Domény nejvyššího řádu

MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA INFORMATIKY Domény nejvyššího řádu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE David Němec 2013

Prohlášení Prohlašuji, ţe tato práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypracování pouţíval nebo z nich čerpal, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj. V Brně dne 15. 5. 2013.. podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval JUDr. Matěji Myškovi a Mgr. Michalu Koščíkovi za cenné připomínky a odborné rady, které mi společně se svým časem vţdy ochotně poskytnuli a přispěli tak k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji své rodině za jejich podporu a trpělivost projevenou v čase mého studia.

Shrnutí Bakalářská práce na téma Domény nejvyššího řádu je zaměřena především na nové generické domény nejvyššího řádu (nové gtlds). Na úvod je přiblíţena problematika doménových jmen z technického i právního hlediska, včetně problémů vyplývajících z registrace doménového jména. V aplikační části práce je provedeno rozdělení a srovnání domén nejvyššího řádu, po kterém následuje studie popisující zaloţení a provoz nových gtlds.

Klíčová slova doménové jméno, doména nejvyššího řádu, TLD, nové generické domény nejvyššího řádu, nové gtlds, ICANN

Obsah 1 Úvod... 7 OBECNÁ ČÁST 2 Pojem doménového jména... 9 2.1 Struktura doménového jména... 11 2.2 Funkce doménového jména... 14 2.3 Právní povaha doménového jména podle práva ČR... 15 3 Registrace doménového jména v cctld.cz... 17 3.1 Zánik práva k doménovému jménu... 18 3.2 Zneuţívání registrace doménových jmen... 19 3.2.1 Cybersquatting... 19 3.2.2 Typosquatting... 20 3.2.3 Domain Grabbing... 21 3.2.4 Reverse Domain Name Hijacking... 21 3.2.5 Domain Tasting / Kiting... 22 3.3 Pravidla řešení sporů o doménová jména... 23 APLIKAČNÍ ČÁST 4 Domény nejvyššího řádu (TLDs)... 26 4.1 Vznik a funkce ICANN... 26 4.2 Členění TLDs... 28 4.2.1 První etapa zavádění gtlds... 29 4.2.2 Druhá etapa zavádění gtlds... 30 4.2.3 Třetí etapa zavádění gtlds... 32 5 Nové gtlds... 34 5.1 Koncepce ICANN... 34 5.2 Vývoj a historie nových gtlds... 34 5.3 Registrace nové gtld... 36 5.3.1 Podání ţádosti... 36 5.3.2 Administrativní kontrola úplnosti, den odhalení... 38 5.3.3 Komentáře k ţádostem, zpětná vazba... 38

5.3.4 GAC včasné varování... 39 5.3.5 Podání námitek... 39 5.3.6 Proces hodnocení ţádosti... 41 5.3.6.1 Počáteční hodnocení... 41 5.3.6.2 Rozšířené hodnocení... 42 5.3.7 Rozdělení ţádostí do dávek... 43 5.3.8 Clearingový dům ochranných známek... 44 5.3.9 GAC doporučení... 44 5.3.10 Soupeření o řetězec... 45 5.3.11 Přechod k delegaci a provoz nové gtld... 46 5.3.12 Pravidla řešení sporů v nových gtlds... 47 5.3.12.1 Post-Delegation Dispute Resolution Procedures (PDDRP)... 47 5.3.12.1.1 Trademark PDDRP... 48 5.3.12.1.2 Registration Restriction Dispute Resolution Procedure (RRDRP)... 48 5.3.12.1.3 Public Interest Commitments Dispute Resolution Procedure (PICDRP)... 48 5.3.12.2 Uniform Rapid Suspension System (URS)... 48 5.4 Aktuální stav... 48 6 Závěr... 49 Literatura... 50

1 Úvod Samotný Internet by nebyl tak populární a celosvětový, nebýt sady protokolů TCP/IP obsahující mimo jiné protokol HTTP (Hypertext Transfer Protocol) a systém DNS (Domain Name Server). Díky protokolu HTTP společně s jeho sluţbou WWW (World Wide Web) je nám umoţněna komunikace mezi internetovým prohlíţečem a webovou stránkou 1 umístěnou na webovém serveru pod jednoznačným ukazatelem 2. Onen ukazatel je adresa umístění webové stránky 3, resp. doménové jméno, které si snadno zapamatujeme právě díky systému DNS [1, s. 21 26]. Tím je nám výrazně usnadněna orientace v takto rozsáhlé síti a doménová jména jsou tak vyuţívána nejrůznějšími subjekty ke své vlastní propagaci, obchodním zájmům nebo jako informační kanály atp. Kromě registračního poplatku za doménové jméno se jedná o skoro bezplatný prostor ke své prezentaci, který můţe denně navštívit několik tisíc lidí. Doposud bylo moţné zaregistrovat si libovolné neobsazené doménové jméno v jakékoliv existující doméně nejvyššího řádu (Top-Level Domain, dále jen TLD) 4, např. neco.cz, neco.com, neco.org atd. Těchto domén nejvyššího řádu byl ale omezený počet a jejich vrcholná autorita, organizace pro přidělování jmen a čísel na Internetu (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers, dále jen ICANN) byla velice konzervativní ohledně zavádění nových TLDs. To se postupem času a po několikaletém vyjednávání změnilo a veřejnosti byla otevřena moţnost registrace těchto domén. Oproti registracím běţných doménových jmen je proces registrace domén nejvyššího řádu natolik zdlouhavý a poţadavky na zájemce jsou tak odlišné, ţe jsem se je rozhodl zpracovat v této bakalářské práci. Vzhledem k nedostatku tuzemské literatury budu pracovat především se standardy a pokyny organizace ICANN a práce bude rozdělena do dvou částí. Nejprve je nutné definovat základní, ale přitom důleţité pojmy doménových jmen, coţ učiním v obecné části práce. Zaměřím se na praktickou i technickou funkci 1 Hypertextový soubor napsaný v programovacím jazyce, např. pomocí HyperText Markup Language (HTML). 2 Ukazatel URL (Uniform Resource Locator), pomocí něj jednoznačně identifikujeme prakticky libovolné druhy objektů v síti Internet. 3 Téţ webová neboli internetová adresa. 4 Pro anglický název Top Level Domain je moţné pouţít hned několik překladů, a to doména nejvyššího řádu, doména nejvyšší úrovně nebo vrcholná doména. Já se ve své práci budu drţet terminologie doména nejvyššího řádu. Totéţ platí i pro domény niţších řádů, resp. úrovní. Pro mnoţné číslo je za zkratkou TLD apod. přidávána dle angličtiny koncovka s. 7

doménového jména, tj. vysvětlím fungování systému doménových jmen, jejich strukturu a funkci. V právní rovině se budu s odkazy na odbornou literaturu zabývat tím, kam bychom v českém právním řádu zařadily pojem doménového jména. V další kapitole přiblíţím registrační proces doménového jména, právní vztahy z něj vyplývající a upozorním na problémy, které se na registraci doménových jmen váţou, resp. na nejčastější techniky zneuţití doménových jmen. V aplikační části práce rozeberu velice aktuální problematiku generických domén nejvyššího řádu (generic Top-Level Domain, dále jen gtld). Jedná se o tzv. sponzorované gtlds, u kterých se otevřela moţnost registrace pro veřejnost. Pro úvod do této problematiky nejdříve seznámím čtenáře s organizací ICANN, která tuto tzv. doménovou revoluci spustila a s doménami nejvyššího řádu, u kterých provedu teoretické rozčlenění a srovnání. U samotného procesu registrace těchto domén se naměřím na to, jaké podmínky musí ţadatel splňovat, o které domény je moţno ţádat a v jaké fázi se nyní tento registrační proces nachází. V neposlední řadě zmíním pravidla řešení sporů, podle kterých se postupuje v případných sporech v nových gtlds řeší. 8

2 Pojem doménového jména Doménové jméno pojem, se kterým se široká veřejnost začala potýkat u registrací prvních doménových jmen v 80. letech 20. století 5. Pro definici doménového jména je nutné si nejprve vysvětlit a pochopit způsob komunikaci a přenosu dat v síti. Základem komunikace je rodina protokolů Transmission Control Protocol/Internet Protocol (dále jen TCP/IP), z nichţ je pro doménová jména nejdůleţitější Internet protokol (dále jen protokol IP) a systém pro překlad jmen (Domain Name System, dále jen DNS). Pomocí protokolu IP probíhá komunikace v celé síti Internet (a dokonce i v intranetu 6 ). Uzlům sítě neboli zařízením, která se v této síti vyskytují (síťové prvky, počítače poskytující ostatním určité sluţby a v dnešní době zařízení, jako jsou mobilní telefony, tablety, atd.) je přidělena tzv. adresa IP, díky níţ je zařízení v této síti identifikovatelné. Adresa IP je číslo reprezentující určité zařízení v síti. V dnešní době na ústupu, ale stále pouţívána čtvrtá verze toho protokolu IPv4, je číselný kód tvořený v desítkové, dvojkové nebo šestnáctkové soustavě 7. Nejpouţívanější zápis je pomocí desítkové soustavy, která je uţivatelsky nejpříjemnější. Délka tohoto čísla je 32 bitů oddělených tečkami po jednotlivých bajtech 8 a adresa IPv4 zapsaná v desítkové soustavě můţe vypadat následovně, např. 170.85.255.248. Jedná se tedy o čtyři desítková čísla v rozsahu 0 255. Z uvedeného vyplývá, ţe takových variací adres IPv4 můţe být 2 32 = 4 294 967 296, coţ s nárůstem uţivatelů Internetu, ale hlavně zařízeních připojujících se do této celosvětové sítě, znamená nedostatek těchto adres. Tato situace nastala v únoru roku 2011, kdy autorita pro přidělování čísel na Internetu (Internet Assigned Numbers Authority, dále jen IANA), ohlásila rozdělení posledních adres svým pěti regionálním internetovým registrátorům (Regional Internet Registry, dále jen RIR) [2]. Z tohoto důvodu je nevyhnutelný přechod na novější adresy IPv6 protokolu IPv6, který bývá často označován jako protokol nové generace. Adresa IPv6 je 128 bitové číslo oddělené dvojtečkami po jednotlivých bajtech (celkem tedy 16 bajtů) 5 Seznam nejstarších doménových jmen je k nahlédnutí na adrese http://en.wikipedia.org/wiki/list_of_the_oldest_currently_registered_internet_domain_names. 6 Soukromá, resp. uzavřená síť určená pro určitou skupinu uţivatelů, např. zaměstnance, studenty apod. 7 Šestnáctková soustava vyuţívá čísla 0 9 a písmena A F, která reprezentují čísla 10 15. 8 1 bajt (anglicky byte) = 8 bitů, 1 bit je základní jednotkou informace nabývající hodnoty 0 nebo 1. 9

[3, s. 207]. Zápis bývá realizován pomocí šestnáctkové soustavy, ale můţe být vyjádřen i desítkovými číslicemi tak, jak je tomu standardně u protokolu IPv4, coţ je vhodné vyuţít v prostředí pouţívající zároveň protokolů IPv4 a IPv6 [3, s. 225]. Adresa IPv6 zapsaná v šestnáctkové soustavě můţe tedy vypadat následovně 2001:0DB8:0000:2F3B:02AA:00FF:FE28:9C5A. Díky tomu je počet variací těchto adres 2 128 a vyčerpání adres u IPv6 je tak hudba daleké budoucnosti. Zapamatovat si větší mnoţství adres IPv4 nebo libovolnou adresu IPv6 je pro uţivatele Internetu naprosto nemoţné. Pro usnadnění uţivatelské navigace v síťové komunikaci nám slouţí systém DNS. Ten byl zaveden v roce 1984 [4] a jeho fungování lze přirovnat k telefonnímu seznamu [5]. Uţivatel si daleko lépe pamatuje jména, resp. názvy a slovní spojení neţ samotné adresy IP, ale komunikace mezi zařízeními (uzly sítě) probíhá skrze adresy IP. Systém DNS k jednotlivé číselné adrese IP přiřazuje ţádné nebo jedno doménové jméno a tím usnadňuje uţivatelům orientaci na Internetu. Je moţné a v některých případech dokonce ţádoucí, aby bylo k jedné adrese IP uloţeno více doménových jmen jedná se o tzv. doménový alias [6], ale ţe by bylo k jednomu doménovému jménu přiřazeno více adres IP, je nemoţné. Zjednodušeně to funguje tak, ţe se v síti nachází tzv. server DNS, který obsahuje celosvětově distribuovanou databázi DNS. Jednotlivé záznamy jsou tzv. DNS věty (Resources Records, dále jen RR) a jsou umístěny na jmenných serverech, které vyřizují dotazy na překlad adresy IP na doménové jméno a opačně [3, s. 256]. Nyní je jiţ moţné definovat pojem doménového jména. Podle Mezinárodní organizace duševního vlastnictví (World Intellectual Property Organization, dále jen WIPO) je doménové jméno uţivatelsky přívětivou formou internetových adres, které jsou běţně vyuţívány k nalezení webových stránek [7]. Slovenský zákon č. 22/2004 Z. z., o elektronickém obchodě v 2 písm. d) vymezuje doménu jako symbolickou adresu v elektronické komunikační síti [8]. Definici doménového jména taktéţ nalezneme ve federálním zákoně 15 U.S.C. Commerce and Trade, kde se v kapitole 22 Trademarks, podkapitole III General Provision a v 1127 doménovým jménem rozumí alfanumerické označení, které je registrováno příslušným registračním orgánem jako součást elektronické adresy na Internetu [9]. Naopak vymezení pojmu doménového jména v mezinárodním a vnitrostátním právu převážně chybí. [1, s. 56] 10

2.1 Struktura doménového jména Pro doménová jména byla zvolena hierarchie v podobě stromové struktury, coţ vede ke značnému ulehčení práce s doménami, obzvláště v jejich mnoţství. Doménové jméno čteme zprava doleva. Jako první je uvedena tzv. kořenová doména, anglicky root domain, coţ je nepojmenovaná doména nejvyšší instance označována tečkou na konci doménového jména, která se běţně neuvádí, ale je součástí systému DNS [10]. Následuje doména nejvyšší úrovně (TLD), která můţe být dvou typů, a to víceznakovou generickou doménou nejvyššího řádu (gtld) nebo dvojznakovou národní doménou nejvyššího řádu (country-code Top-Level Domain, dále jen cctld). Dva znaky u cctlds jsou totoţné s identifikací země podle normy ISO-3166 [11]. gtlds se dále dělí na sponzorované a nesponzorované 9. Po TLD je uvedena doména druhého řádu (Second Level Domain, dále jen SLD), za níţ mohou následovat domény třetího, čtvrtého, pátého a dalšího řádu, které jiţ ţádnými speciální názvy nedisponují [12]. Obr. 1: Příklad doménového stromu Např.: doménové jméno www.fi.muni.cz se skládá z: -. kořenová doména; - cz doména nejvyššího řádu (TLD); - muni doména druhého řádu (SLD); - fi doména třetího řádu; - www zkratka pro sluţbu World Wide Web. 9 Více v kapitole 4.2 Členění TLDs. 11

Jak jiţ bylo zmíněno v předchozí kapitole, informace o doménových jménech jsou uloţeny na serverech DNS, tzv. jmenných serverech. Vzhledem k aktuálnímu počtu doménových jmen v šesti nejpopulárnějších gtlds je to 145 216 605 doménových jmen 10 [13] je nemoţné, aby bylo tolik záznamů uloţeno na jednom jmenném serveru. K usnadnění situace nám slouţí ona stromová struktura. Kaţdé zařízení připojené do sítě pouţívá pro překlad jmen nastavený jmenný server. Uţivatel zadá doménové jméno do svého internetového prohlíţeče (např. www.google.com), ten kontaktuje lokální jmenný server s poţadavkem, jaká adresa IP přísluší tomuto doménovému jménu. Pokud tuto informaci lokální jmenný server zná, předá uţivateli adresu IP, která odpovídá doménovému jménu. V opačném případě kontaktuje jeden ze třinácti kořenových serverů [14], které slouţí kořenové zóně. Ten tuto informaci taky nemá, ale ví, které servery patří pod TLD.com. Lokální jmenný server se tak jednoho z těchto serverů zeptá. Ten odpověď nezná, ale má informace o všech subdoménách.com, a tak zašle lokálnímu jmennému serveru informaci, který další jmenný server obsahuje doménu google.com. Ten obsahuje informace o všech subdoménách google.com, www.google.com zná a lokálnímu jmennému serveru vrátí adresu IP (v našem případě 173.194.44.82), pomocí níţ se jiţ spojí s www serverem na této adrese a uţivateli zobrazí webovou stránku [5]. Doménové jméno je řetězec znaků sloţený z několika částí, resp. domén, které jsou odděleny tečkami. Kaţdá doména můţe být dlouhá maximálně 63 znaků v kódování American Standard Code for Information Interchange (dále jen ASCII) [15, s. 8] a délka doménového jména nesmí přesáhnout 255 znaků, resp. 256 znaků, včetně nepouţívané tečky pro kořenovou doménu. Doménové jméno můţe obsahovat znaky pouze A Z (nerozlišuje se velikost písmen), číslice 0 9, - a nesmí začínat nebo končit -. Omezení 63 znaků neplatí pro všechny TLDs, obzvláště u cctlds si kaţdý správce můţe určit délku doménové jména, pouţité znaky, stejně jako jejich minimální počet. Např. v cctld.cz nesmí obsahovat doménové jméno dva znaky - za sebou [12, s. 5]. max. 63 znaků max. 63 znaků www.domena-tretiho-radu.domena-druheho-radu-sld.cz. celkem 256 znaků Obr. 2: Příklad omezení doménového jména 10 Údaj ke dni 14. května 2013. 12

Tato omezení vycházejí z Request For Comments (dále jen RFC) 11, coţ jsou normy číslovány průběţně od jedničky, kterých je dnes více jak 5 000 tisíc, ale mnoho z nich je jiţ zastaralých. Ty aktuální specifikují síťový protokol TCP/IP a tím vlastně celou síť Internet [3, s. 15]. Výše uvedené podmínky na sloţení doménového jména neplatí u tzv. mezinárodních doménových jmen (Internationalized Domain Name, dále jen IDN). Tento systém umoţňuje uţivateli pouţívat diakritiku a různé znaky národních abeced. Systém DNS umí pracovat pouze se znaky v kódování ASCII, proto musí být všechny ne-ascii znaky do tohoto kódování převedeny, resp. do kódování kompatibilního, tj. ASCII Compatible Encoding (dále jen ACE). Tento převod je řešen v klientském programu mimo systém DNS pomocí metody Punycode a Nameprep [16]. Tím je omezena jiţ dříve zmíněná podmínka na maximální počet 63 znaků, protoţe např. doménové jméno www.česko.cz se po převodu zvětší na www.xn--esko-fua.cz. Výhodou IDN je jistě zpřístupnění Internetu a doménových jmen v mateřském jazyce jednotlivých zemí, nevýhodu ale spatřuji nejen u uţivatelů vyuţívající latinské písmo v nemoţnosti vyhledávat doménová jména např. v azbuce, protoţe se tyto znaky na standardních klávesnicích jednoduše nevyskytují, ale i jako velkou moţnost pro tzv. typo-squattery 12. Na první pohled není mezi doménovými jmény www.seznam.cz a www.seznam.cz ţádný rozdíl, ale pokud je první doménové jméno zaregistrováno s písmenem e napsaným v azbuce a ne latince, bude návštěvník této adresy s největší pravděpodobností zaveden na úplně jiné stránky, neţ před kliknutím na odkaz očekával. Pokud bychom místo stránek s vyhledávačem uvaţovali např. stránky nějaké bankovní instituce, kde by útočník vytvořil stránky s velice podobným vzhledem poţadované banky, zmate tím návštěvníka stránek a můţe tak velice snadno získat jeho přístupové údaje např. k internetovému bankovnictví nebo jiné citlivé údaje [17]. V současnosti se jedná o poměrně veliké mnoţství TLDs, které je moţné si zaregistrovat v rámci IDN [18]. V České republice je na zavedení systému IDN vše technicky připraveno, přesto se jeho zavedení neplánuje, a to z důvodu několikaletého průzkumu, ve kterém je komunita uţivatelů v České republice k zavedení IDN spíše 11 Normy jsou volně dostupné na adrese http://www.rfc-editor.org/. 12 Více v kapitole 3.2.2 Typosquatting. 13

skeptická a o tento systém nejeví zájem [17]. V cctld.cz tak pouze existuje testovací doménové jméno www.háčkyčárky.cz. 2.2 Funkce doménového jména Doménové jméno můţeme vymezit z několika hledisek, resp. funkcí. Základní funkcí je funkce technická, která byla popsána v předchozí kapitole. Ta spočívá v převodu adresy IP na řetězec znaků, resp. na doménové jméno a naopak. Z ní je lehce odvoditelná i další, uţivatelská funkce, která umoţňuje uţivateli vhodnější a lepší identifikaci zapojeného uzlu do sítě Internet a to díky pouţití řetězce znaků jakoţto doménového jména neţ adresy IP. Další funkce doménového jména je funkce identifikační. Uţivatel by si jiţ ze samotného pohledu na doménové jméno mohl odvodit, jaký obsah se bude na webové stránce nacházet, popř. v jakém jazyce bude napsaná. Bohuţel tato skutečnost nemusí být a často není ve většině případů pravdivá, protoţe TLD dávají subjektům vstupujícím do prostoru sítě internet doposud pouze povšechnou a nepřesnou informaci o kvalitě informačního obsahu přístupného pod určitým doménovým jménem. I když tedy příkladně národní doména.cz přítomná v doménovém jméně www prezentace může navodit dojem, že příslušnou prezentaci provozuje subjekt českého původu (nebo, že je příslušná prezentace alespoň v češtině), neexistuje v praxi normativní záruka toho, že tomu tak skutečně je. [19] Typickým příkladem je TLD.tv. Ač by si uţivatel na první pohled mohl myslet, ţe se jedná o gtld určenou pro televizní společnosti, opak je pravdou. TLD.tv je totiţ cctld státu Tuvalu, přesto je vyuţívána některými televizními společnostmi ke své prezentaci. Dalšími příklady je cctld.as, patřící pod stát Americká Samoa, která můţe mylně navodit dojem, ţe se pod doménovým jménem s touto cctld na konci budou nacházet stránky nějaké akciové společnosti nebo Mauricijská cctld.mu, která především po návštěvě doménového jména www.lemur.mu, na kterém se nacházejí webové stránky studentského portálu Masarykovy univerzity, můţe návštěvníka uvést v omyl, ţe se jedná o TLD Brněnské univerzity. Toto selhání identifikační funkce doménového jména můţeme téţ nazvat jako zdruhovění některých cctld [1, s. 160]. Dalšími funkcemi doménového jména je funkce vyhledávací, která při volbě nekomplikovaného doménového jména usnadní jeho zapamatování a snazší vyhledání poţadované webové stránky, neţ volba jiných doménových jmen, dále pak propagační, 14

slouţící k propagaci doménového jména především formou webové stránky a v neposlední řadě funkce s ní spojené, tj. informační a soutěţní [20, s. 13]. 2.3 Právní povaha doménového jména podle práva ČR Právní povaha doménového jména není v českém právním řádu nijak zakotvena, a tak je cílem této kapitoly shrnout poznatky právní vědy, jak je na doménové jméno z pohledu práva ČR nahlíţeno. Absence tohoto pojmu a jeho ustanovení neznamená, ţe na doménová jména nemůţeme aplikovat vnitrostátní právo ČR. Všeobecně se však ustálil názor, ţe se v případě doménového jména jedná o sled znaků, jednoznačně identifikující jedno konkrétní místo v síti. [21] Budeme-li se snaţit aplikovat vnitrostátní právo, zjistíme, ţe vzhledem k registraci doménového jména, která se děje prostřednictvím smlouvy o registraci doménového jména, se jedná o oblast civilního práva, konkrétně o oblast občanskoprávní. V platné vnitrostátní české úpravě bychom pouţili 118 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen ObčZ), ve kterém se hovoří o předmětu občanskoprávních vztahů jako o věci, a pokud to jejich povaha připouští, práva nebo jiné majetkové hodnoty. [22] V případě věci je v 119 odst. 1 ObčZ dělena na movitou a nemovitou, přičemţ nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem [22]. Tudíţ se nabízí označit doménové jméno jako movitou věc, čemuţ napovídají i mylně pouţívané termíny širokou veřejností, ale i informačními kanály, jakými jsou vlastník doménového jména, prodej doménového jména, resp. domény atp. O vlastnictví se ale nejedná, protoţe doménová jména (ani domény) za současného právního stavu nemohou být předmětem vlastnického práva, neboť to nejsou věci v právním smyslu. [20, s. 44] Autor práce, stejně jako současná právní věda, povaţuje doménové jméno za výkon relativního práva, konkrétně právní vztah závazkové povahy mezi dvěma stranami uzavřený na základě smlouvy o registraci doménového jména. Doménová jména jsou spravována soukromými subjekty, konkrétně správci domén 13, kteří za určitých podmínek nabízí prostřednictvím svých registrátorů doménové jméno jako sluţbu a je pouze na uţivateli, zda na tyto podmínky přistoupí a doménové jméno si zaregistruje [23, s. 14]. 13 Ve své práci se budu drţet terminologie správce domény. Jedná se totiţ o ustálenější pojem, i kdyţ by byl moţná správnější překlad provozovatel rejstříku z anglického Registry Operator. 15

Jiné analýzy uvaţují o doménovém jménu jako o jiných majetkových hodnotách ve smyslu 118 odst. 1 ObčZ nebo se přiklánějí označit ho za nehmotný statek [24]. Ač je cctld.cz jednou z nejrychleji rostoucích národních domén v rámci Evropské unie a 19. listopadu 2012 byl 1 000 000 zaregistrovaných doménových jmen v této doméně [25], tak desetitisíce drţitelů těchto doménových jmen nemají stále v právní teorii jednoznačně vymezené postavení. 16

3 Registrace doménového jména v cctld.cz Tato kapitola si neklade za cíl podrobnou analýzu všech právních aspektů, které vyplývají z registrace doménového jména, avšak nelze je alespoň v mé práci nezmínit. Registrace doménového jména je zaloţena na dvou principech. Tím prvním je princip jedinečnosti, který spočívá v tom, ţe doménové jméno můţe mít pouze jednoho drţitele. Druhý princip, princip priority zajistí, ţe doménové jméno získá ten, kdo si ho první zaregistruje 14. V případě registrace doménového jména si ho uţivatel registruje u správce TLD prostřednictvím určeného komerčního registrátora. V cctld.cz je jejím správcem a sponzorem zájmové sdruţení právnických osob CZ.NIC a onen registrátor uzavírá s CZ.NIC smlouvu o spolupráci při registraci domén 15, podle níţ se registrátor stává subjektem, který je oprávněný přistupovat definovaným způsobem k Centrálnímu registru a zadávat požadavky změn záznamů vedených v Centrálním registru. [12, s. 1] Pro uzavření této smlouvy musí být potencionální registrátor právnickou osobou, která: - má sídlo v některém členském státě EU; - nebo sídlí ve státě, tvořícím Evropský hospodářský prostor; - nebo v členském státě Evropského sdružení volného obchodu. [26] Registrátorem můţe být i subjekt, který nesplňuje výše uvedené podmínky sídla, stane-li se akreditovaným registrátorem ICANN na základě uzavření dohody o pověření registračního poskytovatele (Registrar Accreditation Agreements) právě s ICANN 16. Posledním krokem je samotná registrace doménového jména u registrátora uzavřením smlouvy o registraci doménového jména, ze které se registrátor zavazuje zaregistrovat dané doménové jméno u správce domény a udrţovat ho. Onu registraci můţeme chápat jako zápis doménového jména do databáze DNS, čímţ vzniká právo k doménovému jménu. Drţitel doménového jména se naopak zavazuje za toto zaplatit zpravidla ročním poplatkem, uţívat ho v dobré víře způsobem, který neporušuje právní předpisy ani práva třetích osob [23, s. 18] a má právo na změnu registrátora. Pro 14 Kdo dřív přijde, ten dřív mele (z anglického First Come, First Served). 15 Podrobný postup jak se stát registrátorem, včetně úplného znění povinných dokumentů, je dostupný na https://www.nic.cz/page/309/jak-se-stat-registratorem-/. 16 Seznam akreditovaných registrátorů je dostupný na http://www.icann.org/registrar-reports/accreditedlist.html. 17

uzavřením smlouvy s registrátorem však drţitel doménového jména musí souhlasit a dodrţovat podmínky a pravidla stanovené správcem domény, přestoţe s ním ţádnou smlouvu přímo neuzavřel. Z nich mimo jiné pramení povinnost správce domény toto doménové jméno udrţovat 17 [12]. Z uvedeného vyplývá, ţe v předchozí kapitole zmíněný právní vztah závazkové povahy se v tomto systému vyskytuje hned několikrát. V neposlední řadě nelze opominout ani tzv. rejstříkové dohody 18 mezi správci domény a vrcholnou autoritou ICANN, ze které plyne společný závazek rozvíjet a podporovat stabilitu a funkčnost systému DNS. Pro správce domény je z ní závazné udrţovat jmenný prostor pro danou TLD, komptabilitu a propojení s Internetem a aktualizaci dané zóny. Ze strany ICANN jsou klíčovými funkcemi koordinace IP a přidělování DNS, koordinace rozvoje kořenového systému DNS a koordinace vytváření odpovídajících pravidel. V případě této dohody mezi ICANN a CZ.NIC z roku 2006 je stanoven roční příspěvek 11 500 USD na činnost ICANN a pro moţné spory mezi sdruţením CZ.NIC a ICANN je určen rozhodčí soud o třech rozhodcích při mezinárodní obchodní komoře v Paříţi (International Chamber of Commerce, dále jen ICC) [27]. 3.1 Zánik práva k doménovému jménu Zánik práva k doménovému jménu můţe nastat hned několika způsoby. Nejčastějším je zánik práva k doménovému jménu uplynutím doby. Právo k doménovému jménu je časově omezeno podle délky smlouvy uzavřené mezi drţitelem doménového jména a registrátorem. Toto období je v rozmezí jednoho aţ deseti let a existuje zde moţnost jeho prodlouţení. Pokud ovšem nebude registrace prodlouţena přede dnem exspirace, vstupuje doménové jméno do tzv. ochranné lhůty, během níţ si ho můţe opět zaregistrovat pouze jeho drţitel. Ta je stanovena kaţdým správcem jinak. U cctld.cz je tato lhůta 60 denní a v případě neprodlouţení registrace doménového jména v této lhůtě zaniká právo k doménovému jménu [12, s. 3]. Další moţností zániku práva k doménovému jménu je zrušení doménového jména jak ze strany drţitele doménové jména, tak i ze strany správce domény prostřednictvím registrátora nebo převodem doménového jména na jiný subjekt. V úvahu připadá také 17 Úplné znění pravidel registrace doménových jmen v cctld.cz je dostupné na https://www.nic.cz/files/nic/doc/pravidla_registrace_cz_dsdng_20121201.pdf. 18 Více v kapitole 3.3 Pravidla řešení sporů o doménová jména. 18

zánik práva k doménovému jménu na nařízení soudu nebo jiného orgánu, jehož rozhodnutí se držitel doménového jména zavázal podřídit. Práva k doménovým jménům jsou obvykle převoditelná i na právní nástupce a dědice držitele v případě jeho zániku či smrti. [23, s. 26] Ve všech případech převodu doménového jména je však nutné dodrţet způsobilost nabyvatele k registraci doménového jména v dané doméně. Např. doménové jméno v cctld.sk můţe nabýt pouze fyzická osoba, která je občanem Slovenské republiky nebo podnikatelem ve smyslu 2 ods. 2 Obchodného zákonníka, resp. právnická osoba se sídlem na území Slovenské republiky [28]. Taktéţ nemůţe být převedeno doménové jméno v cctld.eu na obyvatele státu mimo EU. 3.2 Zneužívání registrace doménových jmen Ze dvou základních principů registrace doménových jmen, tj. principu jedinečnosti a principu priority, které jsou shodné napříč registracemi ve všech TLD, bohuţel vznikl obrovský prostor pro různé praktiky doménových spekulací a tím pádem zneuţívání registrace doménových jmen, pro tzv. nekalé jednání. Je tím vlastně vytvořena veřejná soutěţ o nejlepší či nejatraktivnější doménová jména, která získá nejrychleji jednající uţivatel. Různé metody tohoto zneuţívání jsou přiblíţeny v následujících podkapitolách. 3.2.1 Cybersquatting Jedná se o základní a nejčastější formu zneuţívání doménových jmen v prostředí Internetu. Název je odvozen ze squattingu, tedy činností, při níţ jsou obsazovány a obývány prázdné budovy tzv. squattery. Cybersquatting se od této činnosti moc neliší, jediný rozdíl je v tom, ţe jsou obsazována doménová jména a vše se děje v kyberprostoru [29, s. 317]. Osoba, resp. cybersquatter, si zaregistruje doménové jméno shodné nebo zaměnitelné se stávající ochrannou známkou, názvem výrobku nebo obchodní firmou s úmyslem dalšího prodeje za nadsazené ceny nebo jiným profitem ve zlé víře [30]. Kromě výše uvedeného je velice populární i tzv. předběţný či plánovaný cybersquatting [31]. Cybersquatter sleduje aktuální dění a podle toho na tuto situaci reaguje. V minulosti se tak stalo, ţe si např. české úřady nepohlídaly české předsednictví v Radě Evropské unie v roce 2009, čehoţ vyuţil cybersquatter a doménové jméno www.eu2009.cz si zaregistroval dřív [32]. Podobných případů můţe 19

nastat celá řada, obzvláště při vyhlašování věhlasných akcích, jakými jsou např. pořadatelství olympijských her, mistrovství světa atd. nebo i volba důleţitých představitelů, kdy si cybersquatter zaregistruje doménová jména všech moţných kandidátů, a tak můţe v budoucnu doménové jméno určitého významu dosáhnout. Velice aktuální je případ doménového jména www.sberbank.cz, kde se nachází webová prezentace společnosti zabývající se sběrem baněk, kterou si nárokuje ruská bankovní společnost Sberbank. Současný majitel doménového jména dokonce zapsal společnost Sběr baňk, s. r. o. do obchodního rejstříku. Učinil tak ale v době, kdy jiţ bylo jasné, ţe pod ruskou společnost budou přecházet české pobočky. Bude tedy zajímavé sledovat, jak případný rozhodčí či soudní řízení dopadne [33]. Cybersquatting lze označit za druh kriminality, který je svou podstatou a vskutku celosvětovými důsledky vysoce společensky nebezpečný. [29, s. 317] Podle rozhodnutí Městského soudu v Praze, který následně potvrdil i Vrchní soud v Praze, lze spekulativní registraci doménového jména bránící jiné osobě ve vyuţívání tohoto jména pro svou prezentaci označit za nekalosoutěţní jednání v rozporu s generální klauzulí nekalé soutěţe a za parazitování na pověsti (viz f 44, odst. 1 a násl. obchodního zákoníku) [34]. O váţnosti situace svědčí i zaloţení Koalice proti zneuţití názvů domén v roce 2007 (The Coalition Against Domain Name Abuse, dále jen CADNA), která si klade za cíl sníţení výskytu cybersquattingu v prostředí kyberprostoru [35]. 3.2.2 Typosquatting Jedná se o důmyslnější formu cyberquattingu, někdy téţ označovanou jako URL hijacking, která je postavena na překlepech při psaní doménového jména. Typosquatter si zaregistruje taková doménová jména, která jsou na první pohled dosti podobná známému doménovému jménu anebo jen nějakému označení či názvu. Moţnosti jsou u této metody téměř nevyčerpatelné. Lze totiţ vyuţít různých uţivatelských překlepů při psaní doménového jména a to třeba vypuštěním, změnou pořadí, přidáním některých znaků anebo odstraněním tečky u doménového jména, popř. lze vyuţít chybného nastavení anglické klávesnice namísto české. Pro představu se můţe jednat o tato doménová jména: - www.gooogle.com místo www.google.com; - www.wikiepdia.org místo www.wikipedia.org; 20

- www.zahoo.com, resp. www.yoynam.sk místo www.yahoo.com, resp. www.zoznam.sk; - www.youube.com nebo wwwyoutube.com místo www.youtube.com atp. Typosquatting je problémem hlavně u velkých společností či organizací, na jejichţ doménovém jméně se parazitovat vyplatí. Squatter zde opět může těžit z více hledisek. Jednak se může pokusit nabídnout sporné doménové jméno k prodeji, pak dále může pouhou blokací působit oprávněnému subjektu určitou majetkovou újmu, ale může také paraziticky využívat danou doménu pro profit např. z reklam a své vlastní činnosti, kterou bude pod takovým doménovým jménem provozovat. [36, s. 10] 3.2.3 Domain Grabbing Další formou cybersquattingu je domain grabbing, který spočívá v hromadné registraci shodných či zaměnitelných doménových jmen, následnou blokací tohoto jména a nabídkou někomu, kdo má o doménové jméno oprávněný zájem. Doménové jméno můţe v tomto případě obsahovat označení nějakého osoby, podnikatele, ochranné známky či známého produktu [31]. První moţností je po zaregistrování tohoto doménového jména jej nabídnout k odkupu jiné osobě, která na něj můţe mít větší právo neţ aktuálně registrovaný nebo dalšímu squatterovi. Samozřejmě, ţe se nabízená cena nerovná ceně registračního poplatku za doménové jméno a je zde jasná vidina vysokého zisku pro squattera. Druhou variantou je doménové jméno pouze zaregistrovat, neumístit na webový server ţádnou webovou stránku či jinou prezentaci, tedy doménové jméno prostě jen blokovat. U obou způsobů je patrné nekalosoutěţní jednání, na kterém je patrná tzv. zabraňovací soutěţ, protoţe kdo si doménové jméno nechá registrovat pro sebe jen proto, aby návazně s majitelem jména vyjednával o spolupráci v oblasti internetu, jedná v rozporu s dobrými mravy a tím v rozporu s pravidly hospodářské soutěže. Rezervování doménového jména se zabraňovacím úmyslem je soutěžněprávně zavrženíhodné a je nutné se jej zdržet. [37] 3.2.4 Reverse Domain Name Hijacking Tato metoda cybersquattingu spočívá ve zneuţití pravidel ve zlé víře k tomu, aby byl původní drţitel registrovaného doménového jména o toto jméno připraven. Někdy bývá nazývána i jako metoda tzv. doménového únosu [31], jehoţ princip spočívá 21

v neoprávněných útocích konkurence nebo jiných subjektů na uţívání doménového jména i případnou soudní cestou. Tedy subjekt, kterému svědčí určité právo 19, se snaží na základě zneužití tohoto svého práva dosáhnout pomocí zahájení sporu toho, že druhý subjekt, kterému ovšem též svědčí určité právo, opravňující ho k registraci sporného doménového jména, bude tohoto doménového jména zbaven na základě rozhodnutí a sporné doménové jméno získá subjekt, jenž své právo zneužil. [36, s. 11] Typickým případem této praktiky je spor o doménové jméno www.kariera.cz, na němţ běţel inzertní server s nabídkami práce, který si nárokovala personální agentur Kariéra spol. s r.o., mající doménová jména www.karierasro.cz a www.kariera.eu. U soudu argumentovala nejen záměnou doménového jména, zápisem firmy do obchodního rejstříku, ale i drţitelstvím ochranných známek [38]. Výsledek sporu o běţné dlouhodobě pouţívané slovo bylo nakonec zamítnutí ţaloby ve všech bodech i následné zrušení předběţného opatření trvající po dobu sporu, tedy dva roky, které zakazoval doménové jméno pouţívat [39]. Z uvedeného vyplývá jasná snaha pomocí předběţného opatření poškodit a znemoţnit podnikání jiné osoby, coţ je ukázkový princip reverse domain name hijackingu. 3.2.5 Domain Tasting / Kiting Tyto dvě relativně nové metody cybersquattingu je moţné realizovat pouze v těch TLDs, ve kterých je moţnost vyuţití tzv. Add Grace Period (dále jen AGP) 20. Jedná se o dobu pěti dnů po registraci doménového jména, ve kterých je moţné doménové jméno vrátit a majitel dostane zpět registrační poplatek. Tato doba měla slouţit pouze pro případy, kdy si ţadatel omylem zakoupil nechtěné doménové jméno. Bohuţel tohoto způsobu začali zneuţívat doménoví spekulanti [40, s. 49]. První varianta, tj. domain tasting spočívá v tzv. ochutnávání 21 doménových jmen. Cybersquatter si zaregistruje několik (desítek) tisíc doménových jmen, na které umístí reklamy za účelem zisku a po dobu AGP sleduje, zda se mu doménové jméno vyplatí. Pokud ano, doménové jméno si ponechá, v opačném případě ho zruší v rámci této pětidenní testovací lhůty a dostane zpět registrační poplatek [35]. 19 Např. shodné či podobné jméno firmy nebo ochranné známky. 20 Jednou z nich je např. gtld.com. 21 Z anglického taste. 22

Domain kiting je zaloţen na podobném principu. Opět si spekulant zaregistruje obrovské mnoţství doménových jmen, ty před vypršením pětidenní lhůty v rámci ní zruší a obratem si stejná doménová jména zaregistruje znovu. Tudíţ nemá cybersquatter vůbec v úmyslu za doménové jméno zaplatit registrační poplatek [35]. Na tyto metody zneuţívání doménových jmen zareagoval i ICANN. U všech správců TLDs, které umoţňují AGP, byly zavedeny nové politiky. Tato omezení spočívají v nevrácení registračního poplatku těm drţitelům doménového jména, jejichţ počet zaregistrovaných doménových jmen přesáhl počet 10 % z celkového mnoţství jejich nových registrací provedených v daném měsíci, nebo jejich celkový počet přesáhl 50 doménových jmen. Rozhodujícím je, která hodnota je vyšší a zároveň, jestli nebyla udělena výjimka prostřednictvím správcem konkrétní TLD [41]. 3.3 Pravidla řešení sporů o doménová jména Řešení sporů o doménová jména, které jsou logickým vyústěním výše uvedených zneuţití registrace doménových jmen, rozhodně nejsou stěţejním tématem této bakalářské práce a jeho zpracování by značně přesáhlo její rozsah. Přesto povaţuji za vhodné zde uvést alespoň základní přehled řešení těchto sporů, které je odlišné v různých druzích TLDs. Ohledně cctlds jsou mezi vrcholnou autoritou ICANN a správci národních domén uzavírané dohody, zvané cctld Agreements. Ty mohou být formálnější, čtyřstránkové dohody tzv. Accountability Frameworks (dále jen AFs) týkající se i českého národního registrátora CZ.NIC pro cctld.cz nebo se jedná o dohody tvořené výměnou standardizované korespondence Exchange of Letters 22. Mezi skupinu dohod o cctlds patří také dohoda Registry Agreement o cctld.eu [1, s. 129]. Z těchto dohod ale nevyplývají ţádné povinnosti či doporučení na řešení sporů uvnitř cctlds, a tak je na kaţdém správci národní domény, aby případné spory řešil podle svých pravidel v rámci cctld nebo přijal pravidla jiná. V cctld.cz se spory mezi sdruţením CZ.NIC a drţitelem doménového jména řeší dle pravidel registrace doménových jmen v cctld, kdeţto u sporů mezi drţitelem doménového jména a třetí osobou se pouţije pravidel alternativního řešení sporů. U obou typů sporů lze za určitých podmínek vyuţít jak 22 Podrobnosti o těchto dohodách, včetně jejich konkrétního znění atd., je dostupné na http://www.icann.org/en/about/agreements/cctlds. 23

systému obecných soudů (zpravidla pro vydání předběţného opatření), tak Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR 23 [42]. Rozdílná situace panuje u gtlds, kde jsou uzavírány rejstříkové dohody mezi ICANN a spolupracujícími subjekty z celého světa, tedy správci domén. Jsou to dohody buď gtld Registry Agreement, nebo gtld Sponsorship Agreement. Oba dva druhy jsou dále měněny dodatky Amendments a obsahují řadu příloh Appendices. Jedním z rozdílů oproti dohodám u cctlds je i ten, ţe tyto rejstříkové dohody zajišťují aplikaci jednotných zásad pro řešení sporů týkajících se doménových jmen (The Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy, dále jen UDRP) 24. Implementace těchto pravidel do smlouvy uzavřené mezi drţitelem doménového jména s příslušným správcem domény zajistí, ţe případné spory se budou řídit právě podle UDRP, které je rozhodováno jednou ze čtyř akreditovaných institucí, tzv. poskytovatelem ADR (ADR Provider). Zkratkou ADR se rozumí alternativní řešení sporů, ve kterém poskytovatel ADR dodrţuje pravidla jednotných zásad pro řešení sporů týkajících se doménových jmen (Rules for The Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy, dále jen RUDPR) 25 a společně s vlastními doplňkovými pravidly (Supplemental Rules of the Provider) řeší skutečné či domnělé porušení UDRP [1, s. 207]. Poskytovatelé ADR jsou: - Asian Domain Name Dispute Resolution Centre (ADNDRC), nacházející se ve čtyřech městech v Asii; - National Arbitration Forum (NAF); - World Intellectual Property Organization Arbitration and Mediation Center (WIPO Center); - The Czech Arbitration Court Arbitration Center for Internet Disputes (Rozhodčí soud v Praze) [43]. V případě rozhodování podle pravidel UDPR je pro jejich aplikaci nutné splnit podmínky uvedené v článku 4, písmene a), podle nichţ můţe být doménové jméno 23 Více podrobností o řešení sporů v cctld.cz na http://www.nic.cz/page/314/pravidla-a-postupy/. 24 Aktuální znění UDRP pro všechny registrační poskytovatele, přijaté 26. 8. 1999 a s účinností od 24. 10. 1999 je dostupné na http://www.icann.org/en/help/dndr/udrp/policy. 25 Aktuální znění RUDRP pro všechny ADR poskytovatele, schválené ICANN 30. 10. 2009 je dostupné na http://www.icann.org/en/help/dndr/udrp/rules. 24

následně stávajícímu uţivateli odebráno, popř. převedeno na navrhovatele po prokázání, ţe doménové jméno: - je totoţné, nebo zaměnitelné s ochrannou známkou ţalobce, a - drţitel nemá k tomuto jménu ţádná práva ani oprávněný zájem doménové jméno uţívat, a zároveň - je registrováno a uţíváno ve zlé víře [44]. Samozřejmě, ţe i správci národních domén mohou do svých pravidel implementovat výše uvedené postupy pro řešení sporů a někteří tak i činí 26. V případě specifické cctld.eu působí jako správce European Registry for Internet Domain (dále jen EURid), který podporuje registrátory v jejich činnosti. K řešení sporů se pouţije mimosoudního řešení sporů ADR, jehoţ poskytovatelem byl jmenován Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky se sídlem v Praze (Rozhodčí soud v Praze) 27 [1, s. 168]. 26 Seznam správců národních domén, kteří přijali UDRP pro řešení sporů v rámci své cctld, je dostupný na http://www.wipo.int/amc/en/domains/rules/cctld/index.html. 27 Veškeré informace o řešení sporů v cctld.eu, včetně aktuálního znění ADR pravidel, jsou dostupné na http://www.adr.eu/. 25

4 Domény nejvyššího řádu (TLDs) V této, tj. aplikační části práce se zaměřím na téma domén nejvyššího řádu (dále jen TLDs). Následující kapitoly pojednají o organizaci ICANN a všech druzích TLDs. Více pozornosti budu věnovat generickým TLDs (dále jen gtlds), kde zmíním tři etapy jejich vývoje, na které naváţi hlavním tématem této části práce. Tím je zpracování problematiky tzv. nových gtlds, a to včetně jejich historie, vývoje a procesu registrace. 4.1 Vznik a funkce ICANN Od roku 1972, tedy ještě v době sítě ARPANET (předchůdce Internetu), se o přidělování jmen, čísel a adres počítačů, včetně kontroly systému DNS starala autorita pro přidělování čísel na Internetu (Internet Assigned Numbers Authority, dále jen IANA) spolu se střediskem informační sítě (Network Internet Center, dále jen NIC), který byl spravován korporací (Network Solutions Inc., dále jen NSI), přičemţ IANA čísla přidělovala a NSI je zveřejňovala. Posléze bylo zaloţeno informační středisko internetové sítě (Internet Network Information Center, dále jen InterNIC) americkou Národní vědeckou nadací (National Science Foundation, dále jen NSF). To mělo za cíl společně s dalšími společnostmi, včetně NSI, zajistit a provozovat server, který by uveřejňoval informace o DNS a seznam rezervovaných a přidělených sluţeb [1, s. 109]. V roce 1997 si vláda USA stanovila cíl iniciovaný administrativou Billa Clintona, a to privatizaci Internetu [45]. Dne 30. 1. 1998 následovalo vydání návrhu na zlepšení technické správy internetových jmen a adres (A Proposal to Improve Technical Management of Internet Names and Addresses) Národní telekomunikační a informační správou (National Telecommunications and Information Administration, dále jen NTIA). Samotný návrh byl 20. 2. 1998 uveřejněn pod názvem Green Paper ve federální sbírce (Federal Register) 28 k jednoměsíční veřejné diskuzi, během níţ obdrţela NTIA řadu podnětů, komentářů atp. Obsahem návrhu byla privatizace Internetu a systému DNS, včetně jeho zefektivněn a mimo jiné i vytvoření nové korporace, která by správu DNS zastřešovala. V červnu 1998 NTIA uveřejnila zpřesňující verzi představ státní 28 Návrh je dostupný na http://www.ntia.doc.gov/federal-register-notice/1998/improvement-technicalmanagement-internet-names-and-addresses-proposed-. 26

sféry USA o dalším vývoji systému DNS, tzv. White Paper pod názvem Statement of Policy on the Management of Internet Names and Address 29 [1, s. 114]. Následně bylo 18. 9. 1998 vytvořeno a 30. 9. 1998 zaloţeno neziskové soukromoprávní internetové sdruţení pro přidělování jmen a čísel na Internetu (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers, dále jen ICANN) se sídlem v Marina Del Rey v Kalifornii a pod kontrolu se mu dostal jak InterNIC, tak i IANA. Bylo zřízeno a řídí se podle kalifornského práva. Základními organizačními dokumenty ICANN jsou interní stanovy Bylaws 30 Incorporation 31 [1, s. 115]. a zakladatelský dokument Articles of Za celou dobu své existence ICANN uzavírá s ministerstvem obchodu USA (Department of Commerce, dále jen DoC) klíčové smlouvy, které vymezují vztahy mezi ICANN a administrativou USA, která je reprezentována DoC. První dokument podepsaný oběma stranami dne 25. 11. 1998 se jmenoval Memorandum of Understanding (dále jen MoU), který byl následně šestkrát prodluţován, resp. aktualizován pomocí dodatků na určité období. Sedmou změnou původního MoU se stal dodatek Joint Project Agreement (dále jen JPA), který byl jiţ nazýván dohodou. Po jeho vypršení dne 30. 9. 2009 se od 1. 10. 2009 stal novým druhem vztahu s vládou dokument s názvem potvrzení závazků (Affirmation of Commitments, dále jen AoC), uzavřený na dobu neurčitou, který s ní navazuje volnější vztah, neţ bylo obvyklé u předchozích dohod a taktéţ zmiňuje aktuální problémy, jako jsou např. nové gtlds a IDN a potvrzuje povinnosti funkce obou smluvních stran 32 [1, s. 116 118]. Těmi funkcemi, které jsou ICANNu přiděleny, je globální správa: - doménových jmen nejvyšší úrovně (TLD); - adres IP, včetně přechodu IPv4 na IPv6; - parametrů protokolů a čísel portů. Dále ICANN zajišťuje stabilitu a jednotnost globálního Internetu. Jedním z jeho hlavních úkolů je zavedení a podporování hospodářské soutěţe v registraci doménových 29 Návrh je dostupný na http://www.ntia.doc.gov/federal-register-notice/1998/statement-policy-management-internet-names-andaddresses. 30 Úplné znění je dostupné na http://www.icann.org/en/about/governance/bylaws. 31 Úplné znění je dostupné na http://www.icann.org/en/about/governance/articles. 32 Úplné znění všech dohod je dostupné na http://www.icann.org/en/about/agreements. 27

jmen, zajištění bezpečnosti a stability nejen kořenového systému DNS. Mimo to uzavírá se správci domén a registrátory zformalizované smluvní instrumenty, ve kterých odkazuje na klíčové interní dokumenty. Rozhodně nejzásadnějším instrumentem je přijetí dvou dokumentů pro řešení případných sporů, a to jednotných zásad pro řešení sporů týkajících se doménových jmen (The Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy, dále jen UDRP), společně s pravidly jednotných zásad pro řešení sporů týkajících se doménových jmen (Rules for The Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy, dále jen RUDPR), určené pro všechny poskytovatele ADR (ADR Provider) 33 [1, s. 124 125]. ICANN je tedy sdruţení, které má prostřednictvím multi-stakeholder modelu 34 reprezentovat celosvětovou internetovou komunitu a v souladu s jejími zájmy koordinovat řadu aspektů Internetu, včetně centrální koordinace internetového identifikačního systému. Přinejmenším takto se ICANN stylizuje a proklamuje o sobě. [1, s. 121] V neposlední řadě je to také transparentnost, která spočívá mimo jiné i ve zveřejňování čistě interních dokumentů tohoto sdruţení. Tato kapitola nemá za cíl rozebrat organizační strukturu sdruţení ICANN, ale vzhledem k části práce o nových gtld zde musím zmínit vládní poradní výbor (Governmental Advisory Committee, dále jen GAC), který je důleţitou součástí struktury ICANN. Organizačně patří mezi externí poradní výbory a je zaměřen na všeobecnou agendu. Skládá se ze zástupců vlád, jehoţ klíčovou rolí je posuzování a poskytování poradenství představenstvu ICANN v její činnosti ve vztahu k obavám vlád. Zejména v oblastech, kde můţe existovat interakce mezi politikami ICANN, různými zákony a mezinárodními smlouvami, nebo tam, kde ovlivňují veřejnou politiku [46]. 4.2 Členění TLDs TLDs jsou v dnešní době členěny na následující skupiny: - country-code Top-Level Domains (cctlds) dvouznakové národní TLDs, které jsou přiděleny správcům národních domén v jednotlivých zemích či státech [47]; 33 Více v kapitole 3.3 Pravidla řešení sporů o doménová jména. 34 Obrázek, který znázorňuje organizační strukturu sdruţení ICANN podle multi-stakeholder modelu, je dostupný na http://www.icann.org/en/groups/chart. 28

- generic Top-Level Domains (gtlds) generické tři a víceznakové TLDs, které reprezentují různé skupiny ve společnosti a dále se dělí na: o sponsored Top-Level Domains (stlds) tyto sponzorované TLDs jsou zaloţeny na návrzích soukromých agentur či organizací, tzv. sponzorů, kteří následně danou stld spravují, ovlivňují a tím reprezentují dotčenou komunitu [47]; o unsponsored Top-Level Domains (utlds) tyto nesponzorované TLDs se řídí přímo pravidly ICANN a vnímáme je ve správě globální internetové komunity [47]; o new generic Top-Level Domains (new gtlds) nové generické TLDs, o kterých podrobně pojednává poslední kapitola této práce; - infrastructure Top-Level Domain (itld) infrastrukturální TLD, kterou reprezentuje pouze jediná TLD.arpa pouţívaná interně pro internetové protokoly a spravuje je jí IANA ve spolupráci se sponzorujícím Internet Architecture Board (dále jen IAB) [48]. Kromě výše uvedeného dělení můţeme u těchto typů rozeznávat tzv. restricted a unrestricted TLDs, tedy omezené a neomezené TLDs, resp. účelově určené. Toto označení spočívá v různých podmínkách, za kterých je moţné získat doménové jméno v dané TLD např. TLD.musem si můţe zaregistrovat pouze subjekt mající něco společného s muzejnictvím a naopak TLD.com je otevřená komukoliv. 4.2.1 První etapa zavádění gtlds Nejstarších gtlds je sedm a všechny jsou trojznakové. V říjnu 1984 byly zřízeny gtlds.com,.edu,.gov,.mil a.org. Ty za několik měsíců následovala TLD.net a v listopadu 1988 TLD.int. Pět z těchto gtlds bylo ze začátku určeno pro specifické zaměření na mezinárodní úrovni (.com,.edu,.int,.net,.org) a zbylé dvě umoţňovaly registraci pouze na území USA (.gov,.mil). Postupem času však toto omezení upadlo a TLD.com, TLD.net a TLD.org jsou relativně otevřené pro jakékoliv zaměření [1, s. 139]. Koncovka TLD.com je odvozena z anglického commercial (obchodní). Jedná se o nejznámější, otevřenou a nesponzorovanou gtld určenou pro obchod a podnikání [49]. Správcem je společnost VeriSign Global Registry Services [50]. 29

První tři písmena z anglického education (vzdělání) tvoří TLD.edu, která je sponzorovaná gtld určená pro vzdělávací organizace [51] a jejím sponzorem je neziskové sdruţení Educause [52]. Koncovka TDL.int je odvozena z anglického intergovernmental (mezivládní). Tato sponzorovaná gtld určená pro mezinárodní databáze a organizace zřízené mezinárodními úmluvami [53] je sponzorována organizací IANA [54]. Koncovka TLD.net je vyvozena z anglického network (síť). Tato nesponzorovaná gtld byla původně zamýšlena pro organizace zapojené do síťových technologií, jako jsou např. poskytovatelé internetových sluţeb, kteří by vyuţívali tuto gtld pro počítače, uzly, síťová zařízení atp., ale tato omezení nebyla nikdy prosazena. TLD.net je tak volně dostupná k registraci bez omezení a bývá často vyuţívána za alternativu k TLD.com [55]. Správcem je společnost VeriSign Global Registry Services [56]. Koncovka TLD.org je odvozena z anglického organization (organizace). Jedná se o nesponzorovanou gtld, původně určenou pro neziskové organizace, které nesplňovaly podmínky registrace do jiných TLDs. Nyní je však otevřená pro kohokoliv [57]. Spravuje ji nezisková organizace Public Interest Registry [58]. Sponzorovaná gtld vyhrazená pro vládní organizace v USA je TLD.gov [59], jeţ vychází z anglického government (vláda). Sponzorem je nezávislá agentura vlády USA General Services Administration [60]. Koncovka TLD.mil je zkratkou z anglického military (vojenský). Sponzorovaná gtld slouţí vojenským organizacím v USA [1, s. 140] a sponzorem je síťové informační centrum Ministerstva obrany USA DoD Network Information Center [61]. Po zavedení a desetiletém fungování těchto sedmi gtlds bylo diskutováno o zavedení dalších sedmi gtlds, jako.arts,.firm,.info,.nom,.rec,.store a.web, které se nakonec vzhledem k zamítnutí vládou USA nekonalo, avšak nikoliv na dlouhou dobu [1, s. 141]. 4.2.2 Druhá etapa zavádění gtlds Zaloţení organizace ICANN a její přístup k projednání, zveřejnění kritérií a následnému posouzení návrhů dalších gtlds vyústil dne 16. 11. 2000 v Marina del Rey ve schválení zřízení dalších sedmi gtlds z výběrového procesu několika ţadatelů 30

a jejich návrhů různých gtlds 35. Jednalo se o gtlds.aero,.biz,.coop,.info,.museum,.name a.pro [62]. Aktivace a zprovoznění těchto gtlds neproběhlo současně, ale byly postupně zaktivovány během let 2001 2002 [47]. Jediná TLD.pro byla zprovozněna a dostupná pro registraci aţ v roce 2004, tj. v době třetí etapy zavádění gtlds [63]. Koncovka TLD.aero je odvozena z anglického aeronautics (aeronautika). Jedná se o sponzorovanou gtld určenou pro letecký průmysl [64], jejímţ sponzorem je společnost zřízená leteckými společnostmi Societe Internationale de Telecommunications Aeronautique (SITA INC USA) [65]. První tři písmena z fonetického přepisu první slabiky anglického business [ˈbɪznɪs] (obchod) tvoří TLD.biz. Tato nesponzorovaná gtld je určená pro obchod a podnikání, avšak jedním z hlavních důvodů jejího vytvoření bylo dát jakousi alternativu podnikatelům, kteří nestihli registraci doménového jména v rámci TLD.com [1, s. 142]. Správcem je korporace NeuStar, Inc. [66]. Koncovka TLD.coop je vyvozena z anglického cooperative (kooperativní, druţstevní) a prezentuje se jako sponzorovaná gtld vyhrazená pro druţstva, plně vlastněné dceřiné společnosti a další organizace, jeţ existují k jejich podporování [67]. Sponzorem je společnost DotCooperation LLC, která je plně ve vlastnictví národní asociace obchodních druţstev National Cooperative Business Association (NCBA) [68]. TLD.info je nesponzorovaná otevřená gtld určená k poskytování informací, jeţ se po zavedení stala nejpopulárnější gtld z druhé etapy zavádění gtlds [69]. Koncovka je odvozena z anglické information (informace) a správcem je společnost Afilias Limited [70]. TLD.museum tvoří anglické museum (muzeum). Jedná se o sponzorovanou gtld určenou pro muzea, muzejní asociace a další subjekty spojené s muzejnictvím [71]. Sponzorem je organizace Museum Domain Management Association (MuseDoma) [72]. TLD.name představuje anglické name (jméno). Tato nesponzorovaná gtld je účelově určená pro tvorbu osobních stránek jednotlivců, kteří se chtějí prezentovat pod 35 Seznam ţadatelů a jejich návrhy na gtlds jsou dostupné na http://archive.icann.org/en/tlds/tldapplications-lodged-02oct00.htm. 31

svými osobními jmény, přezdívkami atp. [73]. Správcem je společnost VeriSign Global Registry Services [74]. Koncovka TLD.pro vychází z anglického professional (profesionál, odborník) a jako nesponzorovaná gtld je určená pro osoby a subjekty poskytující odborné sluţby, jako jsou lékaři, inţenýři, právníci, atp. [63]. Správcem je společnost Registry Services Corporation dba RegistryPro [75]. 4.2.3 Třetí etapa zavádění gtlds V letech 2003 2004 proběhla třetí etapa zavádění gtlds. Z celkem deseti navrhovaných gtlds (z toho dvě ţádosti byly na TLD.tel) ICANN následně schválil a v dalších letech zprovoznil šest nových sponzorovaných gtlds.asia,.cat,.jobs,.mobi,.tel a.travel [47]. TLD.asia tvoří anglické asia (Asie). Jedná se sponzorovanou gtld určenou společnostem, jednotlivcům a organizacím z oblasti Asie a Pacifiku [76], jejímţ sponzorem je organizace DotAsia Organisation Ltd. [77]. Koncovka TLD.cat je odvozena z anglického catalan (katalánština). Tato sponzorovaná gtld je určená pro Katalánsko, katalánskou kulturu a jazyk [78]. Sponzorem je nadace Fundació puntcat [79]. TLD.jobs představuje anglické jobs (práce). Jedná se o sponzorovanou gtld určenou pro podnikání, zejména pro oblast personalistiky, resp. stránky spojené se zaměstnáním [80]. Sponzorem je společnost Employ Media LLC [81]. Koncovka TLD.mobi je odvozena z anglického mobile (mobilní) a jako sponzorovaná gtld je určená pro uţivatele, dodavatele atp. mobilních zařízení a sluţeb [82]. Sponzorem je společnost Afilias Technologies Limited dba dotmobi [83]. První tři písmena z anglického telephone (telefon) tvoří TLD.tel, coţ je sponzorovaná gtld, jejíţ rozdíl oproti TLD.mobi spočívá v tom, ţe je určená na kontakty neţ na mobilní zařízení [1, s. 144]. Sponzorem je společnost Telnic Ltd. [84]. TLD.travel tvoří anglické travel (cestování). Jedná se o sponzorovanou gtld určenou pro letecké společnosti, cestovní kanceláře, provozovatele turistických center, resp. je určená pro turismus [85]. Sponzorem je společnost Tralliance Registry Management Company, LLC [86]. 32

Mezi navrhovanými gtlds ve třetí etapě zavádění gtlds byly mimo výše uvedených i gtlds.post a.xxx [87]. Avšak oba tyto návrhy na jejich zavedení byly organizací ICANN odmítnuty aţ do vyřešení některých problematických otázek. U TLD.post byla dohoda o zavedení uzavřena 11. 12. 2009 a aţ za tři roky, tj. v srpnu 2012 byla umoţněna registrace prvního doménového jména v rámci této gtld [88]. TLD.post přestavuje anglické post (pošta). Jedná se o sponzorovanou gtld určenou pro celosvětovou poštovní komunitu a průmysl [89]. Sponzorem je specializovaná agentura Spojených států Universal Postal Union [90]. TLD.xxx je zvláště kontroverzní gtld, a tak byly všechny otázky a důsledky zavedení u této gtld dlouze diskutovány. Přes několikeré zamítnutí ţádostí byla nakonec po cca sedmi letech schválena v březnu 2011 a registrace doménových jmen do této gtld byla spuštěna v září téhoţ roku [91]. TLD.xxx je sponzorovaná gtld určená pro pornografický průmysl [92], jejíţ sponzorem je společnost ICM Registry LLC [93]. 33

5 Nové gtlds Internet a gtlds tak, jak je známe, úspěšně fungovaly a fungují jiţ čtvrtstoletí, avšak v letech 2011 2012 přichází ICANN s revoluční událostí, kterou je moţnost zavedení new gtlds (dále jen nových gtlds) téměř kýmkoliv. To, jak samotný projekt vznikal, kdo si můţe novou gtld zaregistrovat, jaké je potřeba splnit poţadavky nebo jak ţádost o novou gtld probíhá, bude rozebráno v následujících podkapitolách. 5.1 Koncepce ICANN Všechny tři etapy zavádění gtlds byly provázeny diskuzemi o tom, proč z navrhovaných domén byly zprovozněny pouze některé a jiné byly zamítnuty, resp. k některým návrhům se ani nepodávalo vyjádření, tudíţ jejich zřizování nebylo vţdy zcela transparentní a ICANN se tak stával předmětem ostré kritiky. Ve třetí etapě zavádění gtlds kontroverzní a několikrát zamítnutá TLD.xxx byla poslední kapkou a bylo jen otázkou času, neţ bude schválen projekt new gtlds (dále jen nových gtlds). Hlavními propagátory, kteří volali po zavedení nových gtlds, byla velká města, jako Berlín, Paříţ a New York, která chtěla gtlds končící svým názvem, resp. zkratkou (.berlin,.paris a.nyc) [94]. ICANN, jakoţto sdruţení zaloţené na multi-stakeholder modelu, ze kterého vyplývá nutnost komunikace s internetovou komunitou, včetně zjišťování jejich zájmů a potřeb, vyslyšel tato volání a přišel s pravidly vzniku nových gtlds. Ta nepojednávají o přidání pouze několika gtlds tak, jak tomu bylo v předchozích třech etapách vývoje gtlds, ale přináší moţnost vytvoření prakticky neomezeného počtu gtlds s různými názvy. 5.2 Vývoj a historie nových gtlds Prvním předpokladem pro vznik nových gtlds byl vládní dokument USA, tzv. White Paper 36, který navrhoval přesun správy Internetu soukromé neziskové korporaci, která by mimo jiné reagovala na růst hospodářské soutěţe odpovídajícím vytvářením dalších gtlds. Tou korporací se následně stalo nově vzniklé sdruţení ICANN, které zohlednilo zprávu WIPO vytvořením podpůrné organizace doménových jmen (Domain Name Supporting Organization, dále jen DNSO). Zpráva ze dne 30. 4. 36 Více v kapitole 4.1 Vznik a funkce ICANN. 34

1999 37, která byla vypracována na ţádost vlády USA, především v páté části shrnuje, ţe potencionální zavádění nových gtlds není v rozporu s právy k duševnímu vlastnictví, pokud bude probíhat pomalu, bude kontrolováno a vezme v potaz např. problematiku proslulých jmen. DNSO dbala těchto doporučení a připravila jak několik průběţných zpráv 38, tak i výsledná doporučení [1, s. 147]. V roce 2003 vznikla podpůrná organizace generických jmen (Generic Names Supporting Organization, dále jen GNSO), která nahradila původní DNSO. Tato organizace, která je hlavním orgánem tvořící politiky generických domén nejvyšší úrovně a podporující globální účast v technické správě Internetu, pracovala od prosince 2005 do září 2007 na procesu vývoje politik ohledně zavedení nových gtlds. Tento dvouletý proces zahrnoval mimo jiné detailní a zdlouhavé konzultace s mnoha subjekty globální internetové komunity, včetně vlád, občanských společností, společnostmi z oblasti obchodu, duševního vlastnictví a technologií. Ohled byl brán i na průběhy předchozích etap zavádění gtlds a výsledkem této činnosti bylo vytvoření souboru zásad a doporučení, které by měly být v programu nových gtlds obsaţeny. V červnu 2008 na setkání ICANN v Paříţi představenstvo ICANN schválilo doporučení GNSO pro zavedení nových gtlds. Následovalo uveřejnění první verze Průvodce pro přihlašovatele o nové gtld (New gtld Applicant Guidebook, dále jen AGB) v říjnu 2008 [95], který dokumentuje přijetí politiky GNSO sdruţením ICANN a zároveň je komplexním průvodcem pro ţadatele, včetně poţadavků a průběhu procesu schvalování. Tato příručka následně prošla několika iteracemi v podobě dalších návrhů a je výsledkem několikaletého zavádění doporučení ze strany GNSO a zpětné vazby od všech zúčastněných stran ICANN komunity. Kaţdá její verze byla publikována k veřejné diskuzi 39 a více jak tisíc připomínek bylo prostudováno a posouzeno [96]. Vše vyvrcholilo 20. 6. 2011 na mezinárodní konferenci v Singapuru, kde bylo schváleno rozšíření doménového prostoru o nové gtlds [97]. Program nových gtlds si klade za cíl posílení hospodářské soutěţe a poskytnutí většího výběru domén pro spotřebitele. Registrace nových gtlds ţadatelům umoţňuje zvolit nové gtld jako 37 Úplné znění této zprávy je k dostupné na http://archive.icann.org/en/wipo/wipo-report.htm. 38 Úplné znění průběţných zpráv je dostupné na http://archive.icann.org/en/dnso/new-gtlds-01apr00.htm. 39 Úplné znění verzí AGB je dostupné na http://newgtlds.icann.org/en/about/historical-documentation. 35

mezinárodní doménové jméno (IDN), které umoţňuje uţivateli pouţívat diakritiku a různé znaky národních abeced 40 [96]. 5.3 Registrace nové gtld Zásadní informace pro ţadatele a následně úspěšné přihlašovatele nové gtld jsou obsaţeny v jiţ zmíněném AGB. Jedná se o 338 stránkovou publikaci 41, která obsahuje otevřená a transparentní pravidla popisující průběh procesu, rozebírá jeho jednotlivé aspekty, podmínky i etapy. Celý proces ţádosti o novou gtld se dělí několik etap, resp. fází, které popíši v následujících podkapitolách [98]. Ač je ze strany ICANN v úmyslu po tomto procesu, tedy historicky prvním kole ţádostí o nové gtlds pokračovat v dalších kolech podle stejných pravidel, nebudu v následujících kapitolách pojednávat o zaručeném postupu jak získat novou gtld, ale spíše se zaměřím na průběh prvního kola, protoţe se tento program neustále za běhu vyvíjí a další kola se tak mohou od prvního odlišovat. 5.3.1 Podání žádosti O novou gtld si mohla zaţádat jakákoliv zavedená soukromá nebo veřejná společnost, organizace nebo instituce v dobrém postavení. Další nutností úspěšného ţadatele je splnění zveřejněných provozních a technických kritérií v zájmu zachování stability Internetu a interoperability [98, s. 95]. Ţadatel se mohl ucházet o následující druhy gtlds, kde u některých z nich byly uvedeny speciální pravidla, resp. dodatečné poţadavky. U komunitní TLD je předpokladem provozování ve prospěch jasně dané komunity. Ţádost musí obsahovat jednu nebo více zavedených institucí zastupujících komunitu, pro kterou je doména určena. Zájemce o doménu musí být připraven doloţit své postavení jako zástupce instituce, kterou uvedl v ţádosti, tzn., ţe ho daná komunita podporuje. V případě sporu a podání ţádosti o dvě TLDs se stejným jménem, z nichţ jedna bude označena jako komunitní, komunitní TLD dostává přednost [98, s. 28 29]. Geografická TLD vychází z geografických názvů definovaných především ve standardech ISO 3166-1, 3166-2 a v seznamech OSN. Názvy zemí nemohou být 40 Více v kapitole 2.1 Struktura doménového jména. 41 Úplné znění poslední verze New gtld Applicant Guidebook ze dne 4. června 2012 je dostupné na http://newgtlds.icann.org/en/applicants/agb/guidebook-full-04jun12-en.pdf. 36

registrovány jako TLD a regionální, sub regionální jména a hlavní města vyţadují schválení příslušné instituce, resp. institucí (u ostatních měst je souhlas vyţadován za určitých okolností) [98, s. 67 73]. TLD ve formátu IDN můţe obsahovat znaky národních abeced. AGB u tohoto druhu ţádosti uvádí speciální technické a administrativní poţadavky, které musí ţadatel splnit a ţádost musí být v souladu s IDNA protokolem a IDN implementačními směrnicemi [98, s. 34 39]. Samozřejmostí je moţnost kombinace těchto druhů nových gtlds, např. geografická IDN TLD. Čtvrtým typem nových gtlds můţe být tedy vše ostatní, co nespadá do výše uvedených kategorií. Jedná se tedy o jakékoliv spojení řetězce znaků, pro která neplatí ţádná speciální kritéria. Významným datem programu nových gtlds byl 12. leden 2012, od kterého bylo moţné prostřednictvím webové aplikace TLD Application System (dále jen systém TAS) 42 podávat ţádosti o nové gtlds. Proces podání ţádosti (Application Submission) o novou gtld obsahuje řadu kroků, které trvají určitý čas (online registrace ţadatelů, podání ţádosti, zaplacení poplatku, přiloţení potřebných dokumentů atd.) a vedou k přeloţení ţádosti do procesu hodnocení. Z tohoto důvodu bylo stanoveno další rozhodující datum, konkrétně 29. březen 2012, do kterého bylo umoţněno se potencionálním ţadatelům v systému TAS registrovat. Po tomto termínu jiţ nebylo moţné vytvoření nového uţivatele a podávání jeho ţádostí [98, s. 39 41]. Kaţdý takto zaregistrovaný uţivatel mohl podat 0 50 ţádostí o novou gtld [99, s. 25]. Za kaţdou takto provedenou ţádost bylo potřeba zaplatit tzv. poplatek za slot, který byl ve výši 5 000 USD. Po jeho uhrazení, následné kontrole uţivatele mimo jiné o trestní bezúhonnosti 43 a potvrzení přijaté částky ze strany ICANN ţadatel doplnil ţádost o další potřebné údaje a poslal zbývajících 180 000 USD. Celková částka, resp. hodnotící poplatek za ţádost o jednu novou gtld, byla tedy 185 000 USD [98, s. 44]. Zde povaţuji za vhodné alespoň zmínit, ţe ICANN provozuje dobrovolný program na podporu ţadatelů, který jim poskytuje podporu jak ve finanční, tak i v nefinanční oblasti [100] a rovněţ, ţe je ţadateli umoţněno kdykoliv z programu 42 Bliţší informace o tomto systému, včetně průvodce podávání ţádosti o novou gtld, jsou dostupné na http://newgtlds.icann.org/en/applicants/tas. 43 O podrobnostech kontroly ţadatele pojednává ABG, konkrétně strany 24 26. 37

odstoupit, svoji ţádost stáhnout a poţadovat náhradu výdajů ve výši 0 80 % podle toho, v jaké fázi se jeho ţádost právě nachází [98, s. 44 45]. Sběr ţádostí měl trvat 90 dní, tj. měl být ukončen 12. dubna 2012. Avšak vzhledem k technickým potíţím se systémem TAS, především kvůli špatné ochraně uţivatelských dat a jeho následným odstavením, vydal ICANN během tohoto dne vyjádření, ţe prodluţuje sběr ţádostí do 20. dubna 2012 [101]. I přes několikerý slib rychlého vyřešení problému se systém TAS znovu otevřen aţ 21. května a sběr ţádostí byl ukončen 30. května 2012 [102]. Celý projekt tak nabral více jak měsíc a půl dlouhé zpoţdění. 5.3.2 Administrativní kontrola úplnosti, den odhalení 13. června 2012 ICANN v Londýně slavnostně oznámil na tzv. dnu odhalení (Reveal Day) počet všech ţádostí o nové gtld. Zájem předčil očekávání, celkový počet 1 930 ţádostí hovoří sám za sebe [103]. Do tohoto počtu nebyly zařazeny neúplné ţádosti, tj. ty, které neprošly fází administrativní kontrolou úplnosti (Administrative Completeness Check). V ní byly vyloučeny ţádosti, které byly obdrţeny po termínu, jejichţ formulář ţádosti byl nekompletní nebo u nich nebyl zaplacen hodnotící poplatek, resp. poplatek za slot. Rozdělení ţádostí podle geografických oblastí je uvedeno na následujícím grafu [104]. Graf 1: Počet ţádostí o nové gtlds s rozdělením podle geografických oblastí. Zdroj dat [104]. 5.3.3 Komentáře k žádostem, zpětná vazba Dnem zveřejnění ţádostí začalo 60 denní období na sběr komentářů k ţádostem (Application Comments). Takto se mohl vyjádřit kdokoliv k jakékoliv ţádosti. Na ţádost veřejnosti bylo toto období prodlouţeno do 26. září 2012, tedy celkem na 38