STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO STUDIUM V DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH

VŠB-TUO Studijní a zkušební řád pro studium v doktorských studijních programech Účinnost dokumentu od: 26.1.2017 STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO STUDIUM V DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ - TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA ze dne 26. ledna 2017 Řízená kopie č.: Razítko: Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 1/17

Vnitřní předpisy Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 26. ledna 2017 pod čj. MSMT-1621/2017 Studijní a zkušební řád pro studium v doktorských studijních programech Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.. Mgr. Karolína Gondková ředitelka odboru vysokých škol Studijní a zkušební řád pro studium v doktorských studijních programech Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava Čl. 1 Úvodní ustanovení (1) Studium v doktorském studijním programu (dále jen studium ) je uskutečňováno v souladu s 47 zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ). (2) Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu, vývoje a technologií. Studium je proto zaměřeno na prohloubení teoretického základu celého oboru a dále na podrobné seznámení s nejvýznamnějšími poznatky v užším zaměření, na které navazuje téma disertační práce. Studium je orientováno na přípravu k samostatné tvůrčí vědecké práci v daném oboru a dosažená úroveň znalostí v oboru je prokazována státní doktorskou zkouškou. Schopnost dosahovat původních vědeckých výsledků a dále je rozvíjet je prokazována zpracováním a obhajobou disertační práce. (3) Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava (dále jen VŠB-TUO ) je oprávněna uskutečňovat studium v akreditovaných doktorských studijních programech. Seznam těchto doktorských studijních programů je zveřejněn ve veřejné části internetových stránek VŠB-TUO s uvedením fakulty, na které je daný doktorský studijní program uskutečňován. (4) Fakulta může uskutečňovat studium ve spolupráci s jinými vysokými školami (fakultami) a dalšími vědeckými pracovišti na základě uzavřené dohody. (5) Studium je uskutečňováno podle osobního studijního plánu studenta v doktorském studijním programu (dále jen doktorand ) pod vedením školitele. (6) Absolventům studia uděluje VŠB-TUO akademický titul doktor (ve zkratce Ph.D., uváděné za jménem). Čl. 2 Oborová rada (1) Studium v jednotlivých doktorských studijních programech řídí nejméně pětičlenné oborové rady. Členy oborové rady jmenuje děkan po projednání ve vědecké radě fakulty z předních akademických a vědeckých pracovníků VŠB-TUO, jiných vysokých škol a vědeckých, výzkumných nebo vývojových pracovišť nebo odborníků z praxe. Pro studijní programy ze stejné Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 2/17

oblasti studia může být na základě dohody vytvořena společná oborová rada podle 47 odst.6 zákona. (2) Pro obory studia zabezpečované současně více fakultami jmenují společnou oborovou radu děkani všech zúčastněných fakult po projednání ve svých vědeckých radách. (3) Předsedou oborové rady je garant doktorského studijního programu podle 47 odst.6 zákona. (4) Oborové rady zejména: a) navrhují složení komisí pro přijímací řízení, b) navrhují školitele pro studium a předkládají je prostřednictvím děkana ke schválení vědeckým radám, c) iniciují, projednávají a koordinují charakteristiku studijních předmětů (dále jen předmět ), seminářů, dalšího studia a vědecké práce doktorandů, d) schvalují osobní studijní plán doktoranda a jeho případné změny, e) vyjadřují se k návrhům témat disertačních prací a k jejich změnám, f) vyjadřují se zejména k žádostem studentů o změnu formy studia, g) navrhují děkanovi předsedu a členy komise pro státní doktorskou zkoušku, datum a místo konání státní doktorské zkoušky, h) navrhují děkanovi oponenty, předsedu a členy komise pro obhajobu disertační práce (dále jen komise pro obhajobu ), datum a místo konání obhajoby, i) pravidelně, nejméně jednou za rok, hodnotí průběh studia a předkládají hodnocení děkanovi, j) konají i jinou činnost směřující k tomu, aby studium mělo vysokou úroveň, a iniciují návrhy na případné úpravy doktorských studijních programů. (5) Oborová rada se schází z rozhodnutí jejího předsedy podle potřeby, zpravidla však dvakrát za rok. Při svém zasedání se řídí jednacím řádem oborové rady, který vydává děkan. Kopie zápisů z jednání oborové rady jsou zasílány děkanovi a na pracoviště, které vede administrativní a studijní agendu na fakultě (dále jen administrativní pracoviště ). Čl. 3 Školitelé a učitelé (1) Po dobu studia je studentovi určen na návrh oborové rady děkanem jeho školitel, který je odborným garantem vědecké činnosti a vedení studenta ve studiu, včetně disertační práce. Evidenci školitelů a jimi vedených studentů vede administrativní pracoviště. (2) Školitele schvaluje příslušná vědecká rada. Školitelem může být profesor nebo docent fakulty nebo VŠB-TUO, případně významný specialista v daném oboru mimo VŠB-TUO. Ten však musí být nositelem akademického titulu Ph.D., respektive některého z titulů Dr., CSc., DrSc., DSc., doc. nebo prof. Školitelem může být osoba, která je zaměstnancem VŠB-TUO nebo má s VŠB-TUO uzavřenou dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr. (3) Školitel navrhuje pro řešení vědeckého problému vypsání tématu studia, sestavuje pro studenta za jeho spoluúčasti osobní studijní plán doktoranda, vede organizačně i odborně studenta, provádí kontrolu studijních povinností a jejich plnění studentem a předkládá oborové radě výroční hodnocení jeho studia. Vede studenta i při zpracování disertační práce. Má právo účastnit se zkoušek studenta v rámci studia. Školitel je garantem aktivit disertačního semináře, určuje zaměření činnosti studenta a hodnotí dosažené výsledky. Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 3/17

(4) V případě prokázaného neplnění povinností školitele nebo neuspokojivé činnosti studenta, na kterou však školitel neupozornil, nebo nemůže-li školitel činnost školitele vykonávat, může děkan na návrh oborové rady odejmout školiteli daného studenta a tomuto určit jiného školitele. (5) Učitelem předmětů mohou být profesoři, docenti a další významní odborníci. Laboratorní, teoretická a praktická cvičení mohou vést též odborní asistenti. (6) Pokud má téma disertační práce mezioborový charakter a vyžaduje potřebu specifického vedení v úzké specializaci tématu, které nemůže vykonávat školitel, jmenuje se školitel specialista, který zajišťuje po dohodě se školitelem dohodnutou část odborného vedení doktoranda. Školitele specialistu navrhuje školitel a po schválení oborovou radou jmenuje děkan. Školitelem specialistou může být akademický pracovník působící jako školitel na jiné univerzitě nebo přední odborník s vědeckou hodností působící v praxi. (1) Studium se uskutečňuje ve formě: 1. prezenční, 2. kombinované, 3. distanční. Čl. 4 Formy studia, přerušení studia (2) V prezenční formě studia je studium převážně uskutečňováno za přítomnosti studenta na pracovišti garantujícím jeho osobní studijní plán doktoranda (dále jen školicí pracoviště ). (3) V distanční formě studia se uskutečňuje především na základě samostatné přípravy studenta, převážně mimo školící pracoviště. (4) V kombinované formě studia se předpokládá, že časově vymezená část studia probíhá formou prezenční a jiná časově vymezená část probíhá formou distanční. (5) Standardní doba studia je ve všech formách studia nejméně tři a nejvýše čtyři roky. Standardní doba studia určuje studijní zátěž, kterou je nutné za standardních podmínek v prezenční formě studia zvládnout u tříletých doktorských studijních programů za tři roky, u čtyřletých doktorských studijních programů za čtyři roky. Na standardní dobu studia je sestavován osobní studijní plán doktoranda. (6) Studium ve studijním programu může být i opakovaně přerušeno. Přerušení studia povoluje děkan na základě písemné žádosti studenta. Ze závažných důvodů může děkan na návrh školitele přerušit, a to i opakovaně, studium na nezbytně dlouhou dobu, maximálně však na dobu 2 let. (7) Disertační práci musí student odevzdat nejvýše do 7 let od zahájení studia. Tato doba 7 let je určena pro všechny formy studia a zahrnuje i maximální dobu přerušení na 2 roky. Bez přerušení studia student musí odevzdat disertační práci do 5 let od zahájení studia. (8) Děkan z vlastního podnětu též přeruší studentovi studium v případě, kdy student, kterému vznikla povinnost uhradit poplatek za studium podle 58 odst. 4 zákona, tento poplatek ve lhůtě 30 dnů od zaslání výzvy do vlastních rukou k zaplacení poplatku nezaplatil; to neplatí, vyjde-li najevo, že existuje případ hodný zvláštního zřetele, který by jinak vedl děkana ke stanovení odlišných podmínek pro splnění závazku uhradit poplatek. Studium se přerušuje na dobu, která studentovi zbývá do vyčerpání 7 let studia. Dojde-li k zaplacení poplatku a požádá-li osoba o ukončení přerušení studia, děkan této žádosti vyhoví a rozhodne o ukončení přerušení studia a to nejpozději k poslednímu dni semestru, ve kterém byla žádost podána, nebo k poslednímu dni akademického roku, byla-li žádost podána v průběhu letního semestru nebo prázdnin. Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 4/17

(9) Student nebo studentka má právo na přerušení studia vždy v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím, a to po celou uznanou dobu rodičovství. Právo na přerušení studia je studentovi po tuto dobu přiznáno i v souvislosti s převzetím dítěte do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu podle občanského zákoníku nebo právních předpisů upravujících státní sociální podporu. (10) Doba přerušení studia po uznanou dobu rodičovství se nezapočítává do celkové doby přerušení studia podle odstavce 6 ani do maximální doby studia stanovenou v odstavci 7. (11) V souvislosti s péčí o dítě má student nebo studentka právo na prodloužení lhůt pro plnění studijních povinností, jakož i pro splnění podmínek pro postup do dalšího semestru, ročníku nebo bloku vyplývající zejména ze studijního a zkušebního řádu, o dobu, po kterou by jinak trvalo jejich čerpání mateřské dovolené ( 195, 197 a 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů), a to za podmínky, že v této době studium nepřeruší. Na uvedené období si může student nebo studentka podat žádost o individuální osobní studijní plán. Ve studiu podle individuálního osobního studijního plánu se studentovi určí zvláštní organizace studia při zachování obsahu a rozsahu studia stanoveného studijním plánem příslušného studijního programu (studijního oboru). (12) Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká osobě, které bylo studium přerušeno, právo na opětovný zápis do studia ve studijním programu. Pokud se v daném termínu osoba nezapíše a do pěti dnů se písemně neomluví, posuzuje se to jako nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 5 odst.2 písm. d). Zmeškání lhůty může děkan v odůvodněných případech prominout. Pominou-li důvody pro přerušení studia, může děkan na písemnou žádost toho, jemuž bylo studium přerušeno, ukončit přerušení studia i před uplynutím stanovené doby přerušení studia. Čl. 5 Student (1) Přijatý uchazeč se stává studentem VŠB-TUO dnem zápisu do studia. Je členem Akademické obce VŠB-TUO a příslušné fakulty a vztahují se na něj práva a povinnosti dané zákonem, vnitřními předpisy VŠB-TUO a fakulty a doktorským studijním programem. (2) Student přestává být studentem: a) dnem obhájení disertační práce, která je poslední částí státní doktorské zkoušky, b) po dobu přerušení studia, c) zanecháním studia po písemném oznámení svého rozhodnutí děkanovi, d) ukončením studia rozhodnutím děkana podle 56 odst. 1 písm. b) zákona; neplní-li student požadavky vyplývající z osobního studijního plánu a zejména neodevzdá-li disertační práci do 7 let od zahájení studia včetně všech přerušení, e) odnětím akreditace doktorského studijního programu, f) zánikem akreditace doktorského studijního programu, g) ukončením uskutečňování studijního programu z důvodu uvedených v 81b odst.3 zákona, h) zánikem oprávnění uskutečňovat studijní program podle 86 odst. 3 a 4 zákona, i) vyloučením ze studia podle 65 odst. 1 písm. c) nebo 67 zákona, j) vyloučením ze studia podle 47e odst. 3 zákona. Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 5/17

(3) Dnem ukončení studia podle a) odstavce 2 písm. c) je den, kdy bylo fakultě, kde je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia, b) odstavce 2 písm. d) je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia nabylo právní moci; Rozhodnutí nabývá právní moci dnem poté, kdy marně uplyne lhůta pro podání odvolání, nebo dnem poté, kdy se student písemně vzdal práva podat odvolání, anebo dnem poté, kdy bylo doručeno rozhodnutí rektora o odvolání, c) odstavce 2 písm. e) je den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí o odnětí akreditace studijního programu, d) odstavce 2 písm. f) je den, ke kterému VŠB-TUO oznámila zrušení studijního programu nebo den, ke kterému skončila udělená akreditace, e) odstavce 2 písm. g) je poslední den lhůty 3 let uvedené v 81b odst. 3, f) odstavce 2 písm. h) je den, ke kterému zaniklo oprávnění uskutečňovat studijní program na základě institucionální akreditace, g) odstavce 2 písm. j) je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci, h) odstavce 2 písm. i) je den, kdy nabylo účinnosti rozhodnutí o neplatnosti vykonání obhajoby disertační práce. (4) V případech uvedených v odstavci 2 písm. e) až h) je povinností VŠB-TUO zajistit studentovi možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole. (5) Doručování písemností studentům a uchazečům o studium se řídí 69a zákona. (6) Jestliže rozhodnutí ve věcech uvedených v 68 odst. 1 písm. a) až i) zákona student nepřevzal osobně na administrativním pracovišti nebo se mu rozhodnutí nepodařilo doručit do vlastních rukou na poslední sdělenou adresu, za náhradní doručení se považuje vyvěšení tohoto rozhodnutí na úřední desce fakulty po dobu 15 dnů. Poslední den této lhůty je považován za den doručení. Čl. 6 Přijímací řízení Podmínky přijetí ke studiu stanoví 48 odst. 3 a 5 zákona, Statut VŠB-TUO a Podmínky přijímacího řízení. Čl. 7 Kreditový systém (1) Pro kvantifikované hodnocení průběhu studia v doktorském studijním programu se na VŠB- TUO používá jednotný kreditový systém, jehož znaky jsou: a) jeden kredit představuje zpravidla 1/60 průměrné roční zátěže studenta při standardní době studia, tj. celkem 30 kreditů za semestr a 60 kreditů za ročník studia, b) každému předmětu je přiřazen počet kreditů, který vyjadřuje relativní míru zátěže studenta nutnou pro úspěšné ukončení daného předmětu, c) tentýž předmět má stejné kreditové ohodnocení pro všechny doktorské studijní programy a formy studia, d) absolvováním předmětu předepsaného v osobním studijním plánu doktoranda (čl. 3 odst. 3) získá student počet kreditů přiřazený danému předmětu, Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 6/17

e) kredity získané v rámci jednoho doktorského studijního programu se sčítají, f) získaný počet kreditů je nástrojem pro kontrolu studia, g) za daný předmět lze v průběhu studia získat kredity pouze jednou. (2) Pro úspěšné ukončení studia v doktorském studijním programu musí student získat počet kreditů rovný alespoň šedesátinásobku počtu ročníků standardní doby studia, a to ve skladbě určené studijním programem a osobním studijním plánem doktoranda. (3) Kreditový systém VŠB-TUO je kompatibilní s Evropským systémem převodu kreditů 1) (dále jen ECTS ) umožňující mobilitu studentů v rámci evropských vzdělávacích programů. Čl. 8 Průběh a kontrola studia (1) Studium se uskutečňuje podle osobních studijních plánů doktoranda. Osobní studijní plán doktoranda studentovi stanoví, které předměty jsou pro studenta povinné a stanoví podrobnosti a časové rozvržení jeho dalšího studia i odborné vědecké činnosti, případně studium a praxe na jiných pracovištích (i zahraničních), jejich program a zaměření disertační práce, a pedagogické aktivity. Osobní studijní plán doktoranda, který sestaví doktorand v informačním systému, navrhuje po dohodě se studentem jeho školitel a schvaluje příslušná oborová rada. Výuka předmětů v doktorském studijním programu na VŠB-TUO se uskutečňuje zejména prostřednictvím přednášek, seminářů, praxí, exkurzí, stáží, experimentální činnosti v laboratořích nebo v terénu, kurzů, řízených konzultací a disertačních seminářů vedoucích ke zpracování disertačních prací. Účast ve výuce a při zkouškách je vyhrazena pouze pro členy akademické obce VŠB-TUO, nevyplývá-li z obsahu studijního programu (studijního oboru) a informací o výuce něco jiného. (2) Studenti jsou zapojováni do pedagogické činnosti, která má formu řízené neplacené pedagogické praxe, která je součástí studia, nebo výuky placené. Maximální celkový objem neplacené pedagogické praxe studentů je v průměru 4 hodiny týdně za semestr v akademickém roce. Neplacená pedagogická praxe studentů se započítává do kreditového hodnocení základních aktivit podle přílohy č.1. (3) Studium má dvě části, které se mohou časově překrývat: a) studijní část ukončenou státní doktorskou zkouškou, b) vědecko-odbornou část zaměřenou na zpracování disertační práce ukončenou její obhajobou. (4) Celkový rozsah studijní části studia v doktorském studijním programu je zpravidla 70 kreditů a je pevně stanoven v osobním studijním plánu doktoranda. Vědecko-odborná část studia zaměřena na zpracování disertační práce je zpravidla v rozsahu 110 kreditů u tříletých doktorských studijních programů a 170 kreditů u čtyřletých doktorských studijních programů, její obsah je stanoven v osobním studijním plánu doktoranda, hodnotí a započítává se v rámci aktivit disertačního semináře. Kreditové hodnocení základních aktivit započítávaných v rámci disertačního semináře je uvedeno v příloze č. 1. (5) Kreditové hodnocení předmětů je v rozsahu 10 až 20 kreditů, přesně je stanoveno v osobním studijním plánu studia v doktorském studijním programu. Studijní zátěž standardního monotématického předmětu v rámci studia v doktorském studijním programu a cizího jazyka je 10 kreditů, kreditové hodnocení 20 kreditů je u komplexních předmětů širšího teoretického základu, jejichž výuku a zkoušku zajišťuje více učitelů. 1) European Credit Transfer System. Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 7/17

(6) Vykonání státní doktorské zkoušky je hodnoceno 20 kredity, přičemž 10 kreditů (součást studijní části) připadá na vědeckou rozpravu ze tří stanovených předmětů a 10 kreditů (součást vědecko-odborné části) na rozpravu k tezím disertační práce. (7) Obvyklý počet předmětů v rámci studijní části studia je pět mimo minimálně jednoho cizího jazyka (angličtina, němčina, francouzština, španělština, ruština). Cizí jazyk nesmí být rodným jazykem studenta. Významnou součástí celého studia je samostatné odborné studium pod vedením školitele. (8) Minimální počet zapsaných studentů pro obsazení organizované výuky předmětů ve studiu je dán rozhodnutím děkana. Při nižším počtu studentů zapsaných pro daný předmět se výuka uskutečňuje formou individuálně řízeného studia. (9) Splnění studijní části osobního studijního plánu doktoranda prokáže student vykonáním zkoušek z předmětů studijní části (dále jen zkoušky ) a státní doktorské zkoušky. (10) Zkouškami se prověřují znalosti a schopnosti studenta v předmětu a činnostech, v nichž to stanoví osobní studijní plán doktoranda. Zkoušky se konají minimálně za přítomnosti zkoušejícího (učitele příslušného předmětu) a přísedícího, kterým je zpravidla školitel nebo člen oborové rady. Zkoušky jsou klasifikovány vyhověl(a), nevyhověl(a) a mohou se jednou opakovat. Výjimečně může děkan na žádost studenta při kladném stanovisku školitele a předsedy oborové rady povolit druhé opakování zkoušky. V tomto případě se zkouška koná před zkušební komisí složenou ze školitele, zástupce oborové rady, který je předsedou zkušební komise, učitele příslušného předmětu, případně dalších členů určených oborovou radou. Výsledek vyhověl(a) se zapisuje do informačního systému a do zkouškového protokolu. Výsledek nevyhověl(a) se zapisuje do informačního systému a do zkouškového protokolu. Zkouškové protokoly eviduje administrativní pracoviště. (11) Student průběžně vkládá do informačního systému údaje o absolvovaných aktivitách disertačního semináře. Vždy do konce června vypracuje student písemnou zprávu o výsledcích své činnosti za uplynulý akademický rok, kterou odevzdá školiteli prostřednictvím informačního systému. Tato zpráva je jedním z podkladů pro hodnocení studenta. Na základě předložených výstupů odborné činnosti studenta školitel uzná jejich kreditové hodnocení a započtení v rámci disertačního semináře. Výsledek hodnocení studenta v rámci disertačního semináře se zapisuje do informačního systému, ve kterém se uvedou započtené aktivity včetně získaných kreditů. Veškeré podklady eviduje administrativní pracoviště. (12) Po skončení každého akademického roku předkládá školitel oborové radě výroční hodnocení studenta. Informace o průběhu studia a doporučení zapíše školitel do informačního systému. V případě, že student nesouhlasí se svým hodnocením školitelem, bude toto postoupeno oborové radě, která stanoví minimálně 3 člennou komisi pro nezávislé projednání hodnocení studenta. Školitel studenta není členem této komise, ale vyjadřuje se k hodnocení na jednání komise. Pro pokračování ve studiu beze změny osobního studijního plánu doktoranda je nutné získat alespoň 40 kreditů, v kombinované formě studia ve výjimečných případech alespoň 30 kreditů. V případě menšího počtu získaných kreditů může ve zdůvodněných případech hodných zvláštního zřetele navrhnout školitel oborové radě změnu osobního studijního plánu doktoranda. Po projednání výročního hodnocení studenta v oborové radě může děkan na základě stanoviska oborové rady rozhodnout o ukončení jeho studia podle 56 odst. 1 písm. b) zákona. (13) Kontrola studia je prováděna elektronicky, její součástí je povinnost studenta verifikovat údaje za kontrolované období. V případě, že student neverifikuje údaje v určeném termínu nebo se neomluví anebo jeho omluva není děkanem uznána, posuzuje se to jako nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu a studentu se ukončuje studium podle 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 9 odst. 2. Na rozhodnutí se vztahuje 68 zákona. Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 8/17

(14) Zápis do dalšího roku studia probíhá v termínu stanoveném děkanem. Pokud se student ve stanoveném termínu nezapíše a do pěti pracovních dnů se neomluví anebo jeho omluva nebude děkanem uznána, bude studentovi studium ukončeno podle 56 odst. 1 písm. b) zákona ke stanovenému dni zápisu. (15) Časový plán studia v průběhu akademického roku (zejména začátek a konec organizované výuky v jednotlivých semestrech, prázdniny, období volna v době svátků) stanoví děkan. Celková délka prázdnin v akademickém roce je minimálně 8 týdnů. (16) Vědecko-odborná část studia spočívá ve zpracování disertační práce, ve které student prokazuje schopnost dosahovat původních vědeckých výsledků. Čl. 9 Ukončení studia (1) Studium se řádně ukončuje ve smyslu 47 odst. 4 a 55 odst. 1 zákona. (2) Ukončení studia z jiných důvodů, které nejsou uvedeny v odstavci 1, se řídí 56 odst. 1 zákona a čl. 5. (3) Rozhodnutí podle 56 odst. 1 písm. b) nabývá právní moci dnem poté, kdy marně uplyne lhůta pro odvolání nebo dnem poté, kdy se student písemně vzdal práva podat tuto žádost, anebo dnem poté, kdy bylo doručeno rozhodnutí rektora. Čl. 10 Státní doktorská zkouška (1) Na závěr studijní části se koná státní doktorská zkouška. Zahrnuje vědeckou rozpravu ze tří předem stanovených předmětů a rozpravu k tezím disertační práce. Cílem je prověřit studentovu schopnost myšlení v souvislostech studovaných předmětů a tematiky zpracovávané disertační práce. Předměty státní doktorské zkoušky se nemusí odlišovat od předmětů studijní části. Státní doktorská zkouška se klasifikuje vyhověl(a), nevyhověl(a). Státní doktorská zkouška je veřejná. (2) Podmínkou konání státní doktorské zkoušky je splnění povinností stanovených ve studijní části osobního studijního plánu doktoranda. (3) Státní doktorská zkouška předchází obhajobu disertační práce. (4) Státní doktorská zkouška se koná před zkušební komisí pro státní doktorskou zkoušku. Komise je stálá nebo je jmenována a doplňována "ad hoc". Tato komise se skládá z předsedy, místopředsedy a nejméně 5 dalších členů včetně odborníků v daném oboru, případně včetně odborníků jmenovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT ). Školitel může být členem zkušební komise. (5) Právo zkoušet při státní doktorské zkoušce mají pouze profesoři, docenti a odborníci schválení vědeckou radou a odborníci jmenovaní MŠMT. (6) Komisi pro státní doktorské zkoušky jmenuje děkan. Předsedu a místopředsedu komise jmenuje z profesorů nebo docentů. Nejméně dva členové komise nesmí být zaměstnanci VŠB-TUO. Jednání komise svolává děkan. Komise pro státní doktorskou zkoušku je usnášeníschopná, jestliže jsou přítomni nejméně 4 členové včetně předsedy nebo místopředsedy. Z přítomných členů nesmí být alespoň 1 zaměstnanec VŠB-TUO. (7) Na neveřejném zasedání zhodnotí zkušební komise průběh státní doktorské zkoušky a v tajném hlasování rozhodne o její celkové klasifikaci. Nezíská-li klasifikační stupeň vyhověl(a) nadpoloviční většinu hlasů všech přítomných, je státní doktorská zkouška klasifikována stupněm nevyhověl(a). O státní doktorské zkoušce vyhotoví zkušební komise protokol podepsaný všemi Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 9/17

jejími přítomnými členy. Bezprostředně po ukončení zasedání oznámí předseda zkušební komise studentovi celkové hodnocení státní doktorské zkoušky. (8) V případě klasifikace nevyhověl(a) má student právo opakovat státní doktorskou zkoušku v termínu a za podmínek, které stanoví děkan na základě návrhu zkušební komise. Státní doktorskou zkoušku lze opakovat pouze jednou. (9) Přihlášku ke státní doktorské zkoušce podává student po splnění všech ostatních povinností studijní části jeho osobního studijního plánu prostřednictvím administrativního pracoviště děkanovi elektronicky a písemně. Přihláška je opatřena vyjádřením školitele a oborové rady, která zároveň navrhne složení zkušební komise a termín konání státní doktorské zkoušky. (10) K přihlášce ke státní doktorské zkoušce přiloží student teze disertační práce v rozsahu cca 10 stran obsahující zhodnocení poznatků v dané oblasti, formulaci cílů a metod řešení své disertační práce. (11) Na základě stanoviska oborové rady rozhodne děkan o konání státní doktorské zkoušky. V kladném případě jmenuje děkan na návrh oborové rady zkušební komisi. Rozhodnutí děkana je oznámeno se zdůvodněním případného záporného stanoviska do třiceti dnů ode dne podání přihlášky předsedovi oborové rady, školiteli a studentovi. (12) Pro hodnocení tezí ke státní doktorské zkoušce určí děkan nejméně jednoho oponenta z členů zkušební komise. Tímto oponentem nemůže být školitel. Čl. 11 Disertační práce (1) Disertační práce je výsledkem řešení konkrétního vědeckého úkolu, prokazuje schopnost studenta samostatně tvůrčím způsobem vědecky pracovat a musí obsahovat původní výsledky vědecké práce. Disertační práce je ucelené pojednání, které obsahuje původní uveřejněné vědecké výsledky studenta nebo výsledky přijaté k uveřejnění. Za disertační práci lze výjimečně uznat i soubor publikací nebo ke zveřejnění přijatých rukopisů, opatřených integrujícím textem. (2) V případě, že jde o společnou práci více autorů, musí být jednoznačně a věcně vymezen podíl studenta a přiloženo stanovisko všech spolupracovníků, obsahující jejich procentuální podíly. (3) Disertační práce je psána v jazyce, ve kterém je akreditován doktorský studijní program a uskutečňováno studium. Je-li studijní program akreditován a studium uskutečňováno v jazyce českém, může být práce napsána také ve slovenštině. Děkan může, na základě žádosti studenta, po dohodě se školitelem a předsedou oborové rady, povolit napsání disertační práce v některém z jazyků podle čl. 8 odst. 7. (4) Disertační práce zpravidla obsahuje tyto části: a) anotace v českém nebo slovenském jazyce a v jazyce anglickém, v rozsahu jedné strany textu, b) úvod a přehled o současném stavu problematiky, která je předmětem disertace, c) cíl a obsah disertace, d) metody zpracování, e) výsledky disertační práce s uvedením nových poznatků a jejich analýzy, f) konkrétní závěry pro realizaci v praxi nebo pro další rozvoj vědního oboru, g) použitou literaturu a jiné prameny, ze kterých student vycházel nebo na ně reagoval, h) seznam vlastních prací vztahujících se k tématu disertace, i) závěr práce a doporučení pro další postup ve výzkumu nebo vývoji také v některém z jazyků Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 10/17

podle čl. 8 odst. 7; rozsah tohoto závěru je přibližně jedna strana textu (je-li disertační práce vypracována v některém z jazyků podle čl. 8 odst. 7, musí být závěr práce a doporučení pro další postup vypracován v češtině nebo slovenštině). Formální úpravu disertační práce stanoví fakulta. (5) Student odevzdává disertační práci v elektronické podobě a současně v tištěné podobě na administrativním pracovišti v nejméně 5 vyhotoveních s potřebnými doklady, specifikovanými administrativním pracovištěm, a dále student podá žádost o obhajobu. Jedno vyhotovení disertační práce bude uloženo v Ústřední knihovně VŠB-TUO. (6) Doplňkem disertační práce je autoreferát, který slouží k informování vědecké veřejnosti o hlavních výsledcích práce. V autoreferátu je stručně uveden obsah disertační práce. Formální úpravu stanoví fakulta. Autoreferát je psán v českém jazyce nebo v jazyce, ve kterém je vypracována disertační práce. Přílohou autoreferátu je jednostránkový abstrakt. Pokud je autoreferát napsán v jazyce českém, pak je abstrakt napsán v jazyce anglickém. Pokud je autoreferát vypracován v cizím jazyce, pak je abstrakt vypracován v českém jazyce. Odevzdává se počet výtisků stanovený předsedou oborové rady. Čl. 12 Obhajoba disertační práce (1) Student podává na administrativním pracovišti žádost o obhajobu disertační práce spolu s vyhotoveními disertační práce a autoreferáty podle čl. 11 odst. 5 a 6. Podmínkou k podání žádosti je doložení alespoň 3 vlastních publikací v odborných časopisech nebo ve sbornících konferencí (seminářů). Student nemusí být jediným autorem těchto publikací. K žádosti se vyjádří školitel a následně oborová rada. ve smyslu doporučení či nedoporučení obhajoby disertační práce. (2) Splňuje-li žádost a předložené materiály všechny formální náležitosti, administrativní pracoviště postoupí žádost o obhajobu disertační práce děkanovi, který na návrh oborové rady jmenuje do 30 dnů komisi pro obhajobu, jejího předsedu a oponenty. (3) Obhajoba disertační práce se koná před komisí pro obhajobu. Obhajoba disertační práce je přístupná veřejnosti. (4) Komise pro obhajobu je vždy minimálně sedmičlenná včetně odborníků případně jmenovaných MŠMT. Je složena z předsedy, místopředsedy, tří oponentů a dalších významných akademických a vědeckých nebo výzkumných pracovníků fakulty, dalších fakult VŠB-TUO, jiných vysokých škol a vědeckých pracovišť, případně i jiných významných odborníků z praxe. Nejméně 2 členové komise pro obhajobu nesmí být zaměstnanci VŠB-TUO. Členy komise pro obhajobu mohou být pouze profesoři, docenti a odborníci schválení vědeckou radou fakulty a odborníci jmenovaní MŠMT. Školitel může být členem komise pro obhajobu. (5) Oponenti jsou odborníky v příslušném vědním oboru. Oponenty jmenuje děkan na základě návrhu předsedy oborové rady po projednání v oborové radě. Nejméně 2 oponenti musí být profesory nebo docenty. Nejvýše jeden oponent může být zaměstnancem VŠB-TUO. Oponentem nemůže být jmenován školitel, přímý nadřízený a podřízený studenta. (6) Každý oponent vypracuje samostatný písemný posudek nejpozději do 2 měsíců nebo oznámí do 15 dnů ode dne doručení jmenování oponentem, že posudek nemůže vypracovat. Není přípustné, aby některý oponent nahradil posudek prohlášením, že se připojuje k posudku jiného oponenta. Pokud administrativní pracoviště neobdrží posudek do 2 měsíců, jmenuje děkan jiného oponenta. (7) Oponentský posudek musí obsahovat zejména: a) zhodnocení, jak disertační práce splnila stanovený cíl, b) vyjádření k postupu řešení problému a k výsledkům disertační práce s uvedením konkrétního Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 11/17

přínosu studenta, c) vyjádření k významu pro praxi a rozvoji vědního oboru, d) vyjádření k formální úpravě disertační práce a jazykové úrovni, e) vyjádření k publikacím studenta, f) jednoznačné vyjádření oponenta, zda doporučuje či nedoporučuje disertační práci k obhajobě. (8) Předseda komise pro obhajobu seznámí studenta a jeho školitele s hodnocením oponentů. V případě negativního hodnocení alespoň dvěma oponenty rozhodne předseda komise pro obhajobu o zastavení řízení a s rozhodnutím písemně seznámí děkana a studenta. Student má možnost předložit přepracovanou disertační práci v termínu, který stanoví komise pro obhajobu. (9) V případě, že nebyly shledány překážky uvedené v odstavci 8 a disertační práce nemá základní nedostatky formální či odborné povahy, určí předseda komise pro obhajobu do 4 týdnů po obdržení posledního posudku termín a místo konání obhajoby disertační práce a administrativní pracoviště to oznámí děkanovi s žádostí o vyhlášení konání obhajoby. Termín a místo vyhlášeného konání obhajoby disertační práce oznámí administrativní pracoviště písemně nejméně 14 dnů před termínem konání také studentovi a členům komise pro obhajobu a zveřejní na úřední desce fakulty. (10) Alespoň pět pracovních dnů před obhajobou je disertační práce včetně oponentských posudků vystavena na místě zveřejněném na úřední desce fakulty. Každý, kdo má o zkoumanou problematiku zájem, může do disertační práce nahlížet, činit z ní poznámky i výpisy a podat písemně předsedovi komise pro obhajobu nejpozději v den obhajoby svůj posudek či vyjádření nebo je ústně přednést při veřejné obhajobě. Student je povinen k nim zaujmout stanovisko. (11) Student může vzít zpět předloženou disertační práci a žádost o její obhajobu v celém průběhu přípravného řízení až do zahájení obhajoby. (12) Obhajoba disertační práce se skládá ze dvou částí: a) jednání před komisí pro obhajobu, b) neveřejné zasedání komise pro obhajobu. (13) Veřejná obhajoba disertační práce je řízená předsedou komise pro obhajobu. V krátké přednášce student seznámí komisi pro obhajobu s předmětem a hlavními závěry disertační práce. Následuje vyjádření oponentů, odpovědi studenta a poté všeobecná diskuse. (14) Při obhajobě je nezbytná přítomnost nejméně pěti členů komise pro obhajobu včetně dvou oponentů. Nepřítomnost třetího oponenta je možná pouze v případě, že jeho písemný posudek byl kladný a že všichni přítomní členové komise pro obhajobu souhlasí, aby se obhajoba konala bez přítomnosti tohoto oponenta. V tomto případě se jeho posudek přečte. (15) V případě, že se autor negativního posudku nebude moci zúčastnit obhajoby po dobu tří měsíců od data původní obhajoby, předseda komise pro obhajobu tuto odloží a navrhne jmenování dalšího oponenta. (16) Komise pro obhajobu na neveřejném zasedání zhodnotí disertační práci i průběh obhajoby a rozhodne tajným hlasováním o klasifikaci obhajoby stupněm vyhověl(a) nebo nevyhověl(a). Stanovisko komise pro obhajobu je kladné, vyjádří-li se nadpoloviční většina přítomných členů komise pro obhajobu pro hodnocení vyhověl(a). O výsledku obhajoby sepíše předseda komise pro obhajobu protokol podepsaný všemi přítomnými členy komise pro obhajobu. Předseda komise pro obhajobu bezprostředně po vyhotovení protokolu veřejně oznámí studentovi výsledky obhajoby. V případě klasifikace nevyhověl(a) má student právo podat přepracovanou disertační práci v termínu, který stanoví komise pro obhajobu. Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 12/17

(17) Protokoly s klasifikací obhajoby disertační práce, státní doktorské zkoušky a s celkovou klasifikací studia a návrhem na udělení akademického titulu doktor předloží předseda komise pro obhajobu do 10 dnů ode dne obhajoby disertační práce děkanovi. (18) Student může písemně požádat děkana o možnost vypracování či obhajoby disertační práce či konání státní doktorské zkoušky v cizím jazyce (angličtina, němčina, francouzština, španělština, ruština). (19) Student může opakovat obhajobu po přepracování disertační práce nejvýše jednou, nejdříve však za půl roku. V případě opakovaného neobhájení disertační práce a přesvědčení studenta, že tato má potřebnou úroveň, má student právo podat námitky k vědecké radě fakulty. Námitky dává na vědomí své oborové radě. Rozhodnutí vědecké rady fakulty je konečné. Čl. 13 Udělení akademického titulu VŠB-TUO vydává na návrh děkana vysokoškolský diplom s uvedením doktorského studijního programu (případně studijního oboru) a uděleného akademického titulu doktor. Absolvent studia dále obdrží dodatek k diplomu, který dokumentuje obsah studia a dosažené výsledky v průběhu studia. Čl. 14 Organizace a ekonomické zabezpečení studia (1) Studium po odborné stránce zajišťují katedry a instituty fakult VŠB-TUO nebo další vědecká pracoviště. (2) Koordinaci výuky všeobecných předmětů (zejména matematiky, fyziky, chemie a jazyků) a koordinaci výuky odborných předmětů společných pro více oborů zajišťuje, ve spolupráci s oborovou radou, administrativní pracoviště. (3) Vědecko-odbornou část studia zajišťují - v rámci grantových projektů a vyhlášených témat prací - odborné katedry, instituty a další vědecká pracoviště. (4) Studium je ekonomicky zabezpečováno z rozpočtu VŠB-TUO. (5) Při výběru témat se přihlíží zejména k personálnímu a materiálnímu zabezpečení studia, experimentů, stáží, účasti na konferencích, zabezpečení granty tuzemskými a zahraničními, kompatibilitě s vědecko-výzkumnými záměry fakulty, zájmu praxe a očekávaným výsledkům. Čl. 15 Cizinci Na cizince studující v českém jazyce se pohlíží jako na studenty, kteří jsou státními občany České republiky. Čl. 16 Práva a povinnosti studentů (1) Práva a povinnosti studentů jsou určeny 62 a 63 zákona, vnitřními předpisy VŠB-TUO a fakulty. Rozhodování o právech a povinnostech studentů upravuje 68 zákona. (2) Studenti nesmí při vykonávání zkoušek používat mobilních telefonů, audiovizuálních technik či jiných elektronických zařízení bez předchozího souhlasu vyučujícího či zkoušejícího. (3) Studenti nesmí plnit studijní povinnosti doktorských studijních programů pod vlivem alkoholu, omamných látek či psychotropních látek. Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 13/17

(4) Identifikační průkaz studenta je takové technické zařízení, které umožňuje jednoznačnou osobní identifikaci jejího držitele. Vydání identifikačního průkazu studenta zajišťuje Kartové centrum VŠB-TUO. Identifikační průkaz studenta slouží zejména k prokázání totožnosti v prostorách VŠB-TUO. Každý držitel průkazu je povinen se jím škole kdykoliv na výzvu prokázat v situacích, kde okolnosti vyžadují identifikaci, zejména během výuky, zkoušek, experimentální činnosti v laboratořích nebo terénu, samostatné činnosti doktoranda a exkurzí. Čl. 17 Styk studenta s fakultou Pokud se student bez omluvy nedostaví ve stanoveném termínu k projednání otázek týkajících se průběhu studia nebo jiných podstatných skutečností souvisejících s jeho studiem, ke kterému byl prokazatelně pozván, nebo jeho omluva nebyla důvodná, může se považovat toto jednání za disciplinární přestupek podle 64 zákona. Čl. 18 Způsob náhradního doručení Jestliže rozhodnutí ve věcech uvedených v 68 odst. 1 písm. a) až i) zákona student nepřevzal osobně na studijním oddělení fakulty anebo se mu toto rozhodnutí nepodařilo doručit do vlastních rukou na poslední sdělenou adresu za náhradní doručení se považuje vyvěšení tohoto rozhodnutí na úřední desku fakulty, nebo úřední desku VŠB-TUO po dobu 15 dnů. Poslední den této lhůty je dnem doručení. Čl. 19 Přechodná a závěrečná ustanovení (1) Pro studenty, kteří byli zapsání do studia v doktorském studijním programu před 1. zářím 2007, se pro hodnocení plnění jejich schváleného studijního plánu nepoužívá kreditový systém ani v případě úpravy studijního plánu. V čl. 8 se odstavce 2, 4 až 6 a 12 pro sestavení a hodnocení plnění studijního plánu používají bez kreditů, hodnocení se soustřeďuje na rozsah plnění studijního plánu s cílem řádně ukončit studium v doktorském studijním programu. Při neplnění studijního plánu navrhne školitel oborové radě jeho změnu. (2) Zrušuje se Studijní a zkušební řád pro studium v doktorských studijních programech VŠB- TUO registrovaný MŠMT dne 21.dubna 2016 pod čj. MSMT-13527/2016. (3) Tento řád byl schválen podle 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem VŠB-TUO dne 13. prosince 2016. (4) Tento studijní a zkušební řád nabývá platnosti podle 36 odst. 4 zákona dnem registrace MŠMT. (5) Tento studijní a zkušební řád nabývá účinnosti dnem platnosti. Prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc. rektor prof. Ing. Petr Noskievič, CSc., v. z., v. r. prorektor Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 14/17

Příloha č. 1 Kreditové hodnocení základních aktivit studentů započítávaných v rámci disertačního semináře Aktivita, výstup Počet kreditů Návrh experimentu, experimentálního pracoviště, zkušebního stavu. 5 až 10 2) Interní grant v doktorském studijním programu, obhájena závěrečná zpráva. 5 až 15 Podíl na řešení doplňkové činnosti v návaznosti na téma disertační práce a s využitím poznatků oboru disertační práce. Aktivní spoluúčast na řešení projektu - Grantová agentura České republiky, oborové grantové projekty. 5 až 10 2) 5 až 15 2) Fond rozvoje vysokých škol - doktorský grant - obhájena závěrečná zpráva. 15 Publikování původního článku v časopise 1) v České republice. 10 5) Publikování původního příspěvku 1) na konferenci v České republice a aktivní účast 3). Publikování původního příspěvku 1) v cizím jazyce 4) na konferenci v ČR a aktivní účast 3). 1 až 5 5) Publikování původního příspěvku 1) v cizím jazyce 4) na konferenci v zahraničí. 10 5) Publikování původního článku v časopise 1) v cizím jazyce 4) registrované v databázích WOS a Scopus. Publikování původního článku v časopise 1) v cizím jazyce 4) v zahraničí. 15 5) Publikování původního příspěvku 1) v cizím jazyce 4) na konferenci registrované v uznávaných databázích (Scopus, WOS, IEEE) Samostatná původní publikace 1) k tématu disertační práce článek s impakt faktorem, monografie - kniha, respektive samostatné původní kapitoly (poměrná část). V návaznosti na téma disertační práce realizované inženýrské dílo, průmyslový vzor, patent, respektive podíl na realizovaném inženýrském díle, na průmyslovém vzoru, patentu podle procentuální účasti. 10 5) 20 5) 20 5) 30 5 až 30 2) Zpracování disertační práce v celém rozsahu v konečné verzi. 30 Mobilita (1 až 3 měsíce) - studium na zahraniční univerzitě v oboru nebo stáž s odborným obsahem na téma disertační práce, maximálně 15 kreditů za studium. Aktivní účast na zajištění výuky školicím pracovištěm v oboru disertační práce v rámci neplacené pedagogické praxe. Výzkumné a vývojové práce, řešení projektů v návaznosti na téma disertační práce na pracovišti studenta. Předobhajoba disertační práce (v rámci vědecko-odborné části studia podle čl. 8 odst. 3b) v případě 4-letých studií, doporučeno v 6tém semestru 5 až 15 2) 5kr/4hod. 2) 5 až 15 2) 30 Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 15/17

Poznámky: 1) Při započtení publikace je tato doložena výtiskem, respektive potvrzením vydavatele o přijetí do tisku. 2) Udělení počtu kreditů v uvedeném rozmezí navrhuje školitel a schvaluje oborová rada na základě ročního hodnocení studenta. 3) Za aktivní účast je považována fyzická přítomnost a přednesení příspěvku, zapojení se do odborné diskuse, prezentace příspěvku publikovaného ve sborníku v rámci posterové sekce. Za aktivní účast je také považováno spoluautorství studentů na článku. Počet kreditů se rovnoměrně rozdělí mezi všechny studenty autory příspěvku, pokud se všichni autoři nedohodnou jinak. 4) Za cizí jazyk není považován jazyk český a slovenský. 5) V případě udělení kreditů za publikaci o více autorech z řad doktorandů nemůže součet přidělených kreditů všem doktorandům převýšit uvedený maximální počet kreditů. Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 16/17

Seznam změn a revizí řízeného dokumentu Verze Datum Obsah změny / revize Jméno a podpis garanta dokumentu A 20.7.2007 Nový dokument. Prof. Ing. Petr Noskievič,CSc. B 1.9.2009 Aktualizace dokumentu, úprava čl. 8. Prof. Ing. Petr Noskievič,CSc. C 1.7.2010 Změna garanta dokumentu. Prof. Ing. Bohumír Strnadel, DrSc. D 19.10.2010 Změny v : čl. 3 odst. 3 odstraněn odst. 3; čl. 4 odst. 5 doplněno o standardní dobu studia u čtyřletých doktorských studijních programů; čl. 7, odst. 1 d) v závorce změna odstavce (z odst. 4 na odst. 3); čl. 8, odst. 4 doplněny informace o kreditech ve 4 - letých studijních programech; příloha č.1 v poznámkách změna u bodu 3, doplňuje se o informace. Prof. Ing. Bohumír Strnadel, DrSc. E 23.4.2012 Změna garanta dokumentu Prof. Ing. Petr Noskievič,CSc. F 13.6.2013 G 1.7.2014 Aktualizace dokumentu, úprava čl. 2, 3, 4, 8, 12, 16, 17, příloha č.1 Aktualizace dokumentu, úprava čl. 1, 2, 3, 4, 5, 7, 8, 10, 11, 16, 17, příloha č.1 Prof. Ing. Petr Noskievič,CSc. Prof. Ing. Petr Noskievič,CSc. H 3.5.2016 Aktualizace dokumentu, úprava čl. 4, 8, 16 Prof. Ing. Petr Noskievič,CSc. CH 26.1.2017 Aktualizace dokumentu, úprava čl. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 10, 11, 12, 18, příloha č.1 Prof. Ing. Petr Noskievič,CSc. Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 17/17