Peru V poslední dekádě se meziroční růst HDP pohyboval mezi 5 a 9 %. Výjimkou byl rok 2009, kdy růst dosáhl hodnoty 1,0 %. V roce 2014 činil růst HDP 2,4 % a v následujícím roce 3,3 %. Nadále se předpokládá mírné zrychlení růstu ekonomiky. Míra inflace se v roce 2014 dostala na 3,2 % a v roce 2015 se přiblížila k úrovni 3,5 %. Inflační očekávání pro následující dva roky se pohybují kolem 3 %. V zemi žije přibližně 32 mil. obyvatel, HDP na obyvatele přesahuje 6 000 USD. Nezaměstnanost se v posledních letech drží mezi 6 a 7 % a v dalších letech by měla klesat. Běžný účet je v deficitu. Ukazatel 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Růst HDP (%) 5,9 2,4 3,3 3,7 4,1 3,6 HDP/obyv. (USD) 6 529 6 457 6 021 5 513 5 765 6 030 Míra inflace (%) 2,8 3,2 3,5 3,1 2,5 2,5 Nezaměstnanost (%) 7,5 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 Bilance běžného účtu (mld. USD) 8,6 8,1 8,4 6,9 6,2 5,9 Populace (mil.) 30,9 31,4 31,9 32,4 32,9 33,4 Konkurenceschopnost 61/148 65/144 69/140 Exportní riziko OECD 3/7 3/7 3/7 Odhad Mezinárodního měnového fondu Zdroj: MMF, OECD, WEF Evropská unie uzavřela s Peru dohodu o zóně volného obchodu. Exportní riziko podle OECD je: 3/7. MAPA GLOBÁLNÍCH OBOROVÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ 169
Vývoz ČR do Peru 2015 (2014), hlavní sektory Kód zboží Název zboží 2015 CZK (tis.) Podíl z celku (%) 2014 CZK (tis.) Meziroční nárust (%) 8406 Turbiny na páru vodní nebo jinou 94 110 9,1 5105 Vlna, chlupy zvířecí, jemné, hrubé, mykané, česané 92 245 8,9 40 404 128,3 8802 8517 Letadla, vrtulníky, kosmické lodě vč. družic, nosné rakety Přístroje telefonní, ost. přístroje pro vysílání, příjem hlasu, dat jinde neuv. 89 488 8,7 62 773 6,1 33 722 86,1 3917 Trouby, trubky, hadice, příslušenství, z plastů 57 232 5,5 41 620 37,5 8537 Rozvaděče, panely, rozvodné stoly aj., ovládací 56 108 5,4 8 789 538,4 5603 Textilie netkané i impregnované, laminované aj. 55 853 5,4 40 748 37,1 8429 Buldozery, srovnávače, rypadla apod. s pohonem 30 933 3,0 11 085 179,1 7016 Dlaždice, desky, kameny, cihly, tašky aj. skleněné 26 176 2,5 19 827 32,0 7326 Výrobky ostatní, ze železa n. oceli 23 340 2,3 28 678 18,6 Celkem TOP 10 588 258 57,0 224 873 161,6 Celkem vývoz 1 032 819 658 410 56,9 Dovoz ČR z Peru 2015 (2014), hlavní sektory zdroj: ČSÚ Kód zboží Název zboží 2015 CZK (tis.) Podíl z celku (%) 2014 CZK (tis.) Meziroční nárust (%) 0806 Hrozny vinné, čerstvé, sušené 66 533 18,3 71 622 7,1 0901 Káva, i pražená, dekofeinovaná, slupky, náhražky 60 643 16,7 56 580 7,2 0804 Datle, fíky, ananas, avocato apod. čerstvé, sušené 41 312 11,4 20 491 101,6 1604 Přípravky, konzervy z ryb, kaviár, jeho náhražky 28 394 7,8 48 448 41,4 5101 Vlna nemykaná, nečesaná 27 488 7,6 74 677 63,2 0805 Plody citrusové, čerstvé, sušené 15 340 4,2 27 778 44,8 0810 Ovoce ostatní čerstvé 9 629 2,7 2 074 364,3 3203 Barviva rostlinného, živočišného původu 8 749 2,4 14 563 39,9 2817 Oxid zinečnatý, peroxid zinku 8 151 2,2 7 689 6,0 0709 Zelenina ostatní čerstvá, chlazená 8 151 2,1 7 701 2,2 Celkem TOP 10 273 767 75,4 331 623 17,4 Celkem dovoz 363 080 447 944 18,9 zdroj: ČSÚ 170 MAPA GLOBÁLNÍCH OBOROVÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ
Příležitosti pro český export Civilní letecký průmysl Perspektivy existují v rostoucí míře civilní dopravy. Peru vyniká solidním technickým zázemím, kvalifikovanými lidskými zdroji pro výrobní spolupráci v oblasti malých dopravních letadel s perspektivami exportu na další trhy regionu Latinské Ameriky. Peru má v tomto směru již prokazatelné zkušenosti se spoluprací se světovými výrobci letecké techniky. Rozvoj dopravní infrastruktury včetně klíčové letecké konektivity vnímá Peru jako důležitý předpoklad pro podporu zahraničních investic a profilování země jako regionálního logistického hubu. Cílem je zvýšení zahraničně obchodních a investičních vazeb na region Asie a Tichomoří, jak je formulováno ve strategickém národním plánu Peru 2021. V nadcházejících letech se předpokládá pokračování projektu rozšiřování stávajících regionálních letišť či výstavba nových terminálů v periferních oblastech a efektivní propojení geograficky extrémních hlavních peruánských regionů s neprostupnými terény (velehory, tropické deštné lesy apod.). Pro rok 2016 se plánují investice do letecké infrastruktury v celkové hodnotě 128 mil. USD a srovnatelné výdaje i v následujících letech. Důlní, těžební a ropný průmysl Těžba nerostných surovin se podílí na celkovém HDP 14,4 % a na exportu 52 % (v hodnotě 20 mld. USD v roce 2014) jako tradiční komodita. Přes aktuální cenové výkyvy a národní plány ve prospěch větší diverzifikace se nadále jedná o klíčový sektor peruánské ekonomiky. Peru má kapacitu objem těžby zdvoj až ztrojnásobit. Důlní průmysl má být v následující dekádě zdrojem 30 % příjmů do státního rozpočtu, proto má na rozvoji nových nalezišť vláda eminentní zájem. Země má také dobrou strategickou pozici pro přístup k asijským trhům i USA. Peru patří mezi 6 zemí na světě s největšími zásobami nerostných surovin. V těžbě řady kovů (stříbro, cín, zinek a zlato) se Peru v celosvětovém měřítku řadí mezi 3 největší producenty. V případě mědi by se v roce 2016 mělo stát jejím 2. největším producentem na světě. Investice do těžebního průmyslu trvale rostou a směřují zejména do tradičních regionů, kde mají přispívat k regionálnímu rozvoji (Apurímac, Arequipa, Cajamarca, Junín, Tacna, Huanuco). V Peru působí veškeré hlavní nadnárodní společnosti. Provozovatelé dolů pochází ze soukromého sektoru a vláda se jim snaží vytvořit výhodný právní rámec pro nákup zahraniční dobývací techniky a materiálu. Ministerstvo energetiky a těžby předpokládá, že investice do těžby dosáhnou v období 2015 2020 objemu 63,9 mld. USD, z čehož 60 % by mělo směřovat do těžby mědi; zbytek do těžby zlata a železné rudy. V reakci na sociální protesty (zemědělci, zájmové skupiny apod.) bude vláda věnovat maximální pozornost environmentální udržitelnosti uplatňované dobývací techniky a rovněž revitalizaci krajiny po těžbě. Zřetel k těmto aspektům bude konkurenční výhodou. Energetický průmysl Sektor energetiky vykazoval v posledních letech trvalý růst v průměru 6 % a předpokládá se pokračování tohoto trendu. Peruánské energetice dominuje konvenční výroba elektrické energie ve vodních a tepelných elektrárnách na plyn. Některá zařízení jsou zastaralá (prvotní investice z 60. či 70. let) a vyžadují MAPA GLOBÁLNÍCH OBOROVÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ 171
modernizaci. Zároveň zbývá zajistit přístup k elektrické energii zbývajícím cca 5 mil. obyvatel země. K roku 2016 se předpokládá, že teritorium bude elektrifikováno z 95,8 %, přičemž venkovské oblasti jen z 91,6 %. Vizí je, aby elektrifikace k roku 2020 dosáhla 99 %, resp. 98 % (ve venkovských oblastech). Vláda postupuje podle nového Národního plánu elektrifikace venkovských oblastí pro období 2015 2024, který předpokládá větší využití obnovitelných zdrojů v rámci autonomních energetických systémů (malé vodní elektrárny do 2 MW, větrná, solární energetika apod.). V těchto oblastech probíhá řada studií rentability. V letech 2015 2017 se předpokládá výstavba nových velkých elektráren s celkovou dodatečnou kapacitou 3 717 MW, mezi nimiž převažuje hydroenergetika a které jsou předmětem vládních i privátních investic. V roce 2017 by se Peru mohlo stát čistým vývozcem elektrické energie. Národní program rovněž zahrnuje jako cíl rozšíření přenosových soustav, pro které se do r. 2024 počítá s investicemi v hodnotě 6,1 mld. USD. Kovozpracovatelský průmysl Domácí metalurgie pokrývá pouze částečně poptávku po stavební oceli a kovových konstrukcích. Obranný průmysl Pro Peru je v oblasti obrany primární vyrovnat se s vnitrostátními hrozbami, nepokoji a kriminalitou, které jsou v některých regionech zvlášť kritické. Ve velkých městech roste pouliční kriminalita i organizovaný zločin. Sociální nepokoje vznikají v oblastech, kde se plánují projekty těžby nerostných surovin. Zejména příhraniční regiony se potýkají s pašováním drog (mj. bezpečnostní koridor VRAEM). Společně s růstem HDP v Peru dochází i k navyšování výdajů na vnější obranu, což reaguje na tenze v regionu i zvyšující se podporu Peru mezinárodně koordinovaným bezpečnostním a stabilizačním operacím v jiných krizových částech světa (Afrika apod.). Nový trh představují neletální zbraně a prostředky osobní bezpečnosti, zejména v hlavním městě Lima. V r. 2015 se v důsledku všeobecně vnímané kriminality registroval skokový růst jejich prodejů o 25 % a očekává se zdvojnásobení tržeb v následujících 2 letech. Stavební průmysl Sektor stavebnictví přispívá z 5,1 % k tvorbě HDP (2014) a směřují do něj jak veřejné tak privátní investice silných regionálních skupin i evropských firem. Od skončení ekonomické krize z roku 2009 vykazuje nepřetržitý růst (2013: 9 %). Po zpomalení v roce 2014 (2,1 %) se předpokládá, že sektor opět poroste rychlejším tempem než celkové HDP, a to každoročně v průměru o více než 5 %. Rozsáhlé investice míří do bytové výstavby, kancelářských, konferenčních a obchodních prostor, do silniční infrastruktury, cementáren a realizace průmyslových parků v regionech. Bytová výstavba probíhající či plánovaná v Limě i ve velkých regionálních městech souvisí s růstem zaměstnanosti, disponibilních příjmů domácností i jejich snazším přístupem k bankovním úvěrům. Rozšiřování a modernizace některých nákupních center jsou motivovány růstem spotřeby domácností (v uplynulých letech každoročně průměrně o 5 %). Ve stavebnictví lze nadále očekávat poptávku po energeticky efektivních a ve zvýšené míře ekologických stavebních materiálech a technologiích. Strojírenský průmysl Peru investuje do posilování technologických kapacit a pořizování efektivních strojů v rámci výstavby vlastních průmyslových odvětví s cílem zvyšovat přidanou hodnotu svého exportu v progresivních 172 MAPA GLOBÁLNÍCH OBOROVÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ
odvětvích (textilní, chemický, metalurgický, kovozpracující, dřevozpracující průmysl apod.). Poptávka po mechanických strojích tak roste, nejen v aglomeraci Limy jakožto tradičního průmyslového centra, ale také v provinciích, kde v rámci decentralizace vznikají průmyslové parky. Zemědělský a potravinářský průmysl Patří k perspektivním a dynamicky se rozvíjejícím sektorům s ohledem na postupný růst životní úrovně, což generuje poptávku po alternativních luxusních potravinách, nejvíce cukrovinkách, pochutinách na bázi cereálií a rýže, ale i uzeninách. Očekává se, že za období 2012 2016 vzroste průměrná spotřeba potravin na obyvatele o 55,2 %, což je jedno z nejrychlejších temp v regionu Latinské Ameriky. V oblasti nápojů by mohl být zajímavý rozvoj pivovarnictví a s tím spojený dovoz sladu. Průměrná roční spotřeba piva na obyvatele vzrostla z 38,9 l (v roce 2009) na 50 l (v r. 2014) a předpokládá se další růst. Pro Peru je hlavní výzvou zajistit do budoucnosti potravinovou soběstačnost a bezpečnost. Peru disponuje dobrými přírodními a klimatickými podmínkami pro rostlinnou a živočišnou výrobu. Zemědělský a potravinářský průmysl jsou zdrojem hlavních cílových exportních komodit Peru. Ambicí země je vybavit se moderními technologiemi pro zvýšení přidané hodnoty exportu a posun v hodnotových řetězcích. Otevírají se proto možnosti pro zahraniční participaci na budování domácích technologických kapacit. Peruánské zemědělství je v současnosti negativně zasaženo fenoménem El Niño, který přináší klimatické změny, zahrnující sucha, místní povodně a zvýšení průměrné teploty, což vedlo ke snížení úrovně výstupu některých komodit (např. chřest, avokádo). V reakci na tyto změny mohou najít uplatnění zavlažovací systémy, zásobníky na vodu, protipovodňové, protierozní zábrany apod. Železniční a kolejová doprava Železniční doprava je v Peru málo rozvinutá (necelých 2 000 km, z čehož řada úseků je v rekonstrukci) a je využívána převážně na krátké vzdálenosti pro účely těžařských firem. V Limě je realizována rozsáhlá investice výstavby metra. Tento nový dopravní systém s 6 linkami a celkem 35 km by měl postupně pokrýt celou Limu a přístavní provincii Callao. Zároveň existují plány pro výstavbu dálkových železničních spojů, mj. pro spojení peruánského přístavu Ilo s bolivijských hlavním městem La Paz a dále napříč kontinentem do Brazílie, což by mělo Peru poskytnout strategickou pozici v procesu ekonomické integrace s regionem Asie a Tichomoří. V úvaze jsou také dálkové tratě podél pobřeží, které jsou předmětem soukromých iniciativ. Do r. 2016 se plánují investice do železniční infrastruktury v objemu 7,3 mld. USD. Perspektivní sektor Konkrétní příležitosti HS 8406 Turbíny na páru vodní nebo jinou HS 8409 Části, součásti pro motory pístové HS 8413 Čerpadla i se zař. měřícím, zdviže na kapaliny Energetický průmysl HS 8414 Čerpadla vývěvy vzduchové kompresory apod. HS 8481 Kohouty, ventily aj. pro potrubí, kotle, vany aj. HS 8502 Soustrojí generátorová, elektr. měniče rotační HS 8503 Části motorů, elektr. generátorů, soustrojí apod. HS 8504 Transformátory, el. měniče, statické induktory MAPA GLOBÁLNÍCH OBOROVÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ 173
Perspektivní sektor Konkrétní příležitosti HS 8536 Zař. el. k ochraně, spínání el. obvodů,<1000v; konekt. pro opt. vlákna Energetický průmysl HS 8537 Rozvaděče, panely, rozvodné stoly aj., ovládací HS 8544 Dráty, kabely, vodiče elektr. ost., izolované, aj. Železniční a kolejová doprava Civilní letecký průmysl HS 7302 Materiál pro stavbu tratí železnič., tramvaj. HS 8802 Aerodyny, ost. lodě kosmické, nosiče startovací HS 1107 Slad, i pražený Zemědělský a potravinářský průmysl HS 1704 Cukrovinky bez kakaa (vč. bílé čokolády) HS 8309 Zátky, kapsle víka plomby aj. z kovů obecných HS 8438 Stroje pro prům. přípravu, výrobu potravin aj. HS 3603 Zápalnice, bleskovice, roznětky, rozbušky apod. Obranný průmysl HS 9302 Revolvery, pistole, ne jiné střelné zbraně HS 9304 Zbraně ostatní, ne zbraně sečné bodné (na plyn, obušky apod.) HS 3917 Trouby, trubky, hadice, příslušenství, z plastů HS 4410 Desky třískové apod., ze dřeva a podobných materiálů Stavební průmysl HS 7213 Tyče pruty z železa oceli neleg. válc. za tepla HS 7304 Trouby, duté profily ap., bezešvé, ze železa, oceli HS 7308 Konstrukce, části, desky, tyče aj. ze železa n. oceli HS 8414 Čerpadla vývěvy vzduchové kompresory apod. HS 2618 Struska granulovaná z výroby železa a oceli HS 7326 Výrobky ostatní, ze železa n. oceli Kovozpracovatelský průmysl HS 7616 Výrobky ostatní z hliníku HS 8212 Břitvy, strojky, čepelky holicí HS 8458 Soustruhy pro obrábění kovů HS 8462 Stroje tvářecí k opracování kovů, buchary apod. HS 8459 Stroje obráběcí pro vrtání, frézování, řezání apod. Strojírenský průmysl HS 8461 Stroje obráb. k hoblování ap. pily strojní aj. HS 8479 Stroje mechanické s vlastní indiv. funkcí jinde neuv. HS 8414 Čerpadla vývěvy vzduchové kompresory apod. HS 8429 Buldozery, srovnávače, rypadla apod. s pohonem HS 8431 Součásti jeřábů, vozíků ap., buldozerů, fréz aj. Důlní, těžební a ropný průmysl HS 8483 Hřídele aj. převodové, převody, kola ozubené, apod. HS 8501 Elektrické motory a generátory HS 8504 Transformátory, el. měniče, statické induktory HS 8705 Motorová vozidla pro zvláštní účely HS 8708 Části, součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až 8705 174 MAPA GLOBÁLNÍCH OBOROVÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ