JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA Studijní program: B4103 Zootechnika Studijní obor: Zootechnika Katedra: Zootechnických a veterinárních disciplín a kvality produktů Vedoucí katedry: doc. Ing. Miroslav Maršálek, CSc. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Zkoušky výkonnosti teplokrevných hřebců a jejich hodnocení Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Miroslav Maršálek, CSc. Konzultant bakalářské práce: Ing. Hana Civišová Autor bakalářské práce: Alena Kyryanová České Budějovice, 2014

Chtěla bych tímto poděkovat vedoucímu práce, doc. Ing. Miroslavu Maršálkovi, CSc. a Ing. Haně Civišové za bezmeznou trpělivost, odborné vedení a uţitečné rady při vypracování bakalářské práce.

Prohlašuji, ţe v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéţ elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněţ souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů V Českých Budějovicích dne 1. 4. 2014.. Alena Kyryanová

ABSTRAKT: Bakalářská práce se věnuje výkonnostním zkouškám teplokrevných hřebců a jejich hodnocení. V práci je analyzován průběh a výsledek zkoušek výkonnosti teplokrevných hřebců v České republice. V textu jsou popsány metody testování hřebců. Hřebci jsou hodnoceni pod klisnou. Mohou být umístěni do testační odchovny. Musí splnit poţadavky pro udělení předvýběru hřebců do plemenitby. Následně úspěšně absolvovat 70- ti denní test a zkoušku výkonnosti. Jsou hodnoceni při soutěţích Kritéria mladých koní a na základě vlastní sportovní výkonnosti. Testuje se jejich potomstvo. V práci je vyjádřen podíl jednotlivých zahraničních plemen působících v České republice. Dále je popsána jejich testace v okolních státech u vybraných svazů. Data byla čerpána z evidence Svazu chovatelů českého teplokrevníka, Ústřední evidence koní a České jezdecké federace. Byla zpracována do tabulek, grafů a následně hodnocena v programu Statistica. V závěru práce bylo zjištěno, ţe se v České republice sniţuje počet zapuštěných klisen průměrně o 245 ročně a narozených hříbat průměrně o 139 ročně. V testačních odchovnách bylo v období 2009-2013 umístěno 354 hřebců. Z tohoto počtu pouze 6 hřebců úspěšně splnilo 70- ti denní test. Plemeno český teplokrevník má stále největší zastoupení na předvýběru i zkouškách výkonnosti po 70- ti denním testu. Kaţdý rok se zvyšují počty startujících koní i počty startů na parkurových a drezurních závodech v České republice. Klíčová slova: hřebec, výkonnostní zkoušky, testace, český teplokrevník

ABSTRACT: The bachelor s work deals with the performance tests of warm-blooded stallions and their evaluation. The progress and result of testing performance of warm-blooded stallions in the Czech Republic is analysed in the bachelor s work. The methods of testing stallions are described in the text.the stallions are evaluated under the mare. They can be placed into tested breeding. They have to meet the requirements for granting a pre-selection of stallions into breeding. Then they have to complete a 70 day-long test and a performance test successfully. They are evaluated according to competitions for young horses and according to their sports performance. Their offspring are tested. The share of each foreign breeds in the Czech Republic is described in the work. Their testing in neighboring countries in selected breeders associations is described, too. The data were drawn from the records of the Czech warmblood breeders association, Central registry of horses and Czech equestrian federation. It was compiled into tables, graphs and then evaluated in the program Statistica. In the end of the work it was found out, that the number of mares reduces (245 mares less per year in average) and the number of newborn foals is reducing too (average of 139 per year) in the Czech Republic. 354 stallions were placed into tested breedings in the years from 2009 to 2013. From this period only 6 stallions finished the 70-day-long test successfully. The Czech warmblood breed still has the largest number of participants in the pre-selection and the performance test after the 70-day-long test. Every year in the Czech Republic the number of participants and numbers of starts in showjumping and dressage competitions are increasing. The key words: stallion, test performance, testing, Czech warmblood

Obsah 1. ÚVOD... 9 2. LITERÁRNÍ PŘEHLED... 10 2.1 Výkonnost koně... 10 2.2 Historie testování výkonnosti hřebců... 11 2.3 Výkonnostní zkoušky hřebců testování... 12 2.3.1 Chovný cíl a šlechtitelský program českého teplokrevníka... 13 2.3.2 Výběr hřebečků do testační odchovny... 17 2.3.3 Předvýběr hřebců do plemenitby... 18 2.3.4 70- ti denní test... 19 2.3.5 Zkouška výkonnosti hřebců po 70- ti denním testu... 20 2.3.6 Zkouška základního výcviku... 23 2.3.7 Kritéria mladých koní... 24 2.3.8 Sportovní testace... 26 2.3.9 Testování potomstva... 28 2.4 Porovnání se systémy testace hřebců se zahraničními plemeny... 29 3. CÍL PRÁCE... 34 4. MATERIÁL A METODIKA... 35 5. VÝSLEDKY A DISKUZE... 36 5.1 Hodnocení hříbat pod klisnou... 36 5.2 Předvýběr hřebců do plemenitby... 38 5.3 Hodnocení zkoušky výkonnosti po 70- ti denním testu... 40 5.4 Hodnocení KMK... 42 5.5 Hodnocení sportovní testace... 44 5.6 Hodnocení testování potomstva... 46 6. ZÁVĚR... 47 7. SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY... 49 8. PŘÍLOHY... 52

1. ÚVOD Vzhledem k zvyšujícímu se počtu koní také roste náročnost chovatelů a jezdců na jejich kvality. Důleţitou roli v tomto případě hraje právě důsledný výběr rodičovských párů a značná selekce na výkonnost. Klisny se stejně jako hřebci zúčastňují zkoušek výkonnosti, ale chovatelé na jejich výsledek nekladou takový důraz, jako právě na výsledky budoucích chovných hřebců, z důvodu moţného většího rozšíření jejich genetického materiálu. Pro budoucí vývoj českého teplokrevníka je pozitivní, ţe se chovatelé stále více začínají zajímat o kvalitu hřebců a jejich potomků. Sledují situaci v chovu a začínají se orientovat i na vyuţívání zahraničních hřebců, především díky nárůstu inseminace. Výsledky z výkonnostní zkoušky hřebců by měly ukázat nejen kvalitu jednotlivců, ale také vývoj celé populace. Udávat směr ve šlechtění zaměřený především na sport a publikovat jej chovatelské veřejnosti. Cílem práce bylo sestavit přehled a zhodnotit výsledky jednotlivých zkoušek teplokrevných hřebců. Data byla čerpána ze Svazu chovatelů českého teplokrevníka (dále jen SCHČT), Ústřední evidence koní (ÚEK) a České jezdecké federace (ČJF). V práci byly shrnuty metody testování výkonnosti hřebců českého teplokrevníka a ostatních významných evropských plemen, která se také podílí na plemenitbě u nás. Výsledky byly zpracovány v tabulkách, grafech a v programu Statistica. 9

2. LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 Výkonnost koně Výkonnost koně se pro člověka stala nepostradatelnou po mnoha staletí. Byla určující pro přepravu lidí, vojsk a značně vyuţívána v zemědělství. Lidé si začali všímat různých vlastností koní, a podle toho i cíleně připařovat tyto jedince. Postupně by se mohlo mluvit i o jakési formě testace. Podle Duška a kol. (2007) nastal kvalitativní zvrat v chovu koní a jejich testaci v důsledku rozvoje průmyslu v 18. a 19. století. V té době rostl zájem o sportovní vyuţití koní a zároveň bylo potřeba většího výkonu v zemědělství. Výkonnost je podle Misař a Jiskrová (2005) vlastnost koně plnit poţadovanou práci (poskytnout poţadovaný výkon) v zájmu potřeby uţivatele (majitele) koně. Těţištěm jeho praktického vyuţití je práce vykonávána pouţitím fyzické síly. Tím se liší od ostatních druhů hospodářských zvířat, jejichţ prvořadým cílem chovu je poskytnout potraviny nebo suroviny. Dle Duška a kol. (2007) existuje maximální výkonnost, coţ je schopnost jedince dosáhnout při mobilizaci tělesných energetických rezerv (přibliţující se hranici vyčerpání organismu) největšího výkonu za časovou jednotku. V souvislosti s chovem koní hovoříme u dlouhodobější práce o výkonnosti relativní. Jak popisují Misař a Jiskrová (2005), výkonnost koně je výsledkem jeho genetického základu a vlivu prostředí v období vývoje mladého koně, výcviku a tréninku. Komplex faktorů ovlivňujících výkonnost koně zahrnuje exogenní faktory (vlivy prostředí) a endogenní faktory (genetika, tělesná stavba, konstituce, temperament, charakter). Uţitkovost je další pouţívaný termín. Jedná se o komplex vlastností, z nichţ hlavní vlastnost je charakterizována poskytováním svalové síly k přemístění břemene v tahu nebo nesením. Hodnocení uţitkovosti je vytvářena přímými výkonnostními vlastnostmi a vlastnostmi ovlivňujícími výkonnost (konstituce, temperament, pracovní charakter, krmitelnost, plodnost, atd.). Souhrn těchto vlastností vytváří uţitkovou hodnotu (Dušek a kol. 2007) Dalším pojmem je jezditelnost. Kůň, který je svědomitě vzdělaný podle 10

platných zásad a důkladně procvičený, se pod sedlem pohybuje přirozeně, uvolněně a s kmihem. Proto je jezdci příjemný, v obratech a v ohnutí je měkký a poddajný. Při přechodech a při zádrţích je prostupný, a proto reaguje na působení jezdce okamţitě. Jezdí se na něm lehce a pohodlně, jedním slovem je prostě jezditelný. (Knopfhart, 2003) 2.2 Historie testování výkonnosti hřebců Podle Hošáka (2010, a) můţeme sledovat počátky testování výkonnosti koní v teplokrevném chovu, např. v hřebčíně Trakény. V tomto hřebčíně, zaloţeném v roce 1732, bylo výcvikové středisko ve Zwionu proslulé přípravou hřebečků před jejich zařazením do chovu. Výcvik se skládal z několika desítek honebních jízd přes přírodní překáţky, přičemţ jejich obtíţnost a délka se v průběhu výcviku zvyšovala. Dá se říci, ţe na tomto modelu byly postaveny i tradiční lovecké jízdy v našich hřebčínech pořádané při tradičních jezdeckých dnech a plnily ve své době úlohu výkonnostních zkoušek hřebců. Při státních hřebčínech v Německu i v Rakousku- Uhersku byly zřizovány ústavy pro zkoušky výkonnosti a vytrvalosti plemenných hřebců. V chovu jednotlivých plemen byla postupně stanovena výkonnostní kritéria. V hannoverském chovu, jehoţ centrem je hřebčinec v Celle, byl jiţ v roce 1927 vybudován Zkušební ústav pro mladé hřebce ve Westercelle, který byl modelem pro naše i zahraniční chovy. Výcvik hřebců pro vlastní hřebčinec trval 11,5 měsíce (Dušek a kol., 2007). Vývoj chovatelských organizací a způsobů testace byl dlouhodobý a jeho stoupající kvalita byla zřetelná (Sixta, 2006). Později se objevily výkonnostní zkoušky i pro klisny, povinné ve státních hřebčínech. Výkonnostní zkoušky musela absolvovat před zařazením do chovu kaţdá klisna šlechtitelského i rozmnoţovacího chovu. V současné době plní výkonnostní zkoušky klisen i kritéria pro jejich zařazení do jednotlivých oddílů plemenné knihy (Hošák, 2010, a). 11

2.3 Výkonnostní zkoušky hřebců testování Podstatou výkonnostních zkoušek, jak říkají Misař a Jiskrová (2005), je volba selekčního kritéria nebo kritérií a stanovení poţadované úrovně kaţdého z těchto prověřovaných kritérií výkonnosti. Podle toho se rozlišují tyto druhy výkonnostních zkoušek: - všestranné výkonnostní zkoušky - jsou zaloţeny na větším počtu prověřovaných vlastností dokumentujících výkonnost koně, ale poţadavky na jejich úroveň nesmí dosahovat hranice maximálního výkonu a ani se mu přibliţovat. Zařazují se sem základní zkouška výkonnosti (ZZV) mladých koní, testace plemeníků před udělením výběru do plemenitby, testace klisen, Kritéria mladých koní (KMK) hřebců a klisen českého teplokrevníka (ČT). - sportovní výkonnostní zkoušky - jsou klasické jezdecké soutěţe různého stupně obtíţnosti. Ani zde není poţadavkem maximální výkon koně (to platí i pro nejobtíţnější stupně), a proto jim nepřisuzují statut speciálních výkonnostních zkoušek. - speciální výkonnostní zkoušky - specifikem je jediné kritérium na výkonnost s poţadavkem vystupňovaným na úroveň maximálního výkonu. Patří sem tedy rovinové cvalové a klusácké dostihy. Pro chladnokrevníky je to zkouška v maximálním tahu. Výkonnostní zkoušky jsou definované podle Misař a Jiskrová (2005) jako prostředek k prověřování výkonnosti a zachování, případně stupňování její úrovně. Dušek a kol. (2007) dodává, ţe se jimi prověřuje výkonnostní způsobilost koní k chovu a k tomuto záměru jsou přizpůsobeny sledované vlastnosti a výkonnost úměrná věku koní. 12

2.3.1 Chovný cíl a šlechtitelský program českého teplokrevníka Chovný cíl Cílem šlechtění českého teplokrevníka je ušlechtilý, korektní a lehce jezditelný kůň, který je na základě svého temperamentu, charakteru, prostorné a elastické mechaniky pohybu a pevného zdraví vhodný pro všechny druhy výkonnostního jezdeckého sportu v rámci disciplín FEI a pro volnočasové aktivity. Dospělý kůň je středního tělesného rámce s dobrými liniemi, pevného fundamentu a bez zjevných a geneticky podmíněných vad a chorob. Tělesné míry Klisny Hřebci KVH (cm) 161-167 162-170 obvod holeně (cm) 19,5-22 21-22,5 Šlechtitelský program Šlechtění českého teplokrevníka vychází ze zákona 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat. Šlechtitelský program SCHČT prosazuje a uvádí chovatelské postupy k dosaţení chovného cíle. K tomu patří chovatelské metody, jako je hodnocení plemenného typu, stavby těla, výkonnostní zkoušky, stanovení plemenné hodnoty a selekční postupy. Šlechtitelský program v souladu s mezinárodními standarty a závazky je zárukou objektivního zjišťování a hodnocení pro potřeby chovatelů. Zabezpečuje, aby tato činnost byla, za podpory ze státních prostředků, nástrojem ke zvyšování genetické hodnoty a výkonnosti ČT, jejich cílevědomého rozmnoţování a zachování genetické rozmanitosti, aby napomáhala konkurenční schopnosti na zahraničních trzích. Do šlechtitelského programu českého teplokrevníka jsou zahrnuti všichni plemenní koně, kteří jsou zapsáni do některé z těchto plemenných knih: - plemenná kniha hřebců - hlavní plemenná kniha klisen 13

- plemenná kniha klisen - pomocná plemenná kniha klisen Chovný cíl je zabezpečován metodou čistokrevné plemenitby. To znamená, ţe jsou mezi sebou připouštěni hřebci z PK hřebců a klisny z hlavní PK (HPK, HPK PRO), PK a pomocné PK (PPK). K podpoře čistokrevné plemenitby je pouţití hřebců jiných plemen vymezeno a ohraničeno. Mezi tyto plemena patří např.: Anglický plnokrevník, KWPN, všechny varianty německého teplokrevníka, Moravský teplokrevník nebo Kůň Kinský. V případě hodnocení a testování uţitkových vlastností plemenných koní je hodnocen plemenný typ a pohlavní výraz, stavba těla, výkonnost a zdravotní stav. Zásady hodnocení jsou uvedeny ve zkušebním řádu. Metody selekce hřebců Selekce se provádí na základě informací a výsledků hodnocení. Hřebečci a hřebci jsou selektováni: - při registraci hříbat - při přehlídkách hříbat pod matkou - při výběru do testační odchovny - při bonitacích v testačních odchovnách - při předvýběrech a výběrech hřebců do plemenitby - při základních zkouškách výkonnosti - při 70- ti denním testu - při hodnocení KMK a vlastní sportovní výkonnosti - na základě informací o potomstvu - na základě zdravotního stavu hřebce a jeho potomstva Posuzování sledovaných znaků U hřebců a klisen se hodnotí dále uvedené znaky tak, aby se vyloučením nedostatků ve stavbě těla, mechanice pohybu, v projevech výkonnosti a vyloučením dědičně podmíněných genetických vad a chorob, zlepšovala kvalita a zdraví chovaných koní. 14

Popis stavby těla a lineární popis se provádí při zápisu do PK. Hodnocení se provádí na svodech, chovatelských výstavách, při zkouškách výkonnosti, případně na základě individuální ţádosti u chovatele. Schéma hodnocení a) Plemenný typ, pohlavní výraz b1) Hlava b) Stavba těla b2) Krk c) Pravidelnost pohybu b3) Hřbet a plec d) Kmih a elasticita (klus) b4) Rámec e) Cval b5) Přední končetiny f) Krok b6) Zadní končetiny g) Skok ve volnosti h) Výcvik i) Jezditelnost j) Skoková zkouška pod sedlem Zdravotní stav U plemenných koní poţadujeme výborný zdravotní stav prostý geneticky podmíněných vad a chorob, dobrou plodnost podmíněnou zdravými reprodukčními orgány. Plemenní koně musí mít veterinární doklady dle platných předpisů pro přesun koní. (Šlechtitelský program ČT, 2013) Akcelerační program Akcelerace znamená zrychlení. Cílem tohoto programu by mělo být významné zrychlení šlechtitelského procesu, to je zlepšení genetického potenciálu chovaných zvířat. V souladu s jednotlivými, výše uvedenými, kroky šlechtění by po testu (prověření vlastností zvířat) měla proběhnout selekce (výběr vhodných jedinců) a další vyuţití v plemenitbě. (Maršálek, 2013) Výběrový program je pro drţitele špičkových plemenných koní. Je snahou vytvořit tzv. plemenné jádro - s vlastní prokázanou sportovní výkonností a kvalitním rodokmenem. Svaz ČT bude usilovat i za pomoci státní stimulace o vytvoření 15

takových podmínek pro své členy, aby mohly být prověřené klisny kryty hřebci na evropské úrovni. Bude tak usilovat, aby pro své členy, které spojuje zájem chovat koně srovnatelné s produkty nejlepších chovů, spoluvytvářel podmínky k dosaţení takového cíle v nejkratší moţné době. Podmínky pro výběr plemenných hřebců do Akceleračního programu: Vlastní výkonnost - absolvování 3 parkurů st. "T" " v jednom roce se součtem max. 12 tr. bodů - vítěz KMK 6- ti letých v ČR - v drezurních soutěţích dosáhli GP special - v soutěţích všestrannosti dosáhli výkonnosti stupně CIC** Potomstvo - dle ASH první 4 hřebci (viz. Přehled o sportovních koních ČR, ţebříček plemeníků (včetně otců matek) dle ASH ve skokových soutěţích za období od r. 1990 - min. 7 potomků). - s vlastní výkonností st. "T" (Šlechtitelský program ČT, 2013) Podle Maršálka (2013) z celkového současného počtu hřebců v plemenitbě, který činí 159, je v současné době do akceleračního programu zařazeno 35 %. To se nutně musí promítnout v rozdílu mezi zařazenými a nezařazenými hřebci i rozdílu mezi jejich potomky. Posouzení exteriéru Podle Duška a kol. (2007) je posuzování vstupem do chovatelství, protoţe jedině znalost funkčnosti tělesné stavby ve vztahu k výkonnosti umoţňuje vyvodit odpovídající závěry pro všechny fáze šlechtění v chovech, včetně náročné selekce. Maršálek a Zedníková (2000) povaţují zevnějšek koní za stále významné kritérium jejich kvality. I kdyţ u sportovních koní je výkonnost povaţována za prvořadou, je odpovídající kvalita exteriérových znaků nutná jako jeden z predispozičních faktorů k dosaţení potřebné výkonnosti nebo jako předpoklad zachování si dobrého zdravotního stavu a výkonnosti do vyššího věku. I kdyţ doufáme, ţe nalezneme harmonického koně, musíme dát přednost výkonu a 16

charakteru před krásným vzhledem (Paalman, 2006). Podle Řádu plemenné knihy českého teplokrevníka (2013) se především hodnotí plemenný typ, pohlavní výraz, tělesná stavba, korektnost a pravidelnost chodů, jejich plnost kmihu, prostornost a dále celkový dojem koně. Podle Zudy (1969) při rozboru exteriéru posoudíme nejdříve tělesnou stavbu z celkového pohledu, při němţ hodnotíme především typ, ušlechtilost, harmoničnost a mohutnost, pak teprve přecházíme k jednotlivým partiím těla. Neoddělitelnou součástí postupu při posuzování exteriéru je podle Hajiče a kol (1995) nutnost přihlíţet i k psychickým a fyziologickým vlastnostem, neboť spolu úzce souvisí, a teprve jejich souhrnem je tvořena individualita zvířete. Pro posuzování je nezbytné podle Frelicha a kol. (2011) připravit koně i předvádějícího. Kůň upravený, vyčištěný a předvádějící je oděn do svazového oblečení a je fyzicky schopen koně předvádět. 2.3.2 Výběr hřebečků do testační odchovny Testaci a hodnocení organizuje oprávněná organizace provozující testační odchovnu. Vlastní hodnocení provádí hodnotitelé určení chovatelskou komisí. Komisi určuje na návrh chovatelské sekce předsednictvo SCHČT. Vybráni mohou být jen hřebečci ČT s oboustranně prokazatelným původem do 4. generace předků splňující růstový standard, bez zásadních exteriérových vad. Hřebečci se naskladňují do 31. října ve stáří 5-9 měsíců. Do testační odchovny musí být vybráno minimálně 10 hřebečků plemene ČT jednoho ročníku, aby mohl být test zahájen. Posuzuje se u odstávčat: - vzrůst, tělesný rámec, korektnost a zdravotní stav na tvrdém podkladu - mechanika pohybu v kroku a v klusu na tvrdém podkladu Hodnotí se dvěma známkami 1-10. (ŠP SCHČT, 2013) 17

2.3.3 Předvýběr hřebců do plemenitby První předvýběr - je pro dvouleté hřebce. V zemském chovu vybírají hřebce hodnotitelé chovu koní, či pracovníci pověření předsednictvem SCHČT. V testačních odchovnách navrhuje hřebce pověřená komise vţdy na ţádost majitele hřebce. Předvybraní hřebci musí být odpovídajícího typu, bez hrubých vad zevnějšku, zdraví, mít sestouplá obě varlata a pravidelný skus. Druhý předvýběr - proběhne na předsednictvem SCHČT určeném místě zpravidla v zimním termínu. Součástí přihlášky musí být chovatelem předloţen protokol o zdravotním stavu hřebce. Hodnotí nejméně tříčlenná komise jmenovaná předsedou SCHČT. Při předvýběru se hodnotí plemenný typ, stavba těla a mechanika pohybu na tvrdém podkladu, skok ve volnosti na překáţkách, základní výšky 1l0 cm postupně zvyšovaných dvakrát o 10 cm. Po oboustranné dohodě komise a majitele lze absolvovat výšku do 150 cm. Prémiovaní hřebci budou zapsáni do PKH ČT a budou mít předvýběr akceptovaný PK ČT s doporučením RPK ČT. Předvýběr i prémie se můţe týkat i importovaných hřebců plemenných knih. Prémií se rozumí udělení výběru na následující připouštěcí sezonu. Pro udělení výběru v dalších letech musí hřebec absolvovat v roce zápisu do PKH úspěšně 70- ti denní test a zkoušky výkonnosti (ZV) na jeho závěr, nebo v dalších letech splnit podmínky pro udělení výběru (KMK nebo sportovní testace). Do té doby je výběr aţ do splnění podmínek pozastaven. Výsledné vyjádření bude: - slovní: předvybrán nepředvybrán - písemné: protokol Třetí předvýběr - se provádí před zahájením 70- ti denního testu v místě jeho konání. Je určen pouze pro hřebce, kteří byli předvybráni. Tito hřebci pak mohou nastoupit do 70- ti denního testu. (Zkušební řád ČT, 2013) 18

Pro potřeby Ústřední evidence koní, která vydává připouštěcí rejstřík plemeníka, musí být doloţeno: - doklad o výběru plemeníka do plemenitby s kladným výsledkem výběru - osvědčen o stanovení genetického typu - potvrzení o původu (4 generace) Pro zahraniční hřebce to je: - doklad o výběru plemeníka do plemenitby s kladným výsledkem výběru - osvědčení o stanovení genetického typu - potvrzení o původu vydaném zahraniční chovatelskou organizací. (Ústřední registr plemeníků, 2013) 2.3.4 70- ti denní test Před nástupem hřebce do 70- ti denního testu je majitel vedoucímu výcviku povinen prokázat ochotu koně nechat se nauzdit a osedlat, zvednout všechny čtyři končetiny, nechat na sebe nasednout, přijmout pobídky a předvést ve všech chodech pohyb na levou a pravou ruku, včetně korektního zastavení pod jezdcem majitele. Sporné případy rozhoduje předsednictvo SCHČT. Hodnocení při kontrolním dnu a při ZV na závěr testu provádí komise, která hřebce předvybrala. 70- ti denní test se koná ve vybraném testačním zařízení, které určí SCHČT. Do testu mohou být přijati vybraní hřebci, kteří splňují zásady šlechtitelského programu (ŠP) a podmínky pro zapsání do PK hřebců. Test vykonávají hřebci, kteří v roce jeho konání dosáhnou tří let. Hřebci musí být zdraví, prostí zjevných konstitučních a dědičně podmíněných vad a chorob. Po 30- ti dnech výcviku je v testačním zařízení kontrolní den. V rámci tohoto dne se posuzuje stupeň výcviku u hřebců navrţených vedoucím výcviku a hřebců vybraných hodnotitelskou komisí. Majitelé mohou na základě svého rozhodnutí, doporučení vedoucího výcviku nebo hodnotitelské komise pobyt hřebce v testačním zařízení ukončit. Jsou vţdy seznámeni s termínem kontrolního dne a závěrečné zkoušky výkonnosti. 19

Znaky a vlastnosti posuzované v testu jsou: -plemenný typ a pohlavní výraz -stavba těla -výkonnost -celkový dojem a vývin Známky za ohodnocení jednotlivých znaků a projevů jsou udělovány při závěrečné zkoušce. Známky uděluje hodnotitelská komise s výjimkou známek za výcvik a jezditelnost a pouţívá desetibodovou stupnici. (Zkušební řád ČT, 2013) 2.3.5 Zkouška výkonnosti hřebců po 70- ti denním testu Zkouškou výkonnosti je zakončen 70- ti denní test hřebců. Hodnotitelská komise je nejméně 3 členná, její sloţení na návrh chovatelské komise schvaluje předseda SCHČT či jím pověřený člen předsednictva. Členy mohou být členové: RPK, ČJF, členové SCHČT a hodnotitelé. Známky za ohodnocení jednotlivých znaků a projevů jsou udělovány při závěrečné zkoušce. Známky uděluje hodnotitelská komise s výjimkou známek za výcvik a jezditelnost a pouţívá desetibodovou stupnici. Hodnotí se: Plemenný typ a pohlavní výraz Stavba těla Výkonnost Pravidelnost pohybu Kmih a elasticita pohybu (v klusu) Cval Krok Skok ve volnosti - Zkouška se provádí v kryté hale při volném pohybu na 20

překáţkách vypouštěním z ruky před překáţkami. Výška stanovená pro tuto zkoušku je 120 cm, postupně se zvyšuje po 10 cm do 140 cm, a má povinná 3 kola. Hřebec nemůţe absolvovat další výšku, aniţ by bezchybně absolvoval výšku niţší. Třetí chyba (zastavení nebo shození překáţky) na stejné výšce zkoušku končí s hodnocením 0 bodů. Výcvik - Známka za výcvik je ohodnocením jednotlivých níţe uvedených projevů: charakter koně ve stáji, charakter koně pod sedlem, chování při korekturách, kování, temperament, konstituci, krmitelnost, učenlivost. Známky udílí vedoucí výcviku a všechny jsou součástí zkušebního protokolu. Jezditelnost - Známka za jezditelnost je aritmetickým průměrem známek vedoucího výcviku a dvou zkušebních jezdců. Známka hodnotí: uvolněnost, prostupnost, ohebnost a rovnováhu koně, soustředěnost, reakce na pomůcky a ochotu koně je přijímat, pohybové nadání (pruţnost, takt a skokový projev). Vedoucí výcviku udílí známku na základě sledování výše uvedených projevů v průběhu celého výcviku, zkušební jezdci po vykonání zkoušky podle následující metodiky. Koně mohou být bez jezdce rozpohybováni v délce do 15 minut. Skoková zkouška pod sedlem - Zkouška se provádí v kryté hale nebo na ohraničeném kolbišti na postupové řadě a parkuru. Postupová řada je na začátku zkoušky absolvována třikrát. Hřebec nemůţe absolvovat další výšku, aniţ by bezchybně absolvoval výšku niţší. Třetí chyba (zastavení nebo shození překáţky) na stejné výšce zkoušku končí s hodnocením 0 bodů. Po absolvování této části hřebec pokračuje v parkuru o výšce 100 cm na trase a překáţkách uvedených. Třetí zastavení znamená ukončení zkoušky s hodnocením 0 bodů. Zkouška je hodnocena jednou známkou, která zhodnotí ochotu koně ke skákání, jeho skokový projev, respektování překáţek, pravidelnost a uvolněnost cvalových skoků a jeho ovladatelnost. Celkový dojem a vývin Zkouška je úspěšně dokončena, pokud hřebec ukončí zkoušky s celkovým hodnocením min.7,1b. za plemenný typ a pohlavní výraz a stavbu těla a známka ze zkoušek je min.6,1b. za výkonnost. 21

Pokud hřebec zkoušku úspěšně absolvuje, můţe být zařazen do plemenitby. Tab. 1: Zkouškový protokol s výsledky zkoušky Posuzovaný znak, vlastnost, zkušební disciplína I. TYP A POHLAVNÍ VÝRAZ (a) II. STAVBA TĚLA (b) b1) Hlava b 2) Krk b 3) Plec a hřbet b 4) Rámec b 5) Přední končetiny b 6) Zadní končetiny Dílčí významový součinitel Celkový významový součinitel III. VÝKONNOST 3 c) pravidelnost pohybu 1 d) kmih a elasticita klus 1 e) cval 1 f) krok 1 g) skok ve volnosti 1 1 1 h) výcvik: temperament charakter ve stáji charakter pod sedlem charakter při kování ------------------------- charakter celkem konstituce krmitelnost učenlivost -------------------------- celkem 4 4 3 1 4 16 0,5 i) jezditelnost 1 j) skoková zkouška pod sedlem IV. CELKOVÝ DOJEM A VÝVIN 1,5 1 Zdroj: ZŘ SCHČT, 2013 22

2.3.6 Zkouška základního výcviku Zkouška pro tříleté hřebce odchované v testačních odchovnách. ZKOUŠKA POD SEDLEM: Poţadavky: 1) Skok ve volnosti výška100-110-120cm, šířka 110cm 2) Zkouška mechaniky pohybu a ovladatelnosti drezurní úloha 3) Kavaletová řada 4) Postupová řada Zkouška skoku ve volnosti se provádí v bezpečně ohraničeném koridoru vypouštěním z ruky. Nemůţe absolvovat další výšku, aniţ by bezchybně absolvoval výšku niţší. Třetí chyba (zastavení nebo shození překáţky) na stejné výšce zkoušku končí s hodnocením 0 bodů. Zkouška mechaniky pohybu a ovladatelnosti se provádí na ohraničeném obdélníku 20 x 60 m. Při zkoušce je nařízeno uzdění uzdečkou s jednoduchým stihlem, nejsou povoleny ţádné pomocné otěţe, martingal, ostruhy a bičík delší 75 cm. Chrániče jsou povoleny jen pro skokovou zkoušku. Jezdce ustrojeného dle pravidel ČJF a čtenáře úlohy zajistí majitel klisny. Hodnotí se: - mechanika pohybu při drezurní úloze - vrozené schopnosti - pracovní ochota a charakter v průběhu celé zkoušky - skokové vlohy - připravenost 23

Průměr všech známek hodnotitelů je výsledkem zkoušky. Jednotlivé známky a výsledek zkoušky jsou součástí zkušebního protokolu. Hodnocení hřebců je doplněno o známky: - za plemenný typ a pohlavní výraz 1 známkou - za stavbu těla - hodnocení se provádí na tvrdém podkladu 1 známkou - za výcvik dle metodiky uvedené v ŠP (ZŘ SCHČT, 2013) 2.3.7 Kritéria mladých koní Jedná se o chovatelské soutěţe čtyř aţ šesti letých koní v klasických disciplínách jezdeckého sportu (skokové soutěţe, drezura, všestrannost). Účelem je testování uţitkových vlastností mladých plemenných koni ve vyšším stupni kontroly uţitkovosti, s vyuţitím výsledků pro kontrolu dědičnosti, v průběhu sportovní sezony na vybrané části populace. Vyhlašovatelem je SCHČT. Soutěţe jsou rozděleny podle stáří a pohlaví koně. Skoky Máme tři věkové kategorie, rozdělené do dvou skupin: 1. Hřebci a valaši 2. Klisny Tab. 2: Stupně obtíţnosti ve skokové soutěţi KMK Čtyřletí všechny kategorie 1. část sezóny 6 kvalifikačních kol 2. část sezóny 6 kvalifikačních kol Pětileté klisny ZL L* Pětiletí hřebci a valaši L* L** Šestiletí všechny kategorie Z L** ZL S** Zdroj: Kompletní zásady pro soutěţe KMK 2014 Při hodnocení je kladen důraz na 3 hlavní kritéria: provedení skoku, obratnost a připravenost koně. 24

Celkové výsledné hodnocení pořadí koní se provádí tak, ţe od součtu známek za tři sledované ukazatele se odečte počet trestných bodů udělených podle Pravidel jezdeckého sportu (tabulka A) dělený dvěma. Vítězí kůň, který má nejvyšší výsledné bodové hodnocení. (SCHČT, 2013) Podle Maršálka (2013) jsou rozdíly mezi skupinou hřebců a skupinou klisen statisticky průkazné, i kdyţ bodový rozdíl v hodnocení není vysoký. Průkazný rozdíl ale ukazuje na správnost samostatného hodnocení pro hřebce a samostatného hodnocení pro klisny. Drezura V drezuře jsou vypisovány 3 kategorie: A) 4 - letí B) 5 - letí C) 6 - letí Kvalifikovat do finále se však můţe pouze kůň, který absolvoval nejméně 4 kvalifikační soutěţe (úlohy) na dvou kvalifikačních závodech. Zároveň musí alespoň na dvou z absolvovaných kvalifikačních soutěţí (úloh) dosáhnout min. výsledku 62 %. Soutěţe budou vypsány jako kvalifikace na KMK. V rozpisu musí být uvedeno, ţe kvalifikační soutěţe KMK jsou otevřené i pro ostatní koně odpovídajících ročníků. Koně startující v KMK (hřebci, klisny a valaši) musí být vedeni na samostatných výsledkových listinách. Vítězem se stává kůň, který ve své kategorii dosáhl ve finálové soutěţi nejvyššího součtu procent z obou kol, poté je vyhlášen za šampióna KMK příslušné kategorie v drezúře. V případě rovnosti součtu procent rozhoduje lepší výsledek ve druhém kole. 25

Všestrannost Vypsané kategorie pro koně, kteří dosáhnou v roce konání kritéria mladých koní věku: A) 4 let B) 5 let C) 6 let Základní kola můţe kůň absolvovat pouze na závodech uvedených jako kvalifikační závody. Jejich počet je uveden v příslušných rozpisech a jejich výběr je libovolný. Podmínkou je dokončení minimálně dvou kvalifikačních kol (Zásady pro soutěţe KMK, 2013). Tab. 3: Stupně obtíţnosti všestrannosti Kvalifikace Finále Čtyřletí ZK, drez. úloha CN2/14 Z, drez. úloha CN 2/14 Pětiletí ZL, drez. úloha CN 4/14 L, drez. úloha CN 6/14 Šestiletí L, drez. úloha CN6/14 CNC*, drez. úloha CIC 2009 1*A Zdroj: Kompletní zásady pro soutěţe KMK, 2014 2.3.8 Sportovní testace V některých zemích je absolvování výkonnostních zkoušek povinné, v jiných probíhají výkonnostní zkoušky i sportovní testace paralelně, v některých chovech sportovních plemen jsou koně zařazováni do plemenitby jen na základě výsledků výkonnosti ve sportu (Ricard a kol., 2000). Česká jezdecká federace (ČJF), Svaz chovatelů českého teplokrevníka (SCHČT) a Ústřední evidence koní Slatiňany (ÚEK) kaţdý rok vydávají přehled o sportovních koních a tyto výsledky jsou předmětem pro výpočet kontroly dědičnosti. Výsledky zpracovávané v ročence jsou výsledky pouze z klasických soutěţí a do seznamu startujících koní jsou zahrnuti pouze ti koně, kteří absolvovali minimálně 3 starty. V metodice je uvedeno hodnocení koní, ve kterém se skutečný výsledek koně 26

v soutěţi, tj. ve skocích a všestrannosti v trestných bodech a v drezuře v dosaţených procentech, přepočítá pomocí matic na pomocné body a podle průměru pomocných bodů na jeden start jsou řazeny ţebříčky. Dále je v této metodice uvedeno hodnocení plemenných hřebců absolutní sportovní hodnotou a indexem relativní sportovní hodnoty. Absolutní sportovní hodnota, vypočítaná na základě výsledků do obtíţnostního stupně ST včetně, je základní a pouţívá se pro vzájemné porovnání plemeníků. Je zpracována pro jednotlivé disciplíny samostatně. Absolutní sportovní hodnota dosahuje hodnot od 0,00 do 1,00: Tab. 4: Absolutní sportovní hodnoty ASH Hodnocení plemeníka 0,70 a vyšší vynikající 0,60 0,69 velmi dobrý 0,50 0,59 dobrý 0,40 0,49 podprůměrný Do 0,39 špatný Zdroj: Přehled o sportovních koních, 2012 Indexem relativní sportovní hodnoty (IRSH) se vyjadřuje, jaké úspěšnosti dosahují potomci plemeníka ve srovnání s celou populací sportovních koní. průměr pomocných bodů potomků plemeníka na 1 start Index RSH = --------------------------------------------------------------------- x 100 průměr pomocných bodů celé populace na 1 start RSH > 100 plemeník produkuje nadprůměrné potomstvo RSH = 100 plemeník produkuje průměrné potomstvo RSH < 100 plemeník produkuje podprůměrné potomstvo (Přehled o sportovních koních ČR, 2012) 27

Na základě výsledků sportovní testace koní ve skokových soutěţích probíhá odhad plemenné hodnoty. Sportovní testace je zkouškou výkonnosti sportovních koní. Odhad plemenné hodnoty je vypočítáván metodou BLUP Animal model kaţdoročně ve spolupráci s VÚŢV Praha Uhříněves a s Mendlovou univerzitou v Brně. (Zkušební řád ČT, 2013) 2.3.9 Testování potomstva Testace potomstva slouţí k získání včasných informací o kvalitě plemenných hřebců, kteří jsou vyuţíváni v chovu, zejména pak u hřebců, kteří jsou zařazeni do Akceleračního programu. Je proto snaha provádět testace jiţ u nejmladších kategorií koní, aby chovatelé co nejdříve získali informace o správnosti jejich chovatelské práce (Anonym 1, 2011). Podklady pro odhad plemenné hodnoty testováním potomstva pro SCHČT: - hodnocení hříbat pod klisnou, hřebců v testačních odchovnách a klisen na svodech, a při zápisu do plemenné knihy (PK) - organizování základních zkoušek výkonnosti a 70- ti denního testu - vyhodnocování výsledků sportovních soutěţí (Zkušební řád ČT, 2013) Při hodnocení plemeníků podle potomstva je k určení jejich minimálního počtu nutná znalost výše koeficientů dědivosti výběrových znaků, protoţe při jejich různých hodnotách je proměnlivá i minimální četnost potomstva (Dušek a kol., 2007). 28

2.4 Porovnání se systémy testace hřebců se zahraničními plemeny Hanoverský kůň Hanoverský kůň se u nás hojně vyuţívá ke sportu i v plemenitbě. V obou případech dosahuje nejlepších výsledků. (Špaček a kol. 1987) Testace zde spočívá ve třech typech zapsání hřebce. 1. typ Hřebec je licencován, následně mu předběţně schválí připouštění 100 klisen a poté skládá 70- ti denní test jako 3 letý. Skládá se ve specializovaném centru Adelheidsdorf, který leţí jen kousek od Celle. Test je zakončen formou dvoudenní zkoušky, kde jsou hřebci posuzováni v drezuře, parkuru a výkonu v cross country. Nicméně opravdu zásadní doba je předtím, kdy hřebce jezdí po 70 dní zkušení a proškolení jezdci. Postupně také narůstá náročnost zkoušek stejně tak jako nároky na moderního sportovního koně. Maximální počet je 100 bodů, přičemţ 50% získá z konečné zkoušky a 50% z průběhu celého testu. Hřebec vstupující do plemenitby musí dosáhnout alespoň 90 bodů. Hodnotí se např. temperament, ochota k práci, skoková schopnost, jednotlivé chody a cross country. Ke kompletnímu schválení dochází ve 4 letech po splnění všech uvedených poţadavků. 2. typ Zde můţe hřebec dosáhnout kompletního schválení aţ ve věku 6 let. Ve 3 letech dostane licenci, předběţně schválí 100 klisen a splnění 30- ti denního testu, jehoţ poţadavky jsou stejné jako u 70- ti denního. Pokud se ten samý rok kvalifikuje na Bundesšampionát pro německé koně nemá počet klisen omezen. Ve 4 letech, pokud se nekvalifikuje na Bundesšampionát, má nárok na nakrytí 100 klisen, pokud ano, nemá počet omezen. V 5 letech má připouštění schváleno bez omezení, ale s odpovídajícími poţadavky na sportovní výkonnost s konečným skóre 8,0 v odpovídajících drezurních a 29

skokových soutěţích nebo ve všestrannosti. V 6 letech se hřebci účastní Bundesšampionát bez výhrad. 3. typ - Sportovní úspěšnost Hřebec splňuje podmínky, pokud se umístil na 1. aţ 3. místě v drezuře s obtíţností GP, nebo parkuru 140cm. (Hannovaraner verband e. V., 2013) Holštýnský kůň Je to úspěšný skokan, ale i drezurní kůň. Krok je dlouhý, volný a pruţný, akce přímá. Klus je prostorný a aktivní. Kohoutek je výrazný, hruď hluboká, hřbet a bedra jsou silná a svalnatá. (Edwards, 1992) Předvýběr Předvýběr začíná měřením hřebečků. Aby hřebci mohli postoupit do hlavního výběru, musí být jejich základní výška nejméně 162 cm. Posuzovány jsou tři vlastnosti exteriér, mechanika pohybu a skok ve volnosti. Kaţdá vlastnost je hodnocena jednou známkou. Výsledná známka je pak průměrem známek jednotlivých prvků. Kaţdý hřebec se posuzuje samostatně a následně je srovnáván s ostatními. Výběr holštýnských hřebců trvá tři dny, čtvrtý den se koná aukce. Výběr začíná posouzením kroku a klusu na pevném podkladu z důvodu odhalení moţných vad, dále se hodnotí v hale. Poslední částí je skok ve volnosti. Zkouška výkonnosti Můţe být prováděna formou 70- ti denního testu nebo formou 30- ti denního testu. Zkouška je určena pro tříleté aţ čtyřleté hřebce a skládá se z předběţného přezkoumání a závěrečného testu. Hodnotí se charakter, temperament, pracovní ochota, skokové schopnosti (při skoku ve volnosti a při skákání na parkúru), jezditelnost a základní chody (krok, klus, cval). Jednotlivé vlastnosti jsou známkovány podle stupnice od 1 do 10. Je potřeba splnit nejméně 80 bodů ze 100 moţných. (Verband der züchter des 30

holsteiner pferdes e. V., 2013) Holandský teplokrevník (KWPN) Velmi ušlechtilý, poměrně harmonický jezdecký kůň středního aţ velkého obdélníkového rámce (160 172cm). Konstitučně tvrdý s výbornou mechanikou pohybu ve všech chodech, ale náročnější na podmínky chovu. (Misař a Jiskrová, 2005) Výběr hřebců Při této kaţdoroční události jsou hřebci hodnoceni ve 3 kolech. Zaměřují se na exteriér, vlastnosti, zdraví a nakonec na samotný výkon hřebce. Hřebec musí mít před začátkem testu rentgeny, dále vyšetření plic, srdce, očí, zubů a reprodukčních orgánů. Hodnotí se také kvalita spermatu a posuzuje se DNA test. Při prvním pozorování jsou hřebci po několik týdnů denně předváděni a zjišťují se genetické anomálie nebo nedostatky exteriéru. Hřebci jsou hodnoceni komisí při předvedení na tvrdém podkladu, následně se rozdělují na drezurní a skokové hřebce. Skokový hřebci skáčou řadu 3 skoků (2 kolmé skoky a poslední v řadě je oxer) a jsou hodnoceni podle stylu. Je zde kladen velký důraz na skokové schopnosti. U drezurních je kladen důraz na pohyb - délku, rytmus, pravidelnost, pruţnost a rovnováhu v obratech. Nakonec jsou ještě předvedeni na ruce. Akce se mohou zúčastnit i starší hřebci, ale pro ně je obtíţnost vyšší neţ pro 3- leté. V druhém kole jsou posuzováni společně ve skupinách podle věku a podle otců. Následně komise vyřadí hřebce, kteří nepostoupili do posledního kola. Ve třetím kole se vybírají hřebci, kteří budou skládat zkoušky výkonnosti. Zkouška výkonnosti 70- ti denní test na jaře navazuje přímo na výběr nebo je moţné absolvovat dva 50- ti denní, kdy je jeden jarní a druhý podzimní termín. Majitel si můţe zvolit kterýkoli způsob. Posuzuje se denní práce hřebců jak na jízdárně, tak v terénu. Komise se zajímá o přirozený talent hřebce a hodnotí je v pravidelných intervalech. 31

Jezdec dává výboru písemné a ústní zprávy o potenciálu koně. Komise můţe kdykoli hřebce z testu vyloučit. U drezurních hřebců jsou ve výkonnostní zkoušce hodnoceny následující vlastnosti: krok, klus, cval, pruţnost, drţení těla a rovnováha, jezditelnost a drezurní schopnosti. U skokových hřebců se při výkonnostní zkoušce hodnotí: krok, klus, drţení těla a rovnováha (tyto ukazatele nejsou součástí celkové známky), cval, reflex, technika, rozsah, přístup, jezditelnost a skokové schopnosti. Hodnotí se známkami v rozmezí stupnice 1 10 po 0,5 bodech. Hřebci, kteří úspěšně absolvují výkonnostní zkoušku, jsou vybráni jako plemenní hřebci KWPN. V pozdějším roce se schválení hřebci ještě musí zúčastnit KNHS/KWPN, coţ je soutěţ, která má poskytnout chovatelům informace o rozvoji mladých hřebců pro výkonnostní sport. Sportovní výkonnost Starší hřebci, kteří mají výborné sportovní výsledky a jejichţ majitelé chtějí jejich působení v plemenitbě, se musí zúčastnit 5- ti denních zkoušek výkonnosti. Výbor kdykoli můţe změnit dobu testování. (Koninklijk warmbloed paardenstamboek nederland (KWPN), 2013) Oldenburský kůň Vyuţívá se pro spřeţení, parkur i drezuru. Má dlouhý silný krk, široký a hluboký hrudník a silné nohy. Je dlouhověký a plodný. Jeho pohyb je korektní, pruţný s vyšší akcí končetin. (Watson, Lyon, Montgomery, 2003) Předvýběr Mladí 2,5 letí hřebci, jsou kontrolováni kaţdý rok v říjnu ve Vechtě. Jsou předváděni na tvrdém povrchu, ve volném pohybu a skoku ve volnosti. Vybírá se asi z 350 přihlášených hřebečků. Ti nejlepší se dostanou do hlavního výběru. Hlavní výběr Hřebci jsou znovu hodnoceni komisí. Nejprve se předvedou na ruce, potom ve 32

skoku ve volnosti a v klusu na ruce. Výkonnostní zkoušky Dříve neţ mohou být hřebci zapsáni do plemenné knihy, musí absolvovat výkonnostní zkoušku. Ta má dvě formy: 70- ti denní test nebo 30- ti denní test. Kritériem hodnocení hřebců jsou chody pod sedlem, skokové schopnosti při skoku ve volnosti a pod sedlem, jezditelnost a terénní zkouška. V testu se dále hodnotí charakter, temperament, pracovní ochota a konstituce. Pětiletí a šestiletí hřebci musí splnit 30- ti denní test a dokončit ho s indexem 7,5 a splnit kvalifikaci pro Bundesšampionát německých koní. Jednotlivá kritéria se hodnotí v půlbodech na stupnici známek od 1 do 10. Výsledky se vypočítávají jako indexy, pro přijetí do chovu musí hřebci dosáhnout nejméně 80 bodů. Sportovní výkonnost Za zkoušku výkonnosti hřebce se rovněţ povaţuje za vyhovující, jestliţe se hřebec umístil první aţ třetí pětkrát ve stupni parkuru T nebo úrovni drezury GP. (Verdand der züchter des oldenburger pferdes, 2013) 33

3. CÍL PRÁCE Prokázání výkonnosti je nezbytnou podmínkou pro zařazení teplokrevného hřebce do plemenitby. K tomuto účelu organizuje chovatelská organizace zkoušky výkonnosti hřebců. Z chovatelského hlediska je způsob testování hřebců důleţitou částí, protoţe chceme dosáhnout co nejdříve konkurenceschopného chovu minimálně v evropském měřítku. To se nám bez důkladné selekce a testace, jen těţko podaří. Cíl práce: - popsat postup testace hřebců českého teplokrevníka - analyzovat průběh a výsledek zkoušek výkonnosti teplokrevných hřebců - vyjádřit podíl hřebců zařazených do plemenitby českého a zahraničního původu - porovnat výsledky s okolními státy 34

4. MATERIÁL A METODIKA Podklad pro vypracování tabulkových přehledů tvořily výsledky z testačních odchoven, předvýběru hřebců do plemenitby, 70- ti denního testu, kritéria mladých koní a přehledy připouštění hřebců v období 2009-2013. Jejich zdrojem jsou stránky SCHČT, ÚEK a ČJF. V rámci sportovní testace byly pouţity Přehledy o sportovních koních. Z výsledků zkoušek výkonnosti hřebců v 70- ti denním testu byly na základě zjištěných hodnot spočítány tyto statistické charakteristiky: n četnost souboru x - výběrový průměr Sx směrodatná odchylka V variační koeficient Min minimální hodnota Max maximální hodnota 35

5. VÝSLEDKY A DISKUZE 5.1 Hodnocení hříbat pod klisnou Hodnocení provádí hodnotitel při registraci hříběte, na svodech, přehlídkách a při výběru hřebečků do testační odchovny. Pokud je to nad rámec oblasti, hodnotí 3 hodnotitelé. Hodnocení je provedeno dvěma známkami 1-10 bodů. - První známka zahrnuje vyjádření ţádoucího typu, korektnost postoje, harmonický a tělesný vývin. Posuzování se provede u klisny při jejím postavení na tvrdém podkladu. Posuzuje se současně zdravotní stav hříběte. - Druhá známka je pak ohodnocení mechaniky pohybu v kroku a v klusu. Posuzování mechaniky pohybu se provádí při předvádění klisny a pohybu hříběte vedle ní. (RADPK, 2013) Tabulka ukazuje počet zapuštěných klisen a počet narozených hřebců a klisen. Údaj o narozených hříbatech z roku 2013 ještě není konečný. Tab. 5: Počet zapuštěných klisen a narozených hříbat za období 2009-2013 2009 2010 2011 2012 2013 Počet zapuštěných klisen Počet narozených hříbat Klisny/hřebci 1817 1419 1507 1212 836 993 916 720 653 438 511/482 460/456 354/366 322/321 - Zdroj: ŠP SCHČT, 2013 V rámci pobytu v testačních odchovnách (dále jen TO) absolvují hřebci jarní a podzimní třídění. Testační odchovny musí být schváleny SCHČT. V naší republice jich je celkem šest, a to v hřebčinci Písek, ŠCHK Kubišta, hřebčinci Tlumačov, hřebčíně Suchá, TO Horní město a TO Ţeleznice. 36

Tab. 6: Počet naskladněných hřebců v TO za období 2009-2013 2009 2010 2011 2012 2013 TO celkem Písek 12 14 16 17 13 72 Tlumačov 19 20 12 12 11 74 Kubišta 12 19 9 10 11 61 Suchá 13 11 11 10 12 57 Horní město 12 11 15 11 0 49 Ţeleznice 0 13 10 9 9 41 Počet celkem 68 88 73 69 56 354 Graf 1: Celkové počty hřebců v jednotlivých odchovnách za sledované období 2009-2013 Z mnoţství 354 hřebců umístěných v TO v období 2009 2013 jich pouze 6 úspěšně splnilo 70- ti denní test. 37

Graf 2: Srovnání mezi počtem narozených hřebečků a počtem hřebečků umístěných v TO celkem za sledované období 2009-2012 5.2 Předvýběr hřebců do plemenitby Po rozsáhlých diskuzích předsednictva Svazu chovatelů ČT byl uspořádán první předvýběr hřebců do plemenitby po vzoru předvýběrů (körungů) konaných v zahraničí v roce 2008. Nejvíce podobný je hannoverskému svazu. Majitelé hřebců si musí nechat hřebce přeměřit, zkontrolovat úplný původ a zajistit RTG snímky. Ty pak posoudí komise v Brně pomocí čtyřbodové německé klasifikační stupnice. Předvýběr můţe absolvovat mladý i starší hřebec. Hřebci se předvedou na ruce v kroku, klusu a ve skoku ve volnosti na výškách 110, 120 a 130 cm. (Kůstková, 2008) V tabulce 7 je shrnuto období 2009-2013. Z údajů je patrné, ţe předvýběr je vyuţívanou metodou pro zařazení hřebců do plemenitby. 38

Tab. 7: Přehled hřebců v předvýběru do plemenitby za období 2009-2013 Přihlášeno Zúčastněno Předvybráno Mladých Starších Mladých Starších Mladých Starších Prémie 2009 29 10 20 7 8 7 0 2010 13 10 12 8 7 4 1 2011 28 4 23 4 4 1 1 2012 20 3 14 1 7 0 1 2013 17 10 14 10 7 5 1 Graf 3: Plemena zúčastněných hřebců v předvýběru do plemenitby (2009 2013) Podle údajů z let 2009 2013 je v předvýběru nejvíce zastoupeno plemeno českého teplokrevníka s 37 hřebci. Druhým nejpočetněji zastoupeným plemenem je holštýnský kůň s 26 hřebci. Třetí v pořadí početnosti je KWPN s 16 hřebci a čtvrté je plemeno oldenburský kůň s 6 hřebci. 39

Předvýběry zahraničních hřebců V roce 2013 bylo na předvýběru hřebců hannoverského koně předvedeno zhruba 91 hřebců. Prémii dostalo 19 hřebců. Předvybráno bylo 34 hřebců. Dohromady tedy 53 hřebců. Prodáno bylo 51 hřebců. V předvýběru holštýnského koně bylo v roce 2013 předvybráno 68 hřebců. Předvýběr plemene KWPN byl v roce 2014 úspěšný pro 96 hřebců. K první selekci bylo přihlášeno přes 600 hřebců. Předvýběru plemene oldenburský kůň se v roce 2013 zúčastnilo 75 hřebců. Byl předveden i český hřebec Quadori III. 5.3 Hodnocení zkoušky výkonnosti po 70- ti denním testu V této tabulce jsou znázorněny počty hřebců, kteří v uplynulých pěti letech absolvovali zkoušky výkonnosti. Hřebci v roce 2009 a 2010 absolvovali 100 denní nebo 3 denní test. Od roku 2011 byl test zkrácen na 70 dní a jiţ se neprovádí 3 denní test. Tab. 8: Počet hřebců, kteří absolvovali zkoušky výkonnosti v období 2009-2013 Celkový počet 2009 2010 2011 2012 2013 Celkem 5 4 3 3 8 23 Vyhovující 4 4 3 3 7 21 Nevyhovující 1 0 0 0 1 2 40

Graf 4: Zastoupení plemen hřebců na zkouškách výkonnosti za období 2009-2013 Největší zastoupení hřebců má plemeno český teplokrevník. Hlavní matematicko-statistické ukazatele pro hodnocení zkoušky výkonnosti hřebců 70- ti denním testem jsou spočítány ze souboru výsledných známek vyhovujících hřebců, které udělila komise jednotlivým hřebcům za sledované období 2009 2013. Tab. 9: Statistické ukazatele z výsledků ZV hřebců (2009 2013) Rok n x Min Max Sx V (%) 2009 4 8,24 8,15 8,34 0,10 1,23 2010 4 7,68 7,16 8,04 0,38 4,98 2011 3 7,74 7,45 8,02 0,28 3,68 2012 3 7,5 7,32 7,67 0,17 2,33 2013 7 8,08 7,7 8,48 0,31 3,88 Tabulka 8 nám ukazuje, ţe největší průměrná hodnota výkonnostních zkoušek byla udělena v roce 2009, naopak v roce 2012 udělené známky byly nejniţší. V roce 2010 byla udělena nejniţší známka, a to 7,16 bodu. Tyto statistické výsledky jsou vzhledem k málo početnému souboru spíše taková představa o bodování v uplynulých letech. Mnoţství hřebců, kteří absolvovali zkoušky výkonnosti v letech 2009-2013, je velmi nízké (průměrně 4 hřebci ročně). 41

Halo a kol. (2004) tvrdí, ţe výkonnostní zkoušky podchycují jen fenotyp koně, ale nevypovídají nic o tom, zda je tento jedinec schopný přenášet svoje vlastnosti na další generace. Dušek a kol. (2007) potvrzují, ţe v našem zkušebním systému se u teplokrevných hřebců hodnotí téţ typ a exteriér, zatímco v zahraničí jiţ jen výkonnost. Hřebci se v zahraničí pro výcvik v centrálních tréninkových centrech vybírají několikastupňovou selekcí v celém období ontogeneze podle exteriéru, konstituce a pohybových schopností, takţe při výkonnostních zkouškách se hodnotí jiţ jen jejich výkonnost. V obou systémech jsou stanovena výběrová kritéria a limitní hodnoty. 5.4 Hodnocení KMK KMK je vypsáno jako kontrola uţitkovosti mladých plemenných koní. Müller (2014) by chtěl tento systém nejen jako kontrolu uţitkovosti, ale i dědičnosti. V tomto směru to zatím nefunguje. Majitelé hřebců, umístěných ve finále kategorie pětiletých na 1. místě a kategorie šestiletých na 1. aţ 3. místě, mají právo poţádat o výběr hřebce do plemenitby. Hřebci musí splňovat základní exteriérové a pohybové parametry. (Hošák, 2010, b) Tab. 10: Stavy hřebců, kteří byli přihlášeni do kvalifikačních skokových soutěţí KMK v období 2010-2013 Rok 4 - letí 5 - letí 6 - letí celkem 2009 - - - - 2010 36 27 40 103 2011 27 18 17 62 2012 45 37 21 103 2013 39 35 23 97 celkem 147 117 101 365 42

Tab. 11: Počet hřebců, kteří se zúčastnili skokového finále KMK v letech 2009-2013 Rok 4 - letí 5 - letí 6 - letí celkem 2009 12 14 11 37 2010 16 16 12 44 2011 16 13 13 42 2012 11 18 13 42 2013 15 15 16 46 celkem 70 76 65 151 Zdroj: Zásady pro soutěţe KMK 2009-2013 Z tabulky je patrné, ţe stavy koní v KMK jsou v posledních pěti letech téměř neměnné. Je to hlavně zásluhou dotačních titulů, které svaz rozděluje mezi nejlepší koně, kteří se umístí v kvalifikačních kolech do 6. a ve finále do 10. místa. To je velmi dobrá motivace pro chovatele. Graf 5: Celkové věkové zastoupení ve finále KMK v letech 2009-2013 Od roku 2013 mohou soutěţit v KMK i valaši ve spojené kategorii s hřebci. Znamená to zvýšení počtu zúčastněných. Tento systém připojení valachů k hřebcům při KMK pouţívají úspěšně i v sousedním Německu. Chovatelům to zlepší přehled o plemenících pouţívaných v plemenitbě. 43

5.5 Hodnocení sportovní testace Na základě absolutní sportovní výkonnosti jsou zařazováni starší hřebci. Tito hřebci jiţ přinášejí výkonnost a konstituci, poţadované ostatní uţitkové vlastnosti a samozřejmě splňují exteriérové a pohybové poţadavky (Hošák, 2010, b). Výběr charakteristiky pro hodnocení sportovní výkonnosti koní je prvotním problémem při odhadech genetických parametrů, tvorbě systému kontroly dědičnosti sportovní výkonnosti i odhadech plemenné hodnoty sportovních koní. V chovatelsky vyspělých zemí se nejběţněji vyuţívá matematicky upravená suma vyhraných dotací ve sportovních soutěţích. Jinou z pouţívaných charakteristik je relativní nebo normalizované pořadí nebo koeficienty úspěšnosti. Oficiální systém hodnocení sportovní výkonnosti koní v ČR vychází z kritéria počtu trestných bodů získaných v soutěţi a na jejich přepočtu na průměr pomocných bodů na jeden start koně (se zohledněním obtíţnosti soutěţe). (Misař, Jiskrová, 2005) Tab. 12: Počet koní startujících ve sportovních soutěţích v období 2009-2013 2009 2010 2011 2012 2013 Celkem Skoky 4195 3873 3931 3941 4076 20016 Drezura 715 877 893 984 1079 4548 Všestrannost 341 336 347 416 547 1987 Spřeţení 185 148 135 159 165 792 Celkem 5436 5234 5306 5500 5867 27343 V tabulce 12 je jasně patrná dominance skokových soutěţí. Za období 2009 2013 se počty startujících pohybují v průměru 5469 koní. Z toho ve skokových soutěţí kolem 4000 startujících koní. 44

Tab. 13: Přehled o počtu zpracovaných startů v jednotlivých soutěţí za období 2009-2013 2009 2010 2011 2012 2013 Celkem Skoky 36050 34601 37313 40923 42406 191293 Drezura 2936 4843 5372 5837 5826 24814 Všestrannost 942 1113 1309 1204 1394 5962 Spřeţení 519 584 698 602 547 2950 Celkem 40447 41141 44692 48566 50173 225019 Tabulka 13 ukazuje, ţe počty startujících stále stoupají ve skokových a drezurních soutěţí. Graf 6: Porovnání mezi soutěţemi o počtu zpracovaných startů (2009 2013) Tab. 14: Podíl hřebců zastoupených v jezdeckých soutěţí v období 2009-2013 2009 2010 2011 2012 2013 Průměr Celkem 658 650 663 717 708 679 Procent z populace 13,4% 13,9% 13,8% 13,2% 14,2% 13,7% 45