Z D Č F PŘ Tábor je město na jihu Čech na řece Lužnici. Se svými 37 000 obyvateli je po Českých Budějovicích druhým největším městem v Jihočeském kraji. Město, jehož centrum je památkovou rezervací, je významným centrem turistického ruchu. Lákadlem je zejména historie husitského hnutí. V místech starého hradu nad údolím řeky Lužnice vybudovali roku 1420 jihočeští husité své opevněné vojenské ležení, které se brzy proměnilo na město.tábor byl pojmenován podle hory Thabor u Nazaretu, v dnešním Izraeli. Podle biblické Knihy soudců přikázala prorokyně Debora izraelskému vůdci Barakovi: "Sám Hospodin, Bůh Izraele, ti přikazuje: táhni hned na horu Tábor a vezmi s sebou deset tisíc mužů..." Barak ji poslechl a z této hory pak drtivě porazil kanánské vojsko. Mezi českými lingvisty převládá názor, že z husitského označení města Tábor (vzniklého podle biblické hory Tábor) vzniklo obecné označení pro vojenská ležení, které se skutečné objevuje od 15. století a vyskytuje se i v polštině a maďarštině. Z něj pak vzniklo i označení pro stanové tábory k hromadné rekreaci dětí (dětský tábor, pionýrský tábor) a pak i pro rekreační pobyty s vyšším luxusem ubytování a naopak i pro koncentrační tábory. Jiní lingvisté, převážně cizí, zastávají názor, že označení vojenských ležení pochází z turkotatarského slova tabur, znamenající vojsko v obranném postavení nebo vozovou hradbu, a do češtiny se dostalo přes maďarštinu. Na planetě Mars se nachází impaktní kráter, který je pojmenován podle města Tábor. Nachází se na souřadnicích 58,4 W 35,8 S a má 19,5 kilometru v pr ůměru. Největší stavební rozvoj Tábora nastal po roce 1437, kdy král Zikmund povýšil Tábor na město královské a vybavil jej četnými výsadami. Tehdy mu byl také udělen znak: nad hradbami se dvěma věžemi se vznáší říšský orel s lucemburským orlem na prsou. Lucemburský orel byl pak nahrazen českým lvem. Město má i svou vlajku. 1452 město se vzdalo vojsku zemského správce Jiřího z Poděbrad, zavázalo se mu věrnosti. V samotném centru města se rozprostírá nejstarší údolní nádrž ve střední Evropě, zvaná Jordán (Je nazvána podle řeky Jordán ve Svaté zemi). Vznikla v době, kdy Kolumbus objevil Ameriku, r. 1492. Plocha je přes 51 ha, největší hloubka 12,5 metru. V horkých letních dnech dnes Jordán slouží k odpočinku. 1512 dokončena stavba chrámu Proměnění Krista Pána na hoře Tábor ( pražský mistr Staněk) V roce 1532 byl Tábor postižen velkým požárem, byl značně poškozen i hrad. Na konci třicetileté války, po 5 dnech obléhání Švédy byl 23. 8. 1648 dobyt Tábor. V roce 1862 bylo v Táboře otevřeno reálné gymnázium - první střední škola svého typu s výlučně českým vyučovacím jazykem v tehdejší rakouské monarchii. Od roku 1872 začala větší výstavba táborského Nového města - od hradeb a bran Starého města směrem k v roce 1871 vybudované železnici. Na náměstí byla 26. srpna 1877 za účasti 10 tisíc lidí odhalena Myslbekova socha J.Žižky. Byla však špatně odlita a nahradilo ji roku 1884 dílo sochaře Josefa Strachovského, dodnes zdobící náměstí. V červnu 1903 byla zprovozněna první česká elektrická železnice, elektrická dráha Tábor Bechyně, kterou projektoval ing. František Křižík. Její součástí jsou dva mosty, kovový železniční most přes Lužnici v Táboře na této trati pochází z roku 1902. V roce 1906 se konala v Táboře akce světového významu vůbec první výstava o Janu Husovi. Botanická zahrada byla založena roku 1866 a je druhou nejstarší botanickou zahradou v České republice. Zahrada zásobuje svými semeny své okolí od roku 1906. Nyní zasílá semena do více než 400 míst po celém světě a na přibližně 100 míst po celé České republice. Návštěvníci mohou obdivovat více než 4000 druhů rostlin, od teplomilných rostlin pěstovaných ve sklenících, přes evropské i exotické druhy stromů, až po různé druhy koření a obilovin. Nejzajímavější je asi druh pšenice pěstovaný už před 8000 léty.zahrada se zabývá projektem, který se zaměřuje na obdělávání půdy bez použití umělých hnojiv a chemikálií.
Radnice NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA Roku 1440 byla započata stavba radnice (dokončena až roku 1521) s neobvykle velikou ústřední síní. Dnes je v budově muzeum s expozicí "Husité" a galerie výtvarného umění Husitského muzea Tábor. U vchodu v přízemí se nachází vchod do táborského podzemí, zpřístupněného od r. 1947 v délce asi 800 metrů. Panorámatu města dominuje Děkanský kostel Proměnění Páně na hoře Tábor. Chrám se síťovou klenbou z roku 1512 byl opatřen renesančními štíty a jeho vysoká věž dostala roku 1677 dvojitou báň. Postavený byl na místě staršího dřevěného kostela. Poprvé je připomínán roku 1451. Jde o stavbu v pozdně gotickém stylu, ale díky pozdějším stavebním úpravám nese stopy dalších historických slohů, renesance a baroka. Interiér kostela je tvořen síňovým trojlodím se síťovou klenbou, nesenou osmibokými sloupy. Presbytář uzavírá vzácná hvězdicová a sklípková klenba. Vodárenská věž Vzácná renesanční stavba technického charakteru zdobená obloučkovými štíty. Unikátní čerpací zařízení vytlačovalo vodu z městské vodní nádrže do výšky 32 m. Z věže byla voda dřevěným potrubím rozváděna do městských kašen. Voda se čerpala z nádrže Jordán, hlavního zdroje pitné vody. U výtoku z nádrže vznikl přepažením Tismenického potoka 18 m vysoký vodopád. OZDOBOU MĚSTA JSOU JEHO MĚŠŤANSKÉ DOMY S PŘEVÁŽNĚ RENESANČNÍMI ŠTÍTY Dům čp. 19 Z bohaté sgrafitové výzdoby jeho fasády, typické pro dobu renesance, nejvíce upoutá sloup vpravo od podloubí. Renesanční obloučkový štít domu se podobal štítu, který zdobil jednu z táborských městských bran, zvanou "Pražská brána". Kostnický dům Renesanční dům s gotickými základy je ukázkou využití prostoru předsazením prvního patra na krakorcích. Roku 1994 byl nazýván "Kostnický dům" jako symbol partnerství mést Kostnice a Tábor. DĚLENÍ NĚKTERÝCH ULIC DO TVARU Y TÁBOR BYL MĚSTEM PEVNOSTÍ. PODZEMNÍ PROSTORY (CELKOVĚ CCA AŽ 14 KM)
1) Husitské vojsko proslulo nejen zbraněmi a taktikou, nýbrž i přísnou kázní. Jak se nezývá 12 bodů, kterými se husitští bojovníci museli řídit? Znáš některé z nich? 2) Jan Žižka proslul jako vojevůdce čím se proslavil? 3) Ktož jsú boží bojovníci husitský chorál. Jeho motiv se objevuje v symfonické básni českého skladatele 19. století. Uveď jeho jméno i název skladby. 4) Autorem obrazu je český malíř (1852 1913), který často čerpal náměty pro svá díla z naší historie. Poznáš jej podle malby pod textem? Kterou bitvu obraz představuje? 5) Autorem tohoto monumentu je sochař Emanuel Julian Kodet. Památník připomíná první bitvu husitů na jaře roku 1420. U které jihočeské obce zvítězili nad panskou jízdou při své cestě do Tábora?
6) Ruční palná zbraň, rozšířená za husitských válek. Železná hlaveň s tulejí byla nasazena na dřevěné násadě, kterou držel střelec v podpaží. Střelný prach v hlavni se zapaloval otvorem pomocí doutnáku. Její název byl a ve francouzštině proměnil v dnešní název pro krátkou střelnou zbraň. 7) Fotografie zobrazuje třetí největší jezdeckou sochu na světě koho zpodobňuje a kde ji najdeme? Co se zde odehrálo 14.7.1420? 8) Středověký prak funguje na principu odstředivé síly. Má dostřel okolo 300m, přičemž je účinný na vzdálenost 200 m při kamenech o rozměrech cca 5x3 cm. Byl hojně využíván v husitských válkách, kdy střelci (práčata) pomocí praků plašili koně jízdy. Mimo jiné pomocí praku kladli čtyřbřitové nástrahy pod kopyta koní. V cizích jazycích se vedle slova prak užívá označení katapult. Míní se tím prak trochu jiný. Například angličtina oba praky odlišuje jako sling (odstředivý prak) a catapult (US slingshot ). Správnější označení pro vidlicovitou zbraň by asi bylo české katapult, to však asociuje římské válečné stroje, proto se neužívá. Jaký je mezi praky na obrázcích rozdíl? 9) Doplň údaje do textu a vysvětli slovo označené velkými písmeny: Zakladatelé města byli odhodláni vytvořit nové společenství, odmítali zákony a řídili se pouze zákonem. Zpočátku zde byly užity ideály dobrovolného společenství majetku - vydržely jen asi půl roku, do podzimu 1420. Nově příchozí odevzdávali všechen svůj majetek do kádí na náměstí. Ten byl rozdělován mezi členy obce podle jejich potřeb. Teoreticky si byli všichni rovni, žili prostým životem bez přepychu. Později začali táborité vybírat dávky od vesnických poddaných a stali se tak feudální vrchností, která přijala zvyky jiných držitelů půdy. Na pořádek dohlíželi čtyři zvolení. Táborská obec měla od počátku vlastní.to provádělo úspěšné výpady do okolí, dobylo a vyplenilo kláštery v Milevsku, Louňovicích a Zlaté Koruně. Uloupený majetek byl jedním z hlavních zdrojů příjmů táborského společenství. Dobyté kláštery a kostely táborité vypalovali. S nepřáteli zacházeli husité stejně nelítostně, jako katolická vojska s nimi. Jejich vnitřní zařízení, vzácné knihy, sochy i obrazy ničili a pálili, podpořeni ideou OBRAZOBORECTVÍ.