Osteologie pro archeology

Podobné dokumenty
Lebka (cranium) význam : ochrana mozku ochrana smyslových orgánů

KOSTRA HLAVY. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Kosti splanchnokrania

Obličejová část lebky - SPLANCHNOCRANIUM

Fossa cranii anterior media posterior

Stomatologie I pro SZŠ a VOŠ

Skeleton - cranium (kost, stavba, spojení kostí, kostra lebky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Anatomie kostry. Kostra psa. 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka. 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky.

LEBKA JAKO CELEK MOZKOVÁ ČÁST LEBKY 1.CALVARIA. 2.a) BASIS CRANII INTERNA:

Základy osteologie Anatomické názvosloví

Šablona č Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka

Osteologie pro archeology

Savci 3. Arnošt Krška

Stomatologie I pro SZŠ a VOŠ

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Bi5120c Antropologie cvičení

KOSTERNÍ (OP RNÁ) SOUSTAVA

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci opěrné soustavy

Univerzita Pardubice. Fakulta zdravotnických studií

LIDSKÁ KOSTRA. KOSTRA OSOVÁ - lebka, páteř (chrání mozek a míchu) sestavená z obratlů, hrudní koš (ukryty plíce a srdce) k. hrudní + žebra.

RTG snímky. Prosté snímky

Mozková část lebky (neurocranium)


Kosterní soustava I. - Kostra osová

SSOS_ZD_3.01 Ústní dutina

Stanoviště 1. - Kostra osová - Páteř a hrudní koš

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Lebka a vývoj hlavy. Jitka Riedlová David Kachlík


Lebka: princip stavby a vývoje. Přehled kostí neurocrania a splanchnocrania. Lebka novorozence, růst lebky. Mudr. Veronika Němcová, CSc.

Arteria carotis. External carotid artery ECA

Savci 3 šelmy (Carnivora) lichokopytníci (Perissodactyla) sudokopytníci (Cetartiodactyla)

Tvar hlavy je dán tvarem lebky podílí se na něm sklon a vyklenutí čela, lícní kosti, tvar dolní čelisti rozlišujeme:

TOPOGRAFICKÁ ANATOMIE HLAVY

Osteologie pro archeology

Gymnázium, Brno, Elgartova 3. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Téma: Zoologie

Lebka, cranium: Principy stavby a vývoje. Růst lebky. Lebka novorozence. Přehled kostí neurocrania a splanchnocrania; orientace, RTG zobrazení.

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Hana Měrková

CRANIUM - LEBKA, KOSTRA HLAVY

Určování dožitého věku z kosterního materiálu

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_02_02_19. Třídění organismů obratlovci

Anatomie GIT. Základní prameny ke kolokviu. Testy. Povšechný popis trávicího ústrojí. Embryonální vývoj GIT

Anatomie. Roviny. Směry

Univerzita Pardubice Fakulta zdravotnických studií. RTG lebky při traumatech hlavy

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_01_BI1 TRÁVICÍ SOUSTAVA

Lebka (cranium) Přehled kostí mozkové části:

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby.

Stavba kosti (Viz BIOLOGIE ČLOVĚKA, s ) Mechanické vlastnosti kosti. Vznik a vývoj kosti

Pohybové ústrojí. kosti chrupavky vazy klouby

Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (

Obecná nauka o kostech. Osteologie

Obecná nauka o kostech. Osteologie

Obecná nauka o kostech. Osteologie

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou těla savců. Materiál je plně funkční pouze s použitím

KURZ: Dentoalveolárna chirurgia 1 LOKÁLNA ANESTÉZIA NA SÁNKE

Určování pohlaví a věku z kosterního materiálu. Morfoskopické a morfometrické metody.

Vývoj obličeje nosní a ústní dutiny Vývoj zubu

Variace Smyslová soustava

kosti, vazy šlachy chrupavky KOSTI Složení kostí Rozdělení kostí podle tvaru:

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

Plazi II. VY_32_INOVACE_3.14.Bi._Plazi_II. Škola: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky. Autor: Ing. Tkáč Ladislav

Chrup člověka EU peníze středním školám Didaktický učební materiál

Stanovení věku živé a ulovené zvěře. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Otázka: Opěrná soustava. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kostra. Kosterní (opěrná) soustava:

DETOXIKACE POHYBOVÉHO APARÁTU

SAVCI, STAVBA TĚLA, ROZMNOŽOVÁNÍ

SUDOKOPYTNÍCI. našlapují na 2 prostřední prsty, zbylé 2 menší jsou výš prsty kryté kopýtky (paznehty) býložraví

Kosti pánevního pletence a pánve. Roviny a směry pánevní. Kosti horní a dolní končetiny. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Úrazy orofaciální soustavy. doc. MUDr. Alexander Pilin, CSc.

- kosti spojeny pomocí švů (vazivo), pouze dolní čelist kloubně s k.spánkovou

Třída: SAVCI (MAMMALIA)

Fascia cervicalis 3 listy

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_06. Plazi

Anatomie I přednáška 7. Svaly zad.

Změny okluse mají význam pro zatížení parodontu.

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. Vývoj a růst kostí. Tvary kostí

KOSTERNÍ SOUSTAVA. DLOUHÉ KOSTI(stehenní), PLOCHÉ ( lopatka), KRÁTKÉ ( články prstů)

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

PÉČE O KOŇSKÝ CHRUP. Inovace v chovu koní. 13/018/1310b/164/000694

Kostra pracovní list

arcus alveolaris arcus zygomaticus bulla lacrimalis bulla tympanica dentes canini caput mandibulae crista muscularis crista nuchae crista sagittalis

- pevná opora měkkým částem těla, umožňuje pohyb, vytváří ochranná pouzdra některých orgánů

Připomínka z minula: jen my obratlovci máme (složenou) kůži

Vykazuje se na akutních lůžkách interních oborů (1_1, 1_6, 1_7, 1_9, 2_1, 2_2, 2_5, 2_7, 2_9, 4_2, 4_3, 4_4, 4_7)

Cuneiforme mediale. Cuneiforme laterale. Cuboideum. Naviculare. Talus Calcaneus. Cuneiforme intermedium

2. Ramena sedací kosti svírají téměř pravý úhel, mezi kostí kyčelní a sedací je zúženina...3 Úhel sedací kosti není dokonale pravoúhlý...

Osteologie pro archeology

Tkáň je soubor buněk stejného tvaru a funkce; základní členění tkáni je asi takovéto:

ZUB dens, dentis odus, odontos

Tvoří až 9% všech penetrujících poranění mozku. Jde o komplex kombinaci různých typů poranění mozku, mozkových obalů, skeletu baze přední jámy lební

Jiří Mazánek a kolektiv. Stomatologie. pro dentální hygienistky a zubní instrumentářky

želva žlutohnědá želva obrovská želva bahenní želva sloní

Antropologické hodnocení kosterních pozůstatků z Olomouce Nemilan

Oběhová soustava obratlovců

7 (2) Opěrná soustava KOSTRA pasivní pohybový aparát spojen pomocí vazů pohybuje se činností svalů Kostra 206

Obratel vertebra je kostěný článek páteře. Základem obratle je tělo. Dorsálně nad tělem se klene obratlový oblouk, z něhož vystupují výběžky.

Studium žárových hrobů

Variace Dýchací soustava

Transkript:

Osteologie pro archeology

Lebka

Lebka dosažený stupeň vývoje lebky je důležitý charakteristický znak pro jednotlivé třídy obratlovců podle počtu týlních hrbolů (condylus occipitalis) kterými se lebka kloubí na 1.krční obratel nosič (Atlas) rozlišujeme dva druhy lebek:» Monokondylní jeden hrbol = plazi, ptáci (otočení hlavy o 180 )» Bikodylní dva hrboly = obojživelníci,savci

OBLIČEJOVÁ ČÁST: - vznikla z žaberních oblouků jejichž původní funkcí bylo vyztužovat žaberní přepážky mezi žaberními štěrbinami - přeměnou žaberního oblouku vznikají u čelistnatých čelisti - u suchozemských obratlovců ztrácejí díky plicnímu dýchání význam zanikají nebo získávají novou funkci A předpokládaný výchozí stav B žralok C savec 0,1 až 7 číselné označení žaberních oblouků

MOZKOVÁ ČÁST: - chrání mozek a smyslové orgány - základem je chrupavčitá mozkovna u žraloků z té u většiny obratlovců vzniká báze mozkovny -další částí je klenba lebeční a patrový komplex z krycích kostí - pokud spodina mozkovny tvoří strop dutiny ústní = prvotní (primární) patro - u plazů poprvé vzniká druhotné (sekundární) patro tvořící přepážku mezi dutinou ústní a počátkem dýchacích cest

(a) Anapsidní vývojově primitivní, nejsou tvořeny spánkové jámy ani jařmové oblouky (obojživelníků, vývojově původních plazů (Cotylosauria) a některých fosilních i recentních želv) (b) Synapsidní vytvořen 1 pár jařmových oblouků a spánkových jam (c) Parapsidní 1 pár jařmových oblouků a jen horní spánková jáma (d) Euryapsidní 1 pár jařmových oblouků, spánková jáma leží v rovině očnice (e) Diapsidní 2 páry jařmových oblouků i spánkových jam (krokodýly, ještěři, hady a hatérie. Podle moderní klasifikace patří do této skupiny navíc také ptáci)

Lebka (cranium): 1: týlní kost (os occipitale) 2: základní klínová kost (os basisphenoidale) 3: předklínová kost (os praesphenoidale) 4: křídlová kost (os pterygoideum) 5: šupinová část spánkové kosti (pars squamosa ossis temporalis) 6: bubínková část spánkové kosti (pars tympanica ossis temporalis) 7: skalní část spánkové kosti (pars petrosa ossiss temporalis) 8: temenní kost (os parietale) 9: mezitemenní kost (os interparietale) 10: čelní kost (os frontale) 11: nosní kost (os nasale) 12: slzní kost (os lacrimale) 13: horní čelist (maxilla) 14: řezáková kost (os incisivum) 15: patrová kost (os palatinum) 16: jařmová kost (os zygomaticum) 18: podočnicový otvor (foramen infraorbitale) 19: nososlzní štěrbina (fissura nasolacrimalis) 20: nosočelistní štěrbina (fissura nasomaxillaris) 21: lícní hřeben (crista facialis) 22: otvor zevního zvukovodu (porus acusticus externus) 23: rohový výběžek (processus cornualis) 24: hrdelnicový výběžek (processus jugularis) 25: týlní hrbol (condylus occipitalis) 26: nosořezákový zářez (incisura nasoincisiva) 27: čelistní hrbol (tuber maxillare) P2, P4: druhý a čtvrtý třenový zub (dens premolaris secundus, quartus) M1, M3: první a třetí stolička (dens molaris primus, tercius)

Lebka (cranium): 1: řezáková kost, tělo, patrová plocha (os incisivum, corpus, facies palatina) 2: patrový výběžek řezákové kosti (processus palatinus ossis incisivi ) 3: patrový výběžek horní čelisti (processus palatinus maxillae) 4: první stolička (dens molaris primus) 5: lůžkový výběžek horní čelisti (processus alveolaris maxillae) 6: lícní hrbol (tuber faciale) 7: jařmový výběžek horní čelisti (processus zygomaticus maxillae) 8: hrbol horní čelisti (tuber maxillae) 9: slzná kost, u skotu vybíhá do křídlopatrové jámy jako slzná výduť (os lacrimale, bulla lacrimalis) 10: svislá ploténka patrové kosti (lamina perperdicularis ossis palatiny) 11: horizontální ploténka patrové kosti (lamina horizontalis ossis palatiny) 12: spánkový výběžek jařmové kosti (processus temporalis ossis zygomatici ) 13: lícní hřeben (crista facialis) 14: jařmový výběžek čelní kosti (processus zygomaticus ossis frontalis) 15: rohový výběžek (processus cornualis) 16: radličná kost (vomer) 17: tělo základní klínové kosti (corpus ossis basisphenoidalis) 18: tělo předklínové kosti (corpus ossis praesphenoidalis)

Lebka (cranium): 19: jařmový výběžek spánkové kosti (processus zygomaticus ossismtemporalis) 20: zákloubní výběžek (processus retroarticularis) 21: bubínková výduť a svalový výběžek (bulla tympanica et processus muscularis) 22: bodcovitý výběžek skalní části spánkové kosti (processus styloideus ) 24: týlní kloubní hrbol (condylus occipitalis) 25: hrdelnicový výběžek (processus jugularis) 26: křídlovitá kost (os pterygoideum) 27: velký týlní otvor (foramen magnum) 28: základová část týlní kosti (pars basilaris occipitalis) 30: zevní zvukovod (meatus acusticus externus) 31: zákloubní otvor (foramen retroarticulare) 33: jáma dolní čelisti (fossa mandibularis) 34: hrdelnicový otvor (foramen jugale) 35: otvor zevního zvukovodu (porus acusticus externus) 37: oválný otvor (foramen ovale) 41: zrakový kanál (canalis opticus) 42: čichový otvor (foramen ethmoidale) 44: klínopatrový otvor (foramen sphenopalatinum) 45: nosohltanový průchod (choana) 46: kaudální patrový otvor (foramen palatinum caudale) 47: otvor horní čelisti (foramen maxillare) 50: patrová štěrbina (fissura palatina) 51: meziřezáková štěrbina, meziřezákový kanál (fissura interincisiva, canalis interincisivus)

Lebka (cranium): 1: velký týlní otvor (foramen magnum) 2: základnová část (pars basilaris) 3: laterální část (pars lateralis) 4: týlní kloubní hrbol (condylus occipitalis) 5: hrdelnicový výběžek (processu jugularis) 6: ventrální hrbolová jáma (fossa condylaris ventralis) 8: týlní šupina (squama occipitalis) 9: zevní týlní výstupek (protuberantia occipitalis extrena) 11: šíjová čára (linea nuchae) 13: mezirohový val (protuberantia intercornualis) 14: mezitemenní kost (os interparieatale) 15: temenní kost (os parietale) 16: spánková kost, bradavkový výběžek (os temporale, processus mastoideus) 18: jařmový oblouk (arcus zygomaticus) 19: zevní zvukovod (porus acusticus externus) 20: čelní kost (os frontale) 21: rohový výběžek (processus cornualis) 22: zevní týlní hřeben (crista occipitalis externa)

Spodní čelist (mandibula): 1: řezáková část (pars incisiva ) 2: lůžkový oblouk (arcus alveolaris) 3: stoličková část (pars molaris) 4: lůžkový okraj (margo alveolaris) 5: ventrální okraj (margo ventralis) 7: bradový otvor (foramen mentale) 8: vyklenutí zubních lůžek (jugum alveolare) 9: margo interalveolaris mezilůžkový okraj 10: mezilůžková přepážka (septum interalveolare) 11: úhel dolní čelisti (angulus mandibulae) 13: drsnatina stahovače dolní čelisti (tuberosistas musculi mandibulare) 14: žvýkačová jáma (fossa masseterica) 15: křídlová jáma (fossa pterygoidea) 16: otvor dolní čelisti (foramen mandibulae) 17: korunový (svalový) výběžek (processus coronoideus) 18: zářez dolní čelisti (incisura mandibulae) 19: kloubní výběžek (processus condylaris) 20: hlavice dolní čelisti (caput mandibulae) 21: krček dolní čelisti (collum mandibulae) Zuby (dentes) i1, i2, i3: první, druhý a třetí řezák (dens incisivus primus, secundus, tercius) c : špičák (dens caninus) p2, p3, p4: druhý, třetí a čtvrtý třenový zub (dens premolaris secundus, tercius, quartus) m1, m2, m3: první, druhá a třetí stolička (dens molaris primus, secundus et tercius)

1. Mandibula 2. Maxilla 3. Os incisivum 4. Os nasale 5. Os lacrimale 6. Os zygomaticum 7. Os frontale 8. Os presphenoidale 9. Lamina perpendicularis ossis palatini 10. Os temporale 11. Os parietale 12. Os occipitale 13. Os interparietale 14. Sutura maxilloincisiva 15. Sutura nasomaxillaris 16. Sutura lacrimomaxillaris 17. Sutura zygomaticomaxillaris 18. Sutura nasoincisiva 19. Sutura frontonasalis 20. Sutura nasolacrimalis 21. Sutura frontolacrimalis 22. Sutura lacrimozygomatica 23. Sutura temporozygomatica 24. Sutura squamosofrontalis 25. Sutura temporofrontalis 26. Sutura coronalis 27. Sutura squamosa 28. Sutura lambdoidea 29. Sutura occipitomastoidea 30. Sutura sphenopalatina 31. Sutura squamosomastoidea

Připojení čelisti k mozkovně Autostylie - jeden ze tří typů připojení horní čelisti (palatoquadratum, u savců maxily) ke spodní ploše lebečního mozkového pouzdra, a to pevným vazivovým srůstem v celém rozsahu. Vyskytuje se u chimér (Holocephali), u dvojdyšných ryb (Dipnoi) a u všech čtvernohých obratlovců (Tetrapoda). Amfistylie - dvojí připojení horní čelisti (palatoquadratum) primitivních žraloků ke spodní ploše lebečního mozkového pouzdra. Vpředu je pouzdro připojeno vazivem, vzadu za oblastí oka ještě kloubem pomocí tyčinkovitého hyomandibulare. (Z řeckého amfi obojí, na obou stranách a stylos sloup, tyčinka, rydlo). Hyostylie - jeden ze tří typů připojení horní čelisti obratlovců ke spodní ploše lebečního mozkového pouzdra, a to pomocí hyomandibulare. Vyskytuje se u většiny paryb a kostnatých ryb.

Týlní části lebek a spodních čelistí

Zuby Babyrousa babyrussa

Základní znalosti

Základní znalosti Typy zubů: 1) řezáky (dentes incisivi) 2) špičáky (dentes canini) 3) třenové zuby (dentes praemolares) 4) stoličky (dentes molares) superior = horní, nahoře (proti směru gravitace) inferior = dolní, dole (ve směru gravitace) Směry u zubů : lingualis = směrem k jazyku, dovnitř dutiny ústní buccalis = ke tvářím, ke rtům, směrem ven (u zadních zubů) labialis = ke tvářím, ke rtům, směrem ven (u předních zubů) mesialis = směrem do středu zubního oblouku distalis = směrem ke koncům zubního oblouku

Zuby (dentes): Podle způsobu růstu dělíme chrup na: brachyodontní zuby s omezeným růstem, mají zřetelně oddělenou korunku od kořene, tyto zuby mají šelmy, prase, primáti, také sem patří řezáky a špičáky skotu semihypsodontní zuby ukončující svůj růst teprve ve druhé polovině života jedince tím, že se jim zúží zubní kanálek, patří sem zuby koně a premoláry a moláry přežvýkavců hypsodontní zuby vykazující trvalý růst, patří sem řezáky hlodavců, zajícovců, kly slonů, tyto zuby jsou acementózní tzn. bez cementu monofyodontní dentice roste jednou za život, chudozubí (lenochod, pásovec, mravenečník) difyodontní dentice roste dvakrát za život (mléčné a trvalé zuby)

Zuby (dentes): Podle tvaru korunky: selenodontní s obrazem poloměsíčité jamky, kůň bunodontní hrbolkovité, premoláry a moláry prasete sekodontní protáhlé v směru těl čelistí a opatřené několika hroty k drcení kostí, premoláry a moláry u psa lofodontní zuby, jejichž sklovina vytváří podélná a příčná jařma, spodní premoláry a moláry koně dentes monopartiti (jednosložkové zuby) řezáky, špičáky a premoláry s jednou zubní jamkou dentes bipartiti (dvousložkové zuby) mají dvě jamky, horní premoláry a moláry koně nebo skotu dentes tripartiti (trojsložkové zuby) mají tři zubní jamky, u přežvýkavců mléčný čtvrtý premolár nebo trvalý třetí molár

Zubní vzorce Equidae 314-33 314-33 Bovidea 0033 3133 Cervidae 0133 3133 Suidae 3143 3143 Canidae 3142 3143 Ursidea 314-12 314-13 Rodentiae 101-33 101-33 Homo 2123 2123

Porovnání řezáků různých druhů zvířat a člověka

Porovnání špičáků různých druhů zvířat a člověka

Porovnání třenových zubů a stoliček různých druhů zvířat a člověka

Rohy: rohy se skládají z vnějšího keratinového pouzdra, které vyrůstá z kůže na čelní kosti a obklopuje kostěné jádro rohy jsou tvořeny mrtvou tkání, zatímco uzavřené kostěné jádro tkání živou a je zásobováno krví u většiny rohatých savců, jsou samčí rohy větší než samičí a v některých případech mohou být samice bezrohé obvykle se neshazují, výjimkou je vidloroh ze Severní Ameriky, který shazuje každoročně vnější rohovité pouzdro rohy nosorožců neobsahují kostěné jádro a ani nejsou shazovány roh je relativně jemný, fibrózní a flexibilní při namočení vodou se štěpí na tenké průhledné plátky

Obr. 7: Stavba rohu. Obr. 8: Tvary rohů a jejich průřezy u jednotlivých druhů. Bos skot, Ovis ovce, Capra koza, Ibex kozorožec, Rupicapra kamzík.

Parohy: parohy jsou charakteristické pro čeleď jelenovitých (Cervidae) obvykle se vyvíjí u samců, s výjimkou soba, kde se vyskytují u obou pohlaví parohy jsou tvořeny živou tkání, a kromě období před shozem, jsou velmi dobře zásobovány krví růst je řízen endochondrálními procesy, růstová chrupavka se nachází na vrcholku paroží, postupně je kalcifikována a poté pokryta kostní tkání parohy rostou velmi rychle až 1 cm za den jakmile je paroží plně vyvinuto, dochází k odumření lýčí a je odstraněno na konci říje osteoklasty vstřebají základnu paroží, která v místě styku s kalvou začne pukat, růže se přemění v houbovitou tkáň a paroží se odlomí jizva po paroží je pokryta kůží a dochází k regeneraci a růstu nového paroží

Obr. 10: Typy paroží jednotlivých druhů. Cervus jelen, Rangifer sob, Dama daněk, Capreolus srnec, Alces los, Megaceros veledaněk.

Lebka lva (A) je pro trhání kořisti uzpůsobena velmi dobře. Ale Smilodonovy slabé čelisti měly problémy jak s trháním kořisti třesením (B), tak i kroucením (C) nebo pouhým tahem dozadu (D). Lebky různých skupin šavlozubých predátorů (shora): Thylacosmilus atrox, Megantereon, Smilodon fatalis

orel Haastův (Harpagornis moorei) Lebka mamuta srstnatého - Mammuthus primigenius Lebka jeskynního medvěda (Ursus spelaeus) Nosorožec srstnatý - Coelodonta antiquitatis

Zvířecí lebka v lidské společnosti

Děkuji za pozornost