Orlické hory a Podorlicko 20: 381 401 (2013) 2014 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN 0475-0640, ISBN 978-80-86076-72-0 KAREL VLČEK. K OSMDESÁTINÁM TEXTILNÍHO ODBORNÍKA, NÁVRHÁŘE, PEDAGOGA A VÝTVARNÍKA Vlastimil Havlík UPM Muzeum textilu, Maloskalická 123, 552 03 Česká Skalice, e mail: textilmuz@atlas.cz Textilní odborník stuhař, návrhář, výtvarník, odborný a výtvarný pedagog Karel Vlček se narodil 18. listopadu 1933 v Mladé Boleslavi. Tam navštěvoval také obecnou a měšťanskou školu. Svou budoucnost se rozhodl spojit, věrný rodinné tradici, s textilnictvím. Školní rok 1947 1948 prožil na Základní odborné škole Českých lnářských textilních závodů, n. p. Trutnov 1/ v Úpici. Na jeho výučním osvědčení tkalce z 28. června 1948 stojí, že Během jednoroční doby učení v textilním průmyslu sektoru lnářského, oboru tkalcovského, získal nezbytné odborné vědomosti a nabyl v praktickém výcviku 2/ patřičné zručnosti a výkonnosti 3/. Z pedagogů školy rád vzpomíná zejména na textilního návrháře, výtvarníka Karla Hejtmánka 4/, který ho zasvěcoval do tajů vazeb tkanin a jejich rozborů. Již tehdy se Vlček zajímal mimo jiné o písmo a kaligrafii, o výtvarné oblasti, z nichž získané znalosti později bohatě uplatnil při navrhování stuhařských výrobků. V letech 1948 1950 byl žákem Tkalcovské školy při Průmyslové škole tkalcovské v Náchodě. 5/ Absolvoval s vyznamenáním. 6/ Tehdy se u něj už plně projevil zájem o výtvarnou práci. Věnoval se kresbě a malování, na škole v Náchodě navštěvoval výtvarný kroužek zaměřený na navrhování dezénů textilií. V Náchodě 1/ České lnářské textilní závody, n. p., Trutnov vznikly v r. 1946. V roce 1947 sdružovaly 21 závodů a po druhé etapě znárodnění, v roce 1949, v něm bylo soustředěno 63 závodů bývalých lnářských firem. Od roku 1948 začal podnik používat název Texlen. Při reorganizaci textilního průmyslu v roce 1949 byly České lnářské textilní závody rozděleny do čtyř menších podniků. Přádelny lnu utvořily národní podnik Texlen, Trutnov. 2/ Ten absolvoval v úpickém závodu T 12/11 Českých lnářských textilních závodů, n. p., Trutnov. Zmínka ke škole viz např. Wolf, V.: Kulturní aktivita Českých lnářských textilních závodů Trutnov na počátku 1. pětiletky. In: Lnářský průmysl, sv. 6. Trutnov, n. p. Texlen a generální ředitelství VHJ Lnářský průmysl 1986, s. 68. 3/ Výuční osvědčení tkalce z 28.6.1948. Archiv K. Vlčka. 4/ K. Hejtmánek (1912 1998). Textilní návrhář, pedagog, výtvarník. Po absolvování Tkalcovské školy ve Stárkově pracoval jako návrhář u firem Václav Gaberle, výroba textilních a žakárských karet, Červený Kostelec a Bratří Buxbaumové, Úpice. Po druhé světové válce působil šest let jako technolog tkanin na ministerstvu lehkého průmyslu, od roce 1956 byl zaměstnán v n.p. Texlen, Trutnov, od roku 1957 jako desinatér ve vzorovacím středisku Texlenu v Červeném Kostelci, právním nástupci Gaberlovy firmy (viz k tomu Havlík, V.: K návrhářské činnosti v národním podniku Texlen Trutnov. In: Dana Holá-Charvátová Příroda (editor: J. Kapusta). Náchod, Galerie výtvarného umění 2010, s. 51 54. ISBN 978-80-87069-18-9). Vyučoval na Základní odborné škole Českých lnářských textilních závodů, n. p. Trutnov v Úpici. Jako pedagog působil také na večerní průmyslové škole v Trutnově a na škole pro budoucí mistry v Náchodě. Ke K. Hejtmánkovi viz např. kd: Představujeme vám Krkonošský len. Trutnov, březen 1986, s. 2 3. 5/ K historii školy viz např. Středa, J.: K stému výročí náchodské tkalcovské školy (1881 1981) a jejímu působení na Červenokostelecku. In: Červenokostelecko: vlastivědný sborník, 3. Červený Kostelec 1985, s. 28 35. 6/ Vysvědčení na odchodnou z 30. 6.1950. Archiv K. Vlčka.
Orlické hory a Podorlicko 20: 381 401 (2013) Obr. 1. Karel Vlček, říjen 2012. Foto P. Vlček. a později i v Brně se navíc připravoval soukromě u profesora Jaroslava Středy 7/ pro oblast navrhování textilních dezénů. Vlčkovy schopnosti, jeho zájem o textilní tvorbu, o textilní návrhářství, byly plně rozvinuty na Vyšší průmyslové škole textilní v Brně, na našem tehdejším nejvyšším a nejprestižnějším školském zařízení věnovaném textilní výrobě a tvorbě. Na školu byl přijat v roce 1950 a v letech 1950 1952 na ní studoval textilní tvorbu na oddělení tkalcovském. Na jeho vysvědčení ze 4. června 1952 je uvedeno, že závěrečnou zkoušku z odborného předmětu kreslení a vzorkování vykonal s prospěchem výborným 8/. K jeho tamním pedagogům, textilním výtvarníkům, patřili kromě Obr. 2. Členové novoměstského výtvarného kroužku v Novém městě nad Matují Na Zádomí, uprostřed Karel Vlček, zcela vpravo vedoucí kroužku akad. mal. Josef Ducháč, 1995. Archiv K. Vlčka. 7/ J. Středa (1911). Textilní výtvarník, malíř a pedagog. Po absolvování dvouleté tkalcovské školy ve Stárkově a čtyřleté praxi ve firmě Václav Gaberle, výroba textilních a žakárských karet, Červený Kostelec, studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Do roku 1940 působil v textilním ateliéru Stanislava Zindulky v Jilemnici. Od roku 1940 vyučoval na tkalcovské škole ve Dvoře Králové nad Labem, později na tkalcovské škole v Náchodě a od roku 1949 na Vyšší škole textilní tvorby Vyšší průmyslové školy textilní v Brně, kde vedl výtvarné oddělení pro tkaný textil. V oblasti individuální tvorby navrhoval vitráže a sgrafita pro sakrální prostory, tvořil tapiserie. K jeho osobnosti a tvorbě viz Fetters, A.: Akademický malíř Jaroslav Středa. In: Rodným krajem, č. 17. Červený Kostelec 1998, s. 33 34 a Almanach ke 100. výročí založení Střední průmyslové školy textilní v Brně. Brno, Střední průmyslová škola textilní 1970, s. 54. 8/ Vysvědčení o závěrečné zkoušce z 4.6.1952. Archiv K. Vlčka. 382
Havlík V.: Karel Vlček. K osmdesátinám textilního odborníka, návrháře, pedagoga a výtvarníka zmíněného Jaroslava Středy profesor František Mervart 9/, Karel Lapka 10/, František Malý 11/ nebo Zeno Vencálek 12/. K Vlčkovým brněnským studentským letům se váže i jeho spolupráce s tkalcovnou ve Vítkově u Opavy 13/, s továrnou s tradicí výroby kvalitních žakárských tkanin. 9/ F. Mervart (1898 1985). Textilní výtvarník, malíř, ilustrátor, pedagog, restaurátor, člen Svazu československého díla. Ve třech letech odjel se svou matkou a otcem, malířem porcelánu, do Ruska. V Moskvě chodil do obecné a měšťanské školy, v letech 1914 1918 studoval na Stroganovově ústřední uměleckoprůmyslové škole. V roce 1918 se vrátil s rodiči do vlasti. V letech 1918 1920 byl zaměstnán jako malíř hraček u valašskomeziříčské firmy Bača. V letech 1921 1929 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze (prof. J. Benda, J. Schusser a F. Kysela). Po ukončení studia si zřídil v Ústí nad Orlicí tkalcovskou ruční dílnu na umělecké bytové textilie. Prvým místem jeho pedagogického působení se stala tkalcovská škola ve Stárkově na Náchodsku. Po dvou letech, v roce 1932, byl přeložen na tkalcovskou školu ve Dvoře Králové nad Labem. Na konci třicátých let byl ministerstvem školství vyzván k vypracování nových vyučovacích postupů v kreslířských a návrhářských předmětech pro obory textilního výtvarnictví na tehdejší Vyšší škole kreslířské Státní textilní průmyslové školy v Brně. Ve školním roce 1938 1939 byl na základě úspěšného pedagogického působení pověřen ministerstvem školství odbornou inspekcí na textilních školách. Po druhé světové válce, v letech 1949 1956, vyučoval na Vyšší škole textilní tvorby Vyšší průmyslové školy textilní v Brně. Výraznou stopu zanechal v Mervartově životě totalitní režim padesátých let, kdy byl za tak zvanou protistátní činnost šest let vězněn. Po návratu z vězení, v letech 1959 1970, pracoval jako výtvarník v provozovnách družstva umělecké výroby Vánoční ozdoby na Královédvorsku. K jeho osobnosti a tvorbě např. Fiala, R.: František Mervart. Královédvorské listy. Dvůr Králové nad Labem, listopad 1989, s. 8 9 nebo Havlík, V.: František Mervart (1898 1985). TOK noviny, roč. 36, Praha 2004, č. 9, s. 7. 10/ K. Lapka (1913 1993). Textilní výtvarník, odborný publicista, vysokoškolský pedagog. Zabýval se též výstavnictvím. V letech 1929 1933 studoval na tkalcovské škole ve Dvoře Králové nad Labem a na Vyšší průmyslové škole textilní v Brně. V roce 1933 se stal asistentem prof. Seidla na Vyšší průmyslové škole textilní v Brně. Na škole pedagogicky působil v letech 1939 1950, v letech 1941 1942 zároveň také na brněnské Škole uměleckých řemesel. V letech 1950 1973 byl pedagogem Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Vyzdvihovány byly jeho bohaté a důkladné znalosti textilních materiálů, materiálů používaných k zušlechťování textilií a textilní technologie. Byl neúnavným propagátorem spolupráce textilní výroby s výtvarníky. Je autorem řady časopiseckých statí na uvedené téma, spoluautorem (Hans Lewitzky, Georg Stapel, Ludmila Kybalová, Karel Lapka) publikace Bytový textil. Praha, SNTL 1960, 260 s. K jeho osobnosti a tvorbě viz např. Raban, J.: Karel Lapka. Tvar, roč. 15, 1964, č. 8, s. 239 253 a XLVII; Kybalová, L.: Umělec a pedagog Karel Lapka. Domov, roč. 13, 1973, č. 2, s. 26 30; táž: Tištěné tapisérie Karla Lapky. Domov, roč. 25, 1980, č. 6, s. 29 32; táž: Nové práce Karla Lapky. Domov, roč. 29, 1984, č. 3, s. 63-65 nebo Nejubilejní rozhovor s šedesátníkem Karlem Lapkou. Rozmlouval O. J. Sekora. Umění a řemesla, 1974, č. 1, s. 3 4. 11/ F. Malý (1900 1980). Malíř, grafik, textilní a scénický výtvarník, pedagog. V letech 1917 1921 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze (prof. F. Kysela a J. Beneš). V letech 1921 1925 byl uměleckým vedoucím textilních dílen bratislavské Společnosti uměleckého průmyslu a v letech 1926 1933 uměleckým vedoucím tamní Dětvy. V letech 1934 1938 působil na Škole uměleckých řemesel v Bratislavě. V letech 1938 1940 vyučoval na Státní československé odborné škole textilní v Brně, v letech 1939 1950 na brněnské Škole uměleckých řemesel (ŠUŘ) a po přenesení textilní specializace ze ŠUŘ na brněnskou Vyšší průmyslovou školu textilní (1950) znovu krátce i tam. K jeho osobnosti a tvorbě viz např. Raban, J.: Umění tří generací. Tvar, roč. 11, 1960, č. 7, s. 207. 12/ Z. Vencálek (1888). Textilní výtvarník, pedagog, odborný publicista. V letech 1919 1922 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze (prof. J. Beneš). Je autorem práce Dekorativní kreslení na odborných pokračovacích školách pro živnosti oděvní, ženské krejčové. Praha 1938. 13/ Tkalcovna byla od konce padesátých let 20. stol. závodem n. p. Hedva, Moravská Třebová. K Hedvě Vítkov, respektive k n.p. Hedva, Moravská Třebová, viz např. Jeřábek, J.: Historie a současnost hedvábnického průmyslu v Čechách a na Moravě. Moravská Třebová, Hedva 1992, 131 s.; 30 let Hedva, tkalcovny hedvábí, n.p. Nositel řádu práce, podnik obránců míru. Moravská Třebová, Hedva b.d., 383
Orlické hory a Podorlicko 20: 381 401 (2013) Obr. 3. Josef Grym, PhDr. Ludmila Kybalová, akad. mal. Josef Ducháč a Karel Vlček. Novoměstský zámek, kolem roku 2000. Sbírka UPM MT. Převáděl pro ni, podobně jako jeho spolužáci, návrhy textilních desénů, zejména desénů kravat, do podoby vzornic patron. V roce 1952, po absolvování brněnské Vyšší průmyslové školy textilní, se přestěhoval do Dobrušky, do města s bohatou minulostí stuhařské výroby, a nastoupil do tamního národního podniku Stuha. Zaměstnancem Stuhy (Stapu) 14/ byl až do odchodu do důchodu v roce 2002. Pracoval v ní i v následujících letech, až do roku 2005. Jeho znalosti a zkušenosti využíval po roce 1988 i vilémovský podnik Stap, od konce osmdesátých let navrhoval stuhy a knižní záložky také pro firmu Pavla Petrů v Jablonném nad Orlicí, pro další drobné výrobce v Podorlicku, ale i jinde. Ve Stuze se seznámil nejprve s administrativou vedení tkalcovny, po základní vojenské službě, kterou absolvoval v letech 1953 1955 jako kreslič generálního štábu Československé lidové armády v Praze, se stal pracovníkem výrobního oddělení podniku, a postupně tak pronikl do všeho, co souviselo s jeho pestrým výrobním programem. Nejprve se věnoval navrhování elastických stuh pro závod Stuhy v Krunepag. nebo Hedva 35 let. Nositel řádu práce, podnik obránců míru 1949 1984. Moravská Třebová, Hedva b. d., nepag. 14/ V letech 1958 1988 byly závody dobrušské Stuhy součástí n. p. Stap, Vilémov u Šluknova. Ke Stuze (Stapu) viz např. 30 let n.p. STAP. 1948 1978. Vilémov u Šluknova, b.d., nepag. ; 100 let stuhařské výroby v Dobrušce. Zpravodaj Spolku textilních chemiků a koloristů. Pardubice 1996, č. 3, s. 56 57 nebo http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10394707183-toulava-kamera-vychutnava- -cesko/213563231180007-vsetinsko-a-rychnovsko/ (součástí oddílu věnovaného dobrušské Stuze jsou též záběry stuh navržených K. Vlčkem a uložených v UPM Muzeu textilu v České Skalici). 384
Havlík V.: Karel Vlček. K osmdesátinám textilního odborníka, návrháře, pedagoga a výtvarníka cemburku na Havlíčkobrodsku, v následujících letech se dokonale seznámil s navrhováním a výrobou stuh hedvábných, žakárských i vlasových, s výrobou leonských přízí, s výrobou stuh technických, prádlařských, obuvních, záclonových i krojových, s produkcí tak zvaných taftovek, atlasek, lemovek, záčistek, pasovek, adjustaček, ramínkovek, poutkovek, kloboukovek, lámovek... Byl pověřen navrhováním elastických stuh pro dámské i pánské prádlo, na pánské šle a opasky. Vzhledem k jeho výtvarným schopnostem byl pověřen také navrhováním prýmků, textilních vánočních ozdob či textilních etiket a tkaných knižních záložek. V roce 1956 figuroval u zavedení filmového a strojního válcového tisku k zdobení stuh, pro tisky navrhoval i dezény. Vzhledem k nabytým zkušenostem a výtvarným schopnostem se stal v roce 1957 podnikovým návrhářem. Specializoval se na tvorbu návrhů tak zvaných hladkých stuh, byl pověřován vývojem nových druhů stuhařských výrobků V roce 1959 se podílel na převedení výroby řezaných vlasových dvojplyšů z národního podniku Krajka, Kraslice do dobrušského závodu Stapu. Spolu se stuhařským odborníkem Josefem Drejslem 15/ zavedl na počátku šedesátých let ve Stuze náročnou výrobu rokajlových (perličkových korálkových) tkanin na produkci kabelek pro n. p. Železnobrodské sklo v Železném Brodu. Později byla výroba rokajlových tkanin a výrobků z nich předána do Železného Brodu. Na počátku šedesátých let se podílel na zavádění jehlových stavů, namísto klasických stavů člunkových. V roce 1964 byl pověřen vedením žakárského úseku návrhářského oddělení. Roku 1986 se stal podnikovým technologem, v roce 1988 převzal vedení přípravy výroby. Jméno Karla Vlčka je mimo jiné spjato s tisícovkou knižních záložek a etiket, s tisícovkou drobných výtvarných děl s nejrozličnějšími motivy. Lze se na nich setkat s portréty různých osobností, s vyobrazeními mnoha textilních, ale i dalších výrobních podniků, stavebních památek a objektů lidové architektury, s objekty škol, kulturních zařízení a dalších institucí, s logy nejrozličnějších organizací, hotelů s vedutami měst. Dokládají velké množství uskutečněných kulturních, sportovních, společenských a politických události, výročí, svátků Předcházela jim pečlivá příprava: studijní kresby, studie kompozic sestavených mnohdy z několika motivů, hledání vhodného typu písma a jeho zakomponování do plochy záložky či etikety. Část prvních knižních záložek Karla Vlčka vznikla ve spolupráci s jeho starším kolegou, návrhářem Vladislavem Balcarem 16/. Vlček doplňoval jeho návrhy logem, 15/ J. Drejsl (1889 1972). Tkalcovský odborník stuhař. Autor odborné publikace Stuhařské vazby. Praha (1959). Otec českého hudebního skladatele, klavíristy a dirigenta, dobrušského rodáka Radima Drejsla (1923 1953). J. Drejsl vystudoval tkalcovskou školu v Náchodě. Od r. 1905 pracoval v továrně na stuhy v Dobrušce. Později v ní zastával funkci mistra. Byl členem dobrušské TJ Sokol a pěveckého sboru Dobroš, věnoval se hře na hornu. K J. Drejslovi ba: Výročí významných dobrušských občanů. Dobrušský zpravodaj, červenec, 1999, s. 9. 16/ V. Balcar (1926 2002). Textilní návrhář stuhař. Pracoval v dobrušské Stuze. Od roku 1970 vedl Závodní klub JAS v Dobrušce. Byl tamní výraznou kulturní osobností. Věnoval se ochotnickému a loutkovému divadlu, amatérskému filmu. Zpíval v pěveckém sboru Dobroš. Byl mnoholetým členem redakční rady Dobrušského zpravodaje. V letech 1989 2002 stál v čele dobrušského Sokola. Je autorem kronik dobrušského divadla, pěveckých souborů Vlasta a Dobroš, čtenářské besedy Mutina, zpracoval historii dobrušské kopané (Balcar, V. Ptáček, J.: 70 let dobrušské kopané 1909 1979. 385
Orlické hory a Podorlicko 20: 381 401 (2013) vhodným typem písma, připravoval je do výroby. Podobným způsobem zajistil i realizaci návrhů dalších autorů, malířky a grafičky Jany Sigmundové, malířů Karla Svolinského 17/, Miloslava Troupa a dalších. Některé Vlčkovy návrhy vznikly podle děl zahraničních a našich slavných umělců, např. Albrechta Dürera a Jana Zrzavého, pracemi dalších byl pro své návrhy inspirován. Zmínit je třeba také účast Karla Vlčka a jeho syna Petra 18/, v mezinárodní výtvarné soutěži, vyhlášené v roce 1987 newyorským vydavatelstvím E. T. C. V zadání soutěže bylo výtvarné zpracování textu významné americké typografky a odborné spisovatelky Beatrice Warde (1900 1969) v daném typu písma. Technika realizace nebyla předepsána. V případě Karla Vlčka a jeho syna Petra, tehdejšího maturanta Střední průmyslové školy grafické v Praze, jí bylo žakárské tkaní a jeho výsledkem originální výtvarné dílo tkaná knižní záložka. Opomenout nelze ani Vlčkem realizované speciální zakázky, kupříkladu návrhy pro sérii stuh k vyznamenáním pro Ugandskou republiku (1970 1971), návrhy epolet k vojenské uniformě prezidenta ČSSR. Spolupracoval s kostýmním a filmovým výtvarníkem Theodorem Pištěkem při navrhování nových uniforem hradní stráže (1990), vytvořil návrh stuhy na podbradníky k pokrývce hlavy uniformy slavnostních jednotek Armády České republiky (1997), v soutěži na opaskovou stuhu pro uniformu slavnostních jednotek Armády České republiky (1997) obsadil dokonce 1. místo, stejně tak jako v případě soutěže na stejnou výstrojní součást Armády Slovenské republiky (1998). Karel Vlček je také autorem návrhů devíti stuh ke kostýmům zpěváka Michaela Jacksona (2001) a stuh k uniformě slavnostních jednotek bolivijské armády (2002). Přínosnou je i Vlčkova činnost na poli rekonstrukce historických stuh a textilií. Rekonstruoval stuhy určené pro církevní účely, stuhy pro divadelní kostýmy nebo stuhy k plyšovým medvědům určeným pro export (od poloviny osmdesátých do poloviny devadesátých let) do Skotska, kde byly také původně vyráběny. V polovině prvního desetiletí našeho století se podílel, přípravou výroby replik původních textilních tapet, na rekonstrukci interiéru památkově chráněné vily na náchodské Kamenici, navržené pro textilního velkoprůmyslníka Cyrila Bartoně architektem Otakarem Novotným. 19/ Od počátku šedesátých let se Karel Vlček věnoval rovněž práci v oblasti profesně odborné. V roce 1961 se stal v dobrušské Stuze předsedou pobočky Československé vědecké technické společnosti pro průmysl textilní a kožedělný při Československé akademii věd 20/, členem odborné skupiny dezinatérů ústředí společnosti v Praze Dobruška, Městské muzeum 1980). Za informace k V. Balcarovi děkuji vedoucímu Vlastivědného muzea v Dobrušce Mgr. J. Machovi. 17/ Viz Ptáček, J.: Dílo Karla Svolinského na žakárkých knižních záložkách z n. p. Stuha Dobruška. ATOK revue, roč. 4, Praha 2005, č. 7 8, s. 30. 18/ P. Vlček (1969). Grafik, knižní úpravce. Absolvent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (1988 1995). 19/ Vila je od r. 1954 sídlem náchodské městské knihovny. 20/ Ke společnosti viz např. Ustavení Československé vědecké technické společnosti pro průmysl textilní a kožedělný. Textil, roč. 12, 1957, č. 8, s. 281 283 a Netušilová, M.: Pobočky čs. vědecké technické společnosti do všech podniků a závodů spotřebního průmyslu. Textil, roč. 14, 1959, č. 5, s. 161 162. 386
Havlík V.: Karel Vlček. K osmdesátinám textilního odborníka, návrháře, pedagoga a výtvarníka Obr. 4. Členové novoměstského výtvarného kroužku po instalaci výstavy v zámecké galerii v Chrasti u Chrudimi, 2009. Archiv K. Vlčka. 387
Orlické hory a Podorlicko 20: 381 401 (2013) Obr. 5. Karel Vlček: Provence, Sivergues, kresba tuší, 40 x 27,5 cm, 2000. Archiv K. Vlčka. a členem výboru její královéhradecké pobočky. Své znalosti a dovednosti v oboru si rozšiřoval mimo jiné účastí na seminářích, pořádaných pražským Ústavem bytové a oděvní kultury. 21/ Neopomenutelným je Vlčkův přínos kulturnímu dění v Dobrušce, jeho pedagogické působení v oblasti textilního školství a v oblasti výtvarného vzdělávání. Hodně energie věnoval Stuhou provozované loutkové scéně, zajišťoval programy pro dobrušské divadlo hudby, vytvořil stovky propagačních materiálů pro tamní kino 70. 22/ V první polovině padesátých let vyučoval v závodní škole práce dobrušské Stuhy, od roku 1961 byl externím učitelem Učňovské školy při Střední průmyslové škole strojnické v Dobrušce, kde byl po zániku náchodské Průmyslové školy textilní (v r. 1951) zaveden obor strojnictví pro textil. 23/ Ve školním roce 1961 1962 na 21/ K Ústavu bytové a oděvní kultury v Praze viz např. Benda, J. Karasová, D.: Čtyřicet let Ústavu bytové a oděvní kultury. Praha, Ústav bytové a oděvní kultury 1988. 22/ Výsledky Vlčkovy odborné a kulturní práce byly dosud několikrát oceněny. V roce 1985 získal stříbrnou medaili Ústavu bytové a oděvní kultury v Praze za vzorovanou žakárskou svatební stuhu, v roce 1985 medaili Aloise Beera, kterou mu udělilo město Dobruška za činnost v kulturním dění, a v roce 2012 stříbrnou medaili Za rozvoj města Dobrušky. 23/ Srovnej s Musil, F.: Vývoj středního odborného školství textilního na území Československa v období kapitalismu a socialismu. In: Rada, Z. a kol.: Sto let textilní školy Dvůr Králové n. L. Hradec Králové Ústí nad Orlicí Dvůr Králové nad Labem, generální ředitelství VHJ Bavlnářský průmysl Výzkumný ústav bavlnářský Střední průmyslová škola textilní 1988, s. 109. 388
Havlík V.: Karel Vlček. K osmdesátinám textilního odborníka, návrháře, pedagoga a výtvarníka škole vyučoval předměty vazby a rozbory a odborné kreslení, 24/ v letech 1962 1964 předmět vazby a rozbory, 25/ ve školním roce 1966 1967 technické kreslení 26/ a ve školním roce 1974 1975 vazby a rozbory tkanin. 27/ V roce 1981, po přestěhování z Dobrušky do Nového Města nad Metují, se stal se členem a záhy i organizačním vedoucím novoměstského výtvarného kroužku skupiny neprofesionálních výtvarníků, 28/ kterou vedl od jejího vzniku, v roce 1961, po odborné stránce čtyři desítky let malíř, grafik, textilní výtvarník a návrhář Josef Ducháč. 29/ Od jeho smrti (2001) zajišťuje odborné vedení skupiny Karel Vlček. Po Ducháčově odchodu skupině krátce pomáhala i akademická malířka Dana Holá-Charvátová. 30/ Posláním, smyslem existence kroužku skupiny byla od počátku výtvarná činnost, v posledních letech činnost zaměřená zejména na ztvárňování stavebních památek, na zachycování mizející původní vesnické architektury regionu. Kroužek spolupracuje se Spolkem podkrkonošských výtvarníků. 31/ Členové kroužku vystavují svoje práce na kolektivních výstavách, a to nejenom doma (kromě Nového Města nad Metují například v České Skalici, 32/ v Červené Třemešné na Jičínsku, v Chrasti u Chrudimi, v Náchodě, ve Vamberku...), ale i v zahraničí, například ve Francii v Alsasku (Reichsfeld, 2000; Strasbourg, 2005) nebo v polských Dusznikách (2000). Členové skupiny vystavují rovněž samostatně. Od roku 2002 spolupracují členové skupiny úzce s novoměstským muzeem. Věnují se, mimo jiné, výtvarné dokumentaci jeho sbírkových předmětů. Důležitým přínosem vedoucích kroužku skupiny byla od počátku příprava jejích členů ke studiu na středních a vysokých uměleckých školách. Karel Vlček zůstal od učňovských, studentských let věrný výtvarné činnosti. Věnuje se především kresbě a malbě (zejména akvarelovými barvami). Výsledky jeho tvorby patří zejména dokumentárním, národopisným účelům. Ztvárňuje objekty lidové ar- 24/ Ustanovení externím učitelem, odbor školství a kultury Okresního národního výboru v Rychnově nad Kněžnou, 29. 11. 1961. Archiv K. Vlčka. 25/ Ustanovení externím učitelem, odbor školství a kultury Okresního národního výboru v Rychnově nad Kněžnou, 29. 10. 1962 a 10. 10. 1963 a ustanovení externím učitelem, Střední průmyslová škola strojnická v Dobrušce, 29. 1. 1964. Archiv K. Vlčka. 26/ Pracovní smlouva uzavřená mezi odborem školství a kultury Východočeského krajského národního výboru a K. Vlčkem, 14. 11. 1966. Archiv K. Vlčka. 27/ Pracovní smlouva uzavřená mezi odborem školství Východočeského krajského národního výboru a K. Vlčkem, 31. 10. 1974. Archiv K. Vlčka. 28/ Ke skupině viz např. http://www.muzeumbn.cz/2004-vytvarnici-novac/ 29/ K textilnímu výtvarníkovi a malíři J. Ducháčovi (1925 2001) viz např. Havlík, V.: Je toho dlouhý seznam a stále to neubývá. Akademický malíř Josef Ducháč. In: Rodným krajem, č. 19, Červený Kostelec 1999, s. 35 37 a Kapusta, J.: Josef Ducháč obrazy, tapiserie (výstavní katalog). Náchod, Státní galerie výtvarného umění 2000. 30/ K textilní výtvarnici a malířce D. Holé-Charvátové (1938 2007) viz např. Havlík, V.: Hledání, útěcha i radost. K jubileu Dany Holé-Charvátové. In: Rodným krajem, č. 15. Červený Kostelec 1997, s. 40 42 a Dana Holá Charvátová Příroda (výstavní katalog, editor: J. Kapusta). Náchod, Galerie výtvarného umění 2010. 31/ Ke spolku viz http://spv-trutnov.mypage.cz/. 32/ V roce 2004 byly prezentovány např. na přehlídce Z výtvarných prací Skupiny neprofesionálních výtvarníků z Nového Města nad Metují, uspořádané od 2. května do 6. června Muzeem Boženy Němcové a Textilním muzeem v České Skalici. 389
Orlické hory a Podorlicko 20: 381 401 (2013) chitektury, krajinářské motivy např. z Orlických hor, Krkonoš, Beskyd, ale kupříkladu též z Alsaska, kam často zajíždí. Tvoří také figurální kompozice, portréty, zátiší. Svými pracemi byl zastoupen na kolektivních výstavách členů odborné skupiny dezinatérů královéhradecké pobočky Československé vědecké technické společnosti pro průmysl textilní a kožedělný, ve Dvoře Králové nad Labem, v Hradci Králové a zejména na výstavách novoměstské Skupiny neprofesionálních výtvarníků. Samostatně vystavoval návrhy, vzornice, stuhy, textilní etikety, knižní záložky... v roce 2004 v České Skalici, 33/ roku 2012 v Dobrušce. 34/ V roce 2013 byla uspořádána výstava k Vlčkovým osmdesátinám v Novém Městě nad Metují. Prezentovány na ní byly jeho návrhy z Vyšší průmyslové školy textilní v Brně, návrhy a realizace tkaných a tištěných knižních záložek, etiket nášivek, stuh a prýmků pro dobrušskou Stuhu, stejně tak, jako ukázky jeho volné tvorby kresby a akvarely. 35/ Zásluhou Karla Vlčka se podařilo v letech 2003 2005 významně rozšířit sbírku Textilního muzea TIBA v České Skalici. 36/ Zajistil pro ni nejenom obsáhlý soubor stuh, etiket a textilních záložek, jejich výtvarné návrhy a vzornice, ale též soukací stroj, stroje na vytloukání a sešívání žakárských karet a žakárský stuhařský stav z akciové společnosti Stuha, Dobruška. V roce 2006 byla díky jemu muzejní sbírka rozšířena o hodnotnou sbírku lidových textilií z Čech, Moravy a ze Slovenska výtvarnice a návrhářky Blanky Hanušové. 37/ Do muzejní knihovny věnoval řadu titulů odborné literatury, v červnu 2009 s muzeem spolupracoval též jako lektor při odborné praxi studentů oboru Uměleckořemeslné textilní disciplíny Katedry textilní tvorby Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. 33/ Textilní muzeum TIBA a Muzeum Boženy Němcové v České Skalici, výstavní síň Na chodbě; Karel Vlček: Stuhy. Od návrhu k realizaci aneb Z mikrokosmu tkalcovství I (29. 6. 15. 8. 2004). U příležitosti Vlčkovy výstavy v České Skalici bylo s autorem uspořádáno 13. července 2004 bohatě navštívené posezení, spjaté s odborným výkladem k výstavě. K výstavě viz Havlík, V.: Z mikrokosmu tkalcovství. TOK noviny, roč. 36, Praha 2004, č. 9, s. 11, s. 7. 34/ Společenské centrum Kino 70 Dobruška, malý sál; Karel Vlček. 60 let výtvarníkem. Půlstoletí stuhařské tvorby v Dobrušce, městě F.L.Věka (4. 10. 4. 11. 2012). Viz VOŘÍŠKOVÁ, Irena: Půlstoletí stuhařské tvorby v Dobrušce se představuje v kině. Orlický týdeník, Rychnov nad Kněžnou 7. 10. 2012. Dostupné z http://www.orlickytydenik.cz/pulstoleti-stuharske-tvorby-v-dobrusce-se-predstavuje-v- -kine/. K. Vlček vystavoval v Dobrušce i několik obrazů. 35/ Městské muzeum v Novém Městě nad Metují Městská galerie Zázvorka; Karel Vlček. 60 let výtvarníkem (14. 11. 2013 5. 1. 2014). K výstavě byl vydán katalog Karel Vlček. 60 let výtvarníkem (výstavní katalog, text: V. Havlík a J. Mach). Nové Město nad Metují, Atelier duplex 2013, nepag. Viz též Karel Vlček 60 let výtvarníkem. Novoměstský zpravodaj, prosinec 2013, s. 15. 36/ Dnes Uměleckoprůmyslové museum Muzeum textilu v České Skalici. K muzeu viz Havlík, V.: Uměleckoprůmyslové museum Muzeum textilu v České Skalici, 75 let existence. In: Východočeské listy historické 28. Hradec Králové, Historický ústav Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové 2011, s. 206 218. 37/ B. Hanušová Veškrnová (1930 2011). Textilní výtvarnice a návrhářka. Studovala na VŠUP (1951 1956, prof. E. Paličková). Po studiích pracovala, do roku 1986, jako návrhářka strojově vyráběných krajek zejména záclon, stuh a prýmků v ÚBOKu. Pro svoji tvorbu čerpala inspiraci zejména z lidového umění, vycházela z tradiční krajky. Její návrhy byly realizovány v národních podnicích Krajka, Kraslice; Tylex, Letovice; Stap, Vilémov; Stuha, Dobruška a Závody S. K. Neumanna v Krnově. V oblasti individuální tvorby se věnovala zejména krajce, včetně krajkové tapiserie a krajkových prostorových objektů. Její diplomová práce Slovácká svatba, vystavená také na Světové výstavě Expo 58 v roce 1958 v Bruselu, je součástí sbírky Muzea krajky ve Vamberku. K její osobnosti a tvorbě viz např. Kybalová, L.: Současná krajka. Praha, Odeon 1981, s. 38 41. 390
Havlík V.: Karel Vlček. K osmdesátinám textilního odborníka, návrháře, pedagoga a výtvarníka Obr. 6. Karel Vlček: Došková chalupa v Nahořanech u Nového Města nad Metují, kresba tuší, 2000. Archiv K. Vlčka. Z literatury o Karlu Vlčkovi HAVLÍK, Vlastimil: Generálské epolety pro prezidenta, stuhy ke kostýmům Michaela Jacksona... Noviny Náchodska, 2004, roč. 13, č. 175, s. 10. HAVLÍK, Vlastimil: Z mikrokosmu tkalcovství. TOK noviny, 2004, roč. 36, č. 9, s. 11, s. 7. Karel Vlček. 60 let výtvarníkem (výstavní katalog, text: V. Havlík a J. Mach). Nové Město nad Metují, Atelier duplex 2013, nepag. Karel Vlček 60 let výtvarníkem. Novoměstský zpravodaj, prosinec 2013, s. 15. ŠNAJDAR, H.: Vytvořil stuhy pro zpěváka Jacksona. Noviny Náchodska, 2004, roč. 13, č. 164, s. 8. VOŘÍŠKOVÁ, Irena: Půlstoletí stuhařské tvorby v Dobrušce se představuje v kině. Orlický týdeník, Rychnov nad Kněžnou 7. 10. 2012. Dostupné z http://www.orlickytydenik.cz/ pulstoleti-stuharske-tvorby-v-dobrusce-se-predstavuje-v-kine/. Samostatné výstavy 2004 Textilní muzeum TIBA a Muzeum Boženy Němcové v České Skalici, výstavní síň Na chodbě; Karel Vlček: Stuhy. Od návrhu k realizaci aneb Z mikrokosmu tkalcovství I (29. 6. 5. 8.). 38/ 2012 Společenské centrum Kino 70 Dobruška, malý sál; Karel Vlček. 60 let výtvarníkem. Půlstoletí stuhařské tvorby v Dobrušce, městě F.L.Věka (4. 10. 4. 11.) 2013 Městské muzeum v Novém Městě nad Metují Městská galerie Zázvorka; Karel Vlček. 60 let výtvarníkem (14. 11. 2013 5. 1. 2014) 38/ U příležitosti Vlčkovy výstavy v České Skalici bylo s autorem uspořádáno 13. července 2004 posezení, spjaté s odborným výkladem k výstavě. 391
Orlické hory a Podorlicko 20: 381 401 (2013) Obr. 7. Karel Vlček: Chalupa v Machovské Lhotě, pastel, 50 x 40 cm, 1987. Archiv K. Vlčka. Účast na výstavách Karel Vlček byl svými pracemi zastoupen na kolektivních výstavách členů odborné skupiny dezinatérů královéhradecké pobočky Československé vědecké technické společnosti pro průmysl textilní a kožedělný ve Dvoře Králové nad Labem, v Hradci Králové. Zúčastnil se řady výstav Skupiny neprofesionálních výtvarníků z Nového Města nad Metují, a to i v zahraničí. Výstavy skupiny obvykle koncipuje a zahajuje. SOUHRN Textilní odborník stuhař, návrhář, výtvarník, odborný a výtvarný pedagog Karel Vlček se narodil 18. listopadu 1933 v Mladé Boleslavi. Odborné textilní vzdělání získal v Úpici, v Náchodě a v Brně. V letech 1952 2002 pracoval v textilním podniku Stuha v Dobrušce. Od roku 1957 byl návrhářem, roku 1986 se stal podnikovým technologem a v roce 1988 převzal vedení přípravy výroby. Ve Stuze se dokonale seznámil s navrhováním a výrobou nejrozličnějších druhů stuh. Vzhledem k jeho výtvarným schopnostem byl pověřen také navrhováním prýmků, textilních vánočních ozdob či textilních etiket a tkaných knižních záložek. Od počátku šedesátých let se Vlček věnoval rovněž práci v oblasti profesně odborné. Byl, mimo jiné, aktivním členem odborné skupiny dezinatérů Československé vědecké technické společnosti pro průmysl textilní a kožedělný. Neopomenutelným je Vlčkův přínos kulturnímu dění v Dobrušce, jeho pedagogické působení v oblasti textilního školství a v oblasti výtvarného vzdělávání. Hodně energie věnoval Stuhou provozované loutkové scéně, zajišťoval programy pro dobrušské divadlo hudby, vytvořil stovky propagačních materiálů pro tamní kino 70. V první polovině padesátých let vyučoval v závodní škole práce dobrušské Stuhy, v šedesátých letech a v první polovině let sedmdesátých byl externím učitelem Učňovské školy při Střední průmyslové škole strojnické v Dobrušce (obor strojnictví pro textil ). V roce 1981, po přestěhování do Nového Města nad Metují, se stal se členem a později vedoucím tamní skupiny neprofesionálních výtvarníků. Sám se od mládí věnuje výtvarné činnosti, především kresbě a malbě. Výsledky jeho tvorby patří zejména dokumentárním, národopisným účelům. Ztvárňuje objekty lidové architektury, krajinářské motivy z Orlických hor, Krkonoš, Beskyd. Karel Vlček je aktivním spolupracovníkem Textilního muzea v České 392
Havlík V.: Karel Vlček. K osmdesátinám textilního odborníka, návrháře, pedagoga a výtvarníka Skalici. Jeho zásluhou se v uplynulých letech podařilo muzejní sbírku významně rozšířit textilními výrobky, stroji, publikacemi. ZUSAMMENFASSUNG Karel Vlček Bandmacher, Designer, bildender Künstler, fachlicher und bildnerischer Pädagoge ist am 18. November 1933 in Mladá Boleslav geboren. Seine fachliche Bildung im Bereich Textil hat er in Úpice, Náchod und Brno erworben. In den Jahren 1952 2002 arbeitete er im Textilbetrieb Stuha (Posamente) in Dobruška. Seit dem Jahr 1957 war er Designer, im Jahre 1986 wurde er Betriebstechnologe und im Jahr 1988 hat er die Leitung der Arbeits-Vorbereitung übernommen. Im Betrieb Stuha hat er eine vollkommene Kenntnis des Entwurfes und Herstellung von allen möglichen Arten von Bändern erworben. Mit Hinsicht auf seine bildnerischen Fähigkeiten wurde er mit dem Entwurf auch von Borten (Posamenten), Weihnachtschmuck aus Textil sowie von Textiletiketten und gewebter Bucheinlagen beauftragt. Vom Anfang der sechziger Jahre widmete sich Vlček auch der Arbeit im professionell-fachlichem Bereich. Er war, neben anderem, auch ein aktives Mitglied der Fachgruppe der Designer der Tschechoslowakischen technischen Gesellschaft für Textil- und Lederindustrie. Nicht übersehbar ist Vlčeks Beitrag zum Kulturleben in Dobruška, seine pädagogische Tätigkeit im Bereich des Textilschulwesens und der bildnerischen Erziehung. Viel Energie widmete er auch dem Puppenspieltheater, dessen Träger der Betrieb Stuha war, er sicherte Programme für das Musiktheater in Dobruška, er schrieb hunderte von Propagationsmaterialen für das dortige Breitwandkino. In der ersten Hälfte der fünfziger Jahre lehrte er an der Stuha-Betriebschule der Arbeit in Dobruška, in den sechziger und erster Hälfte der siebziger Jahre war er externer Lehrer in der Fachschule für Maschinenbau in Dobruška am Institut für Lehrlingsausbildung (Fach Textilmaschinen). Im Jahr 1981 übersiedelte er nach Nové Město nad Metují und wurde Miglied und später auch Leiter der dortigen Gruppe von Laien bildnerischen Künstler. Er selber widmet sich schon von Jugend an bildnerischen Tätigkeiten, vor allem dem Zeichnen und Malen. Die Ergebnisse seines Schaffens gelten vor allem dem Zweck der volkskundlicher Dokumentation. Er zeichnet Bilder von Objekten der Volksarchitektur, malt landschaftliche Motive des Adlerund Riesengebirges und der Beskiden. Karel Vlček ist ein aktiver Mitarbeiter des Textilmuseums in Česká Skalice. Durch seinen Verdienst konnten die Museumssammlungen durch Textilerzeugnisse, Maschinen und Publikationen bedeutend bereichert werden. Obr. 8. Karel Vlček: Talíř s ovocem, akvarel, 53,5 x 37 cm, 1987. Archiv K. Vlčka. 393
Orlické hory a Podorlicko 20: 381 401 (2013) Obr. 9. 11. Tkané knižní záložky navržené a připravené do výroby KarlemVlčkem. Sbírka UPM MT. Obr. 12. Karel Vlček: Libchyně v zimě, akvarel, 41,5 x 30 cm, 1993. Archiv K. Vlčka. 394
Havlík V.: Karel Vlček. K osmdesátinám textilního odborníka, návrháře, pedagoga a výtvarníka Obr. 13. Tkaná knižní záložka navržená a připravená do výroby KarlemVlčkem. Sbírka UPM MT. 395
Orlické hory a Podorlicko 20: 381 401 (2013) Obr. 14. Karel Vlček: Novoměstské Zádomí pohled od muzea, kresba tuší, 40 x 26 cm, 2000. Archiv K. Vlčka.. Obr. 15. Karel Vlček: Novoměstské Zádomí pohled k zámku, kresba tuší kolorovaná akvarelem, 28 x 39 cm, 1999. Archiv K. Vlčka. 396
Havlík V.: Karel Vlček. K osmdesátinám textilního odborníka, návrháře, pedagoga a výtvarníka Obr. 16. Karel Vlček: Statek v Kundraticích, akvarel, 40 x 2840 cm, 2007. Archiv K. Vlčka Obr. 17. Karel Vlček: Český Betlém Nové Město nad Metují, kresba tuší kolorovaná, 40,5 x 27 cm, 2010. Archiv K. Vlčka. 397
Orlické hory a Podorlicko 20: 381 401 (2013) Obr. 18. Výuční osvědčení tkalce ze Základní odborné školy Českých lnářských textilních závodů, n. p. Trutnov v Úpici z 28.6.1948. Archiv K. Vlčka. 398
Havlík V.: Karel Vlček. K osmdesátinám textilního odborníka, návrháře, pedagoga a výtvarníka Obr. 19. Vysvědčení na odchodnou z Tkalcovské školy při Průmyslové škole tkalcovské v Náchodě 30.6.1950. Archiv K. Vlčka. 399
Orlické hory a Podorlicko 20: 381 401 (2013) Obr. 20. Ustanovení externím učitelem na Učňovské škole při Střední průmyslové škole strojnické v Dobrušce, odbor školství a kultury Okresního národního výboru v Rychnově nad Kněžnou, 29.11.1961. Archiv K. Vlčka 400