Vyvěšeno: 17.08.2015 Svěšeno : 31.08.2015 64 A 2/2015-36 Usnesení Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a JUDr. Pavla Vacka v právní věci navrhovatele: Jiří Čeček, bytem Halasova 898/12, 460 08 Liberec, zastoupený Mgr. Václavem Bubeníkem, advokátem se sídlem Cihlářova 167/4, 571 01 Moravská Třebová, proti odpůrci: ředitel Krajského úřadu Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2, za účasti: Změna pro Liberec, sdružení politického hnutí Změna, Strany zelených a nezávislé kandidátky, jednající volebním zmocněncem Ing. Jakubem Mackem, bytem F. L. Čelakovského 4278/7, 466 04 Jablonec nad Nisou, o návrhu na zrušení rozhodnutí odpůrce ze dne 24. 7. 2015, č. j. SO/P/264/2015/rozh, takto: I. Rozhodnutí ředitele Krajského úřadu Libereckého kraje ze dne 24. 7. 2015, č. j. SO/P/264/2015/rozh, s e zrušuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Návrh Návrhem podaným u podepsaného soudu dne 1. 8. 2015 se navrhovatel domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí odpůrce, kterým byl podle 55 odst. 3 písm. b) zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,zákon o volbách do zastupitelstev obcí ), vysloven zánik mandátu navrhovatele jako člena zastupitelstva Statutárního města Liberec, neboť dne 17. 12. 2014 navrhovatel přestal být podle 5 zákona o volbách do zastupitelstev obcí volitelný, když v průběhu funkčního období člena zastupitelstva Statutárního města Liberec neměl jako státní občan jiného státu dne 17. 12. 2014 v územním obvodu Statutárního města Liberec v rozporu s 4 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí evidován trvalý pobyt ani přechodný pobyt. Označené rozhodnutí měl navrhovatel za nezákonné a v rozporu s aplikovatelnými předpisy Evropské unie a v rozporu se základními právy zaručenými ústavním pořádkem České republiky. Podle navrhovatele není možné na kritéria jeho pobytu uplatnit podmínky pro existenci a evidenci pobytu občanů ČR dle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel. Protože otázku pasivního volebního práva navrhovatele jako občana státu EU neřeší dostatečně zákon o volbách do zastupitelstev obcí, je nutno vycházet z čl. 20 Smlouvy
Pokračování 2 64 A 2/2015 o fungování EU a čl. 3 směrnice Rady 94/80/ES, podle kterých má právo volit a být volena v obecních volbách členského státu každá osoba, která je k rozhodnému dni občanem EU a není státním příslušníkem členského státu bydliště. Užitý pojem bydliště nelze vykládat ve smyslu vnitrostátních právních předpisů, natož jako trvalý pobyt. V tomto směru navrhovatel odkázal na závěry vyslovené v usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 9. 2014, č. j. 64 A 6/2014-20, v němž krajský soud dospěl k závěru, že podmínku bydliště stanovenou v čl. 20 odst. 2 písm. b) a čl. 22 odst. 1 konsolidovaného znění Smlouvy o fungování EU lze mít v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES, o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, za splněnou, pokud má dotyčný evidován přechodný pobyt na území dané městské části ve smyslu čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES a 87a a násl. zákona o pobytu cizinců. Navrhovatel se dále dovolával směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES, o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, jejíž čl. 8 odst. 1 upravuje možnost, nikoliv povinnost členského státu vyžadovat registraci při pobytu delším než 3 měsíce s tím, že registrací se nezakládá jiná kvalita pobytu než dříve, přičemž možnost vykonávat aktivní (a pasivní) volební právo je spojeno s bydlištěm. Navrhovatel zdůraznil, že podle čl. 25 odst. 1 směrnice nemá být osvědčení o registraci podmínkou výkonu práva nebo splnění správních formalit. Podle navrhovatele v jeho případě nedošlo k faktické změně skutečného pobytu, ale jen ke změně kvality pobytu z trvalého na přechodný. Protože měl původně povolen pobyt trvalý, nemohl si za jeho trvání, ani předčasně požádat o potvrzení pobytu dočasného. Potvrzení o přechodném pobytu občana EU pouze osvědčuje existující stav, jeho vydáním nejsou autoritativně zakládána, měněna, rušena práva a povinnosti žadatele o vydání potvrzení. Dle čl. 8 odst. 2 věty druhé směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES má být osvědčení o registraci vystaveno okamžitě. Navrhovatel požádal o potvrzení přechodného pobytu dne 16. 12. 2014 a nic nebránilo tomu, aby byla jeho žádost vyřízena dne následujícího, tedy 17. 12. 2014. K tíži žadatele nemohou jít interní lhůty pro zaznamenání změn v registrech. Navrhovatel zdůraznil, že jako občan EU má právo pobývat na území jiného členského státu bez povolení či jiného autoritativního aktu orgánu veřejné moci. Účinky potvrzení o přechodném pobytu nemohou být vázány na datum jeho vystavení, ale nejpozději na datum podání žádosti o jeho vydání. V tomto směru se navrhovatel dovolával závěrů Veřejného ochránce práv, obsažených ve Zprávě o výsledku šetření Veřejného ochránce práv ze dne 31. 8. 2011. Rovněž ve vyjádření Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky, oddělení pobytu cizinců Liberecký kraj, ze dne 29. 6. 2015, MV-97811-2/OAM-2015, bylo konstatováno, že po zrušení pobytu dne 16. 12. 2014 pobýval navrhovatel na území ČR v rámci přechodného pobytu, k čemuž není potřeba žádné správní rozhodnutí. Místem pobytu navrhovatele je od 23. 2. 2005 dosud adresa Halasova 898/12, Liberec 6 - Rochlice. Ani z pohledu evidence nenastalo přetržení kontinuity trvání pobytu a existence bydliště na území ČR na dané adrese. Správním orgánem nebyl podle navrhovatele proveden důkaz, který by svědčil o opaku. S ohledem na to, že pobyt, resp. bydliště na území ČR, a to v územním obvodu obce, ve které je členem zastupitelstva, nebylo přerušeno, nemohl navrhovatel pozbýt podmínky pro volitelnost do zastupitelstva obce. Od 16. 12. 2014 pobýval navrhovatel na území ČR v rámci
Pokračování 3 64 A 2/2015 přechodného pobytu občana EU s adresou bydliště shodnou jako dosud. Podle navrhovatele pro závěr, že zde má bydliště, není podstatná délka nebo kvalita pobytu na území, ale vůle pobývat na území ČR, přičemž zákonem není stanovena povinnost nechat si vystavit potvrzení o přechodném pobytu občana EU a toto potvrzení právo pobytu nezakládá. Právo spojené s bydlištěm má žalobce přímo podle použitelných předpisů EU. Z uvedených důvodů navrhovatel požadoval, aby soud rozhodnutí odpůrce, jímž byl vysloven zánik jeho mandátu, zrušil. II. Vyjádření odpůrce V písemném vyjádření k návrhu odpůrce uvedl, že, jak již rozvedl v odůvodnění napadeného rozhodnutí, jednou z podmínek volitelnosti státního občana jiného státu je dle 4 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí přihlášení k trvalému pobytu v územním obvodu dané obce, nebo evidovaný přechodný pobyt státního občana jiného státu v územním obvodu dané obce. Odpůrce setrval na tom, že u navrhovatele k zániku volitelnosti došlo, neboť dne 17. 12. 2014 neměl evidovaný žádný, tedy ani trvalý ani přechodný pobyt cizince v územním obvodu města Liberec. Za zásadní vzhledem k závěrům usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 9. 2014, sp. zn.: 64 A 6/2014, odpůrce považoval zjištění data, kdy byl přechodný pobyt navrhovatele příslušným orgánem zaevidován. V této souvislosti odpůrce poukazoval na vyjádření Ministerstva vnitra ze dne 29. 6. 2015, č. j. MV-97811-2/OAM- 2015, ve kterém je konstatováno, že povolení (jeho platnost) přechodného pobytu navrhovatele na adrese Halasova 898/12 Okres Liberec, Liberec 6 - Rochlice, je evidováno od 18. 12. 2014. Odpůrce nesouhlasil, že pouhým faktickým projevem vůle státního občana jiného státu přechodně pobývat na území ČR, aniž je jeho přechodný pobyt příslušným orgánem zaevidován, by mu mělo být přiznáno aktivní i pasivní volební právo ve volbách do zastupitelstev obcí. Ve zbytku odpůrce odkázal na odůvodnění rozhodnutí ze dne 24. 7. 2015. III. Vyjádření dalšího účastníka řízení Další účastník řízení Změna pro Liberec rovněž soudu sdělil svoje stanovisko k rozhodnutí odpůrce. Plně se ztotožnil s podaným návrhem a uvedl, že rozhodnutí odpůrce o zániku mandátu zastupitele představuje formalistický přístup. Podstatné je, že navrhovatel se v Liberci fyzicky zdržuje, vlastní zde byt. Pokud navrhovatel dne 16. 12. 2014 požádal o zrušení trvalého pobytu a téhož dne požádal o zaregistrování přechodného pobytu, nelze mu dávat k tíži, že k zaregistrování přechodného pobytu tohoto dne nedošlo z důvodu nefunkčnosti rejstříku trestů. Rovněž ve shodě s navrhovatelem uvedl, že potvrzení o přechodném pobytu má jen deklaratorní význam. IV. Skutkové okolnosti případu Skutkové okolnosti případu nejsou mezi účastníky řízení sporné. Navrhovatel je občanem Spolkové republiky Německo a od 1. 5. 2005 měl uděleno povolení k trvalému pobytu na území ČR s adresou na území města Liberec, Halasova
Pokračování 4 64 A 2/2015 898/12, Liberec 6 Rochlice. Rovněž není sporu o tom, že navrhovatel kandidoval na kandidátní listině volební strany Změna pro Liberec v obecních volbách v roce 2014 a byl zvolen zastupitelem Statutárního města Liberec. Podle sdělení Ředitelství služby cizinecké policie ze dne 10. 3. 2015, č. j. CPR-341-44/ČJ-2015-930011, a ze dne 8. 4. 2015, č. j. CPR-345-572/ČJ-2015-930011, měl navrhovatel povolen trvalý pobyt za účelem sloučení rodiny s občanem ČR, který byl dne 16. 12. 2014 ukončen na vlastní žádost navrhovatele. Ředitelství služby cizinecké policie potvrdilo, že téhož dne navrhovatel požádal o přechodný pobyt občana EU, který mu byl na stejné adrese povolen dne 18. 12. 2014 a bylo mu vydáno potvrzení o přechodném pobytu občana EU VA229761. Z výpisu ministerstva vnitra k pobytu navrhovatele na území ČR vyplývá, že na území ČR má evidován přechodný pobyt občana EU, jako datum platnosti povolení byl uveden den 18. 12. 2004, jako místo pobytu jeho pobytu v ČR je od 23. 2. 2005 vedena adresa Halasova 898/12, Liberec 6 Rochlice. V. Posouzení věci soudem Krajský soud nejprve zkoumal ve smyslu 93 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,s. ř. s. ) svoji věcnou a místní příslušnost k projednání návrhu ve věci ochrany ve věcech zániku mandátu. Dospěl přitom k závěru, že v souladu s 7 odst. 1 a 91 odst. 3 s. ř. s. je věcně a místně příslušným soudem k jeho projednání. Dále soud konstatuje, že návrh byl souladu s 91 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s 59 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí podán v zákonné lhůtě, oprávněným subjektem. Soud proto přistoupil k meritornímu projednání věci, přičemž dospěl k následujícím závěrům. Podle 55 odst. 3 písm. b) zákona o volbách do zastupitelstev obcí zaniká mandát člena zastupitelstva obce, vysloví-li to příslušné zastupitelstvo, resp. dle 55 odst. 4 zákona ředitel krajského úřadu, z důvodu, že člen zastupitelstva obce přestal být volitelný ve smyslu 5. Podle 5 zákona o volbách do zastupitelstev obcí může být členem zastupitelstva obce zvolen každý volič, u kterého není překážka ve výkonu volebního práva podle 4 odst. 2 písm. a) a b). Kdo má aktivní volební právo a může být voličem, upravuje 4 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Podle tohoto ustanovení má aktivní volební právo do zastupitelstva obce, města nebo hlavního města Prahy občan obce za předpokladu, že jde o státního občana ČR, který alespoň v den voleb, a konají-li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb, dosáhl věku nejméně 18 let, je v den voleb v této obci, městě nebo hlavním městě Praze přihlášen k trvalému pobytu, a státní občan jiného státu, který v den voleb, a konají-li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb, dosáhl věku nejméně 18 let, je v den voleb v této obci, městě nebo hlavním městě Praze přihlášen k trvalému pobytu a jemuž právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve sbírce mezinárodních smluv.
Pokračování 5 64 A 2/2015 Výklad cit. ustanovení ve vztahu k výkonu aktivního volebního práva do obecního zastupitelstva státním občanem jiného členského státu EU podal Krajský soud v Brně v již zmíněném usnesení ze dne 19. 9. 2014, č. j. 64 A 6/2014-20, publ. ve Sb. NSS č. 3161/2015. Krajský soud dospěl k závěru, že pojem trvalého pobytu státního občana jiného státu, jež je občanem EU, užitý v 4 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí nelze vykládat ve smyslu zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, a že tímto trvalým pobytem je nutno rozumět též zaevidovaný přechodný pobyt občana EU ve smyslu čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES a ve smyslu 87a a násl. zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. V podrobnostech si soud dovolí odkázat na argumentaci obsaženou v uvedeném usnesení, zejména pak ty části odůvodnění, který se týkaly přímého účinku čl. 20 odst. 2 písm. b) a čl. 22 odst. 1 konsolidovaného znění Smlouvy o fungování EU a navazujících článků směrnice Rady 9480ES, zaručujících občanům EU právo volit nebo být volen v obecních volbách členského státu, v němž mají bydliště. V posuzovaném případu přechodný pobytu občana EU na území ČR ve smyslu čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES a 87a a násl. zákona o pobytu cizinců, a to v obvodu Statutárního města Liberec, navrhovatel evidovaný měl. Potvrzení o přechodném pobytu mu bylo vydáno dne 18. 12. 2014, pod č. VA229761, na jméno Cecek Jirí, na shora uvedené adrese. Evidence přechodného pobytu v informačním systému ministerstva vnitra však nenavazovala na předchozí trvalý pobyt, který byl navrhovateli ukončen na jeho žádost ke dni 16. 12. 2014. Podstatnou pro zodpovězení otázky, zda jediný neevidovaný den (17. 12. 2014) přechodného pobytu navrhovatele na území ČR má význam pro výkon jeho pasivního volebního práva a působí ztrátu jeho volitelnosti, a tedy zánik mandátu v zastupitelstvu ve smyslu 55 odst. 3 písm. b) zákona o volbách do zastupitelstev obcí, je povaha potvrzení o přechodném pobytu občana ČR vydaného dle 87a odst. 1 zákona o pobytu cizinců. Uvedené ustanovení spolu s dalšími ustanoveními dílu 1, hlavy IVa zákona o pobytu cizinců, které upravují pobyt občana EU a jeho rodinných příslušníků na území ČR, jsou transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES, o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území ČR. Směrnice vychází ze základního a osobního práva každého občana EU a jeho rodinných příslušníků na volný pohyb v rámci EU. Podle čl. 6 odst. 1 směrnice mají občané Unie právo pobytu na území jiného členského státu po dobu až 3 měsíců, aniž by podléhali jakýmkoli podmínkám či formalitám (s výjimkou platného průkazu totožnosti nebo cestovního pasu). Podle čl. 5 odst. 5 směrnice od nich může členský stát vyžadovat, aby v přiměřené a nediskriminační lhůtě ohlásili svou přítomnost na území. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice může členský stát u pobytu delšího než 3 měsíce požadovat po občanech Unie, aby se zaregistrovali u příslušných orgánů. Podle čl. 8 odst. 2 směrnice věta druhá má být osvědčení o registraci vystaveno okamžitě. Čl. 6 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 a 2 směrnice 2004/38/ES odpovídá i zákonná úprava 87a odst. 1 zákona o pobytu cizinců, podle kterého ministerstvo vnitra občanu EU vydá na jeho žádost potvrzení o přechodném pobytu na území ČR, hodlá-li na území přechodně pobývat přechodně dobu delší než 3 měsíce. S ohledem na to, že právo občana EU svobodně
Pokračování 6 64 A 2/2015 se pohybovat na území jiného členského státu EU plyne přímo z čl. 20 odst. 1 písm. a) Konsolidovaného znění Smlouvy o fungování EU a navazujícího čl. 6 odst. 1 směrnice, je nutno dovodit, že potvrzení o přechodném pobytu vydané dle 87a odst. 1 zákona o pobytu cizinců má pouze deklaratorní povahu, neboť osvědčuje existující přechodný pobyt občana EU na území ČR. Tyto deklaratorní účinky proto nemohou být podle přesvědčení soudu spojeny až s datem vydání potvrzení, v závislosti na administrativním postupu příslušného státního orgánu při vyřízení žádosti o vydání potvrzení, ale již s oznámeným faktickým přechodným pobytem. Závěru o deklaratorní povaze potvrzení o přechodném pobytu občana EU na území ČR ostatně odpovídá i obsah vyjádření ministerstva vnitra ze dne 29. 6. 2015, č. j. MV-97811-2/OAM-2015, podle kterého se pobyt občana EU bez jiného pobytového oprávnění považuje automaticky za pobyt přechodný. Soud se musí ohradit proti sdělení Ředitelství služby cizinecké policie ze dne 10. 3. 2015, podle něhož byl dne 18. 12. 2014 pobyt navrhovateli na území povolen, jakož i závěru odpůrce, který na str. 5 rozhodnutí hovořil o platnosti povolení přechodného pobytu navrhovatele. Právě uvedeným však soud neříká, že přiznání aktivního a pasivního volebního práva státního příslušníka jiného státu, jež je občanem EU, má být spojeno bez dalšího jen s jeho projevem vůle pobývat na území ČR. Soud nezpochybňuje potřebu příslušných orgánů ověřit přechodný pobyt občana EU na území ČR v obvodu obce, města anebo hlavního města Praha pro účely výkonu aktivního i pasivního práva pro obecní volby. Jak případně uvedl odpůrce ve svém rozhodnutí a poukázal na tuto skutečnost i ve svém vyjádření, i usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 9. 2014, č. j. 64 A 6/2014-20, publ. ve Sb. NSS č. 3161/2015, hovořilo o evidovaném přechodném pobytu občana EU. Ostatně i volební právo státních občanů ČR je dle 4 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí založeno mimo další zákonné podmínky na přihlášení se k trvalému pobytu, který má ve smyslu zákona o evidenci obyvatel evidenční účinky. Je ovšem třeba přihlédnout k tomu, že zmíněný zákon o evidenci obyvatel jiný než trvalý pobyt občanů ČR neupravuje. A občanu ČR, jemuž je dosud evidovaný trvalý pobyt v určité obci zrušen a není mu zároveň evidován trvalý pobyt v jiné obci (změna místa trvalého pobytu), ustanovení 10 odst. 5 věta druhá zákona o evidenci obyvatel zaručuje kontinuitu evidence trvalého pobytu v daném územním obvodu, a to prostřednictvím fikce trvalého pobytu v sídle ohlašovny, v jejímž obvodu měl občan trvalý pobyt dosud evidován. Takovou možnost kontinuity evidence pobytu při změně typu pobytu na území ČR, v obvodu Statutárního města Liberec, však navrhovatel neměl. O vydání potvrzení o přechodném pobytu občana EU na území ČR po dobu delší 3 měsíců dle 87a odst. 1 zákona o pobytu cizinců (osvědčení o registraci ve smyslu čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/EU), mohl požádat až v okamžiku ukončení trvalého pobytu, tj. dne 16. 12. 2014. To také učinil a dnem podání žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu deklaroval svůj přechodný pobyt na území ČR, kontinuálně v obvodu Statutárního města Liberec, na adrese Halasova 89812, Liberec 6 Rochlice. Návaznost přechodného pobytu na dosavadní trvalý pobyt na území ČR, ve Statutárním městě Liberec, a tedy i jeho přechodný pobyt také dne 17. 12. 2014, ve svém rozhodnutí nezpochybnil ani odpůrce. Jak již soud uvedl shora, podle čl. 8 odst. 2 směrnice 2004/38/EU má být osvědčení o registraci pobytu občana EU na území jiného členského státu delšího než 3 měsíce vydáno okamžitě.
Pokračování 7 64 A 2/2015 Administrativní prodleva s jeho vydáním, která měla za následek neevidování dne 17. 12. 2014 v evidenci pobytu cizinců jako přechodného pobytu navrhovatele, zjevně v důsledku okamžitého nevyřízení žádosti podané dne 16. 12. 2014, nemůže jít k tíži navrhovatele. Pro úplnost lze dodat, že závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 10. 10. 2000, sp. zn. IV. ÚS 4202000, nelze v daném případu plně využít. Cit. nález byl přijat nejen za účinnosti předchozí právní úpravy, obsahující podmínku trvalého pobytu po celé funkční období, ale zejména před vstupem ČR do EU, tedy nijak nevykládal výkon pasivního volebního práva a ztrátu volitelnosti ve vztahu k jiným státním příslušníkům, kteří jsou občany EU a na území ČR mají bydliště. Soud tak uzavírá tím, že podmínka volitelnosti navrhovatele, státního příslušníka jiného členského státu EU, a to bydliště ve Statutárním městě Liberec dle s čl. čl. 20 odst. 2 písm. b) a čl. 22 odst. 1 konsolidovaného znění Smlouvy o fungování EU a navazujících článků směrnice Rady 94/80/ES a 4 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí ve formě trvalého pobytu a navazujícího přechodného pobytu, byla splněna. Napadené rozhodnutí odpůrce tak bylo vydáno v rozporu s 55 odst. 3 písm. b) zákona o volbách do zastupitelstev obcí, neboť navrhovatel nepřestal být volitelný jak člen zastupitelstva Statutárního města Liberec. Soud proto rozhodnutí odpůrce, jímž byl zánik mandátu navrhovatele v zastupitelstvu Statutárního města Liberec vysloven, zrušil usnesením podle 91 odst. 1, odst. 3 s. ř. s. O návrhu soud rozhodl bez jednání ve lhůtě 20 dnů v souladu s 91 odst. 3 s. ř. s. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech volebních nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Podle 93 odst. 5 s. ř. s. pak platí, že usnesení soud doručí účastníkům a vyvěsí jej na úřední desce soudu. Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce. Poučení: Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná ( 104 odst. 1 s. ř. s.) Za správnost vyhotovení: Zita Frydrychová V Liberci dne 17. srpna 2015. Mgr. Lucie Trejbalová, v.r. předsedkyně senátu