Vyhodnocení dotazníkového průzkumu v obci Ústín

Vyhodnocení dotazníkového průzkumu v obci Ústín

V průběhu listopadu 2011 bylo v obci Ústín provedeno anonymní dotazníkové šetření v domácnostech. V náhodně vybraných domácnostech tazatel a tazatelka zjišťovali zkušenosti a názory místních obyvatel na třídění odpadu v obci. Průzkumu se zúčastnilo 50 domácností (za každou domácnost byl vyplněn jeden dotazník). Většina účastníků bydlí v rodinných domech. 1. Prevence vzniku odpadů První část dotazníku byla věnována prevenci vzniku odpadů, zejména biologicky rozložitelných. Podle rozboru odpadů z popelnic (byl proveden v říjnu 2011) tvoří právě bioodpad 46,3 % hmotnosti a 29 % objemu odváženého směsného odpadu a je velmi důležité se na něj v rámci obce zaměřit. Z 50 dotázaných odpovědělo 43, že mají vlastní zahradu a 37 z nich má na zahradě založený kompost. Graf 1.2 Kompost založený na zahradě ano ne, ale uvažuji ne Další otázka směřovala na případný zájem o společný kompostér u domu (pro obyvatele, kteří nemají zahradu ani kompost). Vzhledem k typu zástavby má většina respondentů zahradu a bylo jich takto dotázáno sedm. Z nich pět by mělo zájem o společný kompostér a jeden dotázaný o popelnici na bioodpad. V případě, že je v obci více domů či bytů bez zahrad, bylo by vhodné prozkoumat zájem o tuto nabídku podrobněji a cíleně pouze v této zástavbě. Další tři otázky (1.4-1.7) se týkaly pouze domácností se zahradou u domu (zde 43 dotázaných). Otázka 1.4 zjišťovala nakládání s odpadem ze zahrad a bylo zde možné vybrat více možností. Nadpoloviční většina (37) odpad ze zahrad kompostuje. Čtyři dotázaní uvedli, že odpad končí v komunálním odpadu, ale v případě možnosti kompostéru zájem projevili všichni. Dva dotázaní odpad pálí. Byla zde také ve dvou případech uvedena varianta zetlení a zarývání odpadu na vlastní zahradě.

Graf 1.4 Nakládání s bioodpady ze zahrady 40 35 30 25 20 15 10 5 0 kompostuji směsný odpad pálím jinak Další 1.6 otázka se týkala zájmu o možnost půjčení štěpkovače. Větve ze zahrady má 76 % dotázaných domácností, zhruba polovina by uvítala pronájem štěpkovače od obce. Ostatní buď mají štěpkovač vlastní nebo si jej půjčují jinde. Graf 1.7 Využili byste možnost odkládat přebytečnou trávu a listí? 30 25 20 15 10 5 0 ano kompostuji pálím jinak Otázka 1.8 se týkala nakládání s bioodpadem z domácností a byla určena všem domácnostem (bez ohledu na vlastnictví kompostu či zahrady). Bioodpad z domácností (z kuchyně) však kompostuje jen 42 % dotázaných; 64 % uvedlo, že jej zkrmuje domácím zvířatům. Do směsného odpadu jej nicméně přidává téměř 40% domácností (v dotazníku bylo možné uvést více možností současně).

Graf 1.9 Uvítal/a byste pomoc při kompostování odpadů v domácnosti? ano ne Zhruba třetina domácností (32%) by uvítala pomoc při kompostování odpadů z domácnosti. Bylo by tedy vhodné rozšířit osvětu v této oblasti, případně zvážit poskytování některých pomůcek (kompostovací sáčky, koše na bioodpad apod.). Poslední otázka se dotýkala používání moderních pratelných látkových plen. Pro většinu dotázaných je tato otázka neaktuální (mají již starší děti), dvě domácnosti je používají, dvě by je nepoužívaly nikdy (jako důvod uvádí velkou pracnost a velké náklady), pět jich o tom uvažuje a deset nemá dostatek informací. 2. Třídění odpadu Druhá část dotazníku byla věnovaná systému třídění odpadů v Ústíně. Z oslovených až na dvě domácnosti (třídí neúplně) odpověděli všichni, že odpad třídí. Tomu by odpovídaly i výsledky z rozboru odpadů s výjimkou bioodpadu tvořily tříditilné složky jen poměrně malou část odpadu v popelnicích. Většina dotázaných (60%) je spokojena s kontejnery na tříděný odpad v obci. Nespokojení uváděli jako hlavní důvody přeplněné a málo vyvážené kontejnery, případně jejich vzdálenost. Jako největší překážky v třídění odpadů vnímají občané, že to nemá smysl, že nemají finanční motivaci pro třídění (platí poplatky za svoz bez ohledu na to, kolik vyprodukují odpadu celkem a kolik tříděného a směsného) a nezanedbatelná část považuje třídění za složité, z důvodu malého prostoru v domácnosti. Tyto odpovědi příliš nekorespondují s odpovědí, že velká část občanů odpady třídí. Zdá se, že by obyvatelé usnadnění nebo vyšší motivaci (třeba prostřednictvím slev pro třídiče ) uvítali.

Graf 2.5 Chybí vám některý druh tříděného odpadu? 12 10 8 6 4 2 0 textil baterie hliník elektro bioodpad plechovky Otázka 2.6 se týkala nakládání s příležitostným stavebním odpadem. Zde většina (70 %) oslovených uvedla, že odpad odevzdávají na skládku, k recyklaci nebo stavební firmě k dalšímu využití. Poměrně velká část domácností (12 %) tímto odpadem zaváží nerovnosti kolem obce a vyrovnává povrch na svých pozemcích. Dva dotázaní ho vyhazují do popelnic na směsný odpad. 8 % dotázaných tento odpad vůbec nemá. Jednou z možností řešení svážení tříděných odpadů je pytlový sběr. Z padesáti dotázaných 52% uvedlo, že by pytlový sběr uvítalo, 48% o něj zájem nemá. Z těch, co zájem nemají většina uvedla, že jim stačí kontejnery v obci. Další část uvedla, že nemají doma místo na pytle a dostatek informací o typu tohoto svozu. 3. Informovanost Podle výsledků dotazníku občané preferují různé způsoby informování. Žádný z nich nepřevažuje výrazně. Dotazovaní mohli volit mezi internetem, informačním e-mailem, rozhlasem, vývěskou obce, obecním úřadem a letákem do schránky. Graf 3.1 Jakým způsobem chcete získávat informace o odpadech? vývěska obce internet obecní úřad leták do schránky rozhlas e-mail

4. Hospodaření s odpady v obci Poslední série otázek zjišťovala názor obyvatel na současný systém třídění a nakládání s odpady. Většina (64%) dotázaných uvedlo, že je se současným způsobem nakládání s odpady spokojeno. Ostatní uváděli několik hlavních důvodů k nespokojenosti: častější svoz (17), nevyhovující chovaní pracovníků TS (1), nižší poplatky (1), svoz nebezpečného odpadu (1). Graf 4.2 Vyhovuje vám současný způsob platby za odpad? ano ne Se způsobem určení výše poplatku za odpad je spokojeno cca 68% dotázaných, změnu by uvítalo 32 %. Obyvatel, kteří by uvítali změnu jsme se rovněž ptali, jaké změny by podle nich měly nastat. Většina nespokojených (38% z celkového počtu) by uvítala slevu pro domácnosti, které odpad poctivě třídí. Předposlední otázka zjišťovala zájem o zřízení sběrného místa na elektroodpad a nebezpečný odpad v obci. Tuto možnost by uvítalo 76% dotázaných, ostatním vesměs stačí sběrné soboty 2x ročně. Respondenti dostali rovněž možnost vyjádřit své názory a připomínky. Své připomínky sdělilo 13 občanů: - vadí mi pálení odpadů u sousedů lze řešit osvětou - větší dodržování předpisů ohledně spalování dřeva - lze řešit osvětou - častěji sběrné soboty - kontejnery jsou využívány i občany odjinud - častěji vyvážet - lépe naučit občany třídit - lze řešit osvětou - hulvátské chování pracovníků TS k popelnicím

Závěr 1. Prevence vzniku odpadů Až na sedm měli všichni dotázaní u domu zahradu (43 z 50), z toho 37 domácností má na zahradě rovněž kompost. Většina dotázaných uvedla, že větve, trávu, listí a jiné zbytky ze zahrady kompostuje, jen 8% dotázaných tyto zbytky přidává do popelnic na směsný odpad; kompostovatelné kuchyňské zbytky do popelnic vyhazuje dokonce 40% dotázaných. Tomu odpovídají rovněž výsledky provedeného rozboru odpadů kompostovatelné zbytky tvořily 68% hmotnosti a 29 % objemu popelnic. Z toho vyplývá, že by bylo vhodné více se zaměřit na osvětu a případně nabídnout další možnosti nakládání s bioodpady (včetně kuchyňských): pronájem kompostérů od obce (zájem projevilo 12 domácností) poskytnout další informace a pomoc např. kompostovatelné sáčky (zájem má 32% dotázaných) nabídnout obecní štěpkovač k pronájmu (14 domácností má zájem) po zhodnocení demografické situace (počet rodin s malými dětmi) zvážit osvětu v používání moderních pratelných látkových plen namísto jednorázových (během plenkového období tedy asi za 2 roky vznikne cca 1 t nerecyklovatelného odpadu v podobě použitých plen) 2. Třídění odpadu Prakticky všichni oslovení uvedli, že odpad třídí. Většina dotázaných (60%) je spokojena s kontejnery na tříděný odpad v obci. V rámci celého dotazníků uváděli respondenti nejčastěji tyto důvody k nespokojenosti: přeplněné a málo vyvážené kontejnery kontejnery jsou příliš daleko přidat kontejnery zejména na textil, bioodpad vytvořit sběrné místo na elektroodpad za odpad platí stejně bez ohledu na množství vytříděného odpadu Některé z problémů by mohl řešit pytlový sběr odpadů: Pytle má každá domácnost vlastní odpadá velká donášková vzdálenost a přeplněné kontejnery. Díky evidenci pytlů je možné sledovat množství vytříděného odpadu podle domácností a zavést slevy podle množství vytříděných surovin. Případně lze zavést poplatky podle množství produkovaného směsného odpadu. Pytlový sběr zajistí větší čistotu tříděných surovin. Podle dotazníků by o něj mělo zájem 52% dotázaných, 48% zájem nemá. Vzhledem k tomu, že jde o zatím nepříliš rozšířený systém svozu, bylo by vhodné občany důkladně informovat o této možnosti a případně nabídnout motivační systém pro třídící domácnosti.

Stavební odpad většina (70 %) dotázaných odevzdává na skládku, k recyklaci nebo stavební firmě. Poměrně velká část domácností (12 %) tímto odpadem zaváží nerovnosti kolem obce a vyrovnává povrch na svých pozemcích. Dva dotázaní ho vyhazují do popelnic na směsný odpad. 8 % dotázaných tento odpad vůbec nemá. 3. Informovanost Podle výsledků dotazníku občané preferují různé způsoby informování. Obyvatelé jsou schopni sledovat vývěsku obce, případně se zeptat na obecním úřadě, sledují internet, uvítali by také informační e -maily, rozhlas a letáky do schránky. 4. Hospodaření s odpady v obci Většina domácností (64 %) je spokojeno se stávajícím způsobem nakládání s odpady v obci. Téměř 32 % by uvítala změnu poplatku za svoz odpadu zejména slevy za třídění odpadu (v současnosti platí všichni stejně bez ohledu na celkové množství produkovaného odpadu či ne/třídění). Sedmdesátšest procent dotázaných by uvítalo vytvoření sběrného místa na nebezpečný odpad a elektroodpad v obci. Vydalo Hnutí DUHA Olomouc Tomáš Přikryl, Hana Kovaříková, Renata Placková Listopad 2011 A: Dolní náměstí 38, 772 00 Olomouc T: 585 228 584 F: 585 228 584 E: olomouc@hnutiduha.cz, www.hnutiduha.cz/olomouc Dotazníkový průzkum podpořil v rámci projektu Realizace progresivních odpadových koncepcí v pilotních obcích. Státní fond životního prostředí ČR.