Návrh koncepce ochrany mûstské památkové rezervace podle metodiky z roku 1963

Návrh koncepce ochrany mûstské památkové rezervace podle metodiky z roku 1963 Pavel KORâÁK Krize památkové rezervace v Kutné Hofie V roce 1961 Ministerstvo kolství a kultury prohlásilo (podle zákona o kulturních památkách ã. 22/1958 Sb.) historické jádro mûsta Kutné Hory za památkovou rezervaci. Ministersk v nos v ak nebyl bezchybn. Nûkterá popisná ãísla chránûn ch domû uvedená ve verbální ãásti v nosu neodpovídala ãíslûm v pfiiloïené grafické dokumentaci. Av ak osud památkové rezervace v Kutné Hofie byl je tû více ohroïen tím, Ïe vedoucí pfiedstavitelé mûsta chtûli pfiednostnû fie it aktuální problémy bytové v stavby i ir í otázky rozvoje sídelní aglomerace. Zajímalo je pfiedev ím budování velkého závodu âkd a v stavba stovek nov ch bytû pro jeho zamûstnance. Nevyhovoval ani asanaãní plán, kter pro mûsto zpracoval Státní ústav pro rekonstrukci památkov ch mûst a objektû. Chtûli také pfiepracovat smûrn územní plán a rozhodnû poïadovali, aby se rozsah památkové rezervace podstatnû zmen il. My lení a jednání zodpovûdn ch ãinitelû Kutné Hory bylo pravdûpodobnû ovlivnûno i politicky motivovan mi hlasy nûkolika architektû a urbanistû. Pfiíkladem jsou tehdej í stati Jaromíra tvána z V zkumného ústavu v stavby a architektury, které vyz valy k radikálnímu pfiehodnocení zámûrû památkové péãe v historick ch mûstech. 1 Jádrem problému bylo, Ïe pro plánovanou komplexní bytovou v stavbu vût inou chybûly snadno dosaïitelné plochy, neboè zábory zemûdûlské pûdy se témûfi vûbec nepovolovaly. Památková rezervace v Kutné Hofie se musí obhájit Za této kritické situace památkové rezervace v Kutné Hofie nemohl Státní ústav památkové péãe a ochrany pfiírody zûstat neãinn. Nov fieditel ústavu Vladimír Novotn se rozhodl památkovou rezervaci obhájit, a to na základû komplexního rozboru památkov ch hodnot mûstského historického jádra. Tímto úkolem povûfiil fie itelsk t m ve sloïení Pavel Korãák, Jaroslav SvatoÀ a Zora Ben ová (ze Stfiediska památkové péãe a ochrany pfiírody Stfiedoãeského kraje). Na stavebnû- -historick a umûleckohistorick prûzkum jádra Kutné Hory jsme se tû ili a cítili jsme se dobfie pfiipraveni. Jaroslav SvatoÀ mûl dobrou prûpravu ve v ech odborn ch sloïkách ústavu, byl pozorn m prûzkumníkem, v born m kreslífiem a svûdomit m dokumentátorem. 2 Na e v chozí zku enosti také velmi obohatila úãast na v zkumu stfiedovûk ch omítek, jejich technologie a architektonick ch úprav, kter probíhal pod vedením doc. Václava Mencla. Zadanou práci v Kutné Hofie nám ãásteãnû usnadnila dokumentace ze stavebnû-historického prûzkumu, kter rok pfiedtím zpracoval Státní ústav pro rekonstrukci památkov ch mûst a objektû v ãele s Dobroslavem Líbalem. V sledky mûly slouïit hlavnû k tomu, aby povolaní architekti a urbanisté získali zasvûcené informace o prostorovû rozloïeném stavebnû-historickém v voji jednotliv ch budov a dal ích objektû v historickém jádru mûsta. Zadání na eho prûzkumu bylo odli né. Mûli jsme vymezit kulturnûhistorické a estetické hodnoty v prostoru mûstského historického jádra a potom je názornû zdokumentovat, aby se v sledn elaborát stal srozumiteln m podkladem pro rozhodování ve státních, krajsk ch a komunálních orgánech. Nepfiem leli jsme tehdy o tom, zda se od nás oãekává nûco zvlá tního. Také jsme si ani neuvûdomovali, Ïe budeme hlavnû navazovat na ãinnost a zku enosti na ich uãitelû a star ích kolegû. KdyÏ se nyní po ãtyfiiceti pûti letech zam lím nad svou tehdej í prací, chci pfiipomenout, jak a kdy se historická centra ãesk ch a moravsk ch mûst stala pfiedmûtem kulturních zájmû a jak se tyto zájmy dafiilo uplatàovat ve vefiejném Ïivotû. Staleté úsilí o záchranu historick ch mûst v ãesk ch zemích Rozhodn zájem o záchranu historick ch jader mûst se u nás poprvé projevil roku 1896 plamennou v zvou âeskému lidu. Hlavním podnûtem byla bezohledná asanace praïského Josefova a pfiilehl ch domovních blokû Starého Mûsta. V zvu podepsal Vilém Mr tík a dal ích sto osmdesát kulturních osobností. Brzy potom byl také zaloïen Klub Za starou Prahu. Tehdej í snahy o ochranu architektonick ch památek a o zachování prostorové skladby star ch mûst vyvûraly z osobní iniciativy mnoha historikû umûní, tvûrãích architektû a dal ích kulturních ãinitelû. V ichni se snaïili pfiispívat k tomu, aby si lidé více uvûdomovali souvztaïnosti minul ch, souãasn ch a budoucích generací, a na základû toho také cítili vût í odpovûdnost za zachování v eho 1 Obr. 1. Ing. Pavel Korãák v roce 1962. (Fotoarchiv NPÚ ÚP) hodnotného, co minulé generace vytvofiily. Tehdej í pojetí památkové ochrany historického mûsta se opíralo hlavnû o teoretická v chodiska pocházející z Vídnû. Zprvu to byly pozitivistické názory Aloise Riegla, kter povaïoval za rozhodující hodnotu stáfií umûleckého díla minulosti. Takto pojímal, tlumoãil a prakticky prosazoval v chodiska památkové péãe v Praze zejména Zdenûk Wirth. Pozdûji se také uplatàovaly duchovnû pojaté teorie Maxe Dvofiáka, kter se pfiedev ím zajímal o estetické hodnoty starobylého díla. 3 Koncepãní v chodiska obnovy nemovit ch památek nebyla v praxi nikdy jednotná. Zpravidla rozhodoval individuální pfiístup tvûrãích architektû. Lze napfiíklad porovnat, jak rozdílnû pojímali svou tvorbu Bohumil Hyp man a Pavel Janák v prostfiedí historického mûsta. Za pov imnutí stojí i ãinnost architekta Antonína Bal ánka. JiÏ v roce 1908 psal o potfiebû zákona na zachování Staré Prahy, 4 ale niãeho nedosáhl. KdyÏ potom sám pfiedloïil urbanistick návrh na regulaci Ma- 1 Budeme pfiestavovat na e mûsta?, in: Vûda a Ïivot VI, 1961, s. 541. 2 J. SvatoÀovi zároveà dûkuji za dal í dlouhodobou spolupráci i tvofiivou úãast na vzniku tohoto ãlánku. 3 Podrobné odkazy na literaturu viz Ivo HLOBIL: Teorie mûstsk ch památkov ch rezervací, in: Umûnovûdné studie VI, Academia 1985. 4 Krása na eho domova IV, 19O8. 349

lé Strany, vyslovil se k nûmu Pavel Janák velmi kriticky. Vyt kal mu, Ïe narovnává ulice a niãí prûhledy. Pozoruhodné je, Ïe odbornû vedené diskuse mezi architekty a historiky umûní o pojetí zhodnocujících úprav nemovit ch památek a historick ch mûst vedly jiï pfied rokem 1914 k neobyãejnû cenn m v sledkûm, napfiíklad v Praze, Hradci Králové, Pelhfiimovû nebo v Pardubicích. Osudy památek a historick ch jader mûst v letech 1918 1945 Samotn vznik âeskoslovenské republiky a s ním spojené zakládání nové soustavy státní moci a správy nepfiispûly k ochranû mûstsk ch historick ch center niãím podstatn m. Pro nedostatek politické vûle se nepodafiilo prosadit ani zákon na ochranu staré Prahy. Boufilivou pováleãnou pfiestavbu Prahy usmûràovaly spí e orgány územního plánování. Pfiíkladem je spoleãné memorandum Státního památkového úfiadu, Památkového sboru hlavního mûsta Prahy a Klubu Za starou Prahu, které bylo v roce 1921 zasláno Státní regulaãní komisi pro hlavní mûsto Prahu. V tomto memorandu se spolu s poïadavky na nov regulaãní plán Prahy navrhuje, aby se Staré Mûsto stalo chránûnou oblastí, v slovnû rezervací. 5 KdyÏ potom v roce 1931 hrozilo, Ïe se na Kampû postaví veliká budova Národní galerie, byl to opût Klub Za starou Prahu, kter poïadoval vydání zákona alespoà na ochranu Malé Strany a Hradãan. 6 S trvalou neschopností legislativy vydat památkov zákon se nesmifioval ani jeden z pfiedních evropsk ch historikû umûní Vojtûch Birnbaum. Po 1. svûtové válce pfie el z Vídnû do Prahy na Karlovu univerzitu, kde vychoval fiadu mlad ch historikû umûní. Své velké rozhofiãení vyjádfiil takto: U nás voláme marnû po památkovém zákonû od na í samostatnosti, jiï dvanáct let. TíÏe odpovûdnosti, která spoãívá na tûch, kdoï jsou vinni, je zdrcující. 7 O záchranu staré Prahy se staral jiï dfiíve. Kupfiíkladu v roce 1914 dûkladnû rozebíral architektonické otázky nové zástavby podskalského prostoru pod Emauzy. 8 V souvislosti se soutûïí na úpravu Letenské plánû se pak v roce 1921 podrobnû vûnoval problematick m zmûnám v pfiilehlém území Malé Strany a Hradãan. 9 Pro praktické ovûfiování teoretick ch zásad památkové péãe se nabízely jako vítané pfiíleïitosti ãetné rekonstrukce historick ch palácû, kostelû, zámkû a klá terû. Hodnota v sledné úpravy zále- Ïela zpravidla na tvûrãí spolupráci zúãastnûn ch architektû a historikû umûní. Od 30. let to byli zejména historikové umûní, ktefií sv mi vãasn mi stavebnû-historick mi prûzkumy a jejich podrobnou dokumentací vytváfieli základní pfiedpoklady pro bezchybnou zhodnocující úpravu nemovité památky. Na pfiípravû obnovy praïského Karolina se tak podílel sám Vojtûch Birnbaum, kter tu snad poprvé podrobnû dokumentoval nejen odkryté architektonické detaily, ale i obnaïené stfiedovûké zdivo. Památková péãe v letech 1939 1945 Rok 1939, pro na e zemû tak tragick, pfiinesl snad v jedné vûci nûco dobrého. Finanãní prostfiedky, pûvodnû urãené na obranu republiky, se ãásteãnû pfierozdûlily pro civilní úãely. Jedna z poloïek byla vûnována na záchranu klá tera Na Franti ku. Koncepãním vedením jeho postupné obnovy byl povûfien BirnbaumÛv Ïák Oldfiich Stefan. Ten své pûsobení architekta a historika umûní zaloïil na prûbûïné spolupráci s archeology, historiky a dal ími specialisty. Byl to tehdy jedineãn pfiístup, neboè pfii obnovû tak rozsáhlého souboru stfiedovûk ch budov se nejprve pfiistoupilo k potfiebn m prûzkumûm, a teprve po jejich vyhodnocení se studovaly návrhy na architektonické úpravy. Na promy lenou koncepci záchrany tohoto klá terního komplexu ideovû navazuje prohlá ení, v nûmï kolem roku 1943 Bohumil Hyp man varoval pfied hroziv m osudem Malé Strany. 10 Vyslovil tu své váïné obavy, Ïe se Malá Strana nemûïe bez náleïitého ozdravûní zachránit, neboè ji obyvatelé budou opou tût, coï urychlí její chátrání aï k úplné zkáze. Proto vyz val, aby se k její obnovû pfiistoupilo co nejdfiíve. Doporuãoval pfiitom provádût prûzkumy a projekty nejen po jednotliv ch objektech, ale pokud moïno po cel ch souborech a blocích. Bûhem 40. let se památková péãe pomalu odpoutávala od pozitivistick ch zásad Riegrovy vídeàské koly. Václav Wagner jako pfiednosta Státního památkového úfiadu nebyl spokojen s jednostrannou aplikací analytické metody. K obnovû památky doporuãoval pfiistupovat pfiedev ím jako k dílu umûleckému. Soudil, Ïe památka v zájmu zachování své hodnoty stáfií nemûïe jako celek ztrácet na své estetické pûsobnosti. S ohledem na Ïádoucí uplatnûní dvojí hodnoty památky hovofiil o syntetické metodû památkov ch úprav. 11 Vûrn m vykonavatelem Wagnerov ch my lenek v praxi se stal Josef ebek, kter také pozdûji zastával funkci pfiednosty památkového úfiadu. Jeho velkou v hodou bylo, Ïe profesionálnû zvládal technologické problémy památkov ch úprav, zejména konzervace a obnovy omítek. V znamn m pfiíkladem jeho mnohaletého pûsobení se staly jím fiízené zhodnocující úpravy gotického klá tera Zlatá Koruna. Témûfi se v ak zapomnûlo, Ïe Josef ebek fie il také otázky racionálního pfiístupu k ochranû a obnovû historick ch jader mûst. Své názory na tomto poli zvefiejnil v roce 1942 na pfiedná ce s názvem Soustavná ochrana památek v regulaãním plánu. 12 Vyhodnotil tu získané poznatky a zku enosti s ochranou nemovit ch památek ve mûstech, kde byly nedávno schváleny regulaãní plány, coï bylo v Praze, Písku, Mûlníku a v âesk ch Budûjovicích. Zvlá tû si cenil toho, Ïe se v regulaãním plánu Prahy legalizoval pojem chránûné památky. Pfiitom doporuãoval, aby se v nûm pfiesnûji stanovily poïadavky na ochranu dané památky. Zejména by se mûla rozli it míra ochrany jednotliv ch ãástí objektu. Dále poïadoval u kaïdé nemovité památky uvést dûleïitá data o jejím zaloïení a stavebních úpravách a vyhledat potfiebnou ikonografickou, fotografickou a plánovou dokumentaci. To ov em pfiedpokládalo chránûnou památku prozkoumat a zhodnotit po stránce historické i umûleckohistorické. Péãe o kulturní dûdictví v pováleãném âeskoslovensku Rozsah pûsobnosti památkové péãe se znaãnû roz ífiil o nové úkoly. Více neï sto hradû, palácû a zámkû bylo podle konfiskaãních dekretû pfievedeno do vlastnictví státu. O nûco pozdûji k nim pfiibylo je tû nûkolik desítek zru en ch klá terû. Pfiednostním úkolem bylo se o v echny tyto nemovité památky (vãetnû mobiliárních a kniïních fondû) fiádnû a profesionálnû postarat. Pfies nutnost fie it nejprve tyto akutní úkoly se jiï v roce 1950 vláda republiky rozhodla prohlásit historická jádra dvaceti tfií ãesk ch a moravsk ch mûst za památkové rezervace. 13 V znamn m zpûsobem se o to zaslouïili Václav Mencl, Zdenûk Wirth a Josef ebek. V bûr rezervaãních mûst se urãoval pfieváïnû podle míry ohroïení jejich památkové podstaty. 5 Za starou Prahu VIII, 1921, s. 2. 6 Obnova památné Prahy, in: Za starou Prahu, 1947, s. 63. 7 Za starou Prahu XIV, 1930, ã. 5 6; Památkáfiská idea, in: V. Birnbaum, Listy z dûjin umûní, Praha 1947. 8 âeská kultura II, 1914, s. 292 297. 9 Za starou Prahu VIII, 1921, s. 19 22. 10 Obnova památné Prahy, in: Za starou Prahu, 1947, s. 61. 11 Podrobnûji viz Ivo HLOBIL, cit. v pozn. 3, s. 24 28. 12 Sborník ãeské akademie technické XVII, 1943, s. 366. 13 Podrobnûji viz Karel KIBIC: Tfiicet let úsilí o prohloubení památkové ochrany na ich historick ch mûst. Ke vzniku a rozvoji druhé formy památkové ochrany sídel, in: Zprávy památkové péãe 64, 2004, ã. 3, s. 232 243. 350

2 2 Byla to hlavnû mûsta v pfiíhraniãních okresech, kde ubylo obyvatelstva. Sledovan m zámûrem bylo bûhem deseti let obnovit v tûchto mûstech nejcennûj í a nejvíce ohroïené památky. Realizaci tohoto zámûru se pro zaãátek podafiilo financovat z fondû UNRRA. Velkorysá akce památkové péãe mûla politickou podporu, neboè podle ideologie socialistického realismu pomáhala rozvíjet historizující dobovou architekturu. V tomto duchu se také roku 1952 uskuteãnila v Praze velká v stava na téma Architektura v ãeském a slovenském národním dûdictví. Zdárn prûbûh rekonstrukãních prací v rezervaãních mûstech se v ak brzy zpomalil jak z dûvodû hospodáfisk ch, tak i politick ch. Po mûnové reformû v roce 1953 se zaãala zavádût rozsáhlá úsporná opatfiení. Jedním z jejích dûsledkû bylo, Ïe zku ení fiemeslníci nastupovali práci v prûmyslové v robû. V celém národním hospodáfiství se prosazovala nároãná ekonomická kritéria a dfiívûj í pfiedstavy o socialistickém realismu se pod tlakem úspor pomalu rozpadaly. Pfiíznivou okolností pro dal í osudy mûstsk ch památkov ch rezervací se stalo zaloïení specializovaného projektového Stáního ústavu pro rekonstrukci památkov ch mûst a objektû v kvûtnu 1954 v Praze. Pro jeho pûsobnost bylo dûleïité, Ïe jeho fieditel Vilém Lorenc mûl o historická mûsta badatelsk zájem. Uplatnil jej i tím, Ïe do kolektivu koncepãních pracovníkû získal dva v znamné historiky umûní: Dobroslava Líbala a Miladu Vilímkovou, ktefií kromû své badatelské práce je tû za kolovali mlad í spolupracovníky. DÛleÏit m pfiedpokladem pro úspû - nou práci ústavu bylo, Ïe tehdej í kalkulace podrobn ch územních plánû umoïàovala pfiimûfienû financovat stavebnû-historické prûzkumy v ech objektû v mûstském historickém jádru. Ne lo jen o to, zku- en m okem prohlédnout v echny star í domy od sklepa po pûdu vãetnû dvorních objektû, ale hlavnû se na tento prûzkum dobfie pfiipravit. Znamenalo to profesionální práci v mnoha archivech, kde se vyhledávaly písemné, ikonografické, fotografické, mapové i plánové dokumenty k minulému v voji celého mûsta. Vyzbrojeni takto získan mi informacemi a dokumenty i dfiíve osvojen mi poznatky a dovednostmi se pak odborníci snaïili v dochovan ch prostorách domû odhalit jejich stfiedovûkou dispozici i pozdûj í etapy jejich stavebního v voje. V sledkem takto provádûn ch prûzkumû byly jednak podrobné popisy jednotliv ch objektû, jednak barevné prûmûty jejich stavebnû-historické skladby do pûdorysu mûsta v mûfiítku 1 : 1000. Byl to velmi cenn podklad pro dal í tvûrãí práci architektû a urbanistû, ale otázky památkové ochrany jednotliv ch objektû ani mûstsk ch interiérû zásadnû nefie il. Práce na koncepci záchrany památkové rezervace v Kutné Hofie Ná metodick pfiístup ke koncepci záchrany památkové rezervace v Kutné Hofie se zakládal na zku enostech, které jsem jako pracovník SÚRPMO získal v letech 1955 1958 pfii stavebnû-historick ch prûzkumech pod vedením Dobroslava Líbala. Nejprve jsme se seznámili s dokumenty, jeï vypovídaly o staletém v voji Kutné Hory, o jejím osídlování, v stavbû, tûïbû i násled- Obr. 2. Panoramatick pohled na centrální prostor historického jádra Kutné Hory se stfiedovûk m Hrádkem vlevo a kostelem sv. Jakuba vpravo, 1943. (Fotoarchiv NPÚ ÚP, B. Konãinsk ) Obr. 3. Ukázka zpûsobu zakreslování stfiedovûk ch sklepû pfii stavebnû-historickém prûzkumu domû v Kutné Hofie v prûmûtu do pûdorysu mûsta v mûfiítku 1 : 720. (Archiv plánû NPÚ ÚP) 3 351

4 Obr. 4. Barevné zobrazení v sledkû stavebnû-historického prûzkumu objektû v prostoru mezi Hrádkem a kostelem sv. Jakuba v Kutné Hofie v prûmûtu do pûdorysu mûsta v mûfiítku 1 : 1000. (Archiv plánû NPÚ ÚOP stfiedních âech v Praze) Obr. 5. ZpÛsoby barevného pojednání objektû a ploch podle v sledkû jejich památkového hodnocení v prûmûtu do pûdorysu Kutné Hory v mûfiítku 1 : 1000. (Archiv plánû NPÚ ÚP) 5 ném zpracování rud. Brzy se v ak ukázalo, Ïe svou pozornost musíme upfiít i na geologické a hydrologické podmínky mûsta a jeho okolí. Na- imi hlavními partnery se tak staly stavební úfiad, mûstské muzeum a místní pracovi tû Geofondu. TûÏi tû na í práce ov em bylo v peãlivém prûzkumu v ech domû od sklepa aï po pûdu. Dispozici jednotliv ch prostor jsme pomûfiovali kroky a zakreslovali do pûdorysu mûsta v mûfiítku 1 : 720, coï bylo dûleïité zvlá tû u sklepû, které ãasto pfiesahovaly obvod parcely domu (obr. 3). V sledná zpráva o prûzkumu historického jádra Kutné Hory z roku 1964 má celkem ãtyfiicet est stránek strojopisu. Z hlediska obsahu je text ãlenûn na oddíly: 1. Terénní, geologické a hydrogeologické pomûry historického jádra mûsta; 2. PÛdorysná osnova stfiedovûkého mûsta; 3. Stavební ãinnost ve stfiedovûku s ohledem na poãátky mûsta; 4. Rozbor souãasného stavu rezervace a jejích památek; 5. Program ochrany a obnovy území památkové rezervace; 6. Program nezbytného zabezpeãení památkové rezervace v Kutné Hofie; 7. Metodick pfiístup k revizi památkové rezervace. Pro pfiijetí v sledné koncepce dal í ochrany této památkové rezervace hrálo dûleïitou roli grafické znázornûní jejích památkov ch hodnot, rozli en ch podle závaïnosti a ideového obsahu. 14 Dosavadní zpûsob hodnocení stavebních objektû jako ucelen ch jednotlivin jsme chtûli pfiekonat ve dvojím smûru: jednak názornû vyjádfiit, jakou památkovou hodnotu vykazují v echny ãásti budovy, jednak naznaãit, jakou mûrou jednotlivé objekty pfiispívají k estetick m hodnotám mûstského panoramatu nebo mûstsk ch vefiejn ch prostor. Barevné vyjádfiení uveden ch hodnot se promítalo do plánu mûsta zhotoveného v mûfiítku 1 : 1000 (obr. 4). Památkové hodnoty objektû a jejich stavebních souãástí se vyznaãovaly takto: objekty zvlá tû památkovû v znamné modfie; objekty nesporn ch památkov ch hodnot tmavû zelenû; objekty ménû zfiejm ch památkov ch hodnot svûtle zelenû; objekty bez zji tûn ch památkov ch hodnot okrovû; v znamné architektonické dominanty rafované ãervenû; objekty esteticky závadné kfiíïkované edû; hodnotná prûãelí budov obtaïená ãervenû; památkovû v znamné plochy ãerchované zelenû; kulturnûhistoricky v znamné objekty oznaãeny ãerven m trojúhelníãkem (obr. 5). 14 Tehdej í posuzování památkové hodnoty jednotliv ch objektû nemohlo pochopitelnû pfiedjímat pozdûji uplatàovaná kritéria, zejména ve vztahu k historizující architektufie 19. století. 352

Uplatnûní koncepce záchrany památkové rezervace v Kutné Hofie NavrÏená koncepce záchrany památkové rezervace v Kutné Hofie se nejprve projednávala v ãervnu 1964 na pûdû Státního ústavu památkové péãe a ochrany pfiírody, kam byli pfiizváni i pfiedstavitelé SÚRPMO. Pfiedmûtem diskuse byly hlavnû otázky: do jaké míry bude úãelné zachovat starou uliãní síè, kde lokalizovat nové mûstské centrum a kudy vést novou hlavní komunikaci. Pfiizvaní historikové umûní se k pfiedloïené zprávû vyjádfiili takto: Dobroslav Líbal charakterizoval v sledky prûzkumu jako kladn zlom v dosavadní praxi, kdy mûsto bylo hodnoceno pfieváïnû z hlediska jednotliv ch objektû; Viktor Kotrba se vyjádfiil, Ïe nastoupená metoda jasného formulování závûrû památkové péãe je správná a zasluhuje ocenûní. K nové koncepci ochrany památkové rezervace svolal v ãervnu 1965 mûstsk národní v bor v Kutné Hofie pracovní poradu za úãelem pfiípravy dal- ích jednání, jednak o revizi asanaãního plánu, jednak o revizi v nosu Ministerstva kolství a kultury o mûstské památkové rezervaci z roku 1961. Dal í v znamná porada k zaji tûní obnovy historického jádra Kutné Hory se konala na mûstském národním v boru v fiíjnu 1965. S ohledem na varující v sledky geologického prûzkumu, patn stav mûstského vodovodu a kanalizace, jakoï i havarijní stav nejménû ãtyfiiceti domû v mûstském historickém jádru doporuãila rada uãinit zejména tato opatfiení: dokonãit revizi asanaãního a smûrného územního plánu mûsta, zajistit projekci rekonstrukce vodovodní a kanalizaãní sítû, urychlenû provést zabezpeãovací práce na nejvíce ohroïen ch objektech. K tomuto úãelu poïadovala zajistit kapacitu pfiíslu n ch dodavatelsk ch podnikû a uvolnit mimofiádné finanãní prostfiedky. 6 7 8 Aplikace nové metody památkového prûzkumu v dal ích mûstech V pfiímé návaznosti na prûzkumy v historickém jádru Kutné Hory i na zku enosti s návrhem koncepce její památkové ochrany jsme je tû v létû 1965 pfiistoupili k prûzkumu mûstského historického jádra v Tábofie (obr. 6). Novinkou bylo, Ïe se s námi na prûzkumu bezprostfiednû podíleli pracovníci SÚRPMO. Podobnû jako v Kutné Hofie neposkytoval ministersk v nos o prohlá ení zdej í památkové rezervace v roce 1961 zcela uspokojivé údaje. Zadání na eho úkolu bylo ponûkud ir í. Nestaãilo jen zpracovat pokyny k dal í kvalifikované péãi o památky na území rezervace, ale mûli jsme se vyjádfiit i k programu v stavby pro podrobn územní plán asanace a rekonstrukce mûstského historického jádra. Jedním z dûleïit ch zá- Obr. 6. Historické jádro mûsta Tábora v pohledu od severov chodu, 1966. (Fotoarchiv NPÚ ÚP, â. íla) Obr. 7. Podrobn rozbor památkového hodnocení objektû a ploch v barevném prûmûtu do pûdorysu Tábora v mûfiítku 1 : 1000. (Archiv plánû NPÚ ÚP) Obr. 8. Souhrnné hodnocení jednotliv ch objektû a ploch z hlediska stavebnû-historického, umûleckohistorického, urbanistického a kulturnûhistorického v barevném prûmûtu do pûdorysu Tábora v mûfiítku 1 : 1000. (Archiv plánû NPÚ ÚP) 353

vnou politiku ochrany a obnovy historick ch mûst. Vyjadfiují také obdiv nad prûzkumn mi a provádûcími metodami zaveden mi Ústavem památkové péãe a ochrany pfiírody. Obr. 9. Snímek ze závûreãného zasedání pfiedsednictva mezinárodního sympozia ICOMOS v Levoãi (Slovensko); zleva: fieditel SÚPPOP PhDr. Vladimír Novotn, pfiedseda ãeskoslovenského komitétu ICOMOS prof. Ing. arch. Emanuel Hru ka, fieditel Slovenského ústavu pamiatkovej starostlivosti a ochrany prírody Ján Lichner, CSc., pfiedseda ICOMOS Paolo Gazzola. (Fotoarchiv NPÚ ÚP) vûrû na í práce byl návrh na zaji tûní památkové ochrany pro dal í historické objekty v rezervaci. Svou slovní argumentaci jsme opût doplnili názornou barevnou dokumentací diferencované ochrany na kartografickém plánu mûsta v mûfiítku 1 : 1000. Tentokrát jsme pfiedloïili dva prûmûty památkov ch hodnot: a) plán analytick, v nûmï byla v obvodu kaïdé domovní parcely patrná pûdorysná skladba vnitfiních prostor rozdílné památkové hodnoty (obr. 7); b) plán syntetick, znázoràující souhrnné hodnocení jednotliv ch objektû z hlediska stavebnû-historického, umûleckohistorického, urbanistického a kulturnûhistorického (obr. 8). Cel elaborát o památkové rezervaci v Tábofie byl dokonãen a pfiedloïen k dal ímu správnímu fiízení je tû v roce 1965. V dal ím roce následovaly prûzkumy historick ch center v Pelhfiimovû a ve Znojmû. Historické jádro Pelhfiimova dosud nebylo památkovou rezervací a na ím úkolem bylo posoudit, zda si prohlá- ení zasluhuje. S ohledem na prehistorické poãátky osídlení, zajímav historick v voj mûsta i jeho dochovanou architektonickou a urbanistickou skladbu se nám podafiilo prokázat, Ïe Pelhfiimovu náleïí dûstojné místo mezi rezervaãními mûsty 9 v âechách. PrÛzkumy historického jádra Znojma byly pro jeho rozlohu a sloïit v voj osídlení velmi nároãné a probíhaly aï do roku 1968. Pro podrobné prûzkumy domû a jejich blokû jsme v ak obdr- Ïeli velmi dobré podklady z pfiedchozího prûzkumu SÚRPMO v mûfiítku 1 : 200. To nám pfiedev ím umoïnilo podrobnûji zkoumat a rozli ovat památkové hodnoty stavebních struktur, ale také zpracovávat v chozí podklady pro postupnou stavební regeneraci historického jádra mûsta. Sympozium ICOMOS o regeneraci historick ch center mûst V ãervnu 1966 se v Praze a Levoãi konalo mezinárodní sympozium ICOMOS o regeneraci historick ch center mûst, na nûmï jsme dostali pfiíleïitost seznámit odbornou vefiejnost jak s v sledky na eho prûzkumu historického jádra Kutné Hory, tak i se zpûsobem hodnocení jednotliv ch nemovit ch památek i jejich souborû v rámci urbanistického celku. Na zasedání v Praze zaznûlo celkem jednadvacet referátû, které seznamovaly pfiítomné se zku enostmi a metodami ochrany a obnovy historick ch mûst v jednotliv ch evropsk ch zemích. O metodû podrobného stavebnû-historického prûzkumu, která se praktikuje v ãesk ch mûstech a pfiedev ím v Praze, hovofiil Dobroslav Líbal. O urãování památkov ch hodnot historického mûsta mûl referát Pavel Korãák. 15 Pro prezentaci své práce jsme na soubûïné v stavce umístili panely s v sledky prûzkumû v Kutné Hofie a Tábofie. Na závûreãném jednání, které se konalo v Levoãi, byla pfiijata rezoluce, v níï se praví: V ichni úãastníci sympozia vyslovují zvlá tní uznání âeskoslovenské vládû za její dlouholetou sousta- Závûreãné zamy lení Pfiedstavitelé památkové péãe z celé Evropy ocenili v roce 1966 pfiedvedenou práci Státního ústavu památkové péãe a ochrany pfiírody v oblasti ochrany a obnovy historick ch center mûst. Soudím v ak, Ïe vyslovené uznání za dlouholeté systematické snaïení se mûlo vztahovat na celou kulturní vefiejnost, jeï se v ãesk ch zemích od roku 1896 angaïovala v závaïn ch pfiípadech ohro- Ïení stavebních památek a historick ch mûst. Inspirováni onou více neï staletou historií, mûli bychom si pfiipomínat, Ïe o dal ích osudech na eho kulturního dûdictví by se vïdy mûlo rozhodovat v iroké spolupráci pfiíslu nû vzdûlan ch odborníkû. Pouãeni minul m v vojem, mûïeme také chápat, Ïe v rozhodovacích procesech správního fiízení na v ech jeho úrovních neb vá snadné uspokojivû fie it vztahy mezi kulturními hodnotami historick ch budov a bûïnû uznávan mi prioritami hospodáfiského Ïivota. Dá se proto oãekávat, Ïe dûstojná existence kulturních památek a historick ch center mûst mûïe b t kdykoliv a kdekoliv ohroïena. Podobnû jako v minulosti bude v takov ch pfiípadech stále Ïádoucí, aby se vzdûlané osobnosti odhodlaly pozvednout svûj varovn hlas. Obávám se v ak, Ïe v na ich souãasn ch podmínkách to bude obtíïnûj í neï pfied sto lety. Takov ch hluboce zasvûcen ch osobností s pfiirozenou autoritou je dnes asi v ãesk ch zemích relativnû ménû, neboè v letech 1939 1989 jich pfiíli mnoho ubylo. Proto by ti, ktefií pocítí odpovûdnost, nemûli prome kat svou chvíli. 15 Dobroslava LÍBAL: Referát, in: Monumentorum Tutela 3, 1967, Bratislava, s. 65; Pavel KORâÁK, tamtéï, s. 115; Rezoluce, tamtéï, s. 336. 354