Češi v Missouri První americké město, kam se přišlo větší množství českých vystěhovalců nebyl ani New York ani Chicago, ale Saint Louis v Missouri. České stopy v tomto jižním státě USA odkrývá Miloslav Rechcígl. Podle sčítání z roku 1860 žilo v St. Louis 1367 mužů a 1173 žen rakouského původu. V New Yorku čísla udávala 942 a 749 a v Chicagu 486 a 441. Je zřejmé, že jde o přistěhovalce z českých zemí. Již v roce 1854 Češi postavili v St Louis svůj první katolický kostel a ve stejném roce si založili Češko-slovanský podpůrný spolek (CSPS). Kdyby je nebyl o několik týdnu předstihl František Korizek se svým Slowanem Amerikánským v roce 1860, mohl mít St. Louis též první české noviny v Americe. St. Louis byl přitažlivý pro evropské usedlíky, protože to byla konečná stanice pro lodě přijíždějící z New Orleansu po řece Mississippi. Pravidelně tu stavěly cestovní i nákladní lodi plovoucí po řekách státu Mississippi, Missouri, Illinois a Ohio. Přistěhovalci směřující na západ od Mississippi dávali přednost St. Louis před Chicagem. St. Louis měl tehdy čtyřikrát víc obyvatel než Chicago a v roce 1845 tam vycházely dva německé deníky. Teprve v roce 1853, když Chicago bylo železniční drahou spojeno s východem, což zjednodušilo a zlevnilo cestu z New Yorku, přestal být St Louis hlavním příchozím bodem pro vystěhovalce z českých zemí. První přistěhovalci z českých zemí byla početná rodina Blochů že Švihova, kteří se v USA přejmenovali na Block. Její členové se začali usazovat v St. Louis a jiných částech Missouri na začátku 19. století. Jejich patriarchou byl Wolf Bloch, který emigroval do USA již na konci 18. století a po nějaký čas žil v Baltimoru ve státě Maryland. Do St. Louis údajně přijel r. 1816. Roku 1817 přicestoval do St. Louis Eleazer Block (1797-1886), který se narodil ve Williamsburgu ve Virginii. Vystudoval práva a je považován za prvního advokáta ve městě. V roce 1817 se přistěhovali z Čech do Missouri bratři Eleazer Bloch (1804-1865) a Emanuel Bloch (1794-1866), kteří se usadili v městě Troy, kde si otevřeli obchod. Roku 1850 se přestěhovali do St. Louis. V roce 1817 se ještě přistěhovali jejich bratranci Hyman Block a Levi Block, kteří se usadili v městě Perryville. V roce 1821 se přistěhoval z Čech další bratranec Phineas Block (1795-1871), který se usadil v Cape Girardeau, kde měl obchod. V Cape Girardeau žil ještě Simon Block ml. (před 1790-1825), který tam přišel z Virginie a též se živil kupectvím. V roce 1834 se přidružili k Blochům další příbuzní: Eleazer Block (1791-1845) se sestrou, Abraham Weigel a Nathan Abeles, kteří se usadili v St. Louis. Roku 1845 do St. Louis ještě zavítal Abraham Block (1830-?), který se po sedmi letech odstěhoval do Kalifornie. Roku 1828 cestoval státem Missouri budoucí populární spisovatel Karl Anton Postl (1783-1864) z Popovic u Znojma, který se v Americe skrýval pod jménem Charles Sealsfield. Zkušenosti ze své cesty pak vylíčil v jedné ze svých knih. V roce 1835 se přistěhoval do St. Louis Joseph Swartzcope (původně Schwarzkopf) (1765-1847). Sloužil v Napoleonově vojsku a v bitvě u Slavkova byl zraněn. Původně byl
tkalcem, ale v Americe si pořídil farmu. Z Čech odjel r. 1814 a zpočátku se usadil v Elizabethtown ve státě Maryland, odkud se přestěhoval do Chambersburgu v Pensylvánii. Roku 1838 přijel do Missouri evangelický farář Martin Stephan (1777-1846) se skupinou svých stoupenců z Německa. Pocházel ze Stramberka na Moravě. V roce 1840 se přistěhoval do St. Louis Adolph Klauber (1816-?), který si tam otevřel obchod s železářstvím. V St. Louis se stal jedním že zakladatelů židovské obce. V jeho stopách pokračoval jeho syn David, který se stal jeho společníkem. Kolem r. 1840 se přistěhoval do St. Louis český rodák Charles A. Taussig (1822-?), syn Seligmana Taussiga z Prahy. V roce 1846 do Ameriky dorazil jeho bratr John Seligman Taussig (1832-1911) s bratrancem Williamem (1826-1916). Brzy poté se k ním přidružili další členové této početné rodiny. Jejich potomci dosáhli ve Spojených státech významných postavení v medicíně a v akademickém světě. V roce 1845 přibyl do St. Louis mladý lékař Simon Pollak (1814-1903) z Domažlic. Po dokončení gymnázia studoval medicínu v Praze. Jako novopečený doktor v roce 1835 získal doktorát v chirurgii a porodnictví na Vídeňské univerzitě, poté se rozhodl pro emigraci do Ameriky. Před cestou se seznamoval s evropskými nemocnicemi, klinikami, vysokými školami a kulturními památkami. Do Ameriky dorazil r. 1838. Po několika měsících odjel do New Orleansu v Louisianě a pak do Tennessee, kde praktikoval medicínu. R. 1845 se natrvalo usadil v St. Louis, kde si vybudoval rozsáhlou praxi. Založil tu oční a ušní kliniku a ústav pro slepé, který byl později převzat státem. Za občanské války sloužil jako generální inspektor nemocnic. První větší skupina emigrantů z českých zemí dorazila do St. Louis v roce 1848. Pocházeli ze západních Čech a šlo o řemeslníky, dělníky, výjimečně rolníky. Byli mezi nimi Václav Klaisner že Švihové u Klatov, Šebestián Moller z Přeštic na Plzeňsku, Jan Vojta že Švihova s bratry Františkem, Tomášem a Václavem, Václav Cibulka z Malince u Přeštic, Jan Majer z Dolan u Klatov a Karel Roth z Luzan u Přeštic. Brzy po nich přišli Jan Kamínek a Antonín Suda že Švihové, Karel Sauer z Němčic, Josef Staňkovský z Dolan u Klatov, Emanuel Denk z Plzně, František Smola že Zbirova a Antonín Neustadt z Mladé Boleslavi. V témže roce se přistěhoval do St. Louis také August Bondi (1833-1903) se svými rodiči z Prahy. V roce 1855 přesídlil do Kansasu, kde se proslavil svým vystupováním proti otroctví. V červenci 1849 přesídlil z New Yorku do St. Louis český žid Isidor Bush (1822-1898), narozený v Praze. Podle názoru mnohých byl považován za nejvýznamnějšího příslušníka židovské komunity v St. Louis. Jako odpůrce otroctví hrál Bush důležitou úlohu při schvalování tzv. Drakovy ústavy, na jejíž základě bylo zrušeno otroctví v Missouri na konci Občanské války. Byl to nesmírně bystrý člověk, ovládající čtyři jazyky. Byl jedním z prvních židovských novinářů v Americe. V roce 1870 založil v St. Louis firmu Isidor Bush & Co., která se stala úspěšným podnikem v obchodu s vínem a likéry. Jeho příručka Bushberg Catalogue o pěstování vína byla přeložena do mnoha jazyků. Působil též jako náborový agent u společnosti St. Louis & Iron Mountain Co. a kromě toho sloužil ve funkci předsedy Peoples Savings Bank v St. Louis. Úzce spolupracoval s organizací B-nai B-rith, pomohl založit sirotčinec a zasloužil se o vznik
pojišťovacích programů. Během Občanské války byl osobním sekretářem generála Johna Fremonta a byl členem školní rady, jakož i členem městské rady v St Louis. Kdy se přistěhoval český rodák Daniel Block (1802-1853) do St. Louis přesně nevíme, ale zřejmě šlo o rok 1849. Ačkoliv brzy zemřel, patřil k významným členům místní židovské komunity. Přispěl k založení synagogy a organizace B-nai B-rith, jejímž se stal prvním předsedou. Česká kongregace byla založena liberálními českými židy, kterým se zdála tamní starší synagoga příliš konzervativní. Jeho první zeť Louis Schwarzkopf také patřil k zakladatelům této kongregace. Je o něm zmínka v knize Zion in the Halley. Louis zemřel ve věku 38 let 18. prosince 1863 a zanechal po sobě ovdovělou Danielovu dceru se čtyřmi malými dětmi. Louis byl pravděpodobně příbuzný Abrahama Schwarzkopfa, který se oženil s Esther Bločkovou, sestrou Eliezera S. Blocka, a Ellen Bločkovou, provdanou za Josefa Kohna. V červenci 1849 přicestoval do St. Louis český rodák Peter Wenzlick (1818-1893). Sloužil v Občanské válce ve federální armádě, z armády byl penzionován. Měl dva syny - George (1849-1890) a Alberta (1860-1937), kteří se narodili v St. Louis. Albert se svým bratrem Georgem založili obchod s nemovitostmi Wenzlick Reality, která se stala jedním z největších podniku v St. Louis. Albert měl dřívější zkušenosti v nemovitostech protože pracoval předtím pro několik firem v tomto oboru. Albert založil stavební odnož svého podniku Wenzlick Park Subdivison. Byla po něm též pojmenovaná Wenzlick Avenue v St. Louis. R. 1850 přibyl do St. Louis český rodák Abraham Klauber (1831-1911), který pracoval pro Heřmana Leviho, ale brzy se odstěhoval do Ottawy v Illinois. V témže roce se přistěhoval do Missouri další český rodák Albert John Kosark (1833-1919), který se usadil v Owensville, a dále Joseph Newdigger (orig. Niedecker), který se usídlil v okresu Newton. Český rodák Moritz Freund (1810-1872) se usadil v St. Louis kolem r. 1850. Ačkoliv byl v Čechách pekařem, v St. Louis se zpočátku živil podomním obchodem. Jeho žena Jetta začala brzy péct populární český žitný chléb, který pak Moritz prodával od domů k domů a brzy si vybudoval stálou klientelu. Toto byl začátek jejich pekárny Freund Baking Co., jedné z největších pekáren v městě. Čtyři generace Freundů vlastnily a spravovaly tuto pekárnu po více než 100 let. Dříví dodával Freundovi farmář Ulysses S. Grant. Budoucí president Spojených států se tak stal Freundovým osobním přítelem. Když se Grant vrátil do vojenské služby r. 1860 jakožto velitel vojska utábořeného v St. Louis, jeho oddíly měly nedostatek chleba. Grant si zavolal Freunda s žádostí, aby Freund dodával vojákům chleba. Freund ochotně vyhověl za podmínky, že mu Grant opatří mouku, již byl nedostatek. A tak Grant pravidelně opatřoval Freundovi mouku a Freund mu dodával chleba. Moritz řídil pekárnu až do r. 1867, kdy ji postoupil svým synům, Leopoldovi a Simonovi. Simonův vnuk Paul Abraham Freund (1908-1992) se stal právníkem a profesorem práva na Harvardově univerzitě. Byl pokládán za velkého odborníka v oblasti ústavního práva. Na počátku 50. let 19. stol. se přistěhoval do St. Louis karlovarský rodák Philip Wohl (1823-1895), který původně přicestoval do New Orleansu r. 1848. Byl členem Missourijske lože B-nai B-rith a se svým bratrem Jakobem měl obchod na ulici Walnut.
Za občanské války vstoupil do konfederační armády. Poté se vrátil do Karlových Varů, kde se oženil se svou dívkou z mládí Lenou Samishovou, s níž se pak vrátil do St. Louis. Měli početnou rodinu, z níž byl nejvýznamnější jejich syn David P. Woh (1886-1960). Stal se velkopodnikatelem v obuvnickém průmyslu a jedním z nejuznávanějších filantropů v St. Louis. Náboženský život O české synagoze, známé jako Bhemian Shul byla zmínka už dřív, jakož i osobách, které se zasloužili v roce 1849 o její založení. Kromě Daniela Blocka hrál podstatnou roli při jejím založení Isidor Bush, který se po Blockovi stal předsedou kongregace. Prvními členy kongregace byli Daniel Block, předseda, Soloman Steindler, pokladník; John Fleischman, Moses Epstein, Hyman Epstein, M. Steinbach, Heřman Block, Jacob Wachtel, Joseph Katz, Nathan Aschner, Adolph Aschner, Adolph Klauber, Ludwig (Louis) Schwartzkopf, Julius Augstein, Joseph Lewi, Moses Bruml, Ephraim Fishel, M. A. Taussig, Daniel Winkler, Bernard Singer a Isidor Bush. Šlo vesměs o české židy. Prvním českým katolickým knězem v St. Louis byl Jindřich Lipovský (1818-1894), syn rytíře Václava Lipovského z Lipovic. Založil tu první českou farnost v roce 1855 první český kostel ve Spojených státech, který zasvětil sv. Janu Nepomukovi. Jedním z jeho nástupců byl Josef Hessoun (1830-1899) z Vrcovic na Písecku. Byl nesmírně oblíben a farníci ho nazývali svým tatíčkem. Zasloužil se o vybudování nového kostela a založení katolické školy. Byl vydavatelem a prvním redaktorem českých katolických novin v Americe Hlas, které patřily k nejlepším českým novinám v USA. Prvním českým evangelickým kazatelem v St. Louis byl Edmund Wrbitzky (1862-?) z Boskovic na Moravě. Po studiích na semináři v Oberline ve státu Ohio byl poslán r. 1891 americkou kongregační církví do St. Louis. Roku 1897 byl v St. Louis vysvěcen první český evangelický kostel nedaleko budovy CSPS. Roku 1903 byl na Wrbitzkého místo povolán pastor V. Vavřina z Březí u Čáslavi. České spolky Nejstarším českým spolkem v St. Louisů byl již zmíněný Česko-slovanský podpůrný spolek (CSPS), založený v březnu 1854 v známém hostinci Jakuba Mottla. Zpočátku to byl spolek skutečně podpůrný a členové museli složit přísahu následujícího znění: Přísahám Bohu, že každého z naší české společnosti jako bratra milovati budu; též přísahám, že naše stanovy jako nejsvětější přikázání zachovávat budu; přísahám, že se ani slovem o jednání našeho bratrstva neprořeknu; též přísahám, že jsem tu přísahu bez nucení a při dobrém rozumu vykonal a svolávám na sebe největší tresty od Boha, kdybych někdy svévolně tuto svou přísahu zrušil! Amen! Prvním zábavním českým spolkem v St. Louis byla Slovanská Lípa, založená v lednu 1850. Později vznikly zvláštní spolkové odbory, a sice Slavonie - odbor dramatický r. 1859, a Lumír odbor pěvecký r. 1861. První divadelní představení Jeden z nás se musí oženit pořádala Slavonie roku 1856 pod řízením Václava Jiraucha. V St. Louis byl také založen nejstarší český sokolský sbor ve Spojených státech. Spolek Sokol vznikl roku 1865. Neměl však dlouhého trvání a roku 1866 zanikl. Bylo pak
učiněno několik dalších pokusů jej obnovit, ale vlivem neshod mezi organizátory se to nepodařilo.teprve v březnu 1875 dochází k utvoření organizace Sokol St. Louis. Roku 1890 měl pět odborů - tělocvičný, pěvecký, divadelní, čtenářský a dámský Vlasta. Ve stejném roce byl sbor přejmenován na Tělocvičnou Jednotu Sokol. Kromě Sokola byl v St. Louisů ještě Česko-dělnický sbor Sokol Tyrš, založený roku 1894. Z iniciativy pátera Hessouna vznikla v St. Louis myšlenka na založení první římskokatolické ústřední jednoty. V novinách 17. září 1870 Hessoun vydal provolání k českým katolickým spolkům ve Spojených státech, aby se spojily v ústřední jednotu za účelem větší vzájemnosti křesťanské a podpůrné. Během roku se na tuto výzvu přihlásilo devět spolků. Ve svých začátcích měla Jednota 504 členy. Stanovy pro ně vypracoval šestičlenný výbor, jmenovaný spolkem sv. Václava v St. Louis. České noviny Prvním českým periodikem v St. Louis byly Národní Noviny, vydávané akcionářskou společností v soustátí Americkém. První číslo vyšlo 21. ledna 1860 za redakce Jana Bolemila Erbena (1837-1923) z Nové Paky. Redigoval však pouze prvních 15 čísel. Po něm se stal redaktorem Hynek Sládek z Mirotic, který též vydal 15 čísel. Po něm následoval Jan Borecký (1828-1911) a nakonec František Mráček. (1896-?). Poslední 45. číslo vyšlo 24. června 1861. Borecký přestěhoval týdeník do Wisconsinu, kde byl list sloučen s týdeníkem Slowan Amerikánský, vydávány Františkem Korizkem (1820-1899). Roku 1868 začal v St. Louis vycházet český týdeník Pozor, jehož vydavateli byli Karel Alis a František Pešek. Později se redakce ujal Jan Alois Oliverius (1843-1904). Týdeník však r. 1867 zanikl. V červnu 1868 Jaroslav B. Bělohradský založil nový týdeník pod názvem Národní Noviny. Redaktorem byl zmíněný Jan A. Oliverius a po něm český básník Josef Václav Sládek. V únoru 1870 přenesl Bělohradský noviny do Chicaga, kde byly v lednu 1871 zastaveny a nahrazeny Novou Dobou. Roku 1871 začal vydávat Karel Alis týdeník Občanské listy, ale ten koncem roku 1872 zanikl. V souvislosti s českými novináři je nutno připomenout, že v St. Louis se 20.-23. září 1904 konal první Všeslovansky a žurnalistický sjezd v Americe. Předsedou sjezdu byl zvolen Hynek Dostál, tehdejší redaktor Hlasů a tajemníkem Jan A. Feriencik, redaktor Amerikánsko-Slovenských Novin v Pittsburghu. Podle sčítání lidu r. 1860 žilo ve státu Missouri 3132 osob z Rakouska. V r. 1870 žilo v Missouri 3517 lidí z Čech a z Moravy; v r. 1880 to bylo 3342 lidí, v r. 1890 šlo o 3255 osob a r. 1900 to bylo 3453 lidí. Podle mateřské řeči r. 1910 mluvilo v St. Louis česky 10134 osob a v roce 1920 to bylo 9723 osob. V celém státě Mussouri v r. 1910 mluvilo česky 13701 lidí a v r. 1920 šlo o 13746 osob. Kromě St. Louis žil větší počet českých přistěhovalců ve městě St. Joseph. Ze statistik je zřejmé, že počet českého obyvatelstva v St. Louis a v Missouri vůbec se začal od roku 1890 snižovat. Miloslav Rechcígl