âe I V 1. SVùTOVÉ VÁLCE

âe I V 1. SVùTOVÉ VÁLCE 2. DÍL NA FRONTÁCH VELKÉ VÁLKY Libor Nedorost Nakladatelství Libri Praha 2006

Tyto knihy vûnuji sv m dûtem, malé Jitce a Mikulá ovi, kter m se omlouvám za to, Ïe jsem si s nimi nehrál, kdyï jsem je psal. Souãasnû bych rád touto cestou podûkoval své Ïenû Dá e za trpûlivost, kterou se mnou má, i sv m rodiãûm a v em pfiátelûm, které mi Ïivot poskytl, za jejich pomoc a pfiátelství ve chvílích, kdy jsem to potfieboval. Libor Nedorost, 2006 Illustrations archiv autora, 2006 Libri, 2006 ISBN 80-7277-322-4 ISBN 80-7277-320-8 (soubor) ISBN 80-7277-321-6 (1. sv.)

Obsah Ediãní poznámka - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 7 Na Bûlehrad... (Srbsko) - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 9 Rakousk nástup na Balkán - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 12 Komedie plná omylû první rakouská ofenziva na Sávû a Drinû - - 18 Lidské obûti války ranûní a mrtví - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 35 Îivia Srbia! aneb boj o Drinu v záfií a fiíjnu roku 1914 - - - - - - - - - - 38 Druh neúspûch na Drinû - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 45 Vítûzství na Drinû a postup k Valjevu - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 60 Z Bûlehradu na hranice - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 66 PoráÏka Srbska a rozpad balkánské fronty - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 71 âerven áteãku, kolem se toã... (Haliã léto a podzim 1914) - - - - - - 81 Rakousko-uhersk nástup v Haliãi - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 83 Vítûzství u KraÊniku - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 86 Bitva u Tomaszowa a Komarowa - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 90 U Rawy Ruské a první bitva u Lvova - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 97 Druhá bitva o Lvov - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 107 Rakousk ústup na Sanu - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 123 První obléhání Pfiemy lu - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 131 Boje u Chyrowa a Samboru - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 137 Nepfiítel nás nezdolá, musíme ustoupit hladu (Haliã podzim 1914 aï jaro 1915) - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 150 Marné pokusy o pfiekroãení Sanu - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 151 Druhé obléhání Pfiemy lu a bitva u Limanowé apanówa - - - - - - 158 V zimních Karpatech - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 167 Rakouská zimní ofenziva - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 177 Pád Pfiemy lu - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 179 Zimní válka - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 191 Prapor budiï pluku odàat... - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 198 Vorwärts! Vorwärts (Haliã 1915) - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 207 PrÛlom u Gorlice - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 207 âe tí vojáci proti válce - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 222

Rakousk postup u Lvova a Brestu Litevského - - - - - - - - - - - - - - - - 230 Vánoce na ruské frontû 1915 - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 247 Sluníãko zapadá za hory ãerné... (Itálie 1915 1916) - - - - - - - - - - - - - 256 Italská zrada - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 256 První bitvy na Soãe - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 262 Bílé nebezpeãí laviny - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 270 Monte Castelleto-Schreckenstein - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 281 Pátá aï devátá bitva na Soãi - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 289 Desátá bitva na Soãe - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 306 Slovníãek odborn ch v razû - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 318 Seznam zkratek - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 319

Ediãní poznámka V dobové korespondenci úãastníkû války a v dal ích dobov ch dokumentech byl zachován pûvodní pravopis s v jimkou pfiípadû, kdy to bylo na závadu srozumitelnosti textu. Pokud jde o vojenskou terminologii, armádou byl naz ván organizaãní útvar vojska sloïen z nûkolika armádních sborû. Sbor se skládal obvykle z nûkolika pû ích brigád, jednoho pluku jízdy, jednoho pluku dûlostfielectva a dále Ïenijních formací, vozatajstva, zdravotnické setniny, polních ambulancí, muniãního parku a zásobování. Armádní sbory se oznaãovaly fiímsk mi ãíslicemi, v echny ostatní útvary ãíslicemi arabsk mi. U nûkter ch ilustrací jsou jako popisky pouïity citace ze vzpomínek úãastníkû války, uvefiejnûn ch v jednotliv ch kapitolách. V tom pfiípadû je v závorce uveden autor a název jeho díla. Poznámky jsou zafiazeny za jednotliv mi kapitolami. Seznam literatury bude pfiipojen ke 3. dílu trilogie. 7

8

Na Bûlehrad (Srbsko) KdyÏ Rakousko-Uhersko odevzdalo 23. ãervence 1914 prostfiednictvím svého vyslance v Bûlehradû srbské vládû ultimátum, ve kterém bylo na Srbsku Ïádáno, aby do 48 hodin pfiistoupilo na pfiijetí podmínek, jejichï splnûní by bylo znamenalo podfiízení se politické kontrole podunajské monarchie, byly zraky celé Evropy upfieny na Balkán. Toto ultimátum vyvolalo zdû ení nejen v samotném Srbsku, ale i ve v ech evropsk ch státech. Srbsk princ, regent Alexandr zoufale Ïádal Rusko o úãinnou pomoc v pfiípadû konfliktu a ministerského pfiedsedu Pa iãe zprávy o umírnûné reakci mocností uvrhly do hluboké deprese. Pfies ohromnou snahu rusk ch, francouzsk ch i anglick ch diplomatû se v ak kolo dûjin otoãilo smûrem k válce. Ztrestání Srbska bylo pro rakousko-uherskou monarchii vûcí prestiïe a Rakousko-Uhersko se nechtûlo vzdát my lenky na uskuteãnûní trestné v pravy proti nûmu. Kromû toho mûlo strhnout na stranu Ústfiedních mocností i dosud neutrální balkánské státy, hlavnû Bulharsko. Odkládání úderu by bylo mûlo patn vliv na vefiejné mínûní doma. Koneãnû tu byla stále jakási skrytá nadûje, Ïe Rusko hned nevystoupí a Ïe se zatím podafií Srbsko zdolat. Vrchním velitelem v ech rakousko-uhersk ch sil chystajících se zaútoãit na Srbsko byl jmenován polní zbrojmistr Oskar Potiorek, dosavadní nejvy í pfiedstavitel monarchie v Bosnû a Hercegovinû. ada vojensk ch expertû navrhovala vést hlavní útok proti Srbsku ze severu z ãáry Zemun Bazia, zatímco vedlej í operace mûly pro vázání co nejvût ích sil protivníka probíhat na Sávû a Drinû. Toto uskupení, alespoà podle nich, nejlépe odpovídalo zemûpisnû- -strategick m podmínkám budoucího boji tû. Pro naprost nedostatek Ïeleznic a vlastnû v ech typû komunikací v Srbsku se totiï iroké údolí fieky Moravy, otevírající se útoãníku hned po pfiekonání Dunaje, jevilo jako nejvhodnûj í pro manévrování velk mi masami vojsk a navíc tudy vedla nejkrat í a nejménû komplikovaná cesta do nitra zemû. Potiorek v ak tyto návrhy s poukazem na blízkost rumunsk ch hranic smetl se stolu a pfiedloïil vlastní plán útoku. Aby mohly b t nepfiátelské síly rozdrceny co nejdfiíve a tím Srbové donuceni k jednání o mír, bylo podle jeho pfiedstav nutné vést ofenzivu souãasnû ze dvou stran jednak z Bosny pfies Drinu, jednak ze severu pfies Drávu. Soustfiedûn - 9

mi údery mûla rakousko-uherská vojska vytlaãit nepfiítele ze severozápadní ãásti zemû, tzv. Maãvy, donutit ho couvnout k Valjevu a tam ho v koneãné vítûzné bitvû na hlavu porazit. A podle tohoto plánu také rozestavil podfiízené jednotky. Nade el pak den vyhlá ení ãásteãné mobilisace a hned na to jako odpovûì Rusku byla nafiízena v eobecná mobilisace, vzpomínal na tuto dobu ãesk pfiíslu ník XVI. sboru Franti ek âastalovic. Je tûïké vylíãit shon a ruch, kter se rozvinul v Mostaru za panujícího vedra 54 C. Nejenom mezi vojskem, které bylo kvapnû vystrojováno, ale i mezi civilním obyvatelstvem, hlavnû zde Ïijícími Srbochorvaty, panovala v prvních dnech pfiímo panika, která byla zavinûna jednak tím, Ïe vzdálení se z pevnosti Mostaru bylo nemoïné, jednak moratoriem zdej ích penûïních ústavû. V kotlinû leïící Mostar a jeho malé roviny, nacházející se na bfiehu Narenty, byly v nûkolika dnech pfiemûnûny do Mostaru pfiicházejícími transporty lidí, koní a materiálu v pfieplnûné tábofii tû pod ir m nebem. Ceny potravin rapidnû stoupaly, aã momentální nedostatek jednotliv ch nedostávajících se potravin byl brzo doplnûn, takïe prûbûh mobilisace, aï na malé v jimky, byl klidn, pfies panující denní vedro, které se pak po západu slunce sáláním tepla z okolních kopcû je tû stupàovalo. Tûsnû pfied ukonãením mobilisace bylo policií odhaleno spiknutí tajného spolku proti dû- Do Vánoc 1914 budeme opût v ichni u rodinn ch krbû. 10

stojníkûm mostarské posádky. Domy, v nichï bydleli dûstojníci, byly oznaãeny dvojit m kfiíïem a dûstojníci v nich bydlící mûli b t v ranních hodinách urãitého dne povraïdûni. Obezfietnosti policie je co dûkovat, Ïe k tomuto krveprolití nedo lo. Pfied ukonãením mobilisace pfii lo z Dubrovníku celé velitelství XVI. sboru s tehdej ím velitelem generálem Wurmem v ãele. V podveãer odchodu z Mostaru do nástupního prostoru se louãil v hotelu Narenta generál Wurm s dûstojnick m sborem mostarské posádky, pak náãelníky vedoucích civilních úfiadû, del í fieãí, kterou zdûrazàoval, Ïe válka se Srbskem je jenom krátko trvající episodou ve svûtov ch dûjinách, a uji Èoval nás v echny, Ïe do Vánoc 1914 budeme opût v ichni u rodinn ch krbû. V dûsledku toho odcházeli jsme v ichni do pole v letní v stroji, neboè v prosinci, jsme doufali v ichni, Ïe budeme doma. 1 Hlavním problémem rakousko-uherského operaãního plánu byla jeho komplikovanost. Generální táb musel totiï plánovat jak vedení války proti Rusku, tak proti âerné Hofie a Srbsku. Pfiedpokládal tudíï, Ïe bûhem mobilizace budou vytvofieny tfii skupiny vojsk. Sled A, kter se skládal z devíti armádních sborû, mûl b t v kaïdém pfiípadû nasazen proti Rusku. 2 Takzvaná Minimální balkánská skupina mûla b t pouïita v boji proti Srbsku a âerné Hofie. 3 Sled B, tvofiící tfietí skupinu rakousko-uhersk ch armád, mûl podle potfieby podporovat sled A v pfiípadû války s Ruskem, nebo Minimální balkánskou skupinu v pfiípadû války se Srbskem a âernou Horou. 4 KdyÏ se po ruské mobilizaci 31. ãervence 1914 definitivnû ukázalo jako nezbytné mobilizovat i proti Rusku, rozhodl se je tû téhoï dne rakousko-uhersk generální táb ponechat proti Srbsku a âerné Hofie pouze 5. a 6. armádu 5 a vrhnout ostatní síly proti Rusku. âásti sledu B pfieváïené právû na Balkán byly vesmûs, aï na jednu jezdeckou divizi, odeslány na srbské boji tû, aby se zabránilo zmatkûm pfii pouïití transportních linií. Pfiesunem esti divizí do Haliãe se sice oslabily rakousko-uherské jednotky na Balkánû, ale i tak pfievy oval poãet bojov ch jednotek urãen ch pro balkánské boji tû rozsah sil pûvodnû urãen ch pro Minimální balkánskou skupinu o tfii divize. Zatímco náãelník rakousko-uherského generálního tábu generál pûchoty Conrad von Hötzendorf chtûl zmûnu úlohy sledu B udrïet v co nejvût í tajnosti, takïe o ní neinformoval ani velitele balkánsk ch sil polního zbrojmistra Potiorka, kolovaly mezi vojáky vyloïen mi ve Srûmu zprávy ífiené Ïelezniãním personálem, Ïe se pojede do Haliãe. V pfiesvûdãení, Ïe i pfies vystoupení Ruska chce rakousko-uhersk táb nejprve zúãtovat se Srbskem, byl Potiorek posílen i telegramem, kter m se mu oznamovalo, Ïe nástup B zûstává beze zmûny. Pfiipravoval se tedy k ofenzivû do Srbska, které se v ak vstupem Ruska do vál- 11

ky mûlo stát pouze vedlej ím boji tûm. Na poãátku srpna se tak rakousko-uherské jednotky skupiny B, bez nichï bylo zaji tûní v chodní fronty nereálné, namísto do Haliãe zaãaly pfiesunovat k srbsk m hranicím. 6 Rakousk nástup na Balkán Pro mobilizované útvary balkánské skupiny byl mobilizaãním rozkazem z 25. ãervence 1914 urãen 28. ãervenec jako první mobilizaãní den a 30. srpna byl zahájen pfiesun útvarû na srbské boji tû. 7 âásteãná mobilizace se t kala jednak Minimální balkánské skupiny a jednak sledu B, zesíleného je tû dvûma jezdeck mi divizemi ze sledu A. Jako záloha byl mimo to mobilizován III. sbor ze t rského Hradce. Na balkánské frontû tak byly postaveny 2., 5., a 6. armáda, sloïené celkem z osmi armádních sborû, 8 tj. 23 pû ích divizí, 3 jezdeck ch divizí, 8 domobraneck ch brigád, 6 pochodov ch brigád a 8 honvédsk ch pochodov ch plukû. âtyfii z pû ích divizí (vesmûs z Bosny a Hercegoviny) byly vyzbrojeny pro horskou válku v obtíïném krasovém terénu a mûly dohromady 14 horsk ch brigád. Rakousko-uhersk nástupov plán urãoval jednotliv m armádám následující úkoly: 5. rakousko-uherská armáda, jejímï hlavním úkolem byl pfiechod Driny a prûchod údolím Jadru k Valjevu, stála svou 11. horskou brigádou a 13. pû í brigádou u Zvorniku, pfiiãemï její XIII. armádní sbor (36. a 42. pû í divize) byl u Bûliny a VIII. armádní sbor (9. a 21. pû í divize) v prostoru Bûlina Brãko. 2. rakousko-uherská armáda, jejímï hlavním úkolem byl pfiechod Sávy u abace a po prûchodu ke Koceljevu a Valjevu ohroïovat bok a t l srbsk ch vojsk na Drinû, stála svou 29. pû í divizí IX. armádního sboru u Rumy, pfiiãemï její IV. armádní sbor ( 31., 32. a 23. pû í divize) zaujal postavení na v chod od Rumy aï k Zemunu a polovina 7. pû í divize (14. pû í brigáda) u Zemunu. 6. rakousko-uherská armáda, která pfiedstavovala zálohu rakousko-uhersk ch balkánsk ch sil proti Srbsku a âerné Hofie a eventuálnû pro krytí pobfieïí Jadranu, mûla sv mi hlavními silami zaujmout v chozí pozice v prostoru mezi Sarajevem a hranicemi u Vi egradu. Její XVI. armádní sbor, 3 horské brigády podfiízené pfiímo sboru a 18. pû í divize o 4 horsk ch brigádách zaujaly postavení v prostoru jihov chodnû od Sarajeva, XV. armádní sbor, 1. a 48. pû í divize, kaïdá o 2 horsk ch brigádách, v prostoru kolem Vi egradu a 40. honvédská pû í divize zûstala v Sarajevu. Polní zbrojmistr Oskar Potiorek byl Conradem dlouho ponecháván v nejistotû, jak bude úkol balkánsk ch sil. O tom, Ïe se stává velitelem skupiny armád 12

a Ïe se 2. armáda operací proti Srbsku nezúãastní, se Potiorek dovûdûl od Armádního vrchního velitelství (Armeeoberkommando AOK) aï 6. srpna. Po odchodu 2. armády zbylo na srbské frontû 217 pû ích praporû, 29 eskadron jezdectva a 107 dûlostfieleck ch baterií. Rakousko-uherská 2. armáda, jejíï pou- Ïití proti Srbsku s ohledem na plánovan pfiesun na ruskou frontu vrchní velení zakázalo, byla dislokovaná od 12. do 18. srpna v Syrmii a v Banátu. 10 Pfiesun 2. armády 11 na ruské boji tû byl zahájen 18. srpna a pfii plánovaném prûbûhu jej mûly v echny jednotky 2. armády ukonãit do 30. srpna. PfietíÏenost Ïelezniãních tratí a vtaïení IV. armádního sboru do bojû proti SrbÛm v ak nejenïe naru ily ãasov plán pfiibliïnû o t den, ale zpûsobily nemalou starost vrchnímu velení, které pocièovalo v raznû nepfiítomnost teme várského VII. a budape Èského IV. armádního sboru pfii zahajovacích bojích ve V chodní Haliãi. 12 Srbská armáda, která ãítala pfiibliïnû 300 000 muïû tzv. první, druhé a tfietí v zvy, mûla na rozdíl od svého nepfiítele pomûrnû bohaté bojové zku enosti získané ve dvou tzv. balkánsk ch válkách. Jednotky první a druhé v zvy tvofiily pravidelnou armádu v celkovém poãtu asi 10 divizí pûchoty a 3 divizí jízdy. Jednotky tfietí v zvy, sloïené ze star ích muïû a nedostateãnû vycviãen ch mladíkû, mûly hodnotu asi 15 plukû. Na novû získan ch územích se pfiipravovala v stavba nûkolika dal ích divizí, zatím v ak pro nû chybûla pfiíslu ná v zbroj a v stroj, na jejichï pofiízení se chudému Srbsku nedostávalo penûz. Nástupov plán srbské armády pfiipraven pro válku s Rakouskem-Uherskem vycházel z geografické polohy zemû a v razné poãetní pfievahy nepfiítele a byl tedy pochopitelnû defenzivní. Proti nenadálému pfiepadu bylo Srbsko do znaãné míry velmi kvalitnû zabezpeãeno samotnou pfiírodou. Hranice tvofiily obtíïnû pfiekroãitelné a dobfie hájitelné fieky Dunaj, Sáva a Drina, za kter mi se táhly mohutné horské hfiebeny a rozsáhlé husté lesy. Velmi fiídká síè aï neuvûfiitelnû nekvalitních cest pfiestávala po prvním vût ím de ti existovat a mûnila se v bezednou blátivou tûni, Ïeleznic bylo v zemi jen nûkolik (ãást z nich dokonce jen úzkorozchodn ch) a nedostateãnû v konn ch. Pfiímá obrana hranic mûla b t v pfiípadû války svûfiena jen men ím silám, zatímco soustfiedûní hlavních operaãních sil se mûlo uskuteãnit na velmi v hodné vnitfiní linii Svilajnac Polanka Arandjelovac Lazarevac Valjevo. Ta leïela ve patnû pfiístupném kopcovitém terénu asi 40 60 km od hranic a její boky kryl od v chodu masiv planiny Beljanica, ze západu pak planina Medvednik. Zvolená obranná linie, jejíï hloubka dovolovala pohodlné rozmístûní operaãních jednotek i pfiíslu n ch sluïeb, navíc pfietínala cesty vedoucí do centrálního Srbska a umoïàovala pfiípadné soustfiedûní sil na kterémkoliv zvoleném smûru. Nesmírnû dûleïité bylo i to, Ïe ji s velkou nadûjí na úspûch mohly 13

Polní zbrojmistr Oskar Potiorek proti silnûj ímu nepfiíteli bránit pomûrnû slabé vlastní síly. Se zfietelem na geografickou polohu, charakteristiku terénu, v znam pravdûpodobn ch operaãních smûrû nepfiítele a velk nepomûr sil byl srbsk nástupov plán vytvofien zcela realisticky a plnû dan m okolnostem vyhovoval. Byl dostateãnû elastick a dával moïnost rychlého a úãinného manévru ve v ech pfiedpokládan ch a potfiebn ch smûrech. A jak ukázaly pfií tí váleãné události, dokázal se rychle pfiizpûsobit i dfiíve neãekan m situacím. V období stfieïení hranic toto zabezpeãovaly mírové pohraniãní orgány zesílené na obzvlá tû dûleïit ch úsecích dobrovolnick mi jednotkami, tzv. odredy komitû. Pomûry v nich se od pomûrû v fiadové armádû znaãnû li ily. MuÏstvo bylo podrobeno nejtuï í kázni a pfii vykonávání rozkazû se od nûho oãekávala maximální poslu nost, sebezapfiení a krajní obûtavost. Jeho úkolem bylo v pfiípadû ofenzivy pfiejít je tû pfied jednotkami vlastní armády na území nepfiítele, proniknout do jeho t lu a tam niãit komunikace a vyvolávat v eobecnou paniku, v Bosnû a Hercegovinû se pak pokusit vyvolat povstání místního obyvatelstva. K tomu úãelu byly jiï pfied válkou vypracovány seznamy dûleïit ch silnic, Ïeleznic, tunelû a mostû na území monarchie, které by v pfiípadû konfliktu bylo tfieba zniãit nebo alespoà váïnû po kodit. V pfiípadû defenzivy a ústupu mûli komitové vyvolávat u civilního obyvatelstva co nejvût í odpor proti okupan- 14