Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze ( https://www.lf2.cuni.cz) O mozkových funkcích cizích i vlastních Fotografie: Foto Real, promoce.cz. Prezident Miloš Zeman podepsal 2. prosince 2016 jmenovací dekret prof. MUDr. Petru Marusičovi, Ph.D., 19. prosince mu ho předala ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová. Přečtěte si krátký rozhovor s naším druhým čerstvě jmenovaným profesorem. S prof. Petrem Marusičem o jeho přednáškách před vědeckými radami a o tom, co ho čeká
Fotografie: Archiv P. M. Prof. MUDr. Petr Marusič, Ph.D., v roce 1990 promoval na Fakultě všeobecného lékařství (1. lékařské fakultě UK). Poté působil jako vědecký aspirant na Fyziologickém ústavu 1. lékařské fakulty a současně pracoval jako sekundární lékař na Neurologické klinice 1. lékařské fakulty. V roce 1994 nastoupil na Neurologickou kliniku 2. lékařské fakulty a FN Motol, v roce 2004 dokončil doktorské studium v oboru neurověd, v roce 2010 se habilitoval a v roce 2016 získal profesuru. Zabývá se elektroencefalografií (EEG) a klinickou epileptologií základní diagnostikou záchvatových onemocnění a superkonziliární péčí, diagnostikou a léčbou komplikovaných pacientů s epilepsií včetně předoperačního vyšetření v rámci epileptochirurgického programu. Pane profesore, kam jste se odborně posunul od své habilitace? Určitě jsem o těch šest až sedm let zkušenější. Vzhledem k pozici přednosty jsem se musel zase znovu naučit neurologii, předtím jsem se věnoval asi patnáct let prakticky jen epileptologii. Té se současně snažím věnovat nadále také v plném rozsahu, ale objevuje se řada poznatků a oblastí nových, kde už nestíhám všechno do detailu vstřebávat. Naštěstí máme na klinice řadu mladých kolegů s podstatně pružnějšími a dosud nezahlcenými mozky, kteří se již v řadě oblastí orientují velmi dobře... a podstatně lépe než já. Změnily se o té doby vaše zájmy a priority, například jak rád učíte, kolik času věnujete vědě, klinické práci, povinnostem ve vedení fakulty, je nějaká oblast, které jste se dříve věnoval méně nebo vůbec?
Nijak zásadně se asi nezměnily. Měl jste inaugurační přednášku Epilepsie temporálního laloku a organizace mozkových funkcí. Oč v ní ve zkratce šlo? Epilepsie, které vycházejí z temporálního laloku, jsou velmi často nedostatečně ovlivnitelné farmakologickou léčbou antiepileptiky a u takových pacientů pak zvažujeme možnost chirurgického řešení. To spočívá ve většině případů v odstranění části jednoho spánkového laloku v takovém rozsahu, aby záchvaty vymizely. Problém spočívá v tom, že spánkové laloky mají určité funkce, a při operaci je pak důležitou otázkou, nakolik budou tyto funkce zachovány a zda se nějakým způsobem nereorganizují nepřesunou do jiných částí mozku. Pacienty samozřejmě velmi zajímá, zda je riziko pooperačního zhoršení v nějaké funkci či nikoli. Někdy je to rozhodování se k operaci velmi obtížné, protože to je něco za něco. Jak jste se na ni připravoval a co vám utkvělo z jejího průběhu? Přednášky byly ve skutečnosti dvě. Ta první, na naší vědecké radě, musí být na vysoké úrovni jak po stránce odborné, tak formální, včetně prezentace na snímcích. Připravoval jsem se na ni podobně jako na každou jinou přednášku, jen jsem ji měl v konečné podobě hotovou o něco dříve. Z průběhu mi toho bohužel příliš neutkvělo. Řešili jsme zároveň to odpoledne závažnou komplikaci u jednoho mladého pacienta a to moje paměťové stopy na přednášku poněkud překrylo. Mnohem lépe si pamatuji na přednášku na vědecké radě univerzity. Ta je neobvyklá, protože se mluví pouze spatra, bez promítání prezentace. Navíc jsou posluchači v naprosté většině laici, byť slovutní vědci jiných, většinou nemedicínských oborů. Připravil jsem si body, ale přednášku jsem si nijak dopředu nepsal ani nenacvičoval. Snažil jsem se aktuálně reagovat podle úrovně zaujetí posluchačů, členů vědecké rady. Když se mi zdálo, že je daný bod již příliš nezajímá a začínají se zabývat jinou činností, tak jsem přešel k dalšímu. Přidělený čas se již nijak důsledně nehlídá, proto jsem taky přiměřenou délku jen odhadl. Překvapila mne až nečekaně bohatá diskuse, s řadou dotazů přicházeli členové
vědecké rady i po konci zasedání. Co vás čeká v nejbližším čase? Zasloužený odpočinek to bohužel nebude. Budu muset nejdřív dohnat resty z loňského roku. V září jsem spoluorganizoval Evropský epileptologický sjezd v Praze a dva měsíce poté jsem byl hlavním organizátorem Českého a slovenského neurologického sjezdu bylo to sice moc zajímavé a oba sjezdy z mého pohledu dopadly skvěle, ale ostatní povinnosti musely jít na chvíli stranou. V rámci fakultních povinností je nutné zahájit již ohlášenou analýzu kurikula, navrhnout jeho případné úpravy a pokračovat v započaté spolupráci v této oblasti s Vídeňskou lékařskou univerzitou. Byli jsme s ostatními motolskými pracovišti schváleni jako centrum Evropské referenční sítě pro vzácné a komplexní epilepsie a zejména byla schválena tato síť jako taková: v březnu proběhne zahajovací setkání ve Vilniusu a již nyní se plánují aktivity na první rok činnosti. A to je jen ochutnávka, dalo by se pokračovat: běžící a připravované grantové projekty, dokončení projektů a publikace článků s mými doktorandy, činnost zdravotnická jak na úrovni kliniky, tak v rámci epileptologického a epileptochirurgického programu, práce v odborných společnostech, pořádání atestační kurzu. Nudit se tedy rozhodně nebudu. Fotogalerie:
URL zdroje (přijato 13. 3. 2017-18:43): https://www.lf2.cuni.cz/fakulta/clanky/rozhovory/o-mozkovych-funkcich-cizich-ivlastnich