LINUX instalace a konfigurace LXA1
Historie OS UNIX - V roce 1965 vytvořen projekt MULTICS firem AT&T (Bell Labs), MIT a GE. Úkolem má být víceuživatelský a víceúlohový OS. - Projekt zastaven v roce 1969. Určité výsledky jsou, ale určitě ne kompletní OS. Většina vývojářů je frustrována, protože nemohou pokračovat v rozdělané práci. - Pánové Ken Thompson a Dennis Ritchie pokračují pomalu ale jistě tak říkajíc na koleně. Systém implementují na počítači DEC PDP-7. Svůj systém nazývají UNICS. - V roce 1970 je UNICS přenesen na PDP-11. Je stále psán v assembleru. Malá možnost přenositelnosti. Je postupně vytvořen jazyk C pro účely implementace tohoto OS. - UNICS postupně přepsán do C. První jádro systému má zhruba 11 000 řádků kódu v C. Systém se už nazývá UNIX!!!
Historie OS UNIX - Poprvé je UNIX představen na konferenci o OS v New Yorku dne 15. října 1973!!! Pánové Thompson a Ritchie u počítače DEC-PDP 11 v roce 1972.
Historie OS UNIX - UNIX se postupně začíná dělit na vývojové větve. Základní jsou větve BSD (Berkeley Software Distribution) a System V. System V UNIX se také nazývá AT&T UNIX nebo SVR. - Vzniká mnoho operačních systémů vycházejících z UNIXu např. SunOS později Solaris od Sun Microsystems, AIX od IBM, IRIX od Silicon Graphics, HP-UX od Hewlett Packard, atd. - Standardizace základních vlastností : POSIX - Portable Operating System Interface, IEEE 1003, mezinárodní standard ISO/IEC 9945 SVID - System V Interface Definition, standardizace chování SVR Unixů včetně systémových volání, knihovny C, programů a zařízení
Historie OS UNIX 1965 Multics 1969 Unics DEC PDP-7 1971 Version 1, DEC PDP-11/20, Assembler 1972 Version 2, 10 instalací (uvnitř Bell Labs) 1973 Version 3, roury 1973 Version 4, napsána v C, již 30 instalací 1974 Version 5, již 50 instalací 1975 Version 6, port na DEC VAX, přechod na univerzity 1978 Version 7, univerzity a CSRG (základ pro System V) 1981 System III, komerční subjekty 1983 System V, Release 1 1984 System V, Release 2 1985 Version 8 1986 Version 9 1989 Version 10
Historie OS GNU/LINUX - Počátkem 80. let je řada původních unixářů nespokojena s narůstající komercionalizací UNIXu. - V roce 1984 zakládá Richard Stallman projekt GNU (GNU's Not Unix). Cílem je vytvoření svobodného operačního systému, nezatíženého licencemi, který bude kompatibilní s UNIXem. - V rámci GNU vytvořena licence GPL (General Public License) Software licencovaný pod GPL může být zdarma používán, modifikován i šířen. Šíření GPL softwaru je obvykle bezplatné, ale nemusí být bezplatné! Ke GPL softwaru musí jeho autor/upravitel na požádání zdarma poskytnout zdrojové kódy. Odvozená díla musí být licencována také pod GPL, kvůli čemuž se někdy GPL označuje jako tzv. virová licence. Dost diskutabilní omezení! Richard Stallman Free Software Foundation http://www.fsf.org/ GNU Operating System http://www.gnu.org/ GNU
Historie OS GNU/LINUX - V roce 1991 se na Helsinské technické univerzitě setkává student Linus Torvalds s unixovým operačním systémem MINIX. - Rozhoduje se přepracovat a vylepšit části jádra MINIXu. - 17. září 1991 veřejně prezentuje výsledky své práce. Své modifikované jádro nazýva LINUX! LINUX není operační systém!!!! Je to pouze jádro-kernel user space HW kernel
Historie OS GNU/LINUX - Torvalds je záhy osloven Richardem Stallmanem a je mu nabídnuto, aby se LINUX stal oficiálním jádrem pro OS GNU!!! Často se říká, že Linux byl společenstvím GNU adoptován. - Linus souhlasí a vzniká kompletní UNIXový operační systém označovaný jako GNU/Linux! Tučňák TUX Linus Torvalds
Vlastnosti OS GNU/LINUX - GNU/LINUX je UNIXový operační systém, který splňuje (víceméně) standardy jako POSIX a další. - Je portován na mnoho platforem např. Intel x86, Alpha, Sparc, MIPS, HP PA-Risc, atd. - Je výkonný, stabilní, spolehlivý - Existuje pro něj spousta software : aplikační servery, síťové aplikace, programátorské nástroje, ale i nástroje pro zpracování grafiky, videa, audia, atd.
Budoucnost OS GNU/LINUX Kam dále bude pravděpodobně bude LINUX expandovat??? - Otevřenost a škálovatelnost LINUXu umožňuje přenést systém na různé speciální systémy (embedded systems). Použití v mobilních telefonech, ústřednách a dalších speciálních aplikacích. (Motorola m68k, Hitachi H8/300, NEC v850). - RealTime verze OS LINUX. Použití pro řízení průmyslových procesů, měření a sběr dat, atd. V těchto oblastech kralují speciální UNIXové OS jako například QNIX. - Levnější ekvivalent komerčních UNIXů na velkých systémech. Už dnes nabízí firmy jako IBM a Sun LINUX jako náhradu za AIX a Solaris. - Větší rozšíření a uplatnění pro desktopové použití (multimedia, DTP, atd). Určitě by se ještě něco našlo :-)
LINUX alternativní systémy FreeBSD http://www.freebsd.org/ - UNIXový operační systém vycházející z 4.4BSD - výborné síťové vlastnosti - vysoce výkonný a stabilní i při velké zátěži - ideální platforma pro síťové aplikační servery jako WWW, FTP, poštovní, atd. OpenBSD http://www.openbsd.org/ - UNIXový operační systém vycházející z 4.4BSD - důraz na aktivní bezpečnost a integrované šifrování - za více než 10 let pouze jediná vzdáleně zneužitelná bezpečnostní chyba v základní instalaci!! - menší aplikační výkonnost oproti LINUXu a FreeBSD - vhodné pro aplikace jako firewally a aplikace, kde je bezpečnost extrémně důležitá
LINUX alternativní systémy Solaris a OpenSolaris http://www.opensolaris.org/ - vynikající UNIXový operační systém pro široké použití - pokročilé síťové vlastnosti FireEngine, virtuální souborový systém ZFS, virtualizace zdrojů ZONES, pokročilé bezpečnostní prvky,... - uvolněn firmou SUN Microsystems pod svobodnou licencí - výborný jako síťový server : WWW, FTP, pošta,... - aplikační server na platformě JAVA - terminálové služby (tencí klienti) s platformou SunRay,...
LINUX zdroje informací (elektronické) Světové : www.linux.org www.kernel.org www.gnu.org www.slashdot.org www.freshmeat.net www.tldp.org... České : www.linux.cz (CZLUG) www.root.cz www.linuxzone.cz www.linuxsoft.cz www.abclinuxu.cz www.linuxworld.cz...
LINUX zdroje informací (tištěné) Seznam českých knih : http://www.linux.cz/knihy/knihy.htm Kvalitní knihy z kvalitního vydavatelství : http://www.oreilly.com/
LINUX přehled distribucí DISTRIBUCE Linuxu je kompletní UNIX-like operační systém s jádrem LINUX!!! UNIVERZÁLNÍ široká oblast použití - RedHat LINUX - Debian GNU/LINUX - Mandriva LINUX... SPECIÁLNÍ pro konkrétní (jednoúčelové) použití - SmoothWall (směrovač, firewall) - Astaro LINUX (směrovač firewall, komerční) - g4l (klonování počítačů) - System rescue CD (systém pro opravy disků, obnova dat, atd.)...
LINUX přehled distribucí RedHat LINUX Fedora Core LINUX Mandriva LINUX Debian GNU LINUX Novell/SUSE LINUX Gentoo LINUX Slackware LINUX
LINUX přehled distribucí Kde získat OS? - zakoupit produkt (RedHat, Mandriva, SuSE Novell,...) - získat zdarma z internetu pomocí FTP, HTTP, BitTorrent (ftp.linux.cz, sunsite.mff.cuni.cz) - příloha různých časopisů jako Chip, PCWorld,...
Rodokmen RHL : RedHat LINUX, Fedora Core Rodokmen RHEL : RHL 1.0 3.11.1994... RHL 4.0 8.10.1996... RHL 7.0 25.9.2000 RHL 7.1 RHL 7.2 RHL 7.3 RHL 8.0 30.9.2002 RHL 9 31.3.2003 Fedora Core 1 6.11.2003 Fedora Core 2 18.5.2004 Fedora Core 3 8.11.2004... RHEL 1????? RHEL 2.1 AS 26.3.2003 RHEL 2.1 ES 26.3.2003 RHEL 3 22.10.2003 RHEL 4 15.2.2005
RedHat LINUX, Fedora Core Struktura instalačního média : Fedora SRPMS headers images isolinux repodata GPL README README-Accessibility RELEASE-NOTES RPM-GPG-KEY RPM-GPG-KEY-beta RPM-GPG-KEY-fedora RPM-GPG-KEY-fedora-rawhide RPM-GPG-KEY-fedora-test RPM-GPG-KEY-rawhide autorun eula.txt
RedHat LINUX, Fedora Core INSTALACE Fedora Core...
UNIX, LINUX, adresářová struktura FHS - Filesystem Hierarchy Standard http://www.pathname.com/fhs/ Norma popisuje základní adresářovou strukturu UNIXových operačních systémů
LINUX, po přihlášení... - grafické přihlašovací okno, textové virtuální konzoly (přepínání M-F1 až M-F6, grafika M-F7, atd.) - souborový manažer Midnight Commander, mc - manuálové stránky, příkaz man
LINUX uživatelské účty Uživatelé (jednotlivci) : /etc/passwd root:x:0:0:root:/root:/bin/bash bin:x:1:1:bin:/bin:/bin/sh daemon:x:2:2:daemon:/sbin:/bin/sh adm:x:3:4:adm:/var/adm:/bin/sh lp:x:4:7:lp:/var/spool/lpd:/bin/sh... login name:[password]:uid:gid:gecos:home directory:shell
LINUX uživatelské účty Uživatelé (jednotlivci) : /etc/shadow root:$1$xqnup1jx$kbtkmfj9vjk4bxw:12488:0:99999:7::: bin:*:12488:0:99999:7::: daemon:*:12488:0:99999:7::: adm:*:12488:0:99999:7:::... login name:encrypted password:...
LINUX uživatelské účty Skupiny : /etc/group root:x:0: bin:x:1:root,bin daemon:x:2: sys:x:3: adm:x:4: group name:[password]:gid:user list
LINUX uživatelské účty Uživatelé (jednotlivci), základní příkazy : useradd... vytvoření uživatelského účtu userdel... zrušení uživatelského účtu usermod... změna parametrů uživatelského účtu passwd... změna hesla Soubory : /etc/skel/, /etc/login.defs
LINUX uživatelské účty Skupiny, základní příkazy : groupadd... vytvoření skupinového účtu groupdel... zrušení skupinového účtu groupmod... změna parametrů skupinového účtu
Příklad výpisu obsahu adresáře : LINUX soubory drwxr-xr-x 2 root root 4096 bře 11 2004 urpmi/ drwxr-xr-x 3 root root 4096 říj 4 2004 vmware/ -rw-rw-r-- 1 502 502 3812 kv ě 18 23:40 vsftpd.conf drwx--x--x 111 root bin 4096 bře 11 2004 webmin/ -rw-r--r-- 1 root root 4000 zá ř 6 2003 wgetrc -rw-r--r-- 1 root root 1821 pro 5 2002 xclass-mime.types -rw-r--r-- 1 root root 610 pro 5 2002 xclassrc Počet odkazů na soubor Typ souboru, přístupová práva Vlastník typu uživatel Vlastník typu skupina Velikost souboru Termín poslední modifikace Jméno souboru
LINUX soubory Typy souborů : -... obyčejný soubor (regular file) d... adresář b... blokové zařízení c... znakové zařízení p... pojmenovaná roura (FIFO) l... symbolický odkaz s... socket
LINUX soubory Vlastníci souborů : -rw-r--r-- 1root root 1821pro 5 2002xclass.types Vlastník typu uživatel (/etc/passwd) = OWNER Vlastník typu skupina (/etc/group) = GROUP Ostatní = OTHERS Jména vlastníků se zapisují jednopísmennou zkratkou : OWNER... u GROUP... g OTHERS... o
LINUX soubory Přístupová práva : -rw-r--r-- 1root root 1821pro 5 2002xclass.types r... READ (čtení) w... WRITE (modifikace) x... EXECUTE (spuštění)
LINUX soubory Změna vlastníků : chown user file chgrp group file chown user:group file Pozn. : Změna vlastníků je v LINUXu privilegovaná operace a může jí provádět pouze root!!!
LINUX soubory Změna přístupových práv : chmod [ugoa][+-=][rwx] file u... owner g... group o... others a... all +... přidat -... odebrat =... nastavit r... read w... write x... execute
LINUX soubory Změna přístupových práv : rwx rwx r w x 111 110 100 2 2 1 2 0 2 2 1 2 0 2 2 1 2 0 7 6 4 chmod 764 file
LINUX soubory Změna přístupových práv (doplňkové parametry): SetUID on exec... 2 2 SetGID on exec... 2 1 Sticky bit... 2 0 rwx rwx r w x 101 111 110 100 2 2 1 2 0 2 2 1 2 0 2 2 1 2 0 2 2 1 2 0 5 7 6 4 chmod 5764 file
LINUX soubory Symbolické odkazy (symlinks) : ln -s /etc/passwd /root/users Nástroj: symlinks
Lokální : ext2 ext3 reiserfs jfs xfs LINUX souborové systémy Síťové : nfs ncpfs smbfs afs vfat ntfs hpfs xia efs vxfs iso9660+rre udf
LINUX souborové systémy Připojení souborového systému : mount [-t fstype] device dir(mount point) mount -t vfat /dev/fd0 /mnt/floppy mount -t iso9660 /dev/hdb /mnt/cdrom mount -t ext2 /dev/hdb1 /usr mount -t reiserfs /dev/sdc3 /home mount -t nfs 10.2.120.120:/linux /mnt/nfs
LINUX souborové systémy Odpojení souborového systému : umount device umount dir(mount point) umount /dev/fd0 umount /mnt/floppy
Soubor /etc/fstab : LINUX souborové systémy /dev/sda3 / ext3 defaults 11 /dev/hda1 /boot ext2 defaults 12 none /dev/pts devpts gid=5,mode=620 00 none /proc proc defaults 00 none /dev/shm tmpfs defaults 00 /dev/sda2 swap swap defaults 00 /dev/sda1 swap swap defaults 00 /dev/sdb1 /home ext3 defaults 12 /dev/cdrom /mnt/cdrom iso9660noauto,user,ro 00 /dev/fd0 /mnt/floppy auto noauto,user 00 fs_freq mount -t fstype -o options device dir(mount point) fs_passno
LINUX souborové systémy Vytvoření a úpravy rozdělení disku : fdisk device fdisk /dev/hda cfdisk device cfdisk /dev/hda Vytvoření souborového systému : mkfs -t fstype device mkfs -t ext3 /dev/hda3
LINUX souborové systémy Kontrola a oprava souborového systému : fsck -t fstype device fsck -t ext3 /dev/hda3
LINUX správa balíčků RPM - RedHat Package Manager Guppi-0.40.3-21.i386.rpm <name>-<version>-<release>.<arch>.rpm jméno balíčku name - název programu version - číslo verze originálního programu release - verze balíčku (při stejné version) architecture - architektura, pro jakou je balíček určen (i386, ppc, sparc, alpha, mips, noarch,...)
Základní operace s RPM : LINUX správa balíčků rpm -i Guppi-0.40.3-21.i386.rpm rpm -e Guppi-0.40.3-21 rpm -U Guppi-0.40.3-30.i386.rpm instalace balíčku odinstalace balíčku aktualizace balíčku Dotazování do databáze RPM : rpm -q mc rpm -qa rpm -qi mc rpm -qip /mnt/floppy/guppi-0.40.3-21.i386.rpm rpm -ql mc rpm -qf /usr/bin/mc
LINUX správa balíčků Zdroje balíčků pro distribuci Fedora Core : http://fedora.redhat.com/ ftp://ftp.fi.muni.cz/ ftp://sunsite.mff.cuni.cz/
Nadstavby RPM : LINUX správa balíčků - provádí indexaci balíčků - ukládá metadata (např. závislosti) - řeší závislosti mezi balíčky - obsahuje klienty HTTP, FTP pro automatické stahování balíčků - umožňuje automatickou aktualizaci OS Používané systémy : up2date yum apt-rpm
Systém YUM : LINUX správa balíčků - konfigurace v /etc/yum.conf - YUM repozitář na http://www.linux.cz/fedora-yum.html (zrcadlo oficiální Fedora Core) Základní operace s YUM : yum search mc yum install mc yum remove mc yum update
LINUX správa balíčků Systém YUM, některé zajímavé repozitáře : - Dag repository, http://dag.wieers.com/home-made/apt/ - NewRPMS, http://newrpms.sunsite.dk/ - NyQuist, http://www.nrpms.net/index.html - Dries, http://dries.ulyssis.org/rpm/
X-WINDOW někdy také X11, nebo jen X - Grafická nadstavba pro UNIXové operační systémy - Vyvinut na MIT, projekt zahájen v roce 1984. Od počátku je koncipován v modelu klient-server - X poskytuje pouze rozhraní pro grafické aplikace (kreslení objektů, údaje z myši a klávesnice). Neposkytuje uživatelské rozhraní (user interface)!!! - Aktuální verze X11 pochází z roku 1987 a je zmražena, nebude se dále vyvíjet - Existuje velké množství konkrétních implementací X-WINDOW. Systém je standardizován, X Consortium - V otevřených systémech jako je LINUX se nejčastěji setkáme s XFree86 a X.org
X-WINDOW schéma Screen X-SERVER X-Protocol X-CLIENT Keyboard Mouse X-server zajišťuje vstupně výstupní operace X-client využívá služeb serveru. X-client je například Firefox, Xterm, atd.
X-WINDOW - pro programování klientských aplikací používáme knihovny obrazových prvků,widget toolkits, např. Motif, Tk, GTK+ (GNOME), QT (KDE), wxwidgets,... - uživatelské rozhraní (stavový řádek, ikony na ploše, funkce schránky, práce s aplikacemi v oknech) musí řídit speciální program typu X-client, který se nazývá Window Manager např. Afterstep, Blackbox, IceWM, Twm, Kwin, Enlightenment,...