Pátek 9. 3. 2012 / č. 10 / samostatně neprodejné Tomáš Töpfer Nemám kam ustupovat
OBSAH rozhovor Ředitel a herec Tomáš Töpfer manželky premiérů Záhadná Radka Nečasová Téma Fenomén pin-up girls se vrací Portrét Tono Stano v New Yorku gurmán Univerzální losos AUTO Fiat Freemont na cestě Proč se muž s pleší nestane prezidentem? PÍSNIČKA Poutníci: Panenka + Program TV na celý týden se sloupky osobností: Kačer Franz Bednářová Bosák Rynda Štindl Špátová
editorial Těm dívkám se říkalo pin-upky a patřily ke druhé světové válce. Teď se jejich móda vrací. Více na str. 20. Dívka a smrt Tématem tohoto Pátku je fenomén pin-ups. Slavný Merriam-Websterův slovník definuje výraz pin-up jako fotografii nebo plakát osoby, o níž se soudí, že je přitažlivá, ale obecně se takto říká fotografiím nebo kresbám krásek ze třicátých až padesátých let, které kdysi zdobily šatní skříňky a dílny továrních dělníků i pokoje teenagerů. Ovšem tím nejpodivnějším místem, kde se tyto krásky objevovaly, byly trupy amerických bombardérů z druhé světové války. Člověka tak nějak neudiví, že bývá zvykem malovat na předky bojových letadel zubatou žraločí tlamu, je to přeci jen zbraň, nástroj ničení a zabíjení, ale co na takovém stroji pohledává roztomilá, roztoužená dívka? Nejčastěji na trupech bombardérů končily krasavice, které maloval tehdy mimořádně populární výtvarník Alberto Vargas. Americká autorka Maria Elena Buszek, která o fenoménu pin-ups napsala knihu, tvrdí, že těla jeho dívek vypadala tak dokonale, že působila až ocelově a nebezpečně, jako stroje, co tehdy sjížděly z pásů továren válečné výroby v Detroitu. Hypererotická tělesná konstituce a prozaická dvojsmyslnost těchto dívek z nich prý vytvořila tvory, kteří dokázali lehce nahánět hrůzu už jen svou sexualitou. Hmmm. Zajímavé. A jakýsi americký válečný letec se tehdy v dopise časopisu Esquire, pro který Alberto Vargas zmíněné krásky tvořil, chlubil, jak malovaná dívka uhranula německého stíhače natolik, že se uprostřed boje na chvíli zapomněl a přiletěl blíž, aby si ji prohlédl. Přiletěl tak blízko, až ho to stálo život. Nakonec je na té krásné, smyslné dívce na trupu stroje, který právě pracuje na kobercovém bombardování nějakého města, nejhroznější a nejkrutější ta její ironie. Ten nelítostně roztoužený pohled bezstarostné slečinky s hlavou v oblacích, okolo níž se umírá. Zubatá, která si vyrazila v převleku za sexy kost. Sexbomba. Ondřej Formánek redaktor Pátku 6 rozhovor Ředitel a herec Tomáš Töpfer 14 manželky premiérů Záhadná Radka Nečasová 20 Téma Fenomén pin-up girls se vrací 26 Portrét Tono Stano v New Yorku 30 gurmán Univerzální losos 32 AUTO Fiat Freemont 33 na cestě Proč se muž s pleší nestane prezidentem? 34 PÍSNIČKA Poutníci: Panenka Foto na titulu: Viktor Chlad Pátek, týdenní příloha LN. Výkonný ředitel: Dalibor Balšínek. Vedoucí magazínu a zástupce šéfredaktora: Dan Hrubý. Art director: Vladimír Dundr. Redaktoři: Veronika Bednářová, Honza Dědek, Ondřej Formánek, Alena Plavcová. Kontakt na redaktory: jméno.příjmení@lidovky.cz. Jazyková redakce: Iva Pospíšilová. Adresa: AMC, Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5. Tel.: 225 067 111. www.lidovky.cz. Předplatné: 225 555 533. Tiskne: Severotisk, spol. s. r. o. Magazín je prodejný jen s deníkem Lidové noviny. PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN 3
téma Modelka a tanečnice Dita von Teese žije oživeným zájmem o burlesku a pin-up. Fenomén pin-up Estetika kreslených krásek ze třicátých až padesátých let, které mají vždy na rtech úsměv a červenou rtěnku a vítr jim právě nadzdvihl sukýnku, je v poslední době zase ohromně populární. V módě, v pop-music, v burleskách, které kvetou téměř v každém větším městě západní polokoule. Ondřej Formánek Foto Profimedia.cz Ideálem nakreslené pin-up girl je kombinace těla dvacetileté sexbomby a obličeje o něco mladší dívky ze sousedství, jak bystře poznamenal blog Rockabilly.cz, který se estetikou třicátých až padesátých let zabývá. Tedy cosi na způsob naivně krásného sexuálního monstra. Polidštěného tím, že není skutečné, ale nakreslené na papíře. Charakterizujícími znaky byla jasná a jednoduchá obrysová kresba těla, potlačené či schematicky pojaté pozadí a velmi častá byla snaha zachytit anekdotickou situaci, dodává Rockabilly.cz. Kráska o něco zakopla a při pádu se jí nadzvihla sukně. Co je na tomhle starém erotickém snění dnes tak přitažlivého? Obrázky, které můžeme s čistým svědomím označit slovem pin-up, se začaly objevovat už během průmyslové revoluce, kdy se technologie tištěných médií zdokonalila natolik, že je bylo možné vyrábět a šířit také masově. A zároveň přišel rozmach střední vrstvy, dost bohaté na to, aby si takovéhle obrázky mohla kupovat. Prvním takovým případem byly takzvané fotografické vizitky. Ty si nechal roku 1854 patentovat pařížský fotograf André-Adolphe- Eugène Disdéri, který vynalezl rotační fotoaparát technologickou inovaci, jež dokázala zákazníkům Disdériho ateliéru levně vytvořit fotografický portrét, ale hlavně jej uměla snadno a lacino dál kopírovat. Takto namnožené snímky se lepily na papírové kartony o velikosti vizitky. Tyto takzvané carte de visite se staly ohromným hitem zvlášť poté, co se u Disdériho nechal takto vyfotit císař Napoleon III. a o rok později si pořídila v Londýně vlastní fotografickou vizitku i britská královna Viktorie. Taková senzace! I průměrně movitý člověk si náhle mohl stejně jako panovník pořídit a odnést domů celý štos svých podobizen a ty rozdávat jako vizitky přátelům. Fotografické navštívenky si začaly pořizovat desetitisíce lidí po celé Evropě, populární byly ve Spojených státech, kde právě vypukla občanská válka a odvedení vojáci si pořizovali fotografie sebe nebo svých bližních. Ve zjitřené válečné atmosféře šly na dračku také fotografické vizitky Abrahama Lincolna nebo generála Ulyssese Granta. Ovšem vedle panovníků, státníků a vojevůdců se začaly čím dál lépe prodávat i fotografické vizitky známých divadelních hereček. Ty totiž měly v tehdejší době výsadní postavení. Polovina devatenáctého století pěstovala víceméně stejný obraz ideální ženy zbožné, cudné, submisivní a domácké, která se ve vhodném věku vdá a věnuje veškerou svou energii rodině a domácnosti. Veřejný prostor patřil mužům. Ženy, které se v něm toulaly, byly podezřelé. Navíc se 20 PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN 21
Foto Profimedia.cz a archiv během devatenáctého století měnilo vnímání ženské sexuality. Tehdejší literatura zavrhla tradiční představu o vilné ženě jejíž hříšnost sahá až k biblické Evě a přišla s tvrzením, že žena je ve skutečnosti stvoření bez vášně, neboť její mateřské instinkty jsou mocnější než sexuální touhy. Ty patřily mužům a úkolem ctnostné dámy bylo odolávat. Žena, která se chovala jinak, popírala zákony přírody. Herečky etablovaných divadelních sdružení byly takřka jedinými ženami, které tehdy mohly s širším společenským souhlasem vystupovat veřejně a v rámci svých rolí do jisté míry vyjadřovat i takové věci, jako je sexualita. Jako první dokázala této výhody důkladně využít americká herečka a básnířka Adah Isaacs Menken. Ta ze sebe vytvořila bezmála popkulturní ikonu. V roce 1861 si zahrála na Broadwayi titulní roli v dramatizaci Byronovy básně Mazepa. Ztělesnila tragickou postavu odbojného ukrajinského hejtmana z šestnáctého století. Hrát role mužů bylo pro tehdejší herečky méně neobvyklé než pro ty dnešní. Drama končilo scénou, kdy je zajatý hejtman násilím svlečen donaha a připoután ke koni, který s ním pak tryskem pádí do vyhnanství. Tuto část role za herce obvykle sehrála loutka v lidské velikosti, nicméně Menken si prosadila, že věc zahraje sama, oblečena jen do růžových punčošek, jaké nosí baletky, a průsvitné tuniky. Byl to vlastně laciný trik okoukaný z tehdejší burlesky, ale měl neuvěřitelný úspěch, inscenace se hrála ještě několik let. Pro nás je důležité, že Menken uměla jako jedna z prvních žen v showbusinessu úspěch využít i tak, že velmi chytře a promyšleně pracovala se svou image, právě pomocí fotografických vizitek. Spolupracovala s významnými fotografy, nechávala se zobrazovat v převlecích a inscenovaných pózách, které si pohrávaly s hranicemi společenských erotických tabu. Její vizitky byly žádaným zbožím a Menken se stala sexuálním symbolem. První americkou pin-up girl. Na její úspěch navázala koncem šedesátých let devatenáctého století divadelní skupina British Blondes, což byl ženský herecký soubor hrající tradiční anglickou burlesku se všemi dvojsmysly a lechtivostmi. Ovšem Blondýnám se podařilo propašovat tento žánr i do zavedených divadelních domů a prodat ho s velkým úspěchem klientele, která nebyla pro burlesku obvyklá středostavovským divadelním návštěvníkům. Jeden čas to byla Čeští Anonymous takhle obsadili web ODS. O pár dní později zveřejnili seznam všech členů strany i s kontakty. Adah Isaacs Menken, první americká pin-up girl. Memfiská kráska, bombardér pojmenovaný podle pin-up dívky od George Pettyho. Z estetiky pin- -ups těží i populární zpěvačka Christina Aguilera. dokonce nejvyhledávanější divadelní show v celém New Yorku. Hvězdy z burlesky prodávaly vizitky ostošest a zároveň jimi přitahovaly zájem tehdejších deníků hlavně revolverových plátků, které hledaly senzaci a provokativní fotografie pin-up tanečnic ochotně umísťovaly na titulní stranu. Jejich úspěch ovšem v Americe netrval dlouho. Tehdejší konzervativci rozpoutali intenzivní kampaň a z burlesky se stal opět podezřelý podnik a jeho návštěva něčím, co se ve slušné společnosti nepěstuje. S blížícím se koncem století začal zájem o fotografické vizitky upadat. Rostoucí a bohatnoucí střední vrstva dávala přednost dražším fotografickým formátům. Fenomén pin-up fotografií přežíval v oblíbených cigarette card girls, což byly kartičky s polosvlečenými ženami, které se prodávaly v kuřáckých potřebách. A je třeba říci, že dámy na nich se nalézaly v mnohem lascivnějších situacích, než v jakých se kdy nechaly nafotit tanečnice z burlesky britských Blondýn. Dalším místem, kde se pin-up formátu ještě dařilo, byly brakové časopisy jako tehdy velmi populární National Police Gazette, který přinášel zprávy o vraždách, přepadeních, pistolnících Divokého západu a samozřejmě také příběhy padlých žen, což byla průhledná zástěrka pro publikování fotografií polonahých krasavic, které byly vydávány za striptýzové tanečnice, zpěvačky z burlesky nebo rovnou prostitutky. Fotografiemi, kresbami a skicami nahých tanečnic a divadelních hereček se vyznačoval i první britský pin-up magazín Photo Bits, který začal vycházet v roce 1898. Ten se naopak vydával za časopis humoristický. Smysl pro humor ovšem potřeboval hlavně jeho šéfredaktor, kterému za rozvracení obecné morálky jeden čas hrozilo vězení. Jenže vývoj žánru pin-up už směřoval jinam ke klasické časopisové ilustraci. Průkopníkem se stal jistý Charles Dana Gibson, americký kreslíř, který začal od roku 1886 vytvářet pro časopis LIFE obrazy fiktivní mladé ženy, pro kterou se časem vžilo označení Gibson Girl. Bylo to v době, kdy začalo být v Americe stále častějším jevem, že dcera z dobré rodiny šla studovat a pak budovala kariéru, ženám z nižších vrstev se naopak otevíralo stále více pracovních míst v kancelářích, obchodech a továrnách. S hospodářským boomem západního světa rostla i ženská emancipace. Tento jev neovlivnil jen ženský intelektuální a ekonomický růst, ale i jejich sexuální rozvoj, píše ve své knize Pin-up Grrrls: Feminismus, sexualita a populární kultura americká autorka Maria Elena Buszek. Okolo ženské emancipace se pochopitelně rozproudila bouřlivá debata. V Americe se pro tyto samostatné a ambiciózní ženy vžil výraz New Woman nová žena. Ten se stal záhy velmi častým tématem novinové ilustrace a ještě častěji posměšné karikatury. I Gibson Girl byla obrazem nové ženy, byl to ovšem obraz oslavující. Pan Gibson nebyl žádný feminista, ale vysnil si romantický ideál moderní ženy. Sebevědomé, ambiciózní, inteligentní, žensky krásné a přitom až atletické. Gibson Girl ztělesňovala rostoucí sebevědomí a optimismus Ameriky na prahu století, které jí bude patřit. Gibsonovy kresby měly fenomenální 22 PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN 23
Chcete si to dočíst? Magazín pátek ln dostanete i tento pátek společně s lidovými novinami ve své trafice PLNÁ VERZE V TRAFICE Chcete si přečíst víc? PŘEDPLAŤTE SI PÁTEČNÍ LN S MAGAZÍNEM JEN ZA 60 KČ MĚSÍČNĚ Předplaťte si Lidové noviny na epaper.lidovky.cz nebo na lince 225 555 577. Nebo stačí poslat SMS na číslo 902 11 ve tvaru PRE PAT JMENO a ADRESA. A od příštího pátku máte své Lidové noviny s magazínem po čtyři týdny do 7.30 ve schránce. A levněji než na stánku. Technicky zajištuje ATS. Cena služby je 60 Kč včetně DPH. Lidové noviny si můžete TAKÉ přečíst v: LIDOVÉ NOVINY - NOVINY OSOBNOSTÍ