HISTORICKÝ ÚVOD. OKRAJOVÉ OBLASTI EVROPY Petra Maříková Vlčková 13.10.2015 AEB_37 Dálkový obchod v raně středověké Evropě OKRAJOVÉ OBLASTI EVROPY Španělsko a Al- Andalús Blízký východ a východní Středomoří expanze Arabů Byzantská říše Bulharská říše Kyjevská Rus Chazarský kaganát 1
GÓTSKÁ KRÁLOVSTVÍ NA IBERIJSKÉM POLOOSTROVĚ Pozdní antika: rok 409 Západořímská říše Království Svebů, Vandalů (Hasdingové, Silingové), po 428: odchod do severní Afriky Nápor Visigótů Visigótské království 418-c. 720 Hl. město Toulouse, následně Toledo Lex ludiciorum 711: král Roderik Al-Andalús Maorský / Islámský Iberský poloostrov Základní chronologie: Ummajovský chalífát (711 756) Córdobský emirát (756 929) Córdobský chalífát (929 1031) nástupnická království (taifas) po Córdobském chalífátu (1031 13.st) vláda Almorávidů (1085 1145 AD) a Almohadů (1147 1238 AD) Granadský emirát (1238 1492 AD) Střetávání se a soužití mezi křesťany, muslimy a židy Centrum vzdělanosti Cordóba, Medina al-zahra 2
Córdobský emirát Trvání: 756 929 n.l. Vznik: Ummájovci (chalífové z Damašku) dobývají Iberský poloostrov 711 718 jejich představitelé drží titul emír / wálí 756: Abdarrahmán I. osamostatňuje se od vlády z abbásovské Damašku a stává se samostatným emírem z Córdoby Abdarrahmán I. přeživší potomek Ummajovské dynastie z Damašku po tzv. Abbásovské revoltě 750 Ovládají al-andalús a část severní Afriky 929: Abdarrahmán III. se sám prohlašuje chalífou soutěží o moc s abbásovským chalífou v Bagdádu a šíitským chalífou v Tunisu Córdobský chalífát Trvání: 929 1031 AD Umajjovská dynastie: vrchol andalúských islámských dějin Abdarrahmán III. po 929 expanze do S Afriky: pobřežní města s loděnicemi: Ceuta, Tanger, Melilla diplomatické kontakty s křesťanskou Evropou Ibrahim ibn Jákub Al-Hakim II. (961 976) stejná politika jako otec 976: postupný úpadek chalífátu titul jen nominální moc mají rádci 1031 AD: rychlý rozpad na množství malých států taifas Ekonomika: orientovaná na obchod: vývoz textilu, keramiky, skla, kovových předmětů (Ag, Au) Zemědělství: rýže, vodní melouny, banány, lilek, tvrdá pšenice umělé zavlažování vodní kola Obchod s otroky: ze střední Evropy dále do Afriky Mince: zlaté dináry a stříbrné dirhamy 3
Medína al-zahra Rezidenční palácové město Z od Cordóby: vybudoval Abdarrahmán III. politicko-ideologické důvody založení demonstrace síly vůči fátimovským vládcům Blízkého východu a Afriky Trvání: 936 50tá léta 9. st., tj. cca 80 let Nejznámější stavba: tzv. trůnní sál Abdarrahmána III. Virtuální prezentace výzkumů: Laboratory of Archaeology and Architecture of the City: http://www.laac.es Taifas Drobná knížectví vzniklá po 1031 Trvání: 1031 1238 AD několik fází vláda berberských kmenů po 1085 (pád Toleda) Almorávidů a Almohavidů (po 1147 pád Lisabonu) Vrchol: 11. st. Počet: různý, kolem 45 Hlavní: Toledo, Zaragoza, Granada, Cordóba, Sevilla, Almería, Múrcia Poslední taifas: Granada padla 1492 4
BYZANTSKÁ ŘÍŠE Byzantská (Východořímská) říše 330: Konstantin Veliký zakládá nové hlavní město Konstantinopol na místě osady Byzantion 395: rozdělení říše na východo- a západořímskou říši Justinián I.: územní vrchol 7 st.: hlavní změny: řečtina jako úřední jazyk, dopad islámské expanze Makedonská dynastie: 867 1056 10. st.: velmocenské postavení 1054: Velké schizma 1071: seldžučtí Turci získávají Malou Asii Komnenovci: 1081 1185 - dočasné obnovení moci 1204: dobytí Konstantinopole během 4. křížové výpravy 1261: obnovení římské říše X občanské války 1453: osmanští Turci zničili Byzanc 5
VÝCHODNÍ STŘEDOMOŘÍ EXPANZE ISLÁMU EXPANZE ISLÁMU 632: smrt proroka Mohameda spory o nástupnictví. Chalífa je volený Tzv. Rášidský chalífát Spory: sunnitští X šiítští muslimové Expanze: 633 637: byzantská území v Sýrii, Palestině 637: Mezopotámie - Sásanovci 639 643: Egypt 641: Írán 649: Kypr Umajjovský chalífát (661 750) Hlavní město: Damašek 747: šiítské povstání nastupují Abbásovci 6
Abbásovský chalífát (750 1258) Hlavní město: Bagdád Hárún ar-rašíd Fátimovský chalífát (909 1171) 11. st.: vrchol moci, následně: úpadek, boje se suldžutskými Turky 12.st.: vzestup moci kurdských vojenských velitelů: Saladin (zakladatel Ajjúbovců vládli v Egyptě a Sýrii) Ajjúbovci: Saladin a jeho nástupci BULHARSKÁ ŘÍŠE 7
Bulharská říše Trvání: 681 1423 Periodizace: První bulharská říše (681 1018) Druhá bulharská říše (1185 1422) 781: Bulhaři (chán Tervel) poráží Araby u Konstantinopole Boje s barbarskými kmeny: zastavení pohybu na Z: Pečeněhové, Chazaři 806: ničí Avarský kaganát 864: přijetí křesťanství chánem Borisem Symeon I. (893 927) největší stát v Evropě ohrožení Byzance 917 přijal titul cara a samovládce (basileus kai autokratór) Útoky Maďarů, Pečeněhů, Kyjevské Rusi a Byzance Byzanc postupně stát pohltila Hlavní centra: Prieslav, Pliska Druhá bulharská říše CHAZAŘI 8
Chazarská říše Trvání: 661/678 1048 max. rozkvět 8.-9.st. Max: dolní Dněpr, Krym Kaspické moře, SV Kavkaz Kočovný polokočovný usedlý turkický národ kontrola obchodu mezi S Evropou v Orientem Centrum: pevnost Itil v deltě Volhy, pevnost Sarkel na dolním Donu Tzv. chazarská polemika 861: účastníci: Konstantin Filozof, Metoděj, al-farábi,? 875 900: blokace obchodu se stříbrem Boje s Kyjevskou Rusí: Kníže Svjatoslav (962 972/973): dobytí pevnosti Sarkel (965), hl. města Itilu (969) Rozpad: útoky KR a svazu Pečeněhů 9