Komplet VOSA V roce 2015 jsme využili nabídky KLeM ČR na pořízení stavebnic Komplet VOSA. Jako klub č. 318 - LMK Kopidlno jsme požádali o zaslání dvou setů těchto stavebnic. V žádosti nám bylo vyhověno a stavebnice jsme obdrželi v listopadu 2015. V té době měli kluci rozpracované soutěžní modely pro volné kategorie, a proto se stavbě Vosy začali věnovat až začátkem roku 2016. Scházíme se jednou týdně v pátek od 15:00 17:30 hodin. Téměř všichni žáčci byli úplnými začátečníky, a proto stavba probíhala trochu pomaleji. Ale nechtěli jsme jim to postavit celé sami. Kluci se střídali na práci jednotlivých dílů a vyzkoušeli si všechno. Stejně stavba probíhala za velkého přispění vedoucích. Technologie stavby Vosy se dnes již prakticky nepoužívá a pro začátečníky to byla úplně španělská vesnice. Snažili jsme se dodržet veškeré detaily, včetně všech omotávek nití. Ohýbání pediku bylo pro kluky docela zábavou, šlo to velice dobře a žádný tvar není problém. Zato potah ocasních ploch byl docela oříšek. Při tloušťce 3 mm se jim potah levé a pravé strany (u SOP) a vrchní a spodní strany (u VOP) slepoval k sobě. A potah oblouků byla také lahůdka. K montáži RC vybavení kluci opravdu jen přihlíželi.
Nicméně velké snažení kluků a vedoucích přineslo své ovoce. Během dubna byla naše první VOSA dokončena.
Kluci potom již byli k neudržení a chtěli Vosu vyzkoušet. Nechtěli jsme hned z prvního létání nést domů z Vosy jen třísky. Kluci neměli s RC létáním vůbec žádné zkušenosti. Při takto malém modelu a na gumicuku, s vysílačem v rukou začátečníka, je téměř jistá smrt modelu. Bohužel dodávaný vysílač nelze propojit s žádným jiným pro verzi učitel žák. Proto jeden z našich vedoucích pan Václav Krejčík zapůjčil svůj vysílač propojený s počítačem s leteckým simulátorem. Podobný nainstalovaný model, podle našeho očekávání, nedokázali kluci uřídit. Chce to trénink jako vše ostatní, nic nejde hned. Takto prolétali celou jednu schůzku, ale nemohu říci, že s uspokojivým výsledkem. Přesto jsme šli VOSU zalétat na ostro 30. dubna 2016. Vzali jsme s sebou i větší větroně, vhodnější pro výuku létání.
Počasí nám přálo, slunečno a vítr okolo tří metrů za sekundu. Po nezbytné kontrole RC soupravy (dosah, funkce, smysl výchylek) následovalo zaklouzání z ruky a vytrimování. Potom jsme šli s Vosou do vzduchu. Pro první starty jsme nepoužívali gumicuk, ale vlečnou šňůru pro modely F1H (50m). Při této volbě můžete vždy kdykoli přerušit tah a také je minimální rozdíl rychlostí modelu při tahu a volném letu. To při vleku pomocí gumicuku je počáteční rychlost značná a tah nelze přerušit. Úplně první start tah asi do 10 m trochu houpání a přistání zlehka do trávy. Ještě drobné vytrimování a další start již z plné šňůry a krásný pohodový let NAŠE VOSA NÁM LÉTÁ. Zatím v rukou zkušeného pilota Václava Krejčíka. Potom jsme Vosu ještě na chvilku odložily a kluci si nejdříve zkusili pilotování většího větroně TRIO (rozpětí 1300mm). Z větší výšky je přece jen více času na zásahy do řízení, popřípadě úplné odebrání vysílače a bezpečné přistání. Podle směru větru jsme startovali proti slunci a to činilo klukům problémy. Při rozhoupání po vypuštění z gumicuku, ač seřízený model, jim dalo velké starosti model srovnat do klidného letu. Potom už to docela šlo. Přistoupili jsme ke startu s Vosou. První z žáčků šel na řadu Jan Lambert. Stále vlek bez gumicuku, jen na vlečné šňůře. Pod dohledem Václava Krejčíka, aby při vleku na nic nesahal, potom docela slušný let a bezpečné přistání, opět bez zásahu mladého pilota, několik desítek metrů od pilota. Další na řadu šel Dan Kořínek s podobným výsledkem. Třetí a poslední byl Karel Klacek, ten model trochu rozhoupal a přistání bylo naštěstí do vzrostlé trávy. Takto každý z kluků uskutečnil asi deset letů. Gumicuk jsme nepoužili a přistávací kruh jsme také zatím neřešili. Tak skončil náš první trénink. Byli jsme rádi, že VOSA první létání přežila a kluci si v reálu zkusili létání.
Na 28. května (dle kalendáře KLeM ČR) jsme měli naplánovanou naši první soutěž Vos pro mládež, nazvanou Kopidlenská Májová Vosa. Vše bylo připraveno, jen nikdo nedorazil. Bohužel i z mládežníků našeho klubu se účastnil jen jeden Jan Lambert. I přesto jsme začali létat. Počasí bylo slunečné, severovýchodní vítr 3-4 m/s, teplota 15-24 C. Ve čtvrtém kole, hned po startu (na gumicuku), Honza sáhnul do řízení víc, než bylo zdrávo, a Vosa se poroučela k zemi. K našemu překvapení model vydržel, ale odnesly to ozubená kolečka obou serv. Mimo soutěž odlétal ředitel soutěže Franta Zajíc. Potom jsme si s dalšími modely ještě trochu polétali a potom spokojeně odjeli domů. Byl to takový soutěžní trénink a pohodové polétání.
Vítěz Májové VOSY Jan Lambert Druhou naši soutěž Vos (dle kalendáře KLeM ČR) jsme naplánovali na 20. srpna 2016. Tuto soutěž jsme nazvali Kopidlenská Prázdninová Vosa a zpřístupnili ji všem členům SMČR. Bohužel ani na tuto soutěž nikdo z okolních ani vzdálených klubů nepřijel. Tak jsme měli vlastně klubovou soutěž. Tentokrát se účastnili dva žáci Karel Klacek a Matěj Tichý a senior Franta Zajíc. Hlavní rozhodčí, časoměřič a pomocník v jedné osobě byl Milan Šafler. Létali jsme na deset kol. Časy nebyly nic moc, ale polétali jsme si a kluci získali další zkušenosti. Nakonec vyhrál Karel Klacek.
Vítěz Prázdninové VOSY Karel Klacek Druhou naši Vosu jsme záměrně nestavěli najednou. Chtěli jsme si ověřit, jak bude létat, čeho se při stavbě vyvarovat a co vylepšit. Pár námětů ze zkušeností máme, tak je použijeme při další stavbě. Přes zimu určitě postavíme tu druhou a možná přidáme i další. Závěrem bych chtěl poděkovat SMČR a KLeM ČR, že nám bylo umožněno tyto stavebnice získat. VOSA létá a dobře létá, ale samozřejmě v rukou toho kdo to umí. Za LMK Kopidlno zpracoval: František Zajíc