Historická sídla. M o r a v s k o s l e z s k é h o k r a j e

Historická sídla M o r a v s k o s l e z s k é h o k r a j e

obsah Úvod... 2 Město živý organismus... 3 Městské pamatkové rezervace Nový Jičín... 4 Příbor... 8 Štramberk... 12 Městské pamatkové zóny Bílovec... 16 Bruntál... 20 Brušperk... 24 Budišov nad Budišovkou... 28 Frenštát pod Radhoštěm... 32 Frýdek... 36 Fulnek... 40 Hlučín... 44 Hradec nad Moravicí... 48 Karviná... 52 Místek... 56 Moravská Ostrava... 60 Odry... 64 Opava... 68 Ostrava-Poruba... 72 Ostrava-Přívoz... 76 Ostrava-Vítkovice... 80 Rýmařov... 84

Úvod Moravskoslezský kraj se zapsal do povědomí veřejnosti jako průmyslový region spojený s těžbou černého uhlí a hutnictvím, avšak putováním po jeho území se lze přesvědčit o tom, že se jedná o kraj s pestrou škálou kulturních památek a zajímavých artefaktů reflektujících vývoj lidské společnosti po staletí. Publikace Historická sídla Moravskoslezského kraje vznikala s myšlenkou představit široké veřejnosti architektonicko-urbanisticky a historicky zajímavá a cenná místa tohoto regionu, která byla prohlášena městskými památkovými rezervacemi a městskými památkovými zónami. Celé území kraje je protkáno sítí od sebe navzájem poměrně krátce vzdálených měst, z nich tři Nový Jičín, Příbor a Štramberk byla prohlášena památkovými rezervacemi a dalších osmnáct památkovými zónami Bílovec, Bruntál, Brušperk, Budišov nad Budišovkou, Fulnek, Frýdek, Frenštát pod Radhoštěm, Hradec nad Moravicí, Hlučín, Karviná, Místek, Moravská Ostrava, Odry, Opava, Ostrava Poruba, Ostrava Přívoz, Ostrava Vítkovice, Rýmařov. Většinu z výše jmenovaných měst či částí měst lze označit za místa s bohatou historií. Například k nejstarším v celé republice se řadí město Bruntál, jehož existence byla v písemných pramenech poprvé doložena listinou krále Přemysla Otakara I. z roku 1223, v níž byla udělena městu Uničovu práva podle bruntálského vzoru. Protože z jejího textu plyne, že uničovští začali s mýcením pozemků již deset let před vydáním listiny, lze soudit, že fundace Bruntálu spadá do doby starší, snad nejspíše do let kolem roku 1210. Dále pak jedním z nejvýznamnějších center přemyslovského státu se již v průběhu 13. století stalo město Opava, jehož růst probíhal ve složitém procesu vývoje z předlokačního sídliště ve vrcholně středověké město. Památky na tuto dobu se dochovaly i do současnosti - klášter minoritů s kostelem sv. Ducha a s ním sousedící klášter klarisek, dominikánský klášter, nejstarší jádro kostela Nanebevzetí Panny Marie. Na území kraje se lze setkat také s ojediněle prohlášenou památkovou zónou, a tou je městská památková zóna Ostrava Poruba, u které důvody k prohlášení vycházely z ideje dokumentovat nejucelenější dílo socialistického historismu (socialistického realismu) v České republice. Město živý organismus Města lze charakterizovat jako živé organismy, které procházejí neustálou přeměnou odrážející potřeby společnosti i jednotlivců v dané lokalitě. Pokud bychom chtěli shrnout vývoj měst po stránce stavební či urbanistické pouze ve zkratce, bylo by to možné následovně: Po příchodu Slovanů vznikala již v 7. století síť hradišť, která v době kolem přelomu tisíciletí přerostla v soustavu správních a církevních center s řadou tržních a řemeslných osad. K zásadnímu rozmachu v rozvoji stavební kultury uvnitř českého státu dochází v průběhu 13. století v souvislosti s převratnými proměnami v oblasti hospodářského života, v souvislosti s utvářením společenské struktury i se změnami na poli politickém. Staré osady, budované ze dřeva, případně s výjimkou kamenného kostelíka, byly rozšiřovány a dostávaly městská práva, která obyvatelům poskytovala určité výhody. Tam, kde další růst nebyl možný, byla zakládána města nová. Tou dobou nastupující gotika se snažila vtisknout už vesměs kamenné a cihelné městské architektuře určitý řád, což však neplatilo absolutně. Koncem 14. století se v městech začala objevovat radnice, znak rostoucí moci měšťanstva. Za renesance byla v 16. století nepřívětivá hradní sídla přebudována v pohodlnější zámky a ve městech začínají vznikat první paláce. Gotická městská zástavba dostala jednotnější vzhled. Promyšlenou kompozici dalo městům až baroko, jeho snaha po mohutném dojmovém účinku vedla však postupně k opuštění středověké funkčnosti a jejímu nahrazení iluzí. Dobou baroka začíná rychlý početní růst skladebných městských prvků (např. morové sloupy). Baroko tak dalo dnešní ráz řadě měst. Od poloviny 18. století začíná barokní patos z architektury vyprchávat a místo něj nastupuje jednoduchá vznešenost klasicismu. Z nevolnictví osvobození venkované přicházejí do měst za prací ve vznikajících továrnách a tomuto přílivu obyvatelstva odpovídají města v 19. století bouráním hradeb a růstem předměstí. Překotný rozvoj techniky přináší urbanismu i architektuře netušené možnosti a nebývalá různorodost architektonických forem přelomu 19. a 20. století je znakem hledání nového obsahu i výrazu, jež by odpovídaly potřebám nové společnosti. Dnes se k minulosti obracíme proto, abychom se z ní poučili a zároveň se potěšili pohledem na výsledky staleté lidské práce a umělecké činnosti. Musíme se však naučit zachovávat cenné doklady minulosti i pro další generace.

1 2 Nový Jičín ový Jičín Nový Jičín Nový Jičín No M ě s t s k á p a m á t k o v á r e z e r v a c e

1. Zámek Žerotínů pohled od hotelu Praha 2. Radniční věž 3. Letecký snímek historického jádra města s vyznačením památkové rezervace 4. Průhled loubím domů na náměstí 5. Anděl v nice na měšťanském domu na náměstí T. G. Masaryka 6. Průhled do nádvoří zámku 7. Tančící Kunvalďané u mariánského sloupu na náměstí 8. Městský dům čp. 32 Stará pošta 6 3 Historické jádro města Nového Jičína bylo již v 50. letech 20. století považováno za památkově chráněné. Městská památková rezervace však byla prohlášena až v roce 1967. Od roku 1991 byla památková rezervace doplněna o ochranné pásmo. památkově chráněných domů, kostel a areál Žerotínského zámku. Plošný rozsah městské památkové rezervace odpovídá historickému jádru města, vymezenému středověkými hradbami a rozšířenému po okružní komunikaci, která je komponovaná jako 7 4 Zástavbu v tomto chráněném území charakterizuje vzácně ortogonální půdorys, jehož základem je čtvercové náměstí s loubím po celém obvodu. Z rohů náměstí vybíhá 8 ulic. Za zadní stranou domovních bloků prochází v pravidelném odstupu čtverec obvodových ulic, lemovaných na vnější straně domy, jejichž parcely již přiléhají k hradbě městského opevnění. Urbanistickou strukturu tvoří řada hodnotných reprezentativní třída po vídeňském vzoru, lemovaná monumentálními veřejnými budovami, vystavěnými koncem 19. století. K nejhodnotnějším objektům patří měšťanské domy č. p. 1 radnice, č. p. 32 Stará pošta, č. p. 40 zámek a děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie. 5 8 N o v ý J i č í n

F 1 2 Příbor F říbor Příbor Příbor Příbor Příbor M ě s t s k á p a m á t k o v á r e z e r v a c e

1. Loubí městských domů 2. Náměstí S. Freuda 3. Letecký snímek města s vyznačením hranice památkové rezervace 4. Kostel Sv. Valentina (piaristický) 5. Pamětní deska na rodném domě Sigmunda Freuda 6. Pohled na kostel Narození Panny Marie 7. Průhled ulicí Politických vězňů na věž kostela Narození Panny Marie 8. Náměstí S. Freuda v popředí sousoší Madony s dítětem a sochy sv. Rocha a sv. Floriána 6 Historické jádro města bylo prohlášeno městskou 3 památkovou rezervací v roce 1989 a ochranné pásmo rezervace, zahrnující historické předměstí mezi historickým jádrem města a řekou Lubinou, včetně části Benátky, bylo vymezeno v roce 1998. Ústřední prostor města Příbora tvoří téměř čtvercové 4 K nejhodnotnějším objektům patří farní kostel Narození Panny Marie s areálem, kostel sv. Valentina, bývalá piaristická kolej a řada památkově chráněných domů na náměstí S. Freuda. náměstí s vybíhajícími ulicemi v nárožích, což je schéma podobné Novému Jičínu. V urbanistické skladbě převažují měšťanské domy, jež doplňují areály kostelů a bývalá piaristická kolej. Historický vývoj zanechal ve městě objekty od renesance až po moderní architekturu 30. let 20. století. K památkově nejhodnotnějším měšťanským domům patří zástavba náměstí, 7 jehož kamenná etapa byla zahájena ve druhé polovině 16. století. Většina těchto domů je dnes památkově chráněna. 10 11 5 P ř í b o r 8

1 Štramberk tramberk Štramberk Štramberk Š M ě s t s k á p a m á t k o v á r e z e r v a c e

1. Panoramatický pohled na centrum města 2. Letecký snímek města s vyznačením hranice památkové rezervace 3. Gotická věž hradu Trúba 4. Průhled městskou uličkou na věž hradu 5. Vstup do Národního sadu 6. Pohled na Náměstí s měšťanskými domy a kostelem sv. Jana Nepomuckého Mimořádnou hodnotu má soubor dochovaných štramberských roubených domků, které jsou svérázným regionálním typem lidové architektury. Domy byly stavěny z neotesaných loupaných klád ve svažitém terénu na vysokých kamenných podezdívkách. Roubené domy ve vnitřním městě se od 18. století postupně 4 2 přestavovaly na zděné a to zejména z kamene rozpadajícího se hradu, ve stylu zlidovělého pozdního baroka a klasicismu. Poloha města mimo hlavní dopravní tahy Štramberk, který je od roku 1969 prohlášen za městskou památkovou rezervaci, lze charakterizovat několika atributy jako unikátní dochovaný urbanistický měla za následek, že od počátku 20. století se jeho vzhled téměř nezměnil, takže převážně lidový ráz štramberské stavební kultury zůstal dodnes zachován. soubor dřevěných i zděných domů situovaných v dramaticky modelovaném terénu pod torzem hradu Trúba, tvořící přirozenou dominantu, vnímanou jak z blízkých, tak i dálkových pohledů. Dále je hodnotným K nejhodnotnějším objektům patří areál zříceniny hradu Trúba, soubory roubených domů na ulici Horní Bašta, Jaroňkova a Zauličí. přírodně krajinným rámcem, prohlášeným za přírodní park Podbeskydí, a všeobecně známou jeskyní Šipka, 5 14 15 3 která získala statut archeologické rezervace. První písemná zmínka o dané lokalitě pochází z roku 1359 a je v ní deklarována jako castrum Strahlenberg. Již v této listině moravský markrabě Jan Jindřich bratr Karla IV. v privilegii nařizuje zpustošené podhradí od základu vystavět a opevnit. Š t r a m b e r k 6

1 2 Bílovec ílovec Bílovec Bílovec Bílovec Bíl M ě s t s k á p a m á t k o v á z ó n a

1. Průhled loubím radnice na Slezské náměstí 2. V jádru renesanční radnice 3. Letecký snímek na centrum města s vyznačením hranice památkové zóny 4. Zástavba v ulici Městský kopec 5. Nika se sochou sv. Floriána na radnici 6. Průhled na věž kostela sv. Mikuláše 7. Detail kování dveří 8. Slezské náměstí s farním kostelem sv. Mikuláše 6 kulturním památkám města. Dochovaná historická 3 zástavba tvoří ve své struktuře významný urbanistický celek a řada domů dodnes dokládá zásadní přestavbu města v klasicistním období. Město bylo založeno na rovině nad řekou Bílovkou pravděpodobně v 1. čtvrtině 14. století, kdy pánem Fulnecka a Bílovecka byl Vok z Kravař. Historické jádro města má oválný tvar s ústředním obdélníkovým Vyhláškou Ministerstva kultury č. 476/1992 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny, ze dne 10. září 1992, byla v Bílovci vyhlášena památková zóna. 4 náměstím, které současnou podobu a rozsah získalo po 2. světové válce odbouráním bloku domů a sloučením původně hlavního náměstí s náměstím u kostela. 7 Do dálkových pohledů na město se především promítá původně renesanční zámek a v jádru gotický kostel s věží. Tyto dvě dominanty patří společně s původně renesanční radnicí a kaplí sv. Barbory k nejvýraznějším 18 19 5 B í l o v e c 8

1 2 Bruntál runtál Bruntál Bruntál Bruntál M ě s t s k á p a m á t k o v á z ó n a

6 7 obdélníkové náměstí se nalézá ve středu tohoto 3 půdorysu. Městu dominují věže dvou nejvýznamnějších kulturních památek a to věž farního kostela a věž renesančně barokního zámku. Zástavbu centra města 1. Náměstí Míru s historickou radnicí 2. Zbytek hradeb v zámeckém parku 3. Letecký snímek centra města s vyznačením hranice památkové zóny 4. Městský znak na radnici 5. Nádvoří zámku s arkádami a studnou 6. Náměstí Míru s morovým sloupem 7. Úprava zámeckého parku před jihozápadním křídlem zámku 4 lze hodnotit jako různorodou se zachovalými hodnotnými historickými objekty, avšak zejména oblast východně a západně od náměstí byla demolována a nahrazena novou výstavbou. Východně od zámku, dnes oddělen okružní komunikací, se nachází areál piaristického kláštera s kostelem, který patří k cenným dokladům stavebně historického vývoje města. Bruntál byl založen markrabětem Janem Jindřichem Totéž platí také o dochovaných fragmentech hradebního systému se třemi baštami. jako zeměpanské horní město kolem roku 1210 podle magdeburského práva a patří mezi naše nejstarší městská sídla. Jeho historický půdorys je oválný, v severní části nepravidelný díky situování městského hradu, který byl postupně přestavěn na zámek. Téměř Vyhláškou Ministerstva kultury č. 476/1992 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny, ze dne 10. září 1992, byla v Bruntále vyhlášena památková zóna. 22 23 5 B r u n t á l

1 2 Brušperk rušperk Brušperk Brušperk Brušp M ě s t s k á p a m á t k o v á z ó n a

1. Budova lékárny 2. Štuková výzdoba městského domu na náměstí Komenského 3. Letecký snímek města s vyznačením hranice památkové zóny 4. Pohled na náměstí 5. Štuková výzdoba městského domu 6. Průhled loubím na náměstí 7. Městský dům č. p. 13 se štukovou výzdobou 8. Městské domy s loubím 6 3 zástavba po obvodu města zdůrazňuje jeho prostorovou kompozici. V literatuře bývá město Brušperk pro svou malebnost nazýváno Lašským Betlémem. Po obvodu centra města byla vyhláškou Ministerstva kultury č. 476/1992 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny, ze dne 10. září 1992 vyhlášena památková zóna. 4 Město bylo založeno na hukvaldském panství, na křižovatce cest z Příbora a Opavy do Místku nad řekou Ondřejnicí ve 2. polovině 13. století. Počátky města jsou spojeny s kolonizační činností olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburka. Uprostřed oválného městského půdorysu je situováno protáhlé lichoběžníkové náměstí, v jehož jedné frontě se u sedmi domů dochovalo i podloubí. Hlavní 7 dominantou města je původně gotický kostel sv. Jiří, přestavěný v 16. a 18. století. U většiny domů zůstaly zachovány historické dispozice a navazující drobnější 26 27 5 B r u š p e r k 8

1 Budišov nad Budišovkou udišov nad Budišovkou Budišov n M ě s t s k á p a m á t k o v á z ó n a

5 6 2 1. Panorama města 2. Letecký snímek města s vyznačením hranice památkové zóny 3. Arkýř městského domu 4. Kamenný most 5. Socha sv. Jana Nepomuckého na kamenném mostě 6. Radnice 3 Vznik a založení města Budišova nad Budišovkou jsou nejasné, lze však předpokládat, že bylo založeno jako hornické sídlo, neboť v jeho okolí se těžilo stříbro a olovo. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1301. Ze zeměpisného hlediska je město situováno v kotlině mezi Oderskými vrchy a pohořím Nízkého Jeseníku. V oválném městském půdorysu je excentricky umístěno téměř čtvercové náměstí. Za nejvýznamnější sakrální památku města lze označit farní barokní kostel zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie, který byl postaven v letech 1747 1755. Jeho výrazná hmota s věží z roku 1847 tvoří charakteristickou krajinnou dominantu. Město se pyšní i dalšími pamětihodnostmi, jedná se o radnici z roku 1635, barokní budovu fary, dům č. 230, ve kterém sídlí městské muzeum břidlice, a zajímavě řešený kamenný most se sochou sv. Jana Nepomuckého. Jen v malé části zástavby se dochovaly objekty z období baroka a klasicismu. V prostoru náměstí do dnešní doby zůstává jen jedna fronta s městskými objekty na původní parcelaci. Vyhláškou Ministerstva kultury č. 108/2003 Sb. ze dne 1. dubna 2003 byla ve městě s účinností od 1. září 2003 prohlášena památková zóna. 30 31 4 B u d i š o v n a d B u d i š o v k o u

1 2 Frenštát pod Radhoštěm renštát pod Radhoštěm Frenštát M ě s t s k á p a m á t k o v á z ó n a

1. Letecký snímek centra města 2. Radnice s věží 3. Letecký snímek města s vyznačením hranice památkové zóny 4. Socha sv. Jana Nepomuckého 5. Mariánský sloup se zlidovělou sochou Panny Marie 6. Zástavba na náměstí Míru 7. Pohled na náměstí Míru s věží farního kostela sv. Martina 5 3 Město bylo založeno ve 13. století na mírném ostrohu mezi říčkami Lomná a Strouha. Ve středu nepravidelného oválu je situováno lichoběžníkové náměstí, Vyhláškou Ministerstva kultury č. 108/2003 Sb. ze dne 1. září 2003 byla ve městě s účinností od 1. září 2003 prohlášena památková zóna. kterým procházela obchodní cesta. Hlavní dominanty tvoří farní kostel a radnice, typickou siluetu dotváří filiální kostel mimo území historického města. Díky velké stavební aktivitě v posledních letech se z vlastního města dochovala v zásadě jen zástavba lemující 6 náměstí, u níž se kromě dokladů složitého stavebního vývoje dochovala v omezeném množství i podloubí. 34 35 4 F r e n š t á t p o d R a d h o š t ě m 7

1 2 Frýdek rýdek Frýdek Frýdek Frýdek Frýd M ě s t s k á p a m á t k o v á z ó n a

1. Zámecké náměstí s kašnou a sochou sv. Floriána 2. Detail štukové výzdoby městského domu 3. Letecký snímek města s vyznačením hranice památkové zóny 4. Bohatě zdobený štít městského domu 5. Fasády městských domů v ulici Zámecká 6. Průčelí zámku 7. Příklad štukové výzdoby městského domu 8. Průhled ulicí Farní stojí na středověkých parcelách a některé mají pozdně 6 renesanční nebo raně barokní jádro se síňovou dispozicí. Za hlavní dominanty Frýdku lze označit původně 3 gotický kostel s vysokou věží a goticko-renesanční zámek s věží. Dodnes se dochovaly zbytky městského opevnění a zástavba v centrální části města dokladuje Dnešní dvojměstí Frýdek-Místek vzniklo v roce 1943 stavební vývoj města od renesance. 4 sloučením dvou dříve samostatných měst, moravského Místku a slezského Frýdku. Řeka Ostravice, která městem protéká, tvořila až do roku 1928 zemskou hranici mezi Moravou a Slezskem Frýdek se nalézá na jejím pravém břehu, Místek na levém. Město Frýdek bylo založeno lokací na návrší nad Na území historického jádra Frýdku je vyhláškou Ministerstva kultury č. 476/1992 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny, ze dne 10. září 1992 vyhlášena památková zóna. řekou Ostravicí v 1. polovině 14. století. Frýdek byl vystavěn na zeleném drnu současně s hradem mezi 7 lety 1327-1339. V nepravidelně oválném půdorysu je situováno rozlehlé obdélníkové náměstí, které obklopují jedno a dvoupatrové domy, částečně s půdními polopatry. Tyto domy 38 39 5 F r ý d e k 8

1 2 Fulnek ulnek Fulnek Fulnek Fulnek Fulne M ě s t s k á p a m á t k o v á z ó n a

1. Komenského náměstí s kašnou 2. Hřbitovní kaple sv. Rocha 3. Letecký snímek města s vyznačením hranice památkové zóny 4. Tzv. Knurrův dům 5. Hřbitovní kaple sv. Rocha 6. Radnice s věží 7. Fulnecký zámek 8. Sloup sv. Trojice 6 3 Město bylo založeno v údolí na pravém břehu Husího potoka před rokem 1293 na křižovatce cest z Opavy do Nového Jičína a z Oder do Bílovce. Hlavními dominantami jsou renesanční zámek s barokním ho náměstí, dochovaly se dodnes některé významné objekty barokní kostel, augustiniánský klášter, bratrský sbor s kaplí a palác zv. Knurrův. Vcelku zdařilá výstavba města mu v 50. letech 20. století alespoň 7 4 předzámčím, umístěný na vysokém ostrohu nad městem, a barokní areál bývalého kapucínského kláštera, který tvoří urbanistickou a krajinnou protiváhu zámeckého areálu. Přestože v závěru 2. světové války a těsně po ní došlo téměř k úplnému zničení původní měšťanské zástavby v prostoru téměř čtvercové- zčásti vrátila jeho urbanistické a prostorové hodnoty. Vyhláškou Ministerstva kultury č. 476/1992 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny, ze dne 10. září 1992 byla ve Fulneku vyhlášena památková zóna. 42 43 5 F u l n e k 8

1 2 Hlučín lučín Hlučín Hlučín Hlučín Hlučín M ě s t s k á p a m á t k o v á z ó n a

1. Fragment městského opevnění 2. Farní kostel sv. Jana Křtitele v pohledu z parku 3. Letecký snímek města s vyznačením hranice památkové zóny 4. Radnice na náměstí Míru 5. Budova farního kostela 6. Evangelický kostel 7. Průhled ulicí Ostravskou 8. Průčelí zámku 6 3 Město bylo založeno v rovinatém terénu ve druhé roku 1535, podtrhují rozsahem dochování fortifikačního systému jedinečnost tohoto sídla. polovině 13. století. Podstatnou součást jeho oválné dispozice tvoří obdélníkové náměstí. V dálkových 4 pohledech se v panoramatu památkové zóny nejvíce uplatňuje v jádru gotický farní kostel sv. Jana Křtitele s věží. K významným stavbám ve městě patří trojkřídlý, původně renesanční zámek a radnice. Přestože Vyhláškou Ministerstva kultury č. 476/1992 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny, ze dne 10. září 1992, byla v Hlučíně prohlášena památková zóna. se z původní historické městské zástavby již mnoho nezachovalo, řadí je jeho urbanistická struktura 7 i dochované historické objekty mezi hodnotné soubory v kraji. Zbytky středověkého opevnění včetně fragmentů řady bašt, z větší části postavených kolem 46 47 5 H l u č í n 8

1 2 Hradec nad Moravicí radec nad Moravicí Hradec nad M ě s t s k á p a m á t k o v á z ó n a

1. Letecký pohled na zámek 2. Průhled zámeckou branou na náměstí Městečko 3. Letecký snímek města s vyznačením hranice památkové zóny 4. Církevní základní škola sv. Ludmily 5. Tzv. Bílá věž 6. Kostel sv. Petra a Pavla 7. Spodní konírny a tzv. hodinová věž 8. Zástavba náměstí Městečka prezentuje pseudogotický styl. Tento soubor staveb 6 včetně hodnotného přírodně krajinářského parku 3 byl prohlášen národní kulturní památkou. Charakter sídla dotváří trojlodní, v jádru renesanční farní kostel sv. Petra a Pavla. Městská zástavba díky řadě přestaveb již nemá výraznější historické hodnoty, zůstalo však zachováno původní urbanistické uspořádání. Město vzniklo na významné archeologické lokalitě na ostrožně nad řekou Moravicí a potokem Hradečnou, která byla významným opěrným bodem 4 na obchodní cestě a dlouhodobě ovládala okolní kraj. První písemná zmínka o lokalitě pochází z roku 1060. Nad městem se vypíná a výrazně zasahuje do krajiny zámecký areál, sestávající z komplexu budov Vyhláškou Ministerstva kultury č. 108/2003 Sb. ze dne 1. dubna 2003 byla s účinností od 1. září 2003 prohlášena v Hradci nad Moravicí památková zóna. tzv. Bílého zámku a tzv. Červeného zámku. Bílý zámek se starším jádrem původního gotického paláce 7 si po několika přestavbách do současnosti nese převážně empírovou podobu. Komplex budov Červeného zámku z režného zdiva s monumentální průjezdní branou postavený až v 80. a 90. letech 19. století 50 51 5 H r a d e c n a d M o r a v i c í 8

1 2 Karviná arviná Karviná Karviná Karviná M ě s t s k á p a m á t k o v á z ó n a

6 7 vané stavby včetně radnice s renesanční věží patří k nejvýznamnějším kulturním památkám města. 3 Převratné změny ve vývoji města, ale i celé oblasti, přinesl roku 1776 nález černého uhlí na Karvinsku. Město Fryštát, tj. historické jádro Karviné, bylo za- V jižní části oválné půdorysné dispozice historického loženo za těšínského vévody Měška z dynastie těšín- města se nachází náměstí ve tvaru písmene L. Téměř ských Piastovců ještě před rokem 1305. Strategicky třetina jeho urbanistické a prostorové kompozice 4 výhodná poloha na křižovatce důležitých obchodních cest z Uher do severních oblastí Slezska až k Baltu z něj učinila významné středisko obchodu a řemesel. Fryštát se stal hned po Těšínu druhým sídelním knížecím městem. Patrně již ve 14. století byl obvod města opevněn hradbami, příkopy a dvěma branami, centra města byla v poslední době nahrazena novou výstavbou pravoúhlé půdorysné dispozice, diametrálně odlišné od původní. V řadě domů se dochovaly původní konstrukce dřívějších stavebních etap. Součástí památkové zóny jsou rozsáhlé plochy zámeckého a lázeňského parku. 1. Průčelí zámku od náměstí T. G. Masaryka 2. Radniční věž na náměstí 3. Letecký snímek města s vyznačením hranice památkové zóny 4. Zámecká budova 5. Litinová kašna a radniční věž 6. Kostel sv. Petra z Alkantary (mimo památkovou zónu) 7. Průhled ulicí Fryštátskou tato fortifikace se však nedochovala. Jedinou zděnou stavbou v té době byl farní kostel, situovaný v jihozá- Pro historické jádro města Karviné byla vyhláše- padním rohu náměstí. Předpokládá se, že v místech na památková zóna vyhláškou Ministerstva kultu- původního hradu byl u městských hradeb v blízkosti ry č. 476/1992 Sb. ze dne 10. září 1992. Zóna byla kostela vybudován renesanční zámek. Obě jmeno- od 1. září 1993 doplněna o ochranné pásmo. 54 55 5 K a r v i n á

1 2 Místek ístek Místek Místek Místek Místek M ě s t s k á p a m á t k o v á z ó n a

1. Náměstí Svobody se sochou Panny Marie a věží kostela sv. Jakuba 2. Průhled loubím městských domů na náměstí 3. Letecký snímek města s vyznačením hranice památkové zóny 4. Nová zástavba v ulici J. V. Sládka 5. Dřevěná rozeta na vstupních dveřích městského domu 6. Náměstí Svobody 7. Štuková výzdoba městského domu 8. Průhled loubím na náměstí Svobody 6 3 Město je situováno na mírné terénní vyvýšenině na levém břehu řeky Ostravice a bylo založeno na obchodní dálkové trase před rokem 1267. V jeho historickém jádru se nachází téměř čtvercové náměstí. Vyhláškou Ministerstva kultury č. 476/1992 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny, ze dne 10. září 1992, byla pro historické město Místek vyhlášena památková zóna. 4 Hlavní dominantu tvoří původně gotický kostel s věží. Většina měšťanských domů je dokladem složitého stavebního vývoje a zdobí je podloubí. Hodnoty urbanistické a krajinářské byly potlačeny vybudováním 7 výškově nepřiměřené obytné zástavby v posledních letech v okolí původního historického jádra. 58 59 5 M í s t e k 8

1 2 Moravská Ostrava oravská Ostrava Moravská Ostr M ě s t s k á p a m á t k o v á z ó n a

1. Masarykovo náměstí v popředí s morovým sloupem 2. Štuková kartuš s letopočtem výstavby městského domu 3. Letecký snímek města s vyznačením hranice památkové zóny 4. Příklad secesní výzdoby fasády městského domu 5. Vila Tereza na Černé louce 6. Farní kostel sv. Václava 7. Průčelí budovy Divadla A. Dvořáka 8. Arkýř městského domu příklad stavebního vývoje z přelomu 19. a 20. století 6 3 Město vzniklo v první polovině 13. století na rovinatém nábřeží řeky Ostravice v blízkosti jejího soutoku s řekou Lučinou. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1279. Uprostřed oválné půdorysné dispozice je ská zástavba prošla řadou stavebních etap, přičemž nejrozsáhlejší probíhala ke konci 19. a na počátku 20. století, kdy vrcholící rozvoj průmyslu na Ostravsku a s ním příliv finančního kapitálu umožnily přestavbu 7 4 situováno původně obdélné, dnes demolicemi rozšířené do půdorysu L náměstí, jemuž vévodí renesanční věž, dřívější radnice. Z poloviny 13. stol. pochází kostel sv. Václava na dnešním Kostelním náměstí. Ve 3. čtvrtině 14. století bylo město obehnáno hradbami se třemi bránami (Kostelní, Vítkovickou a Hrabovskou). Ještě na přelomu 14. a 15. století byly jedinými kamennými budovami v dřevěném městě kostel a hrad. Měšťan- celého města. Výsledkem je ustálená výšková hladina budov, uliční síť, plochy náměstí a zeleně. Vyhláškou Ministerstva kultury č. 476/1992 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny, ze dne 10. září 1992, byla v Moravské Ostravě prohlášena památková zóna. 62 63 5 M o r a v s k á O s t r a v a 8

1 Odry dry Odry Odry Odry Odry Odry O M ě s t s k á p a m á t k o v á z ó n a

5 6 2 Město bylo založeno ve 14. století na místě sídla 3 1. Náměstí T. G. Masaryka s radnicí 2. Letecký snímek města s vyznačením hranice památkové zóny 3. Příklad velmi zdobné štukově řešené nadokenní římsy 4. Průhled ulicí Kostelní s malebnými domy 5. Pohled na náměstí T. G. Masaryka 6. Budova fary se sochou sv. Floriána Vyhnalov. Uprostřed oválné půdorysné dispozice je situováno obdélníkové náměstí, lemované v převážné míře původní měšťanskou zástavbou, která prošla složitým stavebním vývojem. Hlavní dominantu města utváří v jádru gotický kostel s věží, barokní zámek z 18. století byl bohužel v roce 1964 zbořen. Do současnosti se dochovaly fragmenty středověkého hradebního systému včetně jedné bašty. Vyhláškou Ministerstva kultury č. 476/1992 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny, ze dne 10. září 1992, byla v Odrách prohlášena památková zóna. 66 67 4 O d r y

1 2 Opava pava Opava Opava Opava Opava O M ě s t s k á p a m á t k o v á z ó n a

1. Minoritský klášter se zahradou 2. Zdobné průčelí městského domu 3. Letecký snímek města s vyznačením hranice památkové zóny 4. Zdobná nadokenní římsa s archivoltou řešenou v podobě maskarona domu na Ostrožné ulici 5. Budova radnice s renesanční věží 6. Výstavní budova Slezského zemského muzea 7. Průčelí kostela sv. Vojtěcha a v popředí morový sloup 8. Horní náměstí s dominantou farního kostela a budovou městského divadla měšťanských domů. K historickým akcentům města patří městská věž, která se stala součástí radnice z roku 6 1903, Sobkův a Blücherův palác, stará zemská sněmovna, palác bývalé zemské vlády, budovy Slezského 3 divadla a muzea, obchodní dům Breda a dům bývalé obchodní komory. Na konci 2. světové války byla První písemná zpráva o osadě, ležící na křižovatce obchodních cest a pojmenované podle řeky Opavy, značná část historického jádra zničena a téměř třetina objektů byla postavena v posledních dvaceti letech. 4 pochází z roku 1195, městské zřízení pak dokládá listina z roku 1224. Počátkem 14. století vzniklo v rámci České koruny Opavské knížectví a Opava se stala jeho administrativním centrem. V oválné půdorysné dispozici historického centra města jsou umístěna dvě téměř obdélníková náměstí. Far- Vyhláškou Ministerstva kultury č. 476/1992 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny, ze dne 10. září 1992, byla v Opavě vyhlášena památková zóna, která byla doplněna od roku 1996 o ochranné pásmo. ní kostel Nanebevzetí Panny Marie, minoritský kostel a klášter, dominikánský kostel s klášterem vznikly 7 ve 13. a 14. století a spolu s areálem jezuitské koleje s gymnáziem a kostelem vytvářejí charakteristickou siluetu městu. Významně se do obrazu města zapsala i renesance, což dokazuje množství dochovaných 70 71 5 O p a v a 8

1 2 Ostrava-Poruba strava-poruba Ostrava-Poruba O M ě s t s k á p a m á t k o v á z ó n a

1. Letecký snímek monumentálního objektu zv. oblouk 2. Pilíře a polosloupy s iónskými hlavicemi zdobí průčelí domů 3. Letecký snímek města s vyznačením hranice památkové zóny Ostrava-Poruba 4. Průjezd objektem zv. oblouk 5. Ukončující sekce objektu zv. oblouk 6. Průjezd v bytové zástavbě na Hlavní třídě 7. Pohled na věžičku objektu zv. oblouk 8. Porubský zámek 6 3 První zmínka o vsi Porubě pochází z roku 1377, kdy náležela k Třebovicím, avšak její počátky můžeme klást 1957 byly s Porubou sloučeny obce Třebovice a Pustkovec a současně byla tato nová obec připojena jako nový správní obvod k městu Ostravě. několik desetiletí nazpět. Průmyslový rozmach Moravské Ostravy a jejích okolních obcí v druhé polovině 4 19. a na počátku 20. století však podstatně neovlivnil zemědělský charakter obce. Významným předělem je rok 1951, kdy byla Poruba pro svou významnou Vyhláškou Ministerstva kultury č. 108/2003 Sb. ze dne 1. dubna 2003 byla s účinností od 1. září 2003 prohlášena v Ostravě-Porubě památková zóna. polohu blízko průmyslového centra Ostravy určena za místo budoucího velkoměsta pro více jak 100 000 7 obyvatel. Poté bylo plánovitě v několika etapách vystavěno město ve stylu monumentálního socialistického historismu a socialistického realismu. V roce 74 75 5 O s t r a v a - P o r u b a 8

1 2 Ostrava-Přívoz strava-přívoz Ostrava-Přívoz Os M ě s t s k á p a m á t k o v á z ó n a

6 7 3 1. Farní kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie s farou 2. Příklad řešení nároží městského domu s arkýřem a štítovým vikýřem 3. Letecký snímek zástavby s vyznačením hranice památkové zóny 4. Ukázka architektonického ztvárnění nároží 5. Štukově bohatě zdobený arkýř 6. Průhled Nádražní ulicí 7. Štít arkýře ve stylu neobaroka 4 Přívoz jako vesnice byla poprvé zmiňován v roce 1377, do městské podoby se začal utvářet až v návaznosti na výstavbu ostravského hlavního nádraží ve 2. polovině 19. století. Podkladem pro výstavbu městského souboru byl regulační plán významného architekta a urbanisty Camilla Sitteho, který navrhoval i některé objekty jako kostel a radnici. Kompoziční princip vychází z uzavřených bloků, umístěných kolem hlavní komunikace k nádraží, v centrální části je velké obdélníkové náměstí s dominujícím dvojvěžím farního kostela. Zástavba byla realizována ve velmi krátkém časovém období na přelomu 19. a 20. století při aplikaci historizujícího a secesního tvarosloví. V roce 1900 byl Přívoz povýšen na město a roku 1924 připojen k Moravské Ostravě. Tato urbanistická lokalita patří mezi nejhodnotnější na území Ostravy. Vyhláškou Ministerstva kultury č. 108/2003 Sb. ze dne 1. dubna 2003 byla s účinností od 1. září 2003 prohlášena v Ostravě-Přívoze památková zóna. 78 79 5 O s t r a v a - P ř í v o z

1 2 Ostrava-Vítkovice strava-vítkovice Ostrava-Vítkov M ě s t s k á p a m á t k o v á z ó n a

1. Vítkovická radnice s gotizujícími a romantickými prvky 2. Technologická zařízení vysokých pecí 3. Letecký snímek tzv. Dolní oblasti s vyznačením hranice památkové zóny 4. Budova bývalé fary 5. Farní kostel sv. Pavla, v popředí vodárenská věž 6. Pohled na zástavbu v ulici 1. máje 7. Technologická zařízení vysokých pecí 8. Obytné domy v tzv. štítové kolonii 6 3 4 Poprvé se uvádí ves Vítkovice v listině bratří Petra a Jana z Paskova z roku 1357. Výhodná poloha Vítkovic, blízkost bohatých kamenouhelných ložisek, dostatek vodní energie z řeky Ostravice a železné rudy v Pobeskydí rozhodly o tom, že olomoucký arcibiskup započal ve Vítkovicích v roce 1828 s výstavbou pudlovací pece, první toho druhu v rakouské monarchii. Založení Vítkovických železáren způsobilo převratné změny v hospodářském a společenském životě dosud chudé zemědělské vesničky, z níž postupně vyrůstalo průmyslové město. Nárůst obyvatel vyvolal potřebu rozsáhlé výstavby. V letech 1876 až 1901 vzniklo ve Vítkovicích průmyslové město na zelené louce podle velkorysých urbanistických plánů, které byly součástí stejně velkorysých koncepcí a reforem společenských a sociálních. Prostorový koncept je založen na principu volné zástavby v zeleni, ovšem s tradičními městotvornými prvky, jako je náměstí a ulice. Zvláštností, typickou pro Ostravu, je soubor jedinečných technických památek, areálů dolů a hutí s dominantními těžními věžemi a vysokými pecemi, prorůstajícími městem. Vyhláškou Ministerstva kultury č. 108/2003 Sb. ze dne 1. dubna 2003 byla s účinností od 1. září 2003 prohlášena v Ostravě-Vítkovicích památková zóna. 7 82 83 5 O s t r a v a - V í t k o v i c e 8

1 Rýmařov ýmařov Rýmařov Rýmařov Rýma M ě s t s k á p a m á t k o v á z ó n a

1. Náměstí Míru s radnicí 2. Letecký snímek centra města s vyznačením hranice památkové zóny 3. Severovýchodní fronta domů na náměstí 4. Renesanční radnice s věží 5. Příklad zástavby na náměstí Míru 6. Štuková výzdoba průčelí domu 7. Jihovýchodní fronta domů na náměstí 5 2 Město lze nalézt na protáhlém návrší nad Podolským potokem a poprvé je jmenováno v roce 1351. Půdorys jádra města lze charakterizovat jako pravidelný Vyhláškou Ministerstva kultury č. 108/2003 Sb. ze dne 1. dubna 2003 byla s účinností od 1. září 2003 prohlášena v Rýmařově památková zóna. s lichoběžníkovým náměstím, jemuž dominuje původně renesanční radnice. K významným památkám se 3 řadí také farní kostel sv. Michala. Hodnotná měšťanská zástavba, která prošla řadou úprav v jednotlivých obdobích, se zachovala zejména v prostoru náměstí. 6 Nedaleko od města lze nalézt centrální barokní kostel Navštívení Panny Marie V lipkách. V posledních letech došlo ke značnému znehodnocení panoramatu města výstavbou obytných panelových domů v těsné blízkosti historického jádra. 86 87 4 R ý m a ř o v 7

Vydavatel: Moravskoslezský kraj Foto: Štefan Špic Realizace a design: Agentura API s.r.o. 2005

Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Kontaktní osoba: Ing. Koščáková Jitka Tel.: 595 622 465 Fax: 595 622 427 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz www.kr-moravskoslezsky.cz