Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie Předpoklady a bariéry rozvoje venkovského mikroregionu Velké Bíteše Diplomová práce Vedoucí práce: doc. RNDr. Antonín Vaishar, CSs. Vypracovala: Mgr. Zuzana Muzikářová Brno 2013

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Předpoklady a bariéry rozvoje venkovského mikroregionu Velké Bíteše vypracovala samostatně a použila jsem jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne. podpis diplomanta.

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala představitelům vybraných obcí za jejich vstřícný přístup a upřímné odpovědi. Dále bych chtěla poděkovat panu doc. RNDr. Antonínu Vaisharovi CSc. za jeho odborné vedení a podnětné připomínky. A v neposlední řadě patří poděkování mé rodině a přátelům, kteří mě podporovali po celou dobu studia.

ANOTACE Diplomová práce Předpoklady a bariéry rozvoje venkovského mikroregionu Velká Bíteš se zabývá sociálními, ekonomickými a environmentálními prvky rozvoje obcí sdružených v tomto mikroregionu. Cílem práce je zachytit změny, kterými obce prošly od roku 1989 a analyzovat klíčové prvky pro rozvoj obcí. Práce obsahuje popis přírodních i socioekonomických charakteristik oblasti a dále i kvalitativní výzkum, který je zaměřen na ekonomický, sociální a infrastrukturní rozvoj obcí, fungování mikroregionu jako celku, roli Velké Bíteše v mikroregionu a spádovost území k okolním větším městům. Zjištěná fakta jsou shrnuta ve SWOT analýze a možných strategiích dalšího rozvoje. KLÍČOVÁ SLOVA venkov, mikroregion, cestovní ruch, rozvoj, Velká Bíteš, strategie ANNOTATION The thesis Assumptions and barriers of development in rural micro-region Velká Bíteš deals with the social, economic and environmental elements of development in villages associated in this micro-region. The aim of the work is to follow the main changes that villages have gone through since 1989 and to analyze key factors for development of villages. The thesis contains a description of the natural and socio-economic characteristics of the area and further qualitative research that focuses on the economic, social and infrastructural development of villages, functioning of the micro-region as a whole, the role of Velká Bíteš in the microregion and the catchment area to the surrounding larger cities. The gained data were used for SWOT analysis and for potential future development strategies KEY WORDS countryside, microregion, tourism, development, Velká Bíteš, strategy

OBSAH 1 ÚVOD... 9 1. 1 Cíl práce... 9 1. 2 Metodika... 10 1. 3 Literární přehled a klíčové pojmy... 10 1. 3. 1 Venkov a jeho rozvoj... 10 1. 3. 2 Mikroregion... 13 1. 3. 3 Cestovní ruch... 14 1. 3. 4 Suburbanizace... 18 2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ... 22 2. 1 Lokalizace a základní charakteristika území... 22 2. 2 Přírodní charakteristika území... 24 2. 2. 1 Morfologické a geologické poměry... 24 2. 2. 2 Pedologické poměry... 25 2. 2. 3 Hydrologické poměry... 26 2. 2. 4 Klimatické poměry... 27 2. 2. 5 Biogeografické poměry... 27 2. 2. 6 Ochrana přírody... 28 2. 3 Socioekonomická charakteristika území... 30 2. 3. 1 Historický vývoj oblasti... 30 2. 3. 2 Významní rodáci... 34 2. 3. 3 Urbanismus a stavební vývoj mikroregionu... 36 2. 3. 4 Aktuální využití území... 40 2. 3. 5 Zemědělství... 41 2. 3. 6 Průmysl... 43 2. 3. 7 Občanská vybavenost a služby... 45 2. 3. 8 Technická vybavenost a dopravní infrastruktura... 46 2. 3. 9 Zdravotnictví a školství... 48 2. 3. 10 Cestovní ruch, rekreace a sport... 49 2. 3. 11 Kulturní a spolková činnost... 53 2. 4 Obyvatelstvo demografické a sociologické ukazatele... 55 2. 4. 1 Vývoj počtu obyvatel... 55 2. 4. 2 Struktura obyvatelstva podle pohlaví a věku... 57 2. 4. 3 Národnostní a náboženská struktura... 58 2. 4. 4 Vzdělanostní struktura... 60 2. 4. 5 Ekonomická aktivita obyvatelstva... 62 2. 4. 6 Nezaměstnanost v mikroregionu... 63 2. 4. 7 Vyjížďka obyvatelstva... 63 2. 4. 8 Struktura domovního a bytového fondu... 64 2. 5 Rozvojové dokumenty mikroregionu... 65 2. 6 Plánované dopravní stavby v mikroregionu... 67 2. 6. 1 Obchvat Osové Bitýšky... 67 2. 6. 2 Oprava dálnice D1... 68 2. 6. 3 Projekt autobusového nádraží ve Velké Bíteši... 69 3 EMPIRICKÝ VÝZKUM... 71 3. 1 Cíl výzkumu... 71 3. 2 Strategie výzkumu a metody sběru dat... 71 3. 3 Formulace hlavní výzkumné otázky a odvozených výzkumných otázek... 71

3. 3. 1 Hlavní výzkumná otázka... 71 3. 3. 2 Dimenze a indikátory... 72 3. 4 Výzkumný vzorek... 73 3. 5 Výsledky výzkumu... 74 3. 5. 1 Vývoj po roce 1989... 74 3. 5. 2 Priority a problémy obcí... 76 3. 5. 3 Dopravní dostupnost a spádovost území... 79 3. 5. 4 Cestovní ruch... 80 3. 5. 5 Role mikroregionu a postavení Velké Bíteše... 82 4 SWOT ANALÝZA... 84 4. 1 Silné stránky... 84 4. 2 Slabé stránky... 84 4. 3 Příležitosti... 85 4. 4 Hrozby... 85 4. 5 Rozvojové strategie... 86 4. 5. 1 Strategie pro obyvatele mikroregionu... 86 4. 5. 2 Strategie pro turisty... 87 4. 5. 3 Strategie pro přírodu a krajinu... 88 5 ZÁVĚR... 89 POUŽITÁ LITERATURA... 91 SEZNAM OBRÁZKŮ... 95 SEZNAM GRAFŮ... 95 SEZNAM TABULEK... 96 SEZNAM PŘÍLOH... 96

1 ÚVOD Venkovské obce tvoří velkou část osídlení České republiky. Po revoluci v roce 1989 nastala vlna osamostatňování, kdy většina obcí přešla od větších správních celků pod vlastní samosprávu. Obce se pak při výkonu samosprávných funkcí setkávaly s řadou těžkostí, které jsou pro ně samotné obtížně řešitelné. Tyto problémy postihují zejména malé obcí, které nejsou z důvodů svých materiálních a finančních zdrojů způsobilé tyto samosprávné funkce realizovat (Sobotka, 2005). Řešením těchto problémů se může stát spojení obcí do mikroregionu, který může být vyhlášen formálně či utvořen pomocí přirozené spádovosti území k většímu městu. Druhým případem je právě mikroregion Velká Bíteš, kde je přirozeným spádovým centrem malé město Velká Bíteš. Malá města jako taková do české krajiny bezpochyby patří, tvoří přirozenou součást osídlení a poskytují zázemí pro ostatní členské obce mikroregionu. Mikroregion Velká Bíteš je tvořen třinácti obcemi různé velikosti, stupně vybavenosti i vzdálenosti od centra. Ve své diplomové práci se zaměřím na nalezení předpokladů a bariér rozvoje mikroregionu jako celku a pokusím se zformulovat doporučení pro budoucí vývoj. 1. 1 Cíl práce Cílem této diplomové práce je analýza významných faktorů pro rozvoj mikroregionu a snaha odhalit předpoklady a bariéry jeho rozvoje. Chci zjistit názory představitelů vybraných obcí na aktuální problémy jak obcí samotných, tak mikroregionu jako takového, jejich případnou rozdílnost či naopak souhlas. Velkobítešský mikroregion zahrnuje celkem patnáct obcí. Vzhledem k rozsahu mojí diplomové práce je nereálné vytvořit názorovou strukturu všech představitelů obcí mikroregionu. Chtěla bych se proto zaměřit na dvě z největších a dvě z nejmenších obcí mikroregionu, abych tak získala názory a postoje k rozvoji oblasti od malých i velkých hráčů. Při samotných rozhovorech se zaměřím především na ekonomický, sociální a infrastrukturní rozvoj a též spádovost území k blízkým větším obcím. Výsledky mého výzkumu poté shrnu ve SWOT analýze a výstupem mojí práce bude formulace předpokladů a bariér rozvoje mikroregionu a možná doporučení pro další aktivity. 9

1. 2 Metodika V úvodní kapitole diplomové práce budou definovány klíčové pojmy pomocí odborné literatury. Konkrétně se bude jednat o pojmy: venkov a jeho rozvoj, mikroregion, suburbanizace a cestovní ruch. Ve druhé kapitole bude popsána přírodní a socioekonomická charakteristika zájmového území na základě regionální literatury, statistických dat získaných z Českého statistického úřadu a dalších informačních zdrojů. Následující kapitola bude obsahovat kvalitativní výzkum a terénní šetření v obcích. Kvalitativní výzkum bude zaměřen na významné představitele vybraných obcí, kteří jako zvolení zástupci obyvatel mohou rozvoj své svěřené obce na místní úrovni výrazně ovlivňovat. Cílem strukturovaných rozhovorů s otevřenými otázkami bude zjistit postoj starostů k rozvoji venkova v rámci obcí jako takových i obcí jako součástí mikroregionu. Dále se pokusím zjistit, kde vidí hlavní potenciál rozvoje (cestovní ruch, suburbanizace, dopravní infrastruktura ). Zjištěné údaje budou srovnány s vlastními dojmy. Čtvrtá kapitola bude zaměřena na vytvoření SWOT analýzy, kde se pokusím především nastínit slabé a silné stránky, hrozby a příležitosti mikroregionu. Na základě této analýzy budou odhaleny předpoklady a bariéry rozvoje mikroregionu a vytvořen návrh strategií pro jeho další rozvoj. 1. 3 Literární přehled a klíčové pojmy 1. 3. 1 Venkov a jeho rozvoj Definice venkova není zcela jednoznačná. Často je venkov vymezován v protikladu k městu. Venkov je tedy tím, čím není město a naopak. Vymezení území na urbanizovaný a rurální prostor není jednoduché, protože je těsně svázáno s historickými, politickými, kulturními a administrativními souvislostmi vývoje (Perlín, 2009). Často tedy nefunguje ani dělení území na venkov a město pomocí zákona č. 128/2000 o obcích, který město definuje jako obec, která má více než 3000 obyvatel. Městy však mohou být i menší obce, které toto právo získaly v minulosti od panovníka. Velký sociologický slovník venkov definuje jako: obydlený prostor mimo městské lokality tradičně charakterizovaný orientací na zemědělství 10

a menší hustotou obyvatelstva, ale i jiným způsobem života, většinou spojeným s přírodou a také jinou sociální strukturou ve srovnání s městem 1. Podle Cuhrové (2003) je pak venkov územím bez pevných hranic, které se mění v čase a prostoru a od města jej odlišuje zřetelný sociální i jiný duchovní rozměr. Původní význam slova venkov je vně před hradbami a opět podporuje vymezení vůči městu. V cizích jazycích pak znamená rovněž krajinu, plochu či prostor vhodný k zemědělství (Čechová, 2008). Je to tedy souhrn zemědělské půdy, lesů, vodních ploch, intravilánů, venkovských sídel, polních cest a místních komunikací. Pro vymezení venkova z hlediska statistiky je nejčastějším kritériem hustota zalidnění daného území. Organizace OECD vytvořila na základě tohoto kritéria pro možnost mezinárodního srovnávání jednoduchou definici venkova, který je tvořen sídly s hustotou obyvatelstva nižší než 150 obyvatel/km 2 (Škrabal, 2006). Na úrovni regionů jsou poté rozlišovány tři základní kategorie a to regiony převážně venkovské (s více než 50 % obyvatelstva žijícího ve venkovských obcích), regiony významně venkovské (s 15 50 % obyvatelstva žijícího ve venkovských obcích) a regiony převážně městské (s méně než 15 % obyvatelstva žijícího ve venkovských obcích). V České republice jsou pak při vymezení srovnávacích regionů na úrovni krajů všechny kraje s výjimkou Prahy vymezeny jako převážně venkovské jednotky a kraj Vysočina jako významně venkovský region (Perlín, 2009). Proto je z hlediska struktury české sídelní soustavy vhodné snížit hodnotu hustoty zalidnění na 100 obyvatel/km 2. Vyhneme se tím unifikaci prostoru a stírání jednotlivých regionálních rozdílů a získáme data lépe odpovídající skutečnosti. Pojem venkov vyvolává v každém z nás různé asociace. Tyto představy jsou často spojené se zemědělstvím, špatnou dopravní infrastrukturou, nízkou vzdělaností obyvatel, selektivní migrací spojenou s odchodem mladých lidí do měst a v jejím důsledku stárnutí venkova, omezeným množstvím pracovních příležitostí mimo sektor zemědělství a idylickou krajinou s dobrým stavem životního prostředí (Pělucha, 2012: 15). Funkce venkova v historii byla vždy spojena se zemědělstvím a produkcí potravin pro města. Zásadní změna ve způsobu života společnosti nastala po průmyslové revoluci a transformaci agrární společnosti na industriální. Obyvatelstvo, výroba i školy se začínají stále více koncentrovat do měst a venkov se v průběhu modernizace stává jakýmsi zbytkovým prostorem, kde zůstává méně vzdělané obyvatelstvo věnující se zemědělství (Binek, 2007: 14). Zemědělská funkce venkova tedy přetrvává. Venkovský způsob života je obecně charakterizován jako tradiční, spojený 1 Zdroj: Velký sociologický slovník. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1996, S. 749-1627. ISBN 80-7184-310-5 11

s půdou a přírodou (Pělucha, 2012). Ve druhé polovině 20. století však zasáhla venkov vlna kolektivizace, kdy se z vlastníků stali zaměstnanci, práce byla centrálně organizována a postupně se vytrácel pocit sounáležitosti, vztah k půdě, zvířatům i majetku. Ani po pádu komunismu v roce 1989 nedošlo k masivnímu návratu k soukromému hospodaření a venkov získává nové funkce. Společně s růstem měst totiž přichází i negativní dopady tohoto způsobu života (znečištění prostředí, nedostatek volného prostoru, dopravní zatížení, sociální deprivace ). Lidé se obrací k venkovu jako estetickému ideálu a místu rekreace (Binek, 2007). Svou nezastupitelnou roli zastává stále venkov i ve funkci uchovávání tradic a krajových zvyků, což umožňuje zachování a přenos kulturního dědictví národa do dalších generací. Zároveň tímto způsobem dochází k utužování vztahů mezi obyvateli venkova. Gaillyová s Holanem (2007) vidí budoucnost venkova v udržitelnosti, kdy je potřeba skloubit přínosy environmentální (obnovitelné zdroje energie, ekologické zemědělství), sociální (udržení a růst zaměstnanosti v nových odvětvích, stabilita, prestiž) i ekonomické (nové typy produkce). Upozorňují též na potenciál venkova a zemědělství při zásobování energií a produkci surovin. Produkce obnovitelných zdrojů energie (př. řepka), fotovoltaické a větrné elektrárny však mají i svá negativa, proto musejí být používány se vší opatrností. Nejdůležitějším faktorem při budoucím rozvoji venkova jsou jeho obyvatelé. Bez nich a jejich zájmu venkov rozvíjet nelze. Nejlépe budoucí rozvoj venkova zhodnotil Blažek následujícími slovy (2004:13): Venkov si potřebuje obnovit své sebevědomí, začít se řídit vlastním selským rozumem a nechtít za každou cenu dohánět město. V posledních desetiletích se venkov výrazně změnil. Zemědělství přestalo být jeho hlavní úlohou, zcela běžnou součástí života se stává soukromé podnikání. Dochází k proměně náplně venkovského života, ve kterém zemědělská produkce přestává být jednoznačnou dominantou a do jehož popředí se dostává hospodaření v krajině, obnova půdy, vody, vzduchu a života na Zemi vůbec (Blažek, 2004:17). Od čistě produkční funkce venkova se přechází k funkci krajinotvorné a stabilizační. Zemědělství zůstává i nadále důležitou součástí venkova, dnes však již nikoli jako zdroje pracovních příležitostí, ale především ve funkci krajinotvorného činitele, který pomáhá udržovat kulturní krajinu (Pělucha, 2012). Začíná být také kladen důraz na zachování kvalitního životního prostředí a udržitelného rozvoje venkova. Územní rozvoj jako takový lze chápat jako cílevědomé zhodnocování území, tj. záměrnou změnu způsobu využívání území a staveb v něm a intenzity jeho využívání tak, aby se zvýšil užitek (Damborský in Wokoun a kol., 2008:15). 12

Pro zvelebování a zkvalitňování prostředí pro život obyvatel venkovských obcí a pro spolupráci na větších projektech a rozvoji jsou v současnosti zakládány mikroregiony 2. Spojení obcí do tohoto uskupení pak dává větší šanci na zisk dotací a lepší možnost řešení rozvoje území. 1. 3. 2 Mikroregion Pojmy region a regionální se v průběhu druhé poloviny 20. století staly nositeli nadějí jak čelit výzvám technologického rozvoje, globalizace ekonomiky, demokratizace společnosti nebo trvale udržitelného rozvoje (Ježek in Wokoun a kol., 2008:284). Cílem regionální spolupráce je udržitelný regionální rozvoj. Regionálním rozvojem poté rozumíme vyšší využívání a zvyšování potenciálu daného území vznikající v důsledku prostorové optimalizace socioekonomických aktivit a využití přírodních zdrojů, které vede k lepší konkurenceschopnosti soukromého sektoru, životní úrovni obyvatel a stavu životního prostředí (Damborský in Wokoun a kol, 2008:11). Při komplexním řešení rozvoje regionu je třeba zohlednit veškerá specifika, která daný venkovský prostor má. Významnou roli při rozvoji venkovského prostoru hrají právě mikroregiony. Mikroregion lze v našem pojetí definovat jako sdružení několika obcí za účelem dosažení společného cíle, jejímž typickým rysem je vznik z vlastní iniciativy, nikoliv příkazem nadřízeného orgánu či ze zákona (Kožaná, 2009). Škrabal (2006) označuje za mikroregion územní celek, který je tvořen soustavou venkovských obcí s horní hranicí počtu obyvatel 2000 5000, jež jsou charakterizovány vzájemnými interakcemi danými hierarchizovanou správní a funkční strukturou a vzájemnými osobními vztahy jeho obyvatel. Pro Blažka (2004) hranice mikroregionů zachycují území, na kterém se spontánně zrodila vůle obyvatel být si vzájemně k užitku, sdílet a společně řešit rozpoznané problémy, nabízet příchozím zvenčí přednosti, které si místní lidé předtím mnohdy ani neuvědomovali, či je považovali za nedostatek. Mikroregiony nepokrývají souvisle celou Českou republiku jako centrálně zřizované administrativní jednotky, ani nejsou těmito jednotkami omezovány. V současnosti existuje na území České republiky 564 mikroregionů. 2 Nejvíce mikroregionů vzniklo v roce 1999 2001 (zdroj: http://www.mvcr.cz/clanek/mikroregiony-a-mistniakcni-skupiny.aspx) 13

Vznik mikroregionů je nutný pro společné prosazování zájmů a záměrů venkovských obcí. Právě spolupráce obcí je důležitým nástrojem rozvoje. Spojením obcí do mikroregionu lze kompenzovat nedostatečné zdroje pro zajištění životně důležitých služeb jako je vodovod, kanalizace či čistírny odpadních vod, ale určitá minimální velikost obcí je též kritériem pro získání grantů z fondů EU (Čechová, 2008). Zatímco v minulosti bylo typické spojování obcí do mikroregionu za účelem rozvoje technické infrastruktury, nyní se stále častěji klade důraz především na rozvoj cestovního ruchu daného území prostřednictvím propagace mikroregionu a rozvoje venkovské turistiky (Škrabal, 2006). Pestrost a nehomogenita mikroregionu přitom není na překážku, naopak se díky tomu zvyšuje směrem dovnitř možnost vzájemného kompenzování nedostatků a směrem navenek možnost širší palety nabídek (Blažek, 2004:79). Základním kamenem úspěchu zůstává i nadále spolupráce s občany mikroregionu. Důležitá je jejich důkladná informovanost o aktivitách mikroregionu a rozvíjení participativních mechanismů ve spravování mikroregionu. Právě deficit informovanosti občanů se často stává bariérou pro úspěšné provedení rozvojových projektů. Mikroregiony lze rozčlenit podle různých hledisek a jejich typologii popisuje Škrabal (2006:23). Podle něj můžeme mikroregion Velká Bíteš zařadit do kategorie sdružení obcí obklopujících spádové centrum (větší či nějakým způsobem významnější místo, jehož velikostní převaha je jednoznačná). Oním centrem je zde město Velká Bíteš. Podobně Vaishar se Zapletalovou (2009) popisují mikroregiony ve středoevropských podmínkách jako území skládající se z mikroregionálního centra (zpravidla malého města) a okolních obcí. Malá města (sídla s 2000 19 999 obyvateli) hrají významnou roli v českém systému osídlení a v rámci mikroregionu zajišťují základní městské služby, pracovní příležitosti, sociální kontakty, služby státní správy, příležitosti cestovat mimo město a často i identitu mikroregionu. Rovněž také zajišťují základní služby spojené s cestovním ruchem, jako je širší nabídka ubytování, stravování či sportovišť. Často jsou to právě malá města, odkud turisté vyrážejí do okolí. 1. 3. 3 Cestovní ruch Cestovní ruch a cestování obecně jsou aktivitami, jejichž souhrn představuje jedno z největších současných ekonomických odvětví a stává se stále významnějším faktorem regionálního rozvoje (Tittelbachová in Wokoun, 2007). Jedná se o nejdynamičtější národohospodářské odvětví, které svými multiplikačními efekty zvyšuje zaměstnanost, vytváří nové pracovní příležitosti, podporuje investiční aktivity a přispívá k vyrovnané 14

platební bilanci (Foret, Foretová, 2001). Jako každá hospodářská činnost ovšem nepřináší pouze pozitivní jevy, ale nese sebou i rizika projevující se nejčastěji na životním prostředí a sociokulturních změnách v dané lokalitě. Cestovní ruch je definován jako činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest, přičemž osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa 3. Celé odvětví cestovního ruchu v sobě spojuje řadu služeb, bez kterých se nelze obejít. Jedná se především o dopravu, stravovací a ubytovací zařízení, turistický informační systém, služby cestovních kanceláří nebo průvodcovské služby. Historie cestovního ruchu je spjata s počátky naší civilizace, kdy se rozvíjel především formou obchodních cest či vojenských a objevitelských tažení. Moderní historie cestovního ruchu je spojena s Thomasem Cookem, který roku 1841 v Anglii založil první a doposud fungující cestovní kancelář (Foret, Foretová, 2001). Za první turisty bychom ale mohli označit mladé příslušníky britské aristokracie, kteří již od renesance často podnikali výlety do cizích zejména evropských zemí označované jako Grand Tour za účelem poznání jejich kultury a historie (Chorvát, 2006). Masový rozvoj cestovního ruchu poté nastal především po průmyslové revoluci, kdy došlo ke zkvalitnění dopravy, zvětšování objemu volného času díky postupnému zkracování pracovní doby a zavedení dovolených. Cestovní ruch se stal neodmyslitelnou součástí dnešní moderní společnosti, kdy vůdčím motivem pobytu mimo místo trvalého bydliště je nejčastěji záměrná změna prostředí, která umožňuje člověku uspokojit některou z jeho potřeb (Indrová, 2009). Cestovní ruch lze rozdělit na několik druhů podle místa realizace, vztahu k platební bilanci, délky pobytu, způsobu zabezpečení či způsobu účasti a formy úhrady nákladů na účast. Cestovní ruch také nabývá mnoha forem podle účelu, za kterým lidé cestují. Česká centrála cestovního ruchu (Czech Tourism) je dělí na formy rekreační, kulturně poznávací, lázeňsko léčebné, sportovně rekreační, seniorské, mládežnické, formy cestovního ruchu spojené s profesními motivy, venkovskou turistiku, agroturistiku, ekoturistiku, cestovní ruch mimo veřejné formy a ostatní formy cestovního ruchu 4. Cestování a objevování nových zemí, jejich kultury a krás umožňuje člověku všestranně rozvíjet svoji osobnost, slouží k účelnému využití volného času, vzájemnému porozumění mezi lidmi, postupnému vzdělávání a kulturní výchově člověka. Turismus 3 Zdroj: Czech Tourism, www.czechtourism.cz 4 Zdroj: Czech Tourism, http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznamcestovniho-ruchu-v-cesku/ 15

a chování turistů v dané zemi může být na bázi porozumění a ochotě přijmout kulturní a společenské odlišnosti navštívené země (měkký turismus) nebo naopak na bázi naprosté ignorace a touhy si dovolenou užít po svém (tvrdý turismus). Základní charakteristiky obou typů jsou shrnuty v tabulce 1. V podstatě tedy záleží na každém, jakou formou svoji dovolenou prožije. Tabulka 1 Základní charakteristiky měkkého a tvrdého turismu Masová turistika Tvrdý turismus Rychlé dopravní prostředky Cestování na velkou vzdálenost Pevný program Řízení zvenku (cestovní kanceláře) Importovaný styl života Bez znalosti domácího jazyka Pocit převahy Nákupy, shopping Hlasitý Povrchní znalosti Měkký turismus Individuální, rodinné cesty, cesty s malou skupinou přátel Přiměřené a pomalé dopravní prostředky Cestování na blízkou vzdálenost Spontánní rozhodnutí podle situace Řízení zevnitř Styl života blízký tradičnímu životu dané země Se znalostí domácího jazyka Radost z učení se od místních obyvatel Záměr přivést dárky hostitelům Tichý Hlubší vnímavost Zdroj: LACINA, Karel. Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni. 1. vydání. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2007. 70s. ISBN 978-80-7194-974-9, s 16. Cestovní ruch přináší navštěvovaným destinacím jak příležitosti, které je třeba využívat tak i ohrožení, kterých je třeba se vyvarovat. Příležitosti se objevují především v ekonomické sféře, kde je cestovní ruch zdrojem kapitálu, pracovních příležitostí či podnětem k obnově tradičních řemesel. V sociální oblasti se projevuje zlepšováním vybavenosti a úrovně veřejných služeb či oživováním tradic a folklóru. Z environmentálního hlediska znamená využívání regionálního potenciálu území v oblasti přírodní, kulturní i historické. Může též podněcovat ke zvyšování odpovědnosti návštěvníků k životnímu prostředí. Přispívá tedy k rozvoji místa (Foret, Foretová, 2001). Mezi negativní aspekty cestovního ruchu pak můžeme zařadit především jeho vliv na socio-kulturní změny lokalit a dopady na životní prostředí. Nápory turistů v hojně navštěvovaných oblastech často znamenají překročeni únosné kapacity prostředí, kdy dochází k devastaci fauny a flóry dané oblasti a přináší problémy projevující se znečišťováním vody, půdy i ovzduší. Prostředí je též znečišťováno hlukem a světlem a často nastávají problémy spojené s likvidací odpadů. 16

Na sociální sféře se cestovní ruch negativně projevuje z hlediska střetu různých kultur turistů a místních obyvatel, což často vede k ohrožení tradičního způsobu života místních a sociálnímu stresu. Dochází pak ke změnám hodnot a životního stylu místních 5. Postavení jakéhokoli územního celku v cestovním ruchu je podmíněno zejména přírodními, kulturně historickými a ostatními atraktivitami lokality stejně jako jeho materiálně technickou vybaveností (Indrová, 2009). Cestovní ruch tedy v podstatě zhodnocuje potenciál daných oblastí, který by jinak zůstal ve velké míře nevyužit. Sektor cestovního ruchu představuje služby s obzvláště komplexním produktem, kdy každá část řetězce (cestovní kancelář, dopravci, hoteliéři, průvodci apod.) nabízí pouze jeden článek z celkového produktu. Jednání turistů je však nepředvídatelné, nepředstavuje plnění základních životních potřeb a podléhá zejména psychologickým a společenským vlivům, osobním náladám a krátkodobým reakcím (Tittelbachová in Wokoun a kol, 2007). Pokud má turista negativní dojem i z jednoho článku celého řetězce, pocítí jeho následky všichni zúčastnění. Interpretace místa je většinou tím, co si návštěvník uchová jako trvalou vzpomínku a může to být důvod, proč se sem bude vracet, či bude místo doporučovat ostatním k návštěvě. Cestovní ruch rovněž sehrává značnou roli v rozvoji jednotlivých regionů. Proto musí veřejná správa v obci či regionu, která reprezentuje celou komunitu, usilovat o trvalé hledání a řešení problémů, které by mohly bránit v účinném zhodnocování jeho potenciálu (Foret, Foretová, 2001). Základním pilířem rozvoje v oblasti cestovního ruchu je působení dané lokality na vlastní obyvatele a návštěvníky z blízkého okolí. Právě od nich je možné získávat zpětnou vazbu pro případný rozvoj. Území musí být schopno nabídnout návštěvníkům informace, kterými je dokáže zaujmout a získat pro pobyt zde. Návštěvník musí být schopen se v daném místě zorientovat popřípadě vědět, kde potřebné informace získá. Rozvoj cestovního ruchu ve venkovských oblastech rovněž závisí na potenciálu dané oblasti, jeho poloze, přírodních či kulturních atraktivitách. Venkov prošel ve své historii mnoha změnami a stále hledá možnosti svého sociálně ekonomického poslání (Foret, Foretová, 2001). Možnost poznat tradice a běžný životní styl venkova nabízí například agroturistika. Celkově by měl žádoucí udržitelný rozvoj cestovního ruchu vycházet z koordinace veřejného, soukromého a neziskového sektoru a rovněž z respektu k místním komunitám, jejich potřebám a tradicím a ve svých regulacích by měl obsahovat i pozitivní usměrňování jeho účastníků (Tittelbachová in Wokoun, 2007). 5 Zdroj: Czech Tourism, http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznamcestovniho-ruchu-v-cesku/ 17

Specifickým typem cestovního ruchu je pak chataření a chalupaření, kdy zejména chalupaření přispívá k ochraně architektonického fondu obcí, které jsou často postiženy ztrátou obyvatel a chátráním opuštěných domů. Chalupaření a chataření je zároveň alternativou k problému suburbanizace, kterým jsou ohroženy zejména obce a menší města u větších center. 1. 3. 4 Suburbanizace Struktura osídlení a vzájemné vztahy i funkce venkovských a městských sídel prochází z historického hlediska významnými vývojovými cykly spojenými s jednotlivými stádii růstu, respektive koncentrace obyvatel do jednotlivých typů sídel (Trhlínová in Wokoun, 2008:307). V procesu urbanizace se ostré hranice mezi městy a venkovem postupně stírají a dochází k přibližování životních stylů (Čechová, 2009). Zatímco po průmyslové revoluci postupně docházelo k masivnímu stěhování obyvatel z venkova do měst především za prací, nyní jsme svědky opačného trendu suburbanizace. Po roce 1990 dochází ke změně migračního trendu a venkov začíná obyvatele získávat zpět. Suburbanizace je proces, kdy dochází k rozšiřování předměstí, tedy k prostorové změně osídlení charakterizované hromadným stěhováním obyvatel z centrální části měst na jejich okraje, za administrativní hranice městských celků (Šilhánková a kol., 2007). Tito obyvatelé však stále zůstávají s jádrovým městem úzce spojeni. Suburbanizace v obcích v zázemí měst tak mění jejich vnější podobu, sociální skladbu i ekonomické možnosti. Naopak odlehlejší venkov je pak vnímán jako prostředí periferní či ohrožené, jehož rozvoj není automatický a je třeba o něj usilovat pomocí cílených politických opatření (Moseley, 2003). Suburbanizace je v podstatě považována za pokračující fázi rozvoje měst. Když už není kde stavět a kam se rozvíjet v původních hranicích města, nastává čas expanze do venkovské a přírodní krajiny v okolí. Suburbanizaci můžeme rozdělit na dva typy a to rezidenční a komerční. Komerční suburbanizace znamená umisťování komerčních objektů do volné krajiny, což indukuje růst přepravních výkonů osobní i nákladní silniční dopravy (Szentesiová, 2009). Vzhledem k tématu mojí práce se podrobněji zaměřím na suburbanizaci rezidenční. Spouštěcím motorem suburbanizace ve větším měřítku byla v České republice v 90. letech většinová touha lidí po přírodě a bydlení ve vlastním rodinném domě. Rodinný 18

dům se stal symbolem existenční nezávislosti, svobody a prestiže. Uspokojování této tužby umožnilo relativní bohatnutí obyvatelstva, finanční stimuly v oblasti hypoték, daňové úlevy pro nové stavby i daňové zisky obcí, kde výstavba probíhala (Fibinger, 2009). Rozvoj suburbanizace je též spojen s technologickým pokrokem (rozvoj automobilové dopravy, informatizace, proměna ekonomiky) a s rozvojem dopravní infrastruktury (veřejná doprava, stavba komunikací apod.) (Trhlínová in Wokoun, 2008). To umožnilo vyšší mobilitu obyvatel směrem na okraj měst. Sama prostorová mobilita pak není pouhým fyzickým přemístěním, ale zahrnuje též proces výběru místa, spojený s emocionální vazbou k objektům či prostorovým celkům a souvisí i s organizací a využíváním prostoru (Šotkovský in Wokoun a kol., 2008). Lidé si tak plní svůj sen o životě v přírodě, aniž by ztratili kontakt s městem. Na venkov se také navracejí lidé, kteří odešli do města za prací a na stáří se vracejí zpět. Chalupy a jiná rekreační zařízení se začínají využívat pro trvalé bydlení. Bydlení na venkově je též vhodnou variantou pro mladé lidi, kteří hledají nový životní styl, ekologičtější prostředí pro děti či ekonomicky dostupnější bydlení (Čechová, 2009:43). Odchod na venkov bývá často motivován právě nižšími životními náklady. Problémem ovšem zůstává nedostatek pracovních míst i redukce veřejné dopravy. Sílící dezurbanizace měst také ovlivňuje podobu přilehlých vesnic. Dochází k nárůstu obytné zástavby a postupné změně tradičního obrazu vesnice i jeho obyvatel. Specifickým typem osídlení jsou satelitní městečka (suburbie). V podstatě však nejde o tradiční města, ale o nově připojené části k původním venkovským obcím v okolí větších měst. Často nebývají s obcí organicky spojené a sporným bodem zůstává i to, zda se jejich obyvatelé dají považovat za venkovany (Čechová, 2009:18). Lokalita suburbií se zdá ideální, když není zastavěná, budoucím majitelům se tak často otevírá pohled do přírody a cítí se s ní být v těsném kontaktu. V konečné fázi výstavby, kdy všude okolo vyrostou mnohdy uniformní domy, zahradní ploty a zdi se však volná příroda zcela vytrácí a zůstává jen rozparcelovaný a zastavěný kus země. Trend nadstandardního rodinného bydlení tak stupňuje tlak na zábor půdy a tím dochází k poklesu celkové rozlohy přirozených a přírodě blízkých ekosystémů, biocenter a biokoridorů, půd pro zachování udržitelného stupně zemědělství, lesnictví a rekreačního využívání krajiny (Szentesiová, 2009). Tento fragmentární rozvoj se neohlíží ani na úroveň technického a občanského vybavení místa ani na celistvost volné krajiny a její ochranu (Fibinger, 2009). 19

Díky tomu, že jsou satelitní městečka často plánována pouze k bydlení, většinou jim chybí obchody, služby a další vybavenost, kterou poté suplují stávající obce (Hnilička, 2005). Dochází tak často k situacím, kdy je nedostatek míst ve školkách a školách a rodiče musí děti vozit do škol v okolních obcích, čímž opětovně dochází k nárůstu dopravy. Znakem a nutností je v suburbiích právě vlastnictví osobního auta, které umožňuje svobodný a volný pohyb. Obyvatelé suburbií často jezdí domů pouze přespat a jejich ostatní aktivity (práce, zábava, kultura) se odehrávají ve městě. Kdo automobil či řidičské oprávnění nevlastní ocitá se často v novodobém suburbánním vyhnanství. Lidé v autech tráví velké množství času každý den (ať už sami nebo s ostatními členy rodiny), jezdí do práce i na nákupy. V málo vybavených či nevybavených příměstských sídlech, kde poslední zbytky obchodů podléhají konkurenčním tlakům hypermarketů, se už nechodí nakupovat pěšky jako v tradičních čtvrtích vnitřního města (Sýkora, 2008). Ze sociálního hlediska je suburbanizace podle Šilhánkové (2007:114) výrazně selektivním procesem, který se týká pouze určité skupiny obyvatel a vede k posilování sociální segregace, která je zesilována urbanistickým prostorovým řešením sídla. Původní obyvatelé venkova jsou zvyklí spolu komunikovat 6. Nově příchozí obyvatelé však tuto vlastnost většinou nesdílí a spíše se snaží uchovat si své soukromí. Starousedlíky jsou vnímáni převážně negativně i proto, že pociťují rozdílný sociální status ve srovnání s novými obyvateli. Místní komunita založená na sousedských vztazích se tak vytváří jen velmi těžko a dochází ke ztrátě sociální soudržnosti a významu občanské společnosti a obecně ztrátě zájmu o věci společné (Šilhánková, 2007). Dalším problémem je podle Hniličky (2005), vedle neuvěřitelné nudnosti veřejných prostor periferní zástavby i to, že veřejné prostory se často prolínají se soukromými a není jasně čitelné, kde se člověk zrovna nachází. Tato situace pak vede k mnoha mrzutostem. Suburbanizace ovšem vede i k pozitivním důsledkům. Dochází k proměně sociodemografické struktury obyvatel venkova, což může vést ke zmírnění dosavadního trendu jeho stárnutí. Mladí lidé, kteří na venkov přichází, sebou přináší inovativní možnosti řešení různých problémů obce a často se aktivně do rozvoje obcí zapojují. Jejich aktivita pomáhá rozvíjet i kulturní a společenský život obcí. Šilhánová (2007) upozorňuje i na ekonomické výhody, které se projevují například v oživování drobného podnikání a živnostníků. 6 Na vesnici se donedávna všichni navzájem znali, většinou byli přinejmenším vzdáleně příbuzní a věděli o sobě téměř vše. Dodnes funguje dokonalá venkovská zábava uhadování se, kdo a kam jde (Blažek, 2004:40). 20

Ekonomicky výhodné může být pro obce i potenciální zvyšování daňové základny díky příchodu nových obyvatel. V České republice je suburbanizace relativně novým fenoménem. Je tedy možné poučit se z chyb ze zahraničí, kde můžeme najít extrémní projevy suburbanizace. V literatuře jsou nejčastěji označovány jako urban sprawl 7. Szentesiová (2009) urban sprawl označuje za rakovinu měst, která se projevuje nekoordinovaným a živelným rozvojem suburbií bez respektování zásad správného nakládání s prostředím a krajinou. Typicky dochází k rozvoji ostrůvků s rezidenční nebo komerční funkcí, která však nemá racionální návaznost na technickou, dopravní či sociální infrastrukturu a má tak závažné dopady na přírodní, kulturní i sociální prostředí daných regionů. Cílem suburbanizace v České republice by tedy s přihlédnutím k nepříznivým důsledkům nekoordinované zástavby ve světě mělo být dosažení vyváženého funkčního využití krajiny i jednotlivých typů sídel tak, aby venkovská krajina, kterou můžeme považovat za kulturní dědictví českého národa, nemizela pod skladovými prostorami, komerčními zónami a typově bezvýraznými rodinnými domy (Trhlínová in Wokoun, 2008:312). Suburbanizačním procesem jsou ve zkoumaném mikroregionu zasaženy především větší obce Velká Bíteš, Osová Bitýška a Křoví. V podstatě se nejedná o vznik uniformních domů či nekoordinované zástavby, ale spíše o přirozený a řízený rozvoj obcí, který by se do značné míry dal nazvat kontraurbanizací, která se vyznačuje migračním ziskem malých měst oproti městům středním a velkým. Tato forma rozvoje obcí pak může mít podle Šimona (2011:232) především kladné dopady: Přistěhovalí z města často disponují vysokým kulturním a sociálním kapitálem a mohou přebírat roli lokálních elit ve venkovských obcích a výrazně ovlivňovat transformaci post-produktivistického venkova. 7 Hnilička (2005) toto spojení překládá jako sídelní kaši. 21

2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ 2. 1 Lokalizace a základní charakteristika území Mikroregion Velká Bíteš se nachází ve východní části Českomoravské vrchoviny, spadá do Kraje Vysočina a okresu Žďár nad Sázavou. Centrem mikroregionu je město Velká Bíteš, které se skládá z 11 místních částí a to ze samotného města Velká Bíteš, městské části Janovice a dále přičleněných obcí, které se nacházejí v jeho blízkosti. Konkrétně se jedná o Bezděkov, Březku, Holubí Zhoř, Jáchymov, Jestřabí, Jindřichov, Košíkov, Ludvíkov a Pánov. Velká Bíteš je tak nejlidnatější částí mikroregionu. Žije v ní 5061 obyvatel 8. Obrázek 1 Lokalizace mikroregionu Velká Bíteš 9 Do mikroregionu Velká Bíteš patří dále i obce, které leží v jeho blízkém i vzdálenějším okolí a pro něž je daná obec spádovým centrem. Jedná se o obce Březí, Březské, Heřmanov, Křoví, Milešín, Nová Ves, Nové Sady, Osová Bitýška, Radňoves, Rozseč, Skřinářov, Vidonín, Vlkov a Záblatí. Pro tyto obce působí Velká Bíteš jako obec s pověřeným obecním úřadem. Na místním úřadě poskytuje služby na odboru finančním, správním s matrikou a agendou sociálních věcí a na odboru výstavby a životního prostředí (Moravcová: 2010). 8 Stav k 31. 12. 2011, zdroj:www.czso.cz 9 Zdroj: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/vyberkatastrinfo.aspx 22

Obrázek 2 Vymezení mikroregionu Velká Bíteš 10 Celková výměra katastrálního území mikroregionu činí 12 067 ha. Obcí s rozšířenou působností je pro všechny obce mikroregionu obec Velké Meziříčí, která je od Velké Bíteše vzdálena 20 km. S Velkým Meziříčím tvoří Velká Bíteš jeden z největších mikroregionů v České republice a to mikroregion Velkomeziříčsko-Bítešsko, který zaujímá značnou část Českomoravské vrchoviny a je tvořen 55 obcemi. Jeho východní část pak zasahuje až do Jihomoravského kraje 11. Přirozenými centry mikroregionu jsou kromě již zmíněných největších obcí Velkého Meziříčí a Velké Bíteš rovněž městyse Měřín a Křižanov. 10 Zdroj: www.nahlizenidokn.cuzk.cz 11 Zdroj: http://www.mikroregionvmb.cz/mikroregion-vmb.html 23

2. 2 Přírodní charakteristika území 2. 2. 1 Morfologické a geologické poměry Zemský povrch mikroregionu má ráz mírně zvlněné pahorkatiny s výškovými rozdíly 100 m. Nejvýše položenou obcí je Heřmanov, jehož horním okrajem prochází vrstevnice 600 m n. m. Nejníže položenou obcí je Březské, které se rozkládá v nadmořské výšce 469 m n. m. Poměrně plochý reliéf krajiny je rozčleněn do dílčích plošin údolími potoků. Území Bítešska je součástí geomorfologického celku Křižanovská vrchovina a podcelku Bítešská vrchovina, která je horopisným celkem nižšího řádu ve východním okraji Českomoravské vrchoviny. Jedná se o plochou vrchovinu složenou z krystalických břidlic (zejména ruly) a vyvřelin, místy lze nalézt ostrůvky mořských neogenních usazenin. Plochý povrch vrchoviny je pak dobře přizpůsoben odolnosti hornin - kdy místy jsou uchovány hluboké tropické zvětraliny 12. Podhorský reliéf Českomoravské vrchoviny byl vytvořen geologickými procesy ve čtvrtohorách. V nynějším stadiu vývoje má krajina území mikroregionu typické znaky zmlazené paroviny. Hlavní součástí geologické stavby jsou krystalické břidlice náležící do dvou regionálních geologických celků. Východně od Velké Bíteše se rozkládá moravikum s horninami, jejichž stáří kolísá od starohor až po prvohory. Na západě pak vystupuje velmi rozsáhlý starohorní komplex nazývaný moldanubikum. Tvář krajiny v území je měněna působením člověka, kdy na tomto území lze zemědělské osídlení klást do 12. století. Podle typu využití se jedná o krajinu lesozemědělskou. Dlouhodobá činnost člověka postupně rozčlenila krajinu na obdělávaná pole, pastviny a louky, přičemž méně hodnotné půdy a svažité pozemky zůstaly zalesněny. Mikroregion Velká Bíteš má povahu krajiny kulturní. Najdeme zde plochy hustě osídlené a zastavěné (5 % katastru), intenzívně zemědělsky využívané (40 % zabírá obdělávaná půda, 10 % pastviny a louky, 5 % sady a zahrady), lesnicky využívané (40 % povrchu), dopravně využívané (silnice, dálnice D1) a hustou síť nadzemních i podzemních inženýrských vedení 13. 12 Zdroj: Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina, 2008 13 Zdroj: Regionální učebnice Bítešsko 24

Obrázek 3 Geologická mapa okolí Velké Bíteše 14 2. 2. 2 Pedologické poměry Matečnými horninami půd na území mikroregionu jsou v naprosté většině zvětralé krystalické břidlice moldanubika a moravika a vyvřelé horniny třebíčského masívu. Nalezneme zde v menší míře i sprašové a nivní hlíny kvartérního stáří. Mezi nejrozšířenější půdní typ patří hnědé půdy jílovito-písčité a detritické se značným podílem úlomků navětralých hornin a nízkým obsahem humusu. Mocnost svrchního horizontu hnědých půd kolísá od 25 do 40cm 15. V prameništích potoků a na mírných svazích se vytváří slabě oglejená hnědá půda, která je těžší, ulehlá a hůře propustná. Dochází zde ke značnému kolísání vlhkosti a objevuje se v ní žlutě až hnědě zabarvený horizont obohacený hydroxidy železa. Na návějích sprašových hlín pak můžeme najít hnědozem, která je lehčí, poréznější a má větší mocnost humózního horizontu. V údolních nivách potoků Bitýšky, Bílého potoka, Chvojnice, Jasinky a Haldy se vyskytují nivní oglejené půdy. 14 Zdroj: http://www.zsbites.cz/priroda/cz/prirodni-pomery.htm 15 Zdroj: tamtéž 25

2. 2. 3 Hydrologické poměry Území je pramennou oblastí se sítí drobných toků. Probíhá jím též rozvodí mezi povodím řek Svratky na severu a Oslavy na jihu. Do Svratky se vlévá potok Bitýška, Bílý potok a Halda s přítoky Březinkou, Libochůvkou a Blahoňovkou. Přítoky Oslavy pak jsou potoky Chvojnice, Pucovský potok a Jasinka. Množství vody v tocích kolísá podle ročních období. V mnoha místech jsou toky regulovány napřimováním popřípadě zatrubňováním. Nejvýznamnějšími potoky jsou Bílý potok a potok Bitýška, který je pravostranným přítokem Bílého potoka. Bílý potok pramení v nadmořské výšce 605 m n. m. mezi obcemi Skřinářov a Heřmanov a ústído Svratky. Protéká rybníky na území obce Vlkova Osová. Délka jeho toku je 33,5 km a plocha povodí 113,7 km 2. Potok Bitýška pramení ve výšce 595 m n. m. u obce Sviny, protéká Osovou Bitýškou, Velkou Bíteší a u Křoví se vlévá do Bílého potoka. Plocha jeho povodí je 39,4 km 2 a délka jeho toku je 17,3 km 16. Obrázek 4 Potok Bitýška při odtoku z Třídvorského rybníka 17 Na území mikroregionu se nachází i rybníky a nádrže, které patří mezi významné krajinné prvky. V povodí Bílého potoka se nachází soustava rybníků, které najdeme v oblasti od obce Skřinářov až po Vlkov. V okolí Velké Bíteše se pak rozprostírá devět rybníků, z nichž největší je rybník Silnický s výměrou 2ha. Na potocích jsou vybudovány i malé nádrže, které mají za úkol zachytávat přívalové vody. Díky využití dotačních programů došlo v posledních letech k budování nových vodních ploch ve Křoví, Nových Sadech či Velké Bíteši nebo k jejich revitalizaci. Většina vodních ploch je využívána k chovu ryb a rekreaci. 16 Zdroj: Regionální učebnice Bítešsko 17 Zdroj: Pokud nebude uvedeno jinak, obrázky pocházejí z vlastních zdrojů autorky. 26

2. 2. 4 Klimatické poměry Obrázek 5 Nově vybudovaný rybník u obce Nové Sady Většina území mikroregionu spadá podle Quitta (1971) do klimatické oblasti MT6, která je charakterizována normálně dlouhým až dlouhým létem, které je mírně vlhké. Přechodné období je normální až dlouhé s mírně teplým jarem a mírným podzimem. Zima je rovněž normálně dlouhá, chladná a suchá s normálním trváním sněhové pokrývky. Území patří do Velkomeziříčského bioregionu, na jeho podnebí má proto zásadní vliv poloha ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny, který se projevuje zvláště v jeho jihovýchodní části, kde je podnebí mírně suché (Culek, 1996:197). Průměrné roční teploty se pohybují mezi 7 8 C, nejteplejším měsícem je červenec a nejchladnějším leden. Roční úhrn srážek činí 650 700 mm. Nejvíce srážek (až 400 mm) spadne v hlavním vegetačním období, které trvá od dubna do konce září. Nejvíce jasných dní bývá v měsíci září a v zimním období. 2. 2. 5 Biogeografické poměry Území mikroregionu spadá do submontánního vegetačního stupně, kdy v potenciální vegetaci převažují acidofilní bučiny a v nivách podél vodních toků luhy (Culek, 1996:197). Původní vegetaci zde v současnosti najdeme pouze ve formě fragmentů či při okrajích lesa. 27

Pro území je typický vysoký podíl monokulturních smrkových lesů a orné půdy, která je většinou scelena do velkých lánů s absencí rozptýlené zeleně. Nejčastěji pěstovanými plodinami jsou především obilniny (pšenice, ječmen), dále řepka a kukuřice. Přirozenou náhradní vegetaci reprezentují na mezofilních stanovištích ovsíkové louky 18, které se v území nachází pouze okrajově a tvoří přechod k aluviálním psárkovým loukám 19 a vlhkým pcháčovým 20 loukám. Aluviální psárkové louky mají v území největší zastoupení především jako doprovodný porost potočních niv. Vlhké pcháčové louky se vyskytují pouze mezi pramennými stružkami nad Královským rybníkem a jako drobné terénní deprese na psárkových loukách podél Bílého potoka 21. V území převažuje běžná fauna hercynského původu s počínajícími východními vlivy ve vysoce zkulturněné krajině (Culek, 1996:198). Celková druhová diverzita fauny v území je průměrná. Určující postavení v zastoupení fauny mají druhy vázané na lesní prostředí, jako jsou z ptáků: králíček obecný, červenka obecná, hýl obecný či brhlík lesní. Ze savců: srnec obecný, prase divoké, kuna lesní, jezevec lesní a liška obecná. Z drobných savců: myšice lesní, rejsek obecný a veverka lesní. Významnými pro výskyt ptactva a obojživelníků jsou početné vodní plochy v území. Na člověkem obdělávaných plochách (polích a loukách) se vyskytují například: zajíc polní, rejsek obecný, koroptev polní, křepelka polní či skřivan polní. 2. 2. 6 Ochrana přírody Na území mikroregionu se nachází 3 maloplošná zvláště chráněná území. Jedná se o přírodní památky Olšoveček a Heřmanov a Přírodní park Údolí Bílého potoka. Přírodní park Údolí Bílého potoka byl vyhlášen v roce 1978 a je tvořen hlubokými, převážně zalesněnými místy a skalnatým údolím Bílého potoka s lučními enklávami. Park se z větší části nachází v Jihomoravském kraji, táhne se od Veverské Bitýšky až k obci Křoví. Lesní porosty jsou zejména dubo-habrové, na suťových svazích se vyskytuje i buk, jedle a lípa. Bílý potok je lemován břehovým porostem z olší s příměsí jasanů, vrb, kalin a klenů. 18 Mezi nejběžnější druhy patří ovsík vyvýšený, ovsík pýřitý, psárka luční, kopretina bílá, kakos luční apod. 19 Typickými druhy jsou kostřava luční, psárka luční, lipnice luční, ostřice dvouřadá apod. 20 Najdeme zde blatouch bahenní, pomněnku bahenní, violku bahenní, ostřici obecnou apod. 21 Zdroj: www.zsbites.cz/priroda/cz/rostlinstvo.htm 28

V jeho povodí nalezneme několik starých mlýnů a usedlostí a též osadu Šmelcovna, která je proslulá každoročním vítáním jara 22. Přírodní památka Olšoveček byla vyhlášena v roce 1989 a předmětem ochrany jsou vodní a mokřadní biotopy s výskytem zvláště chráněných druhů organizmů 23. Nachází se v rozsáhlém lesním komplexu Košíkovského lesa 0,5 km jihovýchodně od obce Jindřichov. Mírné svahy zde narušují mělká údolí s pramennými struhami potoků. Útočištěm ohrožených druhů ryb a obojživelníků je dvojice čistých lesních rybníčků a úsek písčitého Pucovského potoka mezi nimi. Mezi nejvýznamnější rostliny patří ostřice prodloužená či řeřešnice hořká. Z živočichů tu žijí například čolek velký, rak říční či střevle potoční. Přírodní památka Heřmanov byla vyhlášena v roce 1978 pro ochranu unikátního mineralogického naleziště tzv. heřmanovských koulí (antofylit s vložkami flogopitu). Jedná se tedy o zajímavé mineralogické naleziště na styku dvou hornin, známé unikátními útvary zvanými heřmanovské koule 24. Nachází se v remízku a přilehlých ladech u Heřmanova. Nebezpečí pro památku představuje neoprávněný sběr minerálů. Obrázek 6 Přírodní památka Heřmanov Na území mikroregionu najdeme i památné stromy. Jedná se dvě lípy srdčité ve Skřinářově. Dosahují výšky cca 28 metrů a obvod jejich kmenů činí 302 a 330 cm. 22 Zdroj: www.lesymb.cz/chranena-uzemi.html?id=150 23 Zdroj: www.dedictvivysociny.cz/priroda 24 Zdroj: http://www.dedictvivysociny.cz/priroda/zvlaste_chranena_uzemi-11/prirodni_pamatka-39/?id=507 29

Zvláštností těchto lip je fakt, že tvoří jednolitou kompaktní korunu, která z větší vzdálenosti navozuje pocit, že zde stojí pouze jeden strom 25. Dále se na území mikroregionu přirozeně vyskytují chráněné druhy rostlin a živočichů. Doposud je zde znám výskyt přibližně 70 zvláště chráněných druhů organismů 26. Z rostlin zde můžeme najít například všivec mokřadní, který patří do kategorie silně ohrožených druhů nebo prstanatec májový či vemeník dvoulistý patřící do kategorie ohrožených druhů. Z živočichů, kteří spadají do kategorie kriticky ohrožených, zde najdeme kudlanku nábožnou či různé druhy netopýrů. Ze silně ohrožených druhů se zde vyskytuje tesařík zavalitý, škeble rybniční, mlok skrvnitý, vydra říční apod. 2. 3 Socioekonomická charakteristika území Vzhledem k omezenému rozsahu mojí práce se nemohu věnovat jednotlivým obcím mikroregionu detailně, proto se zaměřím především na významné skutečnosti a zajímavosti, které se v každé z nich vyskytují. 2. 3. 1 Historický vývoj oblasti Osídlení mikroregionu je velmi staré. První písemné zmínky o jednotlivých obcích se objevují již od 12. století. Velká část obcí mikroregionu spadala v průběhu své historie pod osovské panství 27. Jan Tiray (1900:108) v roce 1900 o Osové píše: Ves a zámek Osové jest středem jediného panství, které leží celé v okrese. Tvoří o sobě katastrální obce, k níž náleží zámek, dvůr, hospodářská stavení, hospoda a sýpka. Samotná osada Osová vznikla kolem opevněného sídla - hradu. Ten v roce 1638 vyhořel a poté byl přestavěn na zámek, který pak vystřídal celou řadu majitelů (Malý, 2000). V 17. století pod osovské panství spadaly obce Osová, Osová Bitýška, Borovník, Milešín, Vidonín, Březí, Skřinářov, Ondrušky, Rozseč, Vlkov a Nová Ves. Hlavním městem osovského panství byla Osová Bitýška, jejíž dějiny jsou s dějinami zámku Osová a jeho majitelů úzce spjaty. Osová Bitýška byla v minulosti velmi dlouho obcí zemědělskou. Žilo zde i mnoho obchodníků se zemědělskými plodinami (vejce, 25 Zdroj: http://www.skrinarov.wbs.cz/pamatne-lipy.html 26 Zdroj: Regionální učebnice Bítešsko 27 Osada Osová je nyní místní částí Osové Bitýšky. 30

máslo apod.), které nakupovali od pěstitelů a jezdili je prodávat do Brna (Malý, 2000:10). Původní agrární charakter obce stále slábne v souvislosti s úpadkem zemědělské výroby a faktu, kdy značná část obyvatel musí denně vyjíždět za prací do větších a vzdálenějších měst. Nyní je Osová Bitýška největší venkovskou obcí v mikroregionu. V těsném sousedství Osové Bitýšky se nachází obec Záblatí. Dělícím prvkem je potok Bitýška. Dějiny obou obcí spolu úzce souvisí. Záblatí však bylo v minulosti součástí panství náměšťského ne osovského. V roce 1867 bylo v rámci reorganizace dosavadní zastaralé feudální struktury Záblatí odděleno od Osové Bítýšky a vytvořilo samostatný správní celek (Koukola, 2008). Součástí Osové Bitýšky bylo Záblatí i v letech 1973 1990, poté opět získalo samostatnost. Další částí osovského panství byl Vlkov, který je od osady Osová oddělen pouze železničním náspem. Přirozenou hranici obce tvoří rybník Vlkovák, který byl zbudován v roce 1526 jako poslední z celé osovské rybniční soustavy. Obyvatelé obce si přivydělávali výrobou tyček do moravských vinohradů 28. Do osovského panství patřila i obec Skřinářov, která vznikla vyloučením z Osové Bitýšky v roce 1881. K obci náleží i hájenka Rohy, která byla původně zámečkem hraběnky Haugwitzové. Po její smrti se začala využívat jako fořtovna. Většina obcí mikroregionu vznikla jako zemědělské usedlosti, které se postupně rozšiřovaly. Příkladem je obec Březí, o níž je první písemná zmínka z roku 1348. Původně se zde nacházel zemanský statek, který byl postupně dělen, a tím vznikla celá vesnice 29. Zemědělský charakter obcí je zřetelný z uspořádání vesnic, kdy k domům přináležely zahrady a hospodářská stavení. V současnosti již tato původní funkce není natolik patrná a většina obcí má především obytnou funkci. Obec Milešín byla v minulosti zapadlou obcí, ze které vedla jediná sjízdná cesta pouze od obce Březí. Dalšími cestami byly pouze polňačky, po kterých se dalo přepravovat jen koňskými povozy. Obrázek 7 Komín bývalého pivovaru v Heřmanově 28 Zdroj: Regionální učebnice Bítešsko 29 Zdroj: tamtéž. 31

Děti z Milešína docházely do školy v Heřmanově, což byla zejména v zimě strastiplná cesta. Často musel některý z majetnějších rodičů pomoci sáněmi taženými koňským spřežením. Kompenzací nákladů mohly tehdy být výpalky (krmný odpad při výrobě lihu), které se vozily cestou zpátky z heřmanovského lihovaru (Koukola, 2008). Heřmanov vznikl s největší pravděpodobností ve 13. století jako kolonizační ves. Jejím lokátorem byl Hermann a vznikla na místě vymýceného lesa. Doslovný překlad německého názvu obce by byl Heřmanova Paseka 30. Spolu s Novou Vsí, Vidonínem a Radňovsí tvoří dnes Heřmanov jakoby náhrdelník rozprostřený po okružní silnici, na němž jsou jednotlivé obce umístěny jako korálky v téměř pravidelném rozestupu 1 km (Koukola, 2008). Občanům obce Radňoves zůstala až do dnešních dob přezdívka kolomazníci, která vznikla v důsledku toho, že se v obci vařila kolomaz. Za kolonizace vznikla i obec Rozseč, jejíž název pochází pravděpodobně z lesní seče. Tedy ves vznikla na místě lesa, který musel být vymýcen. V průběhu 16. století ves pravděpodobně zanikla a obnovena byla v roce 1617. Tiray (1900: 115) k tomu poznamenává: Tam, kde říkají nyní na pustým, severně Rozseče, lze viděti posud rozvaliny zdí a základů. I staří lidé vypravují, že slýchávali od svých předků, na tom místě že stával hrad, který asi ve válkách (kterých nevědí) byl ztroskotán. Obec Březké je nejníže položenou osadou mikroregionu. Rozkládá se v nadmořské výšce 469 metrů. První písemná zmínka o obci je z roku 1349. Do jejího katastru spadá i osada Krevlice, do které v minulosti docházeli občané obce na robotu. Rozkládal se tu tehdy Krevlický dvůr. Obrázek 8 Areál Krevlického dvora v současnosti 30 Zdroj: www.hermanov.info 32

Nedaleko od Krevlic se nachází Nové Sady. Obec měla až do roku 1924 název Nebštych, který se mezi starousedlíky v mikroregionu dodnes používá. V roce 1900 došlo v obci k ničivému požáru, a jelikož měly domy především slámové střechy, lehlo popelem 29 z 34 domů. Tato událost zapříčinila vznik sboru dobrovolných hasičů v roce 1907 31. Druhou největší venkovskou obcí mikroregionu je obec Křoví, o níž se první písemná zmínka objevuje v roce 1371. V minulosti se zde těžila železná ruda. Díky údolní poloze se zde vyskytovalo také několik mlýnů. V současnosti je Křoví moderní vesnicí s bohatým kulturním a sportovním životem i s rozvinutou infrastrukturou (Koukola, 2008). Mikroregionální centrum oblasti Velká Bíteš má rovněž velmi starou historii. První zmínky o osadě se objevují již v roce 1240. V roce 1302 během války Václava II. s Albrechtem Rakouským byla osada téměř zničena. Na původním místě osady bylo vystavěno na počátku 15. století městečko, které bylo v roce 1408 povýšeno na město. Udělením městských práv se jen potvrdilo to, co již bylo skutečností Bíteš byla střediskem obchodu a řemesel a tím se výrazně odlišovala od okolních obcí (Kotík, 1994). Po získání statutu města plnila Velká Bíteš funkci hospodářského a správního střediska svého širokého zázemí. Období rozkvětu a největší prosperity Velké Bíteše lze zařadit do 16. stol., kdy se rozvíjela řemesla a obchod. Měšťané měli samosprávu v čele s purkmistrem a konšely, soudili hrdelním právem, opevnili město i kostel a vystavěli radnici. Rovněž se v městě pořádaly trhy, vařilo se pivo a též vybíralo mýto. V průběhu třicetileté války napadly Velkou Bíteš armády švédského krále a město bylo tvrdě poničeno. Význam a vliv Velké Bíteše v důsledku těchto událostí zásadně upadal. Dalším negativem, který vedl k výrazné redukci obyvatel města, bylo tažení saských a pruských vojáků přes město v roce 1742. Došlo k zavlečení chorob, které si vyžádaly život asi tří stovek bítešských obyvatel, a díky tomu žilo tehdy v Bíteši jen něco málo přes 800 obyvatel. V roce 1776 navíc došlo k velkému požáru, který uspíšil zmenšování významu města tím, že se obec výrazně zadlužila (Zduba, 2008). Postupný návrat na původní pozice silného centra celého regionu přineslo Velké Bíteši až oživení průmyslové výroby v průběhu 19. století. V roce 1877 zprovozněna tkalcovna, která však zanikla v roce 1910. Důvodem byly především nevhodné přírodní poměry, protože Velká Bíteš nemá řeku ani nerostné suroviny, s výjimkou cihlářské hlíny a kamene. 31 Zdroj: Regionální učebnice Bítešsko 33

Do vzhledu Velké Bíteše se podepsaly světové války, především ta druhá. V posledních dnech 2. světové války došlo k vybombardování a následnému vyhoření asi tří desítek domů. Války se především úbytkem obyvatelstva podepsaly na více obcích v mikroregionu. Skutečnou hospodářskou a sociální revoluci Velké Bíteši přinesla až výstavba prvního průmyslového závodu v roce 1950 (Zduba, 2008). Jednalo se o První Brněnskou strojírnu, která tak přinesla do venkovského města řemeslníků, živnostníků a zemědělců zcela nový hospodářský prvek a to technicky náročnou tovární strojírenskou výrobu. 2. 3. 2 Významní rodáci Obec Heřmanov je rodištěm brigádního generála Václava Ždímala, který se zde narodil 29. června 1890 v rodině učitele 32. Bojoval v obou světových válkách. Po okupaci v roce 1939 byl zapojen do formující se Obrany národa jako velitel Oblastního velitelství Morava východ. Vytvořil velmi dobře zpravodajsky a organizačně fungující odbojovou složku. V prosinci 1939 byl za svoji činnost zatčen a vězněn. 13. dubna 1942 byl v Berlíně odsouzen k trestu smrti za přípravu velezrady. Při soudním přelíčení vzal veškerou vinu na sebe, čímž ostatním souzeným odbojářům zachránil život. Byl popraven 2. září 1942. V říjnu roku 1946 mu byla udělena hodnost divizního generála in memoriam. V jeho rodišti mu byla 5. srpna 2012 odhalena pamětní deska na obecním úřadě. Obrázek 9 Pamětní deska v Heřmanově 32 Zdroj: www.hermanov.info 34

Vlkov byl rodnou vsí cestovatele Františka Poledny Vlkovského (1877 1951). Ačkoliv bylo dříve povinností nejstaršího syna zůstat na rodném statku a hospodařit, jeho dobrodružná povaha a touha po poznání dalekých krajů ho donutila své místo přenechat mladšímu bratrovi (Koukola, 2008). Procestoval Sibiř, Čukotku, Kamčatku a pobýval v Číně i Japonsku. Jeho poznávací a zřejmě i obchodní aktivity přerušila válka a revoluce v Rusku. V místech, která procestoval, sbíral a následně odesílal různé předměty do sbírek českých a moravských muzeí. Některé exempláře byly k vidění v Moravském zemském muzeu v Brně na výstavě Lidé Sibiře, která byla zahájena 20. 6. 2001. Z místní části Velké Bíteše, Pánova, pocházel advokát Vilém Veleba (1870 1956). Jeho jméno je spojeno především s městem Znojmem, kde se hned po příchodu zapojil do řad bojovníků za záchranu české menšiny. V roce 1906 založil Znojemskou matici, v roce 1907 vydával český časopis Moravský jih. Podílel se zde rovněž na zachování českého školství. Pro tento účel zakoupil dům ve Hvězdově ulici. Založil dívčí školu Vlasta a koupil dům na dnešním Komenského náměstí pro obchodní školu. Byl rovněž předsedou národního výboru a vládním komisařem města v roce 1918 33. Z Velké Bíteše, jakožto mikroregionálního centra, pochází značné množství významných osobností z různých oborů lidské činnosti. Z důvodu rozsahu práce zmíním pouze některé. Velká Bíteš byla rodným městem Karla Kotíka (1870 1962). Kotík působil jako řídící učitel na pětitřídní obecné škole ve Velké Bíteši. Věnoval se rovněž vlastivědné činnosti. V průběhu druhé světové války pečoval o muzejní sbírky a městský archiv. Též předsedal muzejnímu spolku. V letech 1929 1945 vedl kroniku města. Ve funkci kronikáře jej v roce 1945 vystřídal jeho synovec Mgr. Jaromír Kotík, který kroniku Velké Bíteše vedl až do roku 1998, kdy se jí vzdal ze zdravotních důvodů (Kříž I., Hájek J., 2008). Za svou celoživotní práci byl oceněn v roce 2006 čestným občanstvím města Velká Bíteš. Dalším významným rodákem byl Tiray Jan Kapistrán (1858 1925), který ve Velké Bíteši působil jako učitel. Během svého pobytu ve městě uspořádal městský archiv a postupně vydal několik knih zabývajících se historií bítešského regionu. Jedná se například o knihy Dějiny města Velké Byteše (I. a II. díl), Smolná kniha bítešská nebo Vlastivěda okresu bytešského, na které spolupracoval s Ladislavem Zavadilem. Dlouho usiloval o zřízení městského muzea, které bylo založeno podle jeho návrhu v roce 1925. Ačkoliv během života působil i v jiných obcích, podle jeho přání je pohřben na hřbitově ve Velké Bíteši. Jeho jméno nese střední odborné učiliště, založené v roce 1999 (Kříž I., Hájek J., 2008). 33 Zdroj: http://www.znojmocity.cz/vilem-veleba-judr-advokat/d-1221/p1=1002 35

Obrázek 10 Náhrobní kámen Jana Tiraye ve Velké Bíteši Ve Velké Bíteši se narodil i architekt a výtvarník Leopold Seka (1864 1921). Ve svém oboru byl uznávaným odborníkem, působil například v Budapešti. Zabýval se rovněž projektováním městských i šlechtických staveb s osobitým výtvarným řešením 34. Po návratu ze zahraničí se projevil jako vlastenec, když vytvořil několik obrazů města. Nakreslil také plakáty či návrhy kulis pro různé spolky. Některé z nich jsou dodnes k vidění ve sbírkách bítešského muzea, stejně jako jeho ručně kreslené vtípky a dopisy přátelům. Jeho podobu pak zachytil na bustě u starého hřbitova sochař Lubomír Lacina. 2. 3. 3 Urbanismus a stavební vývoj mikroregionu Z hlediska zařazení území do oblasti lidové architektury mikroregion Velká Bíteš spadá do oblasti Horácka. To podle Knoppa (1994) zabírá území Českomoravké vrchoviny a je dále děleno na České a Moravské Horácko. Mikroregion poté spadá do Moravského Horácka. Horácko je historicky mladým sídelním územím, které bylo kolonizováno během 13. století vnitřní kolonizací a ve 14. století došlo k dosídlení německou kolonizací. Nejtypičtějším půdorysným typem těchto vesnic jsou lesní návesní vsi či vsi řadové, jejichž půdorys je vlivem horského terénu často nepravidelný. Uprostřed návsi bývá často kaplička a rybník. Území je oblastí roubeného dřevěného domu, který byl v nižších pásmech nahrazen zděným. Architektura domu pak byla dána především dvojicí štítů, které byly propojeny roubenou stěnou nebo zdí s vraty a vrátky. Výrazným a osobitým motivem výzdoby domu 34 Zdroj: Regionální učebnice Bítešsko 36

je též řemeslnické zpracování, skladba a výzdoba dřevěných vrat a dveří. Většina domů má také předzahrádky, které byly oploceny tyčkovým plotem, upevněným do kamenných sloupků nebo pilířů, často v celé délce překrytým šindelovou střechou. Struktura obcí mikroregionu je velmi heterogenní. Je zde možno nalézt obce návesního, shlukového i ulicového typu. V současnosti je původní struktura obcí povětšinou doplněna o ulicovky novodobé zástavby. Příkladem může být obec Milešín na obrázku. V minulosti se jednalo o obec tvořící širokou náves s domy roztroušenými, jednak štíty, jednak průčelím na náves (Tiray, 1900). Dnes se původní osídlení rozšířilo o několik uliček s novou zástavbou. Stále se zachovala původní zemědělská orientace obce. Obyvatelé Milešína stále obhospodařují větší či menší pozemky, přičemž větší zemědělci, kteří vlastní mechanizaci (traktory či kombajny) pomáhají ostatním 35. V okolí obce je stále možno vidět stádo skotu či ovcí. Obrázek 11 a 12 Historické 36 a současné 37 uspořádání obce Milešín Typickou obcí s ulicovou strukturou je část obce Velká Bíteš, Jindřichov, o které Tiray (1900:94) píše: domky tvoří jedinou dlouhou ulici, jsou vesměs štíty do ní obráceny, a každý stojí v zahrádce, stodoly jsou při domích. Oproti minulosti se půdorys obce příliš nezměnil. Došlo pouze k přestavbě většiny domů, které jsou nyní do ulice postaveny okapovou stranou. Záhumenky jsou doposud obhospodařovány místními. Nově do obce přibyly výrobní haly společnosti Labara s. r. o., které byly vybudovány místo dvou kravínů, víceúčelové hřiště s umělým povrchem a dětské hřiště. 35 Zdroj: www.milesin.wbs.cz 36 Zdroj: www.archivnimapy.cuzk.cz 37 Zdroj: www.googlemaps.cz 37

Obrázek 13 Struktura obce Jindřichov 38 Centrum mikroregionu Velká Bíteš bylo původně obehnáno hradbami. Městské opevnění vznikalo zřejmě v průběhu 15. století. Skládalo se z obvodových hradeb a tří bran s ochrannými příkopy a padacími mosty. Z náměstí vybíhaly dvě ulice opačným směrem a dvě v pravém úhlu, které končily u kostela s malým prostranstvím (Tiray, 1900:31). Za potokem na jihu města navazovala na Velkou Bíteš samostatná obec Janovice, která se postupem času stala součástí města (Zduba, 2007). Centrem města je historické jádro, které bylo v roce 1991 prohlášeno městskou památkovou zónou s vzácně neporušenou urbanistickou koncepcí. Tvoří je podélné prostorné náměstí vroubené měšťanskými domy, z něhož vybíhají dvě ulice ke kostelu, který dominuje tomuto uskupení. V důsledku růstu města byl výrazně poničen hradební systém středověké Obrázek 14 Historické uspořádání města Velká Bíteš 39 38 Zdroj: www.mapy.cz 39 Zdroj: www.archivnimapy.cuzk.cz 38

Bíteše. Byly zbořeny tři hradební brány a hradby byly postupně znehodnocovány výstavbou hospodářských budov v zázemí domů na obvodu historického středu. Do dnešních dnů se tak dochoval jen nepatrný zbytek původního opevnění, avšak názvy ulic Pod Hradbami a Na Valech připomínají jejich dřívější existenci. Obrázek 15 Městská památková zóna ve Velké Bíteši Většina obcí byla v minulosti zaměřena na zemědělství, čemuž odpovídá rozložení budov na pozemcích jednotlivých majitelů. Nachází se zde obvykle dům, hospodářská stavení a zahrádky se zahradami s ovocnými stromy či políčky. Větší lány polí se často rozprostírají na záhumenkách. Vzhledem k neustálému poklesu zájmu o zemědělskou výrobu a naopak neutuchajícímu zájmu o bydlení na venkově se dnes často záhumenky stávají místem pro rozšiřující se zástavbu obcí. Převládajícím typem zástavby jsou rodinné domy, přičemž ty pocházející ze staré zástavby mají často příslušné hospodářské zázemí, které je typické pro obce venkovského charakteru. Nová výstavba rodinných domů již s hospodařením ve větším měřítku nepočítá, proto se omezuje pouze na rodinné domy se zahrádkami či zahradami. Nová výstavba často nerespektuje tradiční vzhled obce, spíše je jakýmsi kompromisem mezi touhou života na venkově a dostupných financí. Zejména ve větších obcích mikroregionu jsou už k vidění bytové domy. Pro rozvoj obcí je důležitá dostupnost bydlení, které může být lákadlem pro nové obyvatele. Většina obcí tedy počítá s výstavbou nových domů. Příkladem může být obec Březské, které nabízí k prodeji stavební parcely nebo obec Záblatí, která má připravenou obytnou zónu pro 31 rodinných domů, včetně inženýrských sítí i komunikací (Koukola, 2008). Přípravné práce byly započaty v roce 2006 a v současnosti již probíhá výstavba. Záblatí se v roce 2000 zúčastnilo soutěže Vesnice roku a bylo v krajském kole 39

ohodnoceno Spolkem pro obnovu venkova, svazu měst a obcí ČR a Ministerstvem pro místní rozvoj čestným diplomem za aktivní práci při obnově venkova 40. Obrázek 16 Vytyčení prostoru pro novou zástavbu v obci Záblatí 41 2. 3. 4 Aktuální využití území K hlavním krajinotvorným činnostem v rámci mikroregionu patří zemědělství, doprava a bydlení. V území jednoznačně převažuje zemědělská půda, která zabírá 60,8 % z území. Jedná se tedy o typicky venkovské území. Zemědělská půda je tvořena převážně scelenými lány polí, které jsou obhospodařovány zemědělskými podniky v daném katastru. V blízkosti obcí je možno vidět menší políčka většinou na záhumenkách, která jsou doposud obhospodařována drobnými zemědělci. Lesní půda v mikroregionu zabírá 30,2 %, jedná se převážně o jehličnaté monokultury, kdy původní vegetaci je vidět často jen na okrajích lesa. Na lesním majetku v části mikroregionu hospodaří Lesní družstvo svazu obcí s.r.o., které zahrnuje obce Křoví, Záblatí, Vlkov, Březské, Níhov, Osová Bitýška a Velkou Bíteš 42. Zastavěné území představuje 1,4 % území. Jeho plocha je jen o málo větší, než rozloha vodních ploch. V mikroregionu se nachází velké množství rybníků, které většinou slouží 40 Zdroj: http://www.obec-zablati.cz/ 41 Zdroj: www.googlemaps.cz 42 Zdroj: www.ldso.cz 40

k rybářským účelům. Mnohé z nich jsou v letních měsících využívány jako přírodní koupaliště a v jejich blízkosti se nachází chatové oblasti. Tabulka 2 - Struktura půdního fondu mikroregionu, zdroj: www.czso.cz Druh pozemku Výměr (ha) Podíl v území mikroregionu (%) Zemědělská půda 7501 60,8 Lesní půda 3730 30,2 Vodní plochy 142 1,2 Zastavěné plochy 174 1,4 Ostatní plochy 790 6,4 Celkem 12337 100 2. 3. 5 Zemědělství V kraji Vysočina má zemědělství tradičně významné postavení. Ačkoli jsou zdejší přírodní podmínky podprůměrné (nadmořská výška a sklonitost pozemků snižují produkční schopnost půd), pro některé zemědělské komodity a činnosti je území Vysočiny optimální (produkce brambor, olejnin, pastevní chov skotu) 43. Území mikroregionu je řazeno do bramborářské výrobní oblasti, pro kterou je typické pěstování konzumních, průmyslových a sadbových brambor a převážně krmných obilnin. V nižších polohách se pěstuje řepka. Pro zemědělství na území mikroregionu je i po složitém období transformace typický velkovýrobní způsob hospodaření. Matrici krajiny tvoří orná půda. Enklávy jsou tvořeny prvky rozptýlené zeleně, které se v krajině vyskytují přirozeně, či byly vytvořeny uměle v rámci ÚSES. Koridory jsou pak stromořadí, vodní toky či větrolamy. Území je převážně venkovského charakteru, kdy převládá bydlení v rodinných domech, které často mívají zahrady, jež tvoří 1,7 % plochy mikroregionu. Louky a pastviny zabírají 6,8 % území a slouží k pastvě dobytka nebo senoseči. 43 Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/charakteristika-kraje-vysocina-2102.html#zem 41

Tabulka 3 - Rozdělení zemědělské půdy dle využití, zdroj: www.czso.cz Druh pozemku Výměra (ha) Podíl v území (%) Orná půda 6305 51,9 Zahrady 190 1,7 Sady 40 0,4 Louky a pastviny 826 6,8 CELKEM 7361 60,8 Napříč mikroregionem s půdou hospodaří velké zemědělské podniky i drobní zemědělci. Mezi velké zemědělské podniky patří následující 44 : Agro Skalka sídlí v obci Křoví a zabývá se rostlinnou i živočišnou výrobou. Agrodružstvo Hříškov sídlí v obci Nová Ves a zabývá se rostlinnou výrobou kombinovanou se živočišnou. Bikos BIO s. r. o. sídlí ve Velké Bíteši a zabývá se rostlinnou výrobou, živočišnou výrobou, produkcí chovných a plemenných zvířat a využitím jejich genetického materiálu, úpravou, zpracováním a prodejem vlastní produkce zemědělské výroby a hospodařením s vodou pro zemědělské a lesnické účely. Agro Záblatí a. s. sídlí v obci Záblatí a předmětem činnosti je rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví a pěstování zeleniny, hub, okrasných rostlin, léčivých a aromatických rostlin, rostlin pro technické a energetické užití na pozemcích vlastních, pronajatých, nebo užívaných na základě jiného právního důvodu, popřípadě provozovaná bez pozemků. Dále pak živočišná výroba zahrnující chov hospodářských a jiných zvířat či živočichů za účelem získávání, zpracování a výroby živočišných produktů, chov hospodářských zvířat k tahu a chov sportovních a dostihových koní. Družstvo Heřmanov sídlí v Heřmanově a předmět činnosti je stejný jako u Agra Záblatí a. s. 44 Zdroj: www.eagri.cz 42

NIVA a. s. sídlí ve Vlkově a zabývá se rostlinnou výrobou, živočišnou výrobou, výrobou osiv a sadby a úpravou, zpracováním a prodejem vlastní produkce. V mikroregionu se provozuje i ekologické zemědělství 45, a to konkrétně na Ekofarmě Pospíšilových v městské části Velké Bíteše, Holubí Zhoři. Jedná se o malou rodinnou farmu s chovem skotu, ovcí, koz, prasat a drůbeže. Pěstují se zde obiloviny, zelenina a okopaniny. Farma také nabízí vyjížďky na koni a výcvik jezdectví. Druhým ekologicky hospodařícím subjektem je pan Jaroslav Mach z Osové Bitýšky, který obhospodařuje soukromé hospodářství o celkové výměře 75 ha. Chová masný a mléčný skot a prasata. Pěstuje brambory, obiloviny, luskoviny a zeleninu (mrkev, petržel, červenou řepu, tuřín, gigant, cibuli a v omezeném množství patizon, cukety a dýně) a ovoce (jahody). Praktikuje též prodej produktů ze dvora. 2. 3. 6 Průmysl Největší nakupení průmyslové výroby je v centru mikroregionu, Velké Bíteši. V okolí města se nachází 4 průmyslové zóny. Mezi největší zaměstnavatele v mikroregionu patří: PBS Velká Bíteš a.s., jejíž aktivity jsou zaměřeny na služby a výrobky, které mají dobrou technickou úroveň a jejich předností je jednoduchá konstrukce, nenáročnost na obsluhu a údržba spojená s vysokou spolehlivostí. Firma je tradičním výrobcem vysokootáčkových strojů pro letectví a energetiku. Dále dodává své výrobky do automobilového průmyslu, zdravotnictví, sklářství, ekologie, kryotechnického a jaderného průmyslu. Společnost je divizně uspořádána dle jednotlivých výrobků a jejich technického rozvoje. ITW Pronovia s. r. o., která vyrábí díly ze vstřikovaných plastů a montované podskupiny těchto dílů. Divize Stamping se poté zabývá výrobou hlubokotažných kovových komponentů. Building Plastic nabízí rolovací systémy v oblasti výplní stavebních otvorů. Tyto produkty jsou na trhu nabízeny pod ochrannou značkou MINIROL. 45 Zdroj: http://www.ekovysocina.cz/biofarmy-na-vysocine.html 43

AG FOODS, která sídlí v městské části Košíkov a podniká v oblasti vývoje, výroby a distribuce nápojových směsí. LABARA sídlící v městské části Jindřichov a zabývající se obráběním elektroizolačních materiálů, kovů a plastů na CNC strojích. I v ostatních obcích mikroregionu lze nalézt průmyslové provozy. V Březském sídlí firma Bata wood s. r. o., která provozuje pilařskou výrobu. V Osové Bitýšce se nachází firma Alfa scrap s. r. o., která vykupuje třísky a špony barevných kovů, olověný, niklový a ostatní kovový odpad. Sídlí tu i společnost HPK Metal s. r. o., která se zabývá obráběním kovů. Kovovýrobě se ve Vidoníně věnuje i firma Laub, s. r. o., jež navíc prodává hutní materiál a montuje ocelové konstrukce. Ve Vlkově pak najdeme AJV ENERGO a. s. opravující a rekonstruující turbíny včetně zabezpečení výroby náhradních dílů. Vyrábí také náhradní díly pro energetická zařízení. Do katastrálního území Křoví pak zasahuje výhradní ložisko stavebního kamene, je zde stanoven dobývací prostor (DP) Křoví, který je ze zákona považován za chráněné ložiskové území. Lom se rozkládá v lokalitě Bítešská horka, v jižní části katastru. Obrázek 17 Lom v obci Křoví 44

2. 3. 7 Občanská vybavenost a služby U obcí v mikroregionu je velký rozdíl, co se občanské vybavenosti a služeb týče. Je to dáno heterogenitou oblasti. Většinou platí, že s rostoucím počtem obyvatel, roste nabídka služeb a občanské vybavenosti. Obecní úřad se nachází v každé obci. Co se liší, jsou úřední hodiny. Ty jsou ve většině obcí jedenkrát týdně v průměru dvě hodiny. Výjimkou jsou dvě největší obce mikroregionu Křoví a Osová Bitýška, které mají úřední hodiny dva dny v týdnu. Ve Velké Bíteši je úřad otevřen denně. Všechny obecní úřady, kromě obce Březí, jsou kontaktními místy Czech Point. Vlastní poštu mají obce Heřmanov, Křoví, Osová Bitýška, Velká Bíteš a Vidonín. Kostel či kaple se nachází v každé obci, kromě Skřinářova a Záblatí 46. Hřbitovy mají obce Březí, Heřmanov, Křoví, Osová Bitýška a Velká Bíteš. Kulturní dům na pořádání společenských akcí mají všechny obce vyjma Záblatí, Skřinářova, Rozseče, Radňovsi, Milešína a Křoví. Kulturní dům je mnohdy suplován tělocvičnami či klubovnami. Knihovna je v provozu minimálně jeden den v týdnu v obcích Březí, Březské, Heřmanov, Křoví, Osová Bitýška, Velká Bíteš, Vidonín a Vlkov. Ve Velké Bíteši se nachází i Domov důchodců. Zvláštním případem je Záblatí, které těsně sousedí s Osovou Bitýškou, proto zde absence mnoha služeb občanské vybavenosti není tak zásadní, jelikož jsou velmi dobře dostupné v těsně sousedící obci. Obrázek 18 Kostel Panny Marie v Březí 46 V současnosti se kaple nenachází ani v obci Milešín. V únoru 2013 zde došlo k nehodě automobilu Technických služeb města Velká Bíteš, které narazilo do milešínské kaple. Ta měla po srážce natolik narušenou statiku, že musela být zbourána. Obyvatelé Milešína se rozhodli, že svépomocí vystaví kapli novou. Ku pomoci jim budou i Technické služby města Velká Bíteš, které nehodu způsobily (Zdroj: měsíčník Exit 162, březen 2013). 45

Obchod s potravinami či smíšeným zbožím se nachází v každé obci. Hospody najdeme v obcích Březí, Březské, Heřmanov, Křoví, Nové Sady, Osová Bitýška, Skřinářov, Vidonín a Vlkov. Z ostatních služeb najdeme například v Heřmanově krejčovství či přípravné práce pro stavby, v Milešíně truhlářství nebo v Osové Bitýšce kadeřnictví. Nejširší nabídka těchto služeb je poté ve Velké Bíteši, kde se nachází šest obchodů s potravinami, pekárna, tři vinotéky, dvě uzenářství, čtyři cukrárny a kavárny, pět restaurací, dvě drogerie, dvě prodejny obuvi, tři obchody s textilem, tři obchody s elektronikou, tři zlatnictví a stříbrnictví, hračkárnu, kovomat, tři obchody se zeleninou a ovocem, prodejnu čajů, čtyři kadeřnictví, masáže, kosmetiku, solnou jeskyni apod. Dále zde najdeme třináct hospod, dva hotely a možnost ubytování v privátních pokojích. Obrázek 19 Budova hospody ve Vidoníně 2. 3. 8 Technická vybavenost a dopravní infrastruktura Technická vybavenost obcí je opět velmi různá. Elektrická a telekomunikační síť je dostupná ve všech obcích. Plynofikována je většina obcí vyjma Březí, Milešína, Nové Vsi a Rozseče. V současnosti se jedná o výstavbě bioplynové stanice v areálu zemědělského družstva (BIKOS s.r.o.) ve Velké Bíteši. Energie vznikající provozem této stavby by mohla využívat například blízká mateřská škola. Vodovod je zaveden ve všech obcích kromě Křoví. Splašková kanalizace chybí v obcích Březí, Březské, Heřmanov, Milešín, Nová Ves, Nové 46

Sady, Radňoves, Rozseč, Skřinářov, Vlkov a Záblatí 47. Čistírna odpadních vod se nachází v obcích Velká Bíteš, Křoví a Osová Bitýška. Ve Křoví se nachází kořenová čistírna odpadních vod. Tato čistírna se od roku 1993 nacházela i v Osové Bitýšce a byla první svého druhu na Moravě 48. Kořenové čistírny odpadních vod oproti klasickým čistírnám lépe zapadají do krajiny a využívají pro čistění přírodní procesy podobné těm, které probíhají v mokřadech a vodních nádržích při využívání biologického samočisticího efektu a následné filtrace přes porézní půdní prostředí (Malý, 2000:111). Mikroregion je zásobován vodou z Mostišťského oblastního vodovodu. Noční osvětlení je ve všech obcích mikroregionu. Na katastrálním území Osové Bitýšky se nachází skládka odpadu, kam se ukládají odpady kategorie O (ostatní odpad). Odpady se dále ukládají na k tomu určených místech, kterých je v mikroregionu dostatek. Velkoobjemný, nebezpečný i tříděný odpad je možno uložit na místo sběrného dvora, který se nachází ve Velké Bíteši a provozují ho Technické služby Velká Bíteš spol. s. r. o. Tato firma se rovněž stará o svoz plastů, papíru a od 1. 4. do 30. 11. i o svoz biologicky rozložitelného papíru. Tyto služby zajišťuje pro obce, se kterými má uzavřenou smlouvu, ale i ostatní obce mají možnost služby využívat po objednání. Hlavní dopravní tepnou v mikroregionu je dálnice D1, která prochází územím v blízkosti Velké Bíteše. Díky tomu je mikroregion poměrně snadno dostupný. Zároveň je však také ohrožen dopravními komplikacemi, které dálnici provází. Zvýšená dopravní zátěž se negativně projevuje zejména na stavu silnic. Územím dále vede silnice první třídy I/37, čtyři silnice druhé třídy a devatenáct silnic třetí třídy. Mikroregionem prochází též železnice, konkrétně trať číslo 250 (Havlíčkův Brod Brno Břeclav). Zastávky najdeme v obci Osová Bitýška a Vlkov. Část mikroregionu je součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Konkrétně se jedná o obce Vidonín, Milešín, Heřmanov, Nová Ves, Radňoves, Rozseč, Křoví a Velká Bíteš. Autobusové zastávky v obcích jsou zastřešené. Hlavním dopravním centrem je opět Velká Bíteš, odkud je nejlepší spojení do větších měst i do okolních obcí. Využít je možno též cyklostezky, kterými je území protkáno. Jsou poměrně dobře značené a většina z nich je v dobrém stavu. 47 Zdroj: http://mesta.obce.cz/ 48 V nedávné době byla tato čistírna přebudována na mechanicko-biologickou. 47

Obrázek 20 Autobusová zastávka v obci Radňoves 2. 3. 9 Zdravotnictví a školství Zdravotnická střediska najdeme pouze ve Velké Bíteši a v Osové Bitýšce. V Osové Bitýšce ordinuje každý všední den praktický lékař a zubní lékaři. Pediatr je zde dostupný dva dny v týdnu. Ve Velké Bíteši jsou lékařské služby soustředěny převážně do budovy polikliniky. Minimálně jednou týdně tu ordinují praktičtí lékaři, pediatři, zubaři, ORL, kožní lékaři, oční lékař, ortoped, internista s DIA ambulancí, gynekoložka a chirurg. Dále je zde dostupná psychiatrička, rehabilitace a fyzioterapie, rentgen, logopedická poradna a laboratoř klinické biochemie. Mimo polikliniku v obci ordinuje neurolog a oční optik. Mateřské školy se nachází v obcích Březí, Vidonín, Osová Bítýška, Křoví a Velká Bíteš. Ve Velké Bíteši jsou mateřské školy dvě a jejich kapacita je i tak nedostatečná. Také v Osové Bitýšce v současnosti řeší nedostatečnou kapacitu míst v mateřské škole. Základní školy se pak nachází v Heřmanově, Křoví, Osové Bitýšce a Velké Bíteši. Ve Velké Bíteši se dále nachází i Speciální základní škola. Základní škola v Heřmanově se stala v roce 2003 příspěvkovou organizací a zahrnuje první stupeň základního vzdělání (1. 5. ročník). Školu průměrně navštěvovalo 30 žáků a byla dvoutřídní s pěti ročníky. Ve školním roce 2009/2010 počet žáků klesl na 21 a škola fungovala jako dvoutřídní na výjimku. Od letošního školního roku 2012/2013 klesl počet žáků na 13, škola se stala jednotřídkou s pěti ročníky 49. Funguje zde také školní družina. Základní škola ve Křoví zahrnuje také pouze 1. stupeň základního vzdělání. Škola je provozována jako dvoutřídní, kdy jednu třídu tvoří žáci 1. 3. ročníku 49 Zdroj: www.hermanov.info 48

a druhou třídu žáci 4. a 5. ročníku. Celkem školu momentálně navštěvuje 26 žáků, převážně bydlících přímo v obci Křoví. Základní škola v Osové Bitýšce zahrnuje oba stupně základního vzdělání. Navštěvuje je okolo 200 žáků z Osové Bitýšky, Březí, Ondrušek, Ořechova, Březského, Ronova, Vlkova, Skřinářova, Záblatí, Rozseče, Milešína, Nové Vsi a dalších obcí. Ve Velké Bíteši existují také oba dva stupně základního vzdělání. Školu v současnosti navštěvuje 558 žáků z Velké Bíteše, městských částí i dalších přilehlých obcí. Škola se zaměřuje i na vzdělávání dětí v environmentální oblasti, k čemuž jí kromě různých projektů pomáhá i nově zbudovaná učebna v přírodě. Obrázek 21 Učebna v přírodě, Velká Bíteš Ve Velké Bíteši je dále možno navštěvovat Základní uměleckou školu, kde mohou zájemci rozvíjet své hudební, výtvarné, taneční či literárně-dramatické nadání. V obci najdeme také Střední odbornou školu Jana Tiraye, která nabízí vzdělání v oborech mechanik seřizovač, obráběč kovů 50, kadeřník, cukrář, kuchař čísník, elektrikář, krejčí, prodavač a zedník. Aktuálně ji navštěvuje přes 200 studentů. 2. 3. 10 Cestovní ruch, rekreace a sport Území mikroregionu návštěvníky láká mnoha přírodními i historickými zajímavostmi. Rekreační potenciál tkví v kvalitě přírodního prostředí Vysočiny. Zejména menší obce 50 Výhodou pro absolventy oboru obráběč kovů je garance uzavření smlouvy ve společnostech PBS se sídlem ve Velké Bíteši, kde v průběhu studia vykonávají praktický výcvik. 49

mikroregionu jsou obklopeny přírodním prostředím. Lákadlem se zejména v létě stávají lokality s vodními plochami, u kterých jsou na mnoha místech menší chatové osady. Mezi největší rekreační zónu patří Tři Dvory, které se rozkládají na katastrálním území Osové Bitýšky nebo chatovou oblast u Holínkovského rybníka. Lokalitu Tři Dvory lze označit z hlediska ekologické stability za jednu z nejhodnotnějších. Území nabízí možnosti aktivní rekreace koupání, cykloturistiku či pěší turistiku. V této oblasti je též potenciál na rozvoj dalších služeb, například vybudování penzionu. Obrázek 22 Třídvorský rybník V katastrálním území Osové Bitýšky rovněž nalezneme zámek Osová, který je v současnosti v rekonstrukci. K zámku patří i barokní sýpka, která je nyní přeměněna na galerii a každoročně tu probíhají různé výstavy. Obrázek 23 Zámek Osová Obrázek 24 Galerie Sýpka I ostatní obce nabízí možnosti zajímavých výletů do okolí. V Březském se pod rybníkem Halda nachází zajímavý kamenný útvar zvaný Býčí skála. Milešín nabízí 50

rekreační možnosti u Holínkovského rybníka. U Heřmanova se nachází přírodní památka Heřmanov. A také okolím prochází Naučná stezka Svatá hora 51, kterou vytvořily Lesy ČR. Další naučná stezka Už ty mlýny doklapaly prochází v okolí Vlkova, Křoví a Velké Bíteše a mapuje mlynářskou historii oblasti. V informačním centru ve Velké Bíteši je možno si vyzvednout tištěného průvodce, kde jsou veškeré informace k 19 zastavením, které jsou v terénu označeny pouze čísly 52. U Nových Sadů se nachází památná borovice ve směru k rybníku Korbel. V Jindřichovském lese najdeme přírodní památku Olšoveček. Radňoves se může pochlubit historickou hasící technikou ruční čtyřkolovou zápřahovou stříkačkou, která je doposud funkční. Obrázek 25 Památná borovice u Nových Sadů Mikroregion je protkán sítí cyklostezek, které jsou poměrně dobře značené a ve většině případů sjízdné. Okolím Velké Bíteše prochází i hippostezka, která vede z Velké Bíteše přes Křoví (povoznictví p. Jiřího Sedláka se zaměřením na agroturistiku), Vlkov (koňská stanice Ivy Zemanové zaměřena rovněž na agroturistiku), Osovou (koňská stanice Ing. Dany Ruskové provozující agroturistiku a letní tábory) zpět do Velké Bíteše 53. V území se nachází také množství studánek. Jsou tu dobré podmínky pro houbaření, pěší turistiku a v zimě pro lyžování. Také v mikroregionu najdeme řadu architektonických památek. Patří k nim již zmiňovaný zámek Osová s Galerií Sýpka, ale také městská památková zóna, která se nachází v okolí náměstí ve Velké Bíteši. Rovněž sakrální stavby v obcích jistě stojí za zhlédnutí. V okolních polích lze narazit na drobné sakrální objekty (Boží muka, kříže, kapličky), které vkusně dotváří celkový charakter krajiny. Největší ubytovací kapacity se nachází ve Velké Bíteši, odkud je možno vyrážet na výlety po okolí. V ostatních obcích se ubytovací kapacity objevují poskrovnu, zejména 51 Svatá hora je také známým křesťanským poutním místem, ke kterému se váže pověst o svaté Zdislavě, která se zde zachránila před rozzuřeným medvědem poté, co proti němu žehnala znamením kříže. 52 Zdroj: www.bitessko.com 53 Zdroj: www.mikroregionvmb.cz 51

ve formě chatových oblastí v blízkosti vodních ploch. Chatová osada je například nedílnou součástí obce Skřinářov. Rozkládá se v lesích okolo Holínkovského rybníka a jedná se o 75 chat, které byly vystavěny převážně v 70. 80. letech 20. století 54. Rovněž součástí obce Heřmanov je chatová oblast, která čítá 52 chat. Potenciál rozvoje rekreace a cestovního ruchu tedy tkví právě v okolí vodních ploch, kterých je v mikroregionu poměrně dost. Otevírá se tu prostor pro realizaci staveb, které by umožnily celoroční využívání rekreačního potenciálu oblasti. Také co se stravování týče, jsou nejlepší podmínky ve Velké Bíteši, kde se nachází několik restaurací. I v ostatních službách jasně dominuje Velká Bíteš. Z hlediska sportovního využití je téměř v každé obci mikroregionu dostupné minimálně travnaté hřiště, v různě udržovaném stavu a rybníky či hasičské nádrže, které je možno v zimě využívat k zimním sportům. V obcích Nové Sady, Osová Bitýška, Skřinářov, Velká Bíteš a Vlkov jsou také tenisové kurty. Obrázek 26 a 27 Tenisové kurty v obci Nové Sady a Skřinářov V Osové Bítýšce se nachází nově zbudovaná víceúčelová sportovní hala, kterou je možné si pronajmout. Víceúčelové hřiště nabízí také Heřmanov, Křoví či Velká Bíteš. Dětská hřiště se nachází opět v téměř každé obci mikroregionu buď samostatně, nebo v rámci mateřských škol. Ve Velké Bíteši je možné v zimě využívat zastřešeného zimního stadionu a celoročně pak sportovní haly u staré sokolovny či tělocvičny u Základní školy. V rámci Spartaku Velká Bíteš je tu provozováno velké množství sportů volejbal, nohejbal, florbal, aerobik, zumba, zdravotní cvičení, gymnastika, judo, cvičení pro rodiče s dětmi, badminton, stolní tenis a další. Dále je tu provozována posilovna a dvě fitcentra. 54 Zdroj: www.skrinarov.wbs.cz 52

Obrázek 28 a 29 Dětská hřiště v obci Nová Ves a Rozseč 2. 3. 11 Kulturní a spolková činnost Kulturní a spolkový život v obcích je poměrně bohatý. Každoročně se téměř ve všech obcích konají poutě v době svátků patronů sakrální stavby přítomné v obci. Zajímavou tradiční událostí je pouť svaté Panny Marie Karmelské, kdy je její socha nesena mladými dívkami oblečenými v bílém šatě za doprovodu hudby z Vidonína, přes Radňoves, Novou Ves až do farního kostela v Heřmanově, kde je poté slavena slavnostní mše svatá 55. Obce v mikroregionu jsou rozděleny do pěti farností 56. Do farnosti Březí spadá obec Březí, Březské a Rozseč. Farnost Heřmanov u Velké Bíteše zahrnuje Heřmanov, Milešín, Nová Ves, Radňoves a Vidonín. Ve farnosti Osová Bitýška najdeme Osovou Bitýšku, Skřinářov, Vlkov a Záblatí. Do Velkobítešké farnosti spadá Velká Bíteš a Nové Sady. Poslední farností je Křoví. Farnosti také žijí bohatým kulturním životem. Pořádají koncerty, besedy či výstavy. A každoročně jsou pro děti školou povinné připravovány farní tábory. Dalšími kulturními akcemi, které v průběhu roku aktivně probíhají v obcích, jsou ostatky, vítání jara, pálení čarodějnic či plesy, které mají pod patronací různé níže zmíněné spolky a sdružení. Ve větších obcích probíhají během roku i různé koncerty či výstavy. Hlavní akcí roku v mikroregionu jsou pak tradiční Bítešské hody s rychtářem a právem, které probíhají každoročně v první polovině září. Jedná se o největší folklórní událost na středním Podhorácku. Hodování trvá sedm dní od středy, kdy je slavnostně postavena mája a otevřeny hodové sklípky, které vznikají ve dvorech či podzemí některých měšťanských domů, do další středy, kdy se mája kátí a sklípky se zavírají. Hlavním 55 Zdroj: The guide of Microregion Velkomeziříčsko-Bítešsko 56 Do uvedených farností patří i ostatní obce v okolí. Z hlediska práce však nepovažuji za důležité je zmiňovat. 53

pořadatelem je klub kultury města, program a organizaci zajišťuje ve spolupráci se skupinou svobodných dívek a chlapců, kteří tvoří chasu. Na hodovém dění se podílí rovněž řada místních spolků, institucí, živnostníků a žije jím celé město i přilehlé okolí. Součástí hodů je i folklórní festival Setkání na Podhorácku a různé výstavy o historii území, kultuře či spolkové činnosti. Udržování folklóru má ve Velké Bíteši mnohaletou tradici a podílet se na jeho zachování mohou různé věkové kategorie občanů ve specifikovaných folklórních skupinách (Bítešánek, Sluníčko, Bítešan starší či Bítešan 20). Obrázek 30 Hody ve Velké Bíteši 57 Ve všech obcích mikroregionu je aktivní Sdružení dobrovolných hasičů. A objevují se i jiné spolky jako je myslivecké sdružení, rybáři, zahrádkáři, včelaři, senioři nebo fotbalisté, kteří se v průběhu roku podílí na pořádání různých akcích. V Březském navíc funguje sdružení Na Parku, které vedou místní ženy pro děti i ostatní obyvatele obce 58. V Osové Bitýšce existuje Mateřské centrum, kde se rodiny učí vhodně využívat volný čas. Ve Křoví se na rozvoji kultury podílí Kulturní spolek. Ve Velké Bíteši existuji mimo již zmíněných ještě Bonsai klub, Kolpingova rodina, chovatelé, svaz diabetiků či kynologický klub 59. Vážnou hudbu pak široké veřejnosti zprostředkovává Muzejní spolek. 57 Zdroj:http://www.vbites.cz 58 Zdroj: http://www.naparku.wz.cz/ 59 Zdroj: http://www.bitessko.com/hobby-zona 54

2. 4 Obyvatelstvo demografické a sociologické ukazatele 2. 4. 1 Vývoj počtu obyvatel 2. 4. 1. 1 Vývoj počtu obyvatel v letech 1869 2011 Tabulka 4 Vývoj počtu obyvatel mikroregionu v letech 1869 2011, zdroj: www.czso.cz 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Počet obyvatel 7988 8292 7946 7878 7571 7397 7294 6569 7117 7289 7819 8094 8237 8452 Počet domů 1067 1139 1188 1183 1322 1272 1388 1689 1614 1701 1777 2126 2300 2441 Počet obyvatel na 1 dům 7,49 7,28 6,69 6,66 5,72 5,82 5,26 3,89 4,41 4,29 4,4 3,81 3,58 3,46 Z uvedených dat je patrné, že počet obyvatel mikroregionu začal pozvolna stoupat až od 60. let 20. století. Do té doby je vidět mírný pokles z maximálního počtu 8292 obyvatel v roce 1880 na 6569 obyvatel v roce 1950. Na úbytku obyvatel v období mezi lety 1930 1950 se jistě negativně promítla 2. světová válka 60. Postupný vzestup obyvatelstva můžeme spojit i s otevřením nového strojírenského závodu ve Velké Bíteši. V roce 1950 zde byla vystavěna hala jakožto závod Vítkovických železáren a ještě téhož roku byla začleněna do státního podniku První brněnská strojírna Brno (Zduba, 2007:5). Zatímco počty obyvatel narůstaly až od poloviny 20. století, počet domů pozvolna vzrůstal téměř po celou dobu. Měnil se též počet obyvatel obývajících jeden dům. Z maximálního průměru (7,49) v roce 1869 se obce dostaly až na méně než polovinu (3,46) v roce 2011. Graf 1 Vývoj počtu domů a obyvatel v letech 1869 2011, zdroj: www.czso.cz 60 Například Velká Bíteš byla za války několikrát bombardována a bylo poničeno velké množství domů. 55

2. 4. 1. 2 Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých obcích mikroregionu v letech 1869 2011 Tabulka 5 Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých obcích mikroregionu v letech 1869 2011 obec/rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Březí 475 499 422 477 442 432 412 315 299 282 260 221 176 180 Březské 295 305 286 317 305 321 292 219 200 193 176 242 239 197 Heřmanov 338 362 342 357 332 308 273 263 258 278 241 224 210 210 Křoví 500 584 543 543 516 516 503 500 551 555 549 536 523 565 Milešín 208 245 212 180 169 203 186 132 144 132 96 81 76 81 Nová ves 223 268 227 204 209 221 228 184 211 204 158 157 181 170 Nové Sady 194 195 192 211 204 194 216 173 176 160 162 146 188 191 Osová Bitýška 783 716 783 817 838 814 806 735 785 838 779 801 810 869 Radňoves 231 217 216 196 187 167 149 130 124 125 122 113 108 107 Rozseč 179 180 174 176 155 151 150 129 114 111 129 121 114 91 Skřinářov 287 287 289 315 300 273 256 265 262 234 218 194 146 136 Velká Bíteš 3406 3527 3361 3237 3126 3046 2992 2807 3217 3435 4272 4652 4889 5055 Vidonín 221 249 249 218 198 178 272 189 229 218 196 173 169 164 Vlkov 374 393 408 410 370 343 335 342 356 340 288 268 240 251 Záblatí 274 265 242 220 220 230 224 186 191 184 173 165 168 185 Zdroj: www.czso.cz Data za celý mikroregion mohou být zavádějící, protože se jedná o různorodé obce, jak z hlediska počtu obyvatel, dostupnosti i služeb. Pokud se tedy podíváme na vývoj v jednotlivých obcích mikroregionu, je zde vidět výrazné poklesy počtu obyvatel u v současnosti nejmenších obcí mikroregionu. Milešín měl ještě na počátku 20. století téměř dvě stě obyvatel, nyní počet obyvatel nedostahuje ani sta. Podobně jsou na tom i Skřinářov, Rozseč či Radňoves, jejichž počty obyvatel se také snížily minimálně o polovinu 61. V podstatě lze říci, že počet obyvatel menších obcí mikroregionu se stále snižuje. Zajímavým případem jsou Nové Sady, které nejspíše díky své výhodné poloze vůči Velké Bíteši, svůj počet obyvatel drží na téměř stabilních hodnotách a v posledních desetiletích spíše přirůstají. Třem největším obcím mikroregionu obyvatel také postupně přibývá. Křoví ve sledované době nekleslo s počtem obyvatel pod 500 a ani nikdy nepřekročilo hranici 600 obyvatel. Nyní se blíží spíše druhé jmenované metě. Osová Bitýška zvýšila počet obyvatel za posledních 30 let o 100. Počet obyvatel centra mikroregionu Velké Bíteše se z minimálního počtu 2807 v roce 1950 do současnosti téměř zdvojnásobil na hodnotu 5055 obyvatel v roce 2011. Ačkoli 61 Tuto skutečnost potvrzuje graf 2. 56

tedy z původní tabulky vývoje počtu obyvatel v mikroregionu vyplývá, že počet obyvatel neustále roste, tato tabulka ukázala, že růst není homogenní pro všechny obce mikroregionu. Stabilně rostou spíše větší obce, naopak ty menší své obyvatele spíše ztrácejí. Graf 2 Vývoj počtu obyvatel v nejmenších obcích mikroregionu v letech 1869 2011 62 2. 4. 2 Struktura obyvatelstva podle pohlaví a věku Data o současném rozložení obyvatelstva ve věkových skupinách nám dává možnost odhadovat budoucí vývojové trendy v obcích. V obcích, kde převažuje podíl postreprodukční složky nad složkou dětskou, lze očekávat, že podmínky pro růst populace přirozenou měnou budou velice omezené. Spíše se zde bude očekávat postupné snižování populace. Tabulka 6 Struktura obyvatelstva mikroregionu podle a věku, zdroj: www.czso.cz absolutní/relativní čísla 0-14 15-65 65 a více 2001 1556/19% 5657/69% 1004/12% 2011 1335/16% 5836/69% 1252/15% Data za celý mikroregion za poslední dvě sčítání lidu nám ukazují, že se zatímco počet obyvatel v produktivním věku je stále stejný, změnily se počty obyvatel v prereprodukčním 62 zdroj: www.czso.cz 57

a postreprodukčním věku. A to ve prospěch postreprodukční složky, která nyní v populaci mikroregionu představuje 15% obyvatelstva oproti 12% v roce 2001. Naproti tomu podíl prereprodukční složky se snížil z 19% na 16%. V současnosti jsou tedy obě neprodukční složky obyvatelstva téměř v rovnováze. Oba údaje kopírují současnou situaci v kraji Vysočina, kde v roce 2011 tvořila prereprodukční složka 15% a postreprodukční složka 16% obyvatelstva kraje. Tabulka 7 - Obyvatelstvo podle pohlaví, SLDB 2001 a 2011, zdroj: www.czso.cz muži ženy 2001 4094 4143 2011 4220 4218 Graf 3 Obyvatelstvo mikroregionu podle pohlaví a rodinného stavu, SLDB 2011 63 Z hlediska pohlaví převažují v mikroregionu dlouhodobě ženy nad muži, což je patrné zejména v kategorii ovdovělí/ovdovělé. Muži výrazně převyšují ženy v kategorii svobodní/svobodné, ale celkový rozdíl není takový jako v kategorii ovdovělí/ovdovělé. Tento rozdíl může být dát i faktem, že ženy se celkově dožívají vyššího věku než muži 64. 2. 4. 3 Národnostní a náboženská struktura Národnostní složení obyvatelstva mikroregionu je poměrně homogenní. V roce 2001 tvořili Češi a Moravané dohromady 96 % obyvatelstva. V roce 2011 to bylo již jen 73 %. 63 Tamtéž. 64 Naděje dožití pro ženy byla v roce 2010 80,6 let, pro muže 74,4 let. (www.czso.cz) 58

Nedošlo však ke změně ve prospěch jiné národnosti, ale zvýšil se počet nezjištěných údajů a to ze 3 % v roce 2001 na 25 % v roce 2011. V roce 2011 došlo rovněž k navýšení počtu Moravanů a to o 688 oproti roku 2001. Z ostatních národností se v mikroregionu nejvíce vyskytují příslušníci slovenské a ukrajinské národnosti. Podíl dalších národností je zanedbatelný. Příslušníci jiné než české a moravské národnosti mají téměř všichni trvalé bydliště ve Velké Bíteši. Z celkového počtu 71 příslušníků jiné národnosti jich v roce 2001 bydlelo ve Velké Bíteši 56. V roce 2011 zde pak bydlelo 45 příslušníků jiné národnosti z celkového počtu 66. Důvodem je nejspíše fakt, že ve Velké Bíteši je nejlepší možnost pracovních příležitostí z hlediska celého mikroregionu. Velký počet příslušníků slovenské národnosti se do Velké Bíteše přistěhoval spolu s rozvojem firmy ITW Pronovia a.s. Podíl obyvatel vietnamské národnosti podle mého názoru neodpovídá skutečnosti, za posledních 10 let došlo ve Velké Bíteši k rozvoji obchodu s textilem i potravinami, které jsou provozovány právě těmito občany. Tabulka 8 Národnostní složení mikroregionu, SLDB 2001 a 2011, zdroj: www.czso.cz česká moravská slovenská polská německá ukrajinská vietnamská nezjištěno 2001 6546 1384 52 1 4 10 4 236 2011 4160 2072 53 3 1 7 2 2154 V roce 2001 bylo v mikroregionu 60 % věřících obyvatel. Tento údaj byl vysoce nad celorepublikovým průměrem, který v roce 2001 činil 32,1 % věřících obyvatel. V roce 2011 pokles počet věřících v mikroregionu na 40%. Opět se ale jedná o nadprůměrný údaj. V roce 2011 byl republikový průměr religiozity 20,9 %. Oproti roku 2001 došlo i k úbytku kategorie bez vyznání a to o 9 %. Oproti tomu se navýšila kategorie nezjištěno. V roce 2001 se 57 % obyvatel hlásilo k římskokatolické církvi. Graf 4 Religiozita obyvatel, SLDB 2001 a 2011, zdroj: www.czso.cz 59

Tabulka 9 Religiozita obyvatel, SLDB 2001, zdroj: www.czso.cz věřící bez vyznání nezjištěno 2001 4916 2260 1061 z toho věřící: církev římskokatolická církev českosl. husitská českobratrská církev evangel. pravoslavná církev Svědkové Jehovovi 4674 2 21 5 11 Tabulka 10 Religiozita obyvatel, SLDB 2011, zdroj: www.czso.cz věřící bez vyznání nezjištěno 2011 3373 1494 3573 z toho věřící: církev českosl. českobratrská církev Svědkové církev římskokatolická pravoslavná církev Husitská evangel. Jehovovi 2483 5 11 5 1 V roce 2001 se k římskokatolické církvi hlásilo 57% obyvatel. V roce 2011 se jejich počet snížil o 2191 příslušníků na 29%. Procentuální zastoupení příslušníků ostatních církví v populaci je zanedbatelné. Prudký pokles příslušníků římskokatolické církve může mít více příčin. Může se zde odrážet aktuální situace ve společnosti, která se projevuje narůstající mírou sekularizace. Občané se také mohou snažit více si chránit soukromí. Nebo je samotné sčítání natolik unavuje, že se rozhodli jej bojkotovat. 2. 4. 4 Vzdělanostní struktura Graf 5 Vzdělanostní struktura obyvatelstva staršího 15cti let, SLDB 2001, zdroj: www.czso.cz 60

V roce 2001 v mikroregionu převažovali obyvatelé, kteří se vyučili či dokončili střední odborné vzdělání bez maturity. Tvořili 42% všech obyvatel starších 15 let. Dohromady obyvatelé se základním a středním vzděláním bez maturity zahrnovali 65% obyvatelstva staršího 15 let. Vysokoškolsky vzdělaných obyvatel žilo v mikroregionu v roce 2001 pouhých 7%. Projevuje se zde rozdílnost venkova oproti městům, kde obyvatelstvo se základním a středním vzděláním bez maturity tvoří 52,7% a vysokoškolsky vzdělaní obyvatelé tvoří 14,2% (Vaishar et al., 2011). Výrazně v mikroregionu nevybočovala ani Velká Bíteš, kde v roce 2001 žilo 59% obyvatel se základním a středním vzděláním a 8% vysokoškoláků. Graf 6 Vzdělanostní struktura obyvatelstva staršího 15 let, SLDB 2011, zdroj: www.czso.cz V roce 2011 došlo k výraznému posunu směrem k vyšší vzdělanosti. Obyvatel se základním vzděláním zde žilo 18% oproti 23% v roce 2001. Střední vzdělání bez maturity zde mělo 37% obyvatel. Opět došlo ke snížení oproti roku 2001 a to o 5%. Naopak o 3% přibylo středoškolsky vzdělaných obyvatel a o 2% vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. 61

2. 4. 5 Ekonomická aktivita obyvatelstva Tabulka 11 - Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle příslušnosti k odvětví, SLDB 2011 65 Ekonomicky aktivní obyvatelé 3715 zemědělství, lesnictví, rybářství 178 průmysl 1516 stavebnictví 197 velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel 353 doprava a skladování 196 ubytování, stravování a pohostinství 70 informační a komunikační činnosti 45 peněžnictví a pojišťovnictví 43 činnosti v oblasti nemovitostí, profesní, vědecké a technické činnosti a administrativní a podpůrné činnosti veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 143 vzdělávání 205 zdravotní a sociální péče 197 nezjištěno 399 173 Uvedená data jasně prokazují, že nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel mikroregionu pracuje v průmyslu. Z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel podíl průmyslu činí 41%. Tento výsledek nemůže být překvapivý z hlediska zaměření většiny podniků v mikroregionu. Vyskytují se zde převážně právě průmyslové firmy (PBS Velká Bíteš a.s., ITW Pronovia, s. r. o., Labara s.r.o. apod.). V zemědělství zůstává zaměstnáno 5% ekonomicky aktivního obyvatelstva. Nepodařilo se zjistit 11% údajů o příslušnosti ekonomicky aktivního obyvatelstva k jednotlivým odvětvím. Zbylých 40% obyvatel pracuje ve službách. 65 Zdroj:www.czso.cz 62

2. 4. 6 Nezaměstnanost v mikroregionu Tabulka 12 Nezaměstnanost v obcích mikroregionu, zdroj: http://portal.mpsv.cz nezaměstnanost (%) Leden Prosinec 2008 2011 Březí 4,2 12,5 Březské 5,8 15,4 Heřmanov 4,3 10,6 Křoví 7,9 11,8 Milešín 26,7 16,7 Nová ves 3,9 9,2 Nové Sady 8,9 8,9 Osová Bitýška 7,7 8,4 Radňoves 7,8 9,8 Rozseč 0,0 6,7 Skřinářov 10,2 13,6 Velká Bíteš 4,9 9,2 Vidonín 7,7 11,5 Vlkov 2,0 7,8 Záblatí 1,3 5,0 Míra nezaměstnanosti v mikroregionu před vypuknutím ekonomické krize v roce 2008 dosahovala průměrně 6,9%. Nezaměstnanost zde byla rozložena velmi nerovnoměrně. V Rozseči byla v danou dobu nulová nezaměstnanost, oproti tomu v Milešíně byla nezaměstnaná téměř třetina ekonomicky aktivních obyvatel. V celém okrese Žďár nad Sázavou byla v roce 2008 průměrná nezaměstnanost 5,2%. Po vypuknutí ekonomické krize došlo ke zvýšení nezaměstnanosti v okrese na 9,7% v roce 2011. V mikroregionu byla průměrná nezaměstnanost v roce 2011 10,5%. Většina pracovních příležitostí pro obyvatele mikroregionu je závislá na nabídce pracovních míst ve větších obcích. Avšak i ve Velké Bíteši, jakožto centru mikroregionu, se nezaměstnanost od roku 2008 do roku 2011 zvýšila o 4,3 procentního bodu. 2. 4. 7 Vyjížďka obyvatelstva Tabulka 13 Vyjížďka do škol a zaměstnání, SLDB 2011, zdroj: www.czso.cz Vyjíždějící do zaměstnání 1699 z toho v rámci obce 542 v rámci okresu 604 v rámci kraje 53 do jiného kraje 483 Žáci vyjíždějící denně mimo obec 580 Pro obyvatele mikroregionu jsou dobře dostupná větší města v okolí. Brno, jako město s velkou nabídkou středních i vysokých škol a pracovních příležitostí, je z Velké Bíteše dostupné po dálnici D1 do 30 minut. I četnost autobusových spojů je zde dostatečná. Několik obcí 66 mikroregionu navíc spadá do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Pokud obyvatelé vyjíždějí za 66 Konkrétně se jedná o obce Vidonín, Milešín, Heřmanov, Nová Ves, Radňoves, Rozseč, Křoví a Velká Bíteš 63

prací do jiného kraje, je jím právě kraj Jihomoravský, jehož hranice začínají 1 kilometr od Velké Bíteše u obce Přibyslavice. Opačným směrem je do 20 minut dostupné město Velké Meziříčí, které je pro obce mikroregionu obcí s rozšířenou působností. Z hlediska zabezpečení pracovních příležitostí v mikroregionu je na tom nejlépe Velká Bíteš, odkud v roce 2011 vyjíždělo do zaměstnání 46,7% obyvatel a 52,3% vyjíždělo do zaměstnání v rámci obce. Žáci nejčastěji dojíždí z místa bydliště do škol v rámci mikroregionu 67. Studenti pak vyjíždějí do škol v Brně, Velkém Meziříčí, Žďáru nad Sázavou či Jihlavy. V rámci obcí mikroregionu se střední škola nachází ve Velké Bíteši, konkrétně Střední odborná škola Jana Tiraye. 2. 4. 8 Struktura domovního a bytového fondu Tabulka 14 Struktura domovního fondu, SLDB 2011, zdroj: www.czso.cz Domy úhrnem 2442 z toho domy obydlené 1976 fondu Jak ukazuje tabulka struktury bytového ze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011, mikroregion je typickou venkovskou oblastí, kde většina obyvatel žije v rodinných domech. Rodinných domů bylo v mikroregionu v roce 2011 1859 a tvoří tak nejčastější typ bydlení obyvatel. Tento způsob bydlení rovněž ukazuje na zemědělskou minulost oblasti, kde zejména v menších obcích jsou dodnes k vidění pozůstatky zemědělských usedlostí z minulosti (dnes již zřídka využívané). Současné rodinné domy pak stojí na místech těch minulých či jsou na nich nastavěny. domy rodinné domy 1859 bytové domy 100 soukromých osob 1748 podle obce, státu 50 vlastnictví SBD 68 132 67 První stupeň základní školy se nachází ve Křoví a v Heřmanově, oba stupně základní školy v Osové Bitýšce a ve Velké Bíteši. 68 Do této kategorie byly zahrnuty i kategorie spoluvlastnictví vlastníků bytů, bytové družstvo a kombinace vlastníků. 64

Tabulka 15 Bytový fond v obcích, SLDB 2011, zdroj: www.czso.cz počet bytů obydlené počet osob Březské 6 5 16 Křoví 14 13 45 Osová Bitýška 48 47 149 Rozseč 4 3 11 Velká Bíteš 815 767 1938 Bytové domy se vyskytují pouze v pěti obcích mikroregionu, a to 1 v Březském, 3 ve Křoví, 8 v Osové Bitýšce, 1 v Rozseči a 87 ve Velké Bíteši 69. Nejvíce obyvatel žijících v bytě má rovněž Velká Bíteš, v 767 obydlených bytech v roce 2011 žilo 1938 osob. Průměrně tedy na jeden byt připadá 2,5 obyvatele. Byty tedy nejspíše slouží mladým párům či lidem v důchodovém věku. Rodiny s dětmi, pokud jim to finanční možnosti umožní, většinou preferují bydlení v rodinném domě. V ostatních obcích, v nichž se vyskytují bytové domy, je průměrná obyvatelnost přes 3 osoby na byt. Co se vlastnictví domů týče, převažuje vlastnictví soukromých osob. Takto vlastněné domy tvoří 90% z celkového domovního fondu. 2. 5 Rozvojové dokumenty mikroregionu Územně plánovací dokumentaci pro obce v mikroregionu pořizuje obec s rozšířenou působností, kterou je pro všechny obce Velké Meziříčí a to na základě podnětu zastupitelstva dané obce. V současnosti nemají všechny obce mikroregionu územně plánovací dokumentaci vyhotovenou, je však v různém stupni jednání. Stavební zákon totiž obcím ukládá povinnost pořídit si nový územní plán do konce roku 2015. Pokud tak neučiní, nebude jim umožněna jakákoli stavební aktivita z hlediska územně plánovací dokumentace. 70 Zvláštním případem je Velká Bíteš, která má vlastního pořizovatele územně plánovací dokumentace. Územně plánovací dokumentaci mají vyhotovenou obce Nová Ves, Radňoves, Vidonín a Velká Bíteš. Územní plán mají obce Březí, Březské, Nové Sady a Vlkov, přičemž schválenou změnu územního plánu mají obce Záblatí a Křoví. V Osové Bitýšce jsou schváleny změny v zadání územního plánu. Pro obec Heřmanov se v současnosti zpracovává návrh nového územního plánu. Projednávání návrhu změny územního plánu se řeší pro obec Skřinářov a Návrh se zpracovává pro obce Milešín a Rozseč. 69 Zdroj: www.czso.cz 70 Zdroj: www.mestovm.cz 65

Obrázek 31 Stav územně plánovací dokumentace v obcích mikroregionu 71 Hlavními cíli územních plánů všech obcí je vytyčení zastavěného území, které umožňuje žádoucí rozvoj obce a zamezuje roztroušené nekontrolovatelné výstavbě. Vymezení těchto území je důležité i z hlediska nárůstu a udržování stabilní populace. S tím souvisí i další často se opakující cíl, který vymezuje nové plochy pro rozšíření občanské vybavenosti a služeb. Řeší se také dobudování technické infrastruktury (vodovodní, kanalizační a plynovodní řady). V obci Březské a Vlkov je počítáno s výstavbou čistírny odpadních vod, která by pomohla vyřešit problém s odpadní vodou. Všechny obce mají v územních plánech zabudován územní systém ekologické stability a doplnění dalších stabilizačních prvků polyfunkčního charakteru, které by měly vést ke zvýšení ekologické stability oblasti. Jedná se o stromořadí podél silnic či polních cest nebo prvky roztroušené zeleně. Jednou z nedílných součástí dlouhodobého plánování rozvoje oblasti jsou dnes strategické plány. Mikroregion jako celek žádný takový dokument zpracovaný nemá. Jedinou obcí, která má některý ze strategických dokumentů zpracovaný, je Velká Bíteš. Jedná se o Rozvojový plán města, který stanovuje základní směry rozvoje města do roku 2013. Jsou rozpracovány čtyři strategické cíle, které by měly naplnit vizi, která vidí město Velkou Bíteš jako vstupní bránu Vysočiny. Strategické cíle poté zahrnují zvýšení kvality technické infrastruktury, rozvoj lidských zdrojů, zvýšení kvality životního prostředí a zlepšení podnikatelského prostředí. Byly rovněž vytyčeny čtyři hlavní problémové okruhy. Jedná 71 Zdroj:www.mestovm.cz 66

se o kvalitní a zdravý život, kdy jde o rozvoj a zkvalitnění technické a dopravní infrastruktury, životní prostředí a bydlení. Dále se řeší sociální a kulturní oblast, rozvoj kulturních a sportovních zařízení, zkvalitnění vzdělání a prostředí pro aktivní využití volného času. Třetí okruh se zabývá cestovním ruchem a projekty zaměřenými na růst občanské vybavenosti a turistické infrastruktury. Posledním okruhem pak je podnikání a lidské zdroje, kde jde o zlepšení podmínek podnikání a lidských zdrojů, profesní vzdělávání a rekvalifikační programy 72. 2. 6 Plánované dopravní stavby v mikroregionu V blízké budoucnosti se v mikroregionu budou realizovat dvě dopravní stavby. Jednou z nich je obchvat Osové Bitýšky. Druhou z nich je oprava dálnice D1, která rovněž mikroregionem prochází. Ve Velké Bíteši by měl být také realizován projekt stavby nového autobusového nádraží. 2. 6. 1 Obchvat Osové Bitýšky Osovou Bitýškou prochází frekventovaná silnice I/37. Její nově navrhovaná přeložka přesune podstatnou část provozu ze stávajících komunikací mimo centrum obce 73. To sebou nese výrazné zlepšení životního prostředí zvláště z hlediska hluku a exhalací ze silniční dopravy. Trasa nové komunikace je vedena po zemědělských pozemcích a vyhýbá se zástavbě obce. Síť polních cest, které budou výstavbou dotčeny, bude zachována, či budou vybudovány cesty nové, aby byl umožněn vstup majitelů na pozemky. Obchvat sice dostane dopravu mimo obec, zaplatí za to však zemědělskou půdou. A nejenom tou, která bude zabrána pro samotnou výstavbu nové komunikace. Znehodnoceny budou i pozemky přímo s komunikací sousedící. Součástí stavby je i vyřešení křížení se silnicí II/390. Vznikne tu úrovňová styková kolmá křižovatka s částečným přeložením (cca 450 m) stávající silnice II/390. Dále bude stavba obsahovat podchod pro pěší, aby byla zajištěna bezpečnost osob při přechodu k železniční zastávce. Most je navrhován jako přímo pojížděný. Podchodová výška bude minimálně 2,5 metru. 72 Zdroj: Rozvojový plán města Velká Bíteš 73 Zdroj: www.rsd.cz 67

Obrázek 32 Obchvat Osové Bitýšky, zdroj: www.rds.cz 2. 6. 2 Oprava dálnice D1 Dálnice D1 je nejdelší a také nejstarší českou dálniční komunikací. Její stavba započala již v roce 1967 a nyní se nachází na konci (nebo již za ním) své životnosti. Proto se Ředitelství silnic a dálnic rozhodlo pro její modernizaci. Tento projekt se dotkne všech řidičů běžně tuto dopravní tepnu využívajících i obyvatel mikroregionu Velká Bíteš. Pro plánovanou modernizaci byla dálnice rozdělena na 21 úseků, přičemž našeho mikroregionu se týká úsek 21- exit 153 Lhotka exit 162 Velká Bíteš a úsek 22 - exit 162 Velká Bíteš exit 168 Devět křížů. Modernizace by měla probíhat za normálního provozu se zachováním dvou jízdních pruhů v každém směru jízdy, ale levý jízdní pruh bude určen jen pro vozy se šířkou do dvou metrů 74. Jako při každém omezení provozu, i zde se dá očekávat zvýšená nehodovost s následnou nutností využití jiné trasy. Je tedy možné, že dojde ke zvýšení dopravy v obcích mikroregionu, které s dálnicí sousedí. Jedná se konkrétně o Velkou Bíteš, Nové Sady a místní část Velké Bíteše, Jáchymov. Rekonstrukce dálnice D1 započne bouráním nadjezdů, které nemají potřebné rozpětí a brání tak plánovanému rozšíření dálnice. V kraji Vysočina se toto opatření bude týkat sedmi 74 Zdroj: www.novad1.cz 68

mostů, z nichž pět stojí na Velkobítešsku 75. Například most u Nových Sadů bude kompletně zbourán. Obyvatelé však budou moci využívat blízkého podjezdu dálnice. V případě, že by na jejich katastrálním území vznikl nový most, musel by být dle zákona evidován jako obecní majetek a být spravován a udržován obcí. Na takovéto výdaje by se však v jejím rozpočtu hledaly peníze jen těžko. Proto byla zvolena varianta napojení obce na blízký podjezd. Dva mosty se budou kompletně přestavovat. Vedení města Velká Bíteš se snažilo dohodnout termín prací tak, aby bylo město co nejméně zatíženo nákladní dopravou. Obrázek 33 Most přes dálnici D1 u Nových Sadů 2. 6. 3 Projekt autobusového nádraží ve Velké Bíteši Dalším projektem, který se týká dopravy, je vybudování nového autobusového nádraží ve Velké Bíteši. Jedná se o projekt Rekonstrukce Masarykova náměstí přestupní terminál Velká Bíteš. Projekt řeší především vyřešení autobusové dopravy v centru města. V současnosti je autobusová doprava soustředěna do spodní části Masarykova náměstí. Projekt počítá s přesunem autobusového nádraží kolem středové, dnes travnaté plochy. Pro tento účel bude travnatá plocha z větší části vydlážděna kvůli pohybu cestujících v prostoru mezi zastávkami autobusu. Dojde o odsunutí středové průjezdné komunikace jižně cca o 5 metrů, což umožní vjezd autobusů na horní stranu náměstí ze západní strany. Dosavadní jednosměrná doprava na horní straně náměstí bude otočena a nově vedena 75 Zdroj: http://zdarsky.denik.cz/zpravy_region/opravy-d1-odstartuje-bourani-most-u-novych-sadu-zcela-zmiziz-map-20130306.html 69

po směru hodinových ručiček. Součástí výstavby nového autobusového nádraží bude i ostatní příslušenství pro zpohodlnění čekání a zvýšení orientace. V plánu jsou přístřešky pro cestující, lavičky, informační panely, odpadkové koše, stojany na kola či prameník s pitnou vodou 76. Zeleň zabraná v důsledku přestavby bude nahrazena zelení novou i na dříve nepůvodních místech. Navíc přibude ke stávajícím dvěma kašnám nový vodní prvek, výtrysky. Obrázek 34 Projekt přestupního terminálu Velká Bíteš, zdroj: www.vbites.cz 76 Zdroj: www.vbites.cz 70

3 EMPIRICKÝ VÝZKUM 3. 1 Cíl výzkumu Cílem výzkumu je zjistit názory představitelů obcí v mikroregionu Velká Bíteš na možnosti a překážky v rozvoji jednotlivých obcí i mikroregionu jako celku. Následovat bude analýza problémů obcí, jejich řešení, úspěchy i neúspěchy. 3. 2 Strategie výzkumu a metody sběru dat Aby bylo dosaženo, co nejkomplexnějšího pojetí problematiky byl použit kvalitativní výzkum, který byl doplněn vlastním terénním šetřením. Data získaná z rozhovorů jsou konfrontována s vlastními dojmy a informacemi získanými četbou dokumentů. Rozhovory s představiteli obcí budou probíhat na základě předem připraveného rozhovoru složeného z otevřených otázek. Základní technikou sběru dat bude tedy strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami. V pořadí otázek může docházet během rozhovorů ke změně, která může vyplynout z nutnosti reagovat na aktuální situaci během dialogu s respondentem. Rovněž mohou být některé otázky z rozhovoru vypuštěny, a to tehdy, pokud již respondent data potřebná pro výzkum uvedl v některé ze svých předchozích odpovědí. Může dojít také k položení spontánních otázek, které mohou vyplynout ze situace při rozhovoru, jako doplňku ke strukturovanému rozhovoru. Rozhovory plánuji provést pouze jednou, ovšem nemohu vyloučit potřebu dodatečného dotazování při nutnosti získat doplňující informace. 3. 3 Formulace hlavní výzkumné otázky a odvozených výzkumných otázek 3. 3. 1 Hlavní výzkumná otázka Jaký je názor představitelů obcí z mikroregionu Velká Bíteš na rozvoj jejich obcí i mikroregionu samotného? 71

3. 3. 2 Dimenze a indikátory Postoj starostů k rozvoji v jejich obcích i mikroregionu budu zkoumat v následujících dimenzích: vnímání hlavních ekonomických, environmentálních a sociálních problémů obcí jejich starosty vnímání potenciálů cestovního ruchu v území uskutečňování projektů v obcích problémy s uskutečňováním projektů v obcích spádovost jednotlivých obcí k větším městům hodnocení role Velké Bíteše v mikroregionu starosty obcí hodnocení role mikroregionu při řešení problémů obcí Níže uvedené indikátory zvolených dimenzí jsem zformulovala do otázek rozhovoru, jehož závěrečná podoba je uvedena v příloze. Vnímání hlavních ekonomických, environmentálních a sociálních problémů obcí jejich starosty - aktuální hlavní problémy vesnic - prioritní aktivity obcí Spádovost jednotlivých obcí mikroregionu k větším městům - dostupnost větších měst v okolí - důležitost větších obcí při každodenních aktivitách Vnímání potenciálu cestovního ruchu v území - hlavní turistická lákadla v obcích (mikroregionu) - hlavní slabiny v oblasti cestovního ruchu - plánované projekty v oblasti cestovního ruchu v obcích (mikroregionu) - možnosti zvýšení turistické atraktivity území 72

Uskutečňování projektů v obcích - realizované/probíhající projekty v obcích a jejich zaměření - zdroje financování projektů (současných i budoucích) - hodnocení úspěšnosti realizovaných projektů Problémy s uskutečňováním projektů v obcích - problémy při uskutečňování projektů - faktory ovlivňující výběr realizovaných projektů - překážky bránící zlepšení životního prostředí v území a možnosti jejich odstranění Hodnocení role mikroregionu při řešení problémů obcí - spolupráce obcí v rámci mikroregionu při regionálním rozvoji - možnost realizace společných projektů v rámci mikroregionu - funkce mikroregionu v řešení problémů jednotlivých obcí (celého území) - možnost rozšíření spolupráce v rámci mikroregionu Hodnocení role Velké Bíteše v mikroregionu starosty obcí - postavení Velké Bíteše v mikroregionu - vnímání úlohy Velké Bíteše pro mikroregion 3. 4 Výzkumný vzorek Jelikož se mikroregion Velká Bíteš skládá ze 13 obcí, je z hlediska rozsahu mé práce nemožné obsáhnout jej celý. Proto, abych postihla hlavní problémy oblasti z různých pohledů, vybrala jsem si představitele dvou největších a dvou nejmenších obcí mikroregionu. 1. Místostarosta obce Velká Bíteš 2. Starosta obce Osová Bitýška 3. Místostarosta obce Milešín 4. Starosta obce Skřinářov 73

3. 5 Výsledky výzkumu 3. 5. 1 Vývoj po roce 1989 Na otázku, jak se vybrané obce změnily za posledních 20 let, odpověděla většina jejich představitelů, že poměrně zásadně. Pouze místostarosta Milešína ve své obci nevidí podstatné rozdíly kromě výstavby vodovodu, který byl dokončen v loňském roce. Starosta Skřinářova poukázal především na rozvoj technické infrastruktury a služeb občanské vybavenosti: U nás vlastně plyn je, elektrika je zrekonstruovaná, vodovod je, silnice jsou všechny spravený, chodník udělanej, dětský hřiště, kurty vzadu. V Osové Bitýšce došlo také k rozvoji technické infrastruktury a navíc se poměrně výrazně změnil vzhled jádra obce, kdy byla zbourána stará škola, která se nacházela na místě dnešního náměstíčka před kostelem svatého Jakuba a vzniklý prostor byl upraven jako odpočinková zóna. Podle místostarosty Velké Bíteše se obec za posledních 20 let postupně rozrůstala, kdy se jednalo především o individuální bytovou výstavbu. Největší dopad na život města však měl fakt, že zde přibylo spoustu drobných i větších firem a stávající firmy se postupně rozrůstaly. S rozvojem zaměstnanosti docházelo i k rozvoji služeb. Tato změna se posléze pozitivně dotkla i okolních obcí, protože lokální ekonomický rozvoj je vždy součástí ekonomického rozvoje regionu a zpravidla vychází z regionálního či mikroregionálního městského centra (Bernard, 2011:18). Většina změn, které se za posledních 20 let udály ve vybraných obcích, byla hodnocena kladně. Na otázku, zda existuje nějaká věc, která se v obcích nepovedla, hledali představitelé většinou odpovědi jen těžko. Starostové Osové Bitýšky a Skřinářova měli pocit, že nic zásadního, co by se v obci nepovedlo, v posledních 20 letech neproběhlo. Velká Bíteš především doposud nedokázala účinně vyřešit dopravu v obci a stavbu obchvatu, o které se mluví již několik let. V současnosti stále probíhají jednání mezi majiteli pozemků a zastupitelstvem. Stavba obchvatu je tedy dál cílem zastupitelstva. Podle místostarosty Milešína se nejvíce nepovedlo využít příležitosti ke zvelebování obce po revoluci v roce 1989. Protože vlastně dřív, voni rozdávali peníze, dávali vám je vidlama, vám je rozhazovali. A vlastně voni (bývalí starostové pozn. autorky) toho nedokázali využít, že jo. Tady ti občané byli vlastně zvyklí, že tady ta voda nějaká byla, a když jim tady nutili vodovod zadarmo, tak zastupitelstvo se usneslo, že ne. A teď ho vlastně za velký prachy musíme budovat. Takže bych řekl, že tady hodně zaspali. A kor taková malá vesnička, ta tady měla využít, když dávali jedno, tak měli jít ještě třikrát. Problém při zlepšování technické 74

infrastruktury obce je i v tom, že okolní obce, ze kterých by mohl být například veden plyn do Milešína, nemají naddimenzované potrubí natolik, aby se k nim mohl někdo připojit. I v odpovědích na otázku ohledně nejvýznamnějšího projektu, který byl v obcích zrealizován, se představitelé shodli zejména na zlepšení technické infrastruktury obcí a služeb občanské vybavenosti. V Milešíně byla nejdůležitějším projektem stavba vodovodu, ve Skřínářově plynofikace obce. Osová Bitýška, aby mohla pomýšlet na další rozvoj, musela nejprve vyřešit problém s odpadními vodami. Po výstavbě kořenové čistírny odpadních vod mohla být postavena nová základní škola. Ale co bylo v poslední době naprosto nejdůležitější, to byla samozřejmě stavba Centra kultury, sportu a zájmových činností, to je ta naše sportovní hala (starosta Osové Bitýšky). Tato hala je nejmodernějším sportovním zařízením v mikroregionu a je využívána sportovci ze širokého okolí. Navíc slouží i jako koncertní sál či místo pro pořádání plesů. Ve Velké Bíteši patřila mezi zásadní akce rovněž výstavba čistírny odpadních vod a hlavního kanalizačního řádu, plynofikace a výstavba nové Základní školy a jejího sportovního zázemí. Obrázek 35 Centrum kultury, sportu a zájmových činností, Osová Bitýška 77 Situaci v obci podle místostarosty Milešína nejvíce ovlivňují finance, respektive jejich nedostatek. Bez financí nevidí možnost zásadního rozvoje obce. Pro starostu Osové Bitýšky situaci v obcích vždy ovlivňuje aktuální budovací činnost, která na čas znepříjemňuje obyvatelům život v obci. Ve Velké Bíteši situaci v obci pozitivně ovlivňuje činnost různých spolků. Ať už to jsou sportovní nebo kulturní spolky, když řeknu hokejisti, kteří nyní se velice věnují dětem, mládeži. Bítešský hudební půlkruh. To jsou dvě takový spolkový činnosti, kterých si velice vážíme (místostarosta Velké Bíteše). Spolky se podílí na společenském 77 Zdroj:www.osovabityska.cz 75

životě ve všech obcích. Společenský život v obcích se samozřejmě liší podle velikosti. V Milešíně bývá tradičně pořádána Hubertská zábava, pálení čarodějnic a dětský den. Ve Skřinářově jsou každoročně ostatky, pouť, hody a obec také pořádá zájezdy za poznáním a kulturou. Osová Bitýška může nabídnout širší kulturní vyžití i díky nově postavenému Centru kultury, sportu a zájmových činnosti. Největším centrem kulturních akcí v mikroregionu je pak s určitostí Velká Bíteš. Co se týče výstavby, její intenzita je opět rozdílná. Nejméně se z vybraných obcí staví v Milešíně. Tato skutečnost je dána poměrně velkou odlehlostí obce od větších měst s koncentrací služeb. Ve Skřinářově se v posledních letech daří obnovovat věkovou strukturu populace díky návratu mladých rodáků. Dejme tomu za posledních pět let se tady postavilo pár novejch domů, přistěhovali se mladí, a vypadá to, že to ještě bude pokračovat (starosta Skřinářova). Pro novou výstavbu má obec v územním plánu vyčleněnou lokalitu, ve které chtěla vykoupit pozemky od soukromého vlastníka a nabízet je k prodeji. Nedošlo však k dohodě. Pozemky jsou tedy stále ve vlastnictví soukromého vlastníka, ale s lokalitou se i nadále počítá, zájemci o koupi se však musí o ceně domlouvat přímo s daným vlastníkem. V Osové Bitýšce je po dlouhé době příprav nachystána bytová zóna při vjezdu do obce ve směru od Velké Bíteše. Obec zde koupila pozemky o celkové rozloze 33 tisíc m 2 a nyní probíhá zasíťování a stavba doprovodné infrastruktury. Celkově by zde mohlo vzniknout 26 nových rodinných domů. Po zaplnění této rozvojové plochy má obec vytipovanou i další lokalitu. Co se týče Velké Bíteše, v současnosti dochází k výstavbě především rodinných domů v nově vzniklé ulici Na Výsluní a v ulici Jihlavská a Pod Spravedlností. Problémem je však nedostatek stavebních míst, které by mohlo nabídnout samotné město. Zájem o bydlení v Bíteši si myslím je velice vysoký, akorát, že samotný město nemá žádný pozemky, na kterých by se dalo stavět, takže veškerý stavební parcely jsou jako soukromých majitelů a tam ve většině případů není třeba chuť k nějaký spolupráci nebo ty podmínky, za kterých by chtěli spolupracovat jsou nějak nereálný (místostarosta Velké Bíteše). 3. 5. 2 Priority a problémy obcí Aktuální priority a problémy obcí se většinou týkají zabezpečení dostatečných služeb občanské vybavenosti a s tím související nutností hledání finančních zdrojů. Finance, jejich nedostatek a nutnost je shánět, je považováno za největší problém při rozvoji obcí. Tak odjakživa jsou největší překážkou pro rozvoj obce peníze. Protože když nejsou peníze, 76

tak nemůžete budovat (starosta Osové Bitýšky). Podobně odpověděli i představitelé obcí Milešín a Skřinářov. Nejčastějšími zdroji příjmů při realizaci různých projektů jsou pak dotace z kraje, národních i evropských zdrojů. Zde mají samozřejmě výhodu větší obce, které mají dostatečný administrativní aparát, který přípravu projektů zabezpečí. Příprava projektů je totiž administrativně velice náročná a v obcích, které vlastní administrativou nedisponují, často znamená i finanční výdaje, spojené se zadáním přípravy projektů externím firmám (Bernard, 2001:82). Prioritní při vybírání projektů je především jejich potřebnost a v neposlední řadě již zmíněné finanční krytí. V otázce ohledně hlavních aktuálních priorit obcí byla často zmiňována nutnost zlepšování služeb občanské vybavenosti a s tím spojená rekonstrukce obecních budov. Ve Skřinářově nyní řeší opravu obecního domu, v jehož zázemí sídlí obecní úřad, obchod a hospoda. Zároveň slouží jako místo pro pořádání kulturních akcí. Osová Bitýška se potýká s nedostatkem míst v mateřské školce. máme překročenou kapacitu školky téměř o 100 %. Máme ve školce 56 dětí, což je rekord, který už tady nebyl ještě nikdy a samozřejmě tolik dětí je tady na výjimku. Takže se musely udělat výjimky, byly prokonzultovány na hygieně, ale ten stav se nedá dělat dlouho na výjimky (starosta Osové Bitýšky). Problémy s mateřskou školou řeší i Velká Bíteš. V doposud využívaných prostorách je nutné udělat zásadní stavební úpravy, proto byla školka přesunuta na nové místo, které muselo být rovněž rekonstruováno. Problémem v Milešíně je nedostatečná vybavenost z hlediska využívání volného času. My jsme spíš takový sportovní, sportovně založení a musíme všude dojíždět, protože tady nic není (místostarosta Milešína). Zároveň zde chybí i dětské hřiště, které je suplováno parčíkem v obci, který se však nachází v těsné blízkosti komunikace. Obrázek 36 a 37 Parčík a dětské hřiště v Milešíně 77

V souvislosti se službami občanské vybavenosti se ve Velké Bíteši již delší dobu hovoří o možnosti výstavby bazénu, který podle Junga (2010) patří do základní občanské vybavenosti měst a obcí, stejně jako školy, kulturní zařízení nebo silnice a mnohými občany Velké Bíteše je považován za prioritní. Výstavba, provoz a údržba bazénu se hradí z obecních rozpočtů a jeho provozování není téměř v žádném případě rentabilní 78. Město proto uvažuje o alternativně v podobě výstavby koupacího rybníka 79 a v současnosti je zadán projekt na úpravu rybníka Skříňka, který by měl sloužit především pro rekreaci a vyžití rodin s dětmi. Dvě největší obce mikroregionu, Osová Bítýška a Velká Bíteš, se pak potýkají s problémy týkající se dopravní situace v nich. Velká Bíteš je ovlivněna dálnicí D1, která prochází v těsné blízkosti obce a nese sebou pozitivní i negativní dopady zároveň. V kladném slova smyslu umožňuje občanům rychlé spojení s většími městy 80. V záporném slova smyslu se podílí na znečišťování životního prostředí obce výfukovými plyny a hlukem. Velká Bíteš také stále řeší možnost obchvatu, který by vystrnadil zejména kamionovou dopravu z jejího středu. Osovou Bitýškou prochází silnice první třídy I/37, která je vysoce frekventovaná. V současnosti je tedy v řešení obchvat I/37, který měl podle původního plánu ředitelství silnic a dálnic 81 započít v dubnu letošního roku. Už to prostě bylo ve Velké Bíteši na Stavebním úřadě a máme tady jednoho člověka, který tady koupil domek, přistěhoval se semka a ten se tak zašprajcoval, že ta stavba se pozastavila a kvůli tomu musíme měnit územní plán (starosta Osové Bitýšky). Po úpravě projektu by měl být obchvat postaven. Díky tomu dojde ke zklidnění dopravy ve středu obce. Dalším projektem týkajícím se dopravy je v obci stavba dalšího obchvatu, a to silnice vedoucí od Tišnova, která slouží jako přivaděč k dálnici D1. Tady je podstatně míň zatížení, ale o to je nebezpečnější. Svádí to veškerou dopravu přes nás od Tišnova a vlastně tady totok místo, je úplně kritický, tak když se podíváte u hospody vodřený zdi a to, tam když se potkají kamiony, tak tam je to skutečně o život (starosta Osové Bitýšky). Pokud by byly oba projekty zrealizovány, obec by byla uvnitř v podstatě bez dopravního zatížení a došlo by tak ke zlepšení životního prostředí, které zde nejvíce narušuje právě doprava. 78 Provoz se neobejde bez subvencí, zpravidla z obecních rozpočtů. V případě běžného sportovního 25m bazénu hovoříme o roční dotaci ve výši cca 2-6 mil. Kč, u 50m bazénu jsou pak nutně provozní dotace okolo 20 mil. Kč (Jung, 2010). 79 V okolí Velké Bíteše se nachází 8 vodních děl, kvalita jejich vody však převážně není na koupání vhodná. 80 Nejvíce využívaným městem ležícím na D1 je z hlediska nabídky služeb, zaměstnání a studia Brno. 81 Zdroj: www.rsd.cz 78

Problémem v menších obcích mikroregionu je i nezaměstnanost. Samozřejmě ty obce na tom Heřmanovsku, tak tam mají problematický zaměstnání sehnat (místostarosta Velké Bíteše). Starosta Skřinářova upozornil také na problém dostupnosti větších měst u malých obcí: U těch malejch obcí určitě dostupnost, jako dojezdy někam, autobusy a takový, s tím se asi už ale nikdy nic nenadělá, protože ty časy, kdy jezdily autobusy každý dvě hodiny, ty jsou nenávratně pryč. Problémy malých obcí si uvědomuje i starosta Osové Bitýšky: Samozřejmě, ty malý obce úplně, ty mají ten život těžší. To si řekněme na rovinu. Protože když ta obec nemá ani školu, školku, zdravotní středisko, má jeden autobus denně, nějaký spojení, tak samozřejmě, že ta atraktivita toho bydlení a ten komfort bez toho žití v té obci. Obecně je za největší problém na venkově považována již zmíněná dopravní dostupnost, nezaměstnanost a nedostatek příležitostí ke společenskému a kulturnímu vyžití (Maříková, 2005). Co naopak mohou menší obce nabídnout, je klid, život uprostřed přírody v obklopení lesů a v porovnání s městy rozhodně levnější stavební parcely. Klid a zdravé životní prostředí jsou faktory, které jsou dnes na venkovském životě nejvíce oceňovány (Maříková, 2005). 3. 5. 3 Dopravní dostupnost a spádovost území Nejlepší dopravní dostupnost ze všech dotázaných obcí má Velká Bíteš, protože ty větší města jsou právě na ose tý dálnice. Ať je to Jihlava, Meziříčí, Brno (místostarosta Velké Bíteše). Hůře dostupná jsou pak ostatní větší města, jako je Tišnov, Nové Město na Moravě či Žďár nad Sázavou. Rovněž Osová Bitýška má spojení poměrně dobré do všech okolních větších obcí. Občané zde mohou využívat nejen autobusovou, ale i železniční dopravu, jejíž zastávka se nachází v blízkosti obce. Problém vidí starosta obce jinde: Jsme kraj Kraje Vysočina a to sebou nese samozřejmě problémy, protože spádovost, aspoň z Osové Bitýška a samozřejmě z Bíteše vím taky, není do Jihlavy, ale je do Brna, co si budeme všichni vykládat a já jsem teda krajský zastupitel a vím, že tam jim těžko vysvětlujeme, že potřebujeme prodloužit integrovaný dopravní systém, že bysme ho potřebovali dostat až k nám, aby ti študenti a ti lidi, co jezdí do práce mohli na jednu jízdenku přijet až do toho zaměstnání, popřípadě do tý školy, aby nemuseli kupovat tramvajenky a jiný věci na to MHD Brněnský. Integrovaná doprava už zajíždí do několika obcí mikroregionu. Jednou z nich je i Milešín a díky integrované dopravě se podle místostarosty dostupnost z Milešína směrem 79

na Brno zlepšila. Ve Skřinářově je k dispozici autobusová doprava přímo z obce a nejbližší železniční zastávka je od obce vzdálena 2 km. Co se týče změny v intenzitě dopravních spojů, většina představitelů obcí se shodla na tom, že podstatně ubylo autobusových spojů. Železniční spoje naopak podle starosty Osové Bitýšky přibyly. Na otázku, které město je občany obce nejvíce využíváno, byly nejčastější odpovědi Velká Bíteš a Velké Meziříčí. První jmenované zejména z hlediska pracovních příležitostí a služeb (Milešín a Skřinářov). Velké Meziříčí je pak pro mikroregion obcí s rozšířenou působností. Hlavním důvodem dojíždění je nutnost navštívit nějaký úřad státní správy. Třetím jmenovaným městem bylo Brno, které je zejména z Velké Bíteše velmi dobře dostupné a je občany využíváno z hlediska zaměstnání, studia, nákupu i kulturního vyžití. 3. 5. 4 Cestovní ruch Oblast cestovního ruchu je jako možnost rozvoje obce vnímána starosty velmi vlažně. Teoreticky možná jo, ale jako, že by tady bylo něco extra zajímavýho, to není (starosta Skřinářova). Podobně uvažují i ostatní starostové. Místostarosta Milešína vliv cestovního ruchu na rozvoj obce striktně odmítá: Tady není vůbec nic jo, jediný co jsem říkal, co by se tady dalo, aby tady bylo v Milešíně, když jsem ještě býval starostem, tak jsem říkal, možná, že je tady takovej klid, že tady postavím důchoďák. Tady fakt nic není, lautr ani kulový. Tady není fakt nic. Tady když máte rybníky, tak je to všechno soukromý, že jo, tak vás tam nikdo nepustí. Místostarosta Velké Bíteše vidí hlavní atraktivitu obce v pořádání různých akcí, které by turisty mohly přilákat. Zařadil mezi ně především hody, pouť spojenou se závody historických kol a různé festivaly, které bývají často spojeny s folklórními uskupeními v obci. Ostatní představitelé vidí atraktivitu zejména v okolní přírodě, která je vhodná k procházkám, výletům na kole či houbaření. V okolí několika obcí (jednou z nich je i Skřinářov), se nachází rekreační oblast s chatovou oblastí. V okolí Skřinářova se nachází zhruba 70 chat, ale s dalším rozšířením se již nepočítá. Většina chat má svého majitele a některé z nich jsou nabízeny k pronájmu. Celkově mikroregionu chybí pamětihodnosti, za kterými by turisté jezdili. Mezi nejvýznamnější historické pamětihodnosti, které by mohli turisty oslovit, patří zejména kostely, které se v obcích nacházejí. V katastru Osové Bitýšky to pak je ještě galerie Sýpka, kde jsou pořádány různé výstavy a zámek Osová, který je v současnosti v rekonstrukci. Podle starosty Osové Bitýšky by v zámku měla vzniknout jedna prohlídková trasa a park 80

v jeho okolí bude upraven po vzoru anglických parků. Počítá se také s vybudováním zázemí pro turisty. Právě dostatečné zázemí pro turisty je velkým problémem, který brání rozvoji turistického ruchu v mikroregionu. Kromě Velké Bíteše nejsou téměř nikde k dispozici ubytovací kapacity a doprovodné služby, které by turistům umožňovaly dlouhodobější pobyt v oblasti. Jak poznamenal místostarosta Milešína: Když chcete, aby sem přijel turista, tak aby se tady zdržel, že jo. Rovněž starosta Skřinářova vzpomenul nedostatečnou vybavenost obce z hlediska služeb cestovního ruchu: Soukromý ubytování tady nikdo neprovozuje. Byl tady dřív penzion, ale paní už umřela, takže tam už to není a ty děti bydlí v Brně, tak už sem moc nejezdí, takže to je zrušený a jediný ubytování, co tady funguje jakoby na pronájem, jsou ty chaty. Stejný problém trápí i Osovou Bitýšku, i když zde se možná blýská na lepší časy, jelikož se zde chystá výstavby nové hospody, která by zajistila minimálně komfort pro zastavení a odpočinek. Rovněž se v obci podle starosty chystá několik farmářů na provozování agroturistiky. Vlastní podnikání je pro obyvatele venkovských obcí často jedinou možností, jak realizovat ekonomickou (výdělečnou) činnost 82. A nejedná se pouze o farmáře, svého vlastnictví mohou využít také majitelé domů, chalup či zemědělských usedlostí, kteří se mohou zaměřit na ubytovací služby, které v oblasti chybí. Potenciál ke zvýšení turistické atraktivity mikroregionu vidí představitelé zejména v propojení území. Těžko tady postavíme nějakej hrad kamennej tady ze 14. století. Takže ta lokalita jako je pěkná, tady je třídvorský rybník, chatová oblast, jo to tady je, ale schází tomu taková nějaká propojenost (starosta Osové Bitýšky). Tato propojenost sítí mikroregionálních cyklostezek by měla být spojena s vytvořením map mikroregionu, které by označovaly jednotlivá zajímavá místa v oblasti. Velká Bíteš navíc do budoucna plánuje vybudování cyklostezky, která by obec propojila s Maršovem a nabídla tak obyvatelům města Brna možnost dojet podél brněnské přehrady až na Vysočinu. Tato cyklostezka by mohla být později prodloužena až do Osové Bitýšky 83. Jiné projekty zaměřené na cestovní ruch v obcích neprobíhají. 82 Zdroj: Portál na podporu rozvoje obcí, www.rozvojobci.cz 83 Spojení Osové Bitýšky s Velkou Bíteší pomocí cyklostezky je již v jednání. Trasa by vedla okolo potoka Bitýška. 81

3. 5. 5 Role mikroregionu a postavení Velké Bíteše Většina představitelů obcí si spojovala mikroregion Velká Bíteš s mikroregionem Velkomeziříčsko-Bítešským 84, do kterého všechny obce spadají. Na otázku, zda dochází ke spoluprácí obcí mikroregionu Velká Bíteš na regionálním rozvoji, odpověděli představitelé záporně. Jako takhle Bítešsko ne. To je to, všecko je to zaštítěný tím Meziříčskem. Jako samotný Bítešsko ne (starosta Skřinářova). Náznak spolupráce se ukázal spíše ve spojení několika obcí mikroregionu, které spadají do stejné farnosti: tady jakoby my Heřmanov, Radňoves, Nová Ves, to, co vlastně tady spadáme pod tu faru Heřmanovskou a Křižanovskou, tak jako mezi sebou komunikujem, jo. Když je potřeba, třeba teďka byly, opravovaly se varhany, jo, takže vlastně tady z těch jsme se všichni spojili, obce dotovali, teďka se tam vyměňovali aji lavice, jo, že se dělali nový, tak vlastně na to se všechny tady ty obce, co jsou tady ve farnosti, to se spojijou (místostarosta Milešína). Místostarosta Velké Bíteše rovněž vzpomenul na spolupráci několika obcí v rámci Lesního družstva 85, které společně obhospodařuje lesy ve vlastnictví členských obcí. V mikroregionu tedy neprobíhají žádné projekty, na kterých by se podílely všechny obce, a rovněž role mikroregionu na řešení problému obcí je zanedbatelná. Každá obec si svoje problémy řeší sama. Mikroregion nemá ani společně vypracované Strategické rozvojové dokumenty. Zároveň si ale představitelé obcí připouští možnost širší spolupráce v mikroregionu Velká Bíteš, která by se mohla zaměřit právě na již zmiňované propojení a zpřístupnění území pro návštěvníky: Na propojení území. Ono dneska už v podstatě ani jiná spolupráce není nijak potřeba (starosta Osové Bitýšky). Postavení Velké Bíteše v mikroregionu podle představitelů obcí postupně upadá. Na vině je fakt, že obec přišla o post obce s rozšířenou působností, kterou je nyní pro celý mikroregion Velké Meziříčí 86. No upadá a snižuje se, protože ty úřady, kdy obyvatelstvo mikroregionu dojíždělo do Bíteše a teď se tady vydávaly ty občanky, byly tady živnostenský obor myslím, katastrální odbor, katastrální úřad, tak to jak se to všechno stěhuje do Meziříče, tak se ten význam ztrácí. V okamžiku, kdy veškerý tady ty státní úřady tady nebudou, tak ti lidi sem budou jezdit jen za tou prací a nákupem (místostarosta Velké Bíteše). Díky postupnému stěhování úřadů státní správy do Velkého Meziříčí ztrácí Velká Bíteš možnost 84 Mikroregion byl založen v roce 2004 a patří do něj 33 obcí. 85 Lesní družstvo svazu obcí bylo založeno v roce 2008 a tvoří ho obce Křoví, Velká Bíteš, Vlkov, Níhov, Březské, Osová Bitýška a Záblatí 86 Pro zachování statutu obce s rozšířenou působností bylo v roce 2003 potřeba deset tisíc obyvatel ve správním obvodu (Zduba, 2008, s. 107). 82

poskytovat obyvatelům mikroregionu servis v podobě oněch úřadů. Ostatní představitelé obcí tento fakt vnímají velmi negativně a uvědomují si dopad centralizace státní správy na své občany. Kdyby ta Velká Bíteš měla přijít o dvojkovou samosprávu, tak by to byla velká chyba a kdyby se na to mě někdo oficiálně ptal, tak bych vždycky byl pro to, aby to tam bylo zachovaný, to řeknu na rovinu. Nemám nic proto Velkýmu Meziříčí, ale už jde jenom o to, že čím víc to centralizujeme, tím větší jsou všude zácpy, tím větší jsou prostě problémy a samozřejmě říkám, už jenom ten místopis, to znaní toho místa, který ten úředník řeší, to je prostě taky úplně jiný, než když to bude řešit někdo z Velkého Meziříčí a nebude vůbec vědět, o co jde (starosta Osové Bitýšky). Právě stavební úřad, o kterém se zmiňoval starosta Osové Bitýšky, je jedním z mála úřadů, který ještě ve Velké Bíteši zůstal. Role Velké Bíteše v mikroregionu se tedy změnila z pohledu ztráty úřadů státní správy. Nadále si však zachovává post spádového centra pro okolní obce. No jak říkám, pro nás je Bíteš přirozeně spádová (starosta Skřinářova). je to Velká Bíteš a my jsme v podstatě spádový kolem ní a využíváme těch služeb, který nám tam oni nabízí (starosta Osové Bitýšky). Velká Bíteš pro své okolí hraje nezastupitelnou roli především z hlediska pracovních příležitostí a nabídky služeb. 83

4 SWOT ANALÝZA SWOT analýza určuje silné (S z anglického strong) a slabé (W z anglického weak) stránky mikroregionu a jeho příležitosti (O - z anglického oportunity) a hrozby (T z anglického threat). Je to nástroj, který umožňuje rychlé zpracování přehledu o strategické situaci v mikroregionu. Jejím cílem je tedy identifikovat hlavní faktory, které ovlivňují daný mikroregion a na jejich základě poté vytvořit vhodné strategie, které maximálně využijí silné stránky a příležitosti v mikroregionu a zároveň minimalizují jeho slabé stránky a hrozby. 4. 1 Silné stránky Rozvinutý společenský a spolkový život Pravidelné pořádání kulturních akcí Zájem mladých lidí o rozvoj obcí Celkově nízké znečištění životního prostředí Okolní krajina vhodná k procházkám a cykloturistice Existence rekreačních oblastí Přítomnost dálnice D1 Možnost využívání železniční dopravy Hustá silniční síť mezi obcemi Dobré vztahy mezi obcemi Zázemí pro sport víceúčelové haly, hřiště, tenisové kurty 4. 2 Slabé stránky Stárnutí populace a postupné snižování počtu obyvatel v menších obcích Nízká nabídka pracovních míst mimo centrum mikroregionu Horší dopravní dostupnost z odlehlejších obcí Chybějící spojení integrované dopravy v některých obcích mikroregionu Nízká vybavenost pro služby cestovního ruchu 84

Nedobudované složky technické infrastruktury v některých obcích Absence koupaliště a znečištění ostatních vodních ploch znemožňujících jejich využití Absence nákupního centra Nedořešená dopravní situace v některých obcích mikroregionu Nedostatečné využití průmyslové zóny ve Velké Bíteši 4. 3 Příležitosti Nově budovaná odpočinková místa, tipy na výlety po okolí a naučné stezky Návaznost na mlynářskou tradici v území Rozvoj ekologického zemědělství a agroturistiky Možná užší spolupráce obcí mikroregionu Vytvoření společného formálního mikroregionu Podpora rozvoje služeb a občanské vybavenosti v obcích Snaha o návrat úřadů státní správy do Velké Bíteše Volná místa v průmyslové zóně potenciální pracovní příležitosti Propojení území sítí cyklostezek s vypíchnutím atraktivit území Vybudování (přírodního) koupaliště 4. 4 Hrozby Odchod mladých lidí z menších obcí Nezájem o bydlení v odlehlejších obcích Úpadek veřejné dopravy Zhoršující se stav veřejných komunikací Poloha na rozhraní krajů Nezájem turistů o mikroregion Odejmutí zbylých úřadů státní správy Oprava dálnice D1 Konec čerpání dotací z EU 85

4. 5 Rozvojové strategie Na základě výše uvedené SWOT analýzy, tedy popsání silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb mikroregionu se nyní pokusím vytvořit strategie budoucího rozvoje mikroregionu Velká Bíteš. Strategie jsem rozdělila do tří oddílů a to na strategii pro užitek trvale žijících obyvatel mikroregionu, strategii pro rozvoj cestovního ruchu území v území a strategii zaměřenou na zlepšení a stabilizaci přírody a krajiny. Uvedené strategie se navzájem proplétají a je třeba brát je v úvahu jako jeden celek a přikládat každé stejný význam. Rozvoj v jedné oblasti pravděpodobně kladně ovlivní ostatní oblasti a může být počátkem celkového rozvoje. 4. 5. 1 Strategie pro obyvatele mikroregionu Důležité pro stabilní rozvoj mikroregionu je udržet stávající počet obyvatel v obcích, které jsou nejvíce ohroženy odchodem mladých lidí a vytvářet kvalitní občanské zázemí, které by jim dalo důvod zůstat. Tedy snažit se dobudovat chybějící technickou infrastrukturu a rozvíjet služby občanské vybavenosti. Tento rozvoj by měl začít především ve snaze Velké Bíteše o znovunabytí postu obce s rozšířenou působností, aby tak opět mohla obyvatelům mikroregionu poskytovat služby úřadů státní správy. Občané zejména okolních obcí jsou z velké části odkázáni na dojížďku za prací. Proto je velmi důležité udržet spojení s okolními většími městy za pomoci veřejné dopravy. Jelikož je spádovost mikroregionu nakloněna spíše k Brnu, bylo by vhodné zaměřit se na prodloužení Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje do všech obcí mikroregionu. Velká část pracujících pak do zaměstnání dojíždí pomocí osobních automobilů, měl by být tedy kladen důraz na udržování co nejlepší sjízdnosti komunikací. Rozhodující pro rozvoj je také dostupnost pracovních příležitostí v mikroregionu. Dominantním zaměstnavatelem mikroregionu je Velká Bíteš, která by se měla snažit přilákat investory do prostorů průmyslové zóny u dálnice D1, která doposud není zcela obsazena. Ve všech obcích mikroregionu by mělo docházet k podpoře drobného podnikání například formou pronájmu obecních prostor či školení začínajících podnikatelů. Pro kvalitní život obyvatel je třeba zachovávat jejich soudržnost. Mikroregion má poměrně silnou základnu spolků, které se podílejí na společenském životě. I nadále by jim obce měly vycházet vstříc a podporovat je při pořádání různých společenských a kulturních akcí. Podpora by měla směřovat i do spolupráce mezi obcemi samotnými. Z hlediska využití 86

volného času by bylo vhodné v menších obcích, kde často chybí sportovní plochy, vytvořit hřiště, které by sloužilo jak dětem, tak i dospělým ke sportovním aktivitám a zaměřit se na kvalitu vodních ploch určených ke koupání. 4. 5. 2 Strategie pro turisty Ačkoliv mikroregion nenabízí žádné významné pamětihodnosti, cestovní ruch může být při správném směřování možností k jeho rozvoji. Základem pro přilákání a udržení turistů v oblasti je dostatečná nabídka kvalitních služeb a zázemí, tedy ubytovací a stravovací zařízení. Takovýto servis prozatím v mikroregionu nabízí pouze Velká Bíteš, která v informačním centru nabízí i propagační materiál s nabídkou výletů do okolí. Takovýto leták by mohl být rozšířen o ostatní obce mikroregionu, které by se tak dostaly do povědomí turistů. Nedostatek ubytovacích a stravovacích zařízení ve většině obcí mikroregionu může být příležitostí pro rozvoj výše zmíněného drobného podnikání. Mikroregion byl původně zemědělskou oblastí, podnikání by se tedy mohlo zaměřit na rozvoj ekologického zemědělství spojeného v současné době populární agroturistikou. V okolí Velké Bíteše směrem k obci Křoví se nachází v krásné přírodě několik mlýnů. Mohlo by být zajímavé přestavět jeden z mlýnů na penzion a využívat ho jako ubytovací a stravovací zařízení. O vytížení penzionu by se pak postarala vhodná propagace a samotné umístění v přírodě. Přestavba by mohla stavět právě na dřívější existenci mlynářské tradice v okolí Velké Bíteše a mohla by citlivě opravit chátrající stavbu ve venkovském stylu. V okolí by mohly být umístěny koňské stáje, které by mohli návštěvníci rovněž využívat. Tím by došlo k propojení s hippostezkou, která Velkou Bíteší prochází. Kuchyně by pak mohla čerpat z vlastních zdrojů z přilehlé zahrádky či z produktů některé z ekofarem v okolí. Mlýn by se poté mohl stát výchozím bodem pro výlety po okolních obcích mikroregionu. Rozvoji oblasti z hlediska cestovního ruchu by přispělo zejména vybudování sítě cyklostezek, které by propojily celé území mikroregionu. Tyto stezky by měly být spojeny s výstavbou informačních tabulí v každé obci, které by turisty navigovaly k jednotlivým atraktivitám v území. Mikroregion by se na realizaci uvedené stavby mohl pokusit získat dotace z Evropské unie či národních zdrojů. 87

4. 5. 3 Strategie pro přírodu a krajinu Území se vyznačuje scelenými lány polí, které odkazují na jeho zemědělské kořeny. Pro zpřístupnění krajiny návštěvníkům, jak místním tak i turistům, je vhodné zřizovat polní cesty a doplnit je okrajovými porosty, které esteticky zapadnou do krajiny a zároveň mohou sloužit jako útočiště drobných živočichů. Procházky či cykloturistika bude jistě příjemnější podél vysázených biokoridorů než podél scelených lánů zemědělské půdy. V územních plánech obcí je počítáno s vybudováním prvků ÚSES, které přispívají ke stabilitě krajiny. Na tyto prvky by měl být kladen důraz i do budoucna. Co se týče Komplexních pozemkových úprav, ne všechny obce mají tyto dokumenty zpracované. Je třeba, aby si je obce, jimž chybí, nechali zpracovat. V návaznosti na zemědělskou historii oblasti by bylo vhodné podporovat drobné zemědělce a rovněž orientaci na ekologické zemědělství, které je zatím v mikroregionu provozováno pouze na dvou ekofarmách. Zejména pro menší obce mikroregionu je pak typická vysoká zalesněnost území katastru. Zde se otevírá prostor pro postupnou obnovu lesa původním dřevinami. Zároveň dané lesy lákají k dlouhým procházkám, cyklovýletům či houbaření. Při řešení dopravní situace obcí, v současnosti především stavbě obchvatů v Osové Bitýšce a Velké Bíteši, by měl být kladen důraz na citlivé začlenění staveb do okolní krajiny a minimalizování možných střetů s přirozenou vegetací a volně žijící zvěří. 88

5 ZÁVĚR Cílem mojí práce bylo formulování předpokladů a bariér rozvoje mikroregionu Velká Bíteš. Dané území se skládá z obcí s různým počtem obyvatelstva, různým stupněm vybavenosti a vzdálenosti od větších center. Tato celková heterogennost sebou přináší i heterogennost problémů, se kterými se jednotlivé obce potýkají. V posledních 20 letech došlo ve velké míře k dobudování prvků technické infrastruktury, ale i tak se menší a vzdálenější obce potýkají s úbytkem obyvatelstva, který je způsoben jejich nedostatečnou atraktivitou pro bydlení. Chybí zde služby občanské vybavenosti a zaměstnání. Rovněž tu bývá problém s horší dopravní dostupností. Ta je částečně dána i polohou mikroregionu, který se nachází na hranici dvou krajů. Centrum mikroregionu Velká Bíteš pak v současnosti pozvolna ztrácí svou zásadní úlohu pro spádové obce díky postupnému přesunu úřadů státní správy do Velkého Meziříčí. Tím pro své spádové obce zůstává již jen dominantním zaměstnavatelem a centrem širší palety služeb. Problém mikroregionu je negativním důsledkem vytvoření kraje Vysočina, kdy krajské město Jihlava nemá dostatek prostředků na to, aby integrovala celý kraj. Tím pak nutně trpí okrajová území, která sice administrativně spadají ke kraji Vysočina, ale fakticky patří k sousedním krajům. Pro další rozvoj i posílení sebevědomí mikroregionu jako takového by bylo přínosné, pokud by se Velké Bíteši podařilo získat post obce s rozšířenou působností zpět. Starosta Osové Bitýšky dokonce navrhoval vytvoření samostatného mikroregionu s Velkou Bíteší jako centrem: já jsem dokonce i několikrát navrhoval, jestli bysme neměli vytvořit svůj doopravdy oficiální mikroregion, aby se to jmenovalo Velkobítešsko, že by to možná bylo funkční, že přece jenom ty potřeby tadyk naše jsou nám bližší, než třeba ti Velkomeziříčáci, Měříňáci a tam ten konec světa. I ta doprava je tam trošku jiná a všechno. Tak by se Velká Bíteš plnohodnotně vrátila na post spádového centra a obcím by ubyly starosti s komplikovanější dopravou do Velkého Meziříčí V současnosti má mikroregion pro členské obce zanedbatelnou úlohu a veškeré problémy si řeší každá obec zvlášť. V případě budování či oprav majetku pak dochází ke spojení obcí, kterých se daná věc týká. Pozitivní jsou poměrně dobré vztahy mezi obcemi v mikroregionu, které by mohly být základem pro budoucí rozvoj. Trvalá obyvatelnost území totiž nemůže být zajištěna nikdy jen v jediném katastru. Vznik zájmového sdružení či svazku venkovských obcí je důležitým předpokladem jak toho dosáhnout v přirozeně vymezeném 89

území a přitom respektovat potřeby, zájmy a záměry občanů jednotlivých obcí (Váša in Štenclová a kol, 2005:79). Základním cílem většiny představitelů obcí je budování, údržba a rekonstrukce služeb občanské vybavenosti tak, aby zajistili občanům příjemné místo k žití. Tyto aktivity jsou v současnosti prioritní ve všech vybraných obcích. Současně tak vytváří i lepší obraz obce pro návštěvníky. Cestovní ruch představitelé nevnímají jako možnost rozvoje území, ale většinaho úplně nezavrhuje. Ačkoliv v mikroregionu chybí výrazné historické pamětihodnosti, možnosti rozvoje cestovního ruchu tu jsou. Je třeba stavět na tom, co je pro mikroregion typické. A to je okolní krásná příroda, která je vhodná k pěší i cykloturistice. Rozvoj v oblasti cestovního ruchu je možné zaměřit na propojení území a společnou prezentaci atraktivit mikroregionu pomocí informačních tabulí a jiných propagačních letáků. Dalším stavebním kamenem při rozvoji oblasti je také existence velkého množství spolků a poměrně bohatého společenského života. Lokální veřejný život pak vytváří společná témata, veřejný zájem a může mobilizovat kolektivní jednání, které mívá pozitivní následky (Bernard, 2011). Důležitou součástí rozvoje též je vytváření pocitu spoluodpovědnosti v povědomí lidí za stav sdíleného prostoru, protože pro úspěch jakýchkoli akcí a aktivit venkovských obcí je nejdůležitější právě iniciativa zdola. 90

POUŽITÁ LITERATURA BERNARD, J.: Samospráva venkovských obcí a místní rozvoj. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2011, 236 s. ISBN 978-80-7419-069-8-. BINEK, J.: Venkovský prostor a jeho oživení. Brno: Georgetown, 2007, 137 s. ISBN 978-80-86251-19-6. BLAŽEK, B.: Venkovy: [anamnéza, diagnóza, terapie]. 1. vyd. Brno: ERA, c2004, 184 s. ISBN 80-86517-90-x. FIBINGER, J.: Rozrůstání měst řešení nebo problém? IN Suburbanizace: sborník ze semináře AUÚP : Beroun, 23. - 24. 4. 2009. 1. vyd. Brno: Ústav územního rozvoje, 2009, s 94-95. ISBN 978-80-87318-03-4. FORET, M., FORETOVÁ V.: Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Grada, 2001, 178 s. ISBN 80-247-0207-x. HNILIČKA, Pavel. Sídelní kaše: otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů. Vyd. 1. Brno: ERA, 2005, 131 s. ISBN 80-7366-028-8. CHORVÁT, I.: Turista a turizmus jako metafory pohybu pobytu člověka v modernej společnosti. Sociální studia. Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, 1/2006. s 111-128. ISSN 1214-813X. INDROVÁ, J.: Cestovní ruch: (základy). Vyd. 2., přeprac. V Praze: Oeconomica, 2009, 122 s. ISBN 978-80-245-1569-4. KNOPP, A. a kol.: Vesnice stavby a krajina mají svůj řád. 1. vydání, Brno: Ústav územního rozvoje, 1994. 211 s. KOLEKTIV AUTORŮ: Regionální učebnice Bítešsko. 1. vydání, Kněžice: Chaloupky o.p.s., 2011. 144 s. KOLEKTIV AUTORŮ: Velká Bíteš: Almanach k 600. Výročí udělení městských práv. 1. vydání, Dolní Bojanovice: LELKA, 2008. 227 s. KOLEKTIV AUTORŮ: The quide of Microregion Velkomeziříčsko Bítešsko. 1. vydání, Jihlava: Jiprint, 2004, 75s. KOTÍK, J.: Všelicos z minulosti Velké Bíteše a okolí. 1. vydání, Brno: Segment, 1994. 93 s. KOUKOLA, A.: Poznáváme svůj region. Zpravodaj města Velká Bíteš, 2008. KOŽANÁ, L.: Možnosti a bariéry rozvoje mikroregionu Hlučínsko, 2009 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, diplomová práce, 109 l. 91

KŘÍŽ, I., HÁJEK, J.: Významní rodáci a osobnosti našeho města. in Velká Bíteš: Almanach k 600. Výročí udělení městských práv. 1. vydání, Dolní Bojanovice: LELKA, 2008. s. 74-98. LACINA, K.: Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni. 1. vydání. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2007. 70 s. ISBN 978-80-7194-974-9. MAJEROVÁ, V. Český venkov 2008. Proměny venkova. Praha: ČZU Praha, 2009. ISBN 978-80-213-1911-0. MALÝ, M. Almanach obce Osová Bítýška a osady Osová. Osová Bítýška: Obecní úřad, 2000, 157 s. MOSELEY, M. J. Rural development: principles and practice. London: SAGE, 2003. 227 s. ISBN 0-7619-4766-3. PĚLUCHA, M.: Venkov na prahu 21. století: venkov a jeho rozvoj na přelomu milénia, územní dopady znalostní ekonomiky na venkov, souvislosti vztahů měst a venkova v globalizované ekonomice. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2012, 319 s. ISBN 978-80- 87197-49-3. SZENTESIOVÁ, K.: Suburbanizace a územní plánování Prahy. IN Suburbanizace: sborník ze semináře AUÚP : Beroun, 23. - 24. 4. 2009. 1. vyd. Brno: Ústav územního rozvoje, 2009, s 43-50. ISBN 978-80-87318-03-4. ŠILHÁNKOVÁ, V.: Suburbanizace - hrozba fungování (malých) měst. Vyd. 1. Hradec Králové: Civitas per Populi, 2007, 234 s. ISBN 978-809-0381-339 ŠIMON, M. (2011): Counterurbanization: Condemned to Be a Chaotic Conception? Geografie, 116, No. 3, pp. 231 255. ŠKRABAL, I.: Metodika zavádění managementu rozvoje mikroregionů. 1. vyd. Přerov: Centrum pro komunitní práci, 2006, 182 s. ISBN 80-86902-39-0. VAISHAR, A. ŠŤASTNÁ, M., VAVROUCHOVÁ, H., STEJSKAL, B., HLISNIKOVSKÝ, L. JAKEŠOVÁ, L., KNIEZKOVÁ, T., LIPOVSKÁ, Z., NÁPLAVOVÁ, NM. NOVOTNÁ, K., OŠTÁDALOVÁ, Z., KOZÁKOVÁ, H., MARCIÁNOVÁ, G.: Současný stav a vývojové tendence jihomoravského venkova. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011. 166 s. ISBN 978-80-7375-537-9. VAISHAR, A. -- ZAPLETALOVA, J. Small towns as centres of rural micro-regions. European Countryside. [online]. In European Countryside. 2009. sv. 1, č. 2, s. 70-81. URL: http://versita.com/science/environment/ec/. Velký sociologický slovník. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1996, S. 749-1627. ISBN 80-7184- 310-5. 92

WOKOUN, R. a kol.: Regionální rozvoj: (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde, 2008, 475 s. ISBN 978-80-7201-699-0. ZDUBA, J.: Proměny města Velké Bíteše v průběhu času in Velká Bíteš: Almanach k 600. Výročí udělení městských práv. 1. vydání, Dolní Bojanovice: LELKA, 2008. 98-120s. INTERNET Český statistický úřad: Historický lexikon obcí České republiky 1869 2005. [online] [vid. 2011-11-14] Dostupné z <http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/p/4128-04> GAILLYOVAÁ, I., HOLLAN, J.: (Staro) nová role venkova a zemědělství. cit. 2012-01- 28. Dostupné na: http://amper.ped.muni.cz/eave/venkov.pdf JUNG, J.: Ekonomický provoz veřejných bazénů a koupališť. 2010 [cit. 2013-04-12]. Dostupné na: http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6441717 Katastr nemovitostí. [online] [cit. 2013-03-14]. Dostupné na: www.nahlizenidokn.cuzk.cz Kraj Vysočina: Kulturní a přírodní dědictví. 2011 [cit. 2013-03-16]. Dostupné na: www.dedictvivysociny.cz. Kraj Vysočina: Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina. 2008 [online] [vid. 2013-03-08] Dostupné na: http://www.kr-vysocina.cz Lesní družstvo svazku obcí, [online] [cit. 2013-03-16]. Dostupné na: www.ldso.cz. Lesy města Brna: Chráněná území. 2008 [cit. 2013-03-16]. Dostupné na: http://www.lesymb.cz/chranena-uzemi.html?id=150 Lidé a ochrana přírody na Vysočině, [online] [cit. 2013-03-26]. Dostupné na: http://www.ekovysocina.cz/ MAŘÍKOVÁ, P.: Malé obce sociologický pohled (2). 2005 [cit. 2013-03-29]. Dostupné na: http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6176636. Mikroregionvmb: Město Velká Bíteš. [online]. Dostupné na: http://www.mikroregionvmb.cz/titulni-strana.html Oficiální stránky obce Osová Bitýška, [online] [cit. 2013-03-09]. Dostupné na: http://www.osovabityska.cz/ Oficiální stránky obce Skřinářov, [online] [cit. 2013-03-09]. Dostupné na: http://www.skrinarov.wbs.cz/ 93

Oficiální portál města Velká Bíteš, [online] [cit. 2013-03-10] Dostupné na: http://vbites.cz Oficiální portál města Velké Meziřící, [online] [cit. 2013-03-09]. Dostupné na: http://www.mestovm.cz/ Oficiální portál města Znojma: Vilém VELEBA - JUDr., advokát. [online] [cit. 2013-03- 10]. Dostupné na: www.znojmocity.cz/vilem-veleba-judr-advokat/d-1221/p1=1002 Oficiální portál pro podnikání a export: Charakteristika Kraje Vysočina. [online] [cit. 2013-03-10]. Dostupné na: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/charakteristika-krajevysocina-2102.html#zem Portál na podporu rozvoje obcí ČR.: Podnikání ve venkovské turistice. 2010 [cit. 2013-04- 13]. Dostupné na: http://www.rozvojobci.cz/news/podnikani-ve-venkovske-turistice. Příroda Velkobítešska: Chráněná území v okolí Velká Bíteše. [online] [vid. 2011-11-10] Dostupné na: http://www.zsbites.cz/priroda/cz/index.htm Ředitelství silnic a dálnic: Modernizace dálnice D1. [online] [cit. 2013-03-26]. Dostupné na: www.novad1.cz Sdružení Na parku, [online] [cit. 2013-03-14]. Dostupné na: http://naparku.wz.cz/ SOBOTKA, M.: Mikroregiony pohledem obcí. 2005 [cit. 2013-03-25]. Dostupné na: http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/32357/1/cl605.pdf VAISHAR, A. -- ZAPLETALOVA, J. Small towns as centres of rural micro-regions. European Countryside. [online]. In European Countryside. 2009. sv. 1, č. 2, s. 70-81. URL: http://versita.com/science/environment/ec/. Ústřední archiv zeměměřictví a katastru: Historické mapy obcí. 2012 [online] [cit. 2013-03-27]. Dostupné na: http://archivnimapy.cuzk.cz/ Veřejná správa online, [cit. 2013-03-26]. Dostupné na: http://mesta.obce.cz/ Vybrané články z Bitessko.com [online]. Dostupné na: http://www.bitessko.com/ Vybraná data z veřejné databáze ČSÚ [online] Dostupné na: http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=20&expand=1& ZDUBA, J.: Velká Bíteš. Brno: Jiří Jeřábek, 2007. 37s. Žďárský deník: Opravy D1 odstartuje bourání, most u Nových Sadů zcela zmizí z map. [online] [cit. 2013-03-26]. Dostupné na: http://zdarsky.denik.cz/zpravy_region/opravy-d1- odstartuje-bourani-most-u-novych-sadu-zcela-zmizi-z-map-20130306.html 94

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Lokalizace mikroregionu Velká Bíteš Obrázek 2 Vymezení mikroregionu Velká Bíteš Obrázek 3 Geologická mapa okolí Velké Bíteše Obrázek 4 Potok Bitýška při odtoku z Třídvorského rybníka Obrázek 5 Nově vybudovaný rybník u obce Nové Sady Obrázek 6 Přírodní památka Heřmanov Obrázek 7 Komín bývalého pivovaru v Heřmanově Obrázek 8 Areál Krevlického dvora v současnosti Obrázek 9 Pamětní deska v Heřmanově Obrázek 10 Náhrobní kámen Jana Tiraye ve Velké Bíteši Obrázek 11 Historické uspořádání obce Milešín Obrázek 12 Současné uspořádání obce Milešín Obrázek 13 Struktura obce Jindřichov Obrázek 14 Historické uspořádání města Velká Bíteš Obrázek 15 Městská památková zóna ve Velké Bíteši Obrázek 16 Vytyčení prostoru pro novou zástavbu v obci Záblatí Obrázek 17 Lom v obci Křoví Obrázek 18 Kostel Panny Marie v Březí Obrázek 19 Budova hospody ve Vidoníně Obrázek 20 Autobusová zastávka v obci Radňoves Obrázek 21 Učebna v přírodě, Velká Bíteš Obrázek 22 Třídvorský rybník Obrázek 23 Zámek Osová Obrázek 24 Galerie Sýpka Obrázek 25 Památná borovice u Nových Sadů Obrázek 26 Tenisové kurty v obci Nové Sady Obrázek 27 Tenisové kurty v obci Skřinářov Obrázek 28 Dětské hřiště v obci Nová Ves Obrázek 29 Dětské hřiště v obci Rozseč Obrázek 30 Hody ve Velké Bíteši Obrázek 31 Stav územně plánovací dokumentace v obcích mikroregionu Obrázek 32 Obchvat Osové Bitýšky Obrázek 33 Most přes dálnici D1 u Nových Sadů Obrázek 34 Projekt přestupního terminálu Velká Bíteš Obrázek 35 Centrum kultury, sportu a zájmových činností, Osová Bitýška Obrázek 36 Parčík v Milešíně Obrázek 37 Dětské hřiště v Milešíně 95

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Vývoj počtu domů a obyvatel v letech 1869 2011 Graf 2 Vývoj počtu obyvatel v nejmenších obcích mikroregionu v letech 1869 2011 Graf 3 Obyvatelstvo mikroregionu podle pohlaví a rodinného stavu, SLDB 2011 Graf 4 Religiozita obyvatel, SLDB 2001 a 2011 Graf 5 Vzdělanostní struktura obyvatelstva staršího 15cti let, SLDB 2001 Graf 6 Vzdělanostní struktura obyvatelstva staršího 15 let, SLDB 2011 SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Základní charakteristiky měkkého a tvrdého turismu Tabulka 2 - Struktura půdního fondu mikroregionu Tabulka 3 - Rozdělení zemědělské půdy dle využití Tabulka 4 Vývoj počtu obyvatel mikroregionu v letech 1869 2011 Tabulka 5 Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých obcích mikroregionu v letech 1869 2011 Tabulka 6 Struktura obyvatelstva mikroregionu podle a věku Tabulka 7 - Obyvatelstvo podle pohlaví, SLDB 2001 a 2011 Tabulka 8 Národnostní složení mikroregionu, SLDB 2001 a 2011 Tabulka 9 Religiozita obyvatel, SLDB 2001 Tabulka 10 Religiozita obyvatel, SLDB 2011 Tabulka 11 - Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle příslušnosti k odvětví, SLDB 2011 Tabulka 12 Nezaměstnanost v obcích mikroregionu Tabulka 13 Vyjížďka do škol a zaměstnání, SLDB 2011 Tabulka 14 Struktura domovního fondu, SLDB 2011 Tabulka 15 Bytový fond v obcích, SLDB 2011 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Seznam otázek pro rozhovory s představiteli obcí Příloha 2 Fotografická příloha 96

Příloha 1 Seznam otázek pro rozhovory s představiteli obcí Vnímání hlavních ekonomických, environmentálních a sociálních problémů obcí jejich starosty - Jaké jsou podle Vás hlavní aktuální problémy v obci? A v mikroregionu? - Jaké aktivity považujete nyní za prioritní? - Co podle Vás nejvíce ovlivňuje situaci v obci? V mikroregionu? - Co je podle Vás největší překážkou pro rozvoj obce? Mikroregionu? - Jak se podle Vašeho mínění změnila obec v posledních 20 letech? - V čem vidíte změnu k lepšímu? - Co se naopak nepovedlo? - Jaké faktory podle Vás nejvíce motivují obyvatele k životu ve Vaší obci? - Co podle Vás obyvatelé nejvíce postrádají? Spádovost jednotlivých obcí mikroregionu k větším městům - Jak hodnotíte dostupnost větších měst z vaší obce? - Došlo v této oblasti v posledních letech ke změně? Jakým směrem? - Které z okolních větších měst je občany obce nejvíce využíváno? - Jaké jsou hlavní důvody dojíždění do větších měst? Vnímání potenciálu cestovního ruchu v území - Je podle Vás oblast cestovního ruchu možností k rozvoji obce? - Jaká jsou podle Vás největší turistická lákadla ve vaší obci? A v mikroregionu? - Co podle Vás nejvíce omezuje cestovní ruch ve vaší obci? V mikroregionu? - Plánujete či uskutečňujete nějaké projekty cestovního ruchu ve vaší obci? V mikroregionu? - V čem je podle Vás potenciál ke zvýšení turistické atraktivity obce? Mikroregionu? Jak se na rozvoj cestovního ruchu v obci dívají starousedlíci? Uskutečňování projektů v obcích - Jaký projekt, který byl v minulosti v obci (mikroregionu) zrealizován, hodnotíte jako - nejvýznamnější? - Jaké jsou hlavní finanční zdroje při financování jednotlivých projektů? - Dochází v současnosti ve vaší obci k realizaci nějakého modernizačního projektu? - Jaká jsou podle Vás hlavní kritéria pro úspěšné provedení projektů? Problémy s uskutečňováním projektů v obcích - Jaké jsou podle Vás největší problémy při uskutečňování projektů? - Podle jakých kritérií jsou vybírány prioritní projekty? 97

- Existují ve vaší obci nějaké problémy, které byste chtěl řešit, ale v současnosti to není možné? - Existují nějaké bariéry, které by bránily zlepšování životního prostředí v obci? Hodnocení role mikroregionu při řešení problémů obcí - Dochází ke spolupráci obcí mikroregionu na regionálním rozvoji? - Byl uskutečněn nějaký společný projekt v rámci mikroregionu? - Jak vnímáte roli mikroregionu pro řešení problémů ve Vaší obci? Pro celý mikroregion? - Uvítali byste možnost větší spolupráce mezi obcemi mikroregionu? - Na co by se daná spolupráce podle Vás měla především zaměřit? Hodnocení role Velké Bíteše v mikroregionu starosty obcí - Jak byste zhodnotili postavení Velké Bíteše v mikroregionu? - Jakou úlohu hraje Velká Bíteš pro vaši obec (mikroregion)? - Jakou úlohu by nadále měla Velká Bíteš v mikroregionu hrát? 98

Příloha 2 Fotografická příloha Boží muka u Nových Sadů Nově vysázená alej občany Nových Sadů v roce 2011 Rybník v obci Vlkov 99

Prostřední mlýn mezi Velkou Bíteší a Křovím, který by mohl být přestavěn na penzion. Dětské hřiště financované skupinou ČEZ ve Velké Bíteši Kostel sv. Jana Křtitele ve Velké Bíteši 100

Bílý potok protékající obcí Křoví Železniční násep před vjezdem do obce Březské Areál Mateřské školy v obci Březí 101

Kaple Nanebevzetí Panny Marie v obci Březské Kamenný kříž mezi obcemi Březí a Rozseč Včelín v obci Rozseč 102

Kaplička v obci Vidonín Okolí obce Radňoves Odpočinkové místo v obci Nová Ves 103

Pohled na obec Heřmanov Budova Obecního úřadu v Milešíně, před kterým stávala kaplička Okolí obce Milešín 104

Chaty v okolí obce Skřinářov Náves v obci Osová Bitýška Odpočinkové místo v obci Záblatí, v pozadí s dětským hřištěm 105