Analýza věkové struktury hráčů tenisu na OH a grandslamových turnajích v letech

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU Analýza věkové struktury hráčů tenisu na OH a grandslamových turnajích v letech 1970 2011 (diplomová práce) Autor práce: Andrea Smetanová, učitelství pro SŠ M - TV Vedoucí práce: PhDr. Radek Vobr, Ph.D. Oponent: RNDr. Petr Podlaha České Budějovice, 2014

UNIVERSITY OF SOUTH BOHEMIA PEDAGOGICAL FACULTY DEPARTMENT OF SPORTS STUDIES Age structure analysis at tennis players on OG, grand slam tournaments in man and women during 1970 2011 (graduation theses) Author: Andrea Smetanová Supervisor: PhDr. Radek Vobr, Ph.D. Opponent: RNDr. Petr Podlaha České Budějovice, 2014

Bibliografická identifikace Název diplomové práce: Analýza věkové struktury hráčů tenisu na OH a grandslamových turnajích v letech 1970 2011 Jméno a příjmení autora: Andrea Smetanová Studijní obor: M TV/ SŠ Pracoviště: Katedra tělesné výchovy a sportu PF JCU Vedoucí diplomové práce: PhDr. Radek Vobr, Ph.D. Rok obhajoby diplomové práce: 2014 Abstrakt: Diplomová práce se zabývá věkem vrcholné výkonnosti tenisových hráčů a hráček na olympijských hrách a grandslamových turnajích v letech 1970 2011. Na základě nashromážděných dat, která obsahují datum narození prvních osmi hráčů, jsou zpracovány a vyhodnoceny výsledky pomocí programu Microsoft Excel. Výstupní data jsou zpracována v tabulkách a grafech, ze kterých lze vyčíst vývoj věkového průměru hráčů i hráček. Tato skutečnost může posloužit k plánování sportovního tréninku. Klíčová slova: tenis, věk, olympijské hry,, Australian,,, sportovní výkonnost

Bibliographical identification Title of the graduation thesis: Age structure analysis at tennis players on OG, grand slam tournaments in man and women during 1970 2011 Author s first name and surname: Andrea Smetanová Field of study: M TV/ SŠ Department: Department of Sports studies Supervisor: PhDr. Radek Vobr, Ph.D. The year of presentation: 2014 Abstract: This thesis deals with the peak performance age of male and female tennis players in the Olympics and the Grand Slam tournaments in the years 1970 2011. Based on collected data which includes dates of birth of the first eight players the results are processed and evaluated using Microsoft Office. Output data is compiled in tables and graphs, where we can see the development of the average age of players and female players. This may serve for planning better sports training. Keywords: tennis, age, Olympic Games, Wibledon, Australian,,, sports performance

Prohlašuji, že jsem svoji diplomovou práci vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené podobě archivovaných Pedagogickou fakultou elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů. Datum Podpis studenta

Poděkování: Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu mé diplomové práce PhDr. Radku Vobrovi Ph.D., za neocenitelnou pomoc, cenné rady a metodické vedení při vypracování mé diplomové práce.

Obsah 1 Úvod... 9 2 Cíle, úkoly a vědecké otázky práce... 10 2.1 Cíl práce... 10 2.2 Úkoly práce... 10 2.3 Vědecké otázky... 10 2.4 Rozbor literatury... 11 2.4.1 Knižní prameny... 11 2.4.2 Internetové prameny... 14 2.4 Metody práce... 17 3 Analytická část... 19 3.1 Historie tenisu... 19 3.1.1 Český a Československý tenis... 20 3.1.2 Historie Australian... 22 3.1.3 Historie... 23 3.1.4 Historie u... 24 3.1.5 Historie... 25 3.1.6 Tenis na olympijských hrách... 26 3.2 Základní pravidla... 28 4 Syntetická část a diskuse... 33 4.1 Kasuistické studie vrcholných hráčů tenisu... 33 4.2 Věková struktura hráčů a hráček tenisu na grandslamových turnajích... 43 4.2.1 Porovnání věkové struktury hráčů a hráček na grandslamových turnajích... 44 4.2.2 Věková struktura hráčů a hráček na Australian... 46 4.2.3 Věková struktura hráčů a hráček na... 48 4.2.4 Věková struktura hráčů a hráček na u... 50 4.2.5 Věková struktura hráčů a hráček na... 52 4.2.6 Vývoj průměrného věku hráčů a hráček na grandslamových turnajích... 54 4.2.7 Vývoj průměrného věku hráčů a hráček na Australian... 55 4.2.8 Vývoj průměrného věku hráčů a hráček na... 56 4.2.9 Vývoj průměrného věku hráčů a hráček na u... 57 4.2.10 Vývoj průměrného věku hráčů a hráček na... 58 4.2.11 Vývoj nejnižšího a nejvyššího věku hráčů a hráček na grandslamových turnajích. 59 4.2.12 Vývoj nejnižšího a nejvyššího věku hráčů a hráček na Australian... 60 4.2.13 Vývoj nejnižšího a nejvyššího věku hráčů a hráček na... 61

4.2.14 Vývoj nejnižšího a nejvyššího věku hráčů a hráček na u... 62 4.2.15 Vývoj nejnižšího a nejvyššího věku hráčů a hráček na... 63 4.2.16 Srovnání průměrného věku hráčů a hráček jednotlivých turnajů... 64 4.2.17 Srovnání průměrného věku vítězů a vítězek jednotlivých turnajů... 65 4.3 Věková struktura hráčů a hráček na olympijských hrách... 66 4.3.1 Porovnání věkové struktury hráčů a hráček na olympijských hrách... 67 4.3.2 Vývoj průměrného věku hráčů a hráček na olympijských hrách... 69 4.3.3 Vývoj nejnižšího a nejvyššího věku hráčů a hráček na olympijských hrách... 70 4.3.4 Srovnání průměrného věku hráčů a hráček na olympijských hrách... 71 4.3.5 Srovnání průměrného věku vítězů a vítězek na olympijských hrách... 72 4.4 Porovnání věkové struktury hráčů a hráček tenisu na grandslamových turnajích a OH.. 73 5 Závěry práce... 76 6 Literatura... 78 7 Přílohy... 81

1 Úvod Tenis je jedním z nejrozšířenějších sportů na světě, dnes se mu aktivně věnuje kolem 30 milionů hráčů a hráček a jeho popularita stále vzrůstá. Je zařazen mezi míčové a síťové hry. Vzhledem k tomu, že tenisová veřejnost je náročná a český tenis se stal velmi sledovaným sportem, můžeme v televizi sledovat téměř všechny soutěže na světové úrovni. Podle mého názoru patří mezi nejkrásnější sporty na světě a potvrdí to každý, kdo tenis někdy hrál. Je originální hrou ať ve způsobu počítání, tak i tím, že do posledního míčku není jisté, kdo se stane vítězem. Málokterý sport se může pyšnit tak dlouhou a bohatou historií jako tenis. Jeho kořeny sahají stovky let nazpět a moderní forma, kterou známe dnes, je předváděna na tenisových turnajích, jako je, Rolland Garros, a další. Zajímavostí je, že v Čechách má tenis stejně dlouhou tradici jako v Anglii, kde vznikl. (Lichner & kol., 1985) Nebudeme-li brát v potaz hry starých Řeků a Římanů, kteří odráželi míč rukama nebo dřevěnou pálkou, tak první hra podobná tenisu se objevila ve 12. a 13. století v Itálii. Počátky tenisu, který známe z dnešní doby, datujeme od roku 1874, kdy byl v Anglii založen první tenisový klub. (Lekič & kol., 1997) Při výběru diplomové práce jsem kladla důraz především na to, aby mi téma bylo nějakým způsobem blízké a to se mi povedlo. Tenis je nádherná, čistá hra, kterou se nenaučí jen tak někdo, protože nejdůležitějším prvkem nácviku je trpělivost. Já sama jsem již od dětství trávila veškerý volný čas na kurtech a do mého nástupu na střední školu jsem se tenisu věnovala závodně. Dnes ho z nedostatku času hraji spíše rekreačně. Tato diplomová práce řeší problematiku věkové struktury hráčů a hráček tenisu na grandslamových turnajích a olympijských hrách v letech 1970 2011. Dílčím podkladem bylo dohledání hráčů na prvních osmi příčkách a následné zjištění jejich data narození. Pořadí hráčů na třetím až osmém místě jsem určila na základě aktuálního pořadí v žebříčku ATP. Ze zjištěných údajů lze odvodit jak vrcholový věk tenistů, tak i jeho vývoj. K dnešnímu dni jsem neobjevila žádnou publikaci, která by se touto problematikou zabývala a tak doufám, že diplomová práce bude přínosem nejen pro všechny, které tenis zajímá a baví, ale i pro trenéry při tvorbě tréninkových plánů. 9

2 Cíle, úkoly a vědecké otázky práce 2.1 Cíl práce Hlavním cílem mé diplomové práce je určení vrcholné výkonnosti prvních osmi hráčů tenisu na olympijských hrách a grandslamových turnajích v letech 1970 2011. Znalost vrcholného věku nám dopomáhá při tvoření tréninkových plánů. Ke splnění daného cíle je nutné si stanovit několik dílčích cílů. V neposlední řadě vyhledat dostupné zdroje, obsahující žebříčky prvních osmi hráčů a následně jejich data narození. Dalším cílem je vymezit kritéria pro stanovení věku vrcholné výkonnosti. Posledním krokem je vyhodnocení nashromážděných dat podle předem stanoveného postupu. 2.2 Úkoly práce Mezi hlavní úkoly práce související s řešením této práce patří: 1) Prostudovat odbornou literaturu a zpracovat získané informace 2) Vyhledat potřebné údaje 3) Vyhodnotit získaná data 4) Vypracovat závěrečnou práci 2.3 Vědecké otázky Při sledování vrcholného věku tenistů si budeme klást tyto vědecké otázky: 1) Jaký je věk vrcholné výkonnosti hráčů a hráček tenisu v letech 1970-2011? 2) Jaký je vývoj věku vrcholné výkonnosti hráčů a hráček tenisu v letech 1970 2011? 10

2.4 Rozbor literatury Při rozboru literatury jsem nenalezla žádné publikace, zabývající se vývojem věku hráčů tenisu na olympijských hrách a grandslamových turnajích. Proto jsem k vypracování této práce použila různé knižní a internetové prameny, které jsou uvedeny v následující kapitole. 2.4.1 Knižní prameny Blahuš, P. (1996). K systémovému pojetí statistických metod v metodologii empirického výzkumu chování. Praha: Karolinum. Kniha pojednává o statistických metodách ve výzkumu a jejich uplatnění, o systémovém přístupu při zpracování výsledků empirických šetřeních. Dovalil, J. & kol. (2004). Olympismus. Praha: Olympia. Z tohoto díla jsem čerpala především historické údaje o olympijských hrách, které jsou v knížce moc hezky zpracovány. Kniha pojednává o samotném vzniku olympijských her a o jednotlivých disciplínách. Höhm, J. (1982). Tenis: technika, taktika, trénink. Praha: Olympia. Autor se ve své knize zabývá pravidly, technikou, taktikou i podrobným tréninkem v tenise. V úvodu se zmiňuje i o historii tenisu, která mi posloužila jako jeden ze zdrojů. Chvátal, S. & Kreuz, F. (1984). Velcí bílí muži. Praha: Olympia. V knize jsou popsány příběhy největších hvězd světového tenisu Tilden, Budge, Gonzales, Laver, Emerson, Nastase, Kodeš, McEnroe, Borg a další hrdinové. Dílo obsahuje tabulky vítězů grandslamů i Davisova poháru a je doplněno fotografiemi. Chvátal, S. & Kreuz, F. (1993). Zlatá kniha tenisu. Praha: LTC Agency Group. Autoři popisují tenis od jeho vzniku, mimo jiné jsou zde zařazeny podrobná pravidla a jejích vývoj, parametry herní plochy, které jsou přehledné a z názorných obrázků dobře pochopitelné. 11

Jankovský, J. (2002). Tenis. Praha: Grada. V první části kniha popisuje nácvik úderů, ve druhé části se autor věnuje taktice hry a na závěr uvádí stavbu a údržbu kurtu. Kniha mi byla pomůckou při zjišťování parametrů tenisové rakety. Kirchner, J. & Žofka, Z. (2012). a světové tenisové legendy. Praha: Nakladatelství FRAGMENT. Dílo představuje největší hvězdy světového tenisu, osobní příběhy, překonávání životních překážek a obtížné cesty k vítězství. Nechybějí ani České hvězdy v čele s Martinou Navrátilovou a Ivanem Lendlem. V neposlední řadě je v knize popsána historie nejslavnějšího a nejstaršího turnaje na světě u. Tento zdroj mi posloužil ke shrnutí historie u a k vypracování životopisů u vybraných hráčů. Kovář, R. & Blahuš, P. (1989). Aplikace vybraných statistických metod v antropomotorice. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. Tato odborná skripta obsahují matematicko statistické metody, které jsem použila v této práci. Langerová, M. & Heřmanová, B. (2005). Tenis a děti. Praha: Grada. Autorky seznamují čtenáře s nejnovějšími a v praxi prověřenými světovými trendy v oblasti trénování dětí. Kniha je zaměřena na správný nácvik tenisových úderů, na fyzickou přípravu a kompenzační cvičení. K pochopení techniky a nácviku úderů pomohou i názorné fotografie. Nalezneme zde i pravidla a popis hrací plochy. Lekič, M. & kol. (1997). Učebnice tenisu. Praha: T/Production. První polovina knihy se zabývá technikou, taktikou a metodikou tenisu. Druhá část poskytuje řadu rad a cenných informací od lékaře a psychologa. V závěru se dočteme nejčastějších tenisových pojmů. Učebnice čerpá převážně z článků, které vyšly v časopise Tenis. 12

Lichner, I. & kol. (1985). Malá encyklopedie tenisu. Praha: Olympia. Kolektiv autorů pojednává o historii u, Roland Garros, Davis Cupu a ostatních světových turnajích. Dále kniha vzpomíná hrdiny, kteří se zapsali do tenisové historie. Kindersley, D. (1991). Sport. Bratislava: Vydavatelství Tatran. Kniha nás seznamuje se základními a důležitými pojmy z hlavních sportů, včetně amerického fotbalu, rugby, baseballu, kriketu, tenisu, golfu, šermu a gymnastiky. Dílo poukazuje na vývoj všech sportovních odvětví v průběhu několika let. Maška, O. & Šafařík, V. (1985). Malá škola tenisu. Praha: Olympia. Literatura je sice staršího data vydání, ale najdeme zde dobře zpracovány údaje týkající se pravidel tenisu, jeho vzniku a kompletní slovník. Nykodým, J. (2006). Teorie a didaktika sportovních her. Brno: Masarykova univerzita FSpS. Dílo je zaměřeno na sportovní hry, které jsou vyučovány na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity. Jedná se mimo nejznámější sporty jako je fotbal, hokej, basketbal, volejbal i o tenis, baseball, florbal, házenou a softball. Parsons, J. (1998). Tenis - Velká encyklopedie. Praha: Václav Svojtka & Co. Ilustrovaný průvodce světem tenisu zaznamenává jeho vývoj už od prvopočátku. A pojednává i o historii v dávných dobách. Scholl, P. (2002). Tenis. České Budějovice: KOPP. Dílo bylo napsáno na základě autorova znalostí i dlouholetých zkušeností vrcholového sportovce. Sám byl vynikajícím tenistou a trenérem. Byl prvním trenérem, oceněným v roce 1995 Německým svazem tenistů. Kniha obsahuje desítky barevných obrázků, které znázorňují jednotlivé fáze techniky a správné provedení úderů. Stojan, S. (1991). Moderní tenis. Praha: Atos. Kniha Moderní tenis se zabývá technikou a taktikou. V mé práci mi tento zdroj pomohl vyřešit problematiku týkající se podání. 13

Svítivý, E. (1998). Jana Novotná a teď už jen vyhrát. Praha: Duel. Kniha se z velké části věnuje životopisu Jany Novotné a její cestě k získání wimbledonského triumfu, o který bojovala již v roce 1993, ale skončila ve finálovém zápase jako poražena. Totéž se opakovalo o čtyři roky později a v roce 1998 konečně dosáhla svého tenisového vrcholu. Šafařík, V. & kol. (1977). Tenis pro trenéry II. a III. třídy. Praha: Olympia. Literatura je určena nejen pro trenéry, ale i pro ty, co tenis zajímá a baví. Čtenář se zde dočte o historii tenisu, pravidlech, technice a taktice. 2.4.2 Internetové prameny Internetové prameny, které jsou v práci použity mi posloužily k vyhledávání potřebných dat, jako je narození hráče a žebříčky, jelikož dostupná literatura na toto téma neexistuje. Použité zdroje jsou ve většině případů zahraniční oficiální stránky daných turnajů. Autor neznámý. Historie tenisu. Retrieved 14.3.2013 from World Wide Web: http://www.tennisinfo.cz/cz/historie-tenisu/pocatky-tenisu Na této stránce se dočteme nejaktuálnějších novinek z tenisového světa. Přínosem do mé práce byla historie tenisu. Autor neznámý 1. Lindsay Davenport. Retrieved 20.9.2013 from World Wide Web: http://zivotopis.osobnosti.cz/lindsay-davenport.php Na těchto stránkách najdeme informace a především životopisy většiny známých osobností. Mně posloužila jako podklad pro vypracování životopisu Lindsay Davenport. Autor neznámý 2. (2013). Australian event quide history. Retrieved 30.10.2013 from World Wide Web: http://www.australianopen.com/en_au/event_guide/history.html Oficiální stránky Australian mi dopomohly k sepsání historie a k vyhledání důležitých dat k sestavení tabulek a následnému zjištění datumů narození hráčů. 14

Autor neznámý 3. (2012). Roland Garros. Retrieved 28.10.2013 from World Wide Web: http://www.rolandgarros.com/en_fr/about/history/index.html Na této stránce najdeme kompletní historii, profily hráčů i veškeré informace, které se turnaje týkají. Autor neznámý 4. (2012). The history of Tennis. Retrieved 28.10.2013 from World Wide Web: http://www.tennistheme.com/tennishistory.html Další zahraniční stránka, obsahující historii všech čtyř grandslamů i samotný vznik a vývoj tenisu. Na stránkách se můžeme dočíst i nejnovějších zpráv ze světa tenisu. Autor neznámý 5. (2013). Olympic games. Retrieved 10.10.2013 from World Wide Web: http://www.olympic.org/olympic-games I olympijské hry mají svou oficiální stránku a na tomto základě jsem vypracovala kapitolu o tenise na olympijských hrách. Stránka samozřejmě obsahuje informace o všech olympijských sportech. Autor neznámý 6. (2013). Tenis na olympijských hrách. Retrieved 29.10.2013 from World Wide Web: http://en.wikipedia.org/wiki/tennis_at_the_summer_olympics I tento zdroj mi posloužil k sepsání kapitoly tenis na olympijských hrách. Atp. (2013). Andre Agassi. Retrieved 30.10.2013 from World Wide Web: http://www.atpworldtour.com/tennis/players/ag/a/andre-agassi.aspx Stránka obsahuje především aktuální postavení žebříčků v mužském tenise, k nalezení zde jsou i profily všech hráčů, kteří se vyšplhali na přední příčky. Český tenisový svaz. (2013). Pravidla tenisu. Retrieved 16.10.2013 from World Wide Web: http://www.cztenis.cz/pravidla-tenisu Na oficiálních stránkách Českého tenisového svazu jsou k nalezení pravidla tenisu platná od 1.3.2010. Mimo jiné je zde nalezneme i seznam klubů po celé České republice, haly, školení trenérů atd. 15

Pilař, P. (2012). Historie a pravidla tenisu. Retrieved 10.9.2013 from World Wide Web: http://www.tenisovaskola.net/historie-a-pravidla-tenisu.html Toto je stránka tenisové školy v Praze, která obsahuje podrobné informace o službách pražských klubů, ceník a fotogalerie. V mé práci jsem na základě této stránky zmínila pár vět o historii tenisu. Swierczekova. (2007). Tenis 1889 2007. Retrieved 10.9.2013 from World Wide Web: http://www.nm.cz/admin/files/hm/download/novod_dejiny/telesna_vychova/tenis.pdf Toto je odkaz na archiv sportu a tv, kde autorka daného inventáře popisuje počátky organizovaného tenisu v Čechách a v Československu. Dále jsou v práci zaevidovány lawn tenisové asociace, různé tisky a tenisové kluby. United States Tennis Association. (2013).. Retrieved 13.10.2013 from World Wide Web: http://www.usopen.org Oficiální stránka posledního ze čtyř grandslamových turnajů obsahuje veškeré informace o historii. Dočíst se zde můžeme novinek o hráčích, kteří se zúčastnili nejznámějšího amerického turnaje. Milovníci tohoto turnaje si zde mohou zakoupit oblečení, doplňky, kalendáře s logem. Největším přínosem práce byly oficiální internetové stránky příslušných turnajů, bez kterých bych nebyla schopna nashromáždit potřebná data. Za nejpřehlednější a nejužitečnější zdroj považuji oficiální stránky ATP a Eurosportu, kde jsem čerpala výhradně seznamy dat. 16

2.4 Metody práce Tato práce vznikla na základě vyhledaných dat narození tenistů a data konání příslušného turnaje. K vypracování je využito obecných, matematických a statistických metod a jejich pomocí jsou získány údaje, které jsem použila v této práci. Na základě metody analýzy a syntézy jsou nasbíraná data zpracována a následně popsána. V teoreticko analytické části používám historické metody. Aplikace a užívání matematicko-statistických metod v oblasti tělesné výchovy a sportu je již více než samozřejmé a setkáváme se s nimi až na přelomu a v průběhu 70. let. Z počátku především v rámci výzkumné a vědecké práce, záhy však i jako součást teoretické přípravy posluchačů odborného a učitelského studia tělesné výchovy. (Kovář, Blahuš, 1989, 7) Cílem práce je zjištění věku vrcholné výkonnosti hráčů tenisu na olympijských hrách a grandslamových turnajích. Pomocí internetových zdrojů, převážně zahraničních, jsem dohledala hráče na prvních osmi příčkách ve všech čtyřech turnajích, které se konají každoročně a pak osm prvních hráčů na olympijských hrách, které se za měřené období konaly sedmkrát. Pořadí třetího až osmého hráče jsem určila na základě aktuálního postavení ve světovém žebříčku. Datum narození hráčů je ověřen ve většině případů ze dvou nezávislých zdrojů, aby se předcházelo případným chybám. Bylo tedy využíváno metody triangulace. Dalším potřebným údajem k zjištění přesného věku bylo datum konání turnaje. Díky těmto datům a programu Microsoft Excel byl zjištěn přesný věk hráče, který se zúčastnil daného turnaje (datum konání turnaje datum narození hráče)/365,25. Jelikož každý z turnajů trvá několik dní, zvolila jsem jako datum konání turnaje finálový zápas. Všechny tyto údaje jsou zaznamenány v tabulkách, ze kterých se vyhodnocovala data pomocí statistických funkcí. Celkem jsem zpracovala 2800 dat a nutno podotknout, že dat z olympijských her je pouze 56 u obou pohlaví. To je zapříčiněno konáním soutěže jednou za čtyři roky a tím, že tenis byl na hrách znovu zařazen až v roce 1984. Jednotlivé grandslamové turnaje se konaly každoročně po celou dobu měření, tudíž 42 krát, a z toho jsme získali zbývající počet dat roven 2688. Abychom měli lepší informaci o všech hodnotách, které jsme u výběrového souboru získali, je nutné je utřídit a učinit tak přehlednější. Nejjednodušší třídění je např. podle věku nebo pohlaví. U kvantitativních znaků nám jde především o to, utřídit hodnoty podle jejich velikosti. Takto seřazenému (vzestupně nebo sestupně) 17

útvaru jednotlivých hodnot říkáme variační řada. Některé z hodnot mohou být stejně velké a vyskytovat se v souboru několikrát, říkáme o nich, že mají určitou četnost neboli frekvenci. (Kovář, Blahuš, 1989, 14) Mezi statistické funkce, které jsem použila, patří četnost souboru (n), tedy celkový počet hráčů, u kterých byl zjištěn datum narození. Druhým krokem bylo dohledat minimum (min) a maximum (max), tedy nejnižší a nejvyšší věk ve sledovaném období. Nejdůležitější funkcí je aritmetický průměr a směrodatná odchylka. Pro vytvoření grafů byla využita funkce - histogram četnosti, která zobrazí četnost věku ve zvolených kategoriích. Pro stanovení statistické významnosti rozdílů průměrných hodnot sledovaných souborů jsem využila nejdříve dvouvýběrový F-test pro rozptyl, na základě kterého jsme rozhodli, zda použijeme dvouvýběrový t-test s rovností či rozdílností rozptylu. 18

3 Analytická část 3.1 Historie tenisu Historie tenisu je různorodá a rozmanitá. Za jeho předchůdce považujeme jednoduché hry přes síť. Tato hra byla vnímána jako házecí, později jako pálkovací hra přes síť. (Šafařík & kol., 1977) Podle dochovaných historických pramenů mohla být prapředkem tenisu hra, která vznikla ze starodávných her, kde hráči odráželi míč rukama. Římané hráli hru trigon, při níž byl míček odrážen těžkými pálkami. (Jankovský, 2002) Podle dalších pramenů hra připomínající tenis vznikla ve středověku, a to v Itálii ve 12. století, pod názvem Gioco della pallone a později della corda. Ve Španělsku se hrála hra pelota, která se díky oblíbenosti dostala do Německa a Holandska. Nehrála se na venkovním prostranství, ale uvnitř v míčovnách. (Pilař, 2012) Velký význam pro dnešní tenis měla jeu de paume. Krátila si jí čas francouzská šlechta. Tato hra se hrála od 14. století v míčovnách i na hřištích pod širým nebem. Postupem času se začalo pro odrážení míče používat raket. (Maška & Šafařík, 1985, 7) Existují důkazy, že podobný druh venkovních her existoval již v 6. století n. l. a že by se její kořeny daly nalézt v Egyptě a Persii. (Parsons, 1998, 8) V roce 1592 vznikla v Paříži pravidla hry paume, což byla původně francouzská středověká míčová hra. Označení vycházelo z toho, že se hra hrála holýma rukama nebo v rukavicích. Slovo tenis je pravděpodobně odvozeno od slova tenez (berte, chytejte), což Francouzi volali před každým rozehráním míče. Důležitý krok ke stanovení pravidel učinil v roce 1874 britský major Wingfield, který síťovou hru nazval sféristika. (Höhm, 1982) Téhož roku si Clopton Wingfield nechal patentovat pravidla i vybavení pro venkovní tenis. Hned další rok byla pravidla prodána do Ruska, Indie, Číny a Kanady. (Chvátal, 1993) Funkcionáři vytvořili základní pravidla tenisu a v červenci roku 1877 se konalo první mistrovství ve u. Za kolébku současného tenisu se dá považovat Anglie. Tenisový dvorec dostal dnešní podobu v roce 1886 a od té doby se pravidla 19

téměř nezměnila roku 1903 a 1958 byla zavedena a upravena tzv. chyba nohou. Tiebreak (zkrácená hra) byl zaveden v roce 1975, nejprve za stavu 8:8 a později 6:6 rozhodujícího setu. Postupem času se tie-break začal hrát v každém setu. (autor neznámý; Pilař, 2012) Tenis byl poprvé zařazen na olympijských hrách, které se konaly roku 1896 v Athénách. Na programu byly pouze mužské dvouhry a čtyřhry, ženy se nezúčastnily. Do turnaje nastoupilo pouze třináct mužů ze sedmi zemí a z toho bylo sedm Řeků. Naposledy se konal na hrách roku 1924, kde byly odehrány jak mužské, tak i ženské dvouhry a čtyřhry a na závěr i smíšená čtyřhra. Z následujících her byl na delší dobu vyřazen a objevil se pouze jako ukázkový sport na hrách v letech 1968 a 1984. Znovu byl zařazen roku 1988 na OH v Soulu a od té doby je jejich pravidelnou součástí. O čtyři roky později se OH konaly v Londýně, kde byla obnovena pátá soutěž smíšená hra. První národní tenisová asociace byla založena r. 1881 v USA Tenisová asociace Spojených států. V Anglii byla tenisová asociace založena později, v roce 1888 a v roce 1913 se oba národní svazy sloučily v Mezinárodní tenisovou federaci ILTF (od roku 1977 pouze ITF). (autor neznámý) 3.1.1 Český a Československý tenis V naší zemi má tenis dlouhodobou tradici. Na našem území se začal hrát v sedmdesátých letech 19. století. Roku 1893 byl založen první tenisový klub v Praze, který založil Josef Rössler Ořovský. Nejstarší kluby se nacházejí v Praze, v Olomouci, v Rakovníku a v Plzni. Dne 15. května 1906 byla založena Česká lawn tenisová asociace (ČLTA) a ta sdružovala sedm klubů. Cílem asociace byla samostatnost a možnost přímého styku s ostatními zahraničními tenisovými svazy. (Nykodým, 2006) První turnaj se hrál v parku knížat Kinských v roce 1879 a další turnaj se hrál na zámku v Litomyšli roku 1880. V 90. letech vznikaly české lawn tenisové společnosti, které neměly oficiální pravidla. V roce 1895 se konalo první mistrovství zemí Koruny české. Soutěž přispěla k velkému rozvoji tenisu v Čechách. O dobré úrovni českého tenisu vypovídá i to, že čeští hráči byli nominováni do rakouských reprezentačních týmů k meziměstským, ale i k mezistátním zápasům. (Swierczeková, 2007) Zakládány byly nové kroužky, kluby i společnosti. Od roku 1911 byl organizován turnaj dorostu o Pohár ČLTA a od roku 1913 se hrála utkání Čechy Morava. Rozvoj tenisu 20

v Čechách přerušila světová válka. Po vzniku Československa se sešla mimořádná schůze ČLTA a roku 1919 vznikla Československá lawn tenisová asociace. Českoslovenští tenisté získali v letech První republiky mnoho mezinárodních ocenění. Po sjednocení tělovýchovy a sportu roku 1949 se z tenisových klubů staly oddíly Tělovýchovné jednoty v čele s řídícím orgánem, kterým byl Sokol. Tenis dostal nálepku panský sport a jeho rozvoj se značně zpomalil. Mezinárodní styky byly přerušeny a s československým tenisem se ve světě přestalo počítat. Přesto bylo po roce 1951 obnoveno národní mistrovství ČSR a od roku 1955 se začala rozšiřovat účast českých tenistů na mezinárodních turnajích. Po roce 1969 se začala tělovýchova budovat na federálním základě a vznikly dva tenisové svazy: Český tenisový svaz a Slovenský tenisový svaz. Téhož roku byl zvolen nový orgán - Československá tenisová asociace (od roku 1970 Československý tenisový svaz a tenisový svaz ČSTV). Od roku 1993 je vrcholnou organizací Český tenisový svaz. (Swierczeková, 2007) V současnosti je tenis velmi oblíbeným sportem a nabídka tenisových služeb stále vzrůstá a zdokonaluje se. Je to asi deset let, co byl tenis v České republice drahou záležitostí a nebylo k dispozici mnoho solidních trenérů, kteří by měli zájem o výkonnostní vzrůst svého svěřence. Většině z nich šlo především o peníze. (Svítivý, 1998) 21

3.1.2 Historie Australian Australian, turnaj každoročně odehrávaný v druhé polovině ledna, je zahajujícím turnajem ze zmiňovaných čtyř grandslamů. Úvodní ročník se konal roku 1905 a nesl název Australasian Championship. V roce 1927 byl přejmenován na Australian Championships a toto pojmenování vydrželo až do roku 1968. V následující sezoně se turnaj otevřel i pro profesionální tenisty a název byl opět změnen, tentokrát na dnes známý Australian. Jeho dějištěm se od doby vzniku stalo sedm měst, pět australských a dvě novozélandská. Místem vzniku byl Melbourne, následovalo Sydney, Adelaide, Brisbane, Perth, Christchurch a Hasting. Konečné rozhodnutí o místě konání jednoho z nejslavnějších turnajů přišlo roku 1972 a vybrán byl areál Kooyong Lawn Tennis Club v Melbourne. Avšak pro nedostačující kapacitu byl vystavěn nový a větší areál Melbourne Park, dříve známý jako Flinders Park. Tato změna zaznamenala úspěch s nárůstem návštěvnosti o 90%. Nový areál s sebou přinesl i změny hracího povrchu. Původní areál se pyšnil travnatými dvorci, zatímco dnes se hraje na tvrdém akrylátovém povrchu Plexicushion Prestige s lepší konzistencí a menším zadržováním tepla. Tento povrch byl položen roku 2008, do té doby se hrálo na povrchu Rebound Ace. Jedinými hráči, kteří dokázali zvítězit na obou površích, jsou Serena Williams a Rodger Federer. Zatahovací střechou se chlubí dva hlavní dvorce Rod Laver a Hinsense Arena a do roku 2009, kdy pojízdnou zatahovací plochu vystavěli ve u, byl jediným areálem, kde bylo možné odehrát grandslamový turnaj za každého počasí. Tak jako ostatní turnaje má Australian na programu mužské i ženské dvouhry, mužskou, ženskou a smíšenou čtyřhru a soutěže juniorů, legend i vozíčkářů. Cena pro vítěze mužské dvouhry je Norman Brookes Challenge Cup, což je pohár pojmenovaný po bývalém tenistovi Normanovi Brooksovi. Vítězce ženské dvouhry patří pohár Daphne Akhurst Memorial Cup, jenž byl vytvořen na počest držitelky pěti grandslamů z Australian Daphne Akhurst. Návštěvnost turnaje je každoročně vysoká. Dokonce roku 2010 navštívilo během 24 hodin melbournské kurty 77 043 diváků a byla tak pokořena historie všech granslamů. Rekordmanem v počtu získaných šesti titulů je Roy Emerson a o stříbrnou příčku s pěti vítězstvími si dělí hráči Andree Agassi a Roger Federer. Se sedmi tituly vévodí ženské dvouhře Margaret Court a na druhé příčce je s pěti Serena Williams. (Autor neznámý 2, 2013) 22

3.1.3 Historie, známý jako Roland Garros, je druhým ze čtyř grandslamů a každoročně se koná na přelomu května a června. Úvodní ročník se konal roku 1891 na stadionu Stade Français a účastnit se mohli pouze hráči registrovaní ve francouzských tenisových oddílech. Utkání žen se hrálo až o šest let později a vítězkou se stala Francouzka Adine Massonová. Původní název zněl Championnat de France a tak jako a Australian vystřídal několik lokalit. Od roku 1925 se šampionátu zúčastnili i zahraniční amatérští hráči. O tři roky později se dějištěm turnaje stal tenisový areál Stade Roland Garros, hraný jako jediný z velké čtyřky na otevřených antukových kurtech. Za založení areálu vděčíme čtyřem francouzským hráčům, přezdívaným čtyři mušketýři, kteří roku 1927 zvítězili nad družstvem Spojených států v Davis Cupu, konaném ve Filadelfii. Proto se Francouzi rozhodli rychle vybudovat nový sportovní areál, kde by René Lacosta, Jean Borotry, Henri Cocheta a Jacquese Brugnon mohli obhajovat salátovou mísu. Areál získal pojmenování po francouzském letci, který jako první přeletěl Středozemní moře a poté byl bojovým pilotem v první světové válce. Největším z dvacítky kurtů je stadion Court Philippe Chatrier s kapacitou až 15 tisíc diváků. Nová éra začala roku 1968 a z francouzského mistrovství se stal první otevřený grandslamový turnaj, který spojil amatéry a profesionály. Dnes je nejsledovanější francouzskou událostí na světě. Díky pomalému antukovému povrchu, sedmi hracím kolům, nezařazení tie-breaku v rozhodující sadě utkání, kterou muži hrají na tři vítězné sety a ženy na dva, je považován za fyzicky nejnáročnější tenisový turnaj světa. Na programu turnaje jsou mužské a ženské dvouhry, mužské, ženské a smíšené čtyřhry a soutěže juniorů a vozíčkářů. Na počest již zmiňovaných mušketýrů získává vítěz mužské dvouhry Pohár mušketýrů a ženy Pohár Suzanne Lenglenové. Rekordních osm titulů v mužské dvouhře získal Max Decugis a v patách mu je Rafael Nadal s šesti tituly. Ženskou rekordmankou je Chris Evert se sedmi tituly a stříbrnou příčku si zatím drží Suzanne Lenglenová. (Autor neznámý 3, 2012) 23

3.1.4 Historie u je nejstarším a nejslavnějším turnajem na světě a také jediným ze čtyř grandslamových, který se hraje na trávě. Během 135 let prošel turnaj velkými změnami. V roce 1868 byl založen The All England Croquet Club a ten se o jedenáct let později rozšířil na dnes známý The All England Croquet and Lawn Tennis Club. Zde se odehrála 9. července 1877 první mužská dvouhra, jíž se zúčastnilo 22 britských hráčů. Turnaj byl hrán čtyři dny do 12. července a finále se odehrálo až o týden později. V roce 1884 byla zařazena mužská čtyřhra a ženská dvouhra. Čtyřhra žen a smíšená čtyřhra byla na wimbledonském programu až roku 1913. Po první světové válce byl turnaj přestěhován na současné místo Church Road a nový areál se pyšnil centrálním dvorcem téměř pro deset tisíc diváků. May Suttonová se stala roku 1905 první zahraniční vítězkou a je zajímavé, že to nebyla Evropanka, ale Američanka. Dva roky na to zdolal wimbledonský vrchol Australan Norman Brookes. Zatím rekordní počet získaných titulů činí 20 a dosáhly jej Billie Jean Kingová a Martina Navrátilová. Českoamerická hráčka je držitelkou zatím nejvyššího počtu titulů z dvouhry, a to devíti. V mužské dvouhře dosáhli sedmi titulů William Charles Rensthaw a Pete Sampras. Martině Navrátilové patří ještě jedno wimbledonské prvenství, kterého dosáhla roku 2003 a stala se tak nejstarší wimbledonskou vítězkou. Naopak nejmladší držitelkou titulu je Martina Hingisová, která v ženské čtyřhře po boku Češky Heleny Sukové zdolala ve svých 15 letech a 282 dnech. Návštěvnost u je každoročně na hranici rekordů. Ti, co nezakoupí lístky na hlavní dvorce, si vybojují alespoň vstup do areálu, popřípadě se mačkají na kopci Henman Hill, který je pojmenován po britském tenistovi Timovi Henmanovi. Diváci zde pořádají různé pikniky a sledují na obří obrazovce, co se děje na centrálním kurtu. Tenis byl součástí OH již od prvních her v Athénách a naposledy byl zařazen roku 1924 v Paříži. Po dlouhých letech se na OH vrátil až roku 1988 a vítězi se tenkrát stali Miloslav Mečíř a Steffi Graff, která téhož roku dosáhla prvenství ve všech čtyřech grandslamech. (Kirchner, Žofka, 2012) 24

3.1.5 Historie Za oficiální název turnaje považujeme United States Tennis Championships, ale známe ho také jako Flushing Meadows a Forrest Hill. Je posledním ze čtyř grandslamových turnajů, který se koná každoročně na přelomu srpna a září. První ročník se uskutečnil v roce 1881 a zúčastnili ho se pouze členové tenisových oddílů v Americkém tenisovém svazu, kde se hrálo na dvě vítězné sady. Vítězem se stal Američan Richard Sears, který vyhrál i následujících šest ročníků a drží doposud rekord sedmi titulů v řadě. V druhém ročníku si zahráli i zahraniční tenisté a roku 1887 byly do programu zařazeny i ženy. Od roku 1978 se koná v Národním tenisovém centru Billie Jean Kingové a hraje se na povrchu DecoTurf, což je polymethylmethakrylátový povrch, který je složen z několika vrstev položených na betonový podklad. Od roku 1881 se hrálo na trávě a bylo tomu tak na všech grandslamových turnajích. Výjimku tvoří roky 1975 1977, kdy proti sobě hráči soupeřili na antuce. Venkovní dvorce mají umělé osvětlení a od roku 2005 byl sjednocen vzhled jednotlivých kurtů. Další zajímavostí a jedinečností je, že jako jediný ze čtyř grandslamů uplatňuje v rozhodujícím setu tie-break. V sezoně 2006 se stal prvním z grandslamů, kde byl poprvé použit systém tzv. jestřábího oka pro kontrolu dopadu míčků. Každý tenista má během jednotlivých setů možnost třikrát využít tohoto systému, ve zkrácené hře má jednu možnost navíc. Nevýhodou dvorců na je nemožnost zastřešení. Hlavním kurtem je největší stadion světa Arthur Ashe Stadium, který je pojmenován po afroamerickém tenistovi a prvním vítězi v otevřené éře. Kapacita je 22 547 sedících diváků. Na programu je tak jako na ostatních čtyřech grandslamech mužská i ženská dvouhra, mužská, ženská a smíšená čtyřhra, soutěže juniorů a dokonce i vozíčkářů. Rekordmany v počtu držených titulů v mužské dvouhře jsou Richard Sears, William Larned a Bill Tilden, kteří jich na svém kontě mají sedm. V ženské dvouhře to je Molla Malloryová, která jich za svou kariéru získala osm a na druhé příčce je Chris Evertová s počtem šesti titulů. (Autor neznámý 4, 2012) 25

3.1.6 Tenis na olympijských hrách Olympijské hry jsou v současnosti nejvýznamnějším světovým svátkem sportu, přátelství a míru a také festivalem kultury. Jako světový fenomén jsou nejviditelnějším projevem olympismu (J. A. Samaranch: Za všechno, co mezinárodní olympijské hnutí v současnosti má a čím je, vděčí především olympijským hrám. ), provází je velký mediální a divácký zájem. (Dovalil a kol., 2004, 73) Olympijské hry jsou soutěže ve sportovních odvětvích, za účasti sportovců z celého světa, které jsou pořádány jednou za čtyři roky v různých koutech světa. Na programu letních olympijských her byl tenis již v roce 1896 v Athénách, ale soutěžili pouze muži ve dvouhrách a čtyřhrách. Nastoupilo třináct hráčů a z toho bylo sedm Řeků. Následujících her v Paříži se zúčastnily i ženy a s nimi přibyly dvě soutěže. Hry ve Stockholmu 1912 se proslavily unikátní počtem soutěží, kterých bylo rekordních osm. V roce 1916 se hry neuskutečnily díky první světové válce a o čtyři roky později se nejúspěšnější tenisté světa mohli zúčastnit pěti soutěží, které byly zařazovány až do roku 1924. Jednalo se mužskou a ženskou dvouhru, mužskou, ženskou a smíšenou čtyřhru. Na rozdíl od většiny jiných sportů ani jedné z těchto olympiád se nezúčastnili nejlepší amatérští světoví tenisté. Tohoto roku byl tenis z her vyřazen a do olympijské rodiny se znovu vrátil až roku 1988 na hrách v Soulu, když o tom rozhodl Mezinárodní olympijský výbor na 84. zasedání v Baden-Badenu 1. října 1981. Od těchto olympijských her je tenis pravidelnou součástí s programem čtyř soutěží, které jsou odehrány na tvrdém povrchu. Do současnosti se jedná o nejúspěšnější turnaj československých a českých tenistů, kteří zde získali zlatou, stříbrnou i bronzovou medaili. V Barceloně žádné soutěže nepřibyly ani neubyly, jen se hrálo na antukových dvorcích. OH v Atlantě žádné velké změny nepřinesly, byl zde poprvé od doby znovuzařazení tenisu hrán zápas o bronzovou medaili a turnaj se opět hrál na trávě. V předchozích letech poražení semifinalisté obdrželi medaili automaticky. Od následujícího ročníku se hrálo na tvrdých površích a od olympijského turnaje v Atlantě jsou výsledky započítávány v podobě bodů do žebříčku ATP a WTA. Naše země má na svém kontě 6 nejcennějších medailí. Zlatou získal Miloslav Mečíř v mužské čtyřhře a do dneška je zatím jediným Čechem, který si sáhl na vrchol olympijských her. Stříbrnou získaly deblistky Jana Novotná s Helenou Sukovou na hrách v Soulu a svůj výkon obhájily i o osm let později. První bronzovou medaili získali českoslovenští tenisté v roce 1920 ve smíšené čtyřhře, druhou v mužské čtyřhře 26

vybojoval Miloslav Mečíř po boku Milana Šrejbera, o třetí se postarala Jana Novotná v ženské dvouhře. (Autor neznámý 5, Autor neznámý 6, 2013) 27

3.2 Základní pravidla Pravidla tenisu určuje Mezinárodní tenisová federace (ITF), která založila Výbor ITF, jenž má na starosti neustálé sledování hry a pravidel a následné doporučování změn. Znalost pravidel je velmi důležitá jak pro rozhodčí, hráče, trenéry, tak i pro samotné diváky. (Český tenisový svaz, 2013) 1. Dvorec Dvorec je obdélníkového tvaru dlouhý 23,77 m a široký pro dvouhru 8,23 m, pro čtyřhru 10,97 m. Středem dvorce vede síť, zavěšená na provaze, či kovovém laně, které je ve výšce 1,07 m a uprostřed je rozdělena páskou bledon), jež je ve výšce 91,5 cm. (Langerová, Heřmanová, 2005) Síť u čtyřhry musí být podepřená z každé strany sloupky. Čáry ohraničující dvorec po stranách se nazývají podélné čáry a koncové čáry jsou základní. Rovnoběžně se sítí ve vzdálenosti 6,4 m je čára pro podání a ta je rovnoběžně s podélnou čárou rozdělena na dvě poloviny střední čárou. Obě základní čáry jsou v polovině rozpůleny střední značkou 10 cm dlouhou a 5 cm širokou. Základní čáry mohou být široké až 10 cm a ostatní jsou 2,5 až 5 cm. (Český tenisový svaz, 2013) 2. Míč Povrch míče musí být po celém obvodu stejný, žluté nebo bílé barvy. Hmotnost by se měla pohybovat mezi 56,0 a 59,4 gramy. (Český tenisový svaz, 2013) Vývoj od královského tenisu, který se hrál v sálech, k lawn tenisu, který se hrál v zahradách kultivované společnosti, nebyl tak samozřejmý, jak by se mohlo zdát. Než to bylo vůbec možné, musel někdo vymyslet míč, který by se odrážel na trávě. (Kindersley, 1988, 30)) 28

3. Raketa Z čeho vzniklo slovo raketa? Základem je slovo reticulum (reta - síť), odtud další slovo etiketa a následně raketa. (Chvátal & Kreuz, 1984) Jak už bylo řečeno hra podobná tenisu se hrála rukou. Už tenkrát se pinkalo míčkem přes síť holou rukou, paží chráněnou kůží a už v šestnáctém století vypleteným dřevěným rámem. (Scholl, 2002, 12) Od roku 1981 platí pravidlo, že rám rakety i s držadlem by neměl být širší než 31,75 cm a delší než 73,66 cm. A plocha výpletu může být maximálně 39,37 cm dlouhá a 29,21 cm široká. Toto pravidlo platí od 1. ledna 1997. (Jankovský, 2002) Úderovou plochu tvoří propletené struny, které jsou připojeny k rámu rakety. Povrch výpletu by měl být jednotný a hustota strun po celé ploše stejná. Na rámu, držadle a strunách nesmí být připevněny žádné předměty kromě těch, které slouží k ochraně před opotřebením nebo nežádoucími vibracemi. V raketě nesmí být nainstalován žádný zdroj energie, ovlivňující vlastnosti rakety. (Český tenisový svaz, 2013) 4. Stav ve hře a) Standardní hra. Skóre podávajícího se uvádí jako první. Každá hra začíná stavem nula. První získaný bod se značí 15, druhý 30, třetí 40 a čtvrtý bod hra. Mají-li oba hráči po třech bodech, stav je označen shoda. Po shodě má vítězící hráč výhodu a pokud stejný hráč získá i další bod, vyhrává hru. Pokud bodu dosáhl druhý hráč, pak je stav opět shoda. (Český tenisový svaz, 2013) b) Tie-break. V průběhu tie-breaku uvádíme body jako nula, 1, 2, 3 atd. Hráč, dosahující sedmi bodů jako první, alespoň s dvoubodovým rozdílem, vyhrává hru a zároveň sadu. Hráč, který je na řadě s podáním, podává pouze jednou, následující dva body podává soupeř. Pak se střídají po dvou podáních do konce tie-breaku. (Český tenisový svaz, 2013) 29

5. Stav v sadě Nejznámější a nejčastěji používané metody jsou sada hraná s rozdílem dvou her a tie-break sada. Metody mohou být použité obě za předpokladu, že používaná metoda bude oznámena před začátkem turnaje. Pokud je použita metoda tie-break sada, musí být rovněž oznámeno, zda bude poslední sada hrána jako tie-break sada nebo sada hraná s rozdílem dvou her. (Český tenisový svaz, 2013) a) Sada hraná s rozdílem dvou her. Hráč, který získá jako první šest her s rozdílem dvou her, vyhrává i danou sadu. b) Tie-break sada. Hráč, který získá jako první šest her s rozdílem dvou her, vyhrává i danou sadu. Pokud je dosaženo stavu her šest-šest, následuje hra tie-break. 6. Stav v zápase Zápasy jsou hrány na tři nebo pět sad. Pokud se hraje na tři sady, musí hráč získat ke svému vítězství dvě sady. V případě pěti sad hráč, který dosáhne jako první třech sad, vyhrává. (Český tenisový svaz, 2013) 7. Volba stran Před zápasem hráči losují a vítěz má možnost volby: a) podání nebo příjem v první hře zápasu a v tom případě soupeř volí stranu dvorce. b) strany pro první hru zápasu, prohrávající proto volí podání nebo příjem. c) nechat soupeře, aby si vybral jednu z předchozích možností. 8. Střídání stran Střídání stran probíhá po ukončení první, třetí a každé následující liché hry ve všech sadách. Střídání stran probíhá i po ukončení každé sady, pokud není součet odehraných setů sudý, v tom případě se strany střídají po první hře. V tie-breaku se střídají po každých šesti bodech. (Český tenisový svaz, 2013) 30

9. Podání Před podáním musí podávající hráč stát oběma nohama za základní čárou mezi střední značkou a podélnou čárou. Následně podávající nadhodí míček do vzduchu a udeří do něj raketou, aniž by míč spadl na zem. Za provedené podání považujeme okamžik, kdy se raketa dotkne míče. Podávající hráč stojí střídavě na pravé a levé polovině kurtu a každou hru začíná podávat z pravé strany. Dále se postavení střídá po každém odehraném bodu ve hře. Míč musí přelétnout přes síť a dopadnout do pole podání, které leží úhlopříčně. Pokud bylo první podání chybné, tak podávající svůj pokus opakuje za stejných podmínek. Hráč může podávat, až když je přijímající připraven. Za chybu se považuje dotek nohy základní čáry, dotek míče stálého zařízení dvorce, tyčky pro dvouhru nebo dotek sloupku. (Český tenisový svaz, 2013) Z průzkumů bylo zjištěno, že hráči, kteří odehrají první podání s vysokým rizikem, získávají vítězné body, ale klesá úspěšnost druhých podání. Hráči, kteří hrají na jistotu a odehrají první podání do pole, zaznamenávají úbytek zisku bodů. U hráče, který se může spolehnout na druhé podání, stoupá připravenost podstoupit riziko a tendence uspět při prvním podání. (Stojan, 1991) 10. Hráč ztrácí bod Hráč ztrácí bod, když: a) dvakrát za sebou dává chybné podání. b) před vrácením míče do hry se míč dvakrát odrazí od země. c) vrátí míč mimo dvorec. d) úmyslně údeří při úderu do míče víckrát než jednou, nebo ho nese na raketě. e) se čímkoliv dotkne sítě, tyček pro dvouhru, provazu či kovového lana, pásky nebo země na soupeřově straně. f) odehraje míč na soupeřově polovině. g) se míč dotkne hráče, nebo čehokoliv co má na sobě. h) hráč úmyslně mění při hře tvar rakety. i) se oba spoluhráči při čtyřhře dotknou míče. 31

11. Správně vrácený míč Míč je považován za správný, jestliže: a) se dotkne sítě, sloupků, tyček, kovového lana a následně dopadne do soupeřova dvorce. b) během hry spadne do soupeřova pole, odrazí se zpět přes síť a hráč se nahne nad sítí a odehraje ho do správného pole. c) ho hráč odehraje raketou nad soupeřovým polem a míč dopadne do dvorce. d) hráč odehraje míč a ten dopadne na ležící míč v poli soupeře. 12. Bránění ve hře Pokud hráč úmyslně brání protihráči v odehrání míče, pak bránící hráč ztrácí bod. V případě, že by hráči bylo bráněno neúmyslně, je bod opakován. (Český tenisový svaz, 2013) 13. Rozhodčí Hlavní rozhodčí. Pokud je v zápase určen hlavní rozhodčí, má vždy konečné slovo. Řídí zápas, počítá stav a má pravomoc měnit rozhodnutí ostatních rozhodčích. Je zodpovědný za hladký průběh hry a sedí po celý zápas na vyvýšeném stolci umpiru. Dále má právo zastavit, nebo přerušit hru, jakmile to považuje za nezbytné, tj. může přerušit hru díky nepříznivému počasí, tmě, či nevhodnému povrchu dvorce. (Lichner a kol., 1985) Čárový rozhodčí. Úkolem čárového rozhodčího je kontrola správnosti dopadu míče do tenisového dvorce. Je zodpovědný za svá hlášení týkající se příslušné čáry. Ohlašuje aut, nebo gestikuluje pomocí pohybů rukou. Čárový rozhodčí, který hlídá základní čáru, má na starosti správné postavení při podání a hlásí případný přešlap. Existuje i síťový rozhodčí, který ohlašuje dotek míče při podání. Dnes jeho funkci zastává elektronický snímač, který kontroluje hlavní rozhodčí. (Lichner a kol., 1985) 32

4 Syntetická část a diskuse 4.1 Kasuistické studie vrcholných hráčů tenisu Venus a Serena Williams Příběh sester Williamsových začal v nevlídných životních podmínkách. Jejich ovdovělá matka Orancen Price se provdala za Richarda Williamse a do manželství přivedla tři dcery. Na začátku osmdesátých let se jim narodily jen rok a čtvrt po sobě Venus a Serena. Maminka vychovávala dcery ve společenství svědků Jehovových, zatímco otec měl jasno. Chtěl, aby se z dcer staly tenistky. Od čtyř let je trénoval sám, časem si uvědomil, že k jejich obrovskému talentu patří špičkový trenér. Tím se stal Rick Macci, který vlastnil tenisovou akademii ve West Palm Beach na Floridě. Obě dívky šly s výkonností strmě nahoru a mezi vrstevnicemi neměly konkurenci. Rivalita rodičů ostatních hráček neznala meze a jejich rasistické poznámky vůči sestrám Williamsovým donutily otce k odhlášení dcer z dalších turnajů. Venus a Serena dále tvrdě trénovaly a věnovaly se studiu. V roce 1995 ukončil otec spolupráci s akademií a převzal trénování dcer. Když vstoupily do profesionálních turnajů, bylo jasné, že budou světovými hráčkami. Na svůj věk měly neuvěřitelně razantní údery, podle medií až brutální. Jejich styl vynikal silovostí a atletičností. (Kirchner, Žofka, 2012) V roce 1997 postoupila Venus až do finále, ale na Martinu Hingisovou nestačila. Novinářům tenkrát oznámila, že se stane světovou jedničkou a její největší soupeřkou bude právě její sestra. Ta do grandslamových turnajů vstoupila roku 1998, na Australian a vypadla ve druhém kole s Venus. A právě jejich vzájemné duely plnily novinové tisky. Celkem jich bylo 23, z nichž Serena vyhrála třináctkrát. Osm z nich byla grandslamová finále a Serena byla úspěšnější šestkrát. Zlí jazykové tvrdí, že o těchto výsledcích rozhodoval otec a to podle aktuální potřeby zisku bodů do žebříčku. Prvního grandslamového triumfu dosáhla Serena roku 1999 na, kde žádná ze soupeřek neměla šanci na vítězství. Venus o necelý rok později zdolala vrchol wimbledonského turnaje a porazila Davenportovou, která obhajovala vítězství z předešlého roku. Tímto okamžikem začalo účinkování Williamsových na wimbledonském trávníku, kde si Venus připisuje pět a Serena čtyři výhry. Venus je držitelkou ještě dvou titulů z. Serena se na rozdíl od Venus může pyšnit 33

vítězstvím ve všech čtyřech grandslamech. Vedle u vyhrála pětkrát Australian, jednou a třikrát. Samozřejmě nesmíme opomenout jejich ovládnutí ženské čtyřhry, na které triumfovaly třináctkrát. (Kirchner, Žofka, 2012) Obr. 1. Časová osa a umístění Sereny Williams v žebříčku WTA. 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200 Obr. 2. Časová osa a umístění Venus Williams v žebříčku WTA. 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200 34

Petra Kvitová Petra Kvitová je nejmladší ze tří dětí a už ve čtyřech letech stála na tenisových kurtech ve Fulneku, stejně jako kdysi její bratři. O čtrnáct let starší Libor se živí jako učitel a o jedenáct let starší Jiří je inženýrem. Jejich otci Jiřímu Kvitovi, místostarostovi Fulneku, bylo od začátku jasné, že v tenisových šlépějích to nejdále dotáhne právě Petra. Už v sedmi letech vyhrála svůj první zápas a následně objížděla turnaj za turnajem. V šestnácti letech vyhrála pardubickou juniorku. Od této doby dominuje českému tenisu a vyráží i na mezinárodní turnaje. V roce 2008 na sebe upozornila vítězstvím v Memphisu, kde se z kvalifikace dostala do hlavní soutěže a porazila úřadující wimbledonskou vítězku Venus Williamsovou. Během tohoto roku se stala čtyřiačtyřicátou hráčkou světa z původní 157. příčky. Na grandslamových turnajích se zatím moc neohřála, vypadávala v prvních kolech. Zlomovým okamžikem se stal 2010, kde hravě prošla přes všechny soupeřky až do semifinále, ale tam její cestu k titulu zastavila Serena Williamsová, která se následně stala wimbledonskou vítězkou. Zatím největším úspěchem Kvitové je 2011, kde si v semifinále poradila s Azarenkovou a ve finále s Šarapovovou. Stává se tak pátým českým držitelem wimbledonského titulu. Žádné triumfy po u nepřicházejí. Petře se nedaří i ze zdravotního hlediska, málokdo ví, že trpí astmatem. Její pohádkový příběh však nekončí a přispívá k vítězství českého týmu na Fed Cupu v Moskvě. Rok na to se opět podařilo českému týmu porazit Srbsko. (Kirchner, Žofka, 2012) Obr. 3. Časová osa a umístění Petry Kvitové v žebříčku WTA. 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200 35

Lindsay Davenport Dnes už bývalá americká profesionální tenistka se narodila 8. června 1976. Tenis začala hrát už v pěti letech, když ji maminka dala do odpoledního kroužku v místním tenisovém klubu. Otec Wink byl úspěšným americkým volejbalistou a stal se členem volejbalového týmu na olympijských hrách v Mexico City roku 1968. Aktivní kariéru na okruhu WTA začala v roce 1993. O tři roky později se stala olympijskou šampionkou, kde se ve finále vypořádala s Arantxou Sánchezovou. Už dva roky na to zdolala svůj první gradslamový vrchol a následně se stala světovou jedničkou. Na svém kontě má dohromady šest grandslamových titulů, tři ze dvouhry a tři ze čtyřhry. Tři roky po sobě získala titul z, u a Australian. Jen na se nikdy nedostala ani do finále. Nicméně světovou jedničkou byla ještě v letech 2001, 2004 a 2005. Konec kariéry oznámila o rok později. Dnes je vdaná a se svým mužem má tři děti. (autor neznámý 1, 2013) Obr. 4. Časová osa a umístění Lindsay Davenportové v žebříčku WTA. 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200 36

Boris Becker Drzý zrzavý chlapec, co řeže do všech úderů silou býka, má rány jako z děla, a odvážně hrané voleje s maximální přesností a účinností. Nastal rok 1985 a přepisoval dějiny! Neznámý mladík ve věku sedmnácti let a 227 dní se stal nejmladším wimbledonským vítězem a žaslo nejen Německo, ale i celý tenisový svět. Zajímavostí je, že Borisova maminka je původem z Čech a že jeho trenérem na začátku osmdesátých let byl slavný český tenista Tomáš Šmíd. Zdoláním wimbledonského vrcholu se Boris začlenil mezi nejuznávanější osobnosti Německa. O rok později wimbledonský triumf zopakoval s ještě větší suverenitou. Tímto okamžikem začalo v Německu tenisové šílenství. Každé malé dítě chtělo hrát tenis, stavěly se nové kurty i haly, každá babička seděla u televize a držela palce svému oblíbenci. Zdoláním wimbledonského vrcholu dosáhl hned tří prvenství stal se nejmladším hráčem, prvním Němcem a prvním nenasazeným hráčem ve finále. Třetí a poslední zlatou medaili z u získal v roce 1989. Ve sbírce má ještě tři grandslamová ocenění a to z Australian 1991 a 1996 a 1989. Vzhledem k tomu, že největší slabinou Borise je antuka, zůstal třikrát před branami finále. Ke konci kariéry řešil spousty osobních problémů. Rozešel se ve zlém se svým manažerem Ionem Tiriacem, který mu byl po boku od Borisových šestnácti let. Proslýchaly se daňové přestupky a rozpad manželství byl poslední kapkou. V roce 2009 se oženil podruhé a spolu s nizozemskou modelkou mají syna, Borisovo čtvrté dítě. (Kirchner, Žofka, 2012) Obr. 5. Časová osa a umístění Borise Beckera v žebříčku ATP. 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200 37

John McEnroe John už jako malý chlapec byl velmi emotivní a hyperaktivní. Tenisu se věnoval už od devíti let a v jeho stopách šli i bratři Mark a Patrik, ze kterého se později také stal profesionální tenista. Už ve svých osmnácti letech se dostal mezi světovou tenisovou špičku. Za celou dobu svého působení na vrcholu žebříčku získal sedm grandslamových ocenění ve dvouhře. Vedle třech wimbledonských trofejí má na svém kontě také čtyři z. Na se dostal nejdále do finále a na Australian do semifinále. Nutno podotknout i jeho prostořekost a skandálnost. Pokutu 1500 dolarů dostal za označení umpirového rozhodčího za největší verbeš na světě. Při křičel na svého československého soupeře Tomáše Šmída: Jsi komunistickej bastard! S přibývajícím věkem se trošku zklidnil a dokonce se stal miláčkem tenisového publika. Za zmínku stojí i Johnovy úspěchy ve čtyřhře. Jeho spoluhráčem byl především krajan Peter Fleming a vytvářeli spolu jeden z nejlepších světových párů. Na svém kontě mají sedmapadesát výher vítězství, z nichž je sedm grandslamových. Do dnešní doby je McEnroe posledním z mužské elity, který dominoval světovému tenisu ve dvouhře i čtyřhře. Davisům pohár dopomohl Američanům získat v letech 1978, 1979, 1981 a 1982, v roce 1980 jim vítězství vyfoukla československá reprezentace. Ve svých sedmačtyřiceti letech se pokoušel o návrat a spolu s Jonasem Björkmanem vyhrál v roce 2006 turnaj v San Jose. Dnes je známý jako televizní komentátor tenisových turnajů a diváci milují jeho odborné a hlavně vtipné postřehy z tenisových turnajů. (Kirchner, Žofka, 2012) Obr. 6. Časová osa a umístění Johna McEnroea v žebříčku ATP. 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200 38

Ivan Lendl Už jako batole trávil spoustu času na tenisových kurtech v Ostravě. Jeho matka Olga byla úspěšnou českou tenistkou, která svého času byla mistryní Československa. Ta za asistence svého muže přísně cepovala syna od prvního dne stráveného na kurtech. Otec byl také tenistou, ale ještě lepším šachistou a právníkem. Po mamince byl Ivan bojovný a tvrdohlavý, po tatínkovi inteligentní. První velké vítězství přišlo v roce 1976, kdy jako šestnáctiletý vyhrál v Pardubické juniorce a stal se mistrem Československa do 18 let. O dva roky později přehrává dva úspěšné švédské hráče a stal se juniorským mistrem Evropy. Již v roce 1979 na sebe strhává pozornost na mezinárodních turnajích. Prvním z nich byl, kam se probojoval do čtvrtého kola. O rok později dopomohl jako nasazená jednička československému týmu k prvnímu triumfu v Davisově poháru. Za vrchol jeho kariéry se dá považovat období mezi lety 1984 až 1990, kdy se mu podařilo získat osm grandslamových titulů. Z si dovezl tři tituly, tři roky po sobě byl šampionem na a na Australian získal dva cenné tituly. 156 týdnů kraloval bez přerušení žebříčku ATP, vyhrával, co se dalo, jen jediný turnaj nikdy nezdolal a tím byl. Lendlovy wimbledonské neúspěchy experti připisují špatnému přechodu k síti na travnatém povrchu. V čele světového žebříčku strávil celkem 270 týdnů, což je zatím třetí nejlepší výkon v historii tenisu. Celkem se zúčastnil 94 turnajů okruhu ATP a na nich odehrál úctyhodných 1070 utkání. Svou kariéru ukončil roku 1994 na turnaji ve Flushing Meadows, kde vypadl již ve druhém kole. V roce 2010 sklidil obrovský potlesk fanoušků při exhibičních zápasech veteránů. Zatím posledním úspěchem Lendla je jeho úspěšné trénování britského hráče Andyho Muraye. (Kirchner, Žofka, 2012) Obr. 7. Časová osa a umístění Ivana Lendla v žebříčku ATP. 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200 39

Novak Djokovic Malý Novak stál na kurtech už ve svých čtyřech letech. Jeho otec Srdjan z něj chtěla mít fotbalistu nebo profesionální lyžaře. Přednost dostala tenisová raketa a už v šesti letech si jeho talentu všimla uznávaná trenérka Jelena Genčičová. Ve dvanácti letech začal tvrdě trénovat na tenisové akademii v Oberschleissheimu kousek od Mnichova. Do profesionálního tenisu vstoupil jako sedmnáctiletý a jeho prvním grandslamovým turnajem byl Australian, kde prohrál hned v první kole. Od června 2006 má nového trenéra Slováka Mariana Vajdu, který dosud nebyl nijak známý. V roce 2007 pronikl do finále, kde narazil na Federera a ve třech setech prohrál. Už na následujícím turnaji Australian 2008 mu to vrátil se vším všudy a získal tak svojí první grandslamovou trofej. Už od této chvíle tvrdila většina tenisových expertů, že Novak bude nástupce Federera a Nadala. Ovšem jeho vzestup není tak rychlý, jak se všichni domnívali. V průběhu roku 2008 vypadává dvakrát v semifinále a o rok později na taktéž. Dalo by se říct, že nezvládal tlak, který se na něj hrnul ze všech stran a začal experimentovat se svými trenéry. Od 9. července 2007 je Novak světovou trojkou a po Australian 2010 se posunul o jednu příčku před Federera. Rok 2011 byl pro Djokoviče fenomenální, získal tři ze čtyř grandslamů, titul z mu unikl v semifinále. Zlepšila se jak jeho psychika, tak i fyzická kondice. Na svém kontě má zatím pět grandslamových trofejí, tři z Australian, jednu z u a jednu z. Největší cenu pro něj má historický triumf Srbska na Davisově poháru. (Kirchner, Žofka, 2012) Obr. 8. Časová osa a umístění Novaka Djokovice v žebříčku ATP. 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200 40

Rafael Nadal Když přivedl Toni Nadal na kurt svého čtyřletého synovce Rafaela, všiml si nejen obrovského talentu, ale i držení rakety. Ačkoliv byl Rafael pravák, raketu držel v levé ruce. Dalším unikátem bylo, že do svých deseti let hrál forhend i bekhend obouruč. V patnácti letech přestal jezdit po mezinárodních juniorských turnajích a bojoval mezi dospělými. Ještě v dubnu 2002 byl na 762. příčce, rok na to figuroval v první padesátce. V roce 2004 žaslo nad jeho herním výkonem české publikum, když se jako osmnáctiletý chlapec vypořádal s Radkem Štěpánkem v prvním kole Davisova poháru. Díky zdravotním problémům měl asi roční pauzu, která ho ovšem nezlomila a v letech 2005 a 2006 získal tituly na a přiblížil se i wimbledonskému vrcholu. Vypracoval se až na druhou příčku světového žebříčku a nechyběl ve finálových duelech grandslamových turnajů. K dnešnímu dni je Nadal držitelem šesti titulů z z let 2005, 2006, 2007, 2008 a dále z roku 2010 a 2011. Roku 2008 po pěti setech potvrdil vítězství nad Federem a získal tak svůj první wimbledonský titul, ke kterému přidal roku 2010 ještě jeden. Dále se pyšní jedním titulem z Australian a. Stal se čtvrtým mužem, který zvítězil ve všech čtyřech grandslamových turnajích. A tak málo chybělo, aby získal zlatý gradslam roku 2010, kde na Australian vypadl ve čtvrtfinále. Na svém kontě má i čtyři vítězství za tým Španělska v Davisově poháru. (Kirchner, Žofka, 2012) Obr. 9. Časová osa a umístění Rafaela Nadala v žebříčku ATP. 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200 41

Andre Agassi Celým jménem Andre Kink Agassi se narodil 29. dubna 1970 v Las Vegas. Je nejmladší ze čtyř dětí a jejich otec Mike byl reprezentantem Íránu na olympijských hrách v letech 1948 a 1952 v boxu. Následně se přestěhoval do hlavního města Nevady a stal se tenisovým profesionálem. Tak se malý Andre dostal k tenisu. Už ve čtyřech letech byl srovnáván s celebritami světového tenisu. Už ve třinácti letech nastoupil do tenisové školy Nicka Bolettieriho a díky jeho pomoci se za tři roky stal profesionálním hráčem a zanedlouho se vyšplhal na třetí příčku ve světovém žebříčku. Hodně se o něm mluvilo ve spojitosti s častými aférami, ale žádné kloudné výsledky na gradnslamech nepředváděl. Až v roce 1992, v němž se rozhodl zkusit na divokou kartu. Probojoval se až do finále, kde si hravě poradil s Garanem Ivaniševičem. Rázem se stal idolem všech tenisových fanoušků, přestože mnoho lidí nemohlo přenést přes srdce jeho džínové kraťasy a náušnici v uchu. Najednou byl všude brán za favorita, což jeho psychice moc neprospívalo. Vyměnil trenéra a pod jeho vedením získal další tituly. Celkem jich vlastní osm. Čtyř dosáhl na Australian, po jednom na a u a poslední dva na. Avšak nejcennější titul získal v roce 1996, kdy se stal olympijským vítězem ve dvouhře. Jeho ženou je od roku 2001 Steffi Graf, která je taktéž bývalou tenistkou a držitelkou zlatého grandslamu. Mají spolu dvě děti a odborníci tvrdí, že jednou budou tenisovými hvězdami. (Atp, 2013) Obr. 10. Časová osa a umístění Andreho Agassiho v žebříčku ATP. 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200 42

4.2 Věková struktura hráčů a hráček tenisu na grandslamových turnajích V dané kapitole jsou zanalyzované výsledky mužů a žen ze všech grandslamových turnajů, které se konaly v letech 1970 2011. Vzhledem k tomu, že se všechny čtyři grandslamy konají každoročně, tak během těchto čtyřiceti dvou let se uskutečnilo 168 turnajů. Z celkového zaznamenaného počtu 1344 dat u mužů i u žen vychází následující grafy. Z grafů je patrné, že průměrný věk hráčů vykresluje Gaussovu křivku s vrcholem ve 25 letech a u žen ve 24 letech, což také odpovídá zjištěnému aritmetickému průměru, který je u mužů roven 25,4 let a u žen 23,8 let. Na základě grafů jsme schopni určit, že hráči tenisu na grandslamových turnajích dosahují největší výkonnosti od 23 do 27 let, zatímco hráčky od 20 do 25 let. Titul nejmladšího hráče si do dneška drží Boris Becker, který se ve svých 17 letech probojoval až do čtvrtfinále Australian. Naopak nejstarším hráčem je Ken Rosewall, který se taktéž probojoval do čtvrtfinále téhož turnaje v úctyhodných 43 letech. Nejmladší hráčkou je Jennifer Capriati, která se jakožto 14 letá probojovala až do semifinále. Čtyřicetiletá Judy Tegart Dalton vypadla ve čtvrtfinále Australian a do dnešního dne si drží titul nejstarší čtvrtfinalistky grandslamových turnajů. 43

15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 více Četnost 4.2.1 Porovnání věkové struktury hráčů a hráček na grandslamových turnajích Z grafů se dá vyčíst přibližně stejný věk můžu i žen vrcholové výkonnosti. Jak už bylo řečeno, průměrný věk u mužů je roven 25,4 +/- 3,7 let. Graf má užší základnu a největší zastoupení hráčů ve věku 23 až 27 let. Na základě tohoto poznatku, jsme schopni určit vrcholný věk tenistů na grandslamových turnajích a můžeme konstatovat, že rozložení četností dobře koresponduje s aritmetickým průměrem a směrodatnou odchylkou souboru. Graf 1. Věk čtvrtfinalistů na grandslamových turnajích v letech 1970 2011. 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 Věk (roky) Tab. 1. Základní statistické údaje o souboru čtvrtfinalistů na grandslamových turnajích v letech 1970 2011. muži n 1344 Minimum (roky) 17,05 Maximum (roky) 43,16 Aritmetický průměr (roky) 25,4 Směrodatná odchylka (roky) 3,7 Tabulka obsahuje základní informace o všech hráčích účastnících se grandslamových turnajů. První položka udává počet dat, se kterými se v daném grafu pracovalo. Dále zde najdeme věk nejmladšího a nejstaršího hráče, aritmetický průměr a v neposlední řadě směrodatnou odchylku u každého měřeného souboru. 44

15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 více Četnost V tomto grafu se pracovalo se stejným počtem dat jako na předchozí stránce, tedy s 1344 daty. Základna žen je evidentně rozmanitější a má pestřejší rozvrstvení. Ženy se dle grafu prosazují už v nižších letech. Výkonnost žen je vyrovnanější než u mužů. Průměrný věk u žen je roven 23,8 let a má vyšší směrodatnou odchylku, jež je rovna 4,4 let, což je viditelné na průběhu křivky. Graf 2. Věk čtvrtfinalistek na grandslamových turnajích v letech 1970 2011. 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 Věk (roky) Tab. 2. Základní statistické údaje o souboru čtvrtfinalistek na grandslamových turnajích v letech 1970 2011. ženy n 1344 Minimum (roky) 14,2 Maximum (roky) 40,05 Aritmetický průměr (roky) 23,8 Směrodatná odchylka (roky) 4,4 Tabulka obsahuje základní informace o všech hráčkách účastnících se grandslamových turnajů. První položka udává počet dat, se kterými se v daném grafu pracovalo. Dále zde najdeme věk nejmladšího a nejstaršího hráče, aritmetický průměr a v neposlední řadě směrodatnou odchylku u každého měřeného souboru. 45

15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 více Četnost 4.2.2 Věková struktura hráčů a hráček na Australian Graf čtvrtfinalistů na Australian poukazuje na převahu nejúspěšnějších hráčů ve věku 23 až 27 let. Což dokazuje i zjištěný aritmetický průměr, který je roven 25,7 let. Graf vykresluje křivku složenou z 336 dat, u něhož není na první pohled patrný vrchol, jelikož čtyři hodnoty jdoucí po sobě mají téměř totožnou četnost. Za povšimnutí stojí nejnižší a nejvyšší věk hráče, který je stejný s mužskými daty předchozí kapitoly. Z toho vyplývá, že nejmladší a nejstarší hráči všech turnajů byli účastníci Australian. Graf 3. Věk čtvrtfinalistů na Australian v letech 1970 2011. 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Věk (roky) Tab. 3. Základní statistické údaje o souboru čtvrtfinalistů na Australian v letech 1970 2011. muži n 336 Minimum (roky) 17,05 Maximum (roky) 43,16 Aritmetický průměr (roky) 25,7 Směrodatná odchylka (roky) 3,8 Tabulka obsahuje základní informace o hráčích zúčastněných turnaje Australian. První položka udává počet dat, se kterými se v daném grafu pracovalo. Dále zde najdeme věk nejmladšího a nejstaršího hráče, aritmetický průměr a v neposlední řadě směrodatnou odchylku u každého měřeného souboru. 46

15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 více Četnost Graf čtvrtfinalistek na turnaji Australian vykresluje tvar Gaussovy křivky. Nejvyšších hodnot je dosaženo mezi 22 a 26 lety, to odpovídá i zjištěnému aritmetickému průměru, který se rovná 23,8 let. Nejstarší hráčkou je Judy Tegart Dalton, jež si drží titul nejstarší hračky všech čtyř turnajů. Naopak titul nejmladší hráčky Australian získala Martina Hingisová. Hodnota směrodatné odchylky tohoto souboru je vysoká a činí 4,2 let. Graf 4. Věk čtvrtfinalistek na Australian v letech 1970 2011. 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Věk (roky) Tab. 4. Základní statistické údaje o souboru čtvrtfinalistek na Australian v letech 1970 2011. ženy n 336 Minimum (roky) 15,33 Maximum (roky) 40,05 Aritmetický průměr (roky) 23,8 Směrodatná odchylka (roky) 4,2 Tabulka obsahuje základní informace o hráčkách zúčastněných turnaje Australian. První položka udává počet dat, se kterými se v daném grafu pracovalo. Dále zde najdeme věk nejmladšího a nejstaršího hráče, aritmetický průměr a v neposlední řadě směrodatnou odchylku u každého měřeného souboru. 47

15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 více Četnost 4.2.3 Věková struktura hráčů a hráček na Druhý turnaj zpracovává data s počtem 336, tak jak tomu bylo i u předchozího turnaje. Titul nejmladšího hráče a zároveň nejmladšího vítěze získal v roce 1989 Michael Chang. V úctyhodných 39,6 letech se probojoval do čtvrtfinále István Gulyás a je k dnešnímu dni nejstarším hráčem tohoto turnaje. Průměrný věk hráčů se dostal na hranici 24,7 let což je nejnižší průměr ze všech turnajů. Opět na grafu můžeme pozorovat Gaussovu křivku, která je mírně rozkolísaná a to hlavně ve věku 28 let. Graf 5. Věk čtvrtfinalistů na v letech 1970 2011. 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Věk (roky) Tab. 5. Základní statistické údaje o souboru čtvrtfinalistů na v letech 1970 2011. muži n 336 Minimum (roky) 17,3 Maximum (roky) 39,64 Aritmetický průměr (roky) 24,7 Směrodatná odchylka (roky) 3,4 Tabulka obsahuje základní informace o hráčích hrajících na turnaji. První položka udává počet dat, se kterými se v daném grafu pracovalo. Dále zde najdeme věk nejmladšího a nejstaršího hráče, aritmetický průměr a v neposlední řadě směrodatnou odchylku u každého měřeného souboru. 48

15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 více Četnost Rozpětí čtvrtfinalistek je na rozdíl od mužů rozsáhlejší. Minimální věk sahá k hranici 15,2 let a maximální věk až k 36,58 letům. Ženy nejčastěji dosahují svých vrcholových výkonů v rozmezí 19 až 24 let. Což dokazuje i aritmetický průměr, který je roven 22,9 +/- 4,2 let. Na základě tohoto poznatku můžeme tvrdit, že hráčky i hráči na jsou nemladšími hráči ze všech grandslamových turnajů. Graf 6. Věk čtvrtfinalistek na v letech 1970 2011. 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Věk (roky) Tab. 6. Základní statistické údaje o souboru čtvrtfinalistek na v letech 1970 2011. ženy n 336 Minimum (roky) 14,2 Maximum (roky) 36,58 Aritmetický průměr (roky) 22,9 Směrodatná odchylka (roky) 4,2 Tabulka obsahuje základní informace o hráčkách hrajících na turnaji French. První položka udává počet dat, se kterými se v daném grafu pracovalo. Dále zde najdeme věk nejmladšího a nejstaršího hráče, aritmetický průměr a v neposlední řadě směrodatnou odchylku u každého měřeného souboru. 49

15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 více Četnost 4.2.4 Věková struktura hráčů a hráček na u Z grafu je zřejmá vyváženost výkonnosti, která se pohybuje v rozmezí 23 až 28 let. Aritmetický průměr je o jeden rok vyšší než u hráčů zúčastněných se a je roven 25,6 let. Směrodatná odchylka souboru o 336 datech se rovná 3,6 let. Björn Borg, jakožto nejmladší hráč u, se probojoval v roce 1973 do čtvrtfinále a o rok později třiceti devíti letý Ken Rosewall podlehl ve wimbledonském finále Jimmymu Connorsovi a drží si tak vedoucí pozici nejstaršího hráče u. Graf 7. Věk čtvrtfinalistů na u v letech 1970 2011. 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Věk (roky) Tab. 7. Základní statistické údaje o souboru čtvrtfinalistů na u v letech 1970 2011. muži n 336 Minimum (roky) 17,08 Maximum (roky) 39,67 Aritmetický průměr (roky) 25,6 Směrodatná odchylka (roky) 3,6 Tabulka obsahuje základní informace o hráčích, kteří se probojovali do čtvrtfinále u. První položka udává počet dat, se kterými se v daném grafu pracovalo. Dále zde najdeme věk nejmladšího a nejstaršího hráče, aritmetický průměr a v neposlední řadě směrodatnou odchylku u každého měřeného souboru. 50

15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 více Četnost I tento graf se skládá z 336 dat. Nejmladší hráčkou je Andrea Jaeger, která se probojovala do čtvrtfinále ve věku 15,09 let. Ve svých třiceti devíti letech se probojovala do semifinále u Billie Jean King a tím se stala nejstarší hráčkou tohoto turnaje. Z hlediska věkového složení vyobrazuje graf křivku s vrcholem ve 24 letech, což se také shoduje s aritmetickým průměrem rovném 24,7 let. Vzhledem k široké základně a k velké četnosti dat ve věku 20 až 28 let, můžeme konstatovat, že graf odpovídá i směrodatné odchylce, která je rovna 4,8 rokům. Graf 8. Věk čtvrtfinalistek na u v letech 1970 2011. 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Věk (roky) Tab. 8. Základní statistické údaje o souboru čtvrtfinalistek na u v letech 1970 2011. ženy n 336 Minimum (roky) 15,09 Maximum (roky) 39,61 Aritmetický průměr (roky) 24,7 Směrodatná odchylka (roky) 4,8 Tabulka obsahuje základní informace o hráčkách, které se probojovaly do čtvrtfinále u. První položka udává počet dat, se kterými se v daném grafu pracovalo. Dále zde najdeme věk nejmladšího a nejstaršího hráče, aritmetický průměr a v neposlední řadě směrodatnou odchylku u každého měřeného souboru. 51

15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 více Četnost 4.2.5 Věková struktura hráčů a hráček na Z rozložení četností v grafu si můžeme udělat představu o věku vrcholové výkonnosti hráčů, a to 23 až 27 let. Jestliže chceme být přesnější, tak zjištěný aritmetický průměr je roven 25,6 let a směrodatná odchylka udává hodnotu 3,8 let. Nejmladší čtvrtfinalista je k dnešnímu dni Andre Agassi, který se jakožto osmnáctiletý mladík probojoval do semifinále. Titul nejstaršího hráče získal opět Ken Rosewall, který podlehl ve finále, tak jako na u téhož roku, Jimmymu Connorsovi. Rosewall se tak stal nejstarším hráčem všech turnajů, mimo. Graf 9. Věk čtvrtfinalistů na v letech 1970 2011. 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Věk (roky) Tab. 9. Základní statistické údaje o souboru čtvrtfinalistů na v letech 1970 2011. muži n 336 Minimum (roky) 18,37 Maximum (roky) 39,85 Aritmetický průměr (roky) 25,6 Směrodatná odchylka (roky) 3,8 Tabulka obsahuje základní informace o hráčích, kteří se probojovali do čtvrtfinále. První položka udává počet dat, se kterými se v daném grafu pracovalo. Dále zde najdeme věk nejmladšího a nejstaršího hráče, aritmetický průměr a v neposlední řadě směrodatnou odchylku u každého měřeného souboru. 52

15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 více Četnost Z následujícího grafu můžeme vypozorovat plynulý tvar Gaussovy křivky, která dosahuje vrcholu ve 23 letech. Zjištěný aritmetický průměr je roven 23,9 +/- 4,3 let. Na tomto základě můžeme určit vrcholný věk čtvrtfinalistek v rozmezí 20 až 28 let. Billie Jean King je nejstarší hráčkou u, jak bylo řečeno v předchozí kapitole a dokonce je i nejstarší hráčkou. Titul nejmladší hráčky drží z roku 1977 Tracy Austin, která vypadla ve čtvrtfinále. Graf 10. Věk čtvrtfinalistek na v letech 1970 2011. 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Věk (roky) Tab. 10. Základní statistické údaje o souboru čtvrtfinalistek na v letech 1970 2011. ženy n 336 Minimum (roky) 14,75 Maximum (roky) 35,8 Aritmetický průměr (roky) 23,9 Směrodatná odchylka (roky) 4,3 Tabulka obsahuje základní informace o hráčkách, které se probojovaly do čtvrtfinále. První položka udává počet dat, se kterými se v daném grafu pracovalo. Dále zde najdeme věk nejmladšího a nejstaršího hráče, aritmetický průměr a v neposlední řadě směrodatnou odchylku u každého měřeného souboru. 53

4.2.6 Vývoj průměrného věku hráčů a hráček na grandslamových turnajích Při pohledu na graf vývoje průměrného věku hráčů a hráček tenisu na grandslamových turnajích, je evidentní vyrovnanost souboru mužských dat. Z prvního grafu můžeme sledovat postupné snižování a následné zvyšování průměrného věku. Na začátku 70. let sahá až k hranici dvaceti sedmi let. V nadcházejících letech vývojová křivka pozvolně klesá a od roku 1987 se zase nepatrně navyšuje. Za celé měřené období klesl průměrný věk pod úroveň 24 let jen dvakrát, jinak osciluje na hranici 25 let. Graf 11. Vývoj průměrného věku čtvrtfinalistů na grandslamových turnajích v letech 1970 2011. 30 28 26 24 22 20 18 Průměrný věk vývojového grafu žen je výrazně nižší než u mužů. V letech 1990 1992 sahá dokonce pod úroveň 22 let. I na tomto grafu pozorujeme nejvyšší věkový průměr na začátku 80. let, poté postupně klesá a od roku 1993 pozvolně stoupá s nepatrnými výkyvy. Věk hráček není plynulý jako u mužů a je zřejmá větší rozkolísanost souboru. Graf 12. Vývoj průměrného věku čtvrtfinalistek na grandslamových turnajích v letech 1970 2011. 30 28 26 24 22 20 18 54

4.2.7 Vývoj průměrného věku hráčů a hráček na Australian Následující graf charakterizuje vývoj průměrného věku hráčů na Australian v letech 1970 2011. Vývojová křivka je velmi proměnlivá, pár let roste a následně se zase propadá. Na začátku 80. let dosahuje nejvyššího průměru za celé měřené období. Do roku 1978 se vývojová křivka dostala pětkrát nad hranici 28 let, což se po zbytek měřeného období už nepovedlo. Od 90. let průměr osciluje mezi 24 a 25 lety, s výjimkou let 2000 2003, kde se graf přehoupl přes úroveň 26 let. Graf 13. Vývoj průměrného věku čtvrtfinalistů na Australian v letech 1970 2011. 30 28 26 24 22 20 18 Následující graf lze charakterizovat už na první pohled abnormální rozkolísaností. Hraniční hodnoty průměrných věků žen mají velké rozpětí. Nejvyšší průměrný věk překročil hranici 26 let čtyřikrát a z toho většinou v první polovině měřeného období. Z celkového vývoje průměrného věku můžeme vyčíst vzrůstající tendence. Graf 14. Vývoj průměrného věku čtvrtfinalistek na Australian v letech 1970 2011. 30 28 26 24 22 20 18 55

4.2.8 Vývoj průměrného věku hráčů a hráček na U vývojových grafů hráčů a hráček na jsou zřejmé podobné trendy u obou pohlaví. Vývojová křivka u mužů osciluje kolem 25. a 26. roku, výjimkou je období od roku 1988 do roku 1995, kde se hodnoty průměrného věku pohybují na hranici 22 let. Muži si i na tomto turnaji drží vyšší věkový průměr než ženy. Graf 15. Vývoj průměrného věku čtvrtfinalistů na v letech 1970 2011. 30 28 26 24 22 20 18 Průměrný věk hráček se pohybuje okolo 23 let. Vývojová křivka od začátku měřeného období má klesající charakter. Klesla během dvou desetiletí téměř o sedm let pod hranici 19 let. Rok 1990 byl zlomovým a došlo k postupnému navyšování průměrného věku opět nad úroveň 26 let. Graf 16. Vývoj průměrného věku čtvrtfinalistek na v letech 1970 2011. 30 28 26 24 22 20 18 56

4.2.9 Vývoj průměrného věku hráčů a hráček na u Z následujícího grafu výrazně vystupují roky 1970 a 1974, u nichž byl zjištěn věkový průměr přesahující hranici 28 let. Soubor mužských dat má evidentně plynulejší charakter a nemá znatelnější výkyvy. Průměrný věk se pohybuje mezi hranicemi 25 a 26 let. I na tomto grafu je evidentní, že průměrný věk není konstantní a že rok od roku klesá, nebo vzrůstá. Graf 17. Vývoj průměrného věku čtvrtfinalistů na u v letech 1970 2011. 30 28 26 24 22 20 18 U grafu žen, si můžeme povšimnout vyššího věkového průměru, než u ostatních turnajů. Průměr dosahuje téměř k 25 letům. Na první pohled je patrná větší rozkolísanost souboru. A nejnižší průměr se dostal jen jednou pod hranici 22 let a to v roce 2000. Jen dvakrát se průměrný věk přehoupnul nad hranici 27 let. Graf 18. Vývoj průměrného věku čtvrtfinalistek na u v letech 1970 2011. 30 28 26 24 22 20 18 57

4.2.10 Vývoj průměrného věku hráčů a hráček na Průměrný věk mužů je téměř o dva roky vyšší než u žen a je tomu tak u všech turnajů kromě u. Nejvyššího průměrného věku dosáhli čtvrtfinalisté v letech 1970 1974, následně hodnoty vývojového grafu můžeme charakterizovat větší rozkolísaností. Od roku 2008 průměrný věk vzrůstá a překročil hranici 26 let. Graf 19. Vývoj průměrného věku čtvrtfinalistů na v letech 1970 2011. 30 28 26 24 22 20 18 U grafu čtvrtfinalistek nás na první pohled zaujmou extrémní rozdíly věkového průměru v letech 1976 až 1980. Krom toho rozdílu připomíná graf křivku sinusoidy. Nejvyšší průměr zaznamenáváme, tak jako u mužských dat, na začátku měřeného období a nejnižší na začátku 90. let. Graf 20. Vývoj průměrného věku čtvrtfinalistek na v letech 1970 2011. 30 28 26 24 22 20 18 58

Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian 4.2.11 Vývoj nejnižšího a nejvyššího věku hráčů a hráček na grandslamových turnajích Tyto grafy vyobrazují vývoj nejnižšího a nejvyššího věku všech grandslamových turnajů. První graf zaznamenává mužská a druhý ženská data, tak jak tomu bylo i v předchozích kapitolách. Vzhledem k tomu, že je zde pracováno se spousty dat a sloupcový graf byl nepřehledný, zvolila jsem pro tento případ graf plošný. Na první pohled můžeme vypozorovat, že nejnižší věk u mužů i žen má pozvolný vývoj a méně znatelné výkyvy jako věk nejvyšší. Vývoj nejvyššího věku u mužů nemá tak bouřlivý vývoj jako nejvyšší věk u žen, který je rok od roku jako na houpačce a vývojové rozdíly jsou na první pohled viditelné. Graf 21. Vývoj nejnižšího a nejvyššího věku čtvrtfinalistů na grandslamových turnajích v letech 1970 2011. 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Nejvyšší věk Nejnižší věk 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Graf 22. Vývoj nejnižšího a nejvyššího věku čtvrtfinalistek na grandslamových turnajích v letech 1970 2011. 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Nejvyšší věk Nejnižší věk 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 59

Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australien Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian Australian 4.2.12 Vývoj nejnižšího a nejvyššího věku hráčů a hráček na Australian Jak už bylo řečeno, tak křivka nejnižšího věku má plynulejší charakter oproti křivce nejvyššího věku. Nejnižší věk hráčů se pohybuje od 17 do 23 let, s výjimkou roku 1972 a 1978, kde křivka sahá téměř k 25 letům. U nejvyššího věku se vývojová křivka nedostala pod úroveň 27 let a v letech 1976 a 1977 křivka dokonce pokořila hranici 41 a 43 let. Graf 23. Vývoj nejnižšího a nejvyššího věku čtvrtfinalistů na Australian v letech 1970 2011. 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Nejvyšší věk Nejnižší věk 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Věk nejmladších hráček na Australian se pohybuje od 15 do 20 let, s několika výjimkami. Od roku 1992 můžeme pozorovat postupný nárůst nejnižšího věku, který v posledních třech letech přesahuje hranici 20 let. Věk nejstarších hráček byl vyšší v první polovině měřeného období, kde dosahuje až k 40 letům. V roce 1991, klesla křivka pod hranici 23 let a od té doby se zase pozvolně navyšuje a jen dvakrát překročila věk 30 let. Graf 24. Vývoj nejnižšího a nejvyššího věku čtvrtfinalistek na Australian v letech 1970 2011. 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Nejvyšší věk Nejnižší věk 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 60

4.2.13 Vývoj nejnižšího a nejvyššího věku hráčů a hráček na Za povšimnutí stojí, že oba dva grafy mají velmi podobný průběh. Věk nejmladšího hráče vykresluje křivku podobnou sinusoidě, která má počátek ve 20 letech a nepřekračuje úroveň 24 let. Do očí bijící je rok 1971, kdy věk nejstaršího hráče sahá téměř na úroveň 40 let. Po zbytek období věk nejstaršího hráče osciluje mezi 25 a 35 lety. Zajímavé je, jak v první polovině nejdříve klesá z 35 let na úroveň 27 let a následně zase stoupá. Graf 25. Vývoj nejnižšího a nejvyššího věku čtvrtfinalistů na v letech 1970 2011. 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Nejvyšší věk Nejnižší věk 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Křivka nejnižšího věku sáhla pouze dvakrát pod hranici 15 let, v ostatních případech se pohybuje mezi 15 a 20 lety, jen na začátku osmdesátých let se přehoupla přes dvacítku. Za to nejvyšší věk má opět rozmanitější průběh, dvakrát se přehoupl přes hranici 36 let, jinak osciluje mezi 23 a 34 lety. Graf 26. Vývoj nejnižšího a nejvyššího věku čtvrtfinalistek na v letech 1970 2011. 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Nejvyšší věk Nejnižší věk 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 61

4.2.14 Vývoj nejnižšího a nejvyššího věku hráčů a hráček na u V roce 1970 se přehoupl nejnižší věk hráčů přes hranici 25 let. Během následujících 41 let se to už nepodařilo, naopak se hodnota nejnižšího věku pohybuje kolem 20 let. Nejstarší hráč se zúčastnil u v roce 1974 a bylo mu tehdy 39 let. Průběh této křivky je ze všech nejvyrovnanější a nedochází k extrémním oscilacím. Graf 27. Vývoj nejnižšího a nejvyššího věku čtvrtfinalistů na u v letech 1970 2011. 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Nejvyšší věk Nejnižší věk 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Graf vývoje nejnižšího věku hráček nám poskytuje pohled na poměrně malé výkyvy a pohybuje se v rozmezí 15 a 20 let. V roce 1970 dosahoval nejvyšší věk nad hranici 28 let a následujících 13 let se postupně navyšoval až k 39 letům. Rok na to klesl opět pod úroveň třicítky a do roku 1995 zase vzrůstal. Od té doby sahá věk nejstarší hráčky maximálně k 30 letům. Graf 28. Vývoj nejnižšího a nejvyššího věku čtvrtfinalistek na u v letech 1970 2011. 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Nejvyšší věk Nejnižší věk 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 62

4.2.15 Vývoj nejnižšího a nejvyššího věku hráčů a hráček na Vývoj nejnižšího věku hráčů na má na začátku měřeného období klesající tendence a na konci zase vzrůstající. V průběhu let se pohybuje v rozmezí 17 a 24 lety. Za to nejvyšší věk kolísá mezi 27 a 40 lety a nejvyšších věkových rozdílů je vidět na začátku a uprostřed měřeného období. Graf 29. Vývoj nejnižšího a nejvyššího věku čtvrtfinalistů na v letech 1970 2011. 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Nejvyšší věk Nejnižší věk 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 V porovnání s ostatními turnaji je vývoj nejvyššího věku žen na nižší. Vertikální rozpětí souboru je kolem 10 let, konkrétněji v rozmezí 26 až 36 let. V první polovině měřeného období je soubor dat evidentně rostoucí. Trendy vývoje v druhé polovině se nedají určit, jelikož chvíli je soubor klesající a chvíli rostoucí. Věk nejmladších hráček se pohybuje od 14 do 20 let, výjimečně se vyšplhal k hranici 22 let. Graf 30. Vývoj nejnižšího a nejvyššího věku čtvrtfinalistek na v letech 1970 2011. 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Nejvyšší věk Nejnižší věk 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 63

4.2.16 Srovnání průměrného věku hráčů a hráček jednotlivých turnajů Následující graf zobrazuje průměrný věk hráčů a hráček na jednotlivých turnajích a je zpracován z 2688 dat. Na první pohled je zřejmé, že u každého turnaje je průměrný věk mužů vyšší než průměrný věk žen. Jak už bylo řečeno průměrný věk ze všech grandslamových turnajů je u mužů roven 25,4 let a u žen 23,8 let. Hodnoty průměrného věku mužů na Australian, a u se pohybují na hranici 25,6 let, dokonce hráči, kteří se probojovali do čtvrtfinále Australian, si drží první příčku s průměrným věkem 25,7 let. Nejmladšími čtvrtfinalisty se stali účastníci, kde byl zjištěn průměrný věk 24,7 let. Co se ženských dat týče, nejstaršími hráčky se staly wimbledonské čtvrtfinalistky s věkem 24,7 let, následovaly hráčky dominující na, třetí místo obsadily čtvrtfinalistky na Australian, které mají průměrný věk 23,8 let, a druhé místo jim uteklo jen o jednu desetinu. Nejnižšího věku z kategorie mužů i žen dosáhly hráčky na, u těch byl průměrný věk vyčíslen na pouhých 22,9 let. Graf 31. Průměrný věk čtvrtfinalistů a čtvrtfinalistek jednotlivých turnajů v letech 1970 2011. 26 25 24 23 22 muž žena 21 20 19 Australian 64

4.2.17 Srovnání průměrného věku vítězů a vítězek jednotlivých turnajů Oproti předchozímu grafu, kde bylo zpracováno 2688 dat, je následující graf sestaven pouze z 336 dat. Zaznamenán je zde průměrný věk vítězů a vítězek každého ze čtyř grandslamových turnajů. V mužském podání se stali účastníci Australian nejstaršími šampiony s průměrným věkem 25,7 let. Naopak nejmladšími jsou vítězové s průměrným věkem 23,7 let. U žen můžeme sledovat bezmála totožný průměr u všech ů, který mají hodnotu 23,7 let. Větším rozdílem vystupují finalistky u s průměrným věkem 25,1 let. U mužských dat zaznamenáváme pokles průměrného věku vítězů oproti průměrnému věku čtvrtfinalistů a u žen jsou rozdíly nepatrné, snad jen šampionkám na se průměrný věk zvedl o necelý rok. Za povšimnutí stojí, že vítězové a vítězky dosahují téměř totožného průměrného věku. Celkový průměr vítězů je roven 24,7 let a vítězek 24 let. Graf 32. Průměrný věk vítězů a vítězek jednotlivých turnajů v letech 1970 2011. 26 25 24 23 22 muž žena 21 20 19 Australian 65

4.3 Věková struktura hráčů a hráček na olympijských hrách Tato kapitola se zabývá analýzou věkové struktury hráčů a hráček tenisu na olympijských hrách v letech 1970 2011. Po celou tuto dobu se olympijské hry konaly desetkrát, ale tenis byl znovu zařazen až v roce 1984. Do roku 2011 se soutěžilo na sedmi olympiádách ve čtyřech soutěžích mužská a ženská dvouhra a mužská a ženská čtyřhra. Zaměřujeme se opět pouze na dvouhry mužů a žen. Vzhledem k tomu, že grandslamové turnaje jsou čtyři a konají se každý rok, tak je počet nasbíraných dat dvacetinásobně větší než počet u olympiády, kde pracujeme pouze se 112 daty. Při pohledu na grafy, už není tak patrné vykreslování Gaussovy křivky, která má vrchol u mužů ve 20 letech a u žen v 19 letech. Byl zjištěn průměrný věk u mužů 23,8 let a u žen 22,7 let. Nejstarším hráčem, který se probojoval do čtvrtfinále olympijských her v roce 1996, je Andrei Olhovskiy, a to ve věku 30,3 let. Pikantností nejmladšího hráče a hráčky je prvenství na hrách, kde byl tenis znovu zařazen do programu. Vítězem se stal Stefan Edberg ve věku 18,56 let a vítězkou mlaďoučká Steffi Graf, jíž bylo v době olympijského triumfu 15,16 let. Titul nejstarší hráčky si drží Mary Pierce s věkem 29,62 let. 66

15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 více Četnost 4.3.1 Porovnání věkové struktury hráčů a hráček na olympijských hrách Z rozložení četností v grafu si můžeme udělat představu o adekvátním věku vrcholné výkonnosti tenistů na olympijských hrách. Rozpětí souboru není vysoké v porovnání s grafy z grandslamových turnajů a zahrnuje čtvrtfinalisty ve věkovém rozsahu 19 až 31 let. U mužů se optimální věk výkonnosti jeví mezi 20 a 26 lety, s výrazným propadem ve 26 letech. Nejvyšší četnost zaznamenáváme ve věku 20 let a průměrný věk byl zjištěn na 23,8 let, což je o rok a půl méně než průměrný věk hráčů na grandslamových turnajích. Graf 33. Věk čtvrtfinalistů na olympijských hrách v letech 1970 2011. 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Věk (roky) Tab. 11. Základní statistické údaje o souboru čtvrtfinalistů na olympijských hrách v letech 1970 2011. muži n 56 Minimum (roky) 18,56 Maximum (roky) 30,3 Aritmetický průměr (roky) 23,8 Směrodatná odchylka (roky) 3,1 Tabulka obsahuje základní informace o všech čtvrtfinalistech účastnících se olympijských her. První položka udává počet dat, se kterými se v daném grafu pracovalo. Dále zde najdeme věk nejmladšího a nejstaršího hráče, aritmetický průměr a v neposlední řadě směrodatnou odchylku u každého měřeného souboru. 67

15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 více Četnost I v tomto grafu se pracovalo s pouhými 56 daty, což vypovídá o jejich rozložení. Rozpětí souboru je o málo větší než rozpětí u mužských dat, za to počátek má už ve věku 16 let. Průměrný věk byl vyčíslen na 22,7 let se směrodatnou odchylkou 3,7 let a to je v porovnání s průměrným věkem hráček na grandslamových turnajích o více než rok nižší. Na základě těchto poznatků můžeme říci, že olympijští čtvrtfinalistky i čtvrtfinalisté jsou mladší než ti grandslamový. Graf 34. Věk čtvrtfinalistek na olympijských hrách v letech 1970 2011. 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Věk (roky) Tab. 12. Základní statistické údaje o souboru čtvrtfinalistek na olympijských hrách v letech 1970 2011. ženy n 56 Minimum (roky) 15,16 Maximum (roky) 29,62 Aritmetický průměr (roky) 22,7 Směrodatná odchylka (roky) 3,7 Tabulka obsahuje základní informace o všech čtvrtfinalistkách účastnících se olympijských her. První položka udává počet dat, se kterými se v daném grafu pracovalo. Dále zde najdeme věk nejmladšího a nejstaršího hráče, aritmetický průměr a v neposlední řadě směrodatnou odchylku u každého měřeného souboru. 68

4.3.2 Vývoj průměrného věku hráčů a hráček na olympijských hrách Hodnoty vývojových grafů můžeme charakterizovat zvyšující se tendencí průměrného věku u mužů i u žen. V obou případech platí, že začátek sledovaného období má mnohem nižší hodnoty než jeho konec. Nejnižší hodnota u mužů sahá dokonce pod hranici dvaceti let, ostatní roky si drží průměr kolem 23 až 26 let. Vývoj průměrného věku žen je v porovnání věku u mužů znatelně nižší a plynulejší. Hranice 25 let byla překonána v roce 2008, jinak se průměrný věk pohybuje mezi 22 až 24 lety. Celkově se dá říci, že průměrný věk čtvrtfinalistů zúčastněných OH je nižší než na grandslamových turnajích. Graf 35. Vývoj průměrného věku čtvrtfinalistů na olympijských hrách v letech 1970 2011. 30 25 20 15 10 5 0 1984 1988 1992 1996 2000 2004 2008 Graf 36. Vývoj průměrného věku čtvrtfinalistek na olympijských hrách v letech 1970 2011. 30 25 20 15 10 5 0 1984 1988 1992 1996 2000 2004 2008 69

4.3.3 Vývoj nejnižšího a nejvyššího věku hráčů a hráček na olympijských hrách V porovnání s vývojem nejnižšího a nejvyššího věku na grandslamových turnajích jsou tyto grafy mnohem přehlednější. To zapříčinilo méně časté konání olympijských her, v jednom roce máme zaznamenaný pouze jeden nejvyšší a jeden nejnižší věk na rozdíl od grandslamů, kde jsou tato data rovnou čtyřikrát. Nejnižší věk u mužů se pohybuje na hranici dvaceti let, naopak nejvyšší s výjimkou prvního roku konání mezi 27 až 30 lety. Věk nejmladších účastnic je velmi nízký, hranice dvaceti let byla překonána až v roce 2008, jinak se křivka pohybuje mezi 15 a 19 lety. Nejstarší čtvrtfinalistky jsou ve věku přibližně stejném jako muži. Graf 37. Vývoj nejnižšího a nejvyššího věku čtvrtfinalistů na olympijských hrách v letech 1970 2011. 35 30 25 20 15 10 Nejvyšší věk Nejnižší věk 5 0 1984 1988 1992 1996 2000 2004 2008 muž Graf 38. Vývoj nejnižšího a nejvyššího věku čtvrtfinalistek na olympijských hrách v letech 1970 2011. 35 30 25 20 15 10 Nejvyšší věk Nejnižší věk 5 0 1984 1988 1992 1996 2000 2004 2008 žena 70

4.3.4 Srovnání průměrného věku hráčů a hráček na olympijských hrách V této kapitole jsou zanalyzované výsledky průměrného věku hráčů a hráček na olympijských hrách. Modrý sloupeček obsahuje mužská data a červený je složen z dat ženských. I tento graf se skládá ze 112 dat obou pohlaví. Modrý sloupeček sahá k hodnotě 23,8 let a červený se zastavil na úrovni 22,7 let. Tak jako u grandslamových turnajů i v tomto případě je jednoznačně vyšší průměrný věk u mužů. Rozdíl věků dělá 1,1 roku. Na základě znalosti průměrných věků grandslamových turnajů a olympijských her, můžeme s jistotou konstatovat, že čtvrtfinalisté i čtvrtfinalistky na olympijských hrách jsou minimálně o rok mladší. Pokud budeme konkrétnější, tak průměrný věk olympioniček je o 1,1 roku a olympioniků o 1,6 roku nižší. Graf 39. Průměrný věk čtvrtfinalistů a čtvrtfinalistek na olympijských hrách v letech 1970 2011. 24 23 22 21 muž žena 20 19 18 OH 71

4.3.5 Srovnání průměrného věku vítězů a vítězek na olympijských hrách Následující graf obsahuje pouhých 14 údajů. Výrazně převládá modrý sloupeček nad červeným. Modrý znázorňuje průměrný věk vítězů, jenž je roven 23,5 let. V porovnání s průměrným věkem vítězů na grandslamových turnajích je o rok nižší. U žen pozorujeme extrémně nízké hodnoty. Křivka lehce přesahuje hranici 20 let, což je o čtyři roky méně než křivka průměrného věku vítězek z grandslamů. I v tomto případě jsme došli k závěru, že průměrný věk žen je nižší než průměrný věk mužů. Dokonce jsou tyto naměřené hodnoty nejnižší ze všech zjišťovaných kategorií. Graf 40. Průměrný věk vítězů a vítězek na olympijských hrách v letech 1970 2011. 24 23 22 21 muž žena 20 19 18 OH 72

4.4 Porovnání věkové struktury hráčů a hráček tenisu na grandslamových turnajích a OH Následující kapitola se zabývá statistickou významností rozdílu průměrných věků sledovaných souborů mužů a žen. Vychází ze zjištěných průměrných věků mužů a žen na grandslamových turnajích a olympijských hrách v letech 1970 2011. Čtvrtfinalisté na grandslamových turnajích dosáhli průměrného věku 25,4 let, průměrný věk vítězů je roven 24,7 let. Věk čtvrtfinalistek je výrazně nižší než u mužů a dosahuje ke 23,8 letům. U vítězek byl zjištěn věkový průměr roven 24 letům, což je v porovnání s věkem čtvrtfinalistek o 2 desetiny vyšší. Při pohledu na průměrné věky olympijských hráčů a hráček je na první pohled patrné, že všechny měřené soubory jsou výrazně nižší než soubory z grandslamů. Průměrný věk u čtvrtfinalistů byl naměřen 23,8 let a je to stejný průměr jako průměrný věk grandslamových čtvrtfinalistek. Olympijští vítězové dosahují průměrného věku o tři desetiny nižší než čtvrtfinalisté a je roven 23,5 let. Průměrný věk žen, které se probojovaly do čtvrtfinále grandslamových turnajů je roven 22,7 let, ale vítězkám je v průměru pouhých 20,1 let. Při porovnání čtvrtfinalistů z OH a grandslamových turnajů vyšel rozdíl průměrných věků statisticky významný na hladině p>0,95. Při porovnání vítězů rozdíl nevyšel statisticky významný. Graf 41. Průměrný věk hráčů na grandslamových turnajích a OH. 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 OH Grandslamy OH Grandslamy čtvrtfinalisté (muži) vítězové (muži) 73