povodí Ohře a Vltavy zasahuje z hlediska regionální geologie do obou základní geologické jednotky české republiky a to Českého Masívu. Mezi problémy ve vodním režimu lze identifikovat tyto problémy pro obce v SO ORP Karlovy Vary: - Staré ekologické zátěže (průmyslové podniky, skládky, drobné černé skládky u toků, skládky v zavezených meandrech apod.) - Dešťové vody z rozrůstajících se zpevněných ploch v sídlech, sváděné do jednotné kanalizace, které za přívalových srážek způsobují odlehčování značného množství splaškových vod přímo do toků - Riziko nakládání a vypouštění prioritních a nebezpečných látek - Příčné překážky ve vodních tocích, jejichž negativním projevem pro ekosystémy vodních toků je nepropustnost pro vodní organismy. - Problémy obcí a subjektů bez ČOV mnoho obcí s počtem obyvatel pod 2000, které nemají vyřešené čištění odpadních vod, kde je časté přímé vypouštění odpadních vod do toků (přímo nebo přes septiky, nevyvážené žumpy atd.). prosinec 2012 verze 1.2012 10/64

B) Dílčí SWOT analýza 2. VODNÍ REŽIM SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY lužní lesy přirozeně zachycují vodu v CHKO vyhlášené záplavové území řeky Ohře, (Q 5, Slavkovský les významné zdroje pitné vody - vodárenské nádrže (Žlutice a Stanovice) zdroje minerálních léčivých vod v území (Karlovy Vary a Kyselka) 10, 50, 100) zasahuje do zastavěných částí města Karlovy Vary, přímo v centru, záplavové území řeky Rolavy zasahuje do zastavěných částí (Karlovy Vary), záplavové území Chodovského potoka (pouze zčásti regulován stanovení záplavových území umožňuje v obci Mírová) připravenost měst a obcí na záplavy místní záplavy vymezená záplavové území omezují možnosti rozvoje uvnitř obcí splavování hnojiv ze zemědělských půd do vodních toků PŘÍLEŽITOSTI revitalizace vodních toků regulace vodních toků výstavba nových vodních ploch - rybníků (Chyše, K. Vary Olšová Vrata, Jenišov.) dobudování protipovodňových opatření OHROŽENÍ povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody - v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody Chyše, Pšov, záplavy, eroze, přírodní katastrofy únik škodlivých látek při těžbě v lomech zhoršení průtoku, záplav při nedostatečné údržbě vodních toků čištění koryt, údržba hrází Povodí Ohře, obce střety mezi rozvojem obcí záplavovým územím zachování dostupných zdrojů pitné vody Tabulka 2 - Vodní režim IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY prosinec 2012 verze 1.2012 11/64

C) Kvantitativní indikátory udržitelného rozvoje území Obrázek 6 - Výskyt záplavového území Q100 v SO ORP Karlovy Vary prosinec 2012 verze 1.2012 12/64

3.3. Hygiena životního prostředí A) Vyhodnocení stavu a vývoje území V rámci aktualizace ÚAP, byla předána data bodů REZZO 1-3, dále jiná ochranná pásma výrobních zařízení, oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. V roce 2010 proběhlo celostátní sčítání dopravy, které se výrazně přispělo objasnění hluku a vibrací na SO ORP Karlovy Vary. Hygiena životního prostředí je významně ovlivněna stacionárními zdroji v území SO ORP Karlovy Vary. Pomocí cílených opatření je možné rizika ze životního prostředí snižovat a tak zmírnit negativní dopad na hygienu životního prostředí. Za příležitosti lze považovat vybudování silničních obchvatů, protihlukových barier, vybudování inženýrských sítí a revitalizace území. B) Dílčí SWOT analýza 3. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY většina území není znečišťována navýšení osobní automobilové dopravy - významnými stacionárními zdroji emisí omezení dostupnosti menších obcí většina sídel je napojena na ČOV větší autobusovou či vlakovou dopravou a zatížení obce a města hlukem napojení center měst, sídlišť a obytných zatížení obcí hlukem z provozu letiště okrsků na centrální zdroj tepla (CZT) chybějící vybavení některých obcí kanalizací a ČOV (Andělská Hora, Božičany,Čichalov, Hory, Chodov potenciálně kontaminované podloží bývalých zemědělských areálů, kontaminované podloží opuštěných průmyslových areálů, nevyužívaných okrajových částí železničních nádraží (Mírová, K. Vary dolní nádraží, Černava- skládka, Žalmanov st. statek ) PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ vybudování silničních obchvatů obcí (Karlovy předpokládané zvýšení zatížení území Vary, Nová Role, Chyše výstavba protihlukových barier dobudování systému splaškové kanalizace a automobilovou dopravou trvalý nárůst cen energií vyvolá návrat k nekvalitním zdrojům vytápění ČOV v obcích (Andělská Hora, Čichalov, rozvoj těžby kaolinu a zátěž z dopravy může Chodov, Mírová, znamenat devastaci životního prostředí revitalizace opuštěných průmyslových a v přímé vazbě na obec zemědělských areálů potenciálně kontaminované podloží rozšíření ekologických zdrojů vytápění průmyslových, dopravních a zemědělských areálů (bývalá obalovna Mírová, opuštěné areály státních statků Lažany, Toužim Lom Polikno, omezeně využívaná železniční nádraží Karl. Vary dolní nádraží, Nejdek ) - odklad řešení rozšíření mezinárodního letiště v Karlových Varech navýšení hluku ohrožení základní funkce - lázeňství IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY řešení odkanalizování obcí, využití a revitalizace průmyslových, dopravních a zemědělských areálů a jejich nové využití Tabulka 3 - Hygiena životního prostředí prosinec 2012 verze 1.2012 13/64

C) Kvantitativní indikátory udržitelného rozvoje území Na základě vyhodnocení indikátorů překročení imisních limitů a oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, lze použít 2 indikátory, obce které neregistrují překročení imisních limitů a oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší a obce které mají určité procento překročení imisních limitů a zhoršenou kvalitu ovzduší (viz. mapa) Obrázek 7 - Zhoršená kvalita ovzduší na území SO ORP Karlovy Vary 2012 prosinec 2012 verze 1.2012 14/64

3.4. Ochrana přírody a krajiny A) Vyhodnocení stavu a vývoje území Území SO ORP KarlovyVary je z 27% pokryto ochranou přírody a krajiny. Zvláštní územní ochranou se rozumí v porovnání s tzv. obecnou ochranou území - přísnější režim ochrany, vztažený na konkrétní území s přesným plošným vymezením. Zvláště chráněná území (ZCHÚ) jsou v ČR vyhlašována v kategoriích, určených v 14 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny takto: velkoplošná ZCHÚ - národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO) a maloplošná ZCHÚ - národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky (NPP), přírodní památky (PP). Ztráta a poškozování ekosystémů je v dnešní době jedna z hlavních příčin úbytku volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Fauna a flóra představuje cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Toto cenné přírodní dědictví nám pomáhá chránit zákon č. 114/1992 Sb., (zákon o ochraně přírody a krajiny) tímto zákonem je obecně chráněna veškerá volná krajina. Mezi velkoplošná zvláště chráněná území patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 soustava chráněných území, vytvořena na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality. V SO ORP Karlovy Vary se vyskytují všechny druhy chráněných území. Mnohé z nich se územně překrývají. Na východě území zasahuje NATURA 2000 ptačí oblast Doupovské hory, jejíž část je zároveň i Natura 2000 evropsky významné lokality (EVL). Kolem západní hranice se rozkládá chráněná krajinná oblast Slavkovský les. V území SO ORP Karlovy Vary se nacházejí 2 národní přírodní rezervace Krušnohorské plató a Doupovské hory. prosinec 2012 verze 1.2012 15/64

B) Dílčí SWOT analýza 4. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY SILNÉ STRÁNKY velkoplošné chráněné území: - CHKO Slavkovský les zahrnující cca 1/3 jihozápadní části území - CHKO Střední Poohří (Kyselka) maloplošná chráněná území: - NATURA 2000 - Evropsky významné - lokality (Bochov, Otročín-skalka pod Tisovským vrchem, Teplá s přítoky a Otročínský potok,, Chyše, Stružná, Útvina Javorná, Verušičky Týniště - Natura 2000 - ptačí oblasti Doupovské hory (vojenský újezd Hradiště) pokrývá i pás území podél hranice s vojenkým újezdem Kyselka, Andělská Hora, Stružná, Verušičky.. - CHOPAV Krušné hory (Nové Hamry, Smolné Pece) nadregionální biokoridory regionální biokoridory - VKP Bochov (Louky u Dlouhé Lomnice, Zámecký vrch, Mokřady za Silničním rybníkem, Branecké hliňáky), Božičany (Božičanské mokřady), Pšov (Pískovna Močidlec, Rákosiny u Vísky), Sadov, Otročín (Louky u Brtě), Hory, Kyselka (Radošovské vodopády), Útvina (soustava rybníků, mokřady), Verušičky (Stráň nad Lukami, Lom Záhoří, pahorek u Těšetic, Stráň u Verušiček) - Přírodní rezervace Otročín (údolí Teplé), Pšov (Chlum) - národní přírodní památka Svatošské skály (Hory) - přírodní park (Chyše Horní Střela) - památné stromy (Karlovy Vary, Dalovice, Jenišov, Útvina, ) rekultivace povrchových lomů (Mírová) PŘÍLEŽITOSTI SLABÉ STRÁNKY nedořešená síť biokoridorů a biocenter na území (Stanovice) neudržovaná zeleň úbytek chráněných druhů OHROŽENÍ realizace funkčního systému ekologické stability rekultivace vytěžených území vznik nových přírodních oblastí kultivace zatopených pinek a okolí lesoparky ( narušení sytému ÚSES navrženou novou trasou obchvatu města Karlovy Vary (záměr dle Zásad územního rozvoje Karlovarského kraje (Karlovy Vary, Otovice, Dalovice) Mírová, Jimlíkov, Karlovy Vary..) kolize mezi záměry na výstavbu zvýšení retenční schopnosti území dopracování systému ÚSES fotovoltaických elektráren a estetikou krajiny (Hory) kolize mezi navrženým prvkem ÚSES a vyhlášeným CHLÚ kaolinu (Chyše, Karlovy Vary,..) rozvoj těžby kaolinu může znamenat zásah do přírodního prostředí v bezprostřední vazbě na osídlení IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY střety mezi rozvojem obcí a chráněnými oblastmi - rozvoj cestovního ruchu, podpora a respektování chráněných území, doplnění systému ekologické stability Tabulka 4 - Ochrana přírody a krajiny prosinec 2012 verze 1.2012 16/64

C) Kvantitativní indikátory udržitelného rozvoje území Jako první indikátor byl zvolen podíl plochy zvláště chráněných území na celkové ploše území (plochy ZCHÚ chráněná území). Hodnocení indikátorů podíl plochy zvláště chráněných území na celkové ploše území): -2 pod 8% nízký podíl neudržitelné -1 8 13,9% podprůměrný podíl neudržitelné 0 14 17,9% průměrný podíl 1 18 22% nadprůměrný podíl 2 nad 22% vysoký podíl Jako druhý indikátor byl zvolen koeficient ekologické stability (viz. kapitola Koeficient ekologické stability krajiny). Hodnocení indikátoru koeficient ekologické stability -2 území nestabilní neudržitelné -1 území málo stabilní neudržitelné 0 území mírně stabilní 1 území stabilní 2 území relativně přírodní prosinec 2012 verze 1.2012 17/64

Obrázek 8 - Indikátor - Koeficient ekologické stability krajiny prosinec 2012 verze 1.2012 18/64

Obrázek 9 - Indikátor - podíl plochy zvláště chráněných území na celkové ploše území prosinec 2012 verze 1.2012 19/64

3.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa A) Vyhodnocení stavu a vývoje území V současné době nedošlo k výrazným změnám v území SO ORP Karlovy Vary z hlediska zemědělského půdního fondu a pozemků k plnění funkcí lesa, stav je setrvalý a stabilizovaný. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, chrání přírodní bohatství naší země. Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované - orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny a půda dočasně neobdělávaná Významný vliv na zachování venkovského prostoru, využívání půdy a tvorbu krajiny má zemědělství. Pro získání základních informací pro rozbor udržitelného rozvoje území, je nezbytné provést analýzu současného stavu zemědělství a posouzení kvality půd na území SO ORP Karlovy Vary. Zemědělství ve správním obvodu ORP Karlovy Vary obhospodařuje plochu 42 665 ha zemědělské půdy, což představuje 46,76% z celkové rozlohy území SO ORP Karlovy Vary. Z kultur jsou na zemědělské půdě nejvíce zastoupeny trvalé travní porosty s 22,9%. Druhou nejvíce zastoupenou kulturou je orná půda 22,1%. Zahrady jsou zastoupeny minimální částí v území pouhých 1,37% a sady 0,5% výměry zemědělské půdy. Na území se nevyskytuje kultura chmelnice. Obrázek 10 - Půdní fond v SO ORP Karlovy Vary 2012 prosinec 2012 verze 1.2012 20/64

Půdy zařazené do 1. a 2. třídy ochrany. V SO ORP Karlovy Vary je v rámci 1. třídy ochrany zahrnuto 3,43% zemědělské půdy a v rámci 2. třídy se jedná o 8,23%. Půdy první a druhé třídy ochrany se vyskytují v jihovýchodní části území. Obce mající nejvyšší stupeň ochrany 1. třídy ochrany Útvina (22,39%), Krásné Údolí (21,27%) a Toužim (17,33%), nejmenší stupeň ochrany se nalézá v obci Teplička (0,04%), Pila (0,11%), Kolová (0,38%), Šemnice (0,51%). Nejvyšší stupeň ochrany 2. třídy je v obci Štědrá (24,59%), Otovice (24,28%), Verušičky (24,25%). Obrázek 11 - Třídy ochrany % v SO ORP Karlovy Vary Lesnatost SO ORP Karlovy Vary je 38,16 %. Lesnatost v rámci území ORP Karlovy Vary nejvíce lesnatými obcemi jsou obce Nové Hamry (85,25%), Vysoká Pec (68,54%), Bečov nad Teplou (67,76%), Nejdek (66,01%) a Pila (69,47%), oproti tomu nejméně lesnatou obcí je obec Vrbice (1,52%), Jenišov (5,39%) a Otovice (6,55%). Dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů, 6 se lesy rozdělují do tří kategorií: Lesy hospodářské, ochranné a zvláštního určení. Největší podíl lesů na území SO ORP Karlovy Vary patří do kategorie lesů hospodářských (21,76%), v kategorii lesů zvláštního určení je podíl (16,13%) a v malé míře se v území vyskytují lesy ochranné (0,44%). Nejvíce lesů kategorii lesů hospodářských je v obci Nové Hamry (82,96%), Chodov u Bečova nad Teplou (76,69%) a Vysoká Pec (68,54%), kategorie lesů zvláštního určení má nejvyšší zastoupení v obcích Pila (69,47%), Teplička (60,23%) a obci Březová (49,48%), Kyselka (47,49%) a Karlovy Vary (44,22%). prosinec 2012 verze 1.2012 21/64

B) Dílčí SWOT analýza Obrázek 12 - Porovnání stavu % kategorií lesa v SO ORP Karlovy Vary 2010-2012 5.A ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY v území jsou plochy vhodné pro rozvoj zemědělské výroby (jižní část řešeného území) zemědělský půdní fond tvoří také cca 1/3 výměry celého území ORP 22,9% ploch zemědělského půdního fondu je trvalý travní porost PŘÍLEŽITOSTI část ZPF je znehodnocena náletem mimo lesní střední a vysoké zeleně část ZPF leží uvnitř zastavitelných ploch žádosti o změnu na plochy zastavitelné nedostatečné obhospodařování trvalého travního porostu OHROŽENÍ podpora zemědělství, přechod na ochranu a tvorbu krajiny agroturistika (dotační tituly) regenerace zemědělských areálů výsadba původních dřevin střety mezi rozvojem obcí a zemědělským půdním fondem, nabídka volných ploch pro novou zástavbu mimo plochy ZPF Tabulka 5 - A) Zemědělský půdní fond rozvoj těžby kaolinu může znamenat zásah do ZPF žádosti restituentů o změny platných územních plánů - změny nezastavitelných ploch ZPF na plochy zastavitelné převážně pro výstavbu rodinných domů, nenávratné lesní kalamity eroze a odvodnění pozemků IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY prosinec 2012 verze 1.2012 22/64

5.B POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA SILNÉ STRÁNKY nadprůměrná lesnatost v porovnání s průměrem ČR průměrná ve srovnání s Karlovarským krajem PŘÍLEŽITOSTI vyčištění lesních porostů (Mírová, Nová Role Mezirolí,. zalesňování vhodných oblastí, u nichž se nepředpokládá, že by v budoucnu byly využity k výrobním aj. aktivitám IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY SLABÉ STRÁNKY vysoký podíl jehličnatých monokultur, málo smíšených a listnatých lesů OHROŽENÍ rozvoj těžby kaolinu může znamenat zásah do LPF přírodní katastrofy (vichřice, kůrovec, ) Tabulka 6 - B) Pozemky určené k plnění funkci lesa C) Kvantitativní indikátory udržitelného rozvoje území 3.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura A) Vyhodnocení stavu a vývoje území Podkrušnohorské pánve podél řeky Ohře se vyznačují koncentrací výrobních a sídelních aktivit i technické infrastruktury a hlavních dopravních tahů. Okrajové horské polohy v Krušných horách a Slavkovském lese jsou poměrně řídce osídleny a mají především rekreační funkci. Z hlediska dopravní infrastruktury je území SO ORP Karlovy Vary dobře obslouženo, je zde napojení na celostátní železniční síť, doplněno o regionální trasy, nechybí ani napojení na hlavní významné silniční tahy v rámci Karlovarského Kraje a v neposlední řadě se v území nalézá mezinárodní Letiště Karlovy Vary. Na rozdíl od větších aglomerací v území je zbytek území hůře obsloužen, v jižní část území, horské a podhorské části území SO ORP Karlovy Vary. Technické vybavení je jedním z faktorů území SO ORP Karlovy Vary nejen z hlediska statistik, ale je především důležitým kritériem rozvoje území. Do technické infrastruktury zahrnujeme především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, vodovodní a kanalizační soustavu, plynofikaci obcí, odpadové hospodářství a dostupnost telekomunikačních sítí a internetu, území SO ORP Karlovy Vary je obslouženo dobře. prosinec 2012 verze 1.2012 23/64

B) Dílčí SWOT analýza 6.A VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY území je dobře napojeno na síť veřejné dopravní infrastruktury a dopravních služeb v území mezinárodní letiště poměrně hustá síť cyklostezek, cyklotras, turistických tras a naučných stezek PŘÍLEŽITOSTI špatná dostupnost spádových sídel ( autobusovou či vlakovou dopravou Otročín, Valeč, Pšov, Štědrá ) zatížení území v okolí komunikací, železnice negativně ovlivňuje možnosti zástavby parkování na nevhodných místech z hlediska bezpečnosti vysoká intenzita dopravy na hlavních tazích silniční sítě, přetížení některých úseků nákladní dopravou průtahy obcí, obce podél komunikace R6 Karlovy Vary Praha, komunikace Karlovy Vary Kyselka, komunikace Karlovy Vary Plzeň, komunikace Karlovy Vary Chodov (Počerny, Mírová) OHROŽENÍ podpora hromadné dopravy využití dotačních titulů na budování naučných stezek vybudování průtahů měst a obcí podél frekventovaných úseků komunikací IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY řešení infrastruktury obcí, zatížení obcí tranzitní dopravou řešení obchvatových komunikací v rámci ORP Karlovy Vary Tabulka 7 - A) veřejná dopravní infrastruktura odsunuté výstavby obchvatů měst - omezení možnosti rozvoje obcí, stagnace rozvoje základních funkcí v území nerovnoměrný nárůst na kapacitu dopravní infrastrukturu 6.B VEŘEJNÁ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY dostupnost kapacit pro zásobování el.energií postupná plynofikace obcí (Karlovy Vary, Andělská Hora, ) kompletní zásobování obcí pitnou vodou většina obcí napojena veřejnou kanalizaci sběrné dvory dostatečná vydatnost vodních zdrojů PŘÍLEŽITOSTI doplnění systému odkanalizování plynofikace obcí využití dotačních titulů na dobudování technické infrastruktury Tabulka 8 - B) Veřejná technická infrastruktura SLABÉ STRÁNKY řešené území je do značné míry zasaženo ochrannými pásmy technické infrastruktury VTL plynovody, VVN vzdušná vedení (Mírová, Hory, Útvina ) teplovodní venkovní vedení působí v krajině rušivě (Mírová, Karlovy Vary) některé obce dosud nemají vodovod (And. Hora, Černava Chodov, Smolné Pece) část obcí je dosud bez veřejné kanalizace (Božičany, Černava, Děpoltovice, Hory, Chodov, Mírová, Nové Hamry, Otročín, Pila, Smolné Pece, Stružná, Štědrá, Vysoká Pec) malé využívání alternativních a obnovitelných zdrojů nevyhovující stav technické infrastruktury v některých venkovských částech území OHROŽENÍ ne-realizace ČOV nedostatek vlastních finančních prostředků pro budování rekonstrukci technické infrastruktury prosinec 2012 verze 1.2012 24/64

C) Kvantitativní indikátory udržitelného rozvoje území 3.7. Sociodemografické podmínky A) Vyhodnocení stavu a vývoje území V této kapitole je sledován historický vývoj jednotlivých obcí, velikosti jednotlivých sídel, využití území a obyvatelstvo. U obyvatelstva je pak sledovávána věková struktura, vzdělanost, vybavení jednotlivých sídel zařízeními školství, kultury, sociální a zdravotní péče a veřejné správy. V SO ORP Karlovy Vary byl, oproti minulé aktualizaci zaznamenám především vývoj počtu obyvatel v jednotlivých obcích. Taktéž byla tato změna zaznamenána ve věkové struktuře obyvatel stárnutí a úbytek obyvatelstva. Sídla v území SO ORP Karlovy Vary, mají charakter převážně venkovského prostoru, který zaujímá většinu území ORP, žije v něm zhruba 42% obyvatel. Obcí s méně než 500 obyvateli je 33,3% a žije v nich 4,91% obyvatel (ČSÚ 2011). Venkovský prostor je dlouhodobě vylidňován a poznamenám i zánikem celých sídel. Rozpadem socialistického zemědělství s výrazným snížením zemědělské výroby pozbyl venkov značnou část své ekonomické základny. V horských polohách Krušný hor, se v sídlech rozvíjí cestovní ruch a příměstská rekreace. Celková obměna obyvatel po 2. Světové válce měla za důsledek zánik některých sídel (např. Jelení u Nových Hamrů). Zánik sídel nastal i při zavádění technické infrastruktury do větších center v území (např. Skoky u Žlutic, výstavba vodní nádrže Žlutice). Vzhled obcí je poznamenám mnohaletou nedostatečnou údržbou a obnovou sídel. V mnoha obcích nalezneme opuštěné chátrající objekty zemědělské velkovýroby (např. Lažany u Štědré). Urbanistická struktura sídel byla v několika případech narušena nevhodnou panelovou výstavbou. Rozvoj sídel je taktéž velkou měrou omezen limity využití území, které výrazně ovlivňují další rozvoj sídel (např. zábor ochranou přírody, zábor těžbou, zábor lesy atd.). Město Karlovy Vary má v území dominantní postavení, plní funkci pro příznivé hospodářské, ekonomické podmínky (zdravotnictví, dopravní a technickou infrastrukturu, školství, výrobu, pracovní příležitosti). Okolní sídla Karlových Varů, strategicky doplňují město Karlovy Vary. V současné době je na řešeném území 39 obcí a měst. Při sčítání evidujeme 172 sídel. Obyvatelstvo V Karlovarském kraji žilo k 1.3.2001, 304 343 obyvatel. Od roku 1991 došlo v Kraji k výraznému pohybu počtu obyvatel. K datu 26.3.2011 žilo v kraji 310 245 obyvatel. V Karlovarském kraji patří SO ORP Karlovy Vary mezi nejvíce osídlené území (92 557), následuje SO ORP Sokolov (78 244), Cheb (52 311) a Ostrov (29 692). Výjimkou je SO ORP Cheb, kde došlo téměř k 5% nárůstu. V relativně většímu poklesu naopak došlo v Kraslicích, o necelá 2% úbytku obyvatel v SO ORP Kraslice. Nejlidnatějšími obcemi v SO ORP Karlovy Vary (po Karlových Varech) jsou obce Nejdek, Nová Role a Toužim, nejmenší obcí na území je obec Teplička, která má nejméně obyvatel (105). K největšímu nárůstu počtu obyvatel v období od roku 2002 došlo v obcích Jenišov ( 155,90%), Andělská Hora (47,15%), Mírová (43,11%) a Smolné Pece (36,17%). Největší pokles v tomto období zaznamenaly obce Žlutice (- 9,39%), Čichalov (-8,70%), Otročín (- 7,71%), Pšov (-6,59%) a Karlovy Vary (- 4,56%). Věková struktura V následujících tabulkách, je uvedena věková struktura obyvatel SO ORP Karlovy Vary, za jednotlivé obce v SO ORP Karlovy Vary. Jedná se o ukazatel, který vyjadřuje, kolik osob ve věku 65 a více let připadá na jedno dítě ve věku do 15 let. prosinec 2012 verze 1.2012 25/64

Inde stáří v SO ORP průměrně dosahuje 0,94, v závislosti na tuto skutečnost patří Karlovy Vary v SO ORP k relativně mladým obyvatelstvům. Na jedno dítě tedy připadá 0,95 osoby nad 65 let. V SO ORP Karlovy Vary je 15,43% dětí, 70,5% obyvatel v produktivním a 14,1% obyvatel v poproduktivním věku. Nejvyšší inde stáří je v obci Nové Hamry 1,6%. Hodnoty indeu stáří větší než jedna dosahují v území obce Bečov nad Teplou, Březová, Čichalov, Chyše, Karlovy Vary, Nejdek, Nová Role, Nové Hamry, Pšov, Stružná, Toužim, Valeč v Čechách a Žlutice. Nejnižší inde staří má Jenišov zde dosahuje inde stáří pouze hodnoty 0,42 z toho 20,3% obyvatel jsou děti do 15 let a 71,1% jsou obyvatelé v produktivním věku. Zajímavá věková skladba je u obyvatel obce Andělská Hora, kde je téměř 15,5% dětí do 15 let, stejný podíl je zde však i osob starších 65 let 15,5%. Taktéž lze tento trend sledovat u dalších obcí v SO ORP Karlovy Vary a to u obce Dalovice, Děpoltovice, Pila a Teplička Vzdělanost V SO ORP Karlovy Vary má 39,4% obyvatel základní vzdělání (v Čichalově 61,8%), středoškolské vzdělání s maturitou má 36% (v Čichalově 59,5%) a 3,4% vysokoškolské vzdělání (v Karlových Varech 9,6%). Další údaje o vzdělanosti obyvatel v území uvádí následující tabulka. Vzdělanostní uzavřenost a otevřenost obcí v rámci základních škol. Jako velmi výrazné vzdělávací centrum se nachází ve městě Karlovy Vary. Dojížďka za základním vzděláním činí 4181 žáků a vyjížďka činí 3314 studentů v SO ORP Karlovy Vary. Školství a výchova V SO ORP Karlovy Vary má 51% obcí mateřskou školu, v těchto obcích se většinou nachází 1 mateřská škola, v jedné obci jsou 2 mateřské školy a Město Karlovy Vary má 5 mateřských škol. Základní školu má 46% obcí, město Karlovy Vary nejvyšší počet základních škol, následují města Toužim, Žlutice a Bochov. Ostatní obce mají 1 základní školu a 18 obcí nemá na svém katastru žádné z uvedených zařízení. Pro žáky se zdravotním postižením je v SO ORP Karlovy Vary nachází 1 základní škola pro žáky se specifickými poruchami učení Karlovy Vary. V SO ORP Karlovy Vary je dostupná 1 Základní umělecká škola v Karlových Varech. V rámci vzdělávání dojíždějí obyvatelé obcí v SO ORP Karlovy Vary do Karlových Varů, popřípadě do dalších větších měst Karlovarského kraje. V SO ORP Karlovy Vary má 51% obcí mateřskou školu, v těchto obcích se většinou nachází 1 mateřská škola, v jedné obci jsou 2 mateřské školy a Město Karlovy Vary má 5 mateřských škol. Základní školu má 46% obcí, město Karlovy Vary nejvyšší počet základních škol, následují města Toužim, Žlutice a Bochov. Ostatní obce mají 1 základní školu a 18 obcí nemá na svém katastru žádné z uvedených zařízení. Pro žáky se zdravotním postižením je v SO ORP Karlovy Vary nachází 1 základní škola pro žáky se specifickými poruchami učení Karlovy Vary. V SO ORP Karlovy Vary je dostupná 1 Základní umělecká škola v Karlových Varech. V rámci vzdělávání dojíždějí obyvatelé obcí v SO ORP Karlovy Vary do Karlových Varů, popřípadě do dalších větších měst Karlovarského kraje. Zdravotnictví a sociální péče Největším poskytovatelem zdravotní péče v SO ORP Karlovy Vary je Karlovarská krajská nemocnice, a.s., která má cca 1200 lůžek. Nemocnice je schopna poskytovat péči v širokém záběru. V Karlových Varech je Dětský domov v Tašovicích a SOS Dětská vesnička v Doubí, nadále se v území nachází Výchovný ústav pro zletilé chlapce v obci Žlutice. V SO ORP Karlovy Vary se nachází v obci Nejdek Lečebna dlouhodobě nemocných, p.o., Domov pro osoby se zdravotním postižením v Radošově. prosinec 2012 verze 1.2012 26/64

Lékařskou péči v území SO ORP Karlovy Vary lze taktéž vyhledat v cca 265 lékařských ordinacích a jim zřízených pracovištích, nadále tyto služby vyhledat v lázeňských zařízeních. Sociální služby v Karlových Varech, poskytují Městské zařízení sociálních služeb, p.o. města Karlovy Vary Domovy pro seniory (domov důchodců), Pečovatelská služba (Středisko pečovatelské služby), Domovy s pečovatelskou službou v počtu pěti budov na území Karlových Varů a jídelny s kuchyní pro důchodce ZLATÁ KOTVA. V rámci komunitního plánování sociálních služeb, vznikl Katalog sociálních služeb města Karlovy Vary, který je průvodcem v orientaci sociálních služeb poskytovaných pro občany města Karlovy Vary. Kultura Město Karlovy Vary díky své poloze a občanskému vybavení poskytuje veškeré kulturní vyžití pro občany v území SO ORP Karlovy Vary. V území SO ORP Karlovy Vary se nachází několik institucí, které se dají zmínit (muzea, galerie, orchestry, divadla, hvězdárny, městské knihovny). Veřejná správa Veřejná správa je poskytování správních činností související s poskytováním veřejných služeb a se správou na ústřední a místní úrovni. Na území SO ORP Karlovy Vary se nachází několik státních institucí, které vykonávají státní správu a územní samosprávu. Orgány vykonávající územní samosprávu a státní správu na území SO ORP Karlovy Vary: (stavební úřad, živnostenský úřad, matriční úřad, životní prostředí, územní plánování) Finanční úřad Karlovy Vary Úřad práce v Karlových Varech Katastrální pracoviště Karlovy Vary OSSZ Karlovy Vary Soud a státní zastupitelství (Okresní soud a Okresní zastupitelství) Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje Hasičský záchranný sbor Karlovarského kraje Policie ČR Pozemkový úřad Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Městský úřad Toužim (stavební úřad) Městský úřad Bečov nad Teplou (matrika) Městský úřad Bochov (stavební úřad, matrika, životní prostředí) Městský úřad Nová Role (stavební úřad, matrika, životní prostředí) Městský úřad Nejdek (stavební úřad, matrika, životní prostředí) Městský úřad Žlutice (stavební úřad, matrika, životní prostředí) Obecní úřad Kyselka (stavební úřad, matrika) prosinec 2012 verze 1.2012 27/64

B) Dílčí SWOT analýza 7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY SILNÉ STRÁNKY relativně nízká stagnující nezaměstnanost relativně mladé obyvatelstvo dobrá poloha obcí vzhledem k možnosti dojížďky za kulturou, a sportem, zdravotnictvím, školstvím v okolí větších měst relativně dobrý potenciál pro další rozvoj bydlení dobrá dosažitelnost pracovních příležitostí v okolí větších měst dobrá vybavenost školami vysoké školství, nové příležitosti, nové programy, nové obyvatelstvo členství obcí v mikroregionech a místních akčních skupinách a neziskových organizacích PŘÍLEŽITOSTI vytvoření podmínek pro rozvoj osídlení v obci pro společenství občanů vytváření společných veřejných prostorů nové typy vybavenosti vytvářet podmínky pro pracovní místa pro kvalifikované odborníky SLABÉ STRÁNKY neeistence urbanisticky hodnotného centrálního společenského prostoru obce (Hory, Mírová ) satelitní výstavba (Jenišov, Mezirolí, Nová Role, ) malý počet pracovních příležitostí v místě bydliště vysoká intenzita dojížďky za prací OHROŽENÍ nárůst nezaměstnanosti pramenící ze zániku nebo omezení výroby (výroba porcelánu - Karlovy Vary, Nová Role) rozvoj těžby kaolinu může znamenat snížení atraktivity obcí pro bydlení způsob zástavby odcizení obyvatelstva, bez kontaktu - satelitní městečka vylidnění center měst - večer opuštěná centra, přes den opuštěná venkovská sídla IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY vytváření podmínek pro nárůst obyvatelstva plochy pro bydlení, plochy pro pracovní příležitosti, občanskou vybavenost Tabulka 9 - Sociodemografické podmínky C) Kvantitativní indikátory udržitelného rozvoje území 3.8. Bydlení A) Vyhodnocení stavu a vývoje území V území SO ORP Karlovy Vary převládá bydlení venkovského typu s nadprůměrným zastoupením nejmenších obcí s méně než 1 tis. obyvatel a s převahou rodinných domů ve struktuře bytového fondu (Andělská Hora, Božíčany, Březová, Černava, Čichalov, Děpoltovice, Hory, Chodov u Bečova nad Teplou, Chyše, Jenišov, Kolová, Krásné Údolí, Kyselka, Mírová, Nové Hamry, Otovice, Otročín, Pila, Pšov, Smolné Pece, Stanovice, Stružná, Šemnice, Štědrá, Teplička, Útvina, Valeč v Čechách, Verušičky, Vrbice a Vysoká Pec). V ostatních obcích převládá smíšené bydlení městského typu, doplněné o funkci bydlení venkovského typu, tato funkce převládá v okrajových částech větších aglomerací s více jak 1 tis. obyvateli v území (Bochov, Karlovy Vary, Nejdek, Nová Role, Toužim a Žlutice). prosinec 2012 verze 1.2012 28/64

V roce 2001bylo na území evidováno celkem 11 908 domů. Průměrný podíl trvale obydlených rodinných domů na území SO ORP Karlovy Vary činí 66,8%. Z toho 15 obcí nedosahuje průměrného podílu - Bochov, Božíčany, Březová, Čichalov, Dalovice, Karlovy Vary, Krásné Údolí, Kyselka, Nejdek, Nová Role, Štědrá, Toužim, Útvina, Valeč, Verušičky, Vrbice a Žlutice. Nadprůměrný podíl v území má 24 obcí Andělská Hora, Bečov nad Teplou, Černava, Děpoltovice, Hory, Chodov u Bečova nad Teplou, Chyše, Jenišov, Kolová, Mírová, Nové Hamry, Otovice, Otročín, Pila, Pšov, Sadov, Smolné Pece, Stanovice, Stružná, Šemnice, Teplička a Vysoká Pec. Nejintenzivnější výstavba v minulosti probíhala v období během let 1920 1945, kdy bylo v průměru na jednu obec dostavěno 77 domů za rok. V období 80. a 90. let docházelo k útlumu výstavby. Průměrné stáří domů v území je 56,7 let, což je nad průměrným stářím domů na území celé ČR (46,9 let). Nejstarší domovní fond se nachází v obcích Bečov nad Teplou (70,85), Chodov u Bečova nad Teplou (70,69), Teplička (70,63) naopak nejmladší v obcích Kolová (41,20), Šemnice (45,28) a Nová Role (46,25). Rozkvět bytového fondu v SO ORP Karlovy Vary probíhal v sedmdesátých letech, kdy probíhala nejvyšší výstavba bytových domů, v dalších letech se bytový fond pozvolna snižoval. Vývoj počtu bytů v území byl ovlivněn především novou výstavbou rodinných domů v území a tím došlo ke snížení výstavby bytových domů v území. Na území SO ORP Karlovy Vary bylo v roce 2001 evidováno celkem 38 174 bytů. Z těchto bytů bylo trvale obydlených 35 017 (91,72%), neobydlené činí 3157 (8,28%). Nejvyšší podíl neobydlených bytů nalezneme v obcích Valeč (34,9%), Čichalov (28,6%), Chodov (28,3%) a Vysoká Pec (28,2%), naopak nejmenší podíl byl zaznamenán v roce 2001 v obci Božíčany (6,6%) a ve městech Nová Role (2,9%), Karlovy Vary (6,4%). Obrázek 13- Porovnání dokončených bytů za období 2007-2011 prosinec 2012 verze 1.2012 29/64

B) Dílčí SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY 8. BYDLENÍ SLABÉ STRÁNKY dostatek volných ploch pro bytovou výstavbu velký zájem o výstavbu rodinných domů v obcích v blízkém okolí krajského města (dostupnější cena pozemků, dobrá dostupnost, kvalitní infrastruktura, příjemné prostředí) velký zájem o výstavbu rodinných i bytových domů přímo v krajském městě zájem o výstavbu residenčních čtvrtí převážně zahraničními investor hustá síť komunikací (silnice a železnice) PŘÍLEŽITOSTI nové lokality pro výstavbu rodinných domů připravit v předstihu pro výstavbu dostatečné občanské vybavenosti (školy, školky, obchody, objekty veřejného stravování ) vytváření společných veřejných prostorů záchrana opuštěných neobydlených domů k rekreaci většina menších obcí (chalupáři) IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY satelitní městečka nekvalitní obytné prostředí bez vybavenosti vše závislé na automobilové dopravě nová výstavba převážně bez veřejného prostranství, minimální kontakty mezi obyvateli relativní nedostatek ploch pro zástavbu z důvodů ovlivnění ochrannými pásmy (těžba, technické vybavenost, doprava, záplavové území) předimenzování ploch pro bydlení zvyšuje nároky na dopravní i technickou infrastrukturu OHROŽENÍ způsob nové zástavby satelitní městečka - odcizení obyvatelstva vylidnění center měst - večer opuštěná centra, přes den opuštěná venkovská sídla zábor převážně zemědělské půdy rozvoj těžby kaolinu může znamenat snížení atraktivity obce pro rozvoj bydlení - ztráta atraktivnosti prostředí řešení společenských prostorů veřejných prostranství, zajištění základní vybavenosti sídel, plochy pro vznik nových pracovní příležitosti v blízkosti nových sídel Tabulka 10- Bydlení C) Kvantitativní indikátory udržitelného rozvoje území 3.9. Rekreace A) Vyhodnocení stavu a vývoje území SO ORP Karlovy Vary zaujímá z hlediska potenciálu cestovního ruchu velmi atraktivní polohu. Rozkládá se v údolí řek Ohře, Teplé a Střely, v severní části území se rozkládá masív Krušných hor. Dále v části území je součástí Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Oblast poskytuje veškeré předpoklady pro aktivní trávení volného času v každém ročním období. Oblast Karlovarska lze začlenit do lázeňského trojúhelníku Karlových Var, Mariánských Lázní a Františkových Lázní. Na Karlovarsku se nacházejí značené turistické trasy, naučné stezky a lyžařské vleky, cyklisté mohou využít cyklotrasy a pro milovníky koní i hipostezky. Za zmínku stojí páteřní cyklostezka Karlovarským krajem podél toku řeky Ohře. Samotné město Karlovy Vary, jako krajské město je významným pilířem pro okolní obce, co se týče rekreace. Město Karlovy Vary představuje centrum lázeňství, kulturního a volnočasového dění v území. prosinec 2012 verze 1.2012 30/64

Na území SO ORP Karlovy Vary se nalézají 4 rekreační oblasti Karlovy Vary, Žluticko a Valečsko, Jáchymovsko a Nejdecko, Tepelská. B) Dílčí SWOT analýza 9. REKREACE SILNÉ STRÁNKY cyklostezky (projekt cyklostezky pod Vladařem, páteřní cyklostezka Karlovarským krajem podél toku řeky Ohře) provázaná síť cyklotras značené turistické cesty naučné stezky běžkařské stezky (Krušnohorská magistrála, stezka Karl. Vary golfové hřiště) vodácké stezky kvalitní zázemí obcí blízký kontakt s okolní nenarušenou přírodou nabídka velkého množství nemovitých kulturních památek a jejich kulturního využití lázeňské město Karlovy Vary dostatečné ubytovací kapacity (hotely, penziony, lázeňské hotely) jižní část území převážně turistická SLABÉ STRÁNKY nedostatečné vybavení lokalit bydlení satelitní městečka minimální možnosti pro tzv. denní rekreaci obyvatel omezené možnosti pro rozvoj rekreace v lokalitách ohrožených těžbou kaolinu (Mírová, Nová Role - Jimlíkov) nedostatečné podmínky pro plavání (kryté bazény, koupaliště) nedostatečný počet sportovišť PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ zvýšení možností denní rekrace obyvatel (Mírová, Toužim, Karlovy Vary ) doplnění lyžařských areálů (Nové Hamry, Rudná) doplnění komerční vybavenosti o kvalitní možnosti parkování jak v horských oblastech, tak v lázeňské části města Karlovy Vary omezené možnosti pro rozvoj rekreace v lokalitách ohrožených těžbou kaolinu devastace objektů památkově chráněných objektů v soukromém vlastnictví objekty zámečků téměř v každé obci nedostatečné vlastní finanční prostředky na údržbu o oživení památek vybudování sítě hipostezek v návaznosti na pokles turistického zájmu v důsledku stávající farmy (Třebouň) bývalé vojenské areály nové využití pro rekreaci Děpoltovice nedostačující infrastruktury a služeb nedostatečná propagace území ve vazbě na turisticky ruch dokončení rekultivace Loketské výsypky pro rekreaci cyklostezky (Jenišov, Hory) využití prostředků z rozvojových programů IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY střety mezi rozvojem rekreace, zemědělským půdním fondem, ochranou přírody a krajiny Tabulka 11 - Rekreace C) Kvantitativní indikátory udržitelného rozvoje území 3.10. Hospodářské podmínky A) Vyhodnocení stavu a vývoje území Kapitola se zabývá ekonomickým vývojem SO ORP Karlovy Vary, podnikatelskou aktivitou, zaměstnaností a nezaměstnaností jednotlivých obcí. Hospodářský vývoj území byl již po staletí v území SO ORP Karlovy Vary ovlivněn jeho polohou na rozhraní slovanského a germánského osídlení. Tento stav zůstal zachován až do konce 2. světové války. V období 1. republiky mezi 1. a 2. světovou válkou se podíl prosinec 2012 verze 1.2012 31/64

českého obyvatelstva v podstatě nezvýšil a hospodářský rozvoj pokračoval kontinuálně tak, jak byl založen již v 19. století v době eistence rakousko-uherského státu. Hospodářský rozvoj regionu v 19. a 20. století byl založen na využití místních surovin a zdrojů kaolinu a přírodních léčivých zdrojů. V území se rozvíjel i průmysl, sklářství, keramický, strojírenský, tetilní a další výroby, významně přispělo lázeňství. Rozhodující faktory pro současné hospodářské podmínky v území byly - uspořádání po 2. světová válka (vysídlení německého obyvatelstva) a doba totality, která měla neočekávané důsledky pro hospodářské podmínky, sídelní strukturu, životní prostředí a životní podmínky obyvatel. V rámci znárodnění soukromého sektoru došlo k likvidaci průmyslového a zemědělského sektoru. Přednost byla dávána těžbě nerostných surovin, energetice, strojírenství a zemědělské velkovýrobě (Toužimsko, Bochovsko a Žluticko). V průběhu 60. let byly postupně obnoveny sektory výroby skla (Karlovy Vary), porcelánu (Karlovy Vary, Nová Role), lázeňství a cestovního ruchu (Karlovy Vary a blízké okolí). V této době došlo i ke zhoršení životního prostředí a devastaci území v rámci těžby v části území Karlovy Vary. V období od roku 1989 dochází k přechodu od centrálně plánovaného hospodářství k hospodaření tržnímu, které sebou přineslo znatelné zlepšování životního prostředí ale na druhé straně větší míru nezaměstnanosti. Je třeba, aby jednotlivé obce a města v SO ORP Karlovy Vary vytvářely předpoklady pro rozvoj a hospodárné využití území, přičemž příznivě přispěly k zlepšování životních podmínek obyvatel (kulturního a sportovního vyžití). B) Dílčí SWOT analýza 10. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY dobré možnosti rozvoje drobné výroby a služeb podél komunikací (Mírová, Karlovy Vary, Hory, Děpoltovice, Toužim, ) možnosti rozvoje zemědělské výroby ve stávajících areálech průmyslová tradice oblasti výroba porcelánu, sklářství lázeňství Karlovy Vary PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ dostatek ploch pro výrobu i drobnou výrobu a služby revitalizace bývalých průmyslových, dopravních areálů, areálů statků brownfieldy využití prostředků z rozvojových programů rozvoj nových odvětví ve vazbě na přicházející nové obory vysokého školství IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY devastované areály zemědělské výroby, brownfieldy K. Vary Pivovar, nástrojárna, Toužim pivovar, Dalovice areál uranového průmyslu, Černava- skládka pokračující devastace areálu zemědělské výroby uzavírání dalších průmyslových areálů, zvýšení nezaměstnanosti (porcelánka) řešení nezaměstnanosti, vytváření nových pracovních míst, rekvalifikace, nabídka ploch pro průmysl, drobnou výrobu a služby Tabulka 12 - Hospodářské podmínky (SWOT) C) Kvantitativní indikátory udržitelného rozvoje území prosinec 2012 verze 1.2012 32/64

4. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek 4.1. Souhrnné SWOT analýzy pro jednotlivé pilíře URÚ Souhrnné SWOT analýzy byly zpracovány na základě dílčích SWOT analýz jednotlivých tematických okruhů dle níže uvedené tabulky č.. tato tabulka je nedílnou součástí Metodické pomůcky k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje v ÚAP obcí.vybrány byly pouze ty, které mají nebo mohou mít zásadní význam či vliv pro udržitelný rozvoj celého území obce s rozšířenou působností Karlovy Vary, jsou tedy již uváděny jen obecně (bez místní lokalizace v jednotlivých obcích). Tabulka 13 - Metodické pomůcky k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí (příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj, ročník XII, číslo 5/2009) prosinec 2012 verze 1.2012 33/64