Jak psát maturitní práci? Marie Břendová

Jak psát maturitní práci? Marie Břendová

Hlavní kroky Fáze koncepční Fáze návrhu a plánování Fáze empirická Fáze analytická Fáze diseminační

Jak začít? KONCEPČNÍ FÁZE 1) formulace a vymezení problému ujasnit si, jakým problémem (tématem) se budu ve své práci zabývat, co chci popisovat a následně zkoumat stanovit si cíl práce ujasnit si čeho chci ve problematice docílit, co chci ve zvolené tématice (problému) prozkoumat, zjistit

pokračování 2) Přehled literatury Rešerže požádat v jakékoliv knihovně (vyhledají tituly knihy, časopisy o žádané problematice) placená služba Prostudovat literaturu získat co nejvíce informací o zvoleném tématu (problematice zkoumání)

pokračování 3) Vytvořit teoretický rámec práce kostru, osnovu práce Promyslet si, co je v problematice (na tématu) důležité, o čem je nutné psát v teoretické části práce stanovit si jednotlivé kapitoly teoretické části práce (ve spolupráci s vedoucím práce)

Členění práce Část teoretická rozsah min. 10 str. Rozsahem nepřesahuje část praktickou názvy kapitol písmo vel.12 tučně podkapitoly - písmo 12 kurzívou tučně řádkování 1,5 text plynulý, ENTER pouze u nového odstavce, odsazování tabulátorem, zarovnání textu do bloku

pokračování 4) Stanovení hypotéz (formulace hypotéz viz. dále) Hypotézy vytvořit společně s vedoucím práce Vztahují se k stanovenému cíli!! Doporučený počet hypotéz: 2 3 (ve spolupráci s vedoucím práce)

pokračování FÁZE NÁVRHU A PLÁNOVÁNÍ Jak budu získávat údaje? (= zvolená metoda) Vzorek populace (= kdo budou moji respondenti?) nutno dobře rozmyslet - ve spolupráci s vedoucím práce Kontinuální konzultace s odborníky (s vedoucím práce) pilotáž není nutné (vedoucí práce)

pokračování FÁZE EMPIRICKÁ (=VÝZKUMNÁ) poměrně dlouhá a časově náročná fáze sběr dat a získávání údajů od respondentů Příprava dat k jejich analýze Jak získávat údaje (kdy a kde)

pokračování FÁZE ANALYTICKÁ Dělí se na : analýzu údajů interpretaci výsledků Analýza: shromažďování údajů (př. sběr dotazníků) samotné výsledky výzkumu (= odpovědi na otázky dotazníku) NIC NEŘÍKAJÍ musí se zpracovat a analyzovat

pokračování POPIS GRAFŮ: 1) Každý graf (či tabulka) musí mít číslo, název 2) Pod každým grafem (tabulkou) musí být popis: př. Z grafu č. 1 vyplývá, že 20 respondentů (50%R) tvořily ženy a 20 respondentů (50% R) byli muži.

pokračování Grafy na jedné stránce mohou být max. dva Jeden graf na stránce také je možné, ale musí být graficky vhodně rozložené optimální vzhled stránky Každý graf musí mít i svou legendu tj. vysvětlivky Každá otázka (položka) v dotazníku musí být graficky znázorněna (= graf či tabulka)

Interpretace výsledků Diskuze Náročná část práce Dává získaným údajům význam Vysvětluje vyzkoumané údaje na základě předem stanovených hypotéz Není to již strohý popis zjištěných údajů (jako u analýzy - popisu pod grafy)

pokračování Uplatňuje se i vlastní názor u zjištěných údajů nutno se ve zkoumané problematice dobře orientovat!!! t. j. : co si myslíme (práce se píše v množném čísle my a v příčestí minulém se VŽDY!!! píše měkké i tzv. jazyk výzkumníka ) o zkoumaném problému diskutujeme i s názory autorů, které se již námi zkoumanou problematikou, zabývali publikace v níž problematiku popisují

DISEMINAČNÍ FÁZE Tzv.: Doporučení pro praxi ukazuji, jak je možné výsledky průzkumu využít Význam vytvořené (zpracované) problematiky tématu pro veřejnost: a) K čemu budou zjištěné výsledky průzkumu užitečné př. nějaké zlepšení stávajícího?? b) Využití této práce př. Vzor pro studenty, pro širokou veřejnost, pacienty, atd. c) Kde bude možno práci prostudovat - nabídka

Závěr Zhodnocení celkového přínosu práce z pohledu jejího autora Možno uvést i problémy, které se během psaní práce vyskytly Možné návrhy řešení, splnění cílů a hypotéz

Seznam použité literatury Abecední řazení autorů (viz. tištěný vzor) Uvádění autorů: v textu číselný odkaz př.: (20), na téže straně, kde je příslušný text pod čarou, index. číslem v textu Literatura není starší 10 let Dodržování mezinárodní citační normy ČSN ISO 690 2 (http://www.cuni.cz /boldisp/citace.html Doporučený počet autorů: 10

Dotazník V úvodu průvodní část: A) oslovení + představení se B) zdvořilá žádost o vyplnění C) účel + název mat. práce D) anonymita zaručena E) instrukce o vyplnění a odevzdání F) poděkování a podpis

dotazník Otázky (položky) max. 30 Typy otázek: Otevřené Uzavřené Polootevřené Formulace otázek: stručná, jasná, jednoznačná ptáme se vždy pouze na JEDEN problém (myšlenku)

Typy otázek Uzavřené položky Není možná vlastní interpretace odpovědí Odpověď je př. ANO X NE, ale také nabízené alternativy možných odpovědí jejich výčet musí být vyčepávající (5-7 je optimální počet)

pokračování Otevřené položky Nenabízí alternativy odpovědí Respondenti vyjadřují vlastními slovy stručně svůj názor, postoje.

pokračování Polouzavřené položky Nabízí alternativy odpovědí Přidává se vlastní výběr odpovědi s otevřeným ukončením ( jiná možnost, prosím doplňte )

Další obecná pravidla dotazníku Úvodní otázky identifikační (pohlaví, věk, vzdělání respondentů ) Otázky musí budit zájem, náklonnost a důvěru Nesmí mít dlouhý text stručně, jasně.. Vyhýbat se cizím, odborným a vícesmyslným slovům Vyhýbat se sugestivním otázkám V uzavřených otázkách vyčerpat všechny alternativy možných odpovědí

Rozhovor výzkumná metoda Otázky se liší od běžného rozhovoru: 1) mají jasné, odborné zaměření k tématu 2) obsahují standardizované otázky 3) zaměřeny pouze na definovanou oblast 4) otázky jsou kladeny přímo bezprostřední kontakt výzkumníka s respondentem 5) Otázky musí být jednoduché, srozumitelné 6) předem promyšlené 7) jedna myšlenka v jedné otázce

pokračování 8) Otázky se vždy vtahují k tématu a cíli průzkumu 9) Nejsou sugestivní, zavádějící 10) Nejsou dvojsmyslné 11) Nejsou choulostivé, osobní, intimní 12) Jsou srozumitelné přizpůsobené věku respondentů, jeho předpokládaným schopnostem

Fáze sestavování rozhovoru Seznámení s tématem rozhovoru Stanovení jeho cíle Příprava struktury rozhovoru Stanovit si podmínky vyhodnocování zapisování odpovědí, nahrávání odpovědí.

Struktura rozhovoru Úvod jako v dotazníku (vysvětlit proč?, cíl, anonymita..) Navázat důvěru - spolupráce Střední část - dbát na formulaci otázek, nedávat sugestivní otázky (= nenavádět k odpovědím) Předem připravené otázky Závěr poděkování a rozloučení se

Hypotézy Po prostudování odborné literatury,(je podmínkou) - orientace ve zvolené problematice, upřesnění cíle(ů) výzkumu práce se začínají formulovat hypotézy Hypotéza je: Předpokládaná odpověď na výzkumnou otázku výzkumné otázky vychází z problému a směřují k cíli výzkumu musí být konkrétní, jasné a přesné Výzkumné otázky směřují k řešení výzkumného problému

pokračování Funkcí hypotézy je: Poskytovat výzkumné práci směr Testovat, měřit, hodnotit, vyjadřovat formální vztahy mezi dvěma či více proměnnými empirickými (výzkumnými) metodami Předpokládat anebo vysvětlovat vzájemné vztahy mezi dvěma či více proměnnými či vzájemné vztahy mezi závislou a nezávislou proměnnou

Pravidla formulace hypotéz Existují tři zlatá pravidla formulace hypotéz (dále jen H): 1. 2. 3. H je tvrzení. Vyjadřuje se oznamovací větou. Toto tvrzení musíme buď potvrdit či vyloučit (!!) H vyjadřuje vztah mezi dvěma proměnnými H musí být empiricky ověřitelná (testovatelná), t. j. proměnné musí být měřitelné anebo se dát kategorizovat (zařadit někam)

pokračování Vhodnou pomůckou tvrzení, podle kterého v H vyjadřujeme mezi proměnnými: rozdíly víc, častěji, silněji, vyšší, odlišné,.. vztahy - pozitivní, negativní, korelace (= vzájemný vztah, závislost) následky - jak (když) tak, čím tím

Dělení hypotéz Podle stupně vědecké rozpracovanosti a výzkumné využitelnosti A) H prvotní vychází ze zkušenosti výzkumníka (jsou to představy, které nemívají přesnou formulaci) B) H vědecké vznikají z prvotních, mají přesnou formulaci a splňují vědecká kritéria, mohou procházet několika etapami a měnit své podoby: výchozí - hlavní, pracovní, statistické

Příklady hypotéz Výchozí hlavní Př. : Předpokládáme, že čím je učitel žákům sympatičtější, tím má větší disciplínu ve třídě. Pracovní hypotézy (jednoduché X složené) Jednoduché: Vyjadřují vztah mezi jednou nezávislou a jednou závislou proměnnou. Př.: Předpokládáme, že děvčata v pubertě mají lepší informace o riziku pohlavních chorob, jak chlapci nezávislá proměnná je pohlaví, závislá proměnná je info o pohl. chorobách

Příklady jednoduchých hypotéz Pokračování.. Předpokládáme, že ženy při bolesti užívají častěji analgetika, než muži. Předpokládáme, že muži vyhledávají častěji pomoc profesionálů, než ženy.

Použitá literatura BÁRTLOVÁ, S., SADÍLEK, P., TÓTHOVÁ, V.2005. Výzkum a ošetřovatelství. Brno: NCO NZO, 2005. ISBN 80-7013-416-X BOLEDOVIČOVÁ, M., MATULAY, S. 2007. Výskum v ošetrovatelstve. Nitra: FSVaZ UKF, 2007. ISBN 978-80-89245-03-1