Masarykova univerzita Filozofická fakulta

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav archeologie a muzeologie Oddělení Muzeologie Muzeologie Zuzana Štulírová Fotoarchiv Slováckého muzea v Uherském Hradišti Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Pavel Holman Brno 2011

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. V Brně dne 29. června 2011.

3 Ráda bych poděkovala všem, kteří mi pomohli při zpracování bakalářské práce. Především děkuji paní PhDr. Blance Rašticové za její konzultace dokumentace. Také a bych cenné chtěla rady a pracovníkům poděkovat příteli, kteří mi byli velkou oporou. rodičům oddělení a svému

4 Seznam použitých zkratek Bar Barevný CES Centrální evidence sbírek ČB Černobílý ČR Česká republika DV Označení diasnímků v evidenci Slováckého muzea EPS Elektronický požární systém EZS Elektronický zabezpečovací systém FCD Označení digitálních fotografií uložených na CD nosiči v evidenci Slováckého muzea MK Ministerstvo kultury SM Slovácké muzeum SUPŠ Střední uměleckoprůmyslová škola ÚLUV Ústředí lidové umělecké výroby VK Označení videokazet v evidenci Slováckého muzea

5 Obsah I Úvod...7 II Historie...9 1 Stručná historie Slováckého muzea...9 2 Historie fotoarchivu a způsoby jeho zpracování...16 2.1 Historie...16 2.2 Etapy ve zpracování manipulace...17 2.3 Charakteristika zpracovávaného materiálu...19 III Stávající podoba fotoarchivu...21 1 Akvizice a formy rozšiřování sbírky...21 1.1 Zhodnocení akvizice a forem rozšiřování...23 2 Evidence a odborné zpracování...24 2.1 Chronologická evidence...24 2.1.1 Pozitivy a negativy...24 2.1.2 Diasnímky...26 2.1.3 Digitální snímky...27 2.1.4 Videokazety...28 2.1.5 CD nosiče...29 2.1.6 DVD nosiče...30 2.2 Systematická evidence...32 2.2.1 Pozitivy a negativy...33 2.2.2 Diasnímky...36 2.2.3 Digitální snímky...36 2.2.4 Videokazety...37 2.2.5 CD nosiče...38 2.2.6 DVD nosiče...38 2.3 Ochrana počítačových dat dokumentace...40 2.4 Inventarizace...40 2.5 Zhodnocení evidence a odborného zpracování sbírky...42 3 Uložení sbírky...44 3.1 Pozitivy...44 3.2 Negativy...47

6 3.3 Diasnímky...47 3.4 Digitální snímky...47 3.5 Videokazety...48 3.6 CD nosiče...48 3.7 DVD nosiče...48 3.8 Zhodnocení uložení sbírky...49 4 Využití sbírky...50 4.1 Vlastní činnost...50 4.1.1 Výstavy...50 4.1.2 Publikace a propagační materiál...50 4.2 Spolupráce s institucemi...51 4.2.1 Účely publikační...51 4.2.2 Odborné a vědecké práce...52 4.2.3 Média...53 4.3 Zhodnocení využití sbírky...54 IV Závěr...55 Resumé...57 Seznam použitých pramenů a literatury...58 Seznam příloh...61

7 I Úvod Fotoarchiv Slováckého muzea v Uherském Hradišti mne oslovil již v prvním ročníku mého studia, kdy jsem v muzeu absolvovala svoji praxi a část z ní jsem strávila právě v tomto oddělení. Nejvíce mne zaujal velký soubor evidenčních karet a snímků uložených v pracovně dokumentačního oddělení. Dalším překvapivým zjištěním pro mne bylo využití fotoarchivu badateli z odborných i laických kruhů, jejichž požadavky se týkaly nejrůznějších oblastí, kterými se muzeum zabývá, jako je archeologie, národopis, historie a umělecká tvorba. Cílem práce je zpracovaní uceleného pohledu na činnost fotoarchivu Slováckého muzea, jež jsem chtěla poskytnout ostatním zájemcům, pro jejich lepší orientaci ve stávající podobě fotoarchivu. Zpracovaných pramenů a literatury, vztahujících se k této problematice, není mnoho. Jde především o publikace vztahující se ke Slováckému muzeu, které obsahují většinou pouze stručný popis fotoarchivu Slováckého muzea, příspěvky ze sborníků a směrnice ředitele Slováckého muzea. Velkou část materiálů použitých v práci jsem získala vlastním bádáním ve Slováckém muzeu a další informace mi byly poskytnuty v dokumentačním oddělení odbornými pracovníky, kteří mi pomohli svými radami a umožnili přístup k evidenci a k samotné sbírce fotoarchivu. V úvodní části popisuji stručnou historii Slováckého muzea a historii fotoarchivu. V hlavní části je rozpracovaná současná podoba sbírky. Je rozčleněna do podkapitol akvizice a formy rozšiřování fotoarchivu, evidence a odborné zpra

8 cování, uložení a využití sbírky. Jednotlivé kapitoly jsou dále podrobněji popsány a rozpracovány. V podkapitole akvizice a formy rozšiřování jsou rozvedeny způsoby získávání materiálu do sbírky. V této části jsou uvedeny i počty získaných a zpracovaných materiálů do konce roku 2010. V závěru podkapitoly se nachází zhodnocení vlastní akviziční činnosti. V podkapitole evidence a odborného zpracování jsem uvedla postup záznamu chronologické evidence a jeho zápis do přírůstkové knihy u jednotlivých zpracovávaných materiálů, kterými jsou pozitivy a negativy, diasnímky, digitální snímky, videokazety, CD a DVD nosiče. Stejný postup jsem zachovala i při zpracovávání systematické evidence v elektronické podobě. Na tu navazuje podoba evidenční karty u jednotlivých materiálů. Jako ochrany součást této počítačových podkapitoly dat jsem zařadila a inventarizaci. Stejně způsob jako u akvizice je na konci uvedeno zhodnocení evidence a zpracovávání fotoarchivu. Uložení sbírky jsem rozčlenila dle jednotlivých zpra covávaných materiálů. Zde jsem popsala lokaci a způsob jejich uložení. Klady a zápory uložení sbírky se nachází v závěru této podkapitoly. Využití sbírky je rozčleněno na tři hlavní části. Jsou jimi vlastní využití a zhodnocení využití. sbírky, spolupráce s institucemi

9 II 1 Historie Stručná historie Slováckého muzea Ke vzniku Slováckého muzea dala impuls Národopisná vý stava českoslovanská konaná v Praze roku 1895. Podnět k založení muzea byl ovlivněn i potřebou zachovat pomalu zanikající lidové tradice a kulturu. V této době je významné i postavení města Uherského Hradiště, které bylo od roku 1749 až do roku 1949 krajským městem. Sídlily zde důležité úřady i školy na východní Moravě. Významnou osobností, podílející se na vzniku prvních sbírek byl František Kretz1, pedagog, sběratel, hudebník a především i první ředitel vznikajícího Slováckého muzea. První výstavní místnosti vznikly v bývalé jezuitské koleji (nachází se na Masarykově náměstí v Uherském Hradišti) a byly využity pro instalaci sbírky národopisné, archeologické a umělecké už v roce 1913. Slavnostní otevření muzea se konalo 1. června 1914 za účasti hraběte Leopolda II. Berchtolda2 a mnoha dalších osobností kulturního a politického života.3 V této době bylo vystavováno 4 147 sbírkových předmětů.4 Národopisné oddělení, nebo také oddělení etnografie, vzniklo díky buditelské činnosti a potřebě zachovat lidové tradice, vše co vytvořili a čím žili prostí lidé v tomto kraji. U zrodu stála olomoucká národopisná družina, v čele s profesory Janem Havelkou5 a Josefem Klvaňou6, která se začala 1 František Kretz (18591929) národopisný pracovník, pedagog, hudebník a novinář, v letech 19141929 ředitel SM 2 hrabě Leopold II. Berchtold (18631942) politik 3 JANČÁŘ, Josef. Slovácké muzeum 1914 1964. Uherské Hradiště : Slovácké muzeum, 1965. s. 79. 4 FROLEC, Ivo. Slovácké muzeum Uherské Hradiště. Uherské Hradiště : Slovácké muzeum, 2000. s. 9. ISBN 8086185095. 5 Jan Havelka (18391886) národopisný pracovník, archeolog, muzejník 6 Josef Klvaňa (18571919) národopisný pracovník, profesor

10 již v osmdesátých letech devatenáctého století silně zajímat o národopis na Moravě. Pod jejich vedením, je roku 1913 ustanovena při odboru Národní jednoty v Uherském Hradišti národopisná a archeologická sekce, která měla za úkol vytvořit Výstavu Slovácka 1915. Činnost muzea byla během I. světové války přerušena. Z toho důvodu byly zrušeny i přípravy na tuto výstavu. Národopisná a muzejní společnost, založená roku 1919, se nejvíce zasloužila o obnovení činnosti muzea. Velké zásluhy na zkvalitnění a nabytí početných sbírek lze připisovat profesoru Františku Jilíkovi7, Stanislavu Lolkovi8 a také Kretzově pozůstalosti. Výrazný zájem o národopis byl zaznamenán v letech 1937, kdy vznikla Muzejní a archeologická společnost, která poprvé uskutečnila Výstavu Slovácka 1937. Padesátá a šedesátá léta se nesla v duchu postupné profesionalizace instituce a zkvalitnění práce odborných pracovníků. PhDr. Josef Jančář9 se zapsal do historie národopisného oddělení především výzkumem a získáváním materiálů, týkajících se zemědělské tématiky. V tomto období začal významný rozvoj cílevědomé sbírkotvorné, výzkumné a výstavní činnosti. Současně byly také řešeny pracovní a depozitní prostory. V letech 1967 a 1968 se za pomocí místních národních výborů, studentů a občanů uskutečnilo velké obohacení sbírkového fondu. Následovalo zpracování, třídění, konzervace a uložení těchto získaných předmětů. V dalších letech je fond národopisu neustále obohacován.10 7 František Jilík (18871960) národopisný a vlastivědný pracovník Stanislav Lolek (18731936) akademický malíř, grafik, v letech 19291935 ředitel SM 9 Josef Jančář (1931 ) národopisný pracovník, v letech 19641970 ředitel SM 10 FROLEC, Ivo. Slovácké muzeum Uherské Hradiště. Uherské Hradiště : Slovácké muzeum, 2000. s. 2529. ISBN 8086185095. 8

11 Ke konci roku 2010 bylo evidováno přes 37 tisíc sbírkových předmětů v oboru národopisu.11 Počátky historického oddělení klademe do třicátých let dvacátého století. Významnými osobnostmi byli Julius Jelínek12 a nesmíme ani opomenout vlastivědného pracovníka Bedřicha Beneše Buchlovana13, jež se zasloužili o založení sbírky získané shromažďováním a nákupem cenných předmětů (např. střelecké terče, kopie map a plány pevnosti Uherského Hradiště, starých tisků atd.). Během války vývoj sbírky ustrnul. V a nově sedmdesátých zpracovávat letech se a následně začaly sbírky navazovala inventarizovat výzkumná činnost, která byla dále využívána při přípravách výstav a publikačních aktivit. Výzkumné práce se začaly specializovat na agrární dějiny regionu a v devadesátých letech dvacátého století oddělení historie, začalo pořádat setkání českých i zahraničních agrárních historiků. Sbírky historického oddělení jsou tvořeny především dvěma typy písemné materiály a trojrozměrné materiály. Ve fondu jsou umístěny i významné militárie (již zmíněné střelecké terče, středověké zbraně, vojenské vybavení ze II. světové války, apod.), významné staré tisky, sbírkové předměty dokumentující minulost Uherského Hradiště a jeho okolí, fond pohlednic, pozůstalosti význačných osobností a další historicky cenné předměty.14 Ke konci roku 2010 je zaznamenáno přes 22 tisíc sbírkových předmětů.15 11 Slovácké muzeum : Zpráva o činnosti a hospodaření 2010 [online]. [2011] [cit. 20110302]. Dostupný z WWW: <http://www.slovackemuzeum.cz/doc/85/element/5747/download>. 12 Julius Jelínek (18741918) malíř, sklářský výtvarník, historik, první kustod historické sbírky v letech 19311933 13 Bedřich Beneš Buchlovan (18851953) vlastivědný pracovník, knihovník, bibliofil 14 Muzea a galerie Zlínského kraje : Muzeum Kroměřížska v Kroměříži : Slovácké muzeum v Uherském Hradišti : Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně : Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně : Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně. Uherské Hradiště : Futuro, [2006?]. s. 25. ISBN 8086867013. 15 Slovácké muzeum : Zpráva o činnosti a hospodaření 2010 [online]. [2011] [cit. 20110302]. Dostupný z WWW: <http://www.slovackemuzeum.cz/doc/85/element/5747/download>.

12 Rozvoj archeologického oddělení se pojí s hledáním centra Velké Moravy ve Starém Městě a jeho okolí. PhDr. Františka Přikryla16 pokládáme za zakladatele velehradské archeologie, která je na tomto území z velké míry spjata s Muzejním spolkem Starý Velehrad Staré Město, založeným v roce 1922 archeologem Antonínem Zelnitiusem.17 Úkolem spolku bylo prozkoumat území Starého Města a později i Středního Pomoraví. Systematické výzkumy archeologie klademe až do doby po II. světové válce, kdy byla objevena velkomoravská církevní architektura kostelík ve Starém Městě Na Valách. Od roku 1964 byl již archeologický výzkum prováděn Robertem Snášilem18 v téměř šedesáti obcích okresu Uherské Hradiště.19 V dnešní době archeologický fond čítá přes 290 tisíc sbírkových předmětů.20 Úsek dějin umění byl ovlivněn Jiřím Heřmanem21 a Rudou Kubíčkem22, kteří byli prvními kustody. Již od roku 1914 pořádali výstavy. V padesátých letech na tuto pozici nastoupil PhDr. Vilém Jůza23, který začal uplatňovat k těmto sbírkám vědecký přístup, nově je zpracoval, zhodnotil a určil jejich další vývoj.24 Na konci roku 2010 měl tento fond přes 7 tisíc sbírkových předmětů.25 Dějiny umění udržují kontakty s mnoha 16 František Přikryl (18571939) národopisný a vlastivědný pracovník, archeolog Antonín Zelnitius (18761957) muzejník, amatérský archeolog 18 Robert Snášil (1939 ) archeolog 19 Muzea a galerie Zlínského kraje : Muzeum Kroměřížska v Kroměříži : Slovácké muzeum v Uherském Hradišti : Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně : Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně : Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně. Uherské Hradiště : Futuro, [2006?]. s. 2425. ISBN 8086867013. 20 Slovácké muzeum : Zpráva o činnosti a hospodaření 2010 [online]. [2011] [cit. 20110302]. Dostupný z WWW: <http://www.slovackemuzeum.cz/doc/85/element/5747/download>. 21 Jiří Heřman (18921969) malíř, grafik, archeolog 22 Rudolf Kubíček (18911983) akademický malíř, grafik, kustod grafické sbírky SM, v letech 19521954 ředitel SUPŠ 23 Vilém Jůza (19351964) umělecký historik, v letech 19551964 ředitel SM 24 FROLEC, Ivo. Slovácké muzeum Uherské Hradiště. Uherské Hradiště : Slovácké muzeum, 2000. s. 7577. ISBN 8086185095. 25 Slovácké muzeum : Zpráva o činnosti a hospodaření 2010 [online]. [2011] [cit. 20110302]. Dostupný z WWW: <http://www.slovackemuzeum.cz/doc/85/element/5747/download>. 17

13 umělci a galeriemi, čímž obohacují svoji sbírkotvornou a výstavní činnost. Dnes se nachází v muzeu přibližně 420 tisíc kusů sbírkových předmětů. Muzeum je využívá především k expozicím a výstavám ve vlastních výstavních prostorech, ale i v jiných v celé České republice i v zahraničí. Ročně pořádá přes dvacet krátkodobých výstav, kolem šedesáti kulturních akcí, přibližně padesát přednášek, sympozií, konferencí nebo seminářů.26 S odbornými úseky úzce spolupracuje odborná knihovna, konzervátorská dílna a oddělení dokumentace. Odborná knihovna je funkční již od založení muzea. Shromažďuje odborné časopisy a knihy muzejního charakteru, vlastivědné časopisy, regionální noviny, články a další materiály, týkající se národopisu, historie, archeologie, umění, regionu, významných osobností atd. Od roku 1954 je soustavně prováděno třídění a inventarizace knihovny, které vede k postupnému vědeckému a jmennému uspořádání. V devadesátých letech dvacátého století se přistoupilo k elektronickému zpracování a od roku 2005 je využíváno programu Clavius, umožňující i zpřístupnění online katalogu na webových stránkách muzea. Konzervátorská dílna je využívána pro konzervátorské a restaurátorské práce pro jednotlivá oddělení. Je materiálově přizpůsobena požadavkům odborných oddělení. Zpočátku se při konzervaci jednalo pouze o amatérské pokusy. První zmínka o konzervaci pochází ze třicátých let dvacátého století. Práce spočívaly především v údržbě a čištění krojů. Až v padesátých letech, po prvních konzervátorských kurzech a školeních, 26 Muzea a galerie Zlínského kraje : Muzeum Kroměřížska v Kroměříži : Slovácké muzeum v Uherském Hradišti : Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně : Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně : Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně. Uherské Hradiště : Futuro, [2006?]. s. 23. ISBN 8086867013.

14 můžeme mluvit o zkvalitnění činnosti tohoto odborného oddělení. Roku 1970 vzniklo konzervátorské pracoviště v hlavní budově a od té doby datujeme počátky zpracovávání konzervá torských zpráv. Později se k těmto zprávám přidávala i fotodokumentace a postupně se přistoupilo k elektronické formě zpracování.27 V současnosti má Slovácké muzeum ve správě devět objektů. Nejvýznamnější je hlavní budova ve Smetanových sadech, kde je umístěna národopisná sbírka a konají se zde tématické výstavy. V budově sídlí i ředitelství, knihovna, dokumentace a další odborná oddělení. Dalším objektem je Galerie Slováckého muzea, barokní stavba z roku 1723, nacházející se v Otakarově ulici, je původní vojenská zbrojnice. Budova prošla významnou rekonstrukcí v letech 1960 1962 a pro veřejnost byla otevřela 21. října 1962. Je zde umístěna stálá expozice umění jihovýchodní Moravy a pořádány výstavy současných výtvarných umělců a různé kulturní akce (koncerty, módní přehlídky, divadelní představení, atd.).28 Památník Velké Moravy ve Starém Městě se nachází v lokalitě Na Valách. Je vybudován na základech hřbitovního kostela z devátého století, jenž byl objeven profesorem Vilémem Hrubým29 v roce 1949. Od otevření na konci šedesátých let dvacátého století objekt neprošel výraznou proměnou. V letech 2008 2009 byla provedena celková rekonstrukce a od 16. 1. 2010 je zpřístupněna nová moderní multimediální expozice. 27 FROLEC, Ivo. Slovácké muzeum Uherské Hradiště. Uherské Hradiště : Slovácké muzeum, 2000. s. 101102. ISBN 8086185095. 28 Muzea a galerie Zlínského kraje : Muzeum Kroměřížska v Kroměříži : Slovácké muzeum v Uherském Hradišti : Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně : Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně : Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně. Uherské Hradiště : Futuro, [2006?]. s. 23. ISBN 8086867013. 29 Vilém Hrubý (19121985) muzejník, pedagog, archeolog

15 Ve správě jsou i další archeologické lokality, vyhlášené národními kulturními ve Starém Městě památkami. Patří k nim naleziště Na Špitálkách, v Uherském Hradišti Sady Špitálky, na Modré u Velehradu Na Díle a poslední lokalitou je Hradisko svatého Klimenta.30 Lidové stavitelství zastupují objekty číslo 90 a 93 v obci Topolná. Pod správu Slováckého muzea spadá také Letecké muzeum v Kunovicích, které bylo založeno v roce 1970 členy Slováckého aeroklubu. Od 15. května 2010 je nově otevřené Muzeum lidových pálenic ve Vlčnově, jehož expozice je spjata s domácí výrobou destilátů na moravskoslovenském pomezí.31 Za tuto expozici v roce 2010 získalo Slovácké muzeum Cenu Gloria musaealis v kategorii Muzejní počin roku. 30 Slovácké muzeum : Památník Velké Moravy [online]. [2011] [cit. 20110302]. Dostupný z WWW: <http://www.slovackemuzeum.cz/doc/8/>. 31 Slovácké muzeum : Objekty a expozice [online]. [2011] [cit. 20110302]. Dostupný z WWW: <http://www.slovackemuzeum.cz/doc/3>.

16 2 Historie fotoarchivu a způsoby jeho zpracování 2.1 Historie Základy fotoarchivu a jeho uchovávání ve Slováckém muzeu se datují od čtyřicátých let dvacátého století. První materiály fotografické povahy byly ukládány do krabic a patřily k neevidovanému sbírkovému fondu. K významným osobnostem, jež přispěli k základu sbírky fotografií, patřili Josef Klvaňa, Ing. Břetislav Pračka32 a Ladislav Červinka33.34 Do roku 1954 nemělo muzeu dostatečné vybavení k doku mentaci a z toho důvodu, spolupracovalo s Ústředím lidové umělecké výroby. ÚLUV si ponechal veškerý negativní materiál a muzeum získalo pouze pozitivy. V tomto roce je zakoupeno potřebné fotografické vybavení a zřízena fotokomora. V roce 1955 byly nafoceny první vlastní snímky instituce, na nichž jsou zachyceny výstavy konané v prostorách muzea. Od sedmdesátých let dvacátého století je fond doplňován profesionálními fotografy a později muzeum přijímá fotografa jako svého stálého pracovníka, což vedlo k zvýšeným požadavkům na kvalitu fotografií. V roce 1997 byla opravena fotokomora a vybavena potřebnou technikou. Mezi významné fotografy pracující pro muzeum patřili PhDr. Ivan Bittner35, František Chrástek36 a mnozí 32 Břetislav Pračka (18811958) autor článků s bezručovskou tematikou, bibliofil, bibliograf, sběratel Ladislav Červinka (18691952) archeolog 34 FROLEC, Ivo. Slovácké muzeum Uherské Hradiště. Uherské Hradiště : Slovácké muzeum, 2000. s. 117. ISBN 8086185095. 35 Ivan Bittner (19442007) archivář, odborné práce z oboru spisové a archivní služby 36 František Chrástek (1953 ) fotograf, pedagog 33

17 další. V roce 1976 na tuto pozici nastoupil Ladislav Chvalkovský37, který v muzeu působí doposud38 2.2 Etapy ve zpracování manipulace K prvnímu 1957. uspořádání Fotografie jsou negativů nalepeny a pozitivů na čtvrtkách dochází papírů, roku avšak ještě nejsou evidovány. Druhá vývojová fáze je spjata s nástupem Doubravky Šotolové39 v roce 1963. Muzeum začíná s evidencí fotografického materiálu. Pozitivy byly roztříděny dle lokalit a zpracovány na trojdílné karty. Ke tvrdé kartě byla vlepena fotografie, červená karta byla svázána a jednotlivé svazky uloženy v trezoru, třetí karta byla využita jako archivní. Do konce roku 1963 bylo takto evidováno 1 242 kusů pozitivů. Za třetí etapu zpracování považujeme zavedení desetinného systému třídění, který uvedla do praxe Zdenka Kiesewetterová40. S její osobou můžeme spojit počátky odborného vedení a zpracování fotodokumentace. Od roku 1970 byla zavedena nová systematická evidence, vytvořená podle charakteru vědních oborů v muzeu a jejich sbírek. Karty byly řazeny a ukládány dle tohoto systému v rámci každé lokality, s využitím abecedního pořádku a numerického pořadí dle inventárních čísel, v rámci každé obce, v kovových výsuvných kontejnerech. Desetinný systém byl v některých oborech rozšířen o barevné vyznačení, určující charakter snímku. Skleněné a později i foliové negativy 37 Ladislav Chvalkovský fotograf SM Slovácko 1985 : Společenskovědní sborník pro moravskoslovenské pomezí. Uherské Hradiště : Slovácké muzeu, 1986. s. 91. 39 Doubravka Šotolová (1925?) 40 Zdeňka Kiesewetterová (1926 ) 38

18 byly uloženy v papírových sáčcích a tvrdých krabicích a později přemístěny do uzamykatelných kovových krabic. V této etapě číslo pozitivu odpovídá číslu negativu.41 Čtvrtou fází lze označit dobu, kdy se roku 1976 započalo s evidencí pozitivů a negativů v přírůstkových knihách, které nebyly do té doby zavedeny.42 Nárůst zpracovaného materiálu byl během let následující: rok pozitivy negativy 1974 13 264 1977 14 803 11 586 1980 20 788 18 191 1983 22 170 24 584 V roce 1974 začíná být zpracována odborná evidence diasnímků, jejichž počet stále narůstal. Diasnímky byly ukládány do rámečků ve dřevěných zásobnících, odborná evidence spočívala ve vyhotovení trojdílné karty a utřídění tohoto materiálu. Nárůst evidence diasnímků je následující: rok počet 1974 825 1977 2 149 1980 2 968 1983 2 396 Výzkumná činnost odborných oddělení vedla k vybudování rejstříku, který obsahuje poznatky získané při výzkumech a ty jsou dále zpracovány na výzkumové karty, utříděné podle speciálního systému.43 41 Slovácko 1985 : Společenskovědní sborník pro moravskoslovenské pomezí. Uherské Hradiště : Slovácké muzeu, 1986. s. 91. 42 FROLEC, Ivo. Slovácké muzeum Uherské Hradiště. Uherské Hradiště : Slovácké muzeum, 2000. s. 117. ISBN 8086185095. 43 Slovácko 1985 : Společenskovědní sborník pro moravskoslovenské pomezí. Uherské Hradiště : Slovácké muzeu, 1986. s. 92.

19 Dokumentační úsek používá od roku 1994 k zpracování materiálu, jeho větší přehlednosti a snadnějšímu vyhledávání počítačovou techniku. Dále zpracovává a eviduje od roku 2001 i digitální snímky. Také zde můžeme naleznout i videokazety evidované od roku 1997, CD nosiče evidované od roku 2004 a DVD nosiče evidované od roku 2007.44 2.3 Charakteristika zpracovávaného materiálu Barevný pozitiv je skutečný barevný obraz na papírové podložce se světlocitlivou vrstvou. Černobílý pozitiv je skutečný obraz na papírové podložce v černobílém podání bez valérů. Papír je opatřen světlocitlivou vrstvou s halogenidy stříbra.45 Negativ je obrácený obraz skutečnosti na filmu, na němž je nanesena světlocitlivá vrstva s halogenidy stříbra. Dříve byly negativy celuloidové, a proto z důvodu možnosti samovznícení, se od tohoto materiálu ustoupilo. V dnešní době se využívá nehořlavého materiálu nitrocelulózy. Skleněný negativ je obrácený obraz skutečnosti na skleněné desce polité světlocitlivou vrstvou složenou z halogenidů stříbra (jodidu, bromidu, chloridu stříbrného).46 44 Muzea a galerie Zlínského kraje : Muzeum Kroměřížska v Kroměříži : Slovácké muzeum v Uherském Hradišti : Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně : Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně : Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně. Uherské Hradiště : Futuro, [2006?]. s. 27. ISBN 8086867013. 45 Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. II. Díl, MŽ. Praha : Ottovo nakladatelství Cesty, 2003. s. 256. ISBN 8071819476. 46 Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. II. Díl, MŽ. Praha : Ottovo nakladatelství Cesty, 2003. s. 115. ISBN 8071819476.

20 Diasnímek nebo také diapozitiv je reálný černobílý nebo barevný obraz na průhledné nebo průsvitné podložce se světlocitlivou vrstvou.47 Digitální snímek vzniká bez použití chemických látek. Senzor se světelnými body (pixely) snímá obraz a vytváří elektrický výboj úměrný délce expozice. Pixely jsou citlivé pro tři základní barvy červená, zelená, modrá. Videokazeta je audiovizuální nosič obsahující magnetickou pásku, na které je zaznamenán zvuk a obraz.48 CD nosič (compact disc) optický disk se záznamem digitálního signálu ve tvaru prohlubenin s paměťovou kapacitou 650 MB. Využívá se ke zvukovému záznamu, videozáznamu, jako nosič statistických fotografických obrazů i datových souborů, jako trvalá paměť pro vlastní záznam nebo jako rozmnožovaná databáze (encyklopedie, soubory časopisů, apod.49 DVD nosič (digital versatile disc) je záznam digitálních dat se zvýšenou hustotou. Podle zapisování dat (lze dvojvrstvě a oboustranně) se kapacita pohybuje od 4,7 do 17 GB. Byl vyvinut pro kinetický záznam užívaný jako paměťové médium a záznam statického obrazu, zvuku apod.50 47 Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. I. díl, AL. Praha : Ottovo nakladatelství Cesty, 2003. s. 272. ISBN 8071819387. 48 Konzultace Jaromíra Slívová, pedagog oboru Užitá fotografie a média, SUPŠ Uherské Hradiště 49 Technické základy fotografie. 1. vyd. Praha : Komora fotografických živností : Společenstvo drobného podnikání, 2002. s. 193. ISBN 8002014928. 50 Technické základy fotografie. 1. vyd. Praha : Komora fotografických živností : Společenstvo drobného podnikání, 2002. s. 194. ISBN 8002014928.

21 III Stávající podoba fotoarchivu 1 Akvizice a formy rozšiřování sbírky Získávání nových fotografických přírůstků probíhá více způsoby. Důležitou roli zde hraje fotograf Slováckého muzea. Ten zachycuje především průběžně aktuální výstavy, vernisáže, akce muzea i dalších institucí a kulturní dění v městě a jeho okolí. Materiál zpracovaný vlastním fotografem je v přírůstkových knihách a evidenci označován jako dokument. Významným přínosem jsou také dary. Darování je ošetřeno darovací smlouvou, která je uložena na příslušném odborném oddělení. Jméno dárce a odkaz na darovací smlouvu jsou uvedeny i v přírůstkové knize a další evidenci. Jednou z možností je také nabytí koupí, této varianty je využíváno v dokumentačním oddělení nejméně. Poradní sbor pro sbírkotvornou činnost, který je pro každé oddělení muzea určen zvlášť, se skládá z odborníků daného oboru a je sestavený z pracovníků muzea, popřípadě archivu. Odborný pracovník historie či národopisu zváží, jaký materiál je nutno zakoupit. Poradnímu sboru je předložen k projednání a schválení návrh na zakoupení fotografií, negativů, filmů apod. Z jednání je vyhotoven obdobný protokol, jako při nákupu sbírkových předmětů. Získaný materiál je předán do oddělení dokumentace, zpracován a jsou mu přidělena evidenční čísla. Ty jsou zpětně zapsána do příloh o protokolu. U akvizice záleží ve velké míře na pečlivosti pracovníků. Odborní pracovníci jsou povinni posoudit důležitost a významnost materiálů, které mají být zpracovány a uloženy do fondu.

22 Za významný způsob nabytí dokumentačního materiálu je považován výzkum. Autory dokumentů jsou odborní pracovníci muzea, kteří provádějí své výzkumné akce v terénu. V přírůstkové knize lze také naleznout v rubrice způsob nabytí starý fond, jímž jsou označovány materiály shromažďované muzeem v době, kdy ještě nebylo přistoupeno k evidenci fotografického materiálu a ten byl zpracován dodatečně. Do konce roku 2010 byly počty získaných a zpracovaných materiálů následující: dokument 32 950 dar 5 976 koupě 1 079 výzkum 23 676 starý fond 4 708

23 1.1 Zhodnocení akvizice a forem rozšiřování Klady Za velký klad je považováno získávání materiálů působením vlastního fotografa. Akvizice a rozšiřování fondu tímto způsobem je velmi pozitivní pro činnost muzea a tuto možnost nemá každá instituce. Zápory Jedním ze zásadních problémů u akvizice je finanční situace ve veřejných institucích, kdy je velmi problematické doplňování fondu formou nákupu.

24 2 2.1 Evidence a odborné zpracování Chronologická evidence V organizační struktuře muzea je dokumentační oddělení Slováckého muzea nazýváno také fotoarchivem. Shromažďuje nejen pozitivy a negativy fotografií, ale také diasnímky, digitální snímky, videokazety, CD a DVD nosiče. 2.1.1 Pozitivy a negativy Jak již bylo zmíněno, zapisování do přírůstkové knihy po zitivů a negativů bylo započato od 29. 11. 1976. V té době byla založena první kniha Zdenkou Kiesewetterovou a téhož roku prošlo prvním stupněm evidence 520 negativů. Záznamy v knize jsou vedeny odbornými pracovníky oddělení dokumentace. Až do roku 2010 se přírůstky vpisovaly ručně čínským perem a od roku 2011 je použit dokumentační inkoust. Do každé knihy je na titulní straně řádně vepsáno k jakému účelu je kniha používána její název, kdy byla založena, kdo ji založil, kolik má listů (stránky jsou číslovány ručně). Vše je potvrzeno razítkem instituce a podpisem zakladatele. V knize je zakázáno trhání listů a přepisování záznamu, opravy jsou prováděny přeškrtnutím a jasně uvedenou opravou s údajem, kdy a kým byla oprava provedena. Záznamy z jednotlivých let jsou výrazně odděleny. V dnešní době vede oddělení dokumentace v pořadí čtrnáctou přírůstkovou knihu pozitivů a negativů, evidovanou pod číslem 125, která byla založena 1. 6. 2007 Marií Bilíkovou. V roce 2010 bylo zaznamenáno 855 přírůstků.

25 Záznamy v přírůstkové knize negativů a pozitivů jsou provedeny následujícím způsobem: Přírůstkové číslo skládá se z pořadového čísla, lomítka a letopočtu. Pořadové číslo označuje pořadí snímku zapsaného v daném roce, následuje lomítko a znak je ukončen rokem, kdy byl přírůstek získán. Datum získání v prvních letech nebylo označováno a později je zde uváděn pouze měsíc získání. V současnosti je již uváděno přesné datum získání (den a měsíc). Označení předmětu popisuje především lokalitu a stručně děj, který je na daném snímku zachycen. Počet kusů označuje počet negativů51 uložených v depozitáři. Způsob nabytí uvádí, zda se jedná o dokument, dar, koupi (v tomto případě je uvedena i cena, za jakou byla fotografie získána), výzkum nebo starý fond. Údaje o předmětu (vznik, užití, nálezové okolnosti, atd.) jsou využívány i k uvedení rozměrů negativu. Adresa dodavatele, dárce jméno osoby, která daný snímek do fotoarchivu dodala. Odkaz na doklad pokud se jedná o nákup, je zde zaznamenáno číslo kupní smlouvy nebo odkaz na protokol z jednání poradního sboru. Uložení předmětu odkaz na uložení negativů. Pokud je jich více, jsou zde vepsány odkazy na uložení všech negativů zhotovených ke snímku. 51 Více negativů stejného snímku se vyskytuje v případě, že je vytvořen nový negativ na lépe uchovatelnou a stabilnější podložku. Jako příklad může sloužit zhotovení foliového negativu ze skleněného. Oba negativy jsou uloženy v depozitáři a u obou je uložení zaznamenáno v přírůstkové knize.

26 Inventární číslo pozitivu přidělováno v chronologické evidenci. Poznámka další důležité informace k pozitivu či negativu snímku. Ukázka z přírůstkové knihy se nachází v Příloze č. 1. 2.1.2 Diasnímky Přírůstková kniha pro evidenci diasnímků, v pořadí čtvrtá evidována pod číslem 126, byla založena Marií Bilíkovou 1. 2. 2008 a obsahuje 95 listů. Záznamy z jednotlivých let jsou výrazně odděleny a jsou vedeny obdobně jako v přírůstkové knize negativů a pozitivů. Během roku 2010 bylo v knize zaevidováno 25 záznamů pod čísly 1/2010 25/2010. Záznamy v knize jsou provedeny obdobným způsobem jako u pozitivů a negativů: Přírůstkové číslo u diasnímků se skládá z čísla pořadového, které označuje pořadí, v jakém byl snímek v daném roce zapsán. Za číslem je uvedeno lomítko a rok zapsání předmětu do přírůstkové knihy. Lokalita předmět uvádí se místo, které je na snímku znázorněno. Popis stručný a výstižný popis události nebo jevu zobrazeného na snímku. Foto zapisuje se jméno autora snímku a pokud je známo, tak i kdy byl snímek vytvořen. Rozměr je uváděn v centimetrech.

27 Inventární číslo skládá se ze zkratky DV, která ozna čuje diasnímky a z přiděleného čísla. Určil uvedeno jméno osoby, která snímek určila a zapsa la do přírůstkové knihy. Poznámka další důležité informace, které snímek blíže specifikují. Př. : Přír. čís. Lokalita 25/2010 Buchlovice Popis Foto Letecký snímek Rozměr Holáň, 1990 6x7 Inv.čís. Určil DV 4775 Pozn. M. Bilíková zámku a jeho okolí 2.1.3 Digitální snímky Přírůstková kniha pro evidenci digitálních snímků, evi dována pod číslem 97, byla založena 20. 11. 2003 a obsahuje 86 listů. Přírůstky jsou evidovány průběžně, v horní části knihy jsou vyznačeny jednotlivé roky, v nichž byl zápis proveden. Kniha kromě evidenční funkce plní i funkci pomocnou. Lze z ní získat rychlý přehled k tématice zachycené na digitálních snímcích. Posledním záznamem v roce 2010 je FCD 190. Záznamy v knize jsou provedeny následujícím způsobem: Evidenční číslo začíná zkratkou FCD, která označuje digitální fotografie a čísla určující pořadí zapsání v knize. Za pomoci lomítka a čísel se označují jednotlivé akce. Datum zapsání snímku do přírůstkové knihy.

28 Název a obsah uvádí se název akce, kterou snímky za chycují, datum a stručný popis. Jednotlivé akce jsou rozepsány samostatně. Počet snímků je označen u každé akce. Foto určil jméno osoby, která fotografie určila. Př. : Evid. čís. FCD 189 Datum 189/1 2010 Název a obsah Počet snímků Foto určil 301 Kondrová, M. 55 Kondrová, M. Hody v Dolních Bojanovicích 28. 9. 2008 (oblékání do kroje, hodová chasa, taneční zábava pod zeleným, krojovaní) 189/2 Vaření trnek v Dolním Němčí 10.12. 2008 (kotel na vař. trnek, míchání trnek, ochutnávání trnek, národopisný kroužek Dolněmčan, Stojaspalův mlýn, zemědělské nářadí ve mlýně) 2.1.4 Videokazety Přírůstková kniha pro evidenci videokazet, evidována pod číslem 74, byla založena 17. 2. 1997 a obsahuje 94 listů. Přírůstky jsou evidovány průběžně, v horní části knihy jsou vyznačeny jednotlivé roky, v nichž byl zápis proveden. Na konci roku 2010 bylo v knize zaevidováno 157 kusů videokazet. Záznamy v knize jsou provedeny následujícím způsobem: Přírůstkové číslo znak začíná zkratkou VK, která označuje videokazetu a následuje číslo určující pořadí zapsání dané kazety v přírůstkové knize.

29 Datum evidence zapsán měsíc a rok, kdy byl předmět za evidován do přírůstkové knihy. Název a obsah uvádí se název filmu a stručný popis ob sahu. Datum natáčení rok vzniku filmu. Délka produkce číselný údaj, který zaznamenává trvání filmu v minutách. Autor filmu jméno či název společnosti, která film na točila. Typ kazety Poznámka uvádí se původní médium, z kterého byl film přetočen na kazetu. Př. : Přír.čís. Dat.evid. Název a obsah VK 1 Okolo Hradišťa X/1993 Dat. natočení Délka 13 min. propagační materiál města 2.1.5 Autor Typ kaz. Pozn. ONV+SM UH, E90 přetoč. ateliéry Zlín film 16mm CD nosiče Přírůstková kniha pro evidenci CD nosičů, obsahující elektronické verze publikací a zvukových záznamů, evidována pod číslem 98, byla založena 15. 1. 2004 a obsahuje 96 listů. Přírůstky jsou zapisovány průběžně, v horní části knihy jsou vyznačeny jednotlivé roky, v nichž byl zápis proveden. Na konci roku 2010 bylo v knize zaevidováno 28 kusů CD. Záznamy v knize jsou provedeny následujícím způsobem: Pořadové číslo začíná zkratkou CD a následuje číslo určující pořadí zapsání nosiče v knize. Datum uvádí se rok zapsání do přírůstkové knihy.

30 Název a obsah název dokumentu, který je zaznamenaný na CD nosiči a jeho stručný popis. Poznámka zde je uveden autor nebo více autorů, kdo pub likaci vydal, tisk a další důležité údaje specifikující dokumenty uložené na CD nosičích. Př. : Poř. čís. Rok Název a obsah Poznámka CD 25 2010 Co odnesl čas přírůstky do sbírek Kolektiv autorů. 2.1.6 Slováckého muzea. 90. výročí založení Tisk: Lelka Dolní Bojkovice muzea v Uherském Hradišti 1914 2004 Vydalo: SM Uh. Hradiště DVD nosiče Přírůstková kniha pro evidenci DVD nosičů, obsahující elektronické verze publikací a zvukových záznamů, evidována pod číslem 122, byla založena 5. 4. 2007 a obsahuje 96 listů. Přírůstky jsou evidovány průběžně, v horní části knihy jsou vyznačeny jednotlivé roky, v nichž byl zápis proveden. Na nosičích DVD jsou uloženy získané filmy, převedené ze starších 16 mm filmů nebo z videokazet. Tímto způsobem jsou v elektronické podobě uchovávány digitální kopie, dnes už nepoužívaných formátů. Z důvodu úspor se na těchto DVD nosičích vyskytuje několik filmů, které jsou v přírůstkové knize podrobněji jsou rozepsány. vyrobeny ve Pouze formátu u originálních DVD, je uveden DVD jen snímků, které jeden titul. Na konci roku 2010 bylo v knize zaevidováno 31 kusů DVD. Záznamy v knize jsou provedeny následujícím způsobem: Pořadové číslo je složeno ze zkratky DVD a čísla, které určuje pořadí DVD nosiče zapsaného v přírůstkové knize.

31 Obdobně jako u digitálních snímků je využito lomítka a čísel. Toto značení rozlišuje jednotlivé filmy zaznamenané na DVD nosiči. Datum zapsání DVD nosiče do přírůstkové knihy. Název a obsah rozepsány jednotlivé názvy filmů a jejich stručný a výstižný obsah. Poznámka další důležité informace, které jednotlivé filmy blíže specifikují. Přepis bližší informace o provedení záznamu a označení původního nosiče, z kterého byl film převeden. Film, délka uvedeno zda se jedná o film barevný nebo černobílý a jeho délka v minutách. Př.: Poř. čís. Rok Název a obsah Poznámka DVD1 Přepis Film, délka Přepis AV Servis J. Sabák Uh. Brod 1/1 Mistři 1. díl Zvuková kopie orig. E 12/75, film 16mm ČB, 27 min. 1/2 Mistři 2. díl Zvuková kopie orig. E 12/75, film 16mm ČB, 28 min. 1/3 Drapačky Zvuková kopie orig. E 12/75, film 16mm ČB, 27 min. 1/4 Na svatbě Zvuková kopie orig. E 12/75, film 16mm ČB, 22 min. v Korytné 1/5 Vození berana Němá, přizvučeno orig. E 12/75, film 16mm ČB, 8 min. Němá kopie bar, 6 min. Hradčovice 1/6 Luhačovice krojové tance 1936 neevidováno, film 16mm

32 2.2 Systematická evidence Systematická evidence nebo také evidence II. stupně je zpracovávána elektronickou formou v systému Bach od roku 2001. Při zpracovávání záznamů se odborní pracovníci řídí směrnicí ředitele č. 7/2002. Ve Slováckém muzeu je využíváno elektronického systému Bach systems s. r. o. ProMuzeum, jenž je pro uživatele zpoplatněn.52 Systém má moduly pro jednotlivé obory, zastoupené v muzeu a zvlášť zde nalezneme modul pro fotoarchiv. V modulech archeologie, národopis, galerie a historie jsou zpracovávané snímky a jejich záznamy odbornými pracovníky jednotlivých oddělení. Ti mají možnost přístupu do všech těchto modulů, avšak pouze u svého oboru mohou zadávat nové záznamy nebo aktualizovat staré. Odborní pracovníci doku mentačního oddělení pak jednotlivé záznamy zkontrolují a dále přenesou do centrální evidence fotoarchivu, která se nachází v modulu fotoarchiv pod totožným názvem. Dalšími částmi modulu fotoarchiv jsou diasnímky, foto CD (zde se dělají záznamy pouze CD nosičů, na kterých jsou fotografie) a nahrávky na CD (obsahující skupiny CD, DVD a VIDEO). Vytvoření záznamu v jednotlivých částech modulu fotoarchiv je pro všechny skupiny obdobný a uvedený níže. 52 ŠIMSA, Martin. Digitální fotodokumentace sbírkového fondu NÚKL. In Fotografie jako ikonografický pramen : sborník příspěvků : 20. strážnické sympozium 15. 16. září 2004. Strážnice : Národní ústav lidové kultury, 2004. s. 2935. ISBN 8086156672.

33 2.2.1 Pozitivy a negativy Záznamy jsou prováděny následujícím způsobem: Skupina popisuje a tím i rozlišuje typ evidovaného materiálu. Označení je pro jednotlivé materiály následující FOTO, DIASNÍMEK, FOTO CD, VIDEO, CD a DVD. Podskupina zde se uvádí rozdělení dle systematiky číselníku53, který se po léta neustále vyvíjel a postupně doplňoval podle potřeb a tématiky nově nabytých dokumentů. Záznam začíná velkým písmenem, které označuje podskupinu a obor zařazení fotografie. Obory jsou zastoupeny následujícími podskupinami archeologie A, národopis B, historie H, kulturní akce K, osobnosti O a vý stavy V. Za velkým písmenem označujícím obor, následuje pomlčka a mezera. Podskupiny jsou dále rozvíjeny číselnou řadou (arabskými číslicemi) a písmeny abecedy. Heslo zde se automaticky vypíše název podskupiny z číselníku slovně. Číselník je veden v elektronické podobě v systému Bach. Pro lepší orientaci ho mají odborní pracovníci k dispozici i v tištěné podobě. Inventární číslo shodné s číslem v chronologické s číslem v chronologické evidenci. Přírůstkové číslo shodné evidenci. Číslo negativu shodné s číslem v chronologické evidenci. 53 Jako ukázku číselníku jsem do příloh (Příloha č. 2) zařadila pouze jednu stranu. Slovácké muzeum si nepřeje zveřejnit celý tento číselník, jedná se o know how muzea.

34 Způsob nabytí i tento bod je uveden v chronologické evidenci a uvádí se zde stejný záznam dokument, dar, koupě, výzkum nebo starý fond. Určil jméno odborného pracovníka, který daný materiál určil. Předmět uvádí odborný pracovník dokumentace sám a musí být stručný a jasný odlišný od hesla. Popis stručný a výstižný záznam zobrazené události, jevu či osoby, které se na snímku vyskytují. Vedlejší motiv je uváděno jméno významné osobnosti, jevu či události na snímku, které nebyli zapsány v hlavním motivu. Pokud lze najít v systematice, tak je uvedena i podskupinu vedlejšího motivu. Datování je využíváno pouze u datování architektury. Lokalita určuje místo, kde byla fotografie pořízena. Autor snímku jméno osoby, která snímek vytvořila. Datum pořízení pokud není známo přesné datum, je zde vymezeno období, ve kterém snímek vznikl. Reprodukce uvádí se u materiálů, které byly nějakým způsobem zkopírovány. Datum reprodukce číselný údaj označující, kdy k reprodukci došlo. Publikace pokud se materiál nachází v nějaké publikaci je zde uveden název publikace, ročník a strana, na které se snímek nachází. Poznámka bližší určení materiálu, důležité pro jeho upřesnění a nebylo uvedeno v žádné jiné položce. Zapsal jméno odborného pracovníka dokumentace, který daný materiál zanesl do elektronické evidence.

35 Datum zápisu datum vložení záznamu do elektronické pracovníka dokumentace, evidence. Aktualizoval jméno odborného který záznam nějak doplnil a upravil. Datum aktualizace Podoba evidenční karty se odvíjí od elektronického záznamu a je následující: Skupina uvádí se zde značení typu nosiče FOTO, DIASNÍMEK, FOTO CD, VIDEO, CD a DVD. Předmět stručný a jasný popis, vytvořený odborným pracovníkem. Lokalita označení města, obce, atd. Nepostradatelný údaj pro zařazení v kartotéce a snadné vyhledávání. Podskupina soubor znaků, jež udávají řazení fotografie dle číselníku muzea. Hlavními podskupinami jsou archeologie, národopis, historie, kulturní akce, osobnosti, výstavy. Tyto obory jsou značeny velkými písmeny a jsou rozvíjeny za pomoci arabských číslic a písmen abecedy, s využitím pomlček, lomítek a mezer. Vedlejší motiv označení dalšího motivu, který se nachází na snímku vedle hlavního motivu. Číslo inventární velmi důležitý číselný údaj pro řazení v kartotéce. Číslo přírůstkové shodné s číslem v přírůstkové knize. Číslo negativu shodné s číslem v přírůstkové knize. Způsob nabytí souhlasí se záznamem v elektronické podobě. Foto uveden autor materiálu.

36 Reprodukce záznam označující původní materiál, z kterého byl dokument zkopírován, přepsán, apod. Určil souhlasí se záznamem v elektronické podobě. Datum den a měsíc pořízení záznamu. Popis stručný a výstižný záznam, kde je uvedena událost, jev či osoby, které se na snímku vyskytují. Publikace souhlasí se záznamem v elektronické podobě. Poznámka souhlasí se záznamem v elektronické podobě. Ukázka evidenční karty se nachází v Příloze č. 3. 2.2.2 Diasnímky Elektronický zápis diasnímků v systému Bach je obdobný se zápisem pozitivů a negativů, tudíž i vytištěné evidenční karty jsou si velmi podobné. Podoba evidenční karty videokazet je následující: Skupina Diasnímek Předmět Hody Podskupina B 8/12 Vedl. motiv B 3/2 Lokalita Babice Uloženo Způsob nabytí dokumentace Určil M. Bilíková červen 1987 Inv. čís. XXXVIII/92 Čís. přírůstkové Čís. negativu Datum 1985 Popis Chlapci před domem mladšího stárka Foto M. Bilíková, 1985 2.2.3 Poznámka Barevný diasnímek Digitální snímky Elektronický zápis digitálních fotografií v systému Bach je obdobný se zápisem pozitivů a negativů, tudíž i vytištěné evidenční karty jsou velmi podobné.

37 Podoba evidenční karty digitálních snímků je následující: Skupina Foto CD Předmět Fotky od Dr. Kallus Lokalita Uh. Hradiště Podskupina H 1/D UH Vedlejší motiv Inv. č. FCD 90 Č. přír. Č. negativu Způsob nabytí dokument Foto Repro Určil B. Rašticová Datum 1993 Datování Popis Fotky od Dr. Kalluse: 1) fotky z albumu 2) fotky různé Publikace Poznámka 2.2.4 Videokazety Elektronický zápis videokazet v systému Bach je obdobný se zápisem pozitivů a negativů, tudíž i vytištěné evidenční karty jsou velmi podobné. Podoba evidenční karty videokazet je následující: Skupina Video Předmět Okolo Hradišťa Lokalita Uh. Hradiště Inv. čís. VK1 Vedlejší motiv Čís. přírůstkové Podskupina H Čís. negativu Způsob nabytí dokument Foto ONV, SM Uherské Hradiště, ateliéry Zlín Určil Datum 1993 Popis Okolo Hradišťa. Propagační materiál města. Publikace Poznámka Repro kopie, přetočeno z filmu 16 mm Datování 13 minut

38 2.2.5 CD nosiče Elektronický zápis CD nosičů v systému Bach je obdobný se zápisem pozitivů a negativů, tudíž i vytištěné evidenční karty jsou velmi podobné. Podoba evidenční karty CD nosiče je následující: Skupina CD Předmět Co neodnesl čas Lokalita Invent. čís. Podskupina V SM/2004 Výstavy 2004 Vedlejší motiv Čís. přír. Čís. negativu Způsob nabytí dokument Foto Repro Určil Habartová R. Datum 2004 Datování Popis Co neodnesl čas přírůstky do sbírek Slováckého muzea. 90. výročí založení muzea v Uherském Hradišti 1914 2004 Publikace kopie na KCD 25 Poznámka Tisk Lelka Dolní Bojanovice. Texty: PhDr. I. Florec, PhDr. R. Habartová, PhDr. B. Rašticová, Mgr. M. Vaškových, Mgr. M. Martykánová, Mgr. I. Mátlová, I. Frantová 2.2.6 DVD nosiče Elektronický zápis DVD nosičů v systému Bach je obdobný se zápisem pozitivů a negativů, tudíž i vytištěné evidenční karty jsou velmi podobné. Ke každému DVD nosiči je vytvořena hlavní karta. Pro každý film na nosiči je pak zvlášť zhotovena také karta označená inventárním číslem DVD nosiče a rozlišena lomítkem a číslicí filmu, které jsou uvedeny i v přírůstkové knize.

39 Podoba evidenční karty DVD nosiče je následující: Skupina DVD Předmět Svatba v Korytné Podskupina B 8/2b Zvyky a obyčeje rodinná svatba Lokalita Korytná Inv. čís. DVD1 Filmový archiv 1 Čís. přír. 1/4 Čís. negativu Způsob nabytí přepis filmu E 9/75 Foto Repro ČB film, 22 Datum 1971 Datování min. Určil přepis AV Servis J. Sabák, Uh. Brod Popis Na svatbě v Korytné. ČT studio Brno redakce publicistiky 1971. Pořad U nás doma Publikace kopie na KDVD 1 Poznámka Kamera: J. Nosek; hudební spolupráce: R. Tománek; zvuk: M. Jordánek, M. Maršálek; střih: H. Adámková, výroba: V. Freibergerová; režie: J. Nosek

40 2.3 Ochrana počítačových dat dokumentace Záloha počítačových dat je dvojitá. Provádí se automa ticky každý den na externí pevný disk a na magnetickou pásku.54 Záloha CD a DVD nosičů je prováděna průběžně. CD nosič se zálohou je umístěn v trezoru a další archivace je provedena na externí pevný disk. Při získávání a zpracovávání digitální fotografie, se odborní pracovníci řídí směrnicemi ředitele muzea. Zde jsou uvedena obecná pravidla, jak nakládat s materiálem při jeho získání, uložení a zpracování v programu Bach fotoarchiv a následnému převedení do centrální evidence fotoarchivu. Ochrana dat je zabezpečena antivirovými programy, které jsou průběžně aktualizovány a případné závady jsou ihned nahlášeny a opraveny. 2.4 Inventarizace Inventarizace jak sbírkového fondu, tak i sbírky fotoar chivu Slováckého muzea se provádí řádná nebo mimořádná. Řádná je prováděna komisí jednou za deset let, kdy procházejí inventarizací všechny sbírkové předměty. Po provedení inventarizace, je vypracována zpráva o jejím průběhu, v níž se uvádí postup provedených prací, výsledek inventarizace, doporučení a návrhy na odstranění nedostatků. Pod závěrečnou zprávou jsou vždy uvedeni a podepsáni členové inventarizační komise a její předseda. V závěru se nachází vyjádření ředitele s jeho podpi 54 Používaná magnetická páska HP pásková cartridge DAT DDS5, 72GB

41 sem a razítkem instituce. Zpráva se zhotovuje ve dvou provedeních. Pro příklad uvádím poslední dvě inventarizace provedené dokumentačním oddělením. Inventarizace pozitivů a evidenčních karet se uskutečnila v letech 2003 2010. Při inventarizaci byly evidenční karty s pozitivy odsouhlaseny se záznamy v počítači. Provedení inventarizace je označeno na evidenčních kartách s pozitivy a zároveň i v elektronických záznamech následovně K (kontrola) a příslušný rok. Ve zprávě se nachází počet nedohledaných karet s pozitivy a byl určen postup na odstranění nedostatků. U karet s řádně uloženým negativem a s kopií karty se zhotovil nový pozitiv a karta. U nedohledaných evidenčních karet a pozitivů, bylo doporučeno tyto snímky v přírůstkové knize označit jako ztracené a inventární čísla přiřadit novým pozitivům, aby se zachovala kompletní inventární řada. Ve zprávě je také uveden seznam chybějících karet bez negativů a přehled o kontrole karet v jednotlivých letech, dělený dle oborů. Uvedena jsou i doporučení ohledně plánu skenování a ukládání fotografií do počítačového systému. Fyzická inventarizace negativů proběhla v letech 2008 2010. Stav negativů byl fyzicky zjišťován a současně proběhla i kontrola v přírůstkové knize a v elektronické podobě v programu Bach. Značení revize proběhlo v přírůstkové knize a na obálkách negativů písmenem R. Návrhy na odstranění zjištěných nedostatků byly shodné s výše uvedenými u inventarizace pozitivů a jejich evidenčních karet. U nedohledaných negativů je uvedena poznámka ztraceno a inventární čísla mají být znovu obsazena.

42 K mimořádné inventarizaci je nutné přistoupit v případech odcizení sbírkových předmětů, stěhování sbírky nebo poškození vnějšími vlivy. 2.5 Zhodnocení evidence a odborného zpracování sbírky Klady Oddělení dokumentace akceptuje vývoj techniky a přizpůsobuje se novým trendům. V poslední době se zaměřuje na digitalizaci snímků, tj. na pořizování elektronické formy záznamů fotografií a ukládání těchto snímků ke kartám. Vyhledávat záznamy v elektronickém systému fotoarchivu lze mnoha způsoby. Je možné použít klasické hledání pomocí textového řetězce i definováním libovolně dlouhého a složitého výběrového kriteria. Záznamy můžeme vyhledávat i za pomoci postupného výběru, nově i v polích s časovými údaji a časovým rozpětím. Důležitou stavná oprava součástí práce nalezených chyb odborných a pracovníků nejasností. Toto je sou průběžné zpřesňování je nutné, protože se každý obor vyvíjí a jsou objevovány nové skutečnosti, které se od dřívějších poznatků mohou lišit nebo je doplňují. Za významný přínos považuji i práci fotografa Slováckého muzea, který zhotovuje chybějící negativy od pozitivů a postupně převádí skleněné negativy na lépe uchovatelné materiály.

43 Zápory Jedním ze záporů shledávám nepoužívání dokumentačního inkoustu v přírůstkových knihách. Při upozornění na tento nedostatek, byla sjednána náprava a od roku 2011 jsou záznamy psány dokumentačním inkoustem. V provádění chronologické evidence se vyskytují určité rozdíly, které jsou zaviněny především změnami osob zodpovědných za vedení evidence. V tomto případě bych navrhovala vytvořit směrnice pro tento zápis. Na problém navazuje i nedostatek ve sjednocení popisování předmětu. Jednotlivé podskupiny jsou sice vázány na číselník a heslo je tedy vygenerováno automaticky. Avšak předmět, který tvoří odborný pracovník sám, není sjednocen. Pro předmět není vytvořen žádný tezaurus a ani nejsou určena pravidla pro správný zápis. Působí to problémy především v elektronické podobě vyhledávání. Lze snadno vyjádřit jednu věc více výrazy (např. hodová chasa x hodový průvod x obchůzka; fašank x fašanková obchůzka), neujasněné jednotné a množné číslo (např. sklep x sklepy), prohození sousloví (např. nevěsta a ženich x ženich a nevěsta), zkratky slov. Dalším negativním jevem je duplicita fotografií, které byly získány v různou dobu a mají každá jiné inventární číslo. U tohoto dublování dochází od roku 2010 k průběžným opravám, kdy přírůstková čísla fotografiím zůstávají a inventární číslo je přiděleno oběma shodné.

44 3 Uložení sbírky Dokumentační oddělení se nachází v hlavní budově Slováckého muzea společně s depozitářem. Uložení jednotlivých materiálů je popsáno níže. 3.1 Pozitivy Na samotném pracovišti dokumentačního oddělení jsou umístěny pozitivy s jejich kartami, řádně založeny podle systematického třídění, v kovových kartotékách. Jsou zde umístěny i evidenční karty na tvrdých papírech formátu A4. Na jedné polovině je vytištěna evidenční karta odpovídající elektronické verzi zpracování. List je přeložen na formát A5 a do něj je za pomoci speciální papírové pásky vlepen pozitiv. Kartotéky jsou rozděleny dle oborů. Dokumentace každého oboru je řádně popsána a pro lepší orientaci slouží i barevné rozlišení jednotlivých oborů. Dělení jednotlivých oborů a jejich uložení: Archeologie Značena velkým písmenem A. K podrobnějšímu řazení je využito arabských čísel 110. Každé z nich označuje větší skupinu, která se dále rozvíjí numerickou řadou. Karty nalezneme ve výsuvných kontejnerech s oranžovým označením. Řazení je zde abecední dle lokalit (města, obce, atd.). V jednotlivých částech se dále orientujeme podle inventárních čísel.

45 Národopis Podskupina je značena velkým písmenem B, obdobně jako u archeologie se využívá arabských čísel od 110, která jsou opět numericky rozvíjena. Pro lepší přehlednost a snadnější vyhledávání v kartotéce slouží barevné rozlišení (nalepené na každé kartě), označující rozdělení do jednotlivých deseti skupin. Samotná podskupina má fialovou barvu štítků na kartotéce. Řazení je opět abecední dle lokalit (města, obce, atd.) a v jednotlivých částech se dále orientujeme podle inventárních čísel. Historie Podskupina je dělena na deset částí, zabývající se především historií města Uherského Hradiště a jeho okolí, vývojem jednotlivých sport, oborů lidské zdravotnictví, i dějiny České činnosti školství, republiky. (průmysl, atd.) Podskupina a je jsou zemědělství, zde zařazeny označována velkým písmenem H, dále rozvíjena číslicemi a malými písmeny. V kartotéce ji nalezneme pod žlutými štítky. Řazení v kartotéce se řídí jednotlivými podskupinami z číselníku, kde každá podskupina je dále řazena abecedně dle lokalit (města, obce, atd.) nebo let. V jednotlivých částech podskupiny se orientujeme podle inventárních čísel postupně řazených za sebou. Kulturní akce Kulturní akce jsou značeny velkým písmenem K a řazeny podle let jednotlivých akcí, druh akce je dále popsán velkými písmeny abecedy. V kartotéce jsou snímky řazeny chronologicky. V každém roce jsou pak podskupiny dělené podle akcí a v těchto

46 skupinách je opět využito inventárních čísel. Karty týkající se kulturní akcí jsou umístěny v kontejnerech označených popisky se zelenými štítky. Osobnosti Podskupina je značena velkým písmenem O. Dělí se na dvě větší části Osobnost Život, Osobnost Dílo. Značení je tedy následující velké písmeno O, následuje pomlčka s mezerou, přiřazeno je velké písmeno Ž (život) nebo D (dílo). Lomítkem je odděleno velké písmeno AŽ, které označuje počáteční písmeno příjmení osobnosti. Karty jsou řazeny abecedně dle jejich příjmení a jsou uloženy v kontejnerech označených bílou barvou. U každé osobnosti je k řazení jednotlivých karet se snímky využito opět inventárních čísel. Výstavy Podskupina je označována velkým písmenem V. V kartotéce jsou uloženy materiály v podskupinách řazených chronologicky podle konání výstavy. První podskupina pochází z roku 1914 a navazují další až do současností. V jednotlivých letech se řídíme dle postupně za sebou jdoucích výstav a u jednotlivých výstav se orientujeme za pomoci inventárních čísel. Kontejnery jsou označeny bílými štítky s jejich popisem.

47 3.2 Negativy Jsou uloženy v samostatném depozitáři vybaveném klima tizací, do něhož mají přístup pouze pracovníci oddělení dokumentace. Každá návštěva depozitáře se zaznamenává a zároveň s ní se zapisuje i relativní vlhkost a teplota, které jsou pravidelně sledovány. V roce 2010 byla průměrná roční teplota 15,8 C a relativní vlhkost 52,29%. V kovových kartotékách jsou uloženy negativy rozměrů 6x6 cm, 6x9 cm a skleněné negativy rozměrů 13x17 cm, 11x9 cm. Negativy jsou v poslední době postupně vkládány do speciálních obálek pro negativy vyrobených z bavlněného papíru s neutrálním ph. Depozitář je zajištěn EZS a EPS. Tento depozitář je prozatím dostačující, avšak v budoucnosti při plánovaných rekonstrukcích hlavní budovy Slováckého muzea se počítá i s vybudováním nového depozitáře. 3.3 Diasnímky Diasnímky jsou uloženy dle inventárních čísel ve skříních v depozitáři fotoarchivu, zde jsou uloženy podle inventárních čísel i jejich evidenční karty. 3.4 Digitální snímky Digitální fotografie na CD nosičích jsou uloženy na pra covišti oddělení dokumentace. Pro rok 2011 je plánováno zpracování kopií a jejich uložení v depozitáři fotoarchivu. Karty těchto fotografií jsou zařazeny v kartotéce s ohledem na jednotlivé obory a jsou opět řazeny dle inventárních čísel.

48 3.5 Videokazety Jsou uloženy na pracovišti oddělení dokumentace a jejich karty zařazeny opět v kartotéce na tomto pracovišti, kde jsou všechny karty videokazet uloženy pohromadě, rozděleny s ohledem na jednotlivé obory a poté dle jejich inventárních čísel. 3.6 CD nosiče CD nosiče jsou uloženy na pracovišti oddělení dokumentace a jejich kopie jsou umístěny v kovových kartotékách v depozitáři fotodokumentace. Je zde brán zřetel na možné poškození tohoto materiálu. Evidenční karty nalezneme opět na pracovišti oddělení dokumentace, řazené podle svého pořadového čísla, tzn. CD 1CD 28. 3.7 DVD nosiče DVD nosiče jsou uloženy stejně jako CD nosiče. Evidenční karty nalezneme zařazeny dle pořadových čísel na oddělení dokumentace. Pro jedno DVD je zhotoveno tolik karet, kolik se na něm nachází filmů (každý film má svoji evidenční kartu).

49 3.8 Zhodnocení uložení sbírky Klady Negativy a další materiály uchovávané v depozitáři jsou řádně uloženy a ošetřeny. Je zde měřena a sledována teplota a relativní vlhkost. Naměřené průměrné roční teploty a vlhkost za rok 2010 jsem již zmínila v části, která se zabývá uložením negativů. Tyto hodnoty jsou udržovány bez jakýchkoliv větších výkyvů. Pouze snad relativní vlhkost bych doporučila snížit. Teplota v depozitáři s fotografickým materiálem by měla být v ideálním případě udržována v rozmezí 58 C, ale přijatelné hodnoty jsou i 1520 C. Relativní vlhkost je doporučena v rozmezí 2530% a přijatelná relativní vlhkost je 2040%.55 Za další klad lze považovat uchovávání negativů ve speciálních obálkách pro něj určených. Zápory Podmínky pro uložení pozitivů na dokumentačním oddělení nejsou zcela vyhovující. Tato místnost je využívána i jako pracovna, a proto zde není možné udržovat stálou teplotu a relativní vlhkost, které zde nejsou ani měřeny. Hodnoty jsou ovlivněny i klimatickými podmínkami zvenčí. Absence klimatizace vyžaduje větrání okny, jež nejsou opatřeny žádnými světelnými filtry ani protiprašným zařízením. 55 ZIKMUND, Jiří. Přehled základních zásad pro uložení fotografických sbírek. In Muzejních sbírek hubitelé lítí plesnivina, moli,... : 17. 18. června 1998 Hodonín : Sborník příspěvků muzeologického semináře. Hodonín : Masarykovo muzeum, 1999. s. 45.

50 4 Využití sbírky 4.1 Vlastní činnost Sbírky jsou využívány z velké části především Slováckým muzeem k níže uvedeným účelům. 4.1.1 Výstavy Fotografie tvoří důležitou součást pro pořádání expozic a výstav muzea, kde mají především doplňkový charakter. Často je využíváno digitálních snímků nebo oskenovaných pozitivů, které lze zvětšit a různě upravit pro potřebu výstavy. Jsou tedy využívány upravené kopie fotografií. Výpůjčky snímků pro výstavní účely jsou poskytovány pouze odborným pracovníkům muzea. V evidenci výpůjček je zaznamenáno datum výpůjčky, typ půjčeného materiálu, uvedeny inventární čísla snímků, komu byly snímky poskytnuty, datum a jméno pracovníka, kterému byla výpůjčka vrácena. 4.1.2 Publikace a propagační materiál Další významné využití můžeme spatřovat u publikační činnosti. Fotografie jsou použity v publikacích Slováckého muzea nebo publikacích vydávaných za spolupráce muzea. Neodmyslitelnou součástí jeho práce je propagace výstav, expozicí a dalších akcí muzea (plakáty, letáky, apod.), které mají upoutat pozornost veřejnosti. S tímto materiálem se setkáváme v ulicích stránkách. města, v muzeu samotném, ale i na internetových

51 4.2 4.2.1 Spolupráce s institucemi Účely publikační Využití služeb muzea je upraveno pomocí Zákona o cenách.56 Tento dokument stanovuje pronájem sbírek, reprodukční právo, kopírování a skenování materiálů pro komerční účely, pronájem výstavních prostor (se spoluúčastí Slováckého muzea i bez spoluúčasti), služby pro badatele, fotografické služby, filmování a fotografování v objektech Slováckého muzea, určování předmětů, konzultace, konzervátorské a restaurátorské práce, výstavy na zakázku, grafické práce a archeologické výzkumy. K dokumentačnímu oddělení se především váží body týkající se reprodukčního práva, kterým je upraven smluvně souhlas s využitím jednorázové reprodukce ke komerčním účelům (např. využití v publikaci, časopisu, kalendáři, atd.). Ve smlouvě o reprodukčním právu je uvedena možnost pouze jednou publikovat, jedná se o jednorázové právo, povinnost uvést u každého snímku majitele (fotoarchiv Slováckého muzea) a bezplatně muzeu poskytnout jeden výtisk publikace, obsahující reprodu kované materiály. Na oddělení dokumentace je vedena evidence těchto smluv. Do knihy se uvádí číslo, datum, adresa, účel poskytnutí, seznam snímků s uvedenými inventárními čísly, zápůjčka (email, CD, flash), typ smlouvy, poznámka. Cena reprodukce černobílé fotografie činí 600 Kč a barevné 1000 Kč. V dalším bodě jsou ošetřeny služby pro badatele, jako kopírování a skenování materiálů ze sbírky, skenovaní a vypalování dat na CD nosiče a další služby poskytované badatelům. Kopí56 Zákon č. 526/1990 Sb. o cenách

52 rováním a skenováním se zabývá i následující bod, ten však upravuje tyto služby pro komerční využití. 4.2.2 Odborné a vědecké práce Oddělení dokumentace nabízí badatelské služby široké ve řejnosti. Návštěvník je povinen se řídit badatelským řádem, jež upravuje obecná pravidla pro badatele a studium sbírky ve fotoarchivu, která je zpřístupněna pouze k prezenčnímu studiu. Při návštěvě musí badatel vyplnit badatelský list57 a prokázat svoji totožnost. Přístupné jsou materiály, které prošly systematickou evidencí, u ostatních musí badatel žádat o jejich zpřístupnění vedení muzea. V badatelském řádu jsou uvedena pravidla chování uživatele ke studovanému materiálu (platí zde přísný zákaz vnášení pití, jídla a kouření při manipulaci s materiály, taktéž i zákaz rozmnožování a vpisování jakýchkoliv poznámek do materiálů). Při potřebě využití materiálu k publikování či reprodukci je zájemce povinen o tuto službu požádat. Dále musí citovat využitý fond a uvést název muzea, také mu vzniká povinnost informovat muzeum o publikování těchto materiálů. Pořizování výpisu, opisů a reprodukcí poskytuje muzeum za určitý poplatek. V roce 2010 sbírku fotoarchivu využilo 39 badatelů k soukromým, úředním či pracovním účelům. Často jsou badateli studenti středních, ale především vysokých škol a fotografie využívají ve svých bakalářských a diplomových pracích. 57 Ukázka vyplněného badatelského listu Příloha č. 4.

53 4.2.3 Média Média bohatě využívají sbírky fotoarchivu a muzeum je k jejich požadavkům vstřícné. Spolupráce s médii je vítána a přístup je obdobný jako u badatelských služeb, převážně je využívá místní tisk, ale i televize k doplnění zpravodajství nebo při natáčení dokumentárních pořadů. U tisku lze zmínit významná regionální periodika např. Slovácké noviny, Dobrý den s kurýrem, Malovaný kraj a mnoho dalších.

54 4.3 Zhodnocení využití sbírky Klady Odborní pracovníci se snaží vyjít veřejnosti vždy vstříc, proto je fotoarchiv badatelsky velmi přívětivý. Po domluvě je dokumentační oddělení přístupno veřejnosti ve všední dny po celý rok a také v rámci Dne muzeí a Dne otevřených památek. K lepšímu využití fotoarchivu také poslouží postupná digitalizace stávajících fotografií a přiřazování těchto snímků k jejich kartám v elektronické podobě. Při tomto postupu můžeme dle požadovaných parametrů vyhledávat v elektronické podobě karty fotografií a zároveň můžeme posoudit, do jaké míry jsou snímky relevantní vůči požadavkům badatele, aniž bychom museli fyzicky vyhledávat tyto snímky v kartotéce. Tato možnost vyhledávání není tak časově náročná a zároveň nedochází k opotřebení jednotlivých karet a pozitivů. Zápory Ačkoliv a jsou snímky, k jsou nim muzeum záznamy postupně prozatím vedeny i přiřazovány neplánuje v elektronické jednotlivé zpřístupnění podobě oskenované elektronické podoby na svých webových stránkách z důvodu nejasností řešení autorských práv.

55 IV Závěr V práci se snažím poskytnout souhrn činností ve fotoarchivu Slováckého muzea. Cílem bylo sjednotit jednotlivé informace, které již byly uvedeny v různých publikacích. Rozvést tyto části a spojit je s dnešním postupem získávání, zpracování, uložení a uchovávání sbírky ve fotoarchivu. Na začátku je uvedena stručná historie Slováckého muzea, která seznamuje se založením muzea, jeho významnými představiteli, jednotlivými odbornými úseky a objekty muzea. Na historii a vývoj fotoarchivu navazuje část popisující stávající podobu fotoarchivu a logicky postupujeme od akvizice, kde jsou uvedeny způsoby ve Slováckém která je získávání muzeu. započata a Následuje rozšiřování popis chronologickou sbírky fotoarchivu zpracovávání evidencí a je evidence, dělena na jednotlivé materiály (pozitivy a negativy, diasnímky, digitální snímky, videokazety, CD a DVD nosiče). Pak následuje systematická evidence, která se provádí ve fotoarchivu elektronickou formou v systému Bach. Tato část je taktéž rozčleněna na jednotlivé materiály, které fotoarchiv zpracovává. Je zde uveden i způsob zálohování a ochrany elektronických dat a inventarizace sbírky. Další částí je uložení sbírky, které je opět rozčleněno na jednotlivé materiály, s uvedením místa a způsobu jejich uložení. V poslední části je popsáno využití sbírky. To se dělí na vlastní činnost muzea, což jsou výstavy Slováckého muzea, publikační a propagační materiály, a spolupráci s jinými institucemi. Na konci jednotlivých podkapitol je uvedeno zhodnocení sbírky. Celkově bych sbírku hodnotila kladně, i přes určité

56 nedostatky, které lze postupem času odstranit. Tyto nedostatky shledávám především v zápisu v chronologické a systematické evidenci a následném provedení evidenčních karet. Při procházení sbírky jsem mnohdy narazila na nedostatky správného zápisu při evidenci. Záznamy během let a střídání osob, které je zpracovávali, procházely proměnou a mnohdy se liší jejich sjednocení. V chronologické i systematické evidenci je potřeba použít jednotná pravidla pro zápis, a proto bych navrhovala sepsání manuálu, který by byl vodítkem pro odborné pracovníky dokumentace. Naproti tomu za výrazný klad považuji přístup fotoarchivu k nově se vyvíjející technice, kdy se celá sbírka postupně převádí do digitální podoby, což ušetří práci a čas jak pracovníkům muzea, tak i odborné a laické veřejnosti, která fotoarchiv využívá. Za důležitý považuji i přístup ke zpracování sbírky fotoarchivu Slováckého muzea. Je k ní přistupováno jako k muzeologické sbírce zapsané v CESu. Je tedy spravována podle Zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy, i když sbírka fotoarchivu Slováckého muzea v tomto informačním systému zapsána není. Do konce roku 2010 Slovácké muzeum ve svém fotoarchivu eviduje 70 937 pozitivů, 73 018 negativů, 6 724 diasnímků, 13 533 digitálních snímků, 218 CD nosičů, 31 DVD nosičů a 157 videokazet.

57 Resumé Tato bakalářská práce se zabývá fotoarchivem Slováckého muzea v Uherském Hradišti. V úvodní části je popsáno založení a stručná historie muzea. Práce podrobněji nastiňuje vývoj a současnou podobu fotoarchivu. Je zde uveden postup akviziční činnost, evidence sbírky, její uložení a následné využití pro potřeby muzea a odborné i laické veřejnosti. Sbírka fotoarchivu je vedena shodně se sbírkami, které jsou zapsány v CESu. Odborní pracovníci oddělení dokumentace ji tedy zpracovávají a uchovávají na základě právních předpisů Ministerstva kultury v Uherském Hradišti. a směrnic ředitele Slováckého muzea

58 Seznam použitých pramenů a literatury Použité prameny: Slovácké muzeum. Směrnice ředitele č. 1/2002 o dodržení ustanovení zákona č. 122/2000 Sb. a vyhlášky MK ČR č. 275/2000 Sb. O vývozu sbírek Slováckého muzea do zahraničí. Slovácké muzeum. Směrnice ředitele č. 2/2002 o dodržení ustanovení zákona č. 122/2000 Sb. a vyhlášky MK ČR č. 275/2000 Sb. O inventarizaci sbírkového fondu. Slovácké muzeum. Směrnice ředitele č. 3/2002 o dodržení ustanovení zákona č. 122/2000 Sb. a vyhlášky MK ČR č. 275/2000 Sb. O depozitárním režimu Slováckého muzea. Slovácké muzeum. Směrnice ředitele č. 4/2002 o dodržení ustanovení zákona č. 122/2000 Sb. a vyhlášky MK ČR č. 275/2000 Sb. Badatelský řád. Slovácké muzeum. Směrnice ředitele č. 5/2002 o dodržení ustanovení zákona č. 122/2000 Sb. a vyhlášky MK ČR č. 275/2000 Sb. Preventivní ochrana sbírkových předmětů. Slovácké muzeum. Směrnice ředitele č. 7/2002 o dodržení ustanovení zákona č. 122/2000 Sb. a vyhlášky MK ČR č. 275/2000 Sb. O postupu při získávání a zpracovávání digitálních fotografií.

59 Použitá literatura: Co neodnesl čas... : přírůstky do sbírek Slováckého muzea : 19142004 : 90. výročí založení muzea v Uherském Hradišti, Uherské Hradiště : Slovácké muzeum, 2004. ISBN 808618529X. Fotografie jako ikonografický pramen : sborník příspěvků : 20. strážnické sympozium 15. 16. září 2004. Strážnice : Národní ústav lidové kultury, 2004. 135 s. ISBN 8086156672. FROLEC, Ivo. Slovácké muzeum Uherské Hradiště. Uherské Hradiště : Slovácké muzeum, 2000. 152 s. ISBN 8086185095. JANČÁŘ, Josef. Slovácké muzeum 1914 1964. Uherské Hradiště : Slovácké muzeum, 1965. 49 s. Muzea a galerie Zlínského kraje : Muzeum Kroměřížska v Kroměříži : Slovácké muzeum v Uherském Hradišti : Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně : Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně : Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně. Uherské Hradiště : Futuro, [2006?]. 74 s. ISBN 8086867013. Muzejních sbírek hubitelé lítí plesnivina, moli,... : 17. 18. června 1998 Hodonín : Sborník příspěvků muzeologického semináře. Hodonín : Masarykovo muzeum, 1999. 91 s. Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. 1. vyd. Praha : Ottovo nakladatelství Cesty, 2003. ISBN 807181959X.

60 Preventivní ochrana sbírkových předmětů. 2. vyd. Praha : Národní muzeum, 2001. 62 s. Slovácko 1985 : Společenskovědní sborník pro moravskoslovenské pomezí. Uherské Hradiště : Slovácké muzeu, 1986. Slovácko 1989 : Společenskovědní sborník pro moravskoslovenské pomezí. Uherské Hradiště : Slovácké muzeum, 1990. Technické základy fotografie. 1. vyd. Praha : Komora fotografických živností : Společenstvo drobného podnikání, 2002. 206 s. ISBN 8002014928. URBÁNKOVÁ, Naďa, STÖHROVÁ, Pavla. Fotografie v muzeích, 1. vyd. Brno : Technické muzeu, 2009. 70 s. ISBN 9788086413648. Elektronické prameny: Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana : ONLINE katalog [online]. [2011] [cit. 20110302]. Dostupný z WWW: <http://www.knihovnabbb.cz/cz/katalogy/online_katalog>. Slovácké muzeum [online]. [2011] [cit. 20110302]. Dostupný z WWW: <http://www.slovackemuzeum.cz>.

61 Seznam příloh Příloha č. 1: Ukázka z přírůstkové knihy Příloha č. 2: Systematika Příloha č. 3: Evidenční karta pozitivu a fotografie umístěná v evidenční kartě pozitivu Příloha č. 4: Vyplněný badatelský list

62 Příloha č. 1: Ukázka z přírůstkové knihy

63 Příloha č. 2: Systematika

64 Příloha č. 3: Evidenční karta pozitivu a fotografie umístěná v evidenční kartě pozitivu

65

66 Příloha č. 4: Vyplněný badatelský list