METALURGICKÝ VÝZKUM A VÝVOJ V ČESKÉ REPUBLICE METALLURGICAL RESEARCH AND DEVELOPMENT IN THE CZECH REPUBLIC Jaroslav Purmenský a Zdeněk Jonšta b a VÍTKOVICE - Výzkum a vývoj, spol. s r.o.,pohraniční 693/31, 706 02 Ostrava - Vítkovice, ČR, E-jaroslav.purmensky@vitkovice.cz b VŠB - TU Ostrava, tř. 17. listopadu, 708 33 Ostrava - Poruba, ČR, E-zdenek.jonsta@vsb.cz Abstrakt Úloha výzkumu a vývoje v metalurgii, specifikace metalurgického výzkumu v České republice. Pozice a aktivity VŠB-Technické univerzity Ostrava a společnosti VÍTKOVICE - Výzkum a vývoj, spol. s r.o. v podpoře výrobkových a technologických inovací v českých metalurgických společnostech. Jejich zapojení do mezinárodní spolupráce. Abstract Role of research and development in metallurgy, specification of metallurgical research in Czech Republic. Position and activities of the Technical University of Mining and Metallurgy in Ostrava (VŠB-TU Ostrava) and the company VÍTKOVICE - Výzkum a vývoj, spol. s r.o. (VÍTKOVICE - Research and development, Ltd.) aimed at support of product and technological innovations in Czech metallurgical companies. Their participation in international collaboration. 1. ÚVOD Moderní materiály jsou vedle informatiky, elektroniky a genetiky prognózovány jako jeden ze základních pilířů rozvoje lidstva ve 3. tisíciletí. V těchto materiálech má a jistě i v brzké budoucnosti bude mít dominantní podíl výroba kovových polotovarů a výrobků jak denní tak dlouhodobé spotřeby. Je proto zřejmé, že metalurgie a její široké průmyslové aplikace jsou vedle zdroje kovového fondu rovněž jedním ze základních zdrojů společenského rozvoje. V průmyslově vyspělých zemích Evropy včetně České republiky jsou metalurgické technologie již tradičně na vysoké úrovni dané jak solidní výrobní základnou, vysokou profesionalitou svých zaměstnanců tak v neposlední řadě velmi dobrou výzkumně-vývojovou základnou podporující jak výrobkové, tak technologické inovace v této oblasti [1, 2]. 2. SPECIFIKA A ÚKOLY METALURGICKÉHO VÝZKUMU A VÝVOJE Podobně jako v jiných oblastech průmyslové výroby má výzkum a vývoj v metalurgii řadu obecných, ale i specifických rysů. Klasické zaměření na výzkum nových výrobků a výrobních technologií, jako je např. ve strojírenství, stavebnictví, chemii atd., je komplex metalurgických technologií komplikovaný účastí různých fází - od plynulé přes kapalnou a tuhou, přítomností extrémně vysokých teplot, tlaků i agresivního prostředí, velkých objemů a hmotností zpracovávaných surovin a meziproduktů s nezbytným testováním určitých vlastností výrobků a polotovarů určených k dalšímu zpracování. Nezanedbatelná je nutnost použití vysoce náročných a nákladných přístrojů i poloprovozních zařízení modelujících reálné technologie při praktické výrobě. 1
To klade rovněž na výzkumně-vývojové aktivity odpovídající zvýšené nároky pro pokrytí oprávněných požadavků výrobní sféry. Tradiční výzkum a vývoj zaměřený na volbu optimální konstituce vyráběné oceli nebo kovové slitiny a úpravy zavedených výrobních technologií je v současné době postaven před řešení dalších aktivit jako jsou: a) Výrobková oblast materiálový design, tj. výzkum optimální varianty slitiny a jejích vlastností pro daný konkrétní účel výroba polotovarů blížícího se tvaru konkrétního výrobku zvýšení komplexu někdy protichůdných vlastností výrobků s ohledem na optimalizaci ekonomiky a výrobních možností sofistikace vlastností k okamžitému použití, nadstandardní vlastnosti (zvýšení odolnosti v agresivním prostředí, odolnost vůči žáru, zvýšení bezpečnosti použití, estetický vzhled atd.) moderní koncepce materiálové skladby (kombinace kovové a nekovové báze, nanostrukturní materiály, materiály s pamětí atd.). b) Technologická oblast ekonomická a energetická optimalizace technologických procesů ekologická optimalizace technologií s minimálními nebo nulovými odpady (ZERO-WASTE) výzkum nestandardních, kvalitativně odlišných technologií s vyloučením některých výrobních článků atd. Nezbytným doplňkem výše uvedených námětů, které si nečiní nárok na úplnost, je výzkum a vývoj nových analytických a zkušebních metod pro testování stále více požadovaných nadstandardních vlastností a výchova kvalitních nových odborníků, a to jak pro oblast výzkumu a vývoje, tak zejména pro aplikaci nových poznatků a znalostí ve výrobní a obchodní sféře. Je třeba rovněž poznamenat, že ve srovnání s inovačním cyklem v jiných oborech činností mají inovace v metalurgické výrobě podstatně delší dobu obratu. Běžně udávaný rozsah 1-3 roky v elektrotechnice, 5 let v automobilovém průmyslu, se v metalurgické výrobě prodlužuje na 7 let [8]. To na jedné straně dává prostor pro pečlivější přípravu nové inovace, na druhé straně svědčí o určité těžkopádnosti a tradicionalismu v odvětví. Jeho zkrácením by se metalurgický výzkum a vývoj měl v blízké budoucnosti rovněž zabývat. 3. ČESKÝ METALURGICKÝ VÝZKUM, JEHO POTENCIÁL A MOŽNOSTI I když obecný pojem metalurgie zahrnuje vedle ocelářství rovněž metalurgii neželezných kovů i další netradiční technologie, v dalších úvahách se zaměříme zejména na problémy českého ocelářství a jejich řešení. Původní restrukturalizační studie českého ocelářství [4, 5] doporučovaly v rámci restrukturalizačních kroků směřujících k založení Českého ocelářského podniku rovněž vznik integrovaného Českého ocelářského výzkumu, která by reflektoval na požadavky záměrů komplexní inovační politiky integrovaného českého ocelářství. Bohužel, v průběhu výše uvedeného období došlo k zásadním změnám v privatizační politice státu směrem k diskutovanému odvětví, a to jednak k privatizaci největšího výrobce ocelových produktů, tj. NOVÁ HUŤ OSTRAVA do společnosti ISPAT NOVÁ HUŤ a.s. při současně již privatizované firmě TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., a stále státem držené firmy VÍTKOVICE STEEL, a.s. V této situaci, která čeká na další řešení, bylo založení Českého ocelářského výzkumu fikcí bez reálné podpory základních článků českého ocelářství. Navíc nebyl otevřen původně plánovaný výzkumný program STEEL jako akce státní podpory 2
českého ocelářství. V rámci dalšího postupu pro vyrovnání s věřiteli společnosti VÍTKOVICE, a.s., byl základní článek aplikovaného výzkumu v oblasti ocelářských technologií a materiálového inženýrství, tj. společnost VÍTKOVICE - Výzkum a vývoj, spol. s r.o., privatizován. Je pochopitelné, že tyto skutečnosti významně narušily původní záměr o vzniku Českého ocelářského výzkumu pro potřeby českého ocelářství, byť doporučované jak příslušnými studiemi [4, 5], tak prohlášením odpovídajících představitelů státu. Vstup České republiky do struktur EU přináší řadu rizik, nicméně i řadu příležitostí. Při stále se udržujícím vysokém potenciálu schopností naší metalurgie jako celku, tradičně velmi dobrých znalostech a zkušenostech v této oblasti nejsou rozhodně naše podniky, ať už jsou majitelé tuzemští nebo zahraniční, bez šancí. Jak již bylo řešeno, tato pozice nebude stabilní bez kontinuální podpory výzkumně-vývojových pracovišť sledujících současné světové trendy a bez spolupráce na výrobkových i technologických inovacích v daných obchodních segmentech. V tomto směru je naprosto nezastupitelná úloha jak pracovišť základního výzkumu zejména na VŠB-TU Ostrava, tak ještě fungujících ústavů, příp. skupin aplikovaného výzkumu a vývoje, podobně jako technických a technologických útvarů ocelářských podniků. 3.1 Oblast základního výzkumu Co se týká základního výzkumu, je pro oblast českého ocelářství dominantní úloha Vysoké školy báňské TU Ostrava, zejména Fakulty Metalurgie a materiálového inženýrství. Její pracoviště vedle pedagogické činnosti jsou připravena řešit a v řadě případů řeší základní problémy od přípravy kovonosné vsázky, přes špičkové ocelářské a tvářecí technologie, materiálové inženýrství, ekologizaci hutní výroby, výrobní logistiku až po sofistikaci hutních výrobků. U poslední aktivity je zřejmá účast i Fakulty strojní, zejména v oblastech povrchových úprav a dalšího technologického zpracování hutních polotovarů. Podobně řadu teoretických otázek v oblastech metalurgie neželezných kovů a pokrokových materiálů zajišťují specializovaná pracoviště výše uvedené fakulty [9]. Extenzívní rozvoj výzkumných prací vyžaduje širokou vědeckovýzkumnou základnu. Fakulta Metalurgie a materiálového inženýrství má řadu speciálního vybavení, jako např. zařízení na plazmovou výrobu vysoce čistých materiálů, vakuových tavicích pecí, korozní autokláv se solnou mlhou S400-TR, potenciostaty pro elektro-chemické korozní testy. Je vybavena rovněž moderními durometry typu LECO OLYMPUS (SZX12, IX70) s digitálním výstupem a obrazovým analyzátorem Microlmage. Těsná je spolupráce s ústavem VÚCHEM (chemických materiálů), který má sídlo v Ostravě. Dále je vybavena m.j. moderními přístroji pro strukturní fázovou analýzu, např. elektronový mikroskop PHILIPS s mikroanalyzátorem EDAX, AFM tunelový mikroskop, infračervený spektrometr FTIR 2000 nebo energodisperzní fluorescentní spektrometr SPECTRO X LAB. Zcela zásadní význam pro rozvoj metalurgických technologií a sofistikaci metalurgických výrobků měla účast VŠB-TU Ostrava na projektu MŠMT Výzkumná CENTRA I o názvu Materiálově technologické výzkumné centrum. Tento projekt, který byl v létech 2000-2004 řešen se spoluřešitelským pracovištěm VÍTKOVICE - Výzkum a vývoj, spol. s r.o., je příkladem unikátního spojení teoretických základů s praktickou realizací. Jeho základní náplní je řešení následujících okruhů: Výzkum a aplikace progresivního postupu výroby a mimopecního zpracování ocelí. Pokrokové materiály s nekonvenčními vlastnostmi (supermartenzitické a creepové oceli). Moderní metody hodnocení ocelí pro náročné ocelové konstrukce. Pokrokové technologie výroby plochých výrobků a výkovků. Vývoj a aplikace nových metod odstraňování a zhodnocování metalurgických odpadů z ocelářských technologií. 3
Vývoj a aplikace elektrostruskového přetavování kovů na pilotním zařízení. Aplikace nekonvenčních metod zkoušení ocelových výrobků pro chemický a jaderný průmysl. Aplikace expertního systému hodnocení materiálových vlastností komponent strojních a elektroenergetických celků metodou malých vzorků. Účelným doplňkem je řešení dalšího zpracování vyvíjených produktů strojírenskými technologiemi, jako jsou povrchové úpravy, tvářecí a svařovací technologie atd. Výše uvedené aktivity VŠB-TU Ostrava v oblasti metalurgie je možno doložit řadou účastí v tuzemských i mezinárodních projektech spolupráce (např. programy MPO KONSORCIA, PROGRES, EUREKA, COPERNICUS atd.). Řešení výše uvedených projektů je úzce spjato s pedagogickou činností VŠB-TU Ostrava jak při přípravě vysokoškolsky vzdělaných specialistů, tak vědeckých pracovníků, kteří jsou zárukou nových nekonvenčních myšlenek a aplikací. 3.2 Přechod základního do aplikovaného výzkumu Zásadním článkem mezi základním a aplikovaným výzkumem představuje současně plně privatizovaná společnost VÍTKOVICE - Výzkum a vývoj, spol. s r.o., která navazuje na úspěšné tradice podnikového výzkumu původní společnosti VÍTKOVICE, a.s., Ostrava. Její aktivity, zejména v oblastech ocelářských a tvářecích technologií i materiálového a ekologického inženýrství doplňují v oblasti základního výzkumu práci pracovišť VŠB-TU Ostrava, na druhé straně je svým zaměřením soustředěna do oblasti praktických aplikací do reálné průmyslové výroby nejen v provozech původních VÍTKOVIC. Základní schéma aktivit společnosti je soustředěno do následujících projektů: Výzkum ocelářství Výzkum tváření Materiálové inženýrství Výzkum ocelí pro energetiku Realizace projektů Akreditované zkušební laboratoře. V případě výzkumu ocelářství jde o odborné řešení otázek tavení a ošetření oceli jak v konvertorech, tak v elektrických obloukových pecích, sekundární metalurgie, odlévání oceli, žáruvzdorných hmot a aplikací plynové plazmy v metalurgii. Výzkum tváření je zaměřen na optimalizaci válcovacích a kovářských technologií, modelování tvářecích postupů, hodnocení tvařitelnosti kovů za tepla, tepelné zpracování a vlastnosti tvářených výrobků a výroba plochých výrobků termomechanickým zpracováním. Materiálové inženýrství předkládá širokou škálu řešených problémů od kvantitativních a kvalitativních fraktografických analýz, strukturní a fázové analýzy pomocí světelné a elektronové mikroskopie, optimalizace tepelného zpracování ocelí a výrobků až po metalurgickou tvařitelnost ocelí a analýzy příčin porušení kovových materiálů. Hlavními aktivitami projektu energetických ocelí jsou hodnocení odolnosti vůči koroznímu praskání ve vodním prostředí a v kapalném čpavku, výzkum a vývoj špičkových ocelí pro energetiku a chemii, hodnocení degradace vlastností při 4
dlouhodobém provozu, stanovení creepových charakteristik a posuzování zbytkové životnosti strojů a zařízení. Realizační útvar je zaměřen na výrobu atypických přístrojů a zařízení, drobných výkovků a odlitků vysoké metalurgické čistoty do hmotnosti až 2 000 kg z nástrojových, ložiskových i nerezavějících ocelí, slitin NIMONIC a Ni-Hard, vyráběné oceli jsou ošetřeny vakuováním a podtlakovým odléváním, elektrostruskovým přetavením. Další aktivitou je modelování a poloprovozní ověřování nových metalurgických postupů. Akreditované laboratoře zahrnují část únavových a křehkolomových vlastností s nabídkou standardních zkoušek mechanických vlastností, nadstandardní je měření lomové houževnatosti, teploty nulové tažnosti, nízkocyklové únavy s měřením šíření únavových trhlin, metodu odběru a testování vlastností materiálů a provozovaných zařízení pomocí penetračních testů malých vzorků. Část chemických laboratoří a ekologických měření nabízí vedle standardních chemických analýz kovové substance i strusek, rovněž stanovení minoritních fází v oceli, analýzu emisí a imisí, kontrolní měrovou službu v ekologii a široký rozsah tepelně-technických měření včetně vývoje nových analytických a tepelně-technických měřicích metod a nezbytných zařízení. Ke kvalitní výzkumně-vývojové činnosti má ústav řadu unikátních zařízení, jako jsou autoklávy pro korozní zkoušky v prostředí vysokoteplotní vody a kapalného čpavku, v ČR největší creepovou laboratoř, zařízení na odběr a testování velmi malých penetračních testů(roll Royce SSam-2M), vakuové tavení a odlévání, elektrostruskové přetavení ocelových odlitků s vysokou homogenizací struktury i chemického složení, padostroj pro provádění zkoušek DWT a DWTT, plastometr SETARAM, zařízení na termomechanické zpracování plochých výrobků, standardním vybavením jsou dva elektronové mikroskopy a mikrosonda. V oblasti tuzemské a mezinárodní spolupráce se společnost VÍTKOVICE - Výzkum a vývoj, spol. s r.o. zaměřila na řešení státem podporovaných projektů výzkumu a vývoje, vyhlášených zejména resorty Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, s participací dalších hutních společností. Příkladem je jak zmíněné Materiálově technologické centrum viz kap. 4.1 - tak řešení projektů v programech MPO KONSORCIA, PROGRES, podobně jako grantů GA ČR. Za mimořádné je třeba uvést řešení institucionálně financovaného výzkumného záměru MŠMT řešícího Výzkum nových netradičních metod výroby a tváření ocelí a slitin s vysokými užitnými vlastnostmi. Jeden z jeho cílů je rovněž návrh kvalitativní změny ve výrobním metalurgickém řetězci s vyloučením vysokopecního procesu, podobně jako výzkum nových ocelí odolných vůči požáru jako součást obrany proti terorismu. Z řady mezinárodních projektů, na kterých společnost participovala do roku 2004, je možno uvést projekt 5. RP EU ZERO-WASTE, podobně jako stále běžící projekt Advanced Creep atd. Velkou předností vítkovického výzkumu je rovněž nabídka nadstandardních zkušebních metod, řada akreditačních a certifikačních oprávnění svých laboratoří, podobně jako zavedená mezinárodní spolupráce. Spojení vysoce kvalifikovaných týmů specialistů spolu s relativně velmi dobře vybavenými laboratořemi současnou přístrojovou a experimentální technikou zaručují vysokou profesionalitu řešení a pozici partnera pro spolupráci v tuzemsku i zahraničí [6]. Pro ilustraci aktivit společnosti VÍTKOVICE - Výzkum a vývoj, spol. s r.o., je na obr. 1 až obr. 3 znázorněn systém odběru a testování vlastností pomocí malých vzorků a postup při determinaci přechodové teploty. 5
Společnost VÍTKOVICE - Výzkum a vývoj, spol. s r.o., je naprosto nezávislá na původní mateřské společnosti a je připravena řešit řadu problémů pro vnější zákazníky z oblasti českého ocelářství a strojírenství bez handicapu ovlivňování možných komerčních vztahů potenciálních zákazníků. 3.3 Oblast průmyslových aplikací Představují specializovaná pracoviště ocelářských společností. V případě společnosti TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., se jedná o útvar výzkum a technologie, který je ze 70 % zaměřen na výrobkové inovace, zbytek připadá na oblast technologických inovací a řešení provozních problémů. Tradiční spojení výzkumníků a technologů zde spolu se zavedenou spoluprací s externími řešiteli řeší řadu inovačních i provozních úkolů. Za unikátní je možno uvést řešení projektu TROP (Tavně oxidačněredukční proces) v programu KONSORCIA ve spolupráci s dalšími řešitelskými pracovišti, jako VŠB-TU Ostrava a VÍTKOVICE - Výzkum a vývoj, spol. s r.o. Za zmínku v případě této společnosti stojí stále velmi dobře fungující vědecko-technická společnost, jejíž odborné skupiny na bázi mimopracovní činnosti pomáhají v řešení některých výrobních úkolů a zejména aktivně zajišťují technickou osvětu. Co se týká výzkumně-vývojových aktivit největší hutní společnosti Mittal Steel Ostrava a.s., jsou tyto řešeny v rámci nadnárodní společnosti Mittal Steel Co. a budou prezentovány samostatně. Původní resortní Výzkumný ústav hutnictví železa Dobrá se po útlumu hutní výroby v 90. létech u nás soustředil na výrobní a obchodní aktivity. Nicméně v některých komoditách přes značnou redukci stavu výzkumných pracovníků stále nabízí některá exkluzivní řešení. Jedná se zejména o: aplikace radioizotopů v metalurgii čistou (sekundární) metalurgii tepelnou techniku výzkum vlastností rud a kovonosné vsázky materiálové expertízy. Výzkumně-vývojová pracoviště v ostatních metalurgických společnostech (např. skupina FERROMET GROUP) představují ve většině případů útvary metalurgie, příp. technologie řešící konkrétní technologické a výrobkové problémy svých podniků. Přes jejich nesporný význam ve většině případů nepřesahují jejich aktivity hranice svých společností. Za světlou výjimku je třeba jmenovat Železárny Veselí, a.s., které se úspěšně zapojily do společného řešení projektů v programu MPO KONSORCIA. 4. BUDOUCNOST ČESKÉHO METALURGICKÉHO VÝZKUMU Je zřejmé, že budoucnost českého výzkumu v metalurgii přes jeho pouze virtuální integraci bude závislá na prosperitě jednotlivých ocelářských společností. Tato skutečnost nabývá na významu začleněním České republiky do Evropské unie. Pro naše ocelářství i jeho výzkum představuje tento krok řadu příležitostí i úskalí. Dá se očekávat tvrdý konkurenční tlak a postupná ztráta komparativních výhod, na druhé straně otevření dalších trhů a možností spolupráce pro schopné. Co se týká výzkumných aktivit v oblastech metalurgických technologií i materiálového inženýrství, je řada našich ústavů, resp. pracovišť schopna participovat na evropských výzkumných programech (nyní VI. a připravovaný VII. Rámcový program EU, vzdělávací programy atd.) v rámci vytváření tzv. Evropského výzkumného prostoru. Nezbytnou podmínkou bude udržení špičkové kvality výzkumných řešení a co je nejdůležitější, vysoké kvality a profesionality výzkumných pracovníků, jejich mezinárodního 6
renomé a v neposlední řadě jejich doplňování mladými pracovníky. V této fázi má spolupráce s VŠB-TU Ostrava opět nezastupitelnou úlohu. Osvědčuje se stále častější spolupráce kombinované výuky doktorandů spolu s podniky nebo v případě společnosti VÍTKOVICE - Výzkum a vývoj, spol. s r.o., s tímto ústavem. Výsledkem je připravený, mladý, vědecký pracovník pro praktické využití v odborných útvarech podniků nebo pro další vědeckou kariéru ve výzkumném prostoru. Vzhledem k našemu vstupu do EU se dá předpokládat rovněž mobilita zejména mladších, bohužel, již vychovaných pracovníků na lukrativnější místa v zahraničních ústavech a společnostech, na druhé straně ve světě běžný zájem o práci v našich podmínkách ze strany třetích zemí. Zcela zásadní je další účelné využití státní podpory výzkumných a inovačních řešení, ať už v programech MPO (POKROK, IMPULS, TANDEM) nebo MŠMT (Výzkumné záměry nestátních organizací, programy CENTRA I a CENTRA II), podobně jako v průřezovém Národním programu (orientačního) výzkumu [7]. Je třeba připomenout, že v oblasti účelové podpory výzkumu je nezbytné zajištění cca 50 % financování z tzv. vlastních zdrojů. Tím je zajištěno jednak zvýšení celkové částky k samotnému řešení, tak zainteresování aplikační a uživatelské sféry na jeho účelovém využití. V rámci sjednocené Evropy je naprosto nezbytná participace na evropských výzkumných programech jak z důvodu racionálního využití předpokládaných dotací tak přístupu ke špičkovým řešením, podobně jako referenci vlastní kvality. 5. ZÁVĚR Udržení vysokého standardu naší metalurgie a její další rozvoj v podmínkách našeho členství v Evropské unii je úzce spjato s dobře fungující výzkumně-vývojovou základnou a její podporou výrobních společností. Předložený přehled současné i výhledové spolupráce ukazuje, že pozice české metalurgie není ani v budoucnu bez šancí. 7
LITERATURA NOVÁK, J. Dějiny technického pokroku. 1. vyd. Praha : Akademia, 1998. 330 s. 1/ PURMENSKÝ, J.; DOBROVSKÝ, L.: Šance a perspektivy českého ocelářského výzkumu a vývoje. Sborník konf. České ocelářství a jeho podpora vědecko-výzkumnou základnou. Ed. J. Purmenský, VÍTKOVICE - Výzkum a vývoj, spol. s r.o., Všemina, Slušovice, červen 2002, s. 9. ISBN 80-238-8692-4 2/ PURMENSKÝ, J.: Stav a perspektivy českého ocelářského výzkumu. Sborník konf. České ocelářství ve XXI. století, perspektivy a rozvoj v rámci EU. Ed. J. Purmenský, VÍTKOVICE - Výzkum a vývoj, spol. s r.o., Velké Losiny, listopad 2003, s. 57. ISBN 80-239-1831-1 3/ DOBROVSKÝ, L.: Materiálově technologické výzkumné centrum Ostrava. Sborník - viz[1], s. 33. 4/ Studie objektivizace plánu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu. Usnesení vlády České republiky č. 11 ze dne 3.1.2001. 5/ Restrukturalizace ocelářského průmyslu v České republice, EuroStrategy Consultants, květen 2001. 6/ HOUŠKA,O.: Věda a výzkum v českém ocelářství. Technický týdeník, ročník 51, č. 41, s. 1-2. 7/ PRNKA, T.; ŠPERLINK, K.; KŘENEK, P.: Průvodce systémem státní podpory výzkumu a vývoje v České republice, 2004. Ed. REPRONIS, Ostrava 2003. ISBN 80-7329-053-7 8/ ADRIANI, C.: Dealing with innovation in changing scenario. Proc. Excellence in Research and Development. Ed. IBC London, Amsterdam, duben 1996, s. 8. 9/ KURSA, M.: Význam neželezných kovů pro technickou praxi a vývoj pokrokových materiálů. Sborník konf. METAL 2004. Ed. M. Kursa; J. Kliber, Hradec nad Moravicí, květen 2004. 8
Obr. 1 Schéma odběru malého vzorku pomocí aparátu SSam-2M Obr. 2 Odběr malého vzorku na svislé stěně velkostroje 9
Obr. 3 Postup stanovení přechodové teploty pomocí penetračních testů malých vzorků 10