14.2 Základní úkoly zahájení partie Na počátku každé partie před námi stojí na šachovnici naše armáda v základním postavení. Naším prvním úkolem je tu

Lekce 14 - Zásady zahájení partie 14.1 Kontrola domácího úkolu Jednotahovými maty vás moc urážet nechci, ale přece jen tentokrát raději řešení uvedu. DU 52: 1.Vh5# 1-0 DU 53: 1.g4# 1-0 DU 54: 1.Dd8# 1-0 DU 55: 1.c8D# 1-0 DU 56: 1.Dxf7# 1-0 DU 57: 1.Dg5# 1-0 DU 58: 1.Jce4# 1-0 DU 59: 1.Jxe5# 1-0 DU 60: 1.Ja6# 1-0 DU 61: 1.Vg4# 1-0 DU 62: 1.Sb5 1-0 DU 63: 1.Je6+ 1-0 DU 64: 1.Jf6+ 1-0 DU 65: 1.Sxf7+ 1-0 DU 66: 1...Vd8 0-1 DU 67: 1...Jf2# 0-1 DU 68: 1...Dxh3# 0-1 DU 69: 1...Dg2# 0-1 DU 70: 1...Sg6 0-1 DU 71: 1...Jd3+ 0-1 DU 72: 1...Sc5 0-1 DU 73: 1...Sc3 0-1 DU 74: 1...Dxe5 0-1 DU 75: 1...Dd1 0-1

14.2 Základní úkoly zahájení partie Na počátku každé partie před námi stojí na šachovnici naše armáda v základním postavení. Naším prvním úkolem je tuto armádu vhodným způsobem rozmístit na bojiště, rozvinout jednotlivé figury tak, aby se co nejvíce uplatnily jejich schopnosti, a aby spolu co nejlépe spolupracovaly. Při rozehrávání zahájení nám opět pomáhá mnoho drobných pouček, které objevily generace dřívějších šachistů za cenu vlastních nezdarů a boulí. Pro začínající šachisty zatím zdůrazním jen ty nejdůležitější. Nic geniálního to není, stačí zapojit zdravý rozum a logiku boje. 1. Vyviňte co nejrychleji co nejvíce figur na co nejlepší pole! 2. Od prvních tahů bojujte o centrum šachovnice! 3. Co nejrychleji proveďte rošádu, tím odvedete krále z centra a zapojíte do hry věž! 14.2.1 Boj o centrum S důležitostí centra šachovnice jsme se setkali již v úvodních lekcích našeho kursu. Zapátrejte ve své paměti, co jste se učili o schopnostech jednotlivých figur. Připomenu jen stručně: jezdec v centru kontroluje 8 polí, u okraje šachovnice se počet takových polí snižuje. Střelec působí na dvou diagonálách, centrem šachovnice procházejí ty nejdelší diagonály, z postavení v centru tedy střelec kontroluje nejvíce polí. Pro tyto figury je postavení v centru živou vodou, ale i dáma a věže se v centru cítí velmi spokojeně. Vaším prvním strategickým úkolem je proto od prvních tahů boj o centrum šachovnice. Cílem je obsadit centrum svými figurami, nebo alespoň centrum kontrolovat a pustit do něho co nejméně figur soupeře. Ovládnutí centra vám dá důležitou prostorovou převahu a možnost sešikovat své síly k přímému útoku na soupeřova krále. Ovládnutí centra, tedy významná převaha v centru, je nutnou podmínkou úspěšného útoku. Pokud centrum obsadí soupeř svými figurami, musel by se stát pravý zázrak, abyste dokázali úspěšně zaútočit na jeho krále, ať již bude stát kdekoliv. V boji o centrum se velmi dobře uplatňují pěšci. Především díky svému počtu, a díky schopnosti vyhánět z centra soupeřovy "silnější" figury. Ideálem většiny šachistů je pohyblivé pěšcové centrum tvořené pěšci e a d. Další správně provedený postup takového centra vpřed rozežene soupeřovy figury do všech koutů šachovnice jako ničivá lavina. Diagram 1 ukazuje typický případ mobilního pěšcového centra. Další správně provedený postup bílých pěšců vyžene černé jezdce z postavení v centru a útok bílého získá obrovskou sílu. Diagram 1 Diagram 2 Pěšcové centrum Figurové centrum

Diagram 2 ukazuje odlišný příklad. Centrální pěšci byli kompletně vyměněni, o pěšcovém centru se nedá hovořit. Centrum však je možno obsadit i figurami. Pokud figury v centru dobře spolupracují, není vůbec snadné je z centra vypudit, nepřítomnost pěšců naopak dává takovým figurám ideální příležitost k uplatnění. Bílé figury na diagramu 2 centrum skvěle ovládají, kontrolují všechna centrální pole a vyvíjejí na soupeřovu pozici silný tlak. Zdůrazním zde význam volných centrálních sloupců, které dávají velkou příležitost k uplatnění věží. Bílé věže jsou připraveny, chybí už jen tah Vhe1. Černý je na tom mnohem hůře, nepodařilo se mu doposud vyvinout střelce z c8, díky tomu černé věže ještě nespolupracují a proto nemohou bílým věžím na centrálních sloupcích oponovat. Dominantní figurou bílého je předsunutý jezdec na d6, dosahující až do posledních zákopů formace černého. Tento jezdec je výborně podporován bílými figurami na sloupci d, černý ho sice může vyměnit za střelce, ale tím zase vynikne slabost černých polí v jeho táboře. Jenže ohrožení pole f7 si asi záhy podobnou akci vynutí, volná diagonála a2-f7 představuje další velký problém černého. Černý má v centru jeden opěrný bod, pole d5, jenže i tento bod bílý velmi dobře kontroluje a černý ho zatím moc dobře nemůže využít. Boj o centrum je naším hlavním úkolem od prvních tahů každé partie. Boj o centrum má řadu podob, které se budeme učit. Zapamatujte si, že nestačí jen centrum vybudovat, centrum také musí být dobře chráněno a neustále posilováno. A pokud bude centrum budovat váš soupeř, nesmíte mu k tomu popřát příliš mnoho klidu, jeho centrum je potřeba neustále napadat, rozbíjet a oslabovat. Nejčastější chybou je podcenění významu centra, dlouhé váhání a přehnaná opatrnost vás velmi rychle zavedou do obtížně řešitelných situací. 14.2.2 Vývin figur Pokud chceme dát soupeřovu králi mat, budeme muset útočit. Pokud budeme útočit, je rozumné útočit co největší silou, kterou k útoku dokážeme shromáždit. Ideální je, když do útoku půjdeme veškerou silou všech svých figur. Naším cílem tedy musí být rozvinout co nejvíce figur do aktivních postavení, odkud se do útoku mohou zapojit. Žádný rozumný velitel nepošle do útoku svou jednu jedinou jednotku proti celé nepřátelské armádě. Sama určitě bitvu nevyhraje, naopak, buď bude zničena, nebo bude muset utíkat, a soupeř při jejím pronásledování obsadí důležité opěrné body a rozvine svou vlastní armádu. Boj v partii zahajují obvykle pěšci. Důvod je prostý, v základním postavení pěšci většině svých figur překážejí v akci. Aby se figury mohly rozvinout, pěšci jim musí uvolnit cestu. Jezdec si pravda s takovou překážkou dovede poradit, ale přece jen je to figura trochu pomalá, ke střetu se vzdálenou soupeřovou armádou potřebuje více tahů, proto do hry obvykle vstupuje rovněž velmi záhy. Střelec je figura dalekonosná, k zapojení do hry mu většinou stačí jediný tah. Důležité však je vybrat mu vhodné diagonály, kde se může dobře uplatnit. Dáma při své síle a působnosti ovlivňuje hru i ze svého výchozího postavení, její vstup do hry již často znamená přímou hrozbu útoku. Věže se do hry obvykle zapojují později, roh šachovnice je hodně vzdálen od prvních střetů armád, a uplatnění věží závisí na tom, kdy a kde vzniknou volné sloupce, které věže ve hře nejlépe využívají. Nyní si vyzkoušíme pár úvodních tahů a budeme si o Diagram 3 nich povídat. Partie 1: 1.e4 Z pohledu vývinu figur je tah královým pěšcem ten nejúčinnější. Otevírá dámě diagonálu d1-h5 a střelci diagonálu f1-a6, jedním tahem pěšce získává bílý 9 nových možností tahu, a kontroluje o 7 polí šachovnice více než s figurami v základním postavení. Pěšec na e4 je navíc první průzkumnou jednotkou, která se pokouší obsadit centrum šachovnice! Žádný jiný pěšec by svým tahem tolik práce nevykonal, to si můžete jistě ověřit sami. To samozřejmě neznamená, že bílí zahajují partie pouze tímto tahem. Běžně se používají ještě tahy 1.d4, 1.c4 a 1.Jf3, několik dalších tahů patří spíše k výstřednostem, nicméně i ty jsou považovány za plnohodnotná otevření hry. Tyto tahy však sledují v zahájení komplikovanější cíle než pouhý vývin figur, a pro začínající šachisty jsou vesměs nevhodné, protože pochopení jejich smyslu vyžaduje hlubší znalosti hry a mnohem pestřejší bojové prostředky, než jaké ovládá začínající šachista! Partie 1 po 1.e4

Černý odpovídá nejlépe tahem 1...e5. I pro černého Diagram 4 znamená tah králova pěšce stejný přínos jako pro bílého. Na šachovnici je tak opět ustavena symetrická pozice, která má v šachu nejblíže k rovnováze. Jediná výhoda, kterou má nyní bílý, je skutečnost, že je nyní opět na tahu, může svým tahem vytvořit hrozbu. Tomu budeme zatím říkat, že bílý má iniciativu. S tímto termínem se budete v šachu setkávat neustále, je to slovo s trochu tajuplným významem, ale možnost vytvořit hrozbu je jeho významnou součástí. Černý má samozřejmě mnoho jiných běžně užívaných úvodních tahů, opět však musím začátečníky před jejich používáním důrazně varovat. Cíle těchto tahů jsou znovu mnohem komplikovanější než pouhý vývin figur, a v této fázi výcviku jsou zcela nevhodné. Nejdříve je nutno šachistu naučit přirozenými vývinovými tahy udržovat zahájení v přibližné rovnováze. Podle výše naznačených principů by nyní měl bílý vyvinout jezdce tahem 2.Jf3. Tento tah kromě prostého úkolu vývinu figury plní i požadavek boje o iniciativu - jezdec útočí Partie 1 po 2.Jf3 na pěšce e5, a touto hrozbou omezuje do jisté míry možnosti soupeře. Tah jezdce má rovněž několik plnohodnotných alternativ, ale síla jeho logiky je tak zřejmá, že jednoznačně v této pozici převládá. Nyní stojí před závažným úkolem černý. Napadeného pěšce e5 by bylo záhodno pokrýt. Může k tomu použít jezdce, střelce, dámu nebo 2 pěšce. Vyzkoušejte si na šachovnici všechny možnosti, a zhodnoťte v kroužku všechna pro i proti jednotlivých tahů. Zde rovnou řeknu, že nejpřirozenějším pokrytím je tah 2...Jc6. Černý kryje pěšce a zároveň vyvíjí jezdce. Tah 2...Sd6 je jednoznačně špatný, důvod si pečlivě uložte do paměti! Podívejte se na šachovnici očima druhého černého střelce na c8. I tento střelec by si v partii rád zahrál. Překáží mu ovšem pěšec na d7, a tento pěšec je nyní druhým střelcem na tomto poli na dlouho uvězněn! Pole b7 by sice mohlo být nouzovým vývinovým polem, ale pěšec uvízlý na d7 bude určitě v boji chybět. Řekli jsme si také, že máme při vývinu nalézt pro střelce vhodnou diagonálu, na které by se mohl dobře uplatnit. Jenže z pole d6 míří střelec po diagonále a3-f8 do pusté krajiny, na druhé diagonále b8-h2 střelec naráží hned na dva vlastní pěšce, a pěšec na e5 zřejmě chvíli překážet bude. Střelec se na poli d6 stává jen mizerným obráncem pěšce e5, žádný jiný úkol neplní. A to rozhodně není to, co bychom při vývinu tohoto střelce měli dosáhnout! Tahy dámou jsou nevhodné z obdobného důvodu. Po 2...Df6 dáma překáží přirozenému vývinu jezdce z pole g8, po 2...De7 zase dáma překáží v akci svému černopolnému střelci. Tah 2...f6 je dosti podezřelý, neboť oslabuje kontrolu diagonály h5-e8, ze které by mohl být ohrožen černý král. Lze to i prokázat konkrétní variantou, ale to v této chvíli není důležité. Vývinu figur takový tah rozhodně nijak nepřispívá. Pokrytí tahem 2...d6 je z tohoto souboru ještě nejpřijatelnější. Jednak pokrytí pole e5 pěšcem je nejpevnější, uvolnila se také dráha střelci z c8, jen střelec z f8 není potěšen překážkou na diagonále a3-f8, která mu překáží v aktivním zapojení do hry. To je hlavní argument proti tahu 2...d6 - černého čeká poněkud pasivní hra, nabízí soupeři více aktivních možností než vývin jezdce na c6. Dlouhá léta však byl tento prastarý Philidorův tah pěšcem považován za dobře použitelnou možnost a používá se i dnes. Ještě však při této příležitosti zmíním jednu důležitou věc. Pokrytí napadeného pěšce je v zahájení jistě užitečná akce, není to však jediná možnost. Nikdy není chybou myslet na protiútok, je to aktivnější čin než pouhá obrana. Černý má dokonce několik možností, jak provést protiútok, jeho cílem je vždy bílý pěšec e4. Především jde o tah 2...Jf6 (Ruská hra), který je dnes respektován jako plnohodnotná reakce černého i na nejvyšší světové úrovni, a po bližším seznámení s konkrétními variantami ho může do repertoáru zařadit i začátečník. Upozorním jen na to, že po 3.Jxe5 by bylo chybou 3...Jxe4? pro 4.De2 a černý ztratí pěšce, neboť nejde 4...Jf6 pro 5.Jc6+! a 4...d5 5.d3 problém černého jen oddálí. Černý musí nejdříve zahrát 3...d6 a teprve po ústupu bílého jezdce může dobrat na e4. K protiútoku jsou občas používány i výstřednější tahy 2...d5 a 2...f5, které jsou ovšem náročnější a začátečníkům je nemohu doporučit, černého přece jen čekají náročné problémy. Vrátíme se však k naší partii. Po 2...Jc6 řeší bílý úkol jak dále pokračovat ve vývinu figur. Má tři dobré možnosti. Vývin druhého jezdce tahem 3.Jc3 je z nich nejméně agresivní, bílý prostě vyvinul jezdce směrem do centra a zároveň si opevnil "svou" část centra, kterou tvoří jeho pěšec e4 a jím kontrolované pole d5. To rozhodně není nic špatného, nicméně velké popularitě se tento tah netěší.

Bílý totiž příliš nevyužívá své "iniciativy", nevytvořil žádnou hrozbu a dovoluje černému pokračovat ve vývinu bez jakýchkoliv omezení. Moderní koncepce v zahájení si žádají větší agresivitu, vývin druhého jezdce vede ke klidné hře s vysokou mírou rovnováhy. Významnější pro vývin figur i z pohledu boje o centrum je tah 3.d4 (Skotská hra). Bílý si tím otevře dráhu pro svého černopolného střelce, rozšíří působnost své dámy, a naruší symetrické poměry v centru, protože černý nemá lepší tah než 3...exd4. Více si o této možnosti povíme později, pro začínající šachisty je to poměrně vhodné zahájení. Tradičnější je ovšem třetí možnost, kterou je vývin bělopolného střelce. Ten má dokonce dvě vhodná pole. Na logiku boje o pole e5 navazuje tah 3. Sb5, který napadá obránce pole e5. Toto zahájení se nazývá Španělská hra, a patří k nejsložitějším systémům zahájení. Z tohoto důvodu ho ovšem začátečníkům doporučovat nebudu, na španělku musí šachista nejdříve uzrát. Diagram 5 Tím jsem dospěl k tahu 3.Sc4, který je typický pro Italskou hru. Zahájení s bohatou historií, a s výrazným prvkem aktivní figurové hry, která je pro začínající šachisty svým obsahem nejvhodnější. Střelec obsadil diagonálu a2-f7, která je pro rychlé akce již v zahájení nejatraktivnější. Je na ní totiž pole f7, jedno z nejzranitelnějších polí černého v základním postavení. Pole f2 v táboře bílého je na tom podobně, tato pole si v zahájení musí obě strany pečlivě hlídat. Jejich nejšikovnější obranou je rychlá rošáda na královské křídlo, po které je pole chráněno i věží. Černý zde má dvě základní pokračování. Zaměříme se zatím na vývinový tah 3...Sc5, kterým i černý zaměřuje svého střelce na citlivé pole f2. Druhá možnost 3...Jf6 je také dobrá, ale přináší s sebou jeden problém, který se zatím do výkladu nehodí. Než se nyní pustíme ve hře bílého dále, musíme si nejdříve ještě něco vysvětlit. Partie 1 po 3.Sc4 Přestávka 14.2.3 Čas! Víte, co je to čas? Už jste někdy viděli čas? Co si vlastně pod tímto termínem představíte? Můj oblíbený klasik praví, že čas si vymysleli lidé, aby věděli od kdy do kdy a co za to. Budeme ale muset připustit, že něco jako čas existuje. Tedy něco, co rozhoduje o pořadí, v jakém probíhají různé události. Něco dříve, něco později, něco současně. V šachu ale "současně " existuje jen v případě, pokud se jedním tahem stane několik věcí najednou, například dvojí úder. Tahy obou stran se však střídají, rychleji v šachu znamená dříve. Chcete-li vyvinout figury rychleji než soupeř, musíte je vyvinout dříve, než to stihne on. Bílý v partii začíná, má tedy větší šanci vyvinout figury dříve. A kdo dřív přijde, ten dřív mele, pardon, matí. Ví to ale i černý, a učiní vše, aby jeho vývin za soupeřem nezaostával. Vězte, že pokud někdy získáte náskok ve vývinu, musíte ho využít co nejdříve, stačí jen chvilka váhání, a náskok se rozplyne. Šachy mají jednu zvláštnost, která v běžném životě nefunguje. V šachu si můžete trochu času "koupit". Co do takového obchodu může šachista vložit jako protihodnotu? Inu, moc toho zase nemá. Může nabídnout materiál. Může obětovat některý ze svých kamenů za to, že se soupeř při jeho braní zdrží s vykonáváním jiných potřebných akcí. Pro takovou oběť se používá slovo gambit, převzaté z italštiny. Hrát gambit znamená obětovat jednoho či více pěšců, někdy i figuru, a získat za to nějaká tempa, která budou uplatněna pro rychlejší provádění jiných důležitých akcí. No vida, dobrali jsme se k dalším dvěma poučkám, které velice souvisí s využitím časového faktoru v zahájení partie. Možná jsme k nim šli zbytečně složitou oklikou, ale třeba to pomůže jejich pochopení. Vlastně budou tři, ta poslední kromě času souvisí i s vývinem figur.

1. Pokud získáte náskok ve vývinu figur, musíte začít útočit, a to co nejrychleji, jinak se váš náskok záhy rozplyne! 2. Nehoňte se v zahájení partie za každým pěšcem, kterého byste mohli případně sebrat. Nejdůležitějším úkolem je co nejrychleji dokončit vývin všech svých figur. Figura, která není vyvinutá, vlastně jako by na šachovnici ani neexistovala! 3. V zahájení neprovádějte jednou figurou více než jeden tah, pokud to není nezbytně nutné. A svou dámou se netlačte příliš brzy do přímého boje, jejím napadáním by soupeř mohl získat mnoho temp k vývinu svých figur. Stejně to všechno povídám hlavně proto, abych se mohl pochlubit. Kdysi dávno, když jsem si pročítal svou první "začátečnickou" šachovou knížku, tak jsem tam našel i tyto poučky o důležitosti času a vývinu figur, a vymyslel jsem si tenkrát jeden vlastní gambit: Partie 2: Po tazích 1.e4 e5 na mne v dávných začátcích zkoušeli typický začátečnický výpad 2.Dh5?! On to není tak nevinný výpad, bílý předpokládá, že černý pěšce e5 pokryje tahem 2...Jc6 a po 3.Sc4 se rozhodne zaútočit na dámu tahem 3...Jf6??, přičemž přehlédne tradiční "mat bláznů", "šustrmat", nebo "jak chcete mat" tahem 4.Dxf7 mat. Skoro bych řekl, že takový nebo velmi podobný mat byl vůbec prvním matem, který každý šachista, tedy i já, ve svých prvních partiích dostal. Dostane ho pravda jen jednou, pak se asi poučí. Ale zkusí to na něho jistě vícekrát. A na takové chytráky jsem si vymyslel gambit 2...Jf6! Bílá dáma je napadena hned, mat ještě nehrozí, musí tedy splnit svou první hrozbu. Po 3.Dxe5 Se7 má černý vyvinuté 2 figury, připravenou rošádu a ještě vývinový tah Jc6 bude s tempem, protože bílá dáma bude muset utíkat. Pokud je bílý rozumný, pokryje si nyní alespoň pěšce e4, a po 4.Jc3 Jc6 5.Dg3 0-0 má černý za obětovaného pěšce dost slušný náskok ve vývinu, chystá se ještě provést tah d7-d5 a pak už je připraven k přímému útoku. Bílý ještě může hru zkomplikovat po 6.e5!? Jh5, pak ale bude černý otevírat sloupec e postupem d7-d6 a svou aktivitu si udrží. Nehodí se naopak 6.d3 d5 7.Sh6? pro 7...Jg4! s hrozbou Sh4. S tahem 2.Dh5 se samozřejmě můžete vypořádat i jinak, jen nepřehlédněte mat na f7, jednou se nevhodná pozice bílé dámy stejně projeví. Vyprávím to spíš proto, abych ukázal, jakým způsobem vás může inspirovat šachová literatura, pokud ji budete ochotni číst a o přečteném přemýšlet. Mě tenkrát bylo tak 10 let. 14.2.4 Rošáda Tak výrazné zdůraznění rošády by se mohlo zdát nepřiměřené, je ale nutno vypěstovat u začátečníka návyk odvádět krále z centra šachovnice dříve, než v něm propukne zuřivá bitva. Je to sice logický požadavek, ale už tolik šachistů doplatilo na to, že příliš dlouho provedení rošády odkládali. Král stojí na počátku hry na centrálním sloupci, kolem něho se v úvodních tazích hrnou figury do bitvy, prostor kolem krále se uvolňuje, obránci chtiví boje se od svého krále vzdalují. Může pak stačit jediná chyba a protivníkovy figury proklouznou bojovými liniemi až do těsné blízkosti krále, a je zle. Rošáda je velmi užitečný obranný tah, kterým král opouští uvolněný prostor v centru, a zároveň se do bojové zóny přesouvá věž, do té doby přihlížející v některém rohu šachovnice. Problémy jsou vlastně jen dva. V první řadě je potřeba rozhodnout, na kterou stranu bude rošáda provedena. Častější je rošáda na královské křídlo, tedy krátká rošáda. Jednak proto, že prostor mezi králem a touto věží bývá většinou uvolněn dříve, než prostor na opačné straně, kde stojí v cestě rošádě tři figury. Rošáda na dámské křídlo přichází často ke slovu ve chvíli, kdy má hráč v centru převahu a potřebuje ji ještě posílit zásahem věže po sloupci d. Dlouhou rošádou se věž dostane okamžitě na centrální sloupec d, kdežto krátká rošáda zavede bílou věž pouze na pole f1, a pro její zásah na centrálních sloupcích bude potřeba ještě jeden její tah. Druhý problém je mnohem záludnější. Jde jednoduše o to vybrat pro rošádu ten správný okamžik, ani dříve, ani později, ale právě včas. Rošáda přece není mechanický způsob ukrytí krále, je to vývinový tah jako každý jiný! Vrátíme se nyní k naší ukázkové partii 1. Po pouhých třech tazích obou stran už má bílý vše připraveno k provedení rošády. Může tedy zahrát 4.0-0, vyplní tím přece požadavek třetí poučky, to přece nemůže být špatný tah. Souhlasím, špatný tah to není, otázka však zní, zda je to v tento moment i nejlepší tah, jaký může bílý udělat. A tady můžeme narazit! Rošáda je totiž svou povahou přece jen více obranný než útočný tah. A my jsme si již řekli, jak důležitý je v úvodních tazích čas a iniciativa. Rošáda však černému nepředložila žádný problém, černý může pokračovat ve své hře bez jakéhokoliv omezení. A provede pravděpodobně vývinový tah 4...Jf6, kterým se

ovšem zároveň pokusí převzít iniciativu, neboť útočí na Diagram 6 pěšce e4. A bílý má nový problém. Může pěšce pokrýt tahy 5.d3 nebo 5.Jc3, tah 5.Ve1 by mohl být trochu nebezpečný vzhledem k tomu, že by mohlo být znovu ohroženo pole f2. Nějaké ambicióznější záměry bílého by ale mohly vézt ke ztrátě pěšce e4. Jako příklad uvedu pokračování 5.c3?! Jxe4! 6.d4 exd4 7.cxd4 d5! 8.dxc5 dxc4, které je víceméně vynuceno. Ve vzniklé pozici bude mít bílý dost problémů získat vůbec svého obětovaného pěšce zpátky. Dobrá, proč by měl bílý obětovávat pěšce, 5.Jc3 je přece solidní vývinový tah. Opět ale nijak nebojuje o iniciativu a po 5...d6 musí být černý s vývojem zahájení spokojen, dosáhl zcela vyrovnané hry. Postoupím touto pozicí ještě dále, abych mohl ukázat situaci po dalších tazích 6.d3 Sg4! Tím se totiž ukáže, že svým posledním tahem bílý podcenil nebezpečí vazby svého jezdce. Černý už totiž opět něco hrozí, skok Jd4 by vliv vazby posílil a bílý by měl docela vážné problémy, na f3 by v dalším tahu musel dobírat gxf3, a to by vážně oslabilo nový úkryt bílého krále. Rošáda by vlastně byla z deště pod okap. Partie 1 po 1 Sc5 Jenže zbavit se vazby třeba postupem 7.h3 Sh5! 8.g4?! také určitě nebude dobré, přinejmenším postup bílých pěšců opět vážně oslabuje kryt bílého krále. A kdyby se bílý chtěl pomstít protivazbou 8.Sg5, pak se ukáže, že nemít rošádu je vlastně výhoda, černý se nemusí bát provést 8...h6 9.Sh4 g5!, jeho král najde později úkryt na dámském křídle, zato výpad jeho pěšců na opačné straně může být posilou pro útok na soupeřova krále. Z těchto variant je doufám jasně vidět, jak citlivé zacházení vyžaduje provedení rošády. Bílý ji sice provedl velmi rychle, ale ztratil iniciativu a navíc dal soupeři docela lákavý cíl pro okamžité rozvíjení útoku. Cvičení: Chtěl bych toho říci ještě mnoho, to byste se ale dnes ke hře vůbec nedostali. Budeme mít ještě spoustu příležitostí. Berte to tak, že jsem vám napověděl pár úvodních tahů, a zkuste si sami, co vás při hře v zahájení napadne. Na závěr dnešní lekce si pak ještě ukážeme jednu zajímavou partii. Partie 3: Gueth,Andreas - Schulte Wuelwer,Thomas GER ch H11, 1995 1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sc4 Sc5 4.c3 Klasický plán budování pěšcového centra. Černý nejdříve správně reaguje protiútokem, záhy se však ukáže, že správnou metodu boje nezná. 4...Jf6! 5.d4 exd4 6.cxd4 Sb6? Známá velmi vážná chyba, která ponechává centrálním pěšcům volnost pohybu. U jedenáctiletých šachistů nic neobvyklého, základní výcvik leckde pokulhává. Černý střelec má ustoupit "s tempem" 6...Sb4+, černý potřebuje tempo na to, aby proti soupeřovu centru mohl zakročit postupem d7-d5. Nyní uvidíme, co pohyblivé pěšcové centrum dovede.

7.d5! Nejdůraznější postup, který nedovoluje černému centrální pěšce zablokovat. 7.e5 d5!+/= je strategicky horší (centrum je zablokováno) a závisí na taktické zápletce. 7.Sg5 h6 8.Sh4 g5~~ není přísně strategický postup (nevyužívá centrum) a je sporný takticky. 7...Je7 Po 7...Ja5 8.Sd3+/- stojí jezdec na a5 velmi špatně, hrozí 9.b4. 7...Jb8 8.e5 Jg4 9.0-0+/- je další typický obrázek dominantního pěšcového centra, černé figury jsou rozehnány do různých koutů šachovnice bez souhry i opěrných bodů. 8.e5 Je4 8...Jg4!? může přinést nečekané otázky po 9.d6! Motiv použití mobilního centra je shodný. (9.0-0 d6 10.e6+/= není tak průkazné ani strategicky důsledné.) Černý má čtyři významné reakce: a) 9...Jxf2+- je stejné jako po Je4.; b) 9...Sxf2+ představuje hlavní trenérský problém. Černé figury jsou sice velmi zranitelné takticky, ale vše závisí na úrovni propočtu žáků - Je možno zopakovat Partie 3 po 6 Sb6 v pokročilejší fázi výuky jako test, na této úrovni ale musí trenér žáky zápletkou velmi citlivě vést - b1) 10.Kf1 Jf5! klade na propočet větší nároky. 11.Dd3 (11.Sxf7+ Kxf7 12.Jg5+ Dxg5 13.Sxg5 Jfe3+ 14.Sxe3 Jxe3+ 15.Kxf2 Jxd1+ 16.Vxd1+/- je jen výhodná koncovka.) 11...Jfe3+ 12.Sxe3 Sxe3 13.h3 Jf2 14.Dxe3 Jxh1 15.Kg1 Jg3 16.Jg5 0-0 17.Dxg3 cxd6 18.Jc3!+- s velkou převahou bílého.) b2) 10.Ke2 cxd6 11.exd6 Sb6 12.Ve1+/- (12.dxe7? Dxe7+-/+ vyvolá silný protiútok, braní materiálu je předčasné.) 12...Jc6 13.Sg5! Jf6 14.Kf1+ Kf8 15.Je5 uvolňuje vstup na e7 15...Jxe5 16.Vxe5+- s velkou převahou bílého.; c) 9...Jg6 10.Sg5! Důležitý doplněk nástupu centrálních pěšců, černý je nucen odhalit centrum. 10...f6 11.exf6 gxf6 12.Dd5 J6e5 13.Jxe5 Jxe5 14.Sh6+/- s velkou výhodou bílého.; d) 9...cxd6 10.exd6 Sxf2+ (10...Jxf2 je opět partie; 10...Jc6 11.De2+ Kf8 12.0-0 je celkem jasná výhoda. 12...Df6 13.Jc3 Dxd6 14.Sxf7!+/-) 11.Kf1 Po výměně na d6 je sloupec e jasně důležitější. 11...Jf5 12.Dd3+- a šach na e4 vezme figuru. Varianty jsou to poněkud náročné, ale útok v podobných situacích vyžaduje nejen odvahu, ale i schopnost počítat varianty a využívat typické kombinační motivy. Žáci se musí s vedením podobných útoků řádně seznámit, jinak se do nich budou bát pustit. 9.d6! Důrazný, ale i závazný postup. Strategickou motivací je blokování vývinu střelce c8, taktickou motivací je otevření diagonály a2-g8 (bod f7) a útok na pole e7, který ohrožuje nejen okamžitě jezdce, ale výhledově i černou dámu z diagonály h4-d8. Taktický problém ale představuje napadené pole f2, které nutí bílého přesně počítat konkrétní varianty - Proto mnohem častěji bílí volili skromnější rošádu, po které také stojí lépe, ale černý si po 9.0-0 d6 zachová určité šance na obranu - to je cena za opatrnost, ale i odměna za objektivní hodnocení vlastních schopností. 9...cxd6 Po 9...Jxf2? přijde 10.Db3! Jelikož je slabost bodu f7 obvykle jednou z naprosto prvních informací při výuce zásad zahájení, nemělo by objevení tohoto tahu činit problémy ani začátečníkům. Propočet po braní věže na h1 by měl být rovněž elementární. 10...Jxh1 (10...Jg6 11.Sxf7+ Kf8 12.Sg5+-; 10...cxd6!? 11.exd6! je jednoduchým návratem do Partie 3 po 8...Je4 partie.) 11.Sxf7+ Kf8 12.Sg5!+- s výhrou. Stačí si uvědomit, že černá dáma nemůže nijak uniknout. Okamžité sebrání jezdce svědčí o tom, že žák ještě nepochopil základy kombinačního umění. 9...Sxf2+!? 10.Kf1 cxd6 11.exd6 Jf5 opět může být zdrojem přednáškových komplikací. Bílý má více možností: a) 12.Jc3 (hra na vývin figur) 12...Jfxd6 13.Dd5 Jxc3 (13...De7 14.Sd3+/- by mělo být přesvědčivé díky materiálním ziskům bílého. 14...Jxc3 15.bxc3 Sb6 16.Sg5+-) 14.Dxd6 Je4 15.De5+ De7 16.Dxg7 Vf8 17.Sh6+/- by také mělo vynést věrohodný materiální zisk;

b) 12.De2?! Se3 13.Sxe3 Jeg3+! Na tento motiv vidličky je dobré žáky upozornit. 14.hxg3 Jxg3+ 15.Kf2 Jxe2 16.Sxe2. I zde by měl mít bílý lepší perspektivy, ale rozhodně to není téma pro úroveň začínajících šachistů.; c) 12.Sf4 Db6 13.Sd3+/- je varianta, kterou preferuje počítač, ale pro výklad začínajícím šachistům ji rozhodně nedoporučuji.; d) 12.Sxf7+ (hra na útok) 12...Kf8 (12...Kxf7? 13.Dd5+ Kf6 14.De5+ Kg6 15.Dxe4 Sb6 16.g4+-) 13.Sd5 Jfxd6 14.Dd3 De8 15.Sf4 Sc5 16.Jc3+-. Až teď by mělo být zřejmé, že bílý díky lepšímu vývinu i souhře stojí na výhru. 10.exd6! Jxf2? Demonstruje zásadně špatný hon za materiálem v zahájení. Také problematiku obdobného pokračování 10...Sxf2+?! 11.Kf1 Jf5 už jsme probrali výše. Trenér však musí být připraven i na možnost 10...Jf5!, která je v této situaci nejlepší reakcí černého = okamžitý boj s blokujícím pěšcem d6. Bílý má tři možnosti: a) 11.Sf4 0-0 (Braní pěšce na f2 oběma způsoby je problematické, 11...Jxf2 12.De2+ Kf8 13.Vf1 dává bílému k útoku i sloupec f; 11...Sxf2+ 12.Kf1 Db6 už jsem zmiňoval výše, zdá se, že se této variantě ve výkladu nedá uniknout - tak tedy: 13.Sd3 Sg3 (13...Dxb2 14.Sxe4 Se3 15.Jbd2 Sxf4 16.Sxf5 Db5+ 17.De2+ Dxe2+ 18.Kxe2 Sxd6+/-) 14.De2 0-0 15.Sxe4 Sxf4 16.Sxf5+- je varianta podle počítače, mohla by být věrohodná. b) Hra na útok 11.Sxf7+! Kf8 (11...Kxf7 12.Dd5+) v tomto případě vyžaduje vidět důležité pokračování útoku 12.0-0!+/-, po kterém se černý nedokáže přiměřeně zahojit na f2 a k problémům s vývinem dámského křídla černému přibude i špatný král (nehodí se 12.Dd5?! Jfxd6=/+ ani 12.Sb3? Jxf2 13.Dd5 De8+-/+) 12...Jxf2 (12...Sxf2+ 13.Kh1) 13.Vxf2 Sxf2+ 14.Kxf2 Db6+ 15.Ke1! Jedině sem, jinak černý dalším šachem pokryje f5 a vezme na f7. 15...Kxf7 16.Dd5+ Kf6 (16...Kg6 17.g4+- Db4+ (17...Ve8+ 18.Kd1) 18.Kf1 Dxg4 19.Je5+) 17.Sg5+ Kg6 18.g4+- Vf8 19.Se7. Trenér musí posoudit, jestli uvedené řešení odpovídá kombinačním schopnostem posluchačů.; c) Akademické nenásilné pokračování 11.0-0 Jfxd6 12.Sd3 0-0 13.Sf4 dává bílému dobrou kompenzaci za pěšce, vzhledem k velmi problematické souhře černých figur je možno očekávat nadějné rozvíjení iniciativy bílého především na královském křídle, ale z hlediska srozumitelnosti výkladu je tato varianta využitelná jen pro dosti vysokou úroveň posluchačů. Problém je v tom, že při 9.d6! je dost obtížné dohlédnout změtí možností až sem - při rozhodování o tahu d6 se hráč musí orientovat více intuicí a zkušenostmi, to je na úrovni výuky mladých šachistů prostředek, se kterým je nutno operovat velmi opatrně. 11.Db3 11...0-0!? Vynalézavá obrana. Černý sice o variantách v zahájení moc neví, ale zřejmě slyšel, že rošáda by se neměla příliš odkládat. Není nijak těžké prokázat, že věž brát nejde, 11...Jxh1? 12.Sxf7+ Kf8 13.Sg5+- je motiv, který již jsme viděli výše. Černý však má ještě jednu zajímavou obrannou možnost 11...Je4!? a bílý musí opět hrát na útok, ne na materiál: 12.Sxf7+! (12.dxe7?! Dxe7 13.Kf1 Dc5~~ dává černému zajímavé protišance, bílý král také nestojí dobře, a i když má bílý figuru více, na okamžité souhře figur se to v daném okamžiku moc neprojevuje. ) 12...Kf8 13.Sh5! (13.Vf1!?) 13...Jxd6 14.Vf1+- Jef5 15.Sg5 dává bílému mohutný útok. 12.dxe7?? Obrovská chyba, kterou bílý demaskuje závažnou chybu ve své výuce. V méně než 11 letech zvládl dobře teorii ostré varianty, ale ve chvíli, kdy soupeř projevil v obraně určitou vynalézavost a z naučené varianty vybočil, Partie 3 po 11.Db3 přichází naivní sebrání materiálu, které není podloženo ani pochopením potřeb vzniklé pozice, ani propočtem varianty. Ačkoliv bílý zřejmě věděl, že má stát na výhru, nijak vážně se otázkou "proč by tomu tak mělo být" nezabýval. 12.Sg5!+- ideálním způsobem využívá všech dosažených plusů dosavadní hry bílého (pěšec d6, náskok ve vývinu a souhra figur), černý nemá nic lepšího než 12...Jxh1 13.dxe7 Ve8 14.Sxf7+ Kh8 15.Sxe8 Dxe8 16.Je5 d5 17.Dxd5+- a hru ukončí třeba manévr Jf7-d6. 12...Dxe7+ 13.Se2 Tah 13.Kf1 by alespoň otestoval, zda černý umí vložit užitečný tah 13...d5! (ale i braní na h1 postačí) 14.Sxd5 Jxh1-+ a černý má nejen materiální, ale už i poziční převahu a lepšího krále. 13...Jxh1-+ 14.Jc3 Ve8 15.Sg5 Dc5

16.Sh4 Sa5 Ani černý nemá ještě v krvi návyk mobilizovat co nejrychleji všechny figury, k tomu je tah 16...d6!, ale jeho převaha je již příliš velká a stačí i hra na zisk materiálu. 17.Jg5?! Bílý se bránit ještě neumí a zkouší to s jednotahovými hrozbami. 17...Dg1+ 18.Kd2 De3+ 19.Kc2 Df4? Černý se snaží soupeřově hrozbě čelit, ačkoliv její následky (věž na e8) již pokryl. Lehce vyhrávalo 19...Sxc3 20.Dxf7+ Kh8-+. 20.Vf1?? Další velká chyba v propočtu. Ačkoliv je možné, že se bílý znovu domníval, že vítězí, a opět jen přestal počítat varianty. Celkem jasně prohrávají i jiné tahy bílého kromě jednoho jediného. Ten jediný je tah 20.Dc4!, po kterém podle počítače černý ztratí veškerou výhodu! 20...Dxc4 (20...Df6?! 21.Sd3 h6 22.Sh7+ Kf8 23.Jxf7! g5 24.Vf1+/-) 21.Sxc4 d5 22.Sxd5 Sf5+ 23.Kb3 h6 Jinak bílý dobere na h1 a zůstane mu malá materiální převaha. 24.Sxf7+ Kf8 25.Sxe8 hxg5= s rovnou pozicí. 20...Vxe2+! Jediný, ale zároveň definitivně vítězný tah. Černý je ve výuce Partie 3 po 15...Dc5 taktiky již trochu dále než bílý, přinejmenším dovede najít jediné východisko, když mu teče do bot, dámou neměl kam ustoupit. 21.Jxe2 Dxf1-+ 22.Kd3 h6 23.Jf3 d6 24.Dd5 Dd1+ 25.Ke4 Dxe2+ 26.Kf4 g5+ 27.Sxg5 Dxb2?! Černý se dokonce dokázal ovládnout a nevzal střelce z obavy, že by mohl mít bílý věčný šach. Ten ovšem není - i zde převážil "intuitivní" odhad nad řádným propočtem, 27...hxg5+ 28.Dxg5+ Kf8-+. 28.Sxh6? Df6+ 29.Ke4 Dxh6 0-1 Domácí úkol Domácí úkol přináší další obrázkovou knížku, zaměřenou tentokrát pouze na matové obrazce. Sada 24 jednotahových matů přináší obrazce nejrůznějších typů, na tahu je tentokrát vždy bílý. DÚ 76 DÚ 77

DÚ 78 DÚ 79 DÚ 80 DÚ 81 DÚ 82 DÚ 83

DÚ 84 DÚ 85 DÚ 86 DÚ 87 DÚ 88 DÚ 89

DÚ 90 DÚ 91 DÚ 92 DÚ 93 DÚ 94 DÚ 95

DÚ 96 DÚ 97 DÚ 98 DÚ 99