RNDr. Vítězslav Jiřík, Mgr. Petr Mikeš Organizace KHS Ostrava Název textu Návrh systému hodnocení zdravotních rizik na území Prahy BK8 - Zdravotní



Podobné dokumenty
PŘÍLOHA 1 IMISNÍ LIMITY PRO TĚŽKÉ KOVY

Výběr látek k hodnocení zdravotních rizik ovzduší. MUDr.H. Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha

INDIKATIVNÍ MĚŘENÍ MS HAVÍŘOV Vyhodnocení za rok 2011

!" snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní limity s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách,

Monitorování kvality ovzduší v České republice

SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A DOPRAVA. Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzita Pardubice, šk. r. 2OO3/4

Návrh směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Jana Ratajová Odbor ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle 5 odst. 6 a 30 odst. 4 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen zákon ):

CEMENTÁRNA ČÍŽKOVICE MODELOVÉ HODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí SUBSYSTÉM I ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY A RIZIKA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

Výsledky měření znečištění ovzduší na automatizované monitorovací stanici Jeseník za chladné období říjen březen 2014

Monitoring kvality ovzduší v souvislosti s požárem skládkového komplexu a.s. Celio Lokalita: Litvínov, Most

CEMENTÁRNA ČÍŽKOVICE MODELOVÉ HODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji

Novinky v legislativě

Znečištění ovzduší města Liberce

Zdravotní rizika expozic znečišťujícím látkám v ovzduší Ostravy O N D Ř E J M A C H A C Z K A

Subsystém I. Monitoring zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k venkovnímu a vnitřnímu ovzduší

ODBORNÁ ZPRÁVA Pro potřeby PLL a. s. Jeseník VÝSLEDKY MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA AUTOMATIZOVANÉ MONITOROVACÍ STANICI JESENÍK-LÁZNĚ V ROCE 2016

N Á V R H VYHLÁŠKA. ze dne.2017,

VÝSLEDKY MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

» I. Legislativa současná» II. Legislativa budoucí» III. Současné problémy

8. Závěr. VARIANTA 1: Výchozí stav v roce 2006, referenční stav

Příloha 1. Metody měření - Emise. Popis aparatury VAPS (E)

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji. Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Český hydrometeorologický ústav,

UPOVR_ID LAT_ID LATKA UK_JAK KTG_NAKL RISK_NAKL LAT_ODT KONC_Q355 RISK_VYP RISK_LATKA CD kadmium a jeho slouč. DA0045 0,32 0,016 P P

Monitoring těkavých organických látek

Obecné emisní limity pro vybrané znečišťující látky a jejich stanovené skupiny

Subsystém I. Monitoring zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k venkovnímu a vnitřnímu ovzduší

ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010

TEZE NOVELY ZÁKONA O OCHRANĚ OVZDUŠÍ nový přístup k ochraně ovzduší v České republice

METODICKÝ LIST: INDIKÁTOR A.5

Aktualizace krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje Příloha II. Příloha II

TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY

2 schůzka Fóra kvality vnitřního prostředí a seminář projektu InAirQ SZÚ, , 10:00 Znečištění ovzduší

AKTUALIZACE KRAJSKÉHO PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.5: Kvalita místního ovzduší v Praze Libuši v roce 2008

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007

Úvod do problematiky, sledování úrovně znečištění ovzduší, vyhodnocení plnění cílů v oblasti ochrany ovzduší RNDr. Leona Matoušková, Ph.D.

Měřící program Observatoře Košetice

VI. česko-slovenská konference Doprava, zdraví a životní prostředí Brno

Identifikace zdrojů znečištění ovzduší měření a postupy

Tab. 1 Přehled počtu lokalit podle vlastníka, kde se měří znečištění ovzduší v České republice, 2013

Informace o vyhodnocení výsledků imisního monitoringu v roce 2014

Další novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Mirka Hornychová Státní zdravotní ústav

Zpracovatel: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Mgr. B. Krejčí

INFORMACE O VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ IMISNÍHO MONITORINGU V ROCE 2017

145/2008 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY. ze dne 26. března 2008,

ZNEČISTĚNÍ OVZDUŠÍ VE SVITAVÁCH PLYNNÝMI ŠKODLIVINAMI A PRACHEM

STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE do roku 2020 ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ

Stav a výhled životního prostředí v ČR a EU

Chemie životního prostředí III Atmosféra (10) Těkavé organické látky (VOCs)

BZN. NO 2 (µg/m 3 ) PM 2,5. Pozaďové stanice ČR 6,9 15,6 13,5 0,7 0,52 0,08 3,30 0,40 0,67

Informace o vyhodnocení výsledků imisního monitoringu v roce 2016

Ovzduší. - přehled základní legislativy -

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.5: Kvalita místního ovzduší v Praze Libuši

Koncentrace formaldehydu ve vnitřním prostředí

MUDr. Růžena Kubínová Odbor hygieny životního prostředí

Ověření zdrojů benzenu v severovýchodní části města Ostrava

Hodnocení vlivů na zdraví HIA

ATELIÉR EKOLOGICKÝCH MODELŮ

EKO-SOP-001, část O (ČSN ISO 11465) EKO-SOP-001, část E (ČSN ISO ČSN EN )

Znečištění ovzduší a zdraví

č. 597/2006 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 12. prosince 2006 o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší

Tab. 1 Přehled počtu lokalit podle vlastníka, kde se měří znečištění ovzduší v České republice, 2011

Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší

POPIS ODBĚROVÉHO MÍSTA

PŘÍLOHA A IMISNÍ STUDIE PROGRAM ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PARDUBICKÉHO KRAJE DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ZHOTOVITEL:

nelegální sklad odpadů areál kozí farmy Příloha č.1 Situace širších vztahů srpen 2016 Pěnčín - nelegální sklad odpadů Sanace ekologické zátěže

Aktuality v problematice venkovního a vnitřního ovzduší

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 330/2012 Sb.

Informační systém kvality ovzduší v Kraji Vysočina

Informace o vyhodnocení výsledků imisního monitoringu v roce 2015

Zákon 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů

Blíž k lidem aneb vše v jednom. MUDr. Helena Kazmarová, RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D. Státní zdravotní ústav

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví

RNDr. Iva Hůnová, CSc. Organizace Český hydrometeorologický ústav Název textu Směrnice EU upravující kvalitu venkovního ovzduší Datum Březen 2001

B. Kotlík, H. Kazmarová SZÚ Praha

Nejistoty měření ukazatelů v oblasti hodnocení odpadů ve zkouškách způsobilosti pořádaných ASLAB v letech 2007 až 2010

Generální rozptylová studie Jihomoravského Kraje. Rozptylová studie pro posouzení stávajícího imisního zatížení na území Jihomoravského kraje

Laboratoř pitných vod Zkušební laboratoř č akreditovaná ČIA. Informativní výpis

Koncentrace vybraných polyaromatických uhlovodíků v půdách městských aglomerací (venkovní hrací plochy)

Tab. 1 Přehled počtu lokalit podle vlastníka, kde se měří znečištění ovzduší v České republice, 2012

Úplný rozbor pitné vody dle vyhlášky 252/2004 Sb. v platném znění

Program zkoušení způsobilosti pro škodliviny v ovzduší

Sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR

Historický vývoj znečišťování ovzduší na Ostravsku ve vztahu k současným problémům stavu znečištění ovzduší regionu

KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ MĚSTA BRANDÝS NAD LABEM STARÁ BOLESLAV. doplněk č.1.

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ATMOSFÉRICKÝ AEROSOL V OVZDUŠÍ ZDROJE

INDEXACE SPÁSA NEBO PROBLÉM

legislativa v oblasti

Případová studie (Karviná)

ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší

EKOME, spol. s r.o. Měření emisí a pracovního prostředí Tečovská 257, Zlín - Malenovice

Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší

Měření znečištění ovzduší na Lysé hoře a v Beskydech

Koncentrace vybraných polyaromatických uhlovodíků v půdách městských aglomerací (venkovní hrací plochy)

Transkript:

Autor RNDr. Vítězslav Jiřík, Mgr. Petr Mikeš Organizace KHS Ostrava Název textu Návrh systému hodnocení zdravotních rizik na území Prahy Blok BK8 - Zdravotní rizika Datum Prosinec 2001 Poznámka Text neprošel redakční ani jazykovou úpravou

Návrh systému hodnocení zdravotních rizik na území Prahy Doporučení WHO a Směrnice EU V kapitole "Návrh systému kritérií pro hodnocení zdravotních účinků" je popsán obecně přístup k účinnému hodnocení zdravotních rizik tak, aby závěry mohly být přímo použitelné pro rozhodovací proces řízení rizika. Přijetí popisovaných směrných hodnot (limitních hodnot a jednotek rizika, včetně přijatelné úrovně kancerogenního rizika) je klíčovým momentem pro konkrétní vyhodnocení zdravotních rizik pražské populace a vstupem do navazující oblasti, kde tyto výsledky by měly být rozhodujícím argumentem pro rozhodování zástupců města, zda je nutno v některých lokalitách vypracovat plán nebo programy nápravných opatření, popř.monitorovat úroveň znečištění ovzduší. Vždy je nutno o všech rozhodnutích informovat veřejnost. Jak již bylo řečeno směrné hodnoty zde uváděné vycházejí až na výjimky z publikací WHO, zvláště:! Směrnice pro kvalitu ovzduší v Evropě. WHO, Copenhagen 1987! Směrnice pro kvalitu ovzduší WHO, Geneva 1999 (neoficiální publikace)! Směrnice pro kvalitu ovzduší v Evropě, Copenhagen 2000 (poslední oficiální publikace) Obnovuje a reviduje publikaci z roku 1987. Stanuje kritéria pro výběr látek a jejich hodnocení z hlediska zdravotních rizik a ekosystémů. Je popisována tato řada nejdůležitějších látek: organické škodliviny-akrylonitril, benzen, butadien, CS2, 1,2-dichloretan, dichlormetan, formaldehyd, PAH, PCB, PCDD a PCDF, styren, tetrachlotethylen, toluen, trichlorethylen, vinylchlorid anorganické škodliviny-as, azbest, Cd, Cr, fluoridy, H2S, Pb, Mn, Hg, Ni, Pt, V, NO2, CO, O3, prašnost, SO2 Z poznatků WHO vycházejí rovněž směrnice EU o posuzování a řízení kvality ovzduší - nejdůležitější jsou:! Směrnice EU 1996/62/EC-rámcová direktiva Zabývá se základním přístupem posuzování znečištění ovzduší a jeho řízení. Obsahuje seznam znečišťujících látek, které je třeba brát v úvahu při posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší- t.j. SO 2, NO 2, PM10, TSP, Pb, O 3 a dalších znečišťujících látek u kterých se předpokládá významnost z hlediska zdravotního rizika, t.j. benzen, CO, PAU, Cd, As, Ni, Hg! Směrnice EU 92/72/EEC Zabývá se limitními hodnotami pro O 3! Směrnice EU 1999/30/EC Zabývá se limitními hodnotami pro SO 2, NO 2, NOx, PM10, Pb,! Směrnice EU 2000/69/EC Zabývá se limitními hodnotami pro benzen a CO 2

Tyto limitní hodnoty jsou odvozeny přímo z limitních hodnot doporučovaných WHO kromě benzenu a PM10. U benzenu jsou (podle WHO) hodnoceny převážně kancerogenní účinky, a proto ani žádná limitní hodnota nebyla navržena, nýbrž riziko je vyjádřeno pomocí jednotky kancerogenního rizika. Rovněž je tomu u prašnosti (frakce PM10), kde jsou pozorovány krátkodobé i dlouhodobé nepříznivé zdravotní účinky již u velmi nízkých koncentrací a proto nelze stanovit bezpečnou mez. V těchto případech, tedy pro benzen a PM10, jsou limitní hodnoty v direktivách EU konstruovány jako ještě přijatelné zdravotní riziko. Vzhledem k předpokládanému vstupu ČR do EU je nanejvýš potřebné, aby již nyní ČR směřovala i v této oblasti k respektování rozhodnutí Evropského parlamentu a tyto schválené limitní hodnoty pro proces řízení kvality ovzduší, potažmo ochranu zdraví, přijala. Pro ostatní znečišťující látky je vhodné vycházet ze stejné filozofie, přijmout doporučení WHO, popř. ve výjimečných případech doporučení USEPA. Všechny směrné hodnoty pro účely řízení ochrany ovzduší transformovat v tomto duchu na limitní hodnoty s jasnou definicí následného hodnocení a opatření. K tomu bude nutno pro kancerogenní látky přijmout referenční úroveň ještě přijatelného rizika pro pražskou populaci. Tento akt musí provést zástupci samosprávy a státní správy ve spolupráci. Použití limitních hodnot pro proces řízení rizik Všechna data o znečištění ovzduší v Praze, která jsou poskytována různými organizacemi, a to jako výsledky imisních měření nebo výsledky modelování emisních dat, je nutno přijímat pro proces hodnocení a řízení zdravotních rizik v kontextu odpovídajícím příslušným limitním hodnotám. Tím se myslí to, že není možno hodnotit data, která neodpovídají expozicím obyvatel. Např. hodnocení akutních účinků některé škodliviny není možno provádět z ročních průměrných hodnot a naopak hodnotit dlouhodobé zdravotní účinky není možno z dat pořízených jenom v krátkém období jednoho roku. Následující tabulka shrnuje všechny vybrané látky v tomto projektu a udává směrné hodnoty. škodlivina GVt(WHO) ug/m 3 Časový úsek pro GVt polétavý prach (zvláště navýšení denní frakce PM10) úmrtnosti NO 2 200 1-hodinová 40 roční ozón 120 8-hodinová oxid uhelnatý 10000 8-hodinová 30000 1-hodinová 60000 30-minutová 100000 15-minutová oxid siřičitý 50 roční Gvc (WHO) Jednotka rizika (ug/m -3 ) - 1 3 IARC IRIS US EPA Rfc ug/m 3 EPA region III 25.9.2001 RBC ug/m 3

acetaldehyd 125 denní 500 10- minutová 50 roční 1,5-9 x 10-7 2 B 0,81C 2000 denní formaldehyd 100 30-minutová 2A 0,14C benzen 6 x 10-6 1 0,22C toluen 260 týdenní 3 420N styren 260 týdenní 2B 1000N akrylonitril 2 x 10-5 2B 0,026C vinylchlorid 1 x 10-6 1 0,072C trichlorethen 4,3 x 10-7 2A 1C tetrachlorethen 250 roční 2A 3,1C 1,2- dichlorethan 700 denní 0,5-2,8 x 10-6 2B 0,069C benz(a)antracen 2A 0,0086C chrysen 3 0,86 C benzo(b)fluoranten 2B 0,0086 C benzo(k)fluoranten 2B 0,086 C benzo(a)pyren 8,7 x 10-2 2A 0,002C dibenz(a,h)antracen 2A 0,00086C indeno(1,2,3,c,d)pyren 2B 0,0086 C polychlorované bifenyly 2A 0,0031C polychlorované dibenzodioxiny dibenzofurany denní 1 a 2,3,7,8-tetrachlordibenzo-pdioxin 4 0,000000042C arsen 1,5 x 10-3 1 0,051N kadmium 0,005 roční 1 0,00099C chrom IV 4 x 10-2 1 0,00015 C mangan 0,15 roční 0,052N nikl 3,8 x 10-4 1 73 N olovo 0,5 roční 2B rtuť 1 roční 3 0,3 0,31N metan etan propan n-butan iso-butan n-pentan iso-pentan cyklopentan n-hexan 200 210N suma iso-alkany C6 suma cykloalkany C6 suma n-alkany C7-C10 suma iso-alkany C7-C10 suma n- + iso-alkany >C10 eten 3

propen acetylen 1,3-butadien 2A 0,0035C suma buteny isopren 2B suma penteny suma hexeny suma xyleny (o-, m-, p-) 3 7300N etylbenzen 2B 1000 1100N suma trimetylbenzeny C9 400N 1),150N 2), 6,2N 3) suma aromáty >C10 etanol akrolein 3 0,02 0,021N suma aldehydy C4 benzaldehyd Data nedostupná 370N benzo(ghi)perylen 3 fenantren fluoranten 3 Data nedostupná 150N antracen 3 Data nedostupná 1100N naftalen 3 3,3N pyren 110N dichlormetan 3000 denní 450 týdenní 2B 3,8C chlormetan 3 90 1,8 C chloroform 2B 0,077C tetrachlormetan 2B 0,12C 1) kumen, 2) n-propylbenzen 3) trimetylbenzen - směrná hodnota není stanovena (standardní hodnoty ve volném ovzduší jsou od 0,003 do 3 ng/m 3 ) - směrná hodnota není stanovena. Nad hodnotu 0,3pg/m 3 TEF je předpoklad přítomnosti místního zdroje, který musí být identifikován a kontrolován (standardní hladina ve volném ovzduší je 0,1 pg/m 3 TEF se silnou variací) TEF - toxický ekvivalentní faktor Gvt - směrná hodnota (terminologie WHO) - limitní hodnota pro látky s nekarcinogenním účinkem Gvc - směrná hodnota (WHO) - jednotka kancerogenního rizika pro látky s karcinogenním účinkem RfC - referenční koncentrace (terminologie USEPA) - limitní hodnota pro nekancerogenní účinky RBC - risk based concentration (EPA) - koncentrace od které se diskutuje o zvýšeném riziku (pro ICR=10-6 ) ICR - individuální kancerogenní riziko (pravděpodobnost vzniku nového případu rakoviny) C - karcinogenní účinky N - nekarcinogenní účinky (Prázdná kolonka znamená, že směrná hodnota pro danou škodlivinu výše zmíněná instituce neudává) Látky pro něž jsou přijaty Směrnice EU V následujících tabulkách jsou uvedeny všechny limitní hodnoty přijaté zeměmi Evropské unie jako nástroj k řízení ochrany ovzduší. Pro další látky budou postupně přijímány další Směrnice. Doporučujeme přijmout všechny tyto hodnoty a do budoucna ty, které budou zveřejněny v dalších Směrnicích. Uvedené limitní hodnoty jsou interpretovány ve stručnosti takto: 5

Jestliže se škodlivina vyskytuje na obydleném území města po dobu zprůměrování v koncentraci vyšší než: 1. zvláštní imisní limit - nutno informovat, popř. varovat veřejnost (výstrahou) 2. limitní hodnota zvýšená o mez tolerance - neodkladně nutno přijmout opatření ke snížení znečištění ovzduší 3. limitní hodnota - nutno stanovit plán a realizace nápravných opatření tak, aby v ve stanovené době již nebyly tyto limitní hodnoty překračovány 4. horní stanovená mez - nutno sledovat časový vývoj hladin koncentrací těchto látek v ovzduší monitorováním (měřením), neboť v budoucnu by mohly být překračovány limitní hodnoty 5. dolní stanovená mez - nutno sledovat vývoj hladin koncentrací těchto látek v ovzduší modelováním emisních dat a ověřovat získané výsledky kampaňovitým monitoringem (verifikací) Pokud jsou koncentrace škodlivin trvale pod dolní stanovenou mezí je možno k hodnocení kvality ovzduší použít pouze namodelovaná data. Poznámka: Direktivy obsahují rovněž limitní hodnoty NOx a SO 2 pro ochranu vegetace a ekosystémů. Tyto hodnoty tedy nemají přímý vztah k ochraně zdraví lidí a tudíž zdravotním rizikům. Tabulka č 2.: Limitní hodnoty pro NO x a jejich povolené překročení pro kalendářní rok. Limitní hodnoty jsou uvedeny v jednotkách µg.m -3 a jsou stanoveny pro standardní podmínky (teplota 293 K, atmosférický tlak 101,3 kpa). direktiva 1999/30/EC Složka Předmět ochrany NO 2 lidské zdraví 1 hod. Doba průměrování NO 2 lidské zdraví 1 rok 40 NO x Limitní hodnota / zvláštní imisní limit 200 nejvýše 18 překročení (NO + NO 2 ) ekosystémy 1 rok 30 - zvláštní imisní NO 2 limit Termín pro dosažení limitní hodnoty Mez tolerance 50 % při nabytí platnosti, aby bylo dosaženo 0 % v r. 2010 1.1.2010 50 % při nabytí platnosti, aby bylo dosaženo 0 % v r. 2010 1.1.2010 3 po sobě jdoucí hodiny 400 - - 1 rok po nabytí platnosti 6

Tabulka č.3: Limitní hodnoty pro prašný aerosol a olovo a jejich povolené překročení pro kalendářní rok. Limitní hodnoty jsou uvedeny v jednotkách µg.m -3 a jsou stanoveny pro standardní podmínky (teplota 293 K, atmosférický tlak 101,3 kpa) direktiva1999/30/ec Složka PM 10 Předmět ochrany stádium 1 lidské zdraví 24 hod. PM 10 stádium 2 lidské zdraví 24 hod. PM 10 stádium 1 lidské zdraví 1 rok 40 PM 10 stádium 2 lidské zdraví 1 rok 20 Limitní hodnota/ Doba zvláštní imisní průměrování limit Mez tolerance 50 nejvýše 35 překročení Termín pro dosažení limitní hodnoty 50 % při nabytí platnosti, aby bylo dosaženo 0 % v r. 2005 1.1.2005 50 nejvýše 7 překročení bude stanoveno později 1.1.2010 20 % při nabytí platnosti, aby bylo dosaženo 0 % v r. 2005 1.1.2005 50 % dne 1.1.2005, aby bylo dosaženo 0 % v r. 2010 1.1.2010 Olovo lidské zdraví 1 rok 0,5 100 % při nabytí platnosti, aby bylo dosaženo 0 % v r. 2005 (výjimka: 2010 v okolí prům.zdrojů) 1.1.2005 nebo 1.1.2010 v okolí průmyslových zdrojů Tabulka č 4 Limitní hodnoty navrhované EK pro oxid uhelnatý a benzen - direktiva 2000/69/EC Složka Předmět ochrany Doba průměrování Limitní hodnota Mez tolerance Termín pro dosažení limitní hodnoty Benzen CO lidské zdraví 1 rok 5 µg.m -3 100 % při nabytí platnosti, aby bylo dosaženo 0 % v r. 2010 1.1.2010 8 hod. lidské (klouzavý 10 mg.m - 50 % při nabytí platnosti, aby zdraví průměr) 3 bylo dosaženo 0 % v r. 2005 1.1.2005 Tabulka č 5 Limitní hodnoty a dlouhodobé cíle navrhované EK pro ozon dle 92/72/EEC Druh hodnoty Předmět ochrany Doba průměrování Limitní hodnota Dlouhodobý cíl lidské zdraví roční maximální 8hod klouzavý průměr 110 µg.m -3 Dlouhodobý cíl vegetace 1 hod 200 µg.m -3. Informace pro veřejnost 1 hod. 180 µg.m -3 7

Výstraha 1 hod. 360 µg.m -3 Tabulka č 6 Navrhované horní a dolní stanovené meze v procentech z limitní hodnot uvedených v tabulkách 2 až 4 podle 1999/30/EC a 2000/69/EC Složka Doba průměrování 1 hodinová 8 hodinová 24 hodinová roční Horní stanovená mez 70% * 80% NO 2 Dolní stanovená mez 50%* 65% Horní stanovená mez 60%** 70% PM 10 Dolní stanovená mez 40%** 50% Horní stanovená mez 70% Pb- olovo Dolní stanovená mez 50% Horní stanovená mez 70% benzen Dolní stanovená mez 40% Horní stanovená mez 70% oxid uhelnatý Dolní stanovená mez 50% *( nesmí být překročena více než 18 krát v roce) **( nesmí být překročena více než 7 krát v roce) Látky pro něž nejsou přijaty Směrnice EU Pro tyto látky doporučujeme přijmout stejná kritéria limitní hodnoty a jednotky rizika převzít ze směrných hodnot WHO (ve výjimečných případech z publikací EPA) s tím, že je nutno stanovit referenční (přijatelnou) míru kancerogenního rizika. Doporučujeme, aby byla přijata přibližně na stejné úrovni jako pro benzen, pro který již je přijata Direktiva. Jednotka kancerogenního rizika pro benzen publikovaná WHO (z roku 2000) je 6x10-6, limitní hodnota zvýšená o mez tolerance podle Směrnice EU je 10µg/m 3, limitní hodnota, která má být dosažena v roce 2010 je 5µg/m 3. Referenční hodnota individuálního kancerogenního rizika je tedy v rozmezí 3-6 x 10-5. Pro ostatní látky tedy doporučujeme přijmout hodnotu ICRref=5x10-5. Limitní hodnoty pro látky s kancerogenními účinky je pak možno jednoduše odvodit z hodnot jednotky rizika a ICR, přičemž je možno tyto limitní hodnoty zvýšit na časově omezenou mez tolerance. Mez tolerance by neměla být vyšší než dvojnásobek limitní hodnoty. Pro oblast nejistoty (stanovení horní a dolní stanovené meze) doporučujeme přijmout hodnoty rovněž podle vzoru Směrnic EU, a to ve výši 70% limitní hodnoty pro horní stanovenou mez a ve výši 40% limitní hodnoty pro dolní stanovenou mez. 8

Poznámka: Vysvětlení všech pojmů zde uváděných je v kapitole "Návrh systému kritérií pro hodnocení zdravotních účinků". Závěr Systém hodnocení zdravotních rizik pro město Prahu je navrhován v duchu Směrnic EU a doporučení WHO. K tomu doporučujeme přijmout:! výběr látek v předkládaných tabulkách, pro které jsou vydány Směrnice EU nebo doporučeny směrné hodnoty WHO! limitní koncentrace látek publikovaných ve Směrnicích EU a Směrnici pro kvalitu ovzduší v Evropě, WHO 2000! jednotky kancerogenního rizika publikovaných ve Směrnici pro kvalitu ovzduší v Evropě, WHO 2000! směrné hodnoty publikované ve Směrnici pro kvalitu ovzduší WHO, Geneva 1999 nebo v Risk- Based Concentration Table, US EPA, Pennsylvania USA, 2001 v případě, že ve výše uvedených publikacích nejsou uvedeny -tento bod je nad rámec požadavků zemí EU!! úroveň referenčního (přijatelného) rizika v hodnotě 5x10-5! úrovně horních a dolních stanovených mezí publikovaných ve Směrnicích EU! úrovně horních, resp.dolních stanovených mezí ve výši 70%, resp. 40% přijatých limitních hodnot pro škodliviny, pro něž nejsou Směrnice EU! úrovně mezí tolerance pro období maximálně do roku 2010 do výše maximálně dvojnásobku přijatých limitních hodnot 9