Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy v roce 2016

Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy v roce 2016 Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy je největší institucí svého druhu v ČR a pražské Planetárium patří mezi největší a nejmodernější zařízení na světě. Posláním instituce je především seznamovat širokou veřejnost s astronomií a příbuznými přírodními a technickými vědami. Je organickou částí pražské kultury a v současné době provozuje svoji činnost ve třech objektech: Štefánikově hvězdárně na Petříně, Planetáriu Praha a Ďáblické hvězdárně. I když od instalace digitálního projekčního systému Skyskan Definiti 8K uplynuly více než dva roky, stále má největší rozlišení v Evropě. V roce 2016 byl modernizován projekční systém v sále Starvid, který nyní promítá v rozlišení 4K na širokoúhlé plátno. Realizací bezbariérového astronomického pozorování na Hvězdárně Ďáblice jsme splnili slib a umožnili handicapovaným přímé astronomické pozorování velkým dalekohledem. Všechna tři střediska Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy mají nyní systém bezbariérového pohybu. To se bohužel nedá říci o přístupových komunikacích. Návštěvníci: Všechna střediska Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy navštívilo v roce 2016 přes 139,5 tisíce osob, oproti roku 2015 to představuje absolutní nárůst o 2 337 osob. Na obou hvězdárnách byl celkový nárůst přes 4 300 návštěvníků, v Planetáriu opět došlo k mírnému poklesu. Pokles počtu návštěvníků Planetária souvisí s jistou nasyceností, která byla dána především zprovozněním nového projekčního systému v roce 2014 a oslavami 55 let Planetária v roce 2015. Ve druhé polovině roku se podařilo tento nepříznivý trend zvrátit, ale rekordní tržby a návštěvnost z roku 2015 nebyly dosaženy. Pokračuje trend vývoje struktury návštěvníků, který započal už v roce 2013. Zatím co počet školních výprav klesá, narůstá podíl veřejnosti. Nejvíce osob navštívilo Planetárium 94 021 (67,74 %); na Štefánikovu hvězdárnu se přišlo podívat 41 112 návštěvníků (29,47 %) a hvězdárnu v Ďáblicích navštívilo 4 375 osob (3,14 %). Zhruba 43 % návštěvníků tvořily organizované školní skupiny, zbytek individuální návštěvníci. Více na straně 5 Programy pro školy: Programy HaP pokrývají všechny věkové kategorie, od pohádek s astronomickou tématikou pro předškolní děti, přes pořady pro žáky základních a středních škol až po specializované přednášky pro vysokoškolské studenty. V nabídce výukových pořadů je vždy alespoň jeden pořad pro konkrétní ročník základních i středních škol, což je mimořádné nejenom v českém, ale i celosvětovém měřítku. Programy pro veřejnost: Pořady pro veřejnost byly uváděny především o sobotách a nedělích, ve všední dny večer a během školních prázdnin. Kromě pořadů a přednášek v sálech Starvid a Cosmorama v Planetáriu a v promítacích sálech na Štefánikově hvězdárně a na hvězdárně v Ďáblicích se na obou hvězdárnách uskutečňovala denní i noční pozorování oblohy. Na hvězdárnách je nabízena zájemcům také možnost individuálního astronomického pozorování. V roce 2016 tvořila veřejnost (výstava a pořady) 57% návštěvníků. Podíl veřejnosti, respektive mimoškolních návštěvníků (dětí i dospělých) je různý: v Planetáriu 46,62%, na Štefánikově hvězdárně 83,55% a na hvězdárně Ďáblice 35,63%. 2

Kurzy a kroužky: V roce 2016 probíhaly astronomické kroužky a astronomické kurzy podobně jako v uplynulých letech. Naše kurzy a kroužky pokrývají celé věkové spektrum od předškoláků až po dospělé zájemce o astronomii z řad veřejnosti. Více na straně 20 Mimořádné akce: V roce 2016 bylo realizováno ve všech střediscích 18 mimořádných akcí, které se setkaly s mimořádným ohlasem. Těch opravdu významných bylo hned několik. V dubnu jsme si zejména v Planetáriu připomínali 55 výročí letu prvního člověka do vesmíru. V květnu proběhla významná astronomická událost přechod Merkuru přes sluneční disk. V říjnu byl uveden do provozu modernizovaný projekční systém v sále Starvid v Planetáriu Praha a v listopadu byl při příležitosti 60 let provozu hvězdárny Ďáblice uveden do provozu unikátní systém bezbariérového astronomického pozorování. Více na straně 23 Výstavy: Astronomické expozice byly ve všech střediscích Hvězdárny a Planetária dostupné i v roce 2016. Kromě těchto stálých výstav s astronomickou a kosmonautickou tématikou měli návštěvníci možnost shlédnout 7 krátkodobých tematických výstav. Tři v Planetáriu a čtyři na Štefánikově hvězdárně. Více na straně 31 Odborná činnost: Odborná činnost Hvězdárny a Planetária hl. m. Prahy sestává z vlastní vědecké činnosti některých zaměstnanců a z odborných aktivit zaměstnanců a demonstrátorů v rámci odborných pozorovacích projektů a sekcí. V roce 2016 došlo k významnému rozšíření odborných aktivit na Štefánikově hvězdárně, což vzbudilo i zájem vysokých škol a vědeckých společností, jež vyústil v uspořádání dvou odborných konferencí. Odbornou činnost lze rozdělit na fotometrické měření tranzitů exoplanet, fotometrie proměnných hvězd a teoretický výzkum s využitím numerických počítačových simulací. Přesně vymezené pozorovací projekty byly garantovány odbornými pracovníky HaP. Více na straně 34 Vydavatelská činnost: Hvězdárna a planetárium vydala vlastním nákladem 17 titulů s astronomickou tématikou. Z převážné části se jednalo o dotisky oblíbených publikací, část publikací byla aktualizována. Současná ediční politika naší organizace je zaměřená na velmi kvalitní, avšak rychle prodejné publikace snadno dostupné i dětem a mládeži. Stále více je využívána rozšiřující se nabídka externích dodavatelů (knihy, 3D pohledy, magnetky, DVD, repliky astronomických přístrojů, hry, stavebnice). Více na straně 40 Komerční aktivity: Doplňkovou činnost v roce 2016 tvořilo především pořádání mimořádných společenských akcí v prostorách Planetária a prodej publikací a předmětů s astronomickou tématikou, vymezených zřizovací listinou. V roce 2016 bylo realizováno celkem 7 komerčních akcí. Celkové tržby činily 1 609,8 tis. Kč, náklady činily 1092,8 tis. Kč, zisk z doplňkové činnosti po zdanění byl 517 tis. Kč. Více na straně 41 3

Údržba a technický rozvoj: V roce 2016 proběhly dvě klíčové akce. První byla realizace bezbariérového astronomického pozorování na Hvězdárně Ďáblice. V její východní kopuli byla instalována speciální plošina, která umožňuje dopravit vozíčkáře k dalekohledu. Díky unikátní coudé montáži, která je na tomto dalekohledu použita, se okulár dalekohledu při pozorování nepohybuje. Právě proto je vhodný i pro osoby se sníženou pohyblivostí. Byl také upraven interiér a exteriér hvězdárny, na výstavě byly instalovány nové interaktivní displeje a v neposlední řadě byl opraven pohon východní kopule a obě kopule byly natřeny. Druhou byla modernizace projekčního systému v sále Starvid pražského planetária. Do sálu byl instalován projektor s plným rozlišením 4k. To nám umožňuje v sále promítat nejen naše programy, ale také promítat filmy v dostatečné kvalitě. Velký zájem vzbudila již úvodní trojprojekce Československá kosmická sci-fi. Více na straně 42 Mezinárodní spolupráce: Byly udržovány rozsáhlé kontakty jak s profesními a zájmovými organizacemi podobného zaměření, tak hvězdárnami a planetárii po celém světě. Za velmi významnou pokládáme návštěvu ing. Šifnera v ruském výcvikovém středisku kosmonautů a ve středisku řízení kosmických letů. Pražské planetárium navštívili kosmonaut generálplukovník Kovaljonok, delegace předního výrobce planetárií firmy Goto, nebo kolegové z USA, Jihoafrické republiky nebo Jižní Koreje. Více na straně 51 Handicapované osoby: Hvězdárna a Planetárium hl. m. Prahy se snaží vycházet co nejvíce vstříct handicapovaným osobám, aby mohla všem zprostředkovat seznámení s astronomií a příbuznými obory. Dokončením projektu Bezbariérové astronomické pozorování na Hvězdárně Ďáblice jsme zajistili bezbariérový pohyb ve všech našich střediscích. Plnému využití unikátního systému na Hvězdárně Ďáblice brání chybějící obslužní komunikace. Nejvíce handicapovaných navštíví Planetárium Praha ať už jako skupiny, handicapované děti integrované ve školních třídách nebo individuální návštěvníci. Více na straně 54 Rozbor hospodaření: Hvězdárna a Planetárium hl. m. Prahy měla pro rok 2016 schválený neinvestiční příspěvek ve výši 26 444,7 tis. Kč. Ten byl v průběhu roku navýšen na 27 514,8 tis. Kč (950 tis. Kč na částečné krytí zvýšené tvorby odpisů a na pořízení doživotních práv k fulldome záběrům polárních září a fulldome animací pro pořad Vesmírný ostrov Země a 87,4 tis. Kč navýšení platových tarifů. I přes vyšší náklady (105,1 % UR) se podařilo udržet vyrovnaný rozpočet. Tento výsledek byl možný především díky velmi dobrým tržbám (131,72 % UR). Hospodářský výsledek v doplňkové činnosti po zdanění činil 517,02 tis. Kč. Celkové výnosy v hlavní činnosti byly splněny na 132,89 % a náklady na 105,10%, ve vedlejší činnosti byly výnosy splněny na 133,37 % a náklady na 160,33 %. Celkově jsou výnosy roku 2016 o 232 tis. Kč lepší než v roce 2015. Prostý nárůst tržeb ze vstupného byl 160 tis. Kč. Na dobrém výsledku se tentokrát podílela především Štefánikova hvězdárna, což bylo způsobeno téměř ideálním počasím v letních měsících. Tržby ze vstupného tvoří 82,17 %. Prodej zboží představuje 5,06 % a ostatní výnosy 6,33 %. Prodej služeb zahrnuje především tržby za kurzy a kroužky, takže tržby ze vstupného ve skutečnosti představují téměř 87,66%. Poměr mezi neinvestičním příspěvkem a tržbami z hlavní činnosti byl 0,38. To představuje další pokles oproti roku 2014. Pokles byl způsoben navýšením neinvestičního příspěvku v souvislosti s odpisy a nárůstem tarifních platu. Více na straně 56 4

1. NÁVŠTĚVNÍCI, PROGRAMOVÁ TVORBA Všechna střediska Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy navštívilo v roce 2016 přes 139,5 tisíce osob, oproti roku 2015 to představuje absolutní nárůst o 2 337 osob. Na obou hvězdárnách byl celkový nárůst přes 4 300 návštěvníků, v Planetáriu opět došlo k mírnému poklesu. Pokles počtu návštěvníků Planetária souvisí s jistou nasyceností, která byla dána především zprovozněním nového projekčního systému v roce 2014 a oslavami 55 let Planetária v roce 2015. Ve druhé polovině roku se podařilo tento nepříznivý trend zvrátit, ale rekordní tržby a návštěvnost z roku 2015 nebyly dosaženy. Pokračuje trend vývoje struktury návštěvníků, který započal už v roce 2013. Zatím co počet školních výprav klesá, narůstá podíl veřejnosti. Nejvíce osob navštívilo Planetárium 94 021 (67,74 %); na Štefánikovu hvězdárnu se přišlo podívat 41 112 návštěvníků (29,47 %) a hvězdárnu v Ďáblicích navštívilo 4 375 osob (3,14 %). Zhruba 43 % návštěvníků tvořily organizované školní skupiny, zbytek individuální návštěvníci. 1.1 PROGRAMOVÁ TVORBA V rámci HaP bylo v roce 2016 připraveno a uvedeno 5 nových a 2 aktualizované pořady, z toho 5 v Planetáriu, 2 na Štefánikově hvězdárně. Na hvězdárně Ďáblice v roce 2016 nevznikl žádný nový pořad. Planetárium: V Planetáriu byly v roce 2016 uvedeny v sále Cosmorama 2 zcela nové pořady z vlastní produkce a 2 aktualizované školní pořady. V sále Starvid byla uvedena 1 nová interaktivní show a byly převedeny a aktualizovány 3 pořady a 3 přednášky pro nový projekční systém. Sál Cosmorama: Astrofyzika (Sky-Skan Definiti 8K) leden 2016 nová verze pořadu pro 4. ročník střední školy pro celooblohový projekční digitální systém Sky-Skan Definiti 8K Pomocí planetária se seznámíme s obrazem vesmíru, který nám poskytuje současná astronomie. Vyjdeme z toho, co spatříme na obloze prostým okem, bez přístrojů. Pro vzdálenější objekty využijeme poznatky získané pomocí dalekohledů a radioteleskopů. Chceme-li však vesmír skutečně poznat, nestačí ho jen pozorovat. Musíme o něm uvažovat a přemýšlet. Odhalíme zákony, kterými se řídí makrokosmos, mikrokosmos i megakosmos. Seznámíme se s metodami výzkumu vesmíru, fyzikálním charakterem planet, hvězd i mezihvězdné látky. Budeme si povídat o hvězdách, otevřených a kulových hvězdokupách, mlhovinách, vypravíme se do vzdálených končin vesmíru, kde se vyskytují cizí galaxie. 5

Let člověka do vesmíru (Sky-Skan Definiti 8K) premiéra duben 2016 nový pořad pro celooblohový projekční digitální systém Sky-Skan Definiti 8K Poté, co SSSR vypustilo v roce 1957 první umělou družici Sputnik 1, se mezi dvěma velmocemi USA a SSSR, rozeběhla soutěž o prvenství v projektu Člověk ve vesmíru. V roce 1961 sovětský kosmonaut, Jurij Alexejevič Gagarin, jako první zdolal hranici vesmíru a stal se tak ikonou světové kosmonautiky. Jak na obou stranách probíhaly přípravy vesmírného letu, vývoj kosmických raket a výběr pilotů si spolu s demonstrací Gagarinova letu a přistání zodpovíme právě v tomto pořadu. Pozorujeme oblohu (Sky-Skan Definiti 8K) červen 2016 nová verze pořadu pro 3. - 5. ročník základní školy pro celooblohový projekční digitální systém Sky- Skan Definiti 8K Slunce zapadá a na obloze se objevují první hvězdy. Pomocí planetária si ukážeme souhvězdí a hvězdy typická pro daná roční období. Podrobněji prozkoumáme také tělesa naší sluneční soustavy především Slunce, Zemi, Měsíc, planety; asteroidy, komety a trpasličí planety. Dalekohledem nahlédneme na vzdálené planetární soustavy u cizích hvězd, planetární mlhoviny a hvězdokupy. Jupiter vládce planet (Sky-Skan Definiti 8K) premiéra listopad 2016 nový pořad pro celooblohový projekční digitální systém Sky-Skan Definiti 8K Po Slunci, Měsíci a Venuši je Jupiter čtvrtým nejjasnějším objektem na obloze. Tento plynný obr je největší a nejhmotnější planetou sluneční soustavy. Jeho hmotnost je větší než dvojnásobek hmoty všech ostatních planet dohromady. Většinu hmotnosti Jupiteru tvoří vodík a helium. Na Zemi se vyskytují v podobě plynu. Na Jupiteru jako plyn existují jen v tenké povrchové vrstvě. Hlouběji je vodík natolik stlačený, že má vlastnosti kovů. Magnetosféra Jupiteru je tak obrovská, že by se do ní vešlo Slunce i s korónou. Čtyři největší Jupiterovy měsíce Io, Europa, Ganymed a Callisto vypadají jako sluneční soustava v malém. Každý z měsíců je však zcela odlišným světem. Sál Starvid: V sále Starvid byl na podzim instalován nový projekční systém Sky-Skan Definiti 4k, proto bylo nutné převést pořady ze systému Digistar 3 do nového systému. V roce 2016 byly konvertovány 3 původní pořady a 3 přednášky původně uváděné v učebně. 6

Zcela nově byla uvedena interaktivní show Jak se dělá kometa. Jak se dělá kometa (přednáška) listopad 2016 nová přednáška pro projekční digitální systém Sky-Skan Definiti 4K Komety jsou označovány jako špinavé sněhové koule poletující za hranicí sluneční soustavy. Přesto patří k nejkrásnějším úkazům na noční obloze. Jak komety doopravdy vypadají, odkud pocházejí a z čeho se skládají? Co se s nimi stane, když se přiblíží ke Slunci? Odpovědi na tyto a mnohé další zajímavé otázky si zodpovíme ve speciální přednášce věnované kometám. Dozvíte se nejen, z čeho jsou komety vytvořené a zda jsou opravdu tak krásné, jak je vidíme na fotografiích, ale také na vlastní oči uvidíte, Jak se dělá kometa. V nové verzi pro projekční digitální systém Sky-Skan Definiti 4K byly uvedeny: - tři výukové pořady pro školy: Toulky sluneční soustavou (Sky-Skan Definiti 4K) Evropa (Sky-Skan Definiti 4K) Vesmír a světlo (Sky-Skan Definiti 4K) - tři přednášky původně uváděné v učebně: Naší přírodou (přednáška) Na veverčí stezce (přednáška) Co učil čáp na rybníce (přednáška) Štefánikova hvězdárna: Hrajeme si s vesmírem premiéra březen 2016 Nový pořad Hrajeme si s vesmírem je určen pro mateřské školy, případně pro jiné skupiny dětí ve věku 4 až 7 let, a to zejména ty, které již absolvovaly představení Astrohrátky, jež vzniklo v roce 2015. V tomto pořadu se děti pomocí her, plyšáků, raket a fotografií na obrazovkách dostanou z naší sluneční soustavy až k cizím galaxiím. Zároveň si při tom vysvětlí, co je Slunce, hvězda, hvězdokupa a galaxie a jak vůbec hvězdy vznikají. Představení využívá nových možností interaktivních obrazovek nainstalovaných ve spodním sále hvězdárny. Součástí představení je samozřejmě pozorování velkým dalekohledem. 7

Svět kolem nás premiéra září 2016 Do nabídky bylo nově zařazeno představení Svět kolem nás, určené pro děti I. stupně ZŠ a rodinám s dětmi z řad veřejnosti. Představení seznamuje děti zábavnou formou se základními pojmy z oboru přírodních věd, jako jsou skupenství hmoty, kinetická teorie, tlak, teplota a další. Vše je demonstrováno pokusem, jehož průběh či výsledek děti společně vysvětlují. 1.2 PLANETÁRIUM PRAHA Planetárium bylo otevřeno celý rok denně. Pátky, které byly původně vyhrazeny pro technickou údržbu, byly dány k dispozici pro školy. To sice zvyšuje komfort přicházejících školních skupin, ale působí problémy při nutné technické údržbě systémů Planetária. Na údržbu tak prakticky zůstaly pouze pátky odpoledne a časné ranní nebo noční hodiny. Planetárium bylo otevřeno ve všední dny od 8.30 hodin. Zavíralo se v pondělí v 18 hodin, v úterý až čtvrtek ve 20 hodin. Školní skupiny si mohly vybírat z osmi termínů ve dvou sálech v době od 8.45 do 15 hodin, v případě zájmu mohly školy navštívit Planetárium i mimo tuto dobu. Pro veřejnost obvykle probíhaly 2 představení denně. O víkendech a svátcích bylo otevřeno od 10.30 do 20 hodin. Během víkendů a prázdnin probíhalo 4-5 představení pro veřejnost denně, z toho vždy minimálně jedno bylo dětské představení. Otevřeno bylo samozřejmě i o státních svátcích. Pořady pro veřejnost byly uváděny především v sále Cosmorama, pro školní skupiny byl navíc využíván sál Starvid a okrajově učebna. Sál Starvid byl pro veřejnost před modernizací využíván spíše výjimečně, po modernizaci projekčního systému sálu začal být opět v druhé polovině roku využíván i pro veřejnost. Planetárium Praha navštívilo v roce 2016 více jak 94 tisíc návštěvníků, z toho více než 50 tisíc žáků a studentů v rámci školních výprav. Stále je patrný trend poklesu počtu návštěvníků v rámci školních skupin naproti tomu se daří oslovit stále více návštěvníků z řad veřejnosti. V celkové návštěvnosti pořadů představuje veřejnost 39 %, což odpovídá 53 % celkových tržeb ze vstupného. V roce 2016 navštívilo pořady v Planetáriu více jak o 1000 osob z řad veřejnosti více oproti roku 2015. V sále Cosmorama jsou instalovány dva nezávislé projekční systémy. Kromě nejmodernějšího digitálního planetária Skyskan Definiti 8K je zde také historické optickomechanické planetárium Cosmorama s podpůrnými systémy. V roce 2016 bylo přes 99 % pořadů promítáno z digitálního systému. V roce 2016 byly uvedeny 2 zcela nové a 2 zásadním způsobem modernizované pořady pro digitální systém. Opticko-mechanický systém Cosmorama byl zejména využíván pro astronomické lekce a speciální přednášky a v rámci provozních možností prochází generální opravou V sále Starvid bylo v roce 2016 nahrazeno zastaralé digitální planetárium Digistar 3 (instalované v roce 2005), novým systémem SkySkan Definiti 4K, které také promítá na širokoúhlé plátno. V průběhu roku byly v sále Starvid promítány pořady s astronomickou, kosmonautickou a zeměpisnou tématikou pro objednané školní skupiny. V roce 2016 proto byly modernizovány 3 výukové pořady pro nový projekční systém SkySkan Definiti 4K. V sále Starvid je díky novému systému možné promítat nejen pořady planetária a také pořádat přednášky a interaktivní show. 4K projekce je dostatečná i pro projekci filmů. 8

Učebna sloužila především k zajištění speciálních přednášek pro školní skupiny. Přednášky byly postupně přesouvány do sálu Starvid, který návštěvníkům poskytuje větší komfort. O prázdninách byl v učebně ukončen provoz a byla demontována sedadla, která byla použita jako náhrada za poničené sedačky na Štefánikově hvězdárně. Od začátku školního roku 2016/2017 byl pro všechny přednášky využíván sál Starvid, vybavený novou projekční a prezentační technikou. Návštěvníci zcela logicky preferují návštěvu planetária tedy projekci na kopuli, proto hlavním cílem návštěvníků Planetária je sál Cosmorama. Pořady v tomto sále shlédlo 89 % návštěvníků a v sále Starvid 3 % z celkového počtu návštěvníků. Graf 1: Rozložení návštěvnosti podle jednotlivých sálů Planetária v roce 2016 V ceně vstupenky na jakékoliv představení pro veřejnost je i možnost prohlídky stálé astronomické výstavy. V roce 2016 navštívilo samostatně pouze výstavu více jak sedm tisíc návštěvníků, což bylo asi 8 % z celkového počtu návštěvníků Planetária. Nejpopulárnějšími exponáty jsou 4D simulátory jízdy po povrchu Měsíce a Marsu. Velký zájem je i o Galaktický transportér, ve kterém si můžete pořídit Vaši vesmírnou fotografii. Na jaře roku 2016 přibyl mezi exponáty model přistávacího modulu Vostok. Na většinu představení si mohou návštěvníci zakoupit vstupenky v našem předprodeji na internetu. Tímto způsobem se prodává okolo 7% vstupenek. Tržby ze vstupného přes internetový prodej dosáhly 9% z celkové roční tržby za vstupné. Oproti loňskému roku, kdy byla možnost předprodeje uvedena do provozu, došlo k mírnému nárůstu. V průběhu roku byla také zavedena možnost bezhotovostní platby kartou na pokladnách všech středisek, tedy i Planetária. Možnost platby kartou přímo na pokladně Planetária využilo asi 13 % návštěvníků (to představuje více jak 16 % celkové tržby ze vstupného). Možnost bezhotovostní platby platební kartou nevyužívají jen návštěvníci z řad veřejnosti, ale i školní skupiny. Většina plateb ale stále probíhá v hotovosti (75 %). Celkové tržby ze vstupného dosáhly v roce 2016 téměř 7 000 tisíc Kč, Přestože návštěvnost mírně poklesla oproti zcela výjimečnému roku 2014, stále překračuje dlouhodobý průměr. 9

Graf 2: Vývoj návštěvnosti a tržeb Planetária Praha v letech 2012 2016 1.2.1 Programy pro školy Školní pořady byly v roce 2016 nabízeny od pondělí do pátku, pátky byly ještě v první polovině roku pro školy k dispozici pouze v případě zájmu, od září pak již pravidelně. V sále Cosmorama jsou školám k dispozici 3 dopolední a 2 odpolední termíny, v sále Starvid 2 dopolední a jeden odpolední. Reálně jsou školami využívány převážně dopolední termíny, jak je patrné z následujícího grafu. S pozdějšími časy klesá počet realizovaných představení, ale i obsazenost sálu. Představení se začátkem v 10.15 h bývají obsazeny z více jak 60ti%, naproti tomu již u představení se začátkem v 11.30 h klesá obsazenost pod 40% a u odpoledních představení dosahuje obsazenost sotva k 30ti%. Přes tuto jasnou statistiku nelze odpolední představení zcela zrušit, protože je o ně zájem ze strany školních družin a mimopražských škol, pokud plánují exkurzi do Prahy na celý jeden den případně více dnů. Graf 3: Počet představení objednaných školami v jednotlivých časech V roce 2016 navštívily Planetárium skupiny 724 školských zařízení, z toho 324 s působností na území hl. m. Prahy. 10

Graf 4: Počty škol, které navštívily alespoň jednou Planetárium v roce 2016 Stejně jako v předchozích letech představují skupiny ze základních škol téměř tři čtvrtiny všech výprav (73 %). Oproti loňskému roku se mírně snížil podíl mateřský škol (17 % všech škol). Tento vývoj plně koresponduje s trendem věkové struktury. Silné ročníky se pomalu přesouvají z mateřských školek do základních škol. Nejméně je výprav ze středních škol a gymnázií (10 %). Stejné rozložení zastoupení základních škol je i při posouzení počtu návštěvníků školních představení, kde žáci základních škol tvoří téměř ¾ všech školních návštěvníků (72 %), děti z mateřských škol 17 % a studenti středních škol pouhých 11 % návštěvníků. Graf 5: Zastoupení jednotlivých typů škol vyjádřené počtem návštěvníků Planetária v roce 2016 Z celkového počtu téměř 50 tisíc dětí ze škol celé ČR, představují pražské děti počtem více jak 25 tisíc 52% všech školních návštěvníků. Děti ze Středních Čech tvoří 36% a zbylých 12% připadá na ostatní regiony Čech a Moravy. 11

Graf 6: Počty návštěvníků školních skupin, které navštívily Planetárium v letech 2014, 2015 a 2016, ve třídění podle PSČ Následující grafy ukazují rozložení návštěvnosti pražských škol. První graf mapuje procentické zastoupení škol, které alespoň jednou navštívili Planetárium v roce 2016 v poměru k celkovému počtu školských zařízení nacházejících se na území jednotlivých městských částí. Například z Prahy 6 navštívily Planetárium skupiny ze všech základních škol této městské části. Z městských částí Prahy 3, 4, 7, 8, 9 a 10 přišly skupiny z více jak poloviny základních škol. Počet mateřských a středních škol je oproti základním školám výrazně nižší. Především u skupin mateřských škol je možné vysledovat výraznou závislost na vzdálenosti, respektive dopravní dostupnosti. Graf 7: Počet školských zařízení na území jednotlivých městských částí hl. m. Prahy, které navštívily v roce 2016 Planetárium, vyjádřený procentickým zastoupením ze všech školských zařízení v dané městské části (informace o počtu školských zařízení je čerpána z portálu hl.m.prahy http://www.praha.eu/extranet/skola-war/skoly.jsp) 12

Graf 8: Poměrné zastoupení škol jednotlivých městských částí hl. m. Prahy na celkové návštěvnosti pražských škol v Planetáriu v roce 2016 Základem programové nabídky pro školy je ucelená řada výukových pořadů, plně respektujících osnovy základních a středních škol v oblasti přírodních věd (fyzika, zeměpis, biologie). Všechny pořady vycházejí z vlastní tvorby kolektivu pracovníků Planetária. Školám jsou nabízeny 3 skupiny pořadů. Pro první seznámení dětí předškolního věku a dětí z prvních stupňů základních škol s vesmírem jsou určeny pohádky s astronomickou tématikou. Ty slouží nejen pro výklad základních astronomických pojmů, ale především jako první kontakt s projekčním sálem a jeho atmosférou. Další skupinu tvoří výukové pořady, vždy alespoň jeden pořad pro konkrétní ročník základních i středních škol. Třetí skupinou jsou doplňkové pořady, které rozšiřují výuku. V roce 2016 se konalo ve všech sálech celkem 359 výukových představení pro téměř než 35 tisíc žáků základních a středních škol. Pro mateřské školy bylo uspořádáno 73 představení, pro více než 8 tisíc osob. Zbylých 39 představení pro více než 3 tisíce žáků představovaly doplňkové pořady (pohádky a pořady nepřímo vázané na rámcové vzdělávací plány). 1.2.1.1 Programy v sále Cosmorama pro školy Programy v sále Cosmorama jsou plně automatizovány, komentář čtou ze záznamu známí herci. Pouze několik programů pro menší děti je přednášeno živě. Umožňuje to lepší kontakt s dětmi, který je v tomto věku nutný. Pro mateřské školy jsou určeny vybrané pohádkové příběhy s astronomickou tématikou. Pohádky mají sice astronomický námět, ale současně si zachovávají pohádkový ráz. Přestože doporučujeme návštěvu pohádek v Planetáriu dětem od 4 let, ve skupinách mateřských škol přicházejí i děti mladší. Během roku bylo uspořádáno 73 představení pro celkem 8 135 dětí. 13

Základním školám je nabízeno 9 výukových pořadů. 289 představení shlédlo více než 31 tisíc žáků. Nejvíce objednávaný je pořad Vesmír kolem nás, jedná se o průřezový pořad určený pro 3. - 5. ročníky. Byl uveden 74krát pro více než 8 600 osob. Dalšími nejvíce žádanými pořady jsou Kde začíná vesmír a Pohyby Země určené pro 5. a 6. ročníky a živá přednáška O Sluníčku a Měsíčku určená pro 1. a 2. třídy. Výukové pořady doplnilo 9 pohádkových příběhů, které na 17 představeních navštívilo 1 579 dětí ze základních škol. Pro střední školy byl v sále Cosmorama v roce 2016 uváděn pouze jeden výukový pořad Astrofyzika, který shlédlo při 12 představeních 687 studentů. Střední školy dále navštěvují v sále Cosmorama především doplňkové pořady o hvězdné obloze. Doplňkové programy rozšiřující výuku jsou objednávány převážně pro žáky druhého stupně základních škol a studenty středních škol. Mezi nejnavštěvovanější patří pořad Noční obloha 8K. Během roku 2016 byl tento pořad objednán pro školní skupiny 35x v české verzi a 13x v anglické jazykové mutaci, těchto 48 představení navštívilo 3 219 osob. Všechna představení doplňkových pořadů navštívilo 5 310 osob. 1.2.1.2 Programy v sále Starvid pro školy V sále Starvid je pro druhý stupeň základních škol a pro střední školy 7 výukových pořadů. Celkem se v roce 2016 konalo 41 představení pro 1 992 osob. Nejnavštěvovanějším pořad byl Toulky sluneční soustavou určený pro žáky 5. a 6. tříd. Tento pořad byl uveden v roce 2016 ve 21 krát pro více jak tisíc osob. Současně byly k dispozici přednášky s přírodovědnou a geografickou tématikou, původně uváděné v učebně. V druhé polovině roku rozšířila nabídku interaktivní show Jak se dělá kometa. Celkem se uskutečnilo 17 přednášek pro více jak 600 žáků prvního stupně základních škol. 1.2.1.3 Pořady v učebně pro školy V roce 2016 byl dokončen přesun všech tematických přednášek z učebny do sálu Starvid. I když je obtížnější přednášet pro větší počet dětí, přednášky uváděné v sále Starvid byly hodnoceny ze strany vyučujících pozitivně, ať už z důvodu příjemnějšího prostředí a většího projekčního plátna nebo díky možnosti navštívit přednášku s více třídami najednou. 1.2.2 Audiovizuální programy a přednášky pro veřejnost V roce 2016 shlédlo pořady Planetária pro veřejnost téměř 37 tisíc osob. Návštěvnost tak opět meziročně stoupla o více jak 1000 osob. Více jak 32% všech návštěvníků z řad veřejnosti využilo rodinnou vstupenku, přičemž nejčastější kombinací byli 2 dospělí a 2 děti, případně 2 dospělí a 1 dítě. Planetárium bylo v provozu celoročně, údržba aparatur byla naplánována tak, aby omezovala provoz minimálním způsobem. Ve všedních dnech během roku s výjimkou pátků byly uváděny 1-2 pořady pro veřejnost v odpoledních a večerních hodinách, o víkendech pak 4-5 pořadů denně. O prázdninách byly uváděny 2-4 pořady denně. Pokud byla některá představení vyprodána a bylo-li to technicky možné, bylo přidáno další představení. Během pololetních, velikonočních a vánočních prázdnin bylo otevřeno pro veřejnost i v pátek. Pořady pro veřejnost byly pravidelně uváděny v sále Cosmorama. Sál Starvid byl využíván pro speciální akce a projekce. 14

Graf 9: Počet návštěvníků Planetária z řad veřejnosti v roce 2016 1.2.2.1 Programy v sále Cosmorama pro veřejnost V roce 2016 bylo v sále Cosmorama kromě speciálních přednášek uváděno pro veřejnost 27 audiovizuálních pořadů, všechny tyto pořady byly připraveny pro nový systém Sky-Skan Definiti. Proběhlo 810 představení pro více jak 34 tisíc návštěvníků. Programy pro děti byly uváděny vždy o víkendech od 11 hodin, o letních a vánočních prázdninách pak v průběhu celého týdne v kombinaci od 11 a 15.30 hodin. Výjimkou byly jarní prázdniny, kdy byl zachován režim z běžného školního roku, protože se prázdniny týkají vždy jen části škol. V roce 2016 bylo nabízeno 8 astronomických pohádek, o víkendech a prázdninách se konalo celkem 205 představení pro více jak 15 tisíc návštěvníků. Kromě pohádek s astronomickou tématikou byla první neděli v každém měsíci (s výjimkou prázdnin) uváděna přednáška Povídání pro zvídavé děti, ve které se děti mohly seznámit se základními údaji o vesmíru a také s aktuálním děním na obloze i zajímavostmi z kosmického výzkumu. V roce 2016 se konalo 7 představení pro celkem 897 návštěvníků. Programy pro dospělé a starší mládež jsou uváděny představení v odpoledních a večerních termínech. V roce 2016 bylo nabízeno v sále Cosmorama 19 pořadů pro dospělé a starší mládež. Celkem bylo uvedeno 605 představení pro téměř 19 tisíc osob, z toho ve večerních termínech se uskutečnilo se 206 představení pro 3 668 osob. Na začátku roku byla pro zájemce uvedena přednáška Astronomické úkazy v roce 2016, které se vedle 102 frekventantů astronomického kurzu zúčastnilo 42 osob. 1.2.2.2 Programy v sále Starvid pro veřejnost Projekce pořadů pro veřejnost byla v sále Starvid obnovena po jeho modernizaci v druhé polovině roku 2016. Ještě v dubnu zde byl, v rámci připomenutí výročí letu prvního člověka do kosmu, promítán snímek Gagarin první ve vesmíru. Díky kvalitě projekce 4K byl uveden cyklus Československá kosmická sci-fi. Každé promítání uváděli střídavě hosté režisér Ondřej Kepka a spisovatel Ondřej Neff. Hosté divákům přiblížili zajímavé souvislosti spojené se vznikem filmů. Filmovou projekci pěti snímků navštívilo celkem 90 osob. 15

U příležitosti zahájení provozu v modernizovaném sále proběhla mimořádná akce Víkend s kometou. V rámci 8 interaktivních přednášek byly návštěvníkům předvedeny všechny nové možnosti sálu projekce 4K, možnosti digitálního planetária i prostor pro předvádění interaktivních pokusů. Celkem se akce zúčastnilo 517 osob. 1.3 ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA Štefánikovu hvězdárnu navštívilo v roce 2016 přes 41 tisíc návštěvníků. Jedná se o historicky nejlepší návštěvnost od roku 1989. Oproti roku 2015 došlo k nárůstu návštěvnosti o přibližně 11 %. Vysokou návštěvnost ovlivnilo několik faktorů: jednak příznivější počasí v průběhu celého roku, jednak atraktivní víkendová nabídka hvězdárny (pořad Show s tekutým dusíkem, viz dále), v neposlední řadě pak exteriérová výstava v Růžovém sadu, která rovněž působila jako pozvánka do hvězdárny. Návštěvnost také příznivě ovlivnilo hodnocení návštěvníků akcí na volnočasových a turistických internetových portálech. Dokladem dobrého hodnocení je certifikát Certificate of Excellence, který byl hvězdárně udělen za trvale kladná hodnocení na mezinárodním portále TripAdvisor. Návštěvnost v prvním čtvrtletí byla naopak nepříznivě ovlivněna výlukou lanovky, která se oproti plánovanému termínu ještě o měsíc prodloužila. Náhradní doprava nebyla zavedena, což významně snížilo návštěvnost nejen hvězdárny, ale i všech turistických atrakcí na Petříně. Hvězdárna byla pro veřejnost otevřena v roce 2016 v období od ledna do května a od října do prosince 6 dní v týdnu (denně kromě pondělí, které je vyhrazeno pro údržbu, otevřeno je pouze pro školy a kurzy HaP. V období od června do září byla hvězdárna otevřena 7 dní v týdnu a o letních prázdninách byla navíc ve všedních dnech otevírací doba prodloužena do víkendového (celodenního) režimu. Mimořádně byla hvězdárna otevřena, resp. otevírací doba byla rozšířena, u příležitosti přechodu Merkuru přes sluneční disk (9.5.2016), tzv. superúplňku (14.11.2016) a Noci vědců (30.9.2016). Graf 10: Srovnání návštěvnosti Štefánikovy hvězdárny v letech 2012 2016 V roce 2016 byly na Štefánikově hvězdárně nově uvedeny dva pořady pro školy, oba jsou určeny zejména menším dětem. Pořad Hrajeme si s vesmírem je určen zejména mateřským školám, pořad Svět kolem nás vychází z učiva přírodovědných oborů 1. - 5. třídy ZŠ. Pro veřejnost jsme uváděli zejména Show s kapalným dusíkem, jejíž představení byla většinou vyprodána. S ohledem na to, že jsme nepozorovali saturaci poptávky po tomto pořadu, odložili jsme uvedení nového představení na počátek roku 2017. 16

1.3.1 Programy pro školy Pro návštěvy škol byly v roce 2016 vyhrazeny 3 dopolední a 2 odpolední termíny od pondělí do pátku. Hvězdárnu navštívilo celkem 266 školních výprav, čítajících celkem 6640 žáků a studentů mateřských, základních a středních škol. Ve srovnání s rokem 2015 se jedná o téměř 18 % nárůst, a to při stejném počtu výprav. Tím se výrazně zefektivnila obsazenost jednotlivých představení. Školní skupiny si mohly v roce 2016 vybírat z nabídky 23 pořadů a 7 živých přednášek pro mateřské, základní a střední školy. Nejnavštěvovanějším pořadem byl program Země jako planeta pro 5. ročník ZŠ, který navštívilo 23 % výprav, Do blízkého a vzdáleného vesmíru pro 8. až 9. ročník ZŠ a SŠ, který navštívilo 15 % výprav, a dále Povídání o Sluníčku pro 1. až 2. ročník ZŠ a Astrohrátky pro MŠ, které shodně navštívilo po 10 % výprav. Pořad Na výlet do vesmíru pro 2. až 4. ročník ZŠ navštívilo 9 % výprav, stejně jako Show s kapalným dusíkem, určenou pro 2. stupeň základních škol a střední školy. Všechny programy jsou samozřejmě doplněny prohlídkou hvězdárny, za jasného počasí také pozorováním Slunce či pozemských objektů a komentovanou prohlídkou astronomické výstavy. 1.3.2 Audiovizuální programy, přednášky a další akce pro veřejnost V roce 2016 bylo výrazně upraveno schéma nabídky astronomických přednášek. S ohledem na nízkou návštěvnost pravidelných středečních přednášek byly tyto uváděny pouze u příležitosti významných astronomických jevů či událostí (přechod Merkuru přes sluneční disk, zatmění, objev gravitačních vln, atd.). Na tyto přednášky došlo k naplnění kapacity, přednáška Prof. Kulhánka a gravitačních vlnách musela být po dvou hodinách pro obrovský zájem reprízována. Přestože byly takto ve všedních dnech uvedeny pouze 4 přednášky (oproti 10 v roce 2015), celková návštěvnost astronomických přednášek ve všedních dnech byla v roce 2016 vyšší, a to díky vyšší míře medializace tématu. V období školního roku se též dvakrát měsíčně konaly přednášky určené demonstrátorům a zaměstnancům HaP, pořádané s cílem zachovat přehled o nejnovějších objevech v oboru, které jsou následně populární formou sdělovány veřejnosti. Astronomické pořady pro děti i dospělé byly uváděny jednak jako pravidelný doplněk sobotní a nedělní prohlídky hvězdárny, jednak byly v letních měsících operativně zařazovány do programové nabídky pro nejširší domácí i zahraniční veřejnost. Graf 11: Srovnání návštěvnosti astronomických pořadů Štefánikovy hvězdárny pro veřejnost v letech 2012 2016. V roce 2016 byla návštěvnost astronomických pořadů a přednášek zhruba 90 % oproti roku 2015, oproti dlouhodobému průměru (od roku 2003) byla naopak o přibližně 10 % 17

vyšší. Největší podíl na dobré návštěvnosti mělo představení Show s tekutým dusíkem, které bylo uvedeno celkem 12 krát. Nižší návštěvnost měly naopak dětské pořady v období leden duben 2016, což bylo způsobeno výlukou lanovky. 1.3.3 Astronomická pozorování pro veřejnost Astronomická pozorování se konala pravidelně v otevírací době, tj. denně kromě pondělí, od června do září, tzn. v době největší návštěvnosti hvězdárny, byla hvězdárna otevřena 7 dní v týdnu. Objednané exkurze a tzv. individuální prohlídky byly přijímány i mimo otevírací hodiny. Celková délka provozu pro návštěvníky dosáhla v roce 2016 téměř 2700 hodin. Štefánikova hvězdárna patří s tímto rozsahem otevírací doby k veřejnosti nejpřístupnějším hvězdárnám na světě. Nejnavštěvovanější lidová hvězdárna na světě, kalifornská Griffith Observatory, má roční otevírací dobu přibližně 3300 hodin. Štefánikova hvězdárna byla v roce 2016 třikrát mimořádně otevřena i mimo standardní otevírací dobu. Jednalo se o akce Přechod Merkuru přes sluneční disk (9. 5. 2016), Noc vědců (30. 9. 2016) a Superúplněk (14. 11. 2016). V mimořádném režimu navštívilo hvězdárnu téměř 2000 návštěvníků. 1.3.4 Astrobus (astronomická pozorování na letních táborech a školách v přírodě) Astrobus, mobilní observatoř, je tradiční akce, kterou již téměř čtyřicet let nabízíme letním táborům a posléze i školám v přírodě. Jedná se o nabídku odpoledního a večerního astronomického programu, která obsahuje pozorování Slunce pomocí dalekohledu se speciálním filtrem, přednášku s astronomickou tematikou doplněnou promítáním filmů, pozorování objektů hvězdného nebe dalekohledy a prodej astronomických publikací. Je-li zataženo, pozorování Slunce nahrazujeme pozorováním pozemských objektů a místo večerního pozorování nabízíme prodlouženou besedu, případně promítání astronomických filmů. Veškerou techniku převážíme dodávkovým automobilem, díky elektrickému generátoru jsme schopni obsloužit i tábory, na kterých není zaveden elektrický proud. V roce 2016 jsme navštívili celkem 23 táborů a škol v přírodě, což je prakticky stejný počet, jako v roce 2015 (24). 18

1.4 HVĚZDÁRNA ĎÁBLICE Návštěvnost hvězdárny oproti minulému roku mírně vzrostla. Navštívilo ji celkem 4 375 osob, z toho veřejnost 1572 (-2,9%), školy 2803 (+8%). Astronomického kroužku pro první stupeň základních škol se zúčastnilo 14 dětí ve školním roce 2015/2016 a 15 dětí ve školním roce 2016/2017. Vzhledem k věku dětí jsou tyto počty maximální, aby byla zajištěna bezpečnost a aby se všem dětem mohli lektoři plně věnovat. 1.4.1 Přednášky pro školy Pro školy bylo uvedeno v průběhu školního roku 15 pořadů z 22 nabízených. 86 představení shlédlo 2359 žáků včetně pedagogického doprovodu. Samozřejmou součástí pořadů je prohlídka přístrojového vybavení hvězdárny a za příznivého počasí i pozorování denní oblohy (Slunce, Venuše, Jupiter a Měsíc). O letních prázdninách bylo promítnuto 15 představení pro 444 žáků včetně doprovodu. 1.4.2 Pořady pro veřejnost Uskutečnilo se celkem 46 akcí. Z toho bylo 17 specializovaných přednášek s astronomickou, kosmonautickou a přírodovědně cestopisnou tématikou; 21 pořadů o letních prázdninách (největší zájem byl o astronomické pohádky), zbytek potom pořady nebo filmové večery pro veřejnost s podobnou náplní. Celková účast 511 osob. 1.4.3 Astronomická pozorování pro veřejnost Pozorování se konala vždy ve středu a ve čtvrtek večer a každou neděli odpoledne. Celkem se uskutečnilo, vzhledem k počasí, 90 pozorování, z toho jedno mimořádné 14. listopadu superúplněk s účastí 75 lidí. Mimo to se uskutečnilo 4x individuální astronomické pozorování. Astronomických pozorování se zúčastnilo 1 061 osob. Od listopadu je na hvězdárně Ďáblice v provozu unikátní bezbariérové astronomické pozorování, které umožňuje vozíčkářům pozorovat velkým astronomickým dalekohledem. 19

2. KURZY A KROUŽKY, ZÁJMOVÁ ČINNOST 2.1 KURZY A KROUŽKY V roce 2016 nabízela Hvězdárna a planetárium kurzy a kroužky pro všechny věkové kategorie zájemců počínaje dětmi od 6 let. Kroužky jsou zaměřeny především na školní mládež, kurzy předpokládají základní středoškolské znalosti a účastní se jich jak studenti, tak dospělí zájemci o astronomii. Kroužky a kurzy probíhají ve všech střediscích organizace, personálně jsou zajišťovány pracovníky Štefánikovy hvězdárny. 2.1.1 Astroškolička (Štefánikova hvězdárna) Astronomická školička je kroužek určený dětem 1. - 3. tříd ZŠ. Délka lekcí je 60 minut a lekce se konají pravidelně jednou za 14 dní v pondělí v odpoledních hodinách. Obsahem jsou nejen informace z astronomie, přizpůsobené věku dětí a doplněné spoustou her, ale také obecná přírodovědná témata, aby si děti mohly uvědomit souvislosti mezi přírodními principy na Zemi i ve vesmíru. Od ledna do června 2016 probíhalo II. pololetí kroužku Astronomická školička 2015/2016. V tomto pololetí se kroužku účastnilo 14 dětí a uskutečnilo se 10 lekcí. Od poloviny září 2016 začal nový běh Astronomické školičky, do kterého je zapsáno 23 dětí. Původní plánovaná kapacita 15 dětí tak byla překročena, navýšit kapacitu se povedlo pouze reorganizací zdrojů tak, aby na počátku kroužku byli k dispozici dva pracovníci, což urychlí agendu. Přes velký zájem se podařilo do kroužku zapsat všechny děti, jejichž rodiče přišli na první lekci, vyplnili přihlášku a zaplatili kurzovné. Další rodiče, kteří měli zájem o pozdější zápis, jsme byli nuceni odmítnout. Do konce roku 2016 proběhlo 8 lekcí Astroškoličky. 2.1.2 Astronomický kroužek (Hvězdárna Ďáblice) Astronomický kroužek pro žáky 3. až 5. tříd probíhá již druhým rokem na hvězdárně v Ďáblicích. Lekce se konají během školního vždy ve čtvrtek v odpoledních hodinách. Od ledna do června 2016 probíhalo II. pololetí kroužku. V tomto pololetí se kroužku účastnilo 14 dětí a uskutečnilo se 23 lekcí. Jedna z lekcí se uskutečnila v Planetáriu. Na začátku školního roku byl kroužek opětovně otevřen a v prvním pololetí od poloviny září do prosince 2016 se uskutečnilo 12 lekcí. Dětí chodí 15, kdy zhruba polovina jsou nováčci, druhá polovina chodila i loňský rok. 2.1.3 Astronomický kroužek (Štefánikova hvězdárna) Akademie vesmírných cestovatelů je kroužek, který na Štefánikově hvězdárně probíhá již desítky let. Kroužek je určen pro žáky 6. až 9. tříd. Délka lekcí je 90 minut a lekce se konají pravidelně jednou týdně v úterý v odpoledních hodinách. Pokud to počasí dovolovalo, část lekce byla věnována pozorování dalekohledy v kopulích (v zimních měsících noční obloha, na jaře pak pozorování Slunce). 20

Od ledna do června 2016 probíhalo II. pololetí kroužku AVC 2015/2016. V tomto pololetí se kroužku účastnilo 20 dětí a uskutečnilo se 26 lekcí. V rámci kroužku se uskutečnily exkurze do Planetária, na hvězdárnu v Ondřejově a do IQLandie v Liberci. O tyto aktivity byl, jako obvykle, ze strany dětí veliký zájem. V létě se pak uskutečnilo praktikum Prázdniny pod hvězdami. Od října 2016 začal nový běh Akademie vesmírných cestovatelů, do kterého je zapsáno 19 dětí. Polovina dětí jsou nováčci, zbytek do kroužku chodí druhým, případně i třetím rokem. Do konce roku 2016 proběhlo zatím 12 lekcí. Všechny děti v rámci kroužku vyplnily a odevzdaly školní kolo Astronomické olympiády. 2.1.4 Astronomický kurz I. ročník (Planetárium Praha) V únoru 2016 byl zahájen letní semestr ročníku 2015/16, v říjnu 2016 byl zahájen zimní semestr ročníku 2016/17. Jednotlivé lekce jsou ve formě prezentací přístupné posluchačům on-line na webových stránkách hvězdárny spolu s aktuálními sylaby a dalšími informacemi. Závěrečné zkoušky I. ročníku 2015/2016 úspěšně složilo 54 posluchačů, tedy zhruba 51 % zapsaných posluchačů, kteří získali možnost postupu do II. ročníku. Praktické lekce byly přesunuty do náplně Cvičení z astronomie (viz dále), která se stala oblíbeným doplňkem kurzu. Součástí letního semestru byla rovněž seminární práce. Do zimního semestru 2016/2017 se zapsalo celkem 123 posluchačů. 2.1.5 Astronomický kurz II. ročník (Štefánikova hvězdárna) V květnu 2016 byl ukončen další běh II. ročníku dvouletého Základního astronomického kurzu 2015/16, po kterém následovaly teoretické, přístrojové a demostrátorské zkoušky. Po jejich úspěšném složení se může frekventant stát členem Astronomického klubu, pracovat samostatně s pozorovací technikou v rámci schválených projektů a provádět návštěvníky po Štefánikově hvězdárně. Závěrečné zkoušky různých stupňů složilo celkem 29 absolventů, tedy přibližně 70 % posluchačů zapsaných do II. ročníku. V říjnu 2016 byl zahájen běh II. ročníku 2016/17. Po každé lekci kurzu následují praktika, v nichž si frekventanti osvojují zacházení s přístroji a zásady bezpečnosti práce se speciální pozorovací technikou. Absolvování určitého množství praktik je nezbytnou podmínkou pro úspěšné absolvování celého kurzu. Výkladové lekce samozřejmě využívají audiovizuální a výpočetní techniku. Druhý ročník Základního astronomického kurzu 2016/17 navštěvuje 53 frekventantů. 2.1.6 Cvičení z astronomie (Štefánikova hvězdárna) Cvičení z astronomie, konaná od roku 2014, se stala oblíbeným doplňkem Astronomického kurzu, navštěvují jej však rovněž aktivní demonstrátoři. Cvičení se konají každý čtvrtek ve večerních hodinách, střídají se klasické počítací lekce a přednáškové lekce, na kterých se rozebírají aktuální astronomická témata. Součástí jsou rovněž fyzikální experimenty demonstrující probíranou problematiku. Cvičení v roce 2016/17 navštěvuje 27 posluchačů. 21

2.1.4 Prázdniny pod hvězdami (Štefánikova hvězdárna) Tradiční letní soustředění posluchačů astronomického kroužku Prázdniny pod hvězdami proběhlo v termínu od 31. 7. do 7. 8. 2016 na Hvězdárně v Rokycanech a Plzni, která nabízí pro tyto akce vhodné zázemí a méně přesvětlenou oblohu, než jaká je v hlavním městě. Hlavní náplní soustředění bylo pozorování noční oblohy dalekohledy. Další částí programu byly astronomické přednášky a praktická cvičení z astronomie, je nácvik složení a ustavení dalekohledu, osvojení základních pravidel při nočním pozorování, pozorování Slunce a základy navigace (určení geografických souřadnic s pomocí sextantu, hodinek a astronomických tabulek). Do programu byl také zařazen jeden celodenní výlet. Po dobu akce účastníci plnili astronomické úkoly, které byly pravidelně vyhodnocovány, nejlepší účastníci byli nakonec odměněni. Letošní akce se zúčastnilo celkem 13 dětí. 22

3. MIMOŘÁDNÉ AKCE A KRÁT KODOBÉ AKCE V roce 2016 bylo realizováno ve všech střediscích 18 mimořádných akcí, které se setkaly s mimořádným ohlasem. Těch opravdu významných bylo hned několik. V dubnu jsme si zejména v Planetáriu připomínali 55 výročí letu prvního člověka do vesmíru. V květnu proběhla významná astronomická událost přechod Merkuru přes sluneční disk. V říjnu byl uveden do provozu modernizovaný projekční systém v sále Starvid v Planetáriu Praha a v listopadu byl při příležitosti 60 let provozu Hvězdárny Ďáblice uveden do provozu unikátní systém bezbariérového astronomického pozorování. 3.1 KRÁTKODOBÉ AKCE 3.1.1 Odhalení repliky přistávacího modulu Vostok 1 (55. výročí letu prvního člověka do vesmíru) 12. dubna 2016 (Planetárium) Replika přistávacího modulu kosmické lodi Vostok, kterou letěl do vesmíru první kosmonaut světa, Jurij Gagarin, dorazila do foyeru pražského planetária 8. dubna. Do 11. dubna probíhala jeho kompletace. Od 12. dubna je modul vystaven pro návštěvníky. Vidět tak přesnou repliku modulu Vostok v České republice je naprosto unikátní. Přistávací modul byl novinářům představen na tiskové konferenci, jejíž součástí byla také prezentace ing. Šifnera, která uváděla na pravou míru některé omyly, které se v poslední době objevují v médiích. 3.1.2 Setkání s kosmonautem Sergejem Vladimirem Kovaljonkem (55. výročí letu prvního člověka do vesmíru) 15. dubna 2016 (Planetárium) Pražské planetárium navštívil generálplukovník Sergej Vladimir Kovaljonok. Do vesmíru se vypravil celkem třikrát v letech 1977 1981 jako velitel posádek lodí Sojuz 20, Sojuz 25 a Sojuz T-4. Na vesmírné stanici Saljut 6 strávil celkem 260 dní 9 hodin a 10 minut. Na dvě hodiny vystoupil do kosmického prostoru. Kosmonautický výcvik zahájil v době, kdy byl velitelem přípravy kosmonautů Jurij Gagarin, takže se s ním osobně znal. Pro veřejnost byla v sále Cosmorama uspořádána beseda, které se zúčastnili nejenom odborníci, ale i žáci a studenti pražských základních a středních škol ti tvořili největší a současně nejaktivnější skupinu. Beseda se nakonec z původně plánovaných jeden a půl hodiny protáhla na hodiny tři. 23

3.1.3 Premiéra pořadu Let člověka do vesmíru (55. výročí letu prvního člověka do vesmíru) 16. dubna 2016 (Planetárium) Za velkého zájmu veřejnosti proběhla v sobotu 16. dubna premiéra pořadu Let člověka do vesmíru Možná i proto, že ještě dnes, padesát pět let po této události, mnozí pochybují, že k tomuto letu vůbec došlo. Podobně ovšem dodnes mnoho lidí nevěří, že američtí astronauti přistáli na Měsíci. Prostřednictvím historických materiálů pořad rekonstruuje klíčové etapy Gagarinova letu, hledá pravdu a také málo známá fakta. 3.1.4 Celovečerní hraný dokument Gagarin - první ve vesmíru (55. výročí letu prvního člověka do vesmíru) 19. dubna 2016 (Planetárium) Jiný pohled na stejnou tématiku jsme zájemcům nabídli projekcí celovečerního hraného dokumentu Gagarin První ve vesmíru. Film je zajímavý zejména velmi precizně rekonstruovanými detaily kosmické lodi, nosné rakety i součástmi výstroje. Současně poskytuje poměrně věrný obraz toho, co předcházelo historickému letu člověka do vesmíru. 3.1.5 Astronomická událost roku - přechod Merkuru přes Slunce 9. května 2016 (Planetárium, Hvězdárna Ďáblice, Štefánikova hvězdárna) Přechod Merkuru přes sluneční disk je úkaz, ke kterému dochází maximálně 14x za století. Letošní přechod Merkuru přes Slunce byl unikátní tím, že ho bylo možné v Praze pozorovat téměř v celém průběhu. Merkur vstoupil před levý okraj slunečního disku okolo 13h 12min SELČ. Samotný vstup před neostrý sluneční okraj trval asi 3 minuty a odehrál se vysoko nad obzorem, prakticky v pravé poledne. V průběhu odpoledních a večerních hodin se planeta v podobě černé tečky sunula přes spodní polovinou slunečního kotouče. Slunce s Merkurem zapadly na našem území jen krátce před závěrem úkazu. 24

Naposledy jsme přechod Merkuru přes Slunce od nás mohli pozorovat 7. 5. 2003. Další přechod Merkuru viditelný z našeho území nastane až 11. 11. 2019 a spatříme z něj jen první polovinu. V celém průběhu nad českým obzorem proběhne úkaz až 13. 11. 2032. Vzhledem k velikosti planety na slunečním kotouči nebylo možné úkaz pozorovat prostýma očima (samozřejmě při použití příslušných ochranných filtrů), ale bylo nutné použít technická zařízení. Planetárium V Planetáriu byl úkaz sledován robotickým slunečním dalekohledem a byl přenášen na obrazovky do foyeru. Úkaz bylo možné také sledovat v reálném čase na plátně v sále Starvid v době od 13 hodin do 18 hodin. Všem zájemcům byly poskytovány informace o úkazu. Štefánikova hvězdárna Široká medializace a příznivé počasí bylo důvodem vysoké návštěvnosti, úkaz na hvězdárně pozorovalo 812 návštěvníků. To je více, než kolik činila návštěvnost hvězdárny v případě zatmění Slunce v roce 2015. Hvězdárna byla otevřena v mimořádném režimu od 12:00 do 21:00, vlastní úkaz byl pozorovatelný od 13:12 do cca 20:00 (poté již pozorování vadily stromy u obzoru). K pozorování byly využity dalekohledy v Hlavní a Západní kopuli, v době maxima návštěvnosti (mezi 15:30 18:00) byl pro veřejnost otevřen i pozorovací domeček, který je normálně využíván jen pro odborná pozorování. Návštěvníci hvězdárny také mohli shlédnout přednášku s názvem Slunečná dovolená? Jedině na Merkuru. Ta proběhla v průběhu úkazu dvakrát. Pro návštěvníky byla také připravena stejnojmenná výstava v dolním sále, koncipovaná tak, aby mohla být instalována i po úkazu (přináší nejnovější poznatky o planetě získané sondou Messenger, které byly shodou okolností publikovány začátkem roku 2016, po ukončení mise této sondy). Hvězdárna Ďáblice Na Hvězdárně Ďáblice bylo možné pozorovat přechod Merkuru přes Slunce zatmění v době od 13 do 21 hodin. V provozu byly obě kopule a pracovníci hvězdárny poskytovali návštěvníkům odborný výklad. 3.1.6 Dětský víkend 4. - 5. června 2016 (Planetárium) Pro děti a rodiče byl jako každoročně připraven dětský víkend, tentokrát byl ve znamení Cesty člověka do vesmíru. Zábavnou a poučnou formou se nejen děti seznamovaly se vším, co by měly znát jako budoucí astronauté. Kromě neobyčejných zážitků si s sebou každé z dětí odneslo domů za odměnu malý dárek. Jako součást programu byly o víkendu mimořádně uváděny dvě astronomické pohádky za den. Během Dětského víkendu navštívilo Planetárium 496 osob, z toho 328 osob shlédlo některou z astronomických pohádek. 25

3.1.7 Dětský den 28. - 29. května a 4. června 2015 (Štefánikova hvězdárna) Na Štefánikově hvězdárně letos probíhal dětský program tři dny v sobotu 28. 5., v neděli 29. 5. a v sobotu 4. 6. v době od 11 do 19 hodin. Jeho náplní tentokrát bylo vydat se po stopách Malého prince. Tak jako se Malý princ vypravil do vesmíru poznávat cizí světy, bylo úkolem dětí projít celkem 6 zastávek, na nichž se potkaly s nejrůznějšími postavami obývajícími vesmír. Od každé se děti dozvěděly něco zajímavého a vyřešily nějaký úkol. V cíli na ně čekala liška, věrná kamarádka Malého prince, která za splněné úkoly děti odměnila malým dárkem. Akce se zúčastnilo přibližně 250 dětí v každém termínu, vysokou návštěvnost se podařilo zajistit díky spolupráci s Novou scénou Národního divadla, která společnou akci medializovala. 3.1.8 Zažít Ďáblice jinak 17. září 2016 (Hvězdárna Ďáblice) Již druhým rokem se HaP prezentovala na akci Zažít Ďáblice jinak, pořádané MČ Praha Ďáblice. Hlavním důvodem naší účasti byla propagace kroužku na Ďáblické hvězdárně a prezentace blížícího se výročí provozu hvězdárny. Akce se zúčastnilo přibližně 150 dětí a dospělých, vyšší návštěvnosti bránilo nepříznivé počasí. 3.1.9 Světový den Alzheimerovy choroby 21. září 2016 (Planetárium) Stejně jako v roce 2015 se v roce 2016 připojilo Planetárium Praha se ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem 21. září k akci s názvem Běh proti Alzheimerově chorobě a podpořilo tak problematiku této choroby. Součástí této akce byl průvod Stromovkou zakončený v Planetáriu, kde měli účastníci možnost shlédnout astronomickou výstavu ve foyeru, vyslechnout si přednášku o prevenci proti Alzheimerově chorobě a alespoň trochu nahlédnout okem do vesmíru pořadem Venuše kapitána Cooka. 3.1.10 Noc vědců 30. září 2016 (obě hvězdárny) Štefánikova hvězdárna V pátek 30. září 2016 se na Štefánikově hvězdárně už po dvanácté uskutečnila Noc vědců. V jejím rámci mohli návštěvníci shlédnout Show s tekutým dusíkem, poté následovala moderovaná diskuse Hvězdy na hvězdárně, které se zúčastnili bývalí demonstrátoři hvězdárny a dnes přední odborníci na astrofyziku: Prof. RNDr. Vladimír Karas, DrSc. (ředitel AÚ AV ČR), Doc. RNDr. Marek Wolf, CSc. (ředitel AÚ UK), Prof. RNDr. Oldřich Semerák, DrSc. (ředitel Ústavu teoretické fyziky UK) a Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. (HaP), na fotografii v uvedeném pořadí zleva. 26

V objektu hvězdárny byla dále instalována "mobilní pracoviště" s ukázkami odborné práce, jako je měření okamžiků zákrytů hvězd Měsícem či sledování elementárních částic v mlžné komoře umožňující spatřit stopy volných elementárních částic. Měření tzv. "osobní rovnice", která zjišťuje reakční dobu pozorovatele, si mohli návštěvníci sami vyzkoušet. Dolní výstavní sál byl vyhrazen nejmenším návštěvníkům, kteří se zde dozvěděli základní informace o vesmíru. Laserová show Souhvězdí a jejich příběhy a Zrození světla, která probíhala po setmění, byla zaměřena především na orientaci na obloze. Po celou dobu provozu probíhaly exkurze do kopulí a pozorování dalekohledy. Hvězdárnu navštívilo přibližně 1400 návštěvníků. Hvězdárna Ďáblice V pátek 30. září 2016 se Hvězdárna Ďáblice opět připojila k akci Noc vědců. Pro návštěvníky bylo připraveno pozorování oblohy. Akce proběhla za minimálního zájmu veřejnosti - hvězdárnu navštívilo 12 návštěvníků, což bylo dáno především tím, že se Hvězdárna Ďáblice nachází daleko od míst, kde probíhaly další akce. 3.1.11 Dětský den 1. října 2015 (Hvězdárna Ďáblice) V sobotu 1. října 2016 pořádala Pionýrská skupina Kobylisy akci pro děti, která končila na hvězdárně, kde pro ně byla připravena prohlídka hvězdárny, promítání pohádky i pozorování dalekohledem. Hvězdárnu navštívilo 110 osob. 3.1.12 Slavnostní otevření sálu Starvid s modernizovaným projekčním systémem 4K 11. října 2016 (Planetárium) Na tiskové konferenci 11. října 2016 byl zástupcům médií a školských úřadů prezentován modernizovaný projekční systém v sále Starvid. Původní, dnes již zastaralý a nespolehlivý projekční systém Digistar 3 (byl instalován v roce 2003 a po dlouhou dobu to bylo jediné digitální planetárium v ČR), byl nahrazen novým projekčním systémem Skyskan Definiti 4KF. Hlavním cílem modernizace bylo zlepšení kvality promítaného obrazu a to zejména rozlišení, jasu, kontrastu a barevného podání a odstranění dělicí čáry mezi obrazy promítanými ze dvou projektorů. Nový projekční systém dokáže promítat nejen pořady digitálního planetária a prezentace, ale rozlišení 4K je dostatečné i pro filmovou projekci. Vznikl tak skutečně multifunkční sál, který umožní další rozšíření programové nabídky Planetária Praha. Na tiskové konferenci byly představeny nejen tyto možnosti, ale i nový koncept interaktivních show. 27

3.1.13 Víkend s kometou 15. a 16. října 2016 (Planetárium) U příležitosti uvedení nového projekčního systému 4K v sále Starvid do provozu byla pro návštěvníky připravena v sobotu 15. 10. a v neděli 16. 10. vždy od 12, 14 a 16 hodin speciální show. Návštěvníci se nejen dozvěděli, z čeho komety jsou vytvořené a zda jsou opravdu tak krásné, jak je vidíme na fotografiích, ale také na vlastní oči mohli spatřit Jak se dělá kometa. 3.1.14 Československá kosmická sci-fi v Planetáriu říjen 2016 (Planetárium) V rámci uvedení nového projekčního systému v sále Starvid, uvedlo Planetárium Praha unikátní projekci československé sci-fi kinematografie z druhé poloviny 20. století. Byly uvedeny tři filmy: 11. 10. 2016: Muž z prvního století (1961) 18. 10. 2016: Ikarie XB1 (1963) 25. 10. 2016: Na kometě (1970) Filmy byly vybírány s cílem ukázat současným divákům to, jak si svět budoucnosti představovali filmoví tvůrci té doby. Každé promítání uváděli střídavě hosté režisér Ondřej Kepka a spisovatel Ondřej Neff. Hosté divákům přiblížili zajímavé souvislosti spojené se vznikem filmů. 3.1.15 Bezbariérové astronomické pozorování na Hvězdárně Ďáblice 60 let provozu hvězdárny Ďáblice listopad 2016 (Hvězdárna Ďáblice) 9. listopadu 2016 dopoledne proběhla v dopoledních hodinách na Hvězdárně Ďáblice tisková konference, na které byla připomenuta šedesátiletá historie hvězdárny a současně byl představen unikátní projekt Bezbariérové astronomické pozorování. Hvězdárna Ďáblice jako jediná v České republice, umožňuje přímé astronomické pozorování velkým dalekohledem handicapovaným lidem z invalidního vozíku. Tento projekt je ojedinělý v evropském i světovém měřítku. 28

Tiskové konference se kromě zástupců medií zúčastnili radní Jan Wolf, zastupitel Patrik Nacher nebo předseda NRZP ČR, pan Václav Krása. Účastníci si mohli vyzkoušet systém bezbariérového pohybu i denní pozorování Slunce. Večer byl připraven slavnostní program a noční pozorování. Večerního programu se zúčastnili zástupci Magistrátu, městských organizací, Městské části Praha Ďáblice a další hosté. 3.1.16 Úplněk v perigeu - Superúplněk 14. listopadu 2016 (obě hvězdárny) S ohledem na až nesmyslně širokou medializaci tzv. superúplňku, byly otevřeny obě hvězdárny. Měsíc obíhá okolo Země po eliptické dráze. Někdy je blíž k Zemi a někdy dál, pokud je nejblíž k Zemi a současně je v úplňku, mluví média o superúplňku. Z astronomického hlediska nemá tento jev žádný význam. Měsíc je jen větší a jasnější než obvykle. Spolehlivý důkaz o tom že je větší ale poskytne jedině srovnání fotografií. Navíc je Měsíc v úplňku nevhodný pro pozorování, protože je jeho povrch osvětlený kolmo a při tomto osvětlení zanikají detaily povrchu. Navíc jasný kotouč Měsíce brání i pozorování dalších objektů. Štefánikova hvězdárna byla pro návštěvníky v době úkazu otevřena přes původně plánovaný zavírací den. Úkaz na hvězdárně pozorovalo 294 návštěvníků. Hvězdárna Ďáblice Pozorování na hvězdárně se zúčastnilo 75 osob. 29

3.1.17 Výstava Za tajemstvím betlémské hvězdy - Nová radnice na Mariánském náměstí prosinec 2016 (Planetárium) Od 1. prosince byla v budově Nové radnice na Mariánském náměstí přístupná veřejnosti unikátní tematická výstava Za tajemstvím Betlémské hvězdy. Začíná měsíc, který zakončíme, u nás asi nejoblíbenějšími dny, svátky vánočními. Již po dva tisíce let je pro křesťanství Betlémská hvězda posvátným symbolem zvěstování narození Ježíše Krista. Krásný příběh, který všichni známe, s sebou nese mnohá tajemství. A v dnešní moderní době, kdy znalosti kosmu výrazně pokročily, mnoho těchto záhad odkrývá svoji tvář, ale zároveň vytváří otázky nové. Výstava Za tajemstvím Betlémské hvězdy nám toto pátrání a odhalování zase o kousek přiblíží. Hl. m. Praha se snaží i v prostorách, jako je Nová radnice, podporovat kulturu a poznávání, proto budu rád, pokud výstavu navštíví co nejvíce lidí, rodin a dětí. Všechny také zvu, ať se vydají do Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy, a zde v tomto vzrušujícím pátrání a objevování pokračují, uvedl radní hl. m. Prahy Jan Wolf. Na patnácti panelech mohli až do konce prosince návštěvníci sledovat pátrání po tom, co vlastně byla Betlémská hvězda. Měla zvěstovat příchod spasitele. Byla jen symbolem, nebo skutečným tělesem? A jak asi vypadala? 3.1.18 Vánoční prázdniny 23. prosinec 2016 2. leden 2017 (Planetárium) O Vánočních prázdninách byl v Planetáriu připraven pestrý program. Malí návštěvníci si mohli vybrat některou z astronomických pohádek, ti starší se mohli dozvědět, jak vznikla legenda o Betlémské hvězdě nebo se vypravit za astrology a alchymisty do doby Rudolfa II. Jako každoročně byl také postaven mimozemský betlém. 30

4. VÝSTAVY Astronomické expozice byly ve všech střediscích Hvězdárny a Planetária dostupné i v roce 2016. Kromě těchto stálých výstav s astronomickou a kosmonautickou tématikou měli návštěvníci možnost shlédnout 7 krátkodobých tematických výstav. Tři v Planetáriu a čtyři na Štefánikově hvězdárně. 4.1 STÁLÁ ASTRONOMICKÁ VÝSTAVA VE FOYERU PLANETÁRIA Stálou astronomickou expozici je možné navštívit jako součást některého z pořadů uváděných v Planetáriu nebo samostatně. Většina návštěvníků spojovala a spojuje návštěvu výstavy s návštěvou některého z představení. Přesto v roce 2016 navštívilo samostatně pouze výstavu více jak osm tisíc návštěvníků. Velký zájem návštěvníků kromě multimediálních displejů a interaktivních exponátů vzbuzují 4D pohybové simulátory. Na nich si návštěvníci mohou vyzkoušet jízdu na měsíčním nebo marsovském povrchu přesně tak, jak ji možná v budoucnosti budou zažívat kosmonauti. Součástí stálé expozice jsou i prostory Malého planetária s expozicí optiky a Multimediálního centra s Galaktickým transportérem. Zařízení umožňuje návštěvníkům pořizovat vlastní fotografie, které jsou potom systémem vloženy do kosmického pozadí. Fotografii si mohou návštěvníci odeslat na email, popřípadě za poplatek nechat vytisknout. Emailem bylo v roce 2016 odesláno přes 12 tisíc fotografií.(12 194 fotografií). Při příležitosti 55. výročí letu prvního člověka do vesmíru (12. 4. 1961) vyrobili pracovníci Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy repliku přistávacího modulu kosmické lodi Vostok. Maketa představuje modul kosmické lodi po přistání. Oproti skutečnosti je v ní zasunuto katapultovací sedadlo, které se vystřelilo ve výšce zhruba sedmi kilometrů a přistávalo s kosmonautem samostatně. Sedadlo uvnitř lodi dává lepší představu o prostorovém uspořádání a funkci jednotlivých systémů. Při startu a v průběhu letu byla kabina pokryta hliníkovými panely, které odrážely sluneční světlo, většina z nich se během průletu atmosférou při přistání odtrhala a začal se odtavovat tepelný štít. Naše maketa zachycuje stav po přistání část tepelné ochrany je odtavená, povrch je značně nerovný. Maketa je vyrobena z ocelových a hliníkových profilů. Na vnější stranu je nanesena izolační pěna, která je pokryta vrstvou skleněných vláken. Interiér lodi je vybaven jako při letu Gagarina do vesmíru. Stejně jako ve skutečnosti jsou stěny pokryty textilním materiálem. Ve foyeru byl návštěvníkům k dispozici obchod s publikacemi, mapami a dalšími předměty, jejichž prodej zajišťují odborní pracovníci Planetária. Zvláště žádané zboží je možné zakoupit i na recepci Planetária bez nutnosti zakoupení vstupenky. 4.2 KRÁTKODOBÉ VÝSTAVY (PLANETÁRIUM) V roce 2016 byly v prostoru vyhrazeném pro krátkodobé výstavy instalovány tři tematické expozice vázané na významné události v astronomii a kosmonautice: 31

55 let Planetária Praha (leden březen 2016) Na přelomu let 2015 a 2016 oslavilo Planetárium Praha 55 let! Výstava připomínala ty nejdůležitější okamžiky z historie Planetária, které dnes patří mezi největší a nejmodernější zařízení na světě. Planetárium Praha bylo uvedeno do provozu 20. listopadu 1960 a od té doby prošlo mnoha změnami. Dnes se pod kopulí o průměru 23,5 metrů promítá hned dvěma přístroji původním opticko-mechanickým planetáriem Cosmorama, a nejnovější verzí digitálního planetária SkySkan Definiti 8K. Let člověka do vesmíru (duben listopad 2016) Při příležitosti 55. výročí letu prvního člověka do vesmíru (12. 4. 1961) vyrobili pracovníci Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy repliku přistávacího modulu kosmické lodi Vostok. Současně byla v prostoru malé výstavy instalována expozice mapující počátky letů do vesmíru. Za tajemstvím Betlémské hvězdy (prosinec 2016) Od 1. prosince byla v budově Nové radnice na Mariánském náměstí přístupná veřejnosti unikátní tematická výstava Za tajemstvím Betlémské hvězdy. Výstava byla instalována souběžně také v prostorách Planetária. Na patnácti panelech mohli návštěvníci sledovat pátrání po tom, co vlastně byla Betlémská hvězda. Měla zvěstovat příchod spasitele. Byla jen symbolem, nebo skutečným tělesem? A jak asi vypadala? 4.3 STÁLÁ VÝSTAVA NA ŠTEFÁNIKOVĚ HVĚZDÁRNĚ V roce 2016 byl na výstavu instalován model rakety Saturn V měřítku 1:40. Jedná se o papírový model, který je nicméně velmi precizně provedený a návštěvníkovi dává díky rozložení na jednotlivé stupně představu o stavbě a funkci raketových nosičů i konstrukci kosmické lodi Apollo. Na výstavních panelech byla prováděna jen běžná údržba (servis výpočetní techniky). Vzhledem ke končící životnosti (dotykové obrazovky staré 10 let) budou v roce 2017 panely nahrazeny novou výstavou na stávajícím výstavním fundusu. 4.4 KRÁTKODOBÉ VÝSTAVY (ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA) Krátkodobé výstavy pořádá hvězdárna jednak v prostoru spodního výstavního sálu, exterierové výstavy probíhají se souhlasem MHMP v Růžovém sadu na platu mezi horní stanicí lanové dráhy a hvězdárnou. Výstavní sál byl v roce 2016 vybaven velkoplošnými obrazovkami, které nahradily panely pro tištěné postery. Tím se výrazně zvýšila operativnost výstav, které mohou být nyní vytvářeny a instalovány prakticky v reálném čase. Merkur (duben - srpen 2016) Ukončení mise sondy MESSENGER, která se stala první družicí planety Merkur, a přechod Merkuru přes sluneční disk v květnu 2016 bylo důvodem pro uspořádání výstavy, věnované planetě, která dlouho 32

unikala pozornosti astronomů a planetárních geologů. Na velkoplošných obrazovkách byly prezentovány nejdůležitější poznatky o planetě, která je kvůli její blízkosti Slunci obtížně pozorovatelná i největšími pozemskými dalekohledy. Mars, planeta tohoto léta (červen - září 2017) Prostranství Růžového sadu mezi hvězdárnou a horní stanicí lanovky nabízí příležitost ke zviditelnění hvězdárny. Velkoplošné tisky povrchu Marsu s vysokým rozlišením obsahovaly také pozvánku k návštěvě hvězdárny. Výstava měla velký úspěch, kvalita snímků byla tak vysoká, že se část návštěvníků hmatem přesvědčovala, zda nejsou trojrozměrné. Rosetta (září - říjen 2016) Termín celoevropské akce Noc vědců shodou okolností připadl na stejné datum, kdy byla pádem na povrch komety ukončena mise evropské sondy Rosetta, jež se do historie kosmického výzkumu zapsala tím, že se stala první umělou družicí komety. Záběry ze sondy bylo možno díky digitalizované výstavě ve spodním sále přenášet prakticky v reálném čase a zprostředkovat tak veřejnosti jedinečnou reportáž z tvrdého přistání na kometě, jejíž materiál nám přináší svědectví o vzniku sluneční soustavy. NASA HD (listopad - prosinec 2016) Velkoplošné obrazovky v dolním sále lze využít k promítání full HD videa, například sekvencí snímků z meziplanetárních sond, záběry ISS s popisem jejich funkce, časosběrného videa polárních září či snímků atmosféry Jupiteru, vyfotografované Hubbleovým vesmírným dalekohledem. Výstava je doplněna velkoplošnou projekcí (2x3 m) sluneční aktivity. 33

5. ODBORNÁ ČINNOST Odborná činnost Hvězdárny a Planetária hl. m. Prahy sestává z vlastní vědecké činnosti některých zaměstnanců a z odborných aktivit zaměstnanců a demonstrátorů v rámci odborných pozorovacích projektů a sekcí. V roce 2016 došlo k významnému rozšíření odborných aktivit na Štefánikově hvězdárně, což vzbudilo i zájem vysokých škol a vědeckých společností, jež vyústil v uspořádání dvou odborných konferencí. Odbornou činnost lze rozdělit na fotometrické měření tranzitů exoplanet, fotometrie proměnných hvězd a teoretický výzkum s využitím numerických počítačových simulací. Přesně vymezené pozorovací projekty byly garantovány odbornými pracovníky HaP. 5.1 VĚDECKÁ ČINNOST Vědecká činnost pracovníků hvězdárny probíhá zpravidla ve spolupráci s univerzitami, což zajišťuje publikace v impaktovaných vědeckých časopisech. Právě vědecká aktivita pracovníků hvězdárny zaznamenala v posledních letech řadu úspěchů, nikdy v historii HaP nebylo publikováno tolik vědeckých článků a příspěvků na mezinárodních konferencích jako v posledních pěti letech. Vědeckou činnost vyvíjejí zejména pracovníci Štefánikovy hvězdárny, odborná pozorování probíhají na obou hvězdárnách. 5.1.1 Výzkum tranzitujících exoplanet a proměnných hvězd (řešitel Mgr. Stanislav Poddaný) V roce 2016 byl dokončen přesun databáze tranzitů (ETD) na nové servery. V první polovině roku docházelo k postupnému doplňování databáze o tranzity naměřené během výluky a ETD se tak stala opět aktuální databází, kterou využívají týmy astronomů po celém světě. Vzrůstající množství nově objevených tranzitujících exoplanet a celkové mohutnosti databáze si vyžádalo i rozšíření týmu, který se o databázi stará. Za programové řešení nyní odpovídá Ing. Václav Přibík z Masarykovy univerzity v Brně. Mgr. Marek Skarka z Maďarské akademie věd má na starost vyhledávání a vkládání nově objevených trazitujících planet a Mgr. Stanislav Poddaný ze Štefánikovy hvězdárny je zodpovědný za celkovou aktuálnost databáze, komunikaci s pozorovateli a další vývoj ETD. V říjnu roku 2016 jsme navázali spolupráci s univerzitou v Marseille ohledně dalšího vývoje a směřování ETD. Ve Francii existuje velká komunita pozorovatelů, kteří databázi využívají. Byli jsme proto požádáni o vytvoření francouzské verze serveru. V současné době probíhá jednání nad technickým řešením nové ETD, a to v rámci diplomové práce na Masarykově univerzitě. Nezbytnost nového programového řešení vyplynula i z následných jednání s francouzskou univerzitou, která počítá s masivním rozšířením a využitím ETD po startu družic TESS a Plato, kdy by se dle představ Francouzů ETD měla stát účinným nástrojem při potvrzování nově objevených kandidátů na exoplanety. 5.1.2 Výzkum malých těles sluneční soustavy (řešitel Mgr. Jakub Rozehnal) V rámci řešené problematiky byla v roce 2016 provedena série simulací srážek pevných terčů (bazaltových asteroidů) s křehkými projektily (ledovými kometami) při vysokých rychlostech (10-15 km/s). Výsledky byly porovnány s "nominálními" impakty pro 100 km bazaltový terč a 10-30 km bazaltový impaktor (Durda a kol., 2007), a to při stejném poměru měrné energie projektilu Q k pevnosti cíle Q*. 34

První výsledky ukázaly odlišné rozdělení velikostí výsledné populace fragmentů od rodin vzniklých fragmentací při nižších rychlostech. Co se týče velikosti největšího zbytku, ukázalo se, že jednoduché škálování výsledků Durdy a kol. (2007) nedává dobré výsledky pro katastrofické rozpady, zatímco u kráterování je škálování spolehlivější. Sklony rozdělení velikostí fragmentů vzniklých při vysokých a nízkých rychlostech se naopak neshodují v případě kráterování. Rozdíl spočívá především ve větším množství fragmentů o velikosti 1-10 km uvolněných při vysokorychlostní srážce. Tyto fragmenty mohou sloužit jako projektily pro sekundární bombardování, což může hrát důležitou roli v kolizním vývoji hlavního pásu a vzniklých rodin. Výsledky výzkumu byly prezentovány v říjnu 2016 na mezinárodní konferenci AAS/DPS Annual meeting v Pasadeně (USA) formou posteru (viz obrázek). 5.2 ODBORNÁ POZOROVÁNÍ V obou pražských hvězdárnách probíhala odborná astronomická pozorování a měření podle vypsaných interních odborných pozorovacích projektů, na nichž se podílejí i demonstrátoři Štefánikovy hvězdárny. Pozorování a měření se prováděla v následujících oborech: Slunce, zákryty hvězd planetkami, pozorování meteorů, pozorování objektů pomocí CCD kamery a hledání extrasolárních planet. Pozorování garantují odborní pracovníci HaP a jsou organizována v rámci tzv. sekcí. 5.2.1 CCD sekce CCD sekce Štefánikovy hvězdárny v roce 2016 navázala na činnost v předchozích letech. Hlavní náplní, tak jako v předchozích letech, zůstalo pozorování proměnných hvězd, kde jsme se zapojili do kampaní vyhlášených sekcí SPHE ČAS. Rozšířena byla činnost astrofotografická, do odborného pozorování i astrofotografie se zapojilo celkem 29 členů astroklubu a pracovníků hvězdárny. V roce 2016 se uskutečnily 2 přednáškové večery CCD sekce a 2 tzv. workshopy astrofotografie. Účastníci měli možnost pod dohledem zkušeného astrofotografa Ing. Petra Skaly (AsÚ AV ČR a ČVÚT) si prakticky vyzkoušet programy pro úpravu astrofotografií od surových snímků po finální obrázek. K astronomickým pozorováním bylo využíváno technické vybavení hvězdárny. V největší míře to byla soustava v pozorovacím domečku, zrekonstruovaný dalekohled MARK a katadioptrický dalekohled v západní kopuli. Celkem bylo v roce 2016 zařízení hvězdárny využito během 40 nocí, během kterých bylo zaznamenáno a publikováno 38 minim zákrytových proměnných hvězd. Minima naměřená do poloviny září 2016 budou pubikována v Open european journal on variable stars. 35

Vedlejším produktem pozorování jsou objevy nových proměnných hvězd. V roce 2016 bylo přístroji na Petříně či na akcích pořádaných hvězdárnou objeveno osm nových proměnných hvězd, které byly zapsány do katalogu CzeV pod čísly 880, 881, 922, 923, 925, 962, 966, jedna hvězda na zápis čeká. Obrázek: světelná křivka hvězdy CzeV925, objevené v průběhu Mobilní astronomické expedice (viz výše) Filipem Walterem. 5.2.2 Sluneční sekce Ačkoli je sluneční fotosféra pozorována řadou moderních metod, svůj význam si zachovává i zakreslování stavu fotosféry Slunce pozorovatelem při projekci obrazu za okulárem dalekohledu. Tato pozorování pokračují v již přibližně 300 let dlouhé řadě záznamů získaných stejnou metodou. Na Štefánikově hvězdárně probíhají pozorování od roku 1929 a tvoří unikátní ucelenou řadu, již je žádoucí zachovat. Napozorovaná data jsou žádána mezinárodními organizacemi SIDC, Bruselles a ISP, Padderborn. V rámci participace na pozorovacím programu SIDC (Solar Influences Data Analysis Center) se sídlem v Bruselu, se naše observatoř, jako jedna z pozorovatelen, přímo podílí na moderním pokračování tzv. Curyšské řady pozorování založené Rudolfem Wolfem v druhé polovině 19. století. V roce 2016 byl k pozorování sluneční fotosféry využíván levý teleskop přístroje König v Hlavní kopuli, refraktor o průměru čočky 200 mm a ohniskové vzdálenosti 3000 mm. Na zakreslování fotosféry se podílelo celkem 18 pozorovatelů z řad demonstrátorů a spolupracovníků hvězdárny, z toho 9 pozorovatelů bylo letos pro tuto činnost nově zaučeno. Celkem bylo pořízeno 230 zákresů fotosféry, což je nejvíce od roku 1997. Celkem na závěr roku 2016 evidujeme 11719 kreseb fotosféry pořízených od roku 1929. Kresby byly po pozorování vyhodnoceny pomocí programu Sun5. Bylo určeno relativní číslo a IS-index, vypočteny heliografické souřadnice skupin skvrn a skupiny klasifikovány podle McIntoshovy klasifikace. Data byla průběžně zasílána do Solar Influences Data Analysis Center v Bruselu (http://sidc.oma.be). 5.2.3 Pozorování zákrytů hvězd Měsícem a dalšími tělesy sluneční soustavy na Hvězdárně Ďáblice Pokračoval program pozorování zákrytů hvězd Měsícem a dalšími tělesy (planetkami) sluneční soustavy. Počasí umožnilo pozorovat pouze 2 ze 13 připravených pozorování zákrytů hvězd planetkami, 1 úkaz byl pozitivní. Výsledky pozorování jsou pravidelně odesílány na hvězdárnu Rokycany, IOTA a EAON (Evropská síť pro pozorování zákrytů hvězd planetkami). Na obrázcích je zobrazena Světelná křivka zákrytu hvězdy TYC0837-00873-1 11,6 mag. planetkou (275) Sapientia 13,5 mag. Fotografie ukazují polohu objektů před a po zákrytu. 36

Fotografie ukazují polohu objektů před a po zákrytu. 5.2.4 Dalekohled MARK V roce 2016 probíhaly dokončovací práce po modernizaci dalekohledu MARK. V první polovině roku jsme se zabývali ustavením montáže a odladěním nového ovládání dalekohledu. Nejprve byla precizně ustavena montáž, s pomocí dodaného softwaru se podařilo ustavit polární osu dalekohledu s chybou jen několika málo úhlových vteřin. To spolu s novou velice kvalitní montáží umožňuje provádět dlouhé expozice i bez použití autoguidingu. Po ustavení montáže, které si vyžádalo několik desítek jasných nocí, jsme opět s pomocí dodaného softwaru vytvořili model dalekohledu, takže montáž nyní ví s jakou chybou najíždí na konkrétní souřadnice na obloze. Dalekohled je tak nyní schopen přejíždět z objektu nad východním obzorem na objekt nad západním obzorem bez nutnosti následné ruční korekce polohy. Díky tomu je nyní možno dalekohled využívat přes vzdálený přístup. Systém dalekohledu byl prezentován na 48. konferenci o výzkumu proměnných hvězd a exoplanet, která se konala na Štefánikově hvězdárně. 5.2.5 Studentské projekty V rámci středoškolské odborné činnosti na téma světelné znečištění, kterou zpracovává absolventka Astronomického kurzu slečna Veronika Černíková, studentka 4. ročníku Gymnázia Postupická, byla hledačem komet v domečku napozorována série fotometrických dat, která jsou nyní zpracovávána. Druhou SOČ, zpracovávanou v roce 2016, byla práce zabývající se rotací sluneční fotosféry. Studentka 4. ročníku Gymnázia Botičská, slečna Klára Mikesková, využila kreseb fotosféry pořízených od dubna do června a v měsíci září tohoto roku. Sama si osvojila dovednost kreslení a vyhodnocení zákresů a přispěla šesti pozorováními. Metodické vedení SOČ vykonávali Mgr. Stanislav Poddaný a Filip Walter. 5.3 SPOLUPRÁCE S VYSOKÝMI ŠKOLAMI V roce 2016 probíhala spolupráce s vysokými školami na úrovni jednotlivých vědeckých projektů. Jednalo se ze jména o dlouhodobou spolupráci s Astronomickým ústavem UK, viz kapitoly 5.1.1 a 5.1.2. 37

5.4 PUBLIKAČNÍ ČINNOST Pracovníci Hvězdárny a planetária publikovali výsledky svých výzkumů v řadě odborných časopisů: Odborná publikační činnost pracovníků Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy: Kulhánek P.: Gravitační vlny byly konečně polapeny, Aldebaran Bulletin 6/2016 Kulhánek P.: Nedestruktivní detekce fotonu, Aldebaran Bulletin 10/2016 Kulhánek P.: PFSS simulace slunečních siločar, Aldebaran Bulletin 12/2016 Kulhánek P.: Udělení Nobelovy ceny za fyziku pro rok 2016, Aldebaran Bulletin 37/2016 Kulhánek P.: Družice Swarm bodují elektrický vesmír na Zemi, Aldebaran Bulletin 39/2016 Kulhánek P.: Střed Galaxie a proklatě rychlá hvězda, Aldebaran Bulletin 40/2016 Najser P.: Johann Rudolf Wolf, vědec neuvěřitelného rozhledu, Astropis 4/2016 Najser P.: Hvězdný posel a rozprava s ním, recenze překladu, Dějiny a současnost 4/2016 Rozehnal J.: Devátá planeta opět na scéně, Aldebaran Bulletin 4/2016 Rozehnal J.: Královská mise OSIRIS-REx, Aldebaran Bulletin 33/2016 Rozehnal J.: Není rovnost jako rovnost aneb podzim za humny, Aldebaran Bulletin 34/2016 Rozehnal J.: Jak stará je sluneční soustava, Aldebaran Bulletin 41/2016 Rozehnal J., Brož M.: SPH simulations of high-speed collisions, AAS A. M., Pasadena, 2016 Rozehnal J. Slunečná dovolená? Jedině na Merkuru! I, Astropis 1/2016 Rozehnal J. Slunečná dovolená? Jedině na Merkuru! II, Astropis 2/2016 Rozehnal J. (editor): Hvězdářská ročenka 2016, HaP, Praha, 2016 Soumarová L.: Astronomické úkazy roku 2016, Aldebaran Bulletin 01/2016 Rükl A.: MĚSÍC DALEKOHLEDEM (druhé, přepracované a doplněné vydání v r. 2016), nakladatelství Aventinum, s.r.o. Blažek M: Gutenberg a jeho kráter otištěný do povrchu Měsíce, Astropis 1/2016 Gabzdyl P., Blažek M: Prohlížení Měsíce, Astropis 2/2016 Blažek M: Kráter Langrenus, Astropis 3/2016 Blažek M: Kráter Endymion a trocha mytologie, Astropis 4/2016 Spolupráce pracovníků Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy s médii: Mnohem významnější než klasická publikační činnost je z hlediska úkolů Hvězdárny a planetária popularizační činnost. Velký význam má spolupráce s konkrétními redaktory, protože zejména v poslední době média bezhlavě přebírají informace ze zahraničí a neberou vůbec v potaz, zda je například úkaz na území ČR pozorovatelný. V roce 2016 vystoupili ředitel ing Marcel Grün a jeho zástupce ing. Jan Šifner několikrát v celostátním televizním vysílání a poskytli několik desítek komentářů a rozhovorů k aktuálním událostem v astronomii a kosmonautice. Ve studiu ČT24 byli hosty ing. Grün ISS, ing. Šifner témata: astronomický podzim a tajemství betlémské hvězdy. Životnímu jubileu ředitele Gruna, bylo věnováno listopadové studio. V roce 2016 byla ze strany HaP věnována maximální publicita třem událostem: Výročí letu prvního člověka do vesmíru v dubnu 2016, říjnové uvedení modernizovaného sálu Starvid do provozu a uvedení do provozu bezbariérového astronomického pozorování v listopadu. K těmto třem akcím byly uspořádány tiskové konference a další doprovodné akce. V prosinci Planetárium Praha připravilo tematickou výstavu Za tajemstvím betlémské hvězdy v prostorách Nové radnice na Mariánském náměstí. 38

Média, se kterými HaP pravidelně spolupracuje: ČTK Česká televize ČT 24 zpravodajství TV Barrandov Praha TV Český rozhlas Radiožurnál, Regina, Praha Rádio Blaník Právo aktuálně. Cz Naše praha.eu Pražský senior Podnikání a obchod ABC Ringier bavte se.cz 39

6. VYDAVATELSKÁ ČINNOST Hvězdárna a planetárium vydala vlastním nákladem 17 titulů s astronomickou tématikou. Z převážné části se jednalo o dotisky oblíbených publikací, část publikací byla aktualizována. Současná ediční politika naší organizace je zaměřená na velmi kvalitní, avšak rychle prodejné publikace snadno dostupné i dětem a mládeži. Stále více je využívána rozšiřující se nabídka externích dodavatelů (knihy, 3D pohledy, magnetky, DVD, repliky astronomických přístrojů, hry, stavebnice). 6.1 EDIČNÍ ČINNOST HAP V ROCE 2016 V roce 2016 byly vydány následující vlastní publikace a materiály: Název Množství (ks) vydání specifikace Apollo 11 500 dotisk pohlednice Apollo 16 500 dotisk pohlednice Fáze Měsíce (dlouhý) 500 dotisk pohlednice COSMORAMA 500 dotisk pohlednice Mlhovina Pelikán 500 dotisk pohlednice Planetárium Praha 500 dotisk pohlednice Roční doby na Saturnu 500 dotisk pohlednice Saturnův měsíc 500 dotisk pohlednice Astronaut na plošině manipulátoru 1000 dotisk pohlednice Srážka galaxií 1000 dotisk pohlednice Slunce s planetami 4000 dotisk pohlednice Mlhovina Rosetta 1500 dotisk pohlednice Spirální galaxie M 83 1500 dotisk pohlednice Země z kosmického prostoru 4000 dotisk pohlednice Kotouč sluneční soustava 2000 aktualizován učební pomůcka Otočná mapa oblohy 3000 dotisk mapa Hvězdářská ročenka 2017 + CD 1200 nový titul kniha 40

7. KOMERČNÍ AKTIVITY Doplňkovou činnost v roce 2016 tvořilo především pořádání mimořádných společenských akcí v prostorách Planetária a prodej publikací a předmětů s astronomickou tématikou, vymezených zřizovací listinou. V roce 2016 bylo realizováno celkem 7 komerčních akcí. Na tomto typu doplňkové činnosti se podílelo pouze Planetárium Praha. Výsledky doplňkové činnosti zlepšuje doplňkový prodej publikací. Celkové tržby činily 1 609,8 tis. Kč, což je o 77,8 tis. Kč více než v roce 2015. Náklady činily 1092,8 tis. Kč, což představuje nárůst o 116 tis. Kč ve srovnání s rokem 2015. Celkový výsledek po zdanění je tak o 39 tis. Kč horší než v roce 2015. 41

8. ÚDRŽBA A TECHNICKÝ RO ZVOJ V roce 2016 proběhly dvě klíčové akce. První byla realizace bezbariérového astronomického pozorování na Hvězdárně Ďáblice. V její východní kopuli byla instalována speciální plošina, která umožňuje dopravit vozíčkáře k dalekohledu. Díky unikátní coudé montáži, která je na tomto dalekohledu použita, se okulár dalekohledu při pozorování nepohybuje. Právě proto je vhodný i pro osoby se sníženou pohyblivostí. Byl také upraven interiér a exteriér hvězdárny, na výstavě byly instalovány nové interaktivní displeje a v neposlední řadě byl opraven pohon východní kopule a obě kopule byly natřeny. Druhou byla modernizace projekčního systému v sále Starvid pražského planetária. Do sálu byl instalován projektor s plným rozlišením 4k. To nám umožňuje v sále promítat nejen naše programy, ale také promítat filmy v dostatečné kvalitě. Velký zájem vzbudila již úvodní trojprojekce Československá kosmická sci-fi. 8.1 INVESTIČNÍ AKCE A AKCE MIMOŘÁDNÉHO CHARAKTERU Celkové investice 11 337 517,89 Kč V roce 2016 byly použity prostředky v celkové výši 11 337,52 tis. Kč, z toho investiční transfer tvořil 1 098 tis. Kč, vlastní zdroje 10 239,52 tis. Kč. Byly realizovány následující akce: číslo akce 42877 42878 Název akce UR 2016 (tis. Kč) Skutečnost (tis. Kč) FI (tis. Kč) KV (tis. Kč) Bezbariérové astronomické pozorování na Hvězdárně Ďáblice 2562,00 2475,85 1377,85 1098,00 Úprava interiéru západní kopule Štefánikovy hvězdárny 0,00 0,00 0,00 0,00 Záložní datové úložiště NAS Synology 40TB pro Planetarium 250,00 238,68 238,68 Digitální panely do výstavního sálu Štefánikovy hvězdárny 450,00 441,68 441,68 Pořízení velkoformátového scanneru A0 pro Planetárium 235,00 224,67 224,67 Nátěr kopulí na Hvězdárně Ďáblice 1725,00 1100,63 1100,53 Nákup užitkového automobilu Volkswagen T6 4motion 1452,00 1417,45 1417,45 Klíčový systém pro Štefánikovu hvězdárnu 300,00 67,79 67,79 Nový projekční systém v sále Starvid v Planetáriu Praha 4235,00 4121,74 4121,74 Replika přistávacího modulu kosmické lodi Vostok 130,00 129,99 129,99 Pořízení kamery GOPRO OMNI (8K fulldome) 170,00 169,04 169,04 Odvod finančních prostředků z fondu investic -> navýšení neinvestičního příspěvku 950,00 950,00 950,0 V roce 2016 byla v rozpočtu Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy na opravy a udržování plánována částka 950 tis. Kč. Vzhledem k vyšším výnosům bylo možné přistoupit k některým dalším akcím údržby. Náklady v oblasti údržby byly čerpány do výše 1 324,7 tis. Kč, tedy na 139,45% UR. Z mimořádných oprav uvádíme například havarijní 42

opravu hydroizolace kotelny na Štefánikově hvězdárně, opravu hydroizolace pánských WC v Planetáriu Praha, drobné stavební úpravy na Štefánikově hvězdárně nebo úpravy zámkové dlažby před Štefánikovou hvězdárnou. Přehled akcí údržby je v následující tabulce: Co tis. Kč Běžná údržba - PL 182 Běžná údržba - ŠH 20 Běžná údržba - HĎ 70 o+ú výstavy a projekční techniky 370 autoprovoz 1 oprava kuchyňky pro pracovníky Planetária 35 havarijní oprava hydroizolace kotelny na Štefánikově hvězdárně 252 oprava osvětlení v sále Starvid 114 úprava zámkové dlažby před vchodem do ŠH a oprava zámkové dlažby na HĎ 40 oprava hydroizolace návštěvnických WC v Planetáriu a drobné opravy interiéru na ŚH 173 výměna zámků dveří a Štefánikově hvězdárně 68 8.1.1 Bezbariérové astronomické pozorování na Hvězdárně Ďáblice (celková hodnota investice) 2 475 848,79 Kč (KV) 1 098 000,00 Kč, (FI) 1 377 848,79 Kč Bylo klíčovým projektem pro rok 2016. Na Hvězdárně Ďáblice byl vybudován unikátní systém, který umožňuje vozíčkářům přímé vizuální astronomické pozorování velkým dalekohledem. V rámci investice byly také upraveny prostory hvězdárny pro bezbariérový pohyb. Protože Městská část Praha Ďáblice vytrvale sabotuje naše snahy o vybudování bezbariérového přístupu ke hvězdárně, museli jsme sáhnout k nouzovému řešení a instalovat schodovou plošinu na hlavní schodiště hvězdárny místo předpokládaného chodníku, který by vedl přímo do východní kopule. Systém bezbariérového astronomického pozorování (BAP) na Hvězdárně Ďáblice využívá unikátních vlastností tzv. Coudé montáže dalekohledu ve východní kopuli hvězdárny. Dalekohledová montáž zajišťuje, že dalekohled je možné zamířit k pozorovanému objektu na obloze a to, že dalekohled bude objekt během pozorování sledovat. Montáž totiž musí kompenzovat otáčení Země kolem její osy. Zatímco u jiných typů montáží se okulár pohybuje, podle velikosti dalekohledu až o jednotky metrů, a pozorování probíhá ze schůdků či žebříčků, v případě Coudé montáže se okulár nepohybuje. Toho využíváme pro bezbariérové pozorování. Velmi zjednodušeně řečeno, stačí jenom vozíčkáře dopravit k okuláru. Hlavní součástí systému BAP je zdvižná plošina, která dopravuje vozíčkáře k dalekohledu. Vzhledem k tomu, že v kopuli je relativně málo 43

místa, jenom tolik, aby se v ní mohl volně pohybovat dalekohled, musela být plošina navržena tak, aby mu v žádném případě nepřekážela. Museli jsme také upravit okulárový nástavec tak, aby s ním mohli pozorovat jak stojící, tak i sedící osoby a nedocházelo ke změně zaostření. Další drobné úpravy bylo nutné provést v interiéru hvězdárny. Původně byl navržen přístup do hvězdárny pro handicapované po chodníku, který by byl vybudován v místě původní vozové cesty využívané při stavbě třetí kopule. Tím by vznikl nejenom bezbariérový přístup přímo do budovy v místě východní kopule hvězdárny, ale byl by zajištěn i přístup do třetí samostatně stojící kopule. Bohužel na toto jednoduché a přirozené řešení nenavazuje žádná komunikace. Chodník v místě předpokládané obslužné komunikace je rozbitý a v blízkosti neexistuje ani odstavná plocha. Aby systém BAP mohl vůbec fungovat, museli jsme na hlavní přístupové schodiště hvězdárny instalovat schodovou plošinu, která je ovšem pomalá a je vystavena povětrnostním vlivům i útokům vandalů. Paradoxně nejsložitější problém tedy není vlastní BAP, ale to, jak dopravit handicapované ke hvězdárně. Musí totiž nějak ke hvězdárně dojet, vystoupit z auta a dostat se k budově. Mlatová cesta ani zatravňovací dlaždice nejsou pro pohyb vozíků vhodné, navíc hvězdárna je v provozu celoročně. Obslužná, celoročně sjízdná komunikace je tedy pro hvězdárnu naprostou nutností. I bez této komunikace je zprovoznění BAP významným krokem pro podporu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO). 8.1.2 Úprava interiéru západní kopule Štefánikovy hvězdárny (KV) 0, - Kč (FI) 0,- Kč Tuto plánovanou akci se nepodařilo v roce 2016 realizovat a to zejména ze dvou důvodů prvním je administrativní složitost celého procesu v případě památkově chráněného objektu, druhým důvodem byly extrémně příznivé podmínky a velké množství návštěvníků v období jaro-podzim. Odstavení jedné kopule by za takové situace velmi zkomplikovalo provoz hvězdárny. Akce by měla proběhnout v roce 2017. 44

8.1.3 Záložní datové úložiště NAS Synology 40TB pro Planetarium (KV) 0, - Kč (FI) 238 676,50 Kč Počítačová data jsou v současné době čím dál tím cennější. Současná datová úložiště zajišťují poměrně vysokou bezpečnost dat zálohováním disků, ale neřeší situaci, kdy dojde k poškození zálohovacího zařízení. Proto jsme pořídili záložní datové úložiště, které je fyzicky oddělené (nachází se v jiných prostorách) a na které se jednou denně zálohují data z našich serverů a úložišť. Tím by mělo být zajištěna obnovitelnost dat i v případě úplného zničení serveru nebo úložiště. 8.1.4 Digitální panely do výstavního sálu Štefánikovy hvězdárny (KV) 0, - Kč (FI) 441 681,37 Kč Do výstavního sálu bylo pořízeno 7 velkoplošných full HD 55 inteligentních LCD panelů s dotykovou funkcionalitou. To výrazně zjednodušuje a zrychluje přípravu krátkodobých výstav (odpadá nutnost tisku posterů) a současně umožňuje do výstav komponovat interaktivní prvky. Současně to umožňuje i operativní změnu obsahu, například pro školní exkurze. 8.1.5 Pořízení velkoformátového scanneru A0 pro Planetárium (KV) 0, - Kč (FI) 224 670,75 Kč Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy má ve svém archivu přes 20 bm archivních materiálů velká část z nich jsou lihové kopie plánů a velkoformátových technických výkresů, které postupem času blednou a stávají se nečitelnými. Vzhledem k tomu, že se jedná o dokumentaci stále používaných staveb a zařízení, jsou pro nás životně důležité a toto je zřejmě poslední možnost jak je zachránit. Ihned po pořízení jsme začali archiv převádět do digitální podoby. Scanner je také využíván pro přípravu pořadů pro systém Skyskan Definiti 8K. 8.1.6 Nátěr kopulí na Hvězdárně Ďáblice (KV) 0, - Kč (FI) 1 100 627,39 Kč Byla provedena oprava poškozeného měděného oplechování, doplněny chybějící prvky, do východní kopule byl instalován těsnící kartáč a obě kopule byly natřeny na bílo. Současně byl proveden i stříbrno bílý nátěr asfaltové lepenky na vodorovné části střechy. Světlý nátěr kopulí je důležitý, aby 45

se zabránilo tepelnému namáhání kopulí a minimalizovalo se rušení pozorování, které vzniká, když horký vzduch z rozpálených plechů proudí v zorném poli dalekohledu. Pro nátěr kopulí musela být zvolena jiná technologie, protože polymerová barva úspěšně použitá pro nátěr hlavní kopule na Štefánikově hvězdárně na měděných kopulích dostatečně nedržela. 8.1.7 Pořízení užitkového automobilu Volkswagen T6 4motion (KV) 0, - Kč (FI) 1 417 447,09 Kč Pořízení nového vozidla umožní vyřadit z provozu 15 let starý Volkswagen Transporter využívaný hlavně pro účely astrobusu. Nové vozidlo je vybaveno zadní nakládací rampou, podvozek je chráněn přídavnou ochranou proti poškození v terénu, je vybaveno přídavnou baterií, dostatečně výkonnými měniči a nabíjecím systémem. Do vozidla byl instalován sledovací systém GPS a bylo celoplošně polepeno. 8.1.8 Klíčový systém pro Štefánikovu hvězdárnu (KV) 0, - Kč (FI) 67 793,62 Kč Původní systém centrálního klíče byl kvůli svému stáří prakticky neudržovatelný. Proto byl nahrazen novým, který by měl poskytovat vyšší bezpečnost, a který odpovídá současným provozním požadavkům. 8.1.9 Nový projekční systém v sále Starvid v Planetáriu Praha (KV) 0, - Kč (FI) 4 121 735,74 Kč V sále Starvid byl nahrazen stávající poruchový a morálně zastaralý systém Digistar 3 z roku 2005 novým projekčním systémem Skyskan Definiti 4KF. Nový systém promítá podobně jako jeho předchůdce na ploché plátno ale v rozlišení 4K. Obraz je tak kvalitní, s dostatečným rozlišením. Kromě programů planetária tak systém umožňuje promítat ve vysoké kvalitě i filmy, což umožní rozšířit programovou nabídku. Důležitou skutečností je také to, že nový projekční systém je plně kompatibilní se systémem Skyskan Definiti 8K v sále Cosmorama. Výrazně se tím zjednodušuje programová tvorba i údržba. Díky tomu, že oba systémy mají stejné náhradní díly i spotřební materiál, poklesly také náklady na údržbu. Hlavním cílem modernizace bylo zlepšení kvality promítaného obrazu a to zejména rozlišení, jasu, kontrastu a barevného podání a 46

odstranění dělicí čáry mezi obrazy promítanými ze dvou projektorů. Nový projekční systém v sále Starvid má 8 miliónů obrazových bodů, což je 4x větší rozlišení, než měl původní systém. Jas je 3x větší než starý systém. Nový systém umožňuje kromě projekce digitálního planetária promítat i filmy a připojení externího prezentačního počítače. Kromě instalace nového projekčního systému byl instalován chladicí systém projektor má příkon 5 kw - a LED osvětlení. Příkon osvětlení sálu klesl ze 7kW na necelých 1,5 kw. Pro sál byl také vyroben speciální mobilní demonstrační stůl, který umožní v sále při přednáškách předvádět živě různé jevy. Vznikl tak skutečně multifunkční sál, který umožní další rozšíření programové nabídky Planetária Praha. 8.1.10 Replika přistávacího modulu kosmické lodi Vostok (KV) 0, - Kč (FI) 129 992,38 Kč Při příležitost 55 výročí letu prvního člověka do vesmíru připravili pracovníci Planetária model přistávacího modulu kosmické lodi Vostok. Z původně zamýšleného jednoduchého modelu se díky nadšení pracovníků Planetária podařilo vytvořit velmi přesnou repliku, která vzbudila velký ohlas. Proto jsme se rozhodli ji nerozebírat a naopak ji dokončit jako trvalý exponát na stálé astronomické výstavě. 8.1.11 Pořízení kamery GOPRO OMNI (8K fulldome) (KV) 0, - Kč (FI) 169 044,26 Kč Full DOME 8K kameru GOPRO OMNI je unikátní zařízení pro snímání reálného obrazu využitelného pro Skyskan Definiti 8K. Součástí je i specializovaný software. Zařízení hodláme využít pro snímání památek a přírodních scén do pořadů Planetária. 47

8.1.12 Odvod finančních prostředků z fondu investic -> navýšení neinvestičního příspěvku (KV) 0, - Kč (FI) 950 000,00 Kč Odvod finančních prostředků z fondu investic ve výši 950 tis. Kč za současného zvýšení neinvestičního příspěvku o tutéž částku na krytí provozních nákladů - na částečné krytí zvýšené tvorby odpisů a na pořízení doživotních práv k fulldome záběrům polárních září (snímáno na Aljašce a v Kanadě) a fulldome animací pro pořad vesmírný ostrov Země. 8.1.13 Renovace dalekohledů v hlavní a západní kopuli Štefánikovy hvězdárny (KV) 0, - Kč (FI) 0,- Kč Akce nebyla realizována, i když je více než potřebná, vzhledem ke složitosti celé záležitosti se nepodařilo splnit požadavek OZV, aby pro celou akci byl jeden generální dodavatel. Podle našeho názoru, bude nutné celou akci rozdělit na několik dílčích etap, realizovaných různými specializovanými firmami. Pro úplnost uvádíme, že jediná firma, která byla ochotna garantovat opravu dalekohledu Köenig (hlavní kopule Štefánikovy hvězdárny) byla z Německa a požadovala částku kolem 1 miliónu. 8.2 ÚDRŽBA BUDOV V průběhu roku byly prováděny běžné údržbové práce na všech budovách. Částečně byly prováděny vlastními silami, částečně dodavatelsky. V Planetáriu byla opravena kuchyňka pro zaměstnance. Byly také opraveny hydroizolace na obou pánských návštěvnických WC, protože docházelo k zatékání vody do stavební konstrukce objektu. Na Štefánikově hvězdárně byly ve vnitřních prostorách opraveny praskliny ve zdech, opraveno zazdění rámů dveří a vyměněny některé dveře kanceláří. Po dohodě se zástupci Pražské organizace vozíčkářů byly upraveny některé nájezdy do objektu a v objektu. Na konci roku došlo k masivnímu zatékání do podzemní kotelny hvězdárny. Závada vznikla poškozením hydroizolace kořeny rostlin. Celá izolace stropů byla vyměněna, byla doplněna tepelná izolace, opravena poškozená elektroinstalace a instalovány pomocné systémy pro zajištění cirkulace a výměny vzduchu Na Hvězdárně Ďáblice byla prováděna běžná údržba, od poloviny roku v souvislosti se zapůjčením části pozemku 1281/1 do užívání Hvězdárny a planetária hl.m. Prahy byla na tomto pozemku prováděna údržba sekání trávy, odstranění náletových dřevin a řez dřevin. Do konce roku se podařilo dosáhnout stavu, kdy pozemek vypadá udržovaně. 48

8.3 ÚDRŽBA VÝPOČETNÍ TECHNIKY V roce 2016 bylo zásadní vytvoření a spuštění systému, který automaticky zálohuje data z hlavního serveru HaP a provádí zálohovaní dat z diskových polí. Systém se nyní nachází v různých prostorách Planetária, což zvyšuje šance na záchranu dat v případě nepředvídatelných událostí. Koncem roku byly učiněny potřebné kroky k tomu, aby všechna tři střediska přešla na jednotný systém pro rezervace a prodej vstupenek. Sjednocení tohoto systému umožní efektivněji řešit objednávky a statistické vyhodnocení návštěvnosti. V Planetáriu byly v průběhu celého roku průběžně obměňovány nefunkční počítače, monitory a síťové prvky. Statisticky se jednalo o jednotky procent, což v podstatě odpovídá zatížení systémů a není k tomu třeba přijímat zvláštní závěry. Od září je v Planetáriu k dispozici WIFI FREE pro návštěvníky, realizovaná z profesionálních prvků Ubiquiti Networks. Na Štefánikově hvězdárně bylo opraveno projekčního zařízení v hlavní kopuli, které je extrémně namáháno prostředím v kopuli (vlhkost, teplotní výkyvy). Prezentační technika v promítacím sále prošla běžným servisem a upgradem programového vybavení. Na Hvězdárně Ďáblice byly na výstavě instalovány nové počítače s dotykovými displeji. 8.4 ÚDRŽBA POZOROVACÍ TECHNIKY V Planetáriu pokračovaly úpravy firmware systému slunečního dalekohledu a radiometru, zejména s ohledem na zkušenosti získané při akcích typu Přechod Merkuru přes sluneční disk Na Štefánikově hvězdárně bylo na obou dalekohledech přístupných veřejnosti provedeno několik významnějších servisních zásahů. Havarijní stavy souvisely s velkou zátěží v rámci návštěvnického provozu a zejména s celkovým mechanickým opotřebením nejexponovanějších částí přístrojů. Kromě běžných revizí byly provedeny částečné sanace aretačních mechanizmů obou velkých dalekohledů. Komplexní sanací prošla mechanika okulárové části chromosférického dalekohledu. Byla provedena generální revize, čištění a údržba mechaniky pojezdu západní kopule. Na konci roku 2016 došlo k poruše na aretačním mechanizmu dalekohledu v západní kopuli. Po demontáži jednotlivých dílů, jejich očištění a ošetření předepsaným mazivem byl dalekohled uveden do provizorního provozu, ukázala se však nutnost komplexní opravy dalekohledu, jež bude řešena v rámci komplexní opravy dalekohledů v roce 2017. Vybavení dalekohledu v pozorovacím domečku přesnou záznamovou technikou odhalilo špatné ustavení montáže, která je za jasných nocí seřizována pracovníky hvězdárny. Proměření propustnosti filtru chromosférického dalekohledu v hlavní kopuli ukázalo překročení jeho životnosti. V rámci zkušebního provozu byly dokončeny dlouhodobější práce související s další etapou rekonstrukce robotického dalekohledu MARK. Na základě zkušeností z pozorovacího provozu byly finalizovány mechanické modely montáže a kopule, dokončeny práce na softwarovém vybavení a infrastruktuře. Dalekohled přešel ze zkušebního do běžného provozu. Na Hvězdárně Ďáblice byla v rámci projektu Bezbariérové astronomické pozorování provedena údržba 49

dalekohledu ve východní kopuli. Byl opraven pohon kopule a instalováno elektrické otevírání štěrbiny kopule. 8.5 ÚDRŽBA STÁLÝCH EXPOZIC V Planetáriu byla v průběhu celého roku prováděna pravidelná údržba exponátů na stálé astronomické výstavě. Proto je celá výstava i přes extrémní zatížení, kterým denně prochází v dobrém stavu. V příštím roce se bude třeba zaměřit na samolepící popisky exponátů, které jsou velmi často poškozovány. Buď bude nutné najít výrazně odolnější fólii, nebo popisky překrýt průhlednou deskou. Na Štefánikově hvězdárně je stálá expozice v 1. patře po deseti letech na hranici životnosti. V roce 2017 bude bezpodminečně nutné obměnit výpočetní techniku a pravděpodobně upgradovat i výstavní panely. Na Hvězdárně Ďáblice byla provedena větší modernizace v souvislosti s projektem bezbariérového astronomického pozorování. 8.6 BĚŽNÁ ÚDRŽBA V Planetáriu byly provedeny opravy topného systému, které spočívaly především v odstranění netěsností, výměně čerpadel a regulačních prvků. V souvislosti s plánovaným ukončením provozu v učebně byla demontována sedadla, jejichž čalouněné části byly převezeny na Štefánikovu hvězdárnu, kde byly použity místo opotřebovaných v promítacím sále hvězdárny. V rámci běžné údržby byl opraven plot u středního vchodu Štefánikovy hvězdárny, dále proběhla úprava výstavních vitrín v prostoru pokladny a výměna dveří v prostoru návštěvnických toalet. Na zařízeních byly provedeny všechny zákonem předepsané revize a zkoušky. 8.7 AUTOPROVOZ Na konci roku bylo pořízeno nové vozidlo Volkswagen T6 4motion. Bude využíváno především pro Astrobus a expediční výjezdy. Tomu odpovídá i jeho vybavení. Nejvýznamnější změnou je nakládací rampa, která umožňuje snazší manipulaci s přístrojovými boxy. Současně jí lze využít i jako pracovní plochu. Vozidlo má automaticky přepínatelný pohon zadních kol, což zlepšuje jeho jízdní vlastnosti v terénu. Druhá baterie a dostatečně dimenzovaný měnič je standardním vybavením vozidel HaP. Obě starší vozidla jsou na hranici životnosti. Proto na nich byla prováděna jen základní údržba. V souladu s pokyny zřizovatele připravujeme jejich nabidnutí příspěvkovým organizacím nebo odprodej. 50

9. SPOLUPRÁCE S JINÝMI INSTITUCEMI, SLUŽEBNÍ CESTY Planetárium Praha se v posledních letech stává cílem významných návštěv, které buď míří přímo do našeho Planetária, nebo Prahu využívají k tranzitním účelům a při té příležitosti se u nás zastaví. Letos navštívili Planetárium zástupci planetární komunity prakticky z celého světa ze Severní i Jižní Ameriky, Asie, Jihoafrické Republiky i Austrálie. Mezi letošní nejvýznamnější hosty patřil Letec kosmonaut Sergej Vladimir Kovaljonok a skupina zástupců japonských planetárií a firmy GOTO. 9.1 SPOLUPRÁCE S JINÝMI INSTITUCEMI 9.1.1 Spolupráce s institucemi v ČR V roce 2016 pokračovala spolupráce a výměna zkušeností s podobně zaměřenými organizacemi v ČR. Zejména s HaP v Českých Budějovicích a planetáriem zřízeným při Gymnáziu Cheb. V rámci vědeckého a odborného programu spolupracovala hvězdárna zejména s Astronomickým ústavem Univerzity Karlovy, s Masarykovou univerzitou v Brně a dále se Společností pro meziplanetární hmotu a Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS. Výsledkem spolupráce s výše uvedenými institucemi jsou zejména publikace v impaktovaných časopisech, které posilují celkové renomé HaP mezi podobně zaměřenými institucemi v ČR. Pokračovalo naše členství v Asociaci hvězdáren a planetárií ČR. 9.1.2 Spolupráce s institucemi v zahraničí Pokračovali jsme v kontaktech a výměně informací s nejdůležitějšími, zejména evropskými institucemi našeho charakteru a v účasti na mezinárodních projektech. Poměrně rozsáhlá korespondence byla udržována i s profesními a zájmovými organizacemi podobného zaměření. Dva pracovníci Planetária Praha jsou členy Digital Sky Academy. Ing. Jan Šifner je členem IPS (International Planetarium Society) Jako velice přínosné se ukázalo navázání kontaktů s Ruským memoriálním muzeem kosmonautiky. Právě díky těmto kontaktům mohla být připravena výstava kosmická móda plánovaná na 1. polovinu roku 2017. V roce 2016 byla navázána spolupráce s Akademií věd Maďarské republiky a s Univerzitou v Marseille. V obou případech se jedná o spolupráci na databázi tranzitujících exoplanet ETD, která má potenciál stát se nejužívanější databází pro pozorovatele tranzitujících exoplanet na světě. 51

9.2 ZAHRANIČNÍ SLUŽEBNÍ CESTY V roce 2016 se uskutečnila zahraniční cesta ing. Jana Šifnera na konferenci Human Space Exploration v Moskvě a ing. Václava Přibáně na jednání ESOP v Guilfordu v Anglii. 9.2.1 Human space Exploration Conference, Rusko Konference Human Space Exploration je nevýznamnější událostí IAA (International Academy od Astronautics). Konference byla o to významnější, že se konala v roce, kdy si připomínáme 55 výročí letu prvního člověka do vesmíru. Z toho důvodu se konference konala v centru sovětského respektive ruského kosmického výzkumu městečku Koroljovo. Všichni se jednoznačně shodli na v odpovědi na otázku vztahu robotického a pilotovaného kosmického výzkum. Řekli, že otázka Proč utrácet miliardy a riskovat životy při pilotovaném kosmickém výzkumu je uměle vytvořená politiky a médii, průzkum (rozuměj exploration) se bez lidí neobejde a robotické systémy budou při tomto průzkumu pomáhat. Byla připomenuta věta Hodina práce odborníka na povrchu planety může ušetřit roky při posílání kosmických sond k planetě Pokud jde o výhled do budoucnosti, představitelé ESA a NASA se omezili na obecné formulace a využívání Mezinárodní orbitální stanice (ISS), představitelé dalších kosmických velmocí Ruska a Číny přednesli poměrně jasné představy o budoucím výzkumu. Velmi důležitým prvkem konference bylo, že se jí účastnili ve velkém nejen pracovníci RKS-Eněrgia ruského výrobce raketové techniky, ale také řada ruských aktivních kosmonautů, s nimiž se bylo možné v kuloárech setkávat a diskutovat. V rámci konference jsme měli možnost navštívit místa, která nejsou běžně přístupná ať už to bylo Centrum řízení kosmických letů, Centrum přípravy kosmonautů ve Hvězdném městečku nebo továrna RKS-Eněrgija. 52

9.2.1 Sympozium ESOP XXXV Guilford, Anglie Evropské sympozium o zákrytových projektech ESOP (European Symposium on Occultation Projects) pořádala IOTA/ES a Britská astronomická společnost ve dnech 19. 8. až 21. 8. na universitě Surrey ve městě Guilford. Na jednací dny navázaly dvě exkurze 22. 8. a 23. 8. Zúčastnilo se ho 38 účastníků z 6 států Evropy. V sekci zákrytů hvězd Měsícem byl zařazen i český příspěvek, ve kterém bylo předvedeno zpracování starších videozáznamů současnými softwarovými prostředky. Součástí sympozia byly i exkurze na hvězdárnu Clanfield, včetně prohlídky Stonehenge a bývalou observatoř Herstmonceux. Příští ESOP XXXVI se bude konat ve městě Freiberg, SRN ve dnech 15. 9. - 17. 9. 2017. 53

10. HANDICAPOVANÉ OSOBY V souladu se strategií zřizovatele hl. m. Prahy se snažíme zpřístupňovat naše objekty handicapovaným spoluobčanům. V roce 2006 byl ve středisku Planetárium a na Štefánikově hvězdárně uveden do provozu systém bezbariérového pohybu. Objekt Hvězdárny Ďáblice byl bezbariérově zpřístupněn v roce 2016, v rámci našeho projektu Bezbariérové astronomické pozorování (BAP). Zprovoznění BAP je významným krokem pro podporu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO). Systém bezbariérového astronomického pozorování (BAP) na Hvězdárně Ďáblice využívá unikátních vlastností tzv. Coudé montáže dalekohledu ve východní kopuli hvězdárny. Zatímco u jiných typů montáží se okulár pohybuje, podle velikosti dalekohledu až o jednotky metrů, a pozorování probíhá ze schůdků či žebříčků, v případě Coudé montáže se okulár nepohybuje. Toho využíváme pro bezbariérové pozorování. Velmi zjednodušeně řečeno, stačí jenom vozíčkáře dopravit k okuláru. Hlavní součástí systému BAP je zdvižná plošina, která dopravuje vozíčkáře k dalekohledu. Při její realizaci bylo třeba vyřešit, aby nemohlo dojít ke kolizi plošiny a dalekohledu. Museli jsme také upravit okulárový nástavec tak, aby s ním mohli pozorovat jak stojící, tak i sedící osoby a nedocházelo ke změně zaostření. Celý interiér hvězdárny byl upraven pro bezbariérový pohyb. Protože Městská část Praha Ďáblice vytrvale sabotuje naše snahy o vybudování bezbariérového přístupu ke hvězdárně, museli jsme sáhnout k nouzovému řešení a místo chodníku, který by vedl přímo k východní kopuli, jsme museli instalovat schodovou plošinu na hlavní schodiště hvězdárny. Systém bezbariérového přístupu v Planetáriu je využíván jak jednotlivci, tak objednanými skupinami. Z řad veřejnosti navštíví Planetárium měsíčně v průměru 10 handicapovaných osob využívajících především přepravu výtahem do sálů. Díky integraci handicapovaných dětí do školních kolektivů jsou odbavovány vozíky i během standardních školních představení. To klade samozřejmě větší nároky na celý systém odbavování návštěvníků. Stejně jako v předchozích letech i v roce 2016 byla pro skupiny handikapovaných dětí i dospělých uspořádána speciální představení v samostatných termínech tak, aby byl dostatečný časový prostor pro odbavení většího počtu vozíků a aby byl zajištěn komfort návštěvníků. Vedle Jedličkova ústavu a škol využili v roce 2016 tuto možnost například Sdružení pro komplexní péči při dětské mozkové obrně, z. s., Speciální škola Chomutov, ale i Kontaktní centrum pro oběti nacismu. 54

Handicapovaní hodnotí systém vesměs velmi kladně. Určitým problémem jsou těžké elektrické vozíky pro ležící osoby, které v podstatě není možné naším systémem přepravovat. Na Štefánikově hvězdárně je systém bezbariérového pohybu využíván spíše sporadicky. Nejčastěji ho využívají handicapované děti integrované do školních kolektivů. Díky spolupráci, kterou se podařilo navázat při realizaci BAP na hvězdárně Ďáblice s Pražskou organizací vozíčkářů jsme ve druhé polovině roku realizovali na Štefánikově hvězdárně některé drobné úpravy, které usnadní pohyb vozíčkářů. I nadále zůstává největším problémem možnost příjezdu k objektům. Od konce roku 2015 platí nová úprava povolování vjezdů k objektů, která zjednodušila příjezd do Planetária nebo na Štefánikovu hvězdárnu. Hvězdárna Ďáblice bohužel i přes proklamace zůstává bez celoročně sjízdné komunikace. 55

11. ROZBOR HOSPODAŘENÍ KOMENTÁŘ K TABULKÁM ROZBORU HOSPODAŘENÍ Hvězdárna a Planetárium hl. m. Prahy měla pro rok 2016 schválený neinvestiční příspěvek ve výši 26 444,7 tis. Kč. Ten byl v průběhu roku navýšen na 27 514,8 tis. Kč (950 tis. Kč na částečné krytí zvýšené tvorby odpisů a na pořízení doživotních práv k fulldome záběrům polárních září a fulldome animací pro pořad Vesmírný ostrov Země a 87,4 tis. Kč navýšení platových tarifů. I přes vyšší náklady (105,1 % UR) se podařilo udržet vyrovnaný rozpočet. Tento výsledek byl možný především díky velmi dobrým tržbám (131,72 % UR). Hospodářský výsledek v doplňkové činnosti po zdanění činil 517,02 tis. Kč. Celkové výnosy v hlavní činnosti byly splněny na 132,89 % a náklady na 105,10%, ve vedlejší činnosti byly výnosy splněny na 133,37 % a náklady na 160,33 %. HLAVNÍ ČINNOST Tržby z hlavní činnosti Neinvestiční příspěvek Náklady na hlavní činnost Hospodářský výsledek před zdaněním 10 405 tis. Kč 27 514,8 tis. Kč 37 920 tis. Kč 0 tis. Kč Celkově jsou výnosy roku 2016 o 232 tis. Kč lepší než v roce 2015. Prostý nárůst tržeb ze vstupného byl 160 tis. Kč. Na dobrém výsledku se tentokrát podílela především Štefánikova hvězdárna, což bylo způsobeno téměř ideálním počasím v letních měsících. Tržby ze vstupného tvoří 82,17 %. Prodej zboží představuje 5,06 % a ostatní výnosy 6,33 %. Prodej služeb zahrnuje především tržby za kurzy a kroužky, takže tržby ze vstupného ve skutečnosti představují téměř 87,66%. VÝNOSY CELKEM ROK 2016 10 405 442 podíl na výnosech % Vstupné 8 550 333 82,17% tržby za prodané zboží 335 180 3,22% tržby za prodané zboží poštou 191 777 1,84% Astrobus 98 800 0,95% prodej služeb 571 195 5,49% ostatní 658 154 6,33% Všechna střediska Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy navštívilo v roce 2016 přes 139,5 tisíce osob, oproti roku 2015 to představuje absolutní nárůst o 2 337 osob. Na obou hvězdárnách byl celkový nárůst přes 4 300 návštěvníků, v Planetáriu opět došlo k mírnému poklesu. Pokles počtu návštěvníků Planetária souvisí s jistou nasyceností, která byla dána především zprovozněním nového projekčního systému v roce 2014 a oslavami 55 let Planetária v roce 2015. Ve druhé polovině roku se podařilo tento nepříznivý trend zvrátit, ale rekordní tržby a návštěvnost z roku 2015 nebyly dosaženy. Pokračuje trend vývoje struktury návštěvníků, který započal už v roce 2013. Zatím co počet školních výprav klesá, narůstá podíl veřejnosti. 56

Celková výše nákladů byla cíleně koordinována v souladu s vývojem tržeb v hlavní činnosti a zisku v doplňkové činnosti. Náklady převyšující náklady stanovené upraveným rozpočtem byly kryty výhradně z vlastních zdrojů. Spotřebované nákupy Spotřebované nákupy byly splněny na 104,4 %. Nákupy spotřebního materiálu byly čerpány na 177,1 %. Na překročení plánované hodnoty měl vliv zejména nákup materiálu pro repliku kosmické lodi Vostok aktivováno jako investice v hodnotě 130 tis. Kč, spotřební materiál na interaktivní show na Štefánikově hvězdárně a v Planetáriu, náhradní díly pro výpočetní techniku, spotřební materiál na opravy ve všech střediscích. V oblasti nákupů drobného hmotného majetku byly náklady překročeny o 272,1 tis. Kč (plnění na 236,04%). Vzhledem k vyšším výnosům bylo možné překročit plánované náklady. Byl pořizován drobný majetek, nezbytný pro činnost organizace, mimo jiné v souvislosti s oslavami 60 let Hvězdárny Ďáblice byly pořízeny počítače a dotykové monitory na výstavu, nebo v souvislosti s přechodem na jednotný systém prodeje vstupenek bylo pořízeno potřebné vybavení. Položku spotřeba energie se podařilo snížit o více než 71 tis. Kč (plnění na 91,5 % původně plánovaných nákladů) a to i přes to, že v roce 2016 opět mírně narostl instalovaný výkon. Hlavní zásluhu na tom mělo především individuální dojednání cen s dodavateli plynu a elektřiny. V současné době odebíráme tyto komodity za ceny lepší, než nabízí MHMP v rámci centralizovaného zadávání. Rok 2016 byl sice teplejší, takže jsme mohli ušetřit za vytápění, bohužel energie ušetřená na vytápění byla spotřebována z větší části na chlazení v letních měsících, podobně jako v roce 2015. Čerpání nákladů v položce prodej zboží úzce souvisí s tržbami za prodané zboží. Vzhledem k tomu, že stále vzrůstá podíl zboží prodávaného v souladu se zřizovací listinou v rámci doplňkové činnosti, byly náklady nižší než plán (plnění na 93,21 %). Služby Služby byly čerpány na 132,49 %. V oblasti úklidových prací byly náklady čerpány na 98,86 %. Čerpání je dáno smluvně. Čerpání v oblasti výkonu spojů bylo 104,88 %. V roce 2016 byla v rozpočtu Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy na opravy a udržování plánována částka 950 tis. Kč. Vzhledem k vyšším výnosům bylo možné přistoupit k některým dalším, akcím údržby. Náklady v oblasti údržby byly čerpány do výše 1 324,7 tis. Kč, tedy na 139,45% UR. Z mimořádných oprav uvádíme například havarijní opravu hydroizolace kotelny na Štefánikově hvězdárně, opravu hydroizolace pánských WC v Planetáriu Praha, drobné stavební úpravy na Štefánikově hvězdárně nebo úpravy zámkové dlažby před Štefánikovou hvězdárnou. Přehled akcí údržby je v následující tabulce: Co tis. Kč Běžná údržba - PL 182 Běžná údržba - ŠH 20 Běžná údržba - HĎ 70 o+ú výstavy a projekční techniky 370 autoprovoz 1 oprava kuchyňky pro pracovníky Planetária 35 havarijní oprava hydroizolace kotelny na Štefánikově hvězdárně 252 57

Cestovné a Služební cesty byly omezeny na nejnutnější minimum (čerpání na 86,26 %). Náklady na reprezentaci byly čerpány ve výši 33,7 tis. Kč (čerpání na 67,38 %). Ostraha objektů (čerpání na 98,06 %). Díky vynikající spolupráci s městskou policí byl v roce 2016 vyřešen problém s bezdomovci v okolí Planetária. Propagace (čerpání na 83,29 %) Ve srovnání s rokem 2015 byl výrazně navýšen rozpočet na PR. Osobní náklady Osobní náklady byly splněny na 101,62 %. To bylo způsobeno zvýšenými náklady zákonného pojištění a zákonnými sociálními náklady s ohledem na navýšení platových tarifů podle nařízení vlády č.316/2016 Sb (usnesení RHMP č 2699/2016) a povoleným čerpáním z fondu odměn (usnesení RHMP č. 794/2016). OON byly čerpány na 99,53 % UR ale na 129,39 % SR, nárůst byl dán přiznáním vyšší hodinové mzdy pro pořadatelskou službu v Planetáriu, což se projevilo jejím výrazným zkvalitněním. Položka mzdové náklady byla čerpána na 100,00 %. Viz usnesení RHMP 2699/2016 ze dne 1. 11. 2016. Požadavek na zaměstnávání ZTP se nepodařilo splnit. Byl proveden povinný odvod do státního rozpočtu ve výši 11,48 tis. Kč. Čerpání v položce zákonné soc. pojištění stejně jako náklady na FKSP je dáno zákonem a plně odpovídá zvýšení v čerpání položek mzdové náklady a ostatní osobní náklady. Ostatní náklady Ostatní náklady byly čerpány na 81,39 %. Odpisy oprava osvětlení v sále Starvid 114 úprava zámkové dlažby před vchodem do ŠH a oprava zámkové dlažby na HĎ 40 oprava hydroizolace návštěvnických WC v Planetáriu a drobné opravy interiéru na ŚH 173 výměna zámků dveří a Štefánikově hvězdárně 68 Čerpání v položce odpisy bylo splněno na 100,00 % upraveného rozpočtu (109,71 SR). DOPLŇKOVÁ ČINNOST Hospodářský výsledek Hospodářský výsledek po zdanění +567,6 tis. Kč +516,8 tis. Kč V roce 2016 byly realizovány celkem 7 komerčních akcí. Na tomto typu doplňkové činnosti se podílelo pouze Planetárium Praha. Výsledky doplňkové činnosti zlepšuje doplňkový prodej publikací. Celkové tržby činily 1 609,8 tis. Kč, což je o 77,8 tis. Kč více než v roce 2015. Náklady činily 1092,8 tis. Kč, což představuje nárůst o 116 tis. Kč ve srovnání s rokem 2015. Celkový výsledek po zdanění je tak o 39 tis. Kč horší než v roce 2015. 58

INVESTICE Celkové investice 11 337 517,89 Kč V roce 2016 byly použity prostředky v celkové výši 11 337,52 tis. Kč, z toho investiční transfer tvořil 1 098 tis. Kč, vlastní zdroje 10 239,52 tis. Kč. Byly realizovány následující akce: číslo akce 42877 42878 Název akce UR 2016 (tis. Kč) Skutečnost (tis. Kč) FI (tis. Kč) KV (tis. Kč) Bezbariérové astronomické pozorování na Hvězdárně Ďáblice 2562,00 2475,85 1377,85 1098,00 Úprava interiéru západní kopule Štefánikovy hvězdárny 0,00 0,00 0,00 0,00 Záložní datové úložiště NAS Synology 40TB pro Planetarium 250,00 238,68 238,68 Digitální panely do výstavního sálu Štefánikovy hvězdárny 450,00 441,68 441,68 Pořízení velkoformátového scanneru A0 pro Planetárium 235,00 224,67 224,67 Nátěr kopulí na Hvězdárně Ďáblice 1725,00 1100,63 1100,53 Nákup užitkového automobilu Volkswagen T6 4motion 1452,00 1417,45 1417,45 Klíčový systém pro Štefánikovu hvězdárnu 300,00 67,79 67,79 Nový projekční systém v sále Starvid v Planetáriu Praha 4235,00 4121,74 4121,74 Replika přistávacího modulu kosmické lodi Vostok 130,00 129,99 129,99 Pořízení kamery GOPRO OMNI (8K fulldome) 170,00 169,04 169,04 Odvod finančních prostředků z fondu investic -> navýšení neinvestičního příspěvku 950,00 950,00 950,0 PŘEHLED INVESTIČNÍCH AKCÍ V ROCE 2016, ZDŮVODNĚNÍ ZÁVĚREČNÝCH ROZDÍLŮ V ČERPÁNÍ INVESTIC: Bezbariérové astronomické pozorování na Hvězdárně Ďáblice (KV) 1 098 000,00 Kč, (FI) 1 377 848,79 Kč Bylo klíčovým projektem pro rok 2016. Na Hvězdárně Ďáblice byl vybudován unikátní systém, který umožňuje vozíčkářům přímé vizuální astronomické pozorování velkým dalekohledem. V rámci investice byly také upraveny prostory hvězdárny pro bezbariérový pohyb. Protože Městská část Praha Ďáblice vytrvale sabotuje naše snahy o vybudování bezbariérového přístupu ke hvězdárně, museli jsme sáhnout k nouzovému řešení a instalovat schodovou plošinu na hlavní schodiště hvězdárny místo předpokládaného chodníku, který by vedl přímo do východní kopule. 59

Úprava interiéru západní kopule Štefánikovy hvězdárny (KV) 0, - Kč (FI) 0,- Kč Tuto plánovanou akci se nepodařilo v roce 2016 realizovat a to zejména ze dvou důvodů prvním je administrativní složitost celého procesu v případě památkově chráněného objektu, druhým důvodem byly extrémně příznivé podmínky a velké množství návštěvníků v období jaro-podzim. Odstavení jedné kopule by za takové situace velmi zkomplikovalo provoz hvězdárny. Akce by měla proběhnout v roce 2017. Záložní datové úložiště NAS Synology 40TB pro Planetarium (KV) 0, - Kč (FI) 238 676,50 Kč Počítačová data jsou v současné době čím dál tím cennější. Současná datová úložiště zajišťují poměrně vysokou bezpečnost dat zálohováním disků, ale neřeší situaci, kdy dojde k poškození zálohovacího zařízení. Proto jsme pořídili záložní datové úložiště, které je fyzicky oddělené (nachází se v jiných prostorách) a na které se jednou denně zálohují data z našich serverů a úložišť. Tím by mělo být zajištěna obnovitelnost dat i v případě úplného zničení serveru nebo úložiště. Digitální panely do výstavního sálu Štefánikovy hvězdárny (KV) 0, - Kč (FI) 441 681,37 Kč Do výstavního sálu bylo pořízeno 7 velkoplošných full HD 55 inteligentních LCD panelů s dotykovou funkcionalitou. To výrazně zjednodušuje a zrychluje přípravu krátkodobých výstav (odpadá nutnost tisku posterů) a současně umožňuje do výstav komponovat interaktivní prvky. Současně to umožňuje i operativní změnu obsahu, například pro školní exkurze. Pořízení velkoformátového scanneru A0 pro Planetárium (KV) 0, - Kč (FI) 224 670,75 Kč Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy má ve svém archivu přes 20 bm archivních materiálů velká část z nich jsou lihové kopie plánů a velkoformátových technických výkresů, které postupem času blednou a stávají se nečitelnými. Vzhledem k tomu, že se jedná o dokumentaci stále používaných staveb a zařízení, jsou pro nás životně důležité a toto je zřejmě poslední možnost jak je zachránit. Ihned po pořízení jsme začali archiv převádět do digitální podoby. Scanner je také využíván pro přípravu pořadů pro systém Skyskan Definiti 8K. Nátěr kopulí na Hvězdárně Ďáblice (KV) 0, - Kč (FI) 1 100 627,39 Kč Byla provedena oprava poškozeného měděného oplechování, doplněny chybějící prvky, do východní kopule byl instalován těsnící kartáč a obě kopule byly natřeny na bílo. Současně byl proveden i stříbrno bílý nátěr asfaltové lepenky na vodorovné části střechy. Světlý nátěr kopulí je důležitý, aby se zabránilo tepelnému namáhání kopulí a minimalizovalo 60

se rušení pozorování, které vzniká, když horký vzduch z rozpálených plechů proudí v zorném poli dalekohledu. Pro nátěr kopulí musela být zvolena jiná technologie, protože polymerová barva úspěšně použitá pro nátěr hlavní kopule na Štefánikově hvězdárně na měděných kopulích dostatečně nedržela. Pořízení užitkového automobilu Volkswagen T6 4motion (KV) 0, - Kč (FI) 1 417 447,09 Kč Pořízení nového vozidla umožní vyřadit z provozu 15 let starý Volkswagen Transporter využívaný hlavně pro účely astrobusu. Nové vozidlo je vybaveno zadní nakládací rampou, podvozek je chráněn přídavnou ochranou proti poškození v terénu, je vybaveno přídavnou baterií, dostatečně výkonnými měniči a nabíjecím systémem. Do vozidla byl instalován sledovací systém GPS a bylo celoplošně polepeno. Klíčový systém pro Štefánikovu hvězdárnu (KV) 0, - Kč (FI) 67 793,62 Kč Původní systém centrálního klíče byl kvůli svému stáří prakticky neudržovatelný, Proto byl nahrazen novým, který by měl poskytovat vyšší bezpečnost, a který odpovídá současným provozním požadavkům. Nový projekční systém v sále Starvid v Planetáriu Praha (KV) 0, - Kč (FI) 4 121 735,74 Kč V sále Starvid byl nahrazen stávající poruchový a morálně zastaralý systém Digistar 3 z roku 2005 novým projekčním systémem Skysakn Definiti 4KF. Nový systém promítá podobně jako jeho předchůdce na ploché plátno ale v rozlišení 4K. Obraz je tak kvalitní, s dostatečným rozlišením. Kromě programů planetária tak systém umožňuje promítat ve vysoké kvalitě i filmy, což umožní rozšířit programovou nabidku. Důležitou skutečností je také to, že nový projekční systém je plně kompatibilní se systéme Skyskan Definiti 8K v sále Cosmorama. Výrazně se tím zjednodušuje programová tvorba i údržba. Díky tomu, že oba systémy mají stejné náhradní díly i spotřební materiál, poklesly také náklady na údržbu. Replika přistávacího modulu kosmické lodi Vostok (KV) 0, - Kč (FI) 129 992,38 Kč Při příležitost 55 výročí letu prvního člověka do vesmíru připravili pracovníci Planetária model přistávacího modulu kosmické lodi Vostok. Z původně zamýšleného jednoduchého modelu se díky nadšení pracovníků Planetária podařilo vytvořit velmi přesnou repliku, která vzbudila velký ohlas. Proto jsme se rozhodli ji nerozebírat a naopak ji dokončit jako trvalý exponát na stálé astronomické výstavě. 61

Pořízení kamery GOPRO OMNI (8K fulldome) (KV) 0, - Kč (FI) 169 044,26 Kč Full DOME 8K kameru GOPRO OMNI je unikátní zařízení pro snímání reálného obrazu využitelného pro Skyskan Definiti 8K. Součástí je i specializovaný software. Zařízení hodláme využít pro snímání památek a přírodních scén do pořadů Planetária. Odvod finančních prostředků z fondu investic -> navýšení neinvestičního příspěvku (KV) 0, - Kč (FI) 950 000,00 Kč Odvod finančních prostředků z fondu investic ve výši 950 tis. Kč za současného zvýšení neinvestičního příspěvku o tutéž částku na krytí provozních nákladů - na částečné krytí zvýšené tvorby odpisů a na pořízení doživotních práv k fulldome záběrům polárních září (snímáno na Aljašce a v Kanadě) a fulldome animací pro pořad vesmírný ostrov Země. Renovace dalekohledů v hlavní a západní kopuli Štefánikovy hvězdárny (KV) 0, - Kč (FI) 0,- Kč Akce nebyla realizována, i když je více než potřebná, vzhledem ke složitosti celé záležitosti se nepodařilo splnit požadavek OZV, aby pro celou akci byl jeden generální dodavatel. Podle našeho názoru, bude nutné celou akci rozdělit na několik dílčích etap, realizovaných různými specializovanými firmami. Pro úplnost uvádím, že jediná firma, která byla ochotna garantovat opravu dalekohledu Köenig (hlavní kopule Štefánikovy hvězdárny) byla z Německa a požadovala částku kolem 1 miliónu. 62

12. VNITŘNÍ ZÁLEŽITOSTI O RGANIZACE 12.1 STRUKTURA ORGANIZACE I v roce 2016 zůstala zachována středisková struktura, Planetárium Praha se vzhledem k počtu zaměstnanců dělí na programové a technicko-provozní oddělení. Hvězdárna Ďáblice a Štefánikova hvězdárna se vzhledem k malému počtu zaměstnaců na oddělení nedělí. Přímo v působnosti ředitele zůstává ekonomické odd. a autoprovoz. Zůstává pouze jeden zástupce ředitele, který je jmenován z řad vedoucích specializovaných oddělení. Přímo podřízen řediteli je i specialista na vnitřní kontrolní systém. Pro rok 2016 byl stanoven limit 35 přepočtených zaměstnanců. 12.2 PERSONÁLNÍ OTÁZKY V roce 2016 bylo dosaženo stavu 28,6 přepočtených osob (schváleno 35). Nižší počet pracovníků je dán určitou fluktuací nových zaměstnaců a také dlohodobými pracovními neschopnostmi některých zaměstnanců (nemoc, mateřská, popřípadě rodičovská dovolená). Na nižší plnění v letošním roce má vliv neobsazení míst pokladních na Štefánikově hvězdárně pokladní byli převedeni na DPČ, což nám umožňuje zajistit jim alespoň částečně akceptovatelný plat. Dále pokračujeme ve vyhledávání specialistů, potřebných pro zajištění úkolů organizace. Obecně lze ale říci, že za současné situace a při platových možnostech daných platovými předpisy je velmi obtížné získat kvalitní pracovníky. Vhodnou konstrukcí plánu odměn je zajištěn motivační systém tak, aby byli zaměstnanci zainteresováni na plnění hlavních úkolů organizace. 12.3 VNITŘNÍ KONTROLNÍ SYSTÉM 1. Stručné zhodnocení výsledků řídicích kontrol V souladu se zákonem č. 320/2001 Sb O finanční kontrole v platném znění a s prováděcí vyhláškou č.416/2004 Sb. O finanční kontrole ve státní správě je řídící kontrola organizace zabezpečena Směrnicí Řídící kontrola v HaP s účinností od 1.5.2008 a navazujícími dodatky. Obsahem dané směrnice je stanovení posloupností provádění kontrolních činností v závislosti na plánovaných příjmech, výdajích a stanovení rozsahů kompetencí jednotlivých vedoucích pracovníků (příkazce operací, správce rozpočtu, hlavní účetní), kteří společně vytváří v obecné rovině vnitřní kontrolní systém naší příspěvkové organizace. Cílem provádění kontrolní činnosti je účinné zabezpečení hospodárnosti organizace, plánování a plnění daného rozpočtu, účelné a efektivní využívání svěřeného majetku. Neodmyslitelně k tomu patří i průběžné provádění kontroly stavu, evidence a inventarizace svěřeného majetku. Nedílnou součástí je zajištění plnění závazků organizace k zaměstnancům, dodavatelům i finančním úřadům. Hlavní směry prováděné kontrolní činnosti 1.1. Především se jedná o pravidelnou kontrolu bankovních operací a zajištění plně stabilního cash flow na všech bankovních účtech organizace. Tyto operace jsou prováděny pouze určenými zaměstnanci, vybavenými podpisovým právem k jednotlivým účtům organizace a nejsou součástí výše uvedené řídící kontroly HaP. 1.2. Kontrola operací s finanční hotovostí je v organizaci zajištěna dvoustupňovou kontrolou. V prvé řadě je účinnost kontrol dána systémem řídící kontroly v HaP. 63

Dalším, neméně důležitým aspektem je pak průběžné provádění kontrol stavu finančních prostředků na všech pokladnách i na BU. Nosnou částí těchto kontrol jsou především: - kontrola dodržování limitů hotovosti stanovených pro jednotlivé pokladny organizace, limity jsou stanoveny v souladu s se směrnicí Systém zpracování účetnictví, Příloha 7, čl.2 - kontrola správného používání vhozových trezorů dle směrnice Systém zpracování účetnictví, Příloha 7, čl.3 s platností a účinností od 1.4.2014 - kontrola manipulace s finanční hotovostí oprávněných zaměstnanců HaP - kontrola včasnosti svozů finanční hotovosti do banky bezpečnostní agenturou 1.3. Provádění cyklických (čtvrtletních) kontrol stavu zásob zboží na všech skladech organizace určeného nejenom k spotřebě, ale i k dalšímu prodeji. 1.4. Necyklické kontroly účetních dokladů a smluv prováděné správcem rozpočtu. Zvláště pak je prováděna nepravidelná, ale důsledná kontrola všech pokladních dokladů signovaných správcem rozpočtu. 1.5. Kontrola hospodárnosti vozového parku. Organizace provádí kontroly hospodárného využívání svých jednotlivých vozů. Pravidelně jsou sledovány ujeté km i průměrná spotřeba paliva jednotlivých vozidel. Všechny vozy jsou vybaveny satelitním sledovacím zařízením, které sleduje pohyb vozidla a zaznamenává jej. Při řídících kontrolách nebyla v roce 2016 zjištěna žádná manka ani škody u hmotného a nehmotného majetku a materiálu. U zásob zboží nebylo též zjištěno žádné manko. Tato skutečnost byla stvrzena inventarizací ke dni 31. 12. 2016 provedená ve smyslu zákona o účetnictví a v souladu s PŘ č.06/2016 a na základě Usnesením RHMP pro rok 2016 č. 2678 ze dne 1. 11. 2016, která v příloze č. 1 zdůrazňuje postupy a termíny předání dokumentace na MHMP, platné pro rok 2016. 2. Přehled o kontrolních zjištěních, předaných k dalšímu řízení podle zvláštních právních předpisů. Stále trvá pohledávka za bývalou zaměstnankyní organizace zapříčiněná mankem na hlavní pokladně v celkové výši 1.092.000,-Kč. Rozhodnutím soudu je odsouzená bývalá zaměstnankyně povinna uhradit celou výši zpronevěřené finanční hotovosti organizaci. Rozsudek nabyl právní moci dne 26. 3. 2011. Následně byl naší organizací podán k soudu návrh na exekuční řízení, které dne 18. 5. 2011 bylo zahájeno. Usnesením Okresního soudu Praha východ, ze dne 30. 5. 2011 byl provedením exekuce pověřen soudní exekutor JUDr. Milan Makarius. Do 31. 12. 2011 bylo vymoženo celkem 7.391,-Kč. Do 31. 12. 2012 bylo celkem vymoženo 25.639,53 Kč. Do 31. 12. 2013 bylo celkem vymoženo 26.139,53,-Kč. Na základě bilanční roční zprávy exekuční kanceláře JUDr. Milana Makariuse ze dne 31. 12. 2015 bylo zajištěno, že stav pohledávky za bývalou zaměstnankyní je beze změny oproti roku 2014. Ze zprávy exekuční kanceláře JUDr. Milana Makariuse vyplývá, že povinná se trvale vyhýbá příjmům finančních prostředků, z kterých by bylo možné hradit naší organizaci vzniklou pohledávku. Bilanční zpráva za rok 2016 doposud nebyla dodána. Exekuční kancelář JUDr. Milana Makariuse potvrdila po telefonickém dotazu, že bilanční zpráva bude dodána v nejbližších dnech. Zároveň nám bylo sděleno, že i v roce 2016 se bývalá zaměstnankyně nadále vyhýbá jakékoliv činnosti se zajištěným finančním příjmem, který by mohl být předmětem úhrady exekuční pohledávky. 64

3. Odvody za porušení rozpočtové kázně a výše sankcí V roce 2016 nebyly naší organizaci uděleny Finančním úřadem pro Prahu 7 žádné odvody a sankce za porušení rozpočtové kázně. Podle zák. 435/2004 Sb. v plat. znění je povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením 1,17 osoby na naši organizaci. HaP v současné době zaměstnává 1 osobu se zdravotním postižením ( 81, 2a). Větší podíl osob není možný zaměstnat vzhledem k charakteru činností. Na základě Oznámení o plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele podle 83 zákona č.435/2004sb o zaměstnanosti byla vypočtená výše odvodu v celkové částce 11.475,-Kč a tato bude v řádném termínu odvedena do státního rozpočtu. 4. Výsledky veřejnoprávních kontrol Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy je příspěvkovou organizací. V roce 2016 naše organizace v souladu se zákonem 360/2014 Sb. ze dne 22. 12. 2014 s účinností od 1. 1. 2016 a v souladu se zákonem 253/2004Sb 101c 101i podává jedenkrát měsíčně kontrolní hlášení (speciální daňové tvrzení) o pohybu všech daňových dokladů, které organizace přijímá, či vystavuje. Dále naše organizace v souladu se zákonem 340/2015 Sb. s účinností od 1. 7. 2016 eviduje všechny své smlouvy a objednávky ve výši nad 50.000,-Kč v registru smluv při Ministerstvu vnitra. Za dobu platnosti této povinnosti bylo naší organizací do registru smluv uloženo 13 smluv. 12.4 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI V roce 2016 se uskutečnily všechny zákonem stanovené revize a prohlídky; zjištěné, vesměs drobné závady byly průběžně odstraňovány. Uskutečnila se rovněž veškerá potřebná periodická školení. Pravidelně byla v součinnosti s vybranými školami procvičována evakuace objektu Planetária. Byla provedena celková revize požárních směrnic a evakuačních postupů. Tyto byly pečlivě procvičovány. Během hodnoceného období nedošlo k žádnému pracovnímu úrazu a k žádné mimořádné události z hlediska BOZP nebo PO. 18. dubna 2016 proběhla tématická kontrola HZS, zaměřená na požární dokumentaci a dodržování protipožárních předpisů žádné závady nebyly zjištěny Na konci roku byla uzavřena nová smlouva o pracovnělékařských službách s MUDr Evou Křečkovou. Tato smlouva zohledňuje platnou legislativu a zařazení pracovních činností v HaP do první kategorie. 65

OBSAH 1. NÁVŠTĚVNÍCI, PROGRAMOVÁ TVORBA... 5 1.1 Programová tvorba... 5 1.2 Planetárium Praha... 8 1.2.1 Programy pro školy... 10 1.2.1.1 Programy v sále Cosmorama pro školy... 13 1.2.1.2 Programy v sále Starvid pro školy... 14 1.2.1.3 Pořady v učebně pro školy... 14 1.2.2 Audiovizuální programy a přednášky pro veřejnost... 14 1.2.2.1 Programy v sále Cosmorama pro veřejnost... 15 1.2.2.2 Programy v sále Starvid pro veřejnost... 15 1.3 Štefánikova Hvězdárna... 16 1.3.1 Programy pro školy... 17 1.3.2 Audiovizuální programy, přednášky a další akce pro veřejnost... 17 1.3.3 Astronomická pozorování pro veřejnost... 18 1.3.4 Astrobus (astronomická pozorování na letních táborech a školách v přírodě)... 18 1.4 Hvězdárna Ďáblice... 19 1.4.1 Přednášky pro školy... 19 1.4.2 Pořady pro veřejnost... 19 1.4.3 Astronomická pozorování pro veřejnost... 19 2. KURZY A KROUŽKY, ZÁJMOVÁ ČINNOST... 20 2.1 Kurzy a kroužky... 20 2.1.1 Astroškolička (Štefánikova hvězdárna)... 20 2.1.2 Astronomický kroužek (Hvězdárna Ďáblice)... 20 2.1.3 Astronomický kroužek (Štefánikova hvězdárna)... 20 2.1.4 Astronomický kurz I. ročník (Planetárium Praha)... 21 2.1.5 Astronomický kurz II. ročník (Štefánikova hvězdárna)... 21 2.1.6 Cvičení z astronomie (Štefánikova hvězdárna)... 21 2.1.4 Prázdniny pod hvězdami (Štefánikova hvězdárna)... 22 3. MIMOŘÁDNÉ AKCE A KRÁTKODOBÉ AKCE... 23 3.1 Krátkodobé akce... 23 3.1.1 Odhalení repliky přistávacího modulu Vostok 1... 23 3.1.2 Setkání s kosmonautem Sergejem Vladimirem Kovaljonkem... 23 3.1.3 Premiéra pořadu Let člověka do vesmíru... 24 3.1.4 Celovečerní hraný dokument Gagarin - první ve vesmíru... 24 3.1.5 Astronomická událost roku - přechod Merkuru přes Slunce... 24 3.1.6 Dětský víkend... 25 3.1.7 Dětský den... 26 3.1.8 Zažít Ďáblice jinak... 26 3.1.9 Světový den Alzheimerovy choroby... 26 3.1.10 Noc vědců... 26 3.1.11 Dětský den... 27 3.1.12 Slavnostní otevření sálu Starvid s modernizovaným projekčním systémem 4K... 27 3.1.13 Víkend s kometou... 28 3.1.14 Československá kosmická sci-fi v Planetáriu... 28 3.1.15 Bezbariérové astronomické pozorování na Hvězdárně Ďáblice 60 let provozu hvězdárny Ďáblice... 28 3.1.16 Úplněk v perigeu - Superúplněk... 29 3.1.17 Výstava Za tajemstvím betlémské hvězdy - Nová radnice na Mariánském náměstí... 30 3.1.18 Vánoční prázdniny... 30 66

4. VÝSTAVY... 31 4.1 Stálá astronomická výstava ve foyeru Planetária... 31 4.2 Krátkodobé výstavy (Planetárium)... 31 4.3 Stálá výstava na Štefánikově hvězdárně... 32 4.4 Krátkodobé výstavy (Štefánikova hvězdárna)... 32 5. ODBORNÁ ČINNOST... 34 5.1 Vědecká činnost... 34 5.2 Odborná pozorování... 35 5.2.1 CCD sekce... 35 5.2.2 Sluneční sekce... 36 5.2.3 Pozorování zákrytů hvězd Měsícem a dalšími tělesy sluneční soustavy na Hvězdárně Ďáblice... 36 5.2.4 Dalekohled MARK... 37 5.2.5 Studentské projekty... 37 5.3 Spolupráce s vysokými školami... 37 5.4 Publikační činnost... 38 6. VYDAVATELSKÁ ČINNOST... 40 6.1 Ediční činnost HaP v roce 2016... 40 7. KOMERČNÍ AKTIVITY... 41 8. ÚDRŽBA A TECHNICKÝ ROZVOJ... 42 8.1 Investiční akce a akce mimořádného charakteru... 42 8.1.1 Bezbariérové astronomické pozorování na Hvězdárně Ďáblice... 43 8.1.2 Úprava interiéru západní kopule Štefánikovy hvězdárny... 44 8.1.3 Záložní datové úložiště NAS Synology 40TB pro Planetarium... 45 8.1.4 Digitální panely do výstavního sálu Štefánikovy hvězdárny... 45 8.1.5 Pořízení velkoformátového scanneru A0 pro Planetárium... 45 8.1.6 Nátěr kopulí na Hvězdárně Ďáblice... 45 8.1.7 Pořízení užitkového automobilu Volkswagen T6 4motion... 46 8.1.8 Klíčový systém pro Štefánikovu hvězdárnu... 46 8.1.9 Nový projekční systém v sále Starvid v Planetáriu Praha... 46 8.1.10 Replika přistávacího modulu kosmické lodi Vostok... 47 8.1.11 Pořízení kamery GOPRO OMNI (8K fulldome)... 47 8.1.12 Odvod finančních prostředků z fondu investic -> navýšení neinvestičního příspěvku... 48 8.1.13 Renovace dalekohledů v hlavní a západní kopuli Štefánikovy hvězdárny... 48 8.2 Údržba budov... 48 8.3 Údržba výpočetní techniky... 49 8.4 Údržba pozorovací techniky... 49 8.5 Údržba stálých expozic... 50 8.6 Běžná údržba... 50 8.7 Autoprovoz... 50 9. SPOLUPRÁCE S JINÝMI INSTITUCEMI, SLUŽEBNÍ CESTY... 51 9.1 Spolupráce s jinými institucemi... 51 9.1.1 Spolupráce s institucemi v ČR... 51 67

9.1.2 Spolupráce s institucemi v zahraničí... 51 9.2 Zahraniční služební cesty... 52 9.2.1 Human space Exploration Conference, Rusko... 52 9.2.1 Sympozium ESOP XXXV Guilford, Anglie... 53 10. HANDICAPOVANÉ OSOBY... 54 11. ROZBOR HOSPODAŘENÍ... 56 Hlavní činnost... 56 Doplňková činnost... 58 Investice... 59 Přehled investičních akcí v roce 2016, zdůvodnění závěrečných rozdílů v čerpání investic:... 59 12. VNITŘNÍ ZÁLEŽITOSTI ORGANIZACE... 63 12.1 Struktura organizace... 63 12.2 Personální otázky... 63 12.3 Vnitřní kontrolní systém... 63 12.4 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci... 65 PŘÍLOHY... 69 68