LEGAL UPDATE květen 2006 PŘEHLED LEGISLATIVNÍCH ZMĚN KVĚTEN 2006 Nové zákony Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) Zákon o vyvlastnění Stavební zákon Zákon o omezení provozu zastaváren a některých jiných provozoven v noční době Zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví Novelizace Změna autorského zákona Změna živnostenského zákona Změna občanského soudního řádu Změna zákona o ochraně spotřebitele Vážený kliente, nové vydání právního informačního bulletinu LEGAL UPDATE Vám přináší informace o nejvýznamnějších změnách v českém zákonodárství, tentokrát vyhlášených v měsíci květnu 2006.V tomto období došlo k přijetí celé řady významných zákonů a novelizací. Tento bulletin obsahuje pouze obecné informace, a přestože se snažíme zajistit, aby jeho obsah byl přesný, neměl by být považován za právní poradu. Případná rozhodnutí učiněná na jeho základě by proto měla být vždy dopředu konzultována. V případě Vašich dotazů týkajících se jednotlivých předpisů uvedených v tomto bulletinu či tohoto bulletinu jako celku, kontaktujte, prosím, Michala Krofta, Managing Partnera NWD Legal. e-mail: kroft@nwd-legal.com tel: 224 215 221 fax: 224 210 244 PŘEHLED VYBRANÉ LEGISLATIVY PUBLIKOVANÉ VE SBÍRCE ZÁKONŮ Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) Byla přijata zcela nová právní úprava řešení úpadku, a to tzv. insolvenční zákon, který bude účinný od července 2007 a nahradí v současnosti platný zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání. Protože nový zákon komplexně upravuje celé úpadkové řízení, můžeme upozornit pouze na nejvýznamnější změny proti stávající právní úpravě. Cílem nové právní úpravy bylo zejména zrychlení a zefektivnění řešení úpadku. Zákon upravuje řešení úpadku a nově i hrozícího úpadku dlužníka soudním řízením tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů. Nová právní úprava posiluje postavení věřitelů a oproti stávající úpravě rozšiřuje okruh situací, za kterých se použije. DEFINICE ÚPADKU A HROZÍCÍHO ÚPADKU Zákon rozlišuje dva druhy úpadku, jedná se o platební neschopnost a o předlužení. O platební neschopnost půjde v případě, kdy má dlužník více věřitelů a není schopen plnit peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku.
O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků. Nový zákon tedy dává dlužníku nově možnost podat návrh na insolvenční řízení již v případě, kdy mu úpadek teprve hrozí. ZPŮSOBY ŘEŠENÍ ÚPADKU Vedle konkurzu zavádí zákon další způsoby řešení úpadku, jimiž jsou reorganizace a oddlužení, a dále pro určité subjekty stanoví zvláštní způsoby řešení úpadku. Insolvenční soud společně s rozhodnutím o úpadku, stanoví i způsob jeho řešení, vychází přitom z návrhu dlužníka. Na návrh dlužníka může soud nařídit i tzv. moratorium (jedná se o jakousi obdobu nynější ochranné lhůty), po dobu jeho trvání nelze vydat rozhodnutí o úpadku. Toto tzv. moratorium je tak poslední možností dlužníka vyrovnat se s věřiteli mimo soudní řízení. Řešení úpadku prostřednictvím konkurzu obsahuje i stávající právní úprava. Konkurs spočívá v tom, že zjištěné pohledávky věřitelů jsou poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty dlužníka s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají. Novinkou je zavedení tzv. nepatrného konkursu, kterým je celé konkursní řízení podstatně zjednodušeno. Ustanovení o nepatrném konkursu lze použít v případě, kdy dlužníkem je fyzická osoba, která není podnikatelem, nebo když obrat dlužníka nepřesahuje 2 mil. Kč ročně a dlužník nemá více než 50 věřitelů. věřitelů. Reorganizaci lze ovšem nařídit pouze pokud dlužník dosáhl obratu alespoň 100 mil. ročně nebo pokud zaměstnává alespoň 100 zaměstnanců. ODDLUŽENÍ Dlužník, který není podnikatelem, může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo hrozící úpadek řešil oddlužením. Oddlužení lze provést zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře. Způsob oddlužení schvaluje schůze věřitelů. Podstatou institutu oddlužení je, že dlužník věřitelům uhradí pouze část svého dluhu s tím, že zbývající část dluhu zanikne, věřitelé tak získají alespoň část svých pohledávek. Zvláštními způsoby řešení úpadku jsou pak případy úpadků finančních institucí. INSOLVENČÍ REJSTŘÍK Zákon zavádí tzv. insolvenční rejstřík, který povede Ministerstvo spravedlnosti. Tento rejstřík bude obsahovat seznam insolvenčních správců a dlužníků. Insolvenční rejstřík bude veřejně přístupný, každý bude mít právo do něj nahlížet a pořizovat si výpisky a kopie. Ve společných ustanoveních zákon specifikuje svůj vztah k právu EU. Insolvenční řízení s mezinárodním prvkem se budou řídit přímo použitelnými předpisy práva ES. Pro konkurzní a vyrovnací řízení zahájená před 1.7.2007 se budou používat dosavadní právní předpisy. REORGANIZACE Novým způsobem řešení úpadku je tzv. reorganizace. Reorganizací lze řešit úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, který je podnikatelem. Reorganizací se rozumí postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku podle soudem schváleného reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) Základním cílem nového zákona bylo samostatně upravit problematiku vyvlastnění. V současnosti je právní úprava vyvlastnění obsažena ve stavebním zákoně, který
obsahuje jak procesní ustanovení tak některé důvody vyvlastnění. Základním právním východiskem nového zákona je Listina základních práv a svobod, podle které je vyvlastnění možné pouze ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu. Nový zákon upravuje zejména podmínky pro vyvlastnění, principy náhrady za odnětí nebo omezení vlastnického práva, vyvlastňovací řízení a soudní přezkum rozhodnutí o vyvlastnění. Nicméně, nový zákon nestanoví žádné důvody, pro které je možno vyvlastnit, ty jsou stanoveny ve zvláštních zákonech - např. ve stavebním zákoně, v zákoně o památkové péči, v zákoně o vodách, v energetickém zákoně atd. Vyvlastnění je krajním zásahem do vlastnictví a rozumí se jím odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě nebo odnětí nebo omezení práva odpovídajícího věcnému břemenu. Podle nového zákona budou o vyvlastnění rozhodovat správní orgány ve správním řízení. Vyvlastňovacími úřady budou obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Pravomocná rozhodnutí o vyvlastnění bude moci přezkoumávat soud. Správní orgán je povinen zkoumat zejména existenci veřejného zájmu. Zákon obecně veřejný zájem nevymezuje, lze jej však charakterizovat jako prospěch širšího celku převažující nad zájmy dosavadního vlastníka. Vyvlastnění může být provedeno jen v nezbytném rozsahu, nelze vyvlastnit, jestliže lze cíle vyvlastnění dosáhnout dohodou nebo jestliže je možné dosáhnout účelu vyvlastnění jinak. Významnou změnou, kterou nový zákon přináší, je určování výše náhrady. Spravedlivá náhrada bude moci být poskytnuta i jinou formou než v penězích a nebude stanovena podle cenového předpisu, ale bude se jednat o cenu obvyklou určenou na základě znaleckého posudku. Při omezení vlastnického práva zřízením věcného břemene, bude náhrada poskytnuta ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemeni. Vedle náhrady za pozemek nebo stavbu bude vyvlastňovanému náležet i náhrada nákladů, které mu vzniknou v souvislosti s vyvlastněním. Náhrada bude moci být poskytnuta také formou pozemku nebo stavby. Předmět vyvlastnění bude třeba ke stanovenému účelu začít využívat nejpozději ve lhůtě dvou let, jinak může vyvlastněný požádat o zrušení rozhodnutí o vyvlastnění, důvodem pro zrušení rozhodnutí bude i nezaplacení náhrady ve stanovené lhůtě. Tento zákon nabude účinnosti dne 1. ledna 2007. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Hlavním cílem nové právní úpravy je nahradit v současné době platný stavební zákon z roku 1976 a výrazně zjednodušit související administrativu. Tento zákon navazuje na nový správní řád. Nový stavební zákon by měl zvýšit právní jistotu, zlevnit, zrychlit a zjednodušit přípravu staveb, zlepšit součinnost dotčených orgánů a stavebních úřadů, mnoho staveb bude možné provádět jen na základě územního rozhodnutí nebo ohlášení, tím se zlepší situace drobných stavebníků, zákon ovšem na druhou stranu rozšiřuje možnosti kontroly nad prováděním a užíváním staveb. Tento zákon komplexně upravuje problematiku územního plánování, ve věcech stavebního řízení upravuje zejména povolování staveb a jejich změn, užívání a odstraňování staveb, dohled stavebních úřadů, postavení autorizovaných inspektorů, povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb, jsou zde také upraveny některé důvody vyvlastnění. Působnost ve věcech územního plánování a stavebního řádu budou vykonávat zejména obecní úřady obcí s rozšířenou působností. ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro rozvoj území,
orgány územního plánování stanoví podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb. Dalším úkolem nového zákona je i lepší propojení území České republiky s evropským prostorem. Územně plánovací podklady (např. územní plán, regulační plán, územní rozhodnutí) budou povinně, trvale a průběžně zpracovávány. Na řešení otázek územního rozvoje se bude podílet i veřejnost. Nové postupy zlepší spolupráci soukromého a veřejného sektoru. STAVEBNÍ ŘÁD Přijatý stavební zákon počítá s tím, že místo původního stavebního povolení bude pro malé stavby stačit jen ohlášení, zákon rovněž vymezuje okruh staveb, udržovacích a dalších prací, u kterých se nebude vyžadovat ani ohlášení stavebnímu úřadu. Jsou jimi např. stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m 2 zastavěné plochy, jestliže neobsahují pobytové místnosti, stavby pro zemědělství, technická infrastruktura, stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby a nemění se vzhled ani způsob užívání stavby. Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují např. stavby pro bydlení a rekreaci do 150 m 2 zastavěné plochy, haly do 1000 m 2 zastavěné plochy a 15 m výšky atd. Ohlášení stavby obsahuje údaje o stavebníkovi, o pozemku, ohlášené stavbě, jejím rozsahu a účelu a její technický popis. Stavebník může ohlášenou stavbu provést na základě písemného souhlasu stavebního úřadu. V případě rozsáhlejších a komplikovanějších staveb je pak třeba požádat o vydání stavebního povolení, ve kterém úřad stanoví podmínky pro provedení stavby a pro její užívání. Uzavře-li stavebník s autorizovaným inspektorem smlouvu o provedení kontroly projektové dokumentace pro stavbu, kterou hodlá provést, může takovou stavbu pouze oznámit stavebnímu úřadu, úřad pak koná tzv. zkrácené stavební řízení. Dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, bude možno užívat pouze na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo na základě kolaudačního souhlasu. Tzv. kolaudačního souhlasu je třeba pro užívání staveb, jejichž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit, např. nemocnice, školy, nájemní domy, stavby pro obchod a průmysl, stavby pro shromažďování většího počtu osob atd. Stavební úřad může na žádost stavebníka vydat povolení k předčasnému užívání stavby před jejím dokončením nebo povolit zkušební provoz. Změna v účelu užívání stavby bude přípustná jen na základě písemného souhlasu stavebního úřadu. Stavební úřad bude oprávněn ve veřejném zájmu provádět kontrolní prohlídky stavby i po jejím dokončení, nařídit neodkladné odstranění stavby nebo nutné zabezpečovací práce a úpravy stavby, nařídit vyklizení stavby a ukládat opatření na sousedním pozemku nebo stavbě. AUTORIZOVANÝ INSPEKTOR Nový zákon zavádí institut tzv. autorizovaného inspektora. Činností autorizovaného inspektora se část procesu povolování přenese do soukromé sféry. Stavebník si bude moci u autorizovaného inspektora objednat kontrolu dokumentace pro zkrácené stavební řízení. Autorizovaný inspektor je zejména oprávněn na základě smlouvy se stavebníkem a na jeho náklad osvědčovat, že navrhovaná stavba může být provedena, zpracovávat odborné posudky (certifikáty) pro vydání kolaudačního souhlasu a dohlížet na provádění staveb. Stavební úřad bude využívat autorizované inspektory např. při kontrolních prohlídkách staveb. Autorizovaným inspektorem se bude moci stát jen kvalifikovaná osoba, základními předpoklady pro jeho jmenování jsou vysokoškolské vzdělání v oboru architektura nebo stavitelství, minimálně 15 let praxe, bezúhonnost a složení odborné zkoušky. Zákon nabude účinnosti dne 1. ledna 2007.
Zákon č. 247/2006 Sb., o omezení provozu zastaváren a některých jiných provozoven v noční době Tímto novým zákonem, který nabude účinnosti dne 1. července 2006, se zakazuje v noční době mezi 22. a 6. hodinou prodej veškerého použitého zboží nebo zboží bez dokladu nabytí, přijímání tohoto zboží do zástavy (v bazarech a zastavárnách) a výkup odpadu v zařízeních určených ke sběru a výkupu odpadů. Poruší-li právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem, tento zákon, bude jí moci být uložena pokuta až do výše 100 000 Kč. Zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a o změně zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví (zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví) Hlavním cílem tohoto zákona bylo zapracovat do českého právního řádu směrnici č. 2004/48/ES o vymáhání práv z duševního vlastnictví. Tímto zákonem byla rozšířena možnost ochrany a vymáhání práv z průmyslového vlastnictví průmyslovým vlastnictvím se rozumí práva k vynálezům a zlepšovacím návrhům, k užitným vzorům, k průmyslovým vzorům, k topografiím polovodičových výrobků, k ochranným známkám a práva k označení původu a zeměpisným označením. Vymáhat práva podle tohoto zákona je oprávněn vlastník nebo majitel práva, případně jiná osoba oprávněná užívat práva např. majitel licence. Oprávněné osoby mohou považovat od třetích osob informace o původu zboží či služeb, kterými je porušováno jejich právo. Tyto osoby se mohou domáhat u soudu, aby se porušovatel zdržel tohoto jednání a aby byly odstraněny následky porušení nebo ohrožení práva, zejména stažením výrobku z trhu, zničením výrobků, odstraněním nebo zničením materiálů. Soud může nařídit i zaplacení peněžitého vyrovnání a zveřejnění rozsudku. Oprávněná osoba má právo na náhradu škody, na vydání bezdůvodného obohacení a na přiměřené zadostiučinění. Nově je možné proti každému pravomocnému rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví podat žalobu k soudu. Od 1.1.2008 bude pro všechna řízení ve věcech průmyslového vlastnictví příslušný Městský soud v Praze. Tento zákon nabyl účinnosti dne 26.5.2006. Zákon č. 216/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) Základním cílem zákona bylo zajistit harmonizaci s právem ES. Jedná se o rozsáhlou novelu autorského zákona, která zlepšuje právní prostředí v oblasti autorského práva a přináší některé důležité změny, především v oblasti právních vztahů souvisejících s počítačovými programy. Jedna z nejvýznamnějších změn se týká způsobu uzavírání smluv. V souvislosti s distribucí softwaru prostřednictvím internetu vznikaly z právního pohledu dosud komplikace. Zákon totiž, předpokládal řádné uzavření licenční smlouvy, ke kterému však v praxi nedocházelo. Novela zákona stanoví, že návrh na uzavření smlouvy již nemusí být adresován konkrétnímu subjektu a k přijetí takového návrhu stačí vyjádřit souhlas např. provedením určitého úkonu bez vyrozumění navrhovatele to znamená, že smlouvu uzavře i ten, kdo si přečte podmínky užití, program si stáhne a začne ho používat. Dále je zakázáno jakékoliv obcházení technických ochran, včetně poskytování prostředků, které mají mimo tohoto obcházení jen omezené využití - to přináší zásadní změnu týkající se kopírování CD a DVD nosičů s ochranou proti kopírování, jejich vypalování (i pro vlastní potřebu) je trestné hrozí pokuta až 150 000 Kč.
Stahování hudby z internetu zůstává legální, nesmí ale sloužit pro rozšiřování a zpřístupňování dalším osobám. Další novinkou je zákaz natáčení filmu na kameru nebo jiné podobné zařízení přímo v kině, a to i pro osobní potřebu. Touto novelou byl také definitivně vyřešen spor týkající se hotelových a nemocničních pokojů, do účinnosti této novely bylo totiž sporné, zda mají provozovatelé těchto zařízení autorské odměny platit či nikoli. Zákon nově jasně říká, že se za tyto prostory žádné autorské odměny platit nebudou. Zákon nabyl účinnosti dne 22.5.2006. Zákon č. 214/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) a některé další zákony Dne 1. srpna 2006 nabude účinnosti novela zákona, která především zjednodušuje prokazování splnění všeobecných podmínek provozování živnosti, zmírňuje povinnost stanovit odpovědného zástupce a zjednodušuje prokazování právního důvodu užívání místností sloužících pro podnikání. V případě, kdy fyzická osoba nedoloží skutečnosti o tom, že nemá daňové nedoplatky nebo nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, bude je muset živnostenský úřad u příslušných úřadů státní správy sám ověřit. Skutečnost, že fyzická osoba nemá nedoplatky na pojistném na veřejném zdravotním pojištění, se dokládá čestným prohlášením. Živnostenský úřad je povinen si sám vyžádat i chybějící výpis z Rejstříku trestů. Novela dále omezuje povinnost právnických osob ustanovit odpovědného zástupce. Odpovědného zástupce pro jednotlivé živnosti bude muset ustanovit pouze právnická osoba, která provozuje živnosti, pro které je vyžadováno splnění zvláštních podmínek a která neprovozuje živnost průmyslovým způsobem. K doložení právního důvodu pro užívání prostor místa podnikání, sídla nebo sídla organizační složky podniku postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, případně prohlášení osoby oprávněné nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním souhlasí. Zákon č. 233/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád a některé další předpisy Základním důvodem pro přijetí této novely bylo reagovat na přijetí nařízení ES č. 805/2004. Toto nařízení zavedlo významné změny na poli vymáhání pohledávek a vzájemného uznávání a výkonu rozhodnutí v rámci Evropské unie. Proto byl i do českého práva včleněn institut tzv. evropského exekučního titulu. O tzv. evropském exekučním titulu rozhodne soud usnesením na návrh oprávněného. Jako tzv. evropský exekuční titul lze potvrdit tituly založené na soudním rozhodnutí, soudním smíru nebo na úřední listině. V případě tzv. evropského exekučního titulu není vyžadováno výslovné uznání nebo jiný akt stejného druhu směřující k výkonu rozhodnutí, evropský exekuční titul nesmí být ve státě výkonu podroben přezkoumání ve věci samé a hledí se na něj jako na tuzemský exekuční titul. Jako evropský exekuční titul pro nesporné pohledávky může být potvrzen jen takový titul, který byl vydán po 21. říjnu 2005. Proti usnesení o potvrzení evropského exekučního titulu není možné podat odvolání. Tato novela nabyla účinnosti dne 31. května 2006. Zákon č. 229/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele a některé další zákony
Dne 29. května 2006 nabyla účinnosti novela, která zpřísňuje některé podmínky podnikání a zároveň se snaží lépe chránit spotřebitele. Na žádost spotřebitele je prodávající povinen vydat řádně označený doklad o zakoupení výrobku nebo poskytnutí služby a není-li služba poskytnuta na počkání písemné potvrzení o převzetí objednávky. Prodávající má nyní povinnost vydat podrobný doklad o uplatnění reklamace, ve kterém musí být uvedeno, kdy spotřebitel uplatnil reklamaci, co je jejím obsahem a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje. Dále musí spotřebiteli poskytnout potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace, potvrzení o provedení opravy, případně písemné odůvodnění zamítnutí reklamace. Provozovatelé tržnic musí nyní vést evidenci prodávajících a při kontrole ji předložit. Novela zákona v této souvislosti přesněji vymezuje a rozšiřuje práva a povinnosti celních a živnostenských úřadů. Za porušování zákona o ochraně spotřebitele, lze nově uložit pokutu až do výše 50 mil. Kč. 2006 NWD Legal Jana Tvrdíková