STEM - Středisko empirických výzkumů, Sabinova 3, 0 02 Praha 3 Zpráva z bleskového výzkumu STEM pro Friedrich Naumann Stiftung V Praze dne 15. dubna 0
I. Údaje o výzkumu Typ výzkumu: bleskový reprezentativní výzkum Věcné zaměření výzkumu: názory obyvatel České republiky na konání olympijských her v Praze, na financování z programů EU, na dodávky energií z Ruska a zjištění stranických preferencí v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu Cílová skupina: obyvatelé České republiky starší 1 let Metoda výzkumu: kvótní výběr podle kritérií pohlaví, vzdělání, věku, velikostního pásma obce a regionu Technika dotazování: standardizované osobní rozhovory (face-to-face) provedené školenými tazateli STEM Termín výzkumu: 14. 15. 4. 0 Výsledný soubor: 43 respondentů
II. Složení a reprezentativita výběrového souboru (Údaje v procentech, porovnávána populace ČR starší 1 let a výběrový soubor) 1. Pohlaví ČR soubor Muži 4 46 Ženy 52 54 2. Vzdělání ČR soubor Základní 1 1 Vyučen (bez maturity) 37 Maturita 32 36 VŠ 3. Věkové kategorie ČR soubor 1-2 let 22 22 30-44 let 27 26 45-5 let 27 30 60 a více let 24 22 4. Velikost obce ČR soubor Do 1 25 27 2 000 4 11 5 000 1 1 17 000 17 0 000 a více 27 2 3
III. Základní poznatky Hlavní zjištění průzkumu jsou následující: 1. Obě nejsilnější strany ČSSD a ODS mají nyní přibližně vyrovnané stranické preference pro volby do Evropského parlamentu (ČSSD 23, ODS 21 ). Pětiprocentní hranici by ještě překročila KSČM (11 ) a pravděpodobně i KDU-ČSL a Strana zelených (shodně 5 ). 2. Žádná z ostatních stran nedosahuje hranice 5 hlasů, nejblíže úspěchu ze zkoumaných malých formací jsou Starostové a nezávislí.. 3. Naprostá většina lidí (3 ) považuje za potřebné, aby peníze z programů EU sloužily větší měrou než dosud k podpoře slabších regionů. 4. Tři občané z pěti se obávají tlaku Ruska na EU v souvislosti s dodávkami energií. Třetina lidí je v tomto směru bez obav a desetina občanů neví. 4
IV. Podrobné výsledky 1. Obě nejsilnější strany ČSSD a ODS mají nyní přibližně vyrovnané stranické preference pro volby do Evropského parlamentu Koho byste volil/a v červnových volbách do Evropského parlamentu z následujících stran a hnutí? (respondentům byla předložena karta se seznamem osmi stran kandidujících do EP; dále měli možnost odpovědět variantou jiná strana, půjdu volit, ale nevím koho a nepůjdu volit ) KDU-ČSL 5 SZ 5 Půjdou volit, ale neví koho Nepůjdou volit 14 Starosty a nezávislé 4 KSČM 11 Ostatní 11 Stranu svobodných občanů 1 Libertas.cz 1 Jiné strany 5 ODS 21 ČSSD 23 Stranické preference pro volby do EP jsou nyní na úrovni 23 pro ČSSD, 21 pro ODS, 11 pro KSČM a shodně 5 pro KDU-ČSL a Stranu zelených. 5
Starostové a nezávislí by podle stranických preferencí dosáhli na 4 hlasů, v přepočtu na rozhodnuté voliče by hranici 5 překročili těsně. Desetina respondentů není dosud rozhodnutá, jakou stranu bude ve volbách do EP volit, ale voleb se podle svých slov zúčastnit chystá. Podle vzdělání jsou oporou ČSSD především vyučení. Komunisté mají silnou podporu mezi osobami se základním vzděláním. ODS podporují nečastěji lidé s vysokoškolským diplomem, ale i lidé s ukončeným středoškolským vzděláním s maturitou. Mezi nerozhodnutými je relativně nejvíce lidí se základním vzděláním a mezi nevoliči také převažují spíše lidé s nižší úrovní vzdělání (základní +vyučeni). V nejstarší generaci bodují relativně nejvíce komunisté, mezi mladšími lidmi do 44 let ODS. ČSSD má relativně nejvíce hlasů mezi lidmi ve věku 45-5 let. Mezi předpokládanými nevoliči ve volbách do Evropského parlamentu vysoce převažují mladí lidé ve věku 1 2 let. ODS má nejsilnější pozici v Praze a ve Středočeském kraji, v ostatních oblastech Čech a Moravy má převahu ČSSD. 6
Koho byste volil/a v červnových volbách do Evropského parlamentu z následujících stran a hnutí? (stranické preference vybraných stran podle pohlaví a vzdělání) ČSSD 16 22 23 22 31 ODS 21 2 45 KSČM 2 5 11 11 14 1 Ostatní strany celkem 21 23 23 1 24 24 Půjdou volit, ale neví koho 14 16 1 Nepůjdou volit 17 4 0 30 50 muži ženy základní vyučení maturita vysoká škola 7
Koho byste volil/a v červnových volbách do Evropského parlamentu z následujících stran a hnutí? (stranické preference vybraných stran podle věku) ČSSD 22 25 32 24 ODS 1 30 3 KSČM 3 30 Ostatní strany celkem 17 25 26 21 Půjdou volit, ale neví koho 6 26 Nepůjdou volit 14 0 30 1-2 let 30-44 let 45-5 let 60 a více let
Koho byste volil/a v červnových volbách do Evropského parlamentu z následujících stran a hnutí? (stranické preference vybraných stran podle regionálního hlediska) 21 ČSSD 1 23 25 21 ODS 1 21 24 KSČM Ostatní strany celkem 15 1 24 22 16 Půjdou volit, ale neví koho 7 11 17 Nepůjdou volit 15 1 0 30 Praha Střední Čechy Ostatní české kraje Morava
2. Naprostá většina lidí (3 ) považuje za potřebné, aby peníze z programů EU sloužily větší měrou než dosud k podpoře slabších regionů. Považujete za potřebné, aby peníze z programů EU sloužily větší měrou k podpoře slabších regionů a pomáhaly zmírňovat rozdíly mezi regiony? Spíše ne Určitě ne 4 Určitě ano 47 Spíše ano 36 S tím, že je potřebné, aby peníze z programů EU sloužily více než dosud k podpoře slabších regionů a pomáhaly zmírňovat rozdíly mezi regiony, souhlasí naprostá většina respondentů (3, z toho 47 určitě ano). Podpora tomuto tvrzení se neliší podle pohlaví respondentů, významné rozdíly se ukazují v závislosti na věku, vzdělání a podle regionálního hlediska. Podpora myšlenky, že peníze z programů EU mají sloužit podpoře slabších regionů, roste s věkem respondentů a z hlediska nejvyššího školního vzdělání je relativně nejvyšší u lidí se základním vzděláním či lidí vyučených. Relativně nejméně (i když většinově: 61 ) podporují tvrzení, že peníze z programů EU mají sloužit větší měrou podpoře slabších regionů, obyvatelé hlavního města. Rozdíly v názorech na tuto otázku mezi Čechami (bez Prahy) a Moravou nejsou příliš významné. Podpora myšlenky, že peníze z programů EU mají sloužit podpoře slabších regionů, je z hlediska stranických preferencí (volby do EP) relativně nejvyšší u
stoupenců KSČM (2 ) či ČSSD (0 ). Relativně nejméně (i když výrazně většinově: 75 ) podporují toto tvrzení příznivci ODS. Považujete za potřebné, aby peníze z programů EU sloužily větší měrou k podpoře slabších regionů a pomáhaly zmírňovat rozdíly mezi regiony? - podle věku respondentů 0 0 60 7 45 2 15 3 5 32 11 1 30 35 44 51 5 0 1-2 let 30-44 let 45-5 let 60 a více let Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Považujete za potřebné, aby peníze z programů EU sloužily větší měrou k podpoře slabších regionů a pomáhaly zmírňovat rozdíly mezi regiony? - podle vzdělání respondentů 0 0 60 3 42 4 35 4 15 35 6 1 34 42 52 46 42 0 Základní Vyučeni Maturita Vysoká škola Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne 11
Považujete za potřebné, aby peníze z programů EU sloužily větší měrou k podpoře slabších regionů a pomáhaly zmírňovat rozdíly mezi regiony? - podle regionálního hlediska 0 0 60 26 2 36 3 36 21 52 4 0 Praha Čechy bez Prahy Morava Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne 0 0 60 Považujete za potřebné, aby peníze z programů EU sloužily větší měrou k podpoře slabších regionů a pomáhaly zmírňovat rozdíly mezi regiony? - podle stranických preferencí ve volbách do EP 2 6 4 7 33 4 44 5 2 2 1 4 11 14 17 14 35 34 30 33 37 41 5 36 56 57 52 42 36 0 KSČM SZ* Starostové a nezávislí* ODS ČSSD KDU-ČSL* Jiné strany Nerozhodnutí Nevoliči Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne * vzhledem k nízkému počtu příznivců těchto stran se jedná jen o orientační údaje
3. Tři občané z pěti se obávají tlaku Ruska na EU v souvislosti s dodávkami energií. Třetina lidí je v tomto směru bez obav a desetina občanů neví. Obáváte se tlaku Ruska na Evropskou unii v souvislosti s dodávkami energií? Nevím Ne 31 Ano 5 Obavy z tlaku Ruska na EU v souvislosti s dodávkami energií jsou téměř shodné u mužů (5 ) i žen (60 ). Muži o něco častěji než ženy vyjadřovali, že se tlaku Ruska na EU neobávají (34 vs. 2 u žen), ženy naproti tomu častěji označovaly variantu nevím. Obavy z tlaku Ruska na EU ohledně dodávek energií vyjadřují nejméně často mladí lidé do 2 let (45 ) nebo lidé se základním vzděláním (4 ). Relativně největší obavy jsme naproti tomu zaznamenali u lidí ve věku 30 44 let (6 ) či u osob s ukončeným vysokoškolským vzděláním (70 ). Z hlediska stranických preferencí (volby do EP) vyjadřují relativně nejvyšší míru obav z tlaku Ruska na EU příznivci KDU-ČSL (70 ) či ODS (67 ). Relativně nejmenší obavy mají v tomto směru (jde ovšem o menšinový názor) stoupenci KSČM ( z nich se neobává tlaku Ruska na EU).
Obáváte se tlaku Ruska na Evropskou unii v souvislosti s dodávkami energií? - podle pohlaví respondentů 0 0 34 2 60 5 60 0 Muži Ženy Ano Ne Nevím Obáváte se tlaku Ruska na Evropskou unii v souvislosti s dodávkami energií? - podle věku respondentů 0 0 60 42 22 2 30 45 6 61 61 0 1-2 let 30-44 let 45-5 let 60 a více let Ano Ne Nevím 14
Obáváte se tlaku Ruska na Evropskou unii v souvislosti s dodávkami energií? - podle vzdělání respondentů 0 0 60 16 36 11 32 2 4 26 4 57 64 70 0 Základní Vyučeni Maturita Vysoká škola Ano Ne Nevím Obáváte se tlaku Ruska na Evropskou unii v souvislosti s dodávkami energií? - podle stranických preferencí ve volbách do EP 0 16 3 17 1 0 60 32 33 30 30 2 31 31 4 52 5 67 62 70 62 50 56 0 KSČM SZ* Starostové a nezávislí* ODS ČSSD KDU-ČSL*Jiné stranynerozhodnutínevoliči Ano Ne Nevím * vzhledem k nízkému počtu příznivců těchto stran se jedná jen o orientační údaje 15