Základní umělecká škola Václava Kálika v Opavě SMĚRNICE K ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI Účinnost od : 1.5.2012 Schválil: Petr Bouček, ředitel školy Nahrazuje dokument: Směrnice k zajištění BOZP z listopadu 2010 Zpracoval: Bc. Michal Bilík, OZO č.osv. ROVS/23/508/2008
OBSAH ČÁST Str. I. Základní ustanovení...3 II. III. IV. Prevence rizik... 3 Kategorizace prací.....4 Povinnosti zaměstnanců... 5 V. Osobní ochranné pracovní prostředky......7 VI. VII. VIII. IX. Práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám....8 Hlášení a evidence úrazů... 8 Školení zaměstnanců o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci....10 Závěrečná ustanovení.... 10 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK BOZP bezpečnost a ochrana zdraví při práci OZO odborně způsobilá osoba OOPP osobní ochranné pracovní prostředky ZP zákoník práce NV nařízení vlády MZd ministerstvo zdravotnictví ZUŠ základní umělecká škola 2
ČÁST I Základní ustanovení V souladu se Zákonem č.262/2006 Sb., zákoníkem práce, zejména části pět, 101 až 108 a zákona 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, vydávám směrnici k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Všem vedoucím zaměstnancům ukládám, aby s touto směrnicí seznámili prokazatelným způsobem všechny zaměstnance a při své pracovní činnosti dbali, aby všichni zaměstnanci důsledně postupovali v souladu s jejím obsahem. Článek I Rozsah působnosti 1. Směrnice specifikuje úkoly související s bezpečností a ochranou zdraví při práci na všech pracovištích ZUŠ, je závazná pro všechny zaměstnance a všechny právnické i fyzické osoby vykonávající práci pro ZUŠ dle uzavřených smluv a dohod. 2. Odpovědnost vedoucích zaměstnanců v oblasti BOZP, jakož i systém předávání informací, uložení dokumentace a kontrolní činnost stanoví tato směrnice v následujících článcích. Článek II Význam bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 1. Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci a stálé zlepšování pracovních podmínek je rovnocennou a neoddělitelnou součástí plnění pracovních úkolů. 2. Za plnění úkolů zaměstnavatele v péči o BOZP odpovídají vedoucí zaměstnanci zaměstnavatele na všech stupních řízení. 3. Všichni zaměstnanci jsou povinni při své pracovní činnosti dodržovat pokyny a nařízení, které se dotýkají BOZP, stanovené právními a ostatními předpisy, v rozsahu daného pracovního zařazení. 4. Principy zajištění a řízení činnosti v oblasti péče o BOZP vycházejí především z jednotlivých ustanovení zákoníku práce. Zaměstnanec dále postupuje v souladu s dalšími právními a ostatními předpisy, vztahujícími se k různým pracovním činnostem, se kterými byl řádně seznámen. ČÁST II Prevence rizik Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. 1. Vyhledávání rizik, zjišťování jejich příčin a zdrojů a přijímání opatření k jejich odstranění nebo snížení je jedna ze základních povinností zaměstnavatele v oblasti BOZP, kterou je povinen zajistit odborně způsobilou osobou (OZO). 2. Tato činnost je v ZUŠ zajištěna dodavatelským způsobem OZO, která provádí kontrolní a poradenskou činnost, zpracovává a konzultuje ve spolupráci s vedoucími 3
zaměstnanci dokumentaci (směrnice, provozní řády, místní provozní předpisy, apod.) k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení v souladu s platnými právními a ostatními předpisy. 3. OZO podává informace o zjištěných závadách a nedostatcích na pracovištích a návrzích na jejich odstranění řediteli ZUŠ. 4. Všichni zaměstnanci jsou povinni spolupracovat s OZO v řešení otázek týkajících se BOZP. 5. OZO přísluší pravomoc zastavit práci nebo zařízení v případě zjištění bezprostředního ohrožení životů a zdraví osob. 6. Nelze-li rizika odstranit, je povinen zaměstnavatel rizika vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. 7. Vedoucí zaměstnanci jsou povinni vést záznamy o provedeném seznámení zaměstnance s návodem k obsluze všech strojů, zařízení a spotřebičů. 8. 1x ročně provést OZO ve spolupráci a odborovou organizací komplexní prověrku k zajištění BOZP o niž provést zápis s návrhem na odstranění případných nedostatků. Odborovou organizaci informovat o konání prověrky nejméně 5 dní před konáním prověrky a umožnit ji účast na konání prověrky. ČÁST III Kategorizace prací Zákon č.262/2006 Sb.,zákoník práce a zákon. č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v platném znění ukládá zaměstnavatelům zařadit svá pracoviště do kategorií dle výskytu rizik a škodlivých faktorů na pracovištích. Vyhláška MZd. č. 432/2003 Sb., stanovuje podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli stanoví způsob a limity škodlivých faktorů, dle kterých se pracoviště do kategorií zařadí. 1. Je-li nutné k zařazení do kategorie provést odborná měření (např. hluk, prach, vibrace), zajistí jej ZUŠ, prostřednictvím OZO u autorizované firmy. 2. Návrh kategorizace prací provádí OZO ve spolupráci s vedoucími zaměstnanci a lékařem poskytujícím závodní preventivní péči. 3. Výsledky zařazení prací budou, v případě zařazení do II a vyšší kategorie, předloženy orgánu státního odborného dozoru (Krajská hygienická stanice pracoviště v Opavě), která k tomuto podá závazná stanoviska. 4. Zaměstnanci budou informováni při nástupu do zaměstnání do které kategorie byla jejich práce zařazena. 5. V případě nově vzniklých pracovních činností nebo výskytu rizikových faktorů zajistí příslušný vedoucí zaměstnanec ve spolupráci s OZO zhodnocení vlivů rizikových faktorů, dle výše uvedené vyhlášky a v případě, že bude práce zařazena do kategorie II a vyšší, předloží se návrh Krajské hygienické stanici k vyjádření. 4
Vymezení jednotlivých kategorií : I. kategorie : Práce vykonávané za podmínek, při nichž není pravděpodobný nepříznivý vliv na zaměstnance. II. kategorie : Práce při nichž expozice nepřekračují hygienické limity, ale u nichž nelze vyloučit, že u vnímavých jedinců dojde k nepříznivým účinkům na zdraví. Dále se zde zařazují práce, na něž jsou zvláštními předpisy stanoveny požadavky na zdravotní způsobilost osob. III. kategorie : Práce při nichž jsou překračovány hygienické limity, a práce naplňující další kritéria pro zařazení práce do kategorie třetí podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 432/2003 Sb., přičemž expozice fyzických osob, které práce vykonávají (dále jen "osob"), není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň těchto limitů, a pro zajištění ochrany zdraví osob je proto nezbytné využívat osobní ochranné pracovní prostředky, organizační a jiná ochranná opatření, a dále práce, při nichž se vyskytují opakovaně nemoci z povolání nebo statisticky významně častěji nemoci, jež lze pokládat podle současné úrovně poznání za nemoci související s prací. IV. kategorie : Práce, které jsou spojeny s vysokým rizikem ohrožení zdraví, jež nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných ochranných opatření. ČÁST IV Povinnosti zaměstnanců Vedoucí zaměstnanci jsou povinni : Článek I Povinnosti vedoucích zaměstnanců 1. Vyhledávat, posuzovat a hodnotit rizika možného ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců, informovat o nich zaměstnance a činit opatření k jejich odstranění nebo snížení. 2. Spolupracovat s OZO z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a napomáhat při shromažďování dokumentace potřebné pro vedení agendy. 3. Umožnit zaměstnancům nahlížet do evidence, která je o zaměstnanci vedena v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví. 4. Uvádět do provozu a provozovat stroje, zařízení a provozní prostory a zavádět technologické postupy odpovídající požadavkům bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 5. Provést seznámení zaměstnance s návodem k obsluze strojů, zařízení a spotřebičů a vést o tom písemný záznam. 6. Zřizovat, udržovat a zlepšovat potřebná ochranná zařízení. 7. Vést evidenci všech úrazů i když nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. O všech úrazech informovat OZO. 5
8. Zajistit zaměstnancům první pomoc a v případě vniku mimořádných událostí zajistit potřebnou evakuaci osob. 9. Vyvěsit stejnopis oznámení o zahájení prací (stavby) na viditelném místě u vstupu po celou dobu provádění stavby až do ukončení prací. 10. Neposuzovat jako nesplnění pracovních povinností, jestliže zaměstnanec nevykonal práci, o níž měl důvodně za to, že bezprostředně a vážně ohrožuje jeho život a zdraví, případně život a zdraví jiných osob. 11. Nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem nebo zdravotní způsobilosti. 12. Bezodkladně zjišťovat a odstraňovat příčiny pracovních úrazů a nemocí z povolání, vést jejich evidenci, oznamovat je OZO a provádět opatření potřebná k nápravě. 13. Provádět vstupní školení zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti práce a vést o tom písemný doklad. Vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. 14. O všech vydaných pokynech, školeních a informacích vést písemnou dokumentaci. 15. V případě výskytu více subjektů na staveništi je zadavatel stavby povinen určit potřebný počet koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (Část třetí, Zákona 309/2006 Sb.) Zaměstnanci jsou povinni : Článek II Povinnosti zaměstnanců 1. Dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. 2. Účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na bezpečnost a ochranu zdraví při práci včetně ověření svých znalostí. 3. Seznamovat se s návody k obsluze strojů, zařízení a spotřebičů. 4. Podrobit se preventivním prohlídkám, vyšetřením a očkováním stanovených zvláštními právními předpisy. 5. Dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele. 6. Dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu. 7. Nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. 8. Oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly 6
ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci, zejména hrozící vznik mimořádné události nebo nedostatky organizačních opatření, závady nebo poruchy technických zařízení a ochranných systémů určených k jejich zamezení. 9. S ohledem na druh jím vykonávané práce se podle svých možností podílet na odstraňování nedostatků zjištěných při kontrolách orgánů, kterým přísluší výkon kontroly podle zvláštních právních předpisů. 10. Bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin. 11. Podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Odmítne-li zaměstnanec vyšetření, hledí se na něj jako by byl pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. ( 16,odst.5, zák. č. 379/2005 Sb.) 12. Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.( 250,odst.1, ZP 262/2006 Sb.) 13. Zaměstnanec, který vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby se podílel na náhradě škody, která byla zaměstnavateli způsobena, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud ji není možné nahradit jinak. ( 251,odst.1, ZP 262/2006 Sb.) ČÁST V Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP), pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje ( 104, 262/2006 Sb.,ZP) 1. Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP). OOPP jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce. 2. V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci, poskytuje zaměstnavatel jako OOPP též pracovní oděv nebo obuv. 3. Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům mycí, čisticí a dezinfekční prostředky na základě rozsahu znečištění kůže a oděvu; na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami v rozsahu a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem, též ochranné nápoje. 4. Zaměstnavatel - vedoucí zaměstnanec je povinen udržovat OOPP použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání. 5. OOPP, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje poskytne zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na 7
základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Poskytování OOPP nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním. 6. OOPP musí být vyměněny okamžitě, je-li snížena jejich ochranná schopnost opotřebením nebo poškozením. 7. Vedoucí zaměstnanec vede evidenci o vydání OOPP na kartě OOPP a kontroluje jejich používání. 8. OOPP smí používat zaměstnanec jen k plnění pracovních úkonů souvisejících s pracovním zařazením. ČÁST VI Práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým (Vyhláška 288/2003 Sb.) Vedoucí zaměstnanci jsou povinni sledovat pracovní podmínky těhotných a kojících žen, matek do konce devátého měsíce po porodu a mladistvých a nezařazovat je na práce a pracoviště v souladu s vyhláškou 288/2003 Sb. Stanoví-li ošetřující lékař zaměstnance jiný zákaz prací, je zaměstnavatel povinen tento zákaz respektovat. ČÁST VII Hlášení a evidence úrazů ( 105, 262/2006 Sb.,ZP a Nařízení vlády č. 201/2010 Sb.) 1. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast BOZP a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. 2. Pracovním úrazům podléhají ty úrazy, které jsou v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů dle Zákona č.262/2006 Sb.,zákoníku práce, 273 a 274. 3. Mezi pracovní úkony nepatří cesta do zaměstnání a zpět, stravování, vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení ani cesta k nim a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele. (Zákon č.262/2006 Sb.,zákoník prác, 274) 4. O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele, uvědomí zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožní mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámí ho s výsledky tohoto objasnění. 5. Zaměstnavatel je povinen přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů. 6. Zaměstnavatel vede knihu úrazů ve které eviduje všechny úrazy i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. Evidenci vede tak, aby obsahovala všechny údaje potřebné k sepsání záznamu o úrazu. 7. Zaměstnavatel vyhotovuje záznamy o úrazu a vede dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo : a) ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny 8
b) k úmrtí zaměstnance (Pro účely hlášení úrazu podle tohoto nařízení je smrtelným pracovním úrazem takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu nebo na jehož následky zaměstnanec zemřel nejpozději do 1 roku. 8. Záznam o úrazu sepíše se zraněným a svědky OZO ve spolupráci s vedoucím zaměstnancem nejpozději do 5. dnů ode dne ohlášení úrazu a zajistí informovanost všech potřebných institucí vyplývající z NV 201/2010 Sb. Záznam o úrazu odesílá OZO nejpozději do pátého dne následujícího kalendářního měsíce příslušnému oblastnímu inspektorátu práce (OIP) a příslušné zdravotní pojišťovně zraněného. Záznamy smrtelných pracovních úrazů se zasílají Policii ČR, OIP a příslušné zdravotní pojišťovně vždy do pěti pracovních dnů od nahlášení těchto úrazů. Vedoucí zaměstnanci jsou povinni : Článek I Hlášení pracovních úrazů Ohlásit pracovní úraz bez zbytečného odkladu: a) státnímu zástupci nebo územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin, b) příslušnému odborovému orgánu nebo zástupci zaměstnanců pro oblast BOZP (OZO), c) zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal, d) příslušné pojišťovně, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu, (provádí OZO) e) příslušnému oblastnímu inspektorátu bezpečnosti práce, (OZO) Ohlásit smrtelný pracovní úraz bez zbytečného odkladu : a) územně příslušnému útvaru Policie České republiky, b) příslušnému odborovému orgánu nebo zástupci zaměstnanců pro oblast BOZP (OZO), c) zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal, d) příslušnému oblastnímu inspektorátu bezpečnosti práce, (provádí OZO) e) příslušné zdravotní pojišťovně, (provádí OZO) f) příslušné pojišťovně, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu, (provádí OZO) Zaměstnanci jsou povinni : Bezodkladně oznámit svému nadřízenému svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin. 9
Vedoucí zaměstnanci jsou povinni : Článek II Evidence pracovních úrazů 1. Vést Knihu úrazů, kde evidují všechny úrazy i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. Evidenci vést tak, aby obsahovala všechny údaje potřebné k sepsání záznamu o úrazu. 2. Informovat OZO. ČÁST VIII Školení zaměstnanců o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci Zaměstnavatel (vedoucí zaměstnanec) je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Školení podle věty první zaměstnavatel zajistí při nástupu zaměstnance do práce, a dále : a) při změně pracovního zařazení, druhu práce, b) při zavedení nové technologie nebo změny pracovních prostředků nebo změny technologických anebo pracovních postupů, c) v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na BOZP Druhy školení : a) vstupní školení zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců, b) periodické školení zaměstnanců (s periodou školení 1 x za 2 roky), c) periodické školení vedoucích zaměstnanců (s periodou školení 1 x za 3 roky), d) školení zaměstnanců vybraných profesí topič (perioda 1 x za 5 let) e) další profesní školení dle potřeb zaměstnavatele Vstupní a periodická školení o BOZP provádí výhradně OZO v prevenci rizik. O každém školení je vyhotoven záznam, ve kterém je uvedena osnova obsahu školení (právní a ostatní předpisy), dále prezenční listina účastníků a způsob, jakým byly ověřeny znalosti získané školením. Při školeních o BOZP jsou znalosti ověřovány: - vstupní školení zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců formou testů, - periodická školení zaměstnanců formou ústních dotazů, - periodická školení vedoucích zaměstnanců formou testů. 10
ČÁST IX Závěrečná ustanovení 1. Zaměstnanec, který poruší ustanovení této směrnice nebo ustanovení právních předpisů týkajících se BOZP, naplňuje svým jednáním podstatu porušení pracovní kázně dle jednotlivých ustanovení Zákoníku práce 262/2006 Sb. 2. Po předchozím oznámení ředitele ZUŠ jsou všichni zaměstnanci povinni umožnit orgánům, vykonávajícím státní odborný dozor nad bezpečností práce vstup do objektů a na pracoviště ZUŠ. Zaměstnanci jsou povinni poskytnout kontrolním orgánům informace, týkající se oblasti BOZP a dále skutečnosti, související se šetřením pracovních úrazů. 3. Směrnice se rovněž vztahuje na osoby vykonávající činnost pro ZUŠ na základě dohod o provedení práce nebo pracovní činnosti nebo jiných smluv. Dnem nabytí účinnosti této směrnice se ruší směrnice k zajištění BOZP z listopadu 2010. Tato směrnice nabývá účinnosti dnem 1. května 2012 V Opavě v dubnu 2012 Petr Bouček Ředitel ZUŠ 11