Podklady pro výběrové řízení na vytvoření expozice města o historii Českých Budějovic Příběh Českých Budějovic

1 Podklady pro výběrové řízení na vytvoření expozice města o historii Českých Budějovic Příběh Českých Budějovic I. Trocha zamyšlení úvodem, V době moderní digitální i jiné techniky musí muzejník odolávat a bojovat při tvorbě nové expozice či výstavy proti mnoha lákavým a dobově jaksi neopominutelným svodům. Sbírkové předměty jakoby se náhle ocitaly na vedlejší koleji byvše nahrazeny virtuálními náhražkami, neboť tak chtějí údajně cílové skupiny těchto výstavních experimentů. Například v Českých Budějovicích nemusí chodit člověk nijak daleko stačí navštívit pivovar Budvar a jeho podnikové muzeum. Mimochodem podnikové muzeum je chvályhodná myšlenka a ne každý podnik se jím může pochlubit. Nicméně návštěvník je v expozici obklopen virtuálními předměty, digitálně rozhýbanými obrázky a vše vrcholí v kinosále, kde shlédne slaboduchý reklamní film, jehož smyslem je obhajoba budvarských práv před nároky amerického pivovarského kolosu. A po expozici, která údajně stála padesát miliónů korun českých, tak nějak zkysne v ústech i ten nejlepší Budvar. Na druhou stranu ale proti gustu žádný dišputát. Druhý extrém je jich dost na různých místech Čech malá místní muzea a člověk se ocitne v padesátých či šedesátých letech dvacátého století. Za zaprášenými skly několika desítek let starých vitrín se nudí lehce pokroucené papírky se starými texty, rozkládají se mrtvolky much... A o penězích tento příběh také je. Definujme si proto výchozí situaci tvorby expozice: nebudeme se zabývat finančními možnostmi instituce, nebudeme se zabývat politickým profilem zřizovatele. A budeme dělat, že neexistují různé jiné překážky, které znají muzejníci z terénu a svádí proti nim mnohdy předem prohraný boj. Tedy budeme žít v následujících řádcích v ideálním světě muzejníka. Jednou za dvacet až padesát let se stane, že jest zapotřebí vytvořit novou expozici. Tehdy nastává ideální situace všichni v týmu táhnou za jeden provaz a jsou nadšeni pro společnou věc: Při tvorbě expozice je třeba vycházet ze sbírkových předmětů Sbírkové předměty budou vyprávět konkrétní příběh Součástí expozice musí být i modely, předměty, na které si návštěvník může šáhnout Poté, co se definuje příjemce expozice, budou vymýšleny i různé soutěže a interaktivní hry, například pro školní mládež či modely exponátů pro nevidomé či jinak postižené skupiny. Moderní digitální technika bude pouze doplňkem expozice tvořené artefakty a modely, na které si lze šáhnout. Zde je zapotřebí podotknout další důležitou věc: architekt, který dostane za úkol myšlenky muzejníků vyprojektovat, v mnoha případech vymyslí a na papír načrtne své originální řešení. A my víme, že expozice se povede, neboť je v ní dostatek předmětů, které k návštěvníkovi promlouvají. Víme, že byla dělána s láskou, která se promítla do celkového vyznění a že vychází z kořenů, z tradic instituce a místa. To, mimochodem, není až tak docela jednoduché. Chce to nadhled, znalost věci, zkušenost, štěstí a něco, co se dá jen těžko

2 definovat, jakýsi šestý smysl, intuici, prostě kliku. A samozřejmě také příslušné sbírkové zázemí. II. Historie muzea Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích vzniklo jako městské muzeum v roce 1877, od samého počátku bylo podporováno (německou) měšťanskou společností, přední občané města chápali instituci jako prostředek své prezentace. Proto nebyli skoupí na dary do sbírek nově založení instituce. Mezi významné donátory patřili např. Vojtěch Lanna, Josef Stegmann, Jindřich Kautsch, Josef Kneissl, Josef Taschek, Ludwig Knapp, Adolf Josef Schwarzenberg, Bohuslav Mundy a další. Těsný vztah k muzeu si vytvořila i místní průmyslová společenstva, která zde soustřeďovala výrobky související s jejich činností. Muzeum se tak stalo institucí dokládající vzestup měšťanské buržoazní společnosti. Při průmyslové části muzea byla též zřízena v roce 1888 kreslírna a modelovna. Další sbírky pak byly v této době uměleckoprůmyslové a přírodovědné. Do konce 19. století tak vlastně vznikla základní struktura sbírek, na které staví tato instituce i v současné době. Velké rozšíření sbírkových fondů a potřeba je presentovat vedla samozřejmě k výstavbě nové budovy muzea. K tomu došlo v letech 1898 1901. Městské muzeum dostalo honosnou, representativní a významu instituce odpovídající budovu, ve které se nadále rozvíjelo a sbírkově bohatlo. Nová Československá republika, čeští občané města, vzali muzeum za své a nadále se starali o jeho rozvoj a to jak finančně, tak i rozšiřováním sbírkového fondu (sbírky národopisného charakteru Doudlebsko, Blata) a v neposlední řadě i v personální oblasti. V muzeu svého času pracovaly takové kapacity, jakými bezesporu byl František Matouš, Adolf Träger, Vladimír Denkstein. Na jejich práci pak navázal v ltech šedesátých další z ředitelů Karel Pletzer. Padesátá a šedesátá léta dvacátého století byla ve znamení tvorby nových expozic v té době již mělo muzeum celokrajnou působnost, ztratilo alespoň formálně svůj pouze městský rozměr. Co se dále změnilo, byly společenské poměry v důsledku poválečného uspořádání světa. Od roku 1955 pak muzeum začalo vydávt Jihočeský sborník vlastivědný, o tři roky později časopis Přírodní vědy. Od roku 1964 časopis Výběr. Po roce 1989 se muzeum v mnoha směrech začalo vracet ke svým kořenům a to jak svým opětným zaměřením se na samotné město, tak i opětným nalézáním svého místa v nově se rozvíjející občanské společnosti. Doslova bouřlivý vývoj zaznamenaly spolky pracující při muzeu (Národopisné sdružení, Regionální letecko-historická společnost, Historický klub). Za završení těchto snah se dá považovat generální rekonstrukce historické budovy muzea a následná tvorba stálých expozic. Historický vývoj instituce, vývoj jejích sbírkových fondů, by se rozhodně měly v nové expozici projevit. III. Vize VSTUPNÍ SÁL: Tento sál by měl obsahovat dva autonomní prvky: Úvod do historie města, která začíná pravěkem a táhne se až k renesanci Kabinet umění (Kunstkomoru), kde by měly rotovat v určitých časových intervalech (cca ½ roku až 1 rok) exklusivní a na vystavování citlivé sbírkové předměty, které nemusejí přímo souviset s historií města, či regionem.

3 1. Pravěk a raný středověk Časové vymezení: starší a střední doba kamenná až raný středověk Před založením města Českých Budějovic byla lokalita na soutoku dvou řek Vltavy a Malše osídlena od nejstaršího období, tedy již v době kamenné. I když se jedná pouze o ojedinělé nálezy, lze předpokládat, že se na toto místo soustředilo osídlení a v pozdější době bylo toto místo využíváno jako výrazná komunikační osa nejprve k přepravě mědi po řece Vltavě a později jako zázemí třísovského oppida, které obchodovalo s další výraznou surovinou, a to grafitem. K dalšímu zahuštění osídlení v místech dnešního města a jeho bezprostředního okolí pak dochází s příchodem slovanského etnika, a to v době hradištní. Otázkou stále zůstává vztah původní předlokační osady Budivojovice k samotnému zakladatelskému počinu města Českých Budějovic. K nejstaršímu pravěku existují většinou ojedinělé nálezy, větší počet nálezů je zřejmě spojen i se zahuštěním osídlení a to ve střední době bronzové, laténské a době římské. Podle tohoto schématu je možné vybírat i jednotlivé předměty, nálezy, artefakty. Tato část bude založena na archeologických nálezech. Příklad exponátů: starší a střední doba kamenná kamenné nástroje neolit, z prostoru biskupské zahrady získány v roce 1919 kamenné nástroje starší doba bronzová depoty nebo jejich části z území města střední doba bronzová pokud se vejde, tak prezentace archeologického výzkumu ve Starých Hodějovicích nálezy především zlomků keramiky mladší a pozdní doba bronzová, doba halštatská nálezy keramiky z výzkumů v Radniční ulici, Piaristickém náměstí a radnice doba laténská první rozeznatelné etnikum, Keltové, větší množství nálezů po pozůstatcích osídlení, většinou keramiky výzkumy Piaristické náměstí, Krajinská ulice, Česká ulice, náměstí Přemysla Otakara II., ulice u Černé věže doba římská prezentace sídlištních objektů z archeologického výzkumu radnice, většinou nálezy keramiky doba hradištní nález stříbrné záušnice z Piaristického náměstí a nález kostěného zdobeného předmětu ojedinělý nález románské čelenky z Gellertovy papírny 2. Založení města, gotika Časové vymezení: 1. polovina 13. století 1. čtvrtina 16. století Gotický sloh je bezprostředně spjat se založením města. Městský půdorys vytýčený lokátorem Hirzem v letech 1263-1265 ovlivnil prostorovou tvářnost města až do počátku 19. století. Základním a nejstarším urbanistickým prvkem bylo opevnění, jehož nejstarší dochované úseky se datují do období vlády Přemysla Otakara II. Do této doby lze též zařadit založení dominikánského konventu a farního kostela sv. Mikuláše se hřbitovem. Oproti těmto kamenným stavbám byla měšťanská obydlí v počáteční fázi dřevěná. K výraznějšímu stavebnímu rozvoji došlo v průběhu 14. a 15. století díky městským privilegiím (viz archiválie 1 ). Byly budovány nové hradební bašty (do současnosti se dochovaly pouze Rabenštejnská věž a Železná panna) a městské brány. Postupně byly stavěny kamenné domy a první budova radnice, církevní stavby byly posíleny o kostel sv. Václava se 1 Nejstarší listina z roku 1296 Václa II., 4 listiny Jana Lucemburského (1327-1333), privilegia Karla IV. z roku 1351; privilegia Václava IV. - 1393, privilegia výročních trhů aj.

4 špitálem a přestavbu kostela na Starém městě. Sem lze zařadit i založení první synagogy. K židovskému fenoménu ve městě možno doplnit i motiv Židovské ulice (Judengasse, U Černé věže) z konce 14. století a s tím související řemesla, ale i pogrom 1505 1506. Dokončovací práce na konventu dominikánů a kostela sv. Mikuláše přetrvávaly téměř až do počátku 16. století. Tato část bude založena převážně na archiváliích a archeologických nálezech. Ideový záměr: Zachycení zásadní historické, společensko-kulturní, hospodářské přeměny města ve výše uvedeném časovém horizontu Tematické okruhy: Stavební vývoj a architektura - založení města, vznik opevnění, kamenné stavby (kostely, klášter, radnice ), stavební slohy, osobnosti spjaté se založením města Hospodářství: městská privilegia, rozvoj obchodu, umění Příklad exponátů: Faksimile opisu darovací listiny z 10. 3. 1265 lokátora Hirzy řádu dominikánů (16. století) SOkA ČB Faksimile městských privilegií (Jan, Karel, Václav Lucemburský) Stůl písaře městské správy - na stole purkmistrovské účty za vydání na stavbu hradeb průhled na rozestavěné hradby a věž obranného systému města České Budějovice jako středisko obchodu a řemesel (i speciálních a uměleckých) a jako duchovní centrum knižní kultura Rejstřík lapkovského bratrstva účty za placení jednotky, která v okolí Budějovic likvidovala narušitele pořádku, včetně husitů (SOkA ČB) Vaření piva Rybníkářství fragmenty gotických staveb (ve sbírkách jsou jen ze Zlatokorunského kláštera svorník, žebro, což by vzhledem k vzájemným vztahům až tak nevadilo; popř. fragmenty ze Žumberka, možnost zápůjček např. z Prácheňského muzea v Písku), transfery gotických nástěnných maleb z náměstí, gotické kované dveře, kované mřížky, vitraile Církevní náčiní* kalich, monstrance, křestní mísy, kasule, svícny dřevořezby z 2. poloviny 15. až počátku 16. století světlonoš, světice, ležící Kristus z Božího hrobu slonovinové miniatury (klanění Tří králů ), emailové destičky jako doklad kontaktu s kulturními centry v Evropě kamnové kachle, truhlička a případně stůl a truhla ze Žumberka (přesto, že je to kopie z 19. století), zámky, klíče doklad bytové kultury pečetidla, pečetě, kopie listin drátěná košile a zbraně pokud je nepoužijeme v Trocnově. popravčí zvon z radnice konec 15. stol., J 206 Nástinový okruh: Život města v době vrcholné gotiky - interiér gotického kostela, hřbitov Archeologické nálezy pro gotiku: k založení a vzniku města keramika a půdorysy zahloubených polozemnic z výzkumu v Radniční ulici

5 podle výsledků datování C14 (zatím není k dispozici) jednotlivé pohřby (3), zřejmě nejstarší pohřby na městském hřbitově nebo hřbitově, který městskému předcházel, v této souvislosti pak zmínit kapli sv. Jakuba a jejího pozdějšího využití pro městskou kostnici jednotlivé prvky k dominikánskému konventu z archeologických výzkumů půdorysy (prezentace nálezu kaple sv. Markéty), keramika, barevné omítky, fotografie pohřbů z PN, nálezy z hrobů osobní šperk, zbytky látek, dtto ke kostelu sv. Mikuláše a městskému hřbitovu nálezy mincí nálezy šperků nálezy látek nálezy stavebních prvků zdobené dlaždice z podlah nebo jejich celé části nálezy keramiky celé nádoby, zdobené kachle další zajímavé kovové předměty součásti oděvů, ucelenější torza skla, keramické panenky, koník z radnice, Renesance Časové vymezení: počátek 16. století 1. čtvrtina 17. století Příchod renesance z urbanistického hlediska neznamenal pro České Budějovice výrazný zlom. Nejzjevnějším zásahem byla přestavba opevnění, která probíhala od druhé poloviny 15. století do počátku 16. století. Novou dominantou města se stala Černá věž, kterou roku 1577 dostavěl vlašský stavitel Vogarelli. S tím souvisela i přestavba radnice. Též měšťanský dům, který se, hlavně díky řadě požárů, mohl rozvinout do šířky a zaujmout tak dvě úzké gotické parcely, zaznamenal viditelné změny. Novou podobu získala průčelí obohacená o tehdy moderní sgrafita i řešení interiéru (viz Kneisslův dům 1577, Wortnerův dům). Do první třetiny 16. století lze zařadit i stavbu solnice. Významnou historickou událostí počátku 17. století, byl vpád Pasovských v roce 1611. Žoldnéřské vojsko pasovského biskupa Leopolda Habsburského nedokázalo město dobít díky novému, modernímu opevnění, a tak se ho zmocnilo lstí. Budějovice pak byly 5 měsíců okupovány. Vojsko bylo ubytováno v dominikánském konventu, špitálu s kostelem sv. Václava, městské škole a solnici. Důstojnický sbor byl v radnici. Změnu hospodářského vývoje charakterizovaly cechy (viz masné krámy). Značného vzepětí dosáhla jednotlivá řemesla: cínaři, zvonaři, hodináři, pasíři. Nelze nezmínit i budějovickou ražbu mincí (doložena od poslední třetiny 15. Století), jakož i existenci českobudějovické mincovny (od roku 1569) v dominikánském konventu (mincmistr Gebhart). Ideový záměr: dokumentace hospodářské přeměny města ve výše uvedeném časovém horizontu, rozvoj řemesel a cechů, situace v době husitských válek Tematické okruhy: I. Stavební vývoj a architektura - rozvoj města, modernizace opevnění, rybníky, významné dominanty: Černá věž, nově budovaný měšťanský dům, solnice stavební slohy II. Hospodářství: rozvoj cechů, obchodu a řemesel puškaři, zlatníci, zvonaři, cínaři, řezbáři, hodináři, mincova III. Nový životní styl: patricijské domy - vybavení IV. Obrana města: vpád Pasovských, třicetiletá válka Marradas V. Útrpné právo (?) Příklad exponátů:

6 Pamětní desky městského písaře Šimona Plachého zastřeleného roku 1611 při vpádu Pasovských renesanční mříže, kování malované dveře z domu historické části města, 2. polovina 17. století stropní řezaný trám postroj císaře Matyáše z roku 1618 nábytek a vybavení (truhly, kabinety, gobelíny, sklo, keramika, hodiny sluneční i mechanické ) cechy a cechovní znamení (příklady výrobků) útrpné právo zbraně a zbroje judaika slonovinové poháry, loďky z polodrahokamů (doklad životního stylu), dvě plastiky: Mentor a Jupiter zahraniční import mince Gebhart (mincmistr 1569-1578) Nástinový okruh: život města v době renesance - interiér renesanční místnosti s vybavením (sklo, keramika), pranýř (hrdelní právo), obrana města zbroje, zbraně, řemeslná dílna vybavení cechovní místnosti) Archeologické nálezy pro renesanci: pro masné krámy zajímavý rozbor nálezů kosterního materiálu depot mincí z domu na náměstí Přemysla Otakara II. pro měšťanský dům nálezy keramiky celé nádoby, velmi kvalitní a hezké (svatební talíře), zdobené kachle jednotlivé prvky k dominikánskému konventu a hřbitovu, stejně jako ke kostelu sv. Mikuláše a hřbitovu nálezy mincí nálezy šperků další kovové předměty 2. Kabinet umění - Kunstkomora Ideovým záměrem připravované expozice je seznámit veřejnost s mistrovskými díly uloženými ve sbírkách Jihočeského muzea. Předměty by měly být instalovány v prostoru se zastíněnými okny a osvětlením akcentujícím jejich exklusivitu. Jednalo by se o část sálu č. 210 v 1. patře, se samostatným vchodem. Prostor musí splňovat potřeby umístění i drobnějšího nábytku a tapiserií. Interiér by měl navozovat atmosféru zámeckého ambiente.

7 Kunstkomory jsou výplodem 16. století. Vyvinuly se z tzv. kabinetů kuriozit a předznamenaly vznik muzeí. Doplňovaly knížecí pokladnice a schraňovaly předměty světské i církevní. Jejich největší rozkvět se datuje do období, kdy se díky objevitelským plavbám zvětšil tehdy známý svět, alchymie se měnila v chemii a astronomie se vymaňovala z pout astrologie. Věda, umění i nové archeologické vykopávky začaly výrazně ovlivňovat životní styl a věci zvláštní, kuriózní a cizokrajné se dostávaly do popředí zájmu. Sbírky měly zrcadlit časoprostorovou kontinuitu ve snaze zdůraznit prolínající se jednotu historie, vědy, umění a přírody. V průběhu 17. století zaplavily kunstkomory celou Evropu. Všechny královské a významné knížecí dvory se mohly pochlubit svými sbírkami. Stejnému kouzlu propadli i bohatí měšťané a některá města. Předměty byly řazeny do několika oddílů. Sbírala se naturalia, mirabilia a artificialia ve snaze ukázat svět v celé jeho rozmanitosti. Sláva kabinetů umění pohasla na přelomu 18. a 19. století, přesto některá později zřizovaná muzea z těchto kořenů vyrůstala a budovala obdobně své sbírky. Od tohoto sujetu se neodchýlilo ani Jihočeské muzeum, v jehož uměleckohistorických sbírkách je uložen nejeden artefakt stejného charakteru. Připravovaná expozice kabinetu umění v prostorách Jihočeského muzea je vzdáleně inspirována tzv. wunderkammer Rudolfa II., kabinetem kuriozit Petra Velikého, či dalšími významnými sbírkami. Bude v ní prezentována pečlivě vybraná kolekce umění, starožitností a zajímavostí, které se do sbírek muzea dostaly většinou na počátku jeho existence. Jednotlivé kolekce se budou periodicky střídat, tak aby nedocházelo k jejich poškození dlouhodobým vystavováním a aby zároveň přitahovaly nové návštěvníky. Variabilní vitríny musí dovolovat modifikaci předmětů. Součástí prostoru by měla být odpočinková zóna lavice, na které by mohli sedět návštěvníci před některými náročnějšími díly. Neměla by chybět ani tzv. Kunstkammerschrank skříň evokující představu zámecké pokladnice, v níž se ukládaly nasbírané poklady. Hlavním záměrem je zprostředkovat návštěvníkovi adekvátní pocit, který navozovala atmosféra původních kabinetů umění. V kunstkomorách se snoubilo umění s vědou (naturalia a artificalia), takže celek vytvářel malý obraz světa, který je možné prozkoumávat nekonečně dlouho. Patřičnou náladu by měla navozovat i tlumená hudba korespondující s vystavenými exponáty, či šelest padající vody z malé fontánky osvěžující vzduch. K dispozici by měly být dotykové obrazovky s fotografiemi vystavených předmětů, které umožní prohlédnout si detaily a přečíst si podrobné komentáře doplněné o případné paralely. Gró exponátů bude pocházet z období renesance a baroka. Celkový dojem budou doplňovat přírodniny, polodrahokamy či vědecké přístroje, k nimž bude přiložen názorný výklad o jejich použití. Veškeré texty by měly být 2-3 jazyčné. Seznam rotujících exponátů (příklad): I. ARTIFICALIA 1. Gobelíny: a. Decius Mus Zasvěcení bohům, Nizozemí kolem 1660, podle kartonu P. P. Rubense, 338x262cm, (UP 893)

8 b. Heraldická tapiserie s kardinálským znakem, Francie 17. století, 246x291cm (UP 894) c. Příběh o Zuzaně a Danielovi, Jižní Francie konec 17. století, 510x246cm (T6 2) 2. Nábytek, kabinety, skříňky: a. Zlatá truhla Benátky, 16. století, v. 64cm, d. 175cm, hl. 56cm (A 221) b. Vargueño Španělsko, 16. století, v. 150cm, š. 105cm, hl. 41cm, (A 247) c. Kabinet s podmalbami Německo, 17. století, celková výška 99cm, šířka 85cm a hloubka je 42,5cm (UP 1427) d. Kabinet zdobený technikou scagiola, Itálie, 17. století, v. 98cm, š. 66cm, hl. 36,5cm (UP 1426) e. Psací stůl zdobený technikou boule, Itálie 18. století, v. 135cm, š. 114cm, hl. 66cm (A 188) f. Renesanční schránka na listiny včetně klíče, Čechy, polovina 17. století, výška přední části:12cm, výška zadní části: 20cm, š. 41cm, hl. 32cm (Z 611/89) g. Stůl s oválnou deskou marketerie, kolem 1810, v. 86cm, š. 87cm, d. 118cm (UP 1447) 3. Malba a plastika: a. Maří Magdalena, olej na plátně, Don Girard 1630-1675, (O 112) b. Kristus Trpitel, olej na plátně v barokním rámu, Budějovická práce, kolem 1750, v. 74cm, š. 66cm (A 245) c. Panna Maria, malba na dřevě d. Sv. Bartoloměj olej na plátně, 18. století (O 220) e. Portrétní miniatury f. Zátiší s raky - Jan Seitz (1738 Praha 1816 Praha), olej na plátně (O g. Sv. Jan Křtitel polychromovaná dřevořezba, po r. 1500 (P 17) h. Merkur a Jupiter bronz, Itálie 16. století (J 184, J 185) i. Kristus v hrobě dřevořezba, 15. stol., S 30 j. Kristus a žoldnéři polychromovaná dřevořezba, 16. stol. k. Výplň šperkovnice chebská práce, 3. čtvrtina 17. stol., (A 194) l. Maria Immaculata dřevořezba, 17.-18. stol. m. Figurky znázorňující lov (Q 17.) n. Podstavce v podobě stojících mouřenínů (dřevořezba) (P 79, P 80) o. Bronzové alegorie světadílů (Amerika, Afrika ) 4. Užité umění: sklo: a. Antické sklo b. Křídlové poháry Benátky, 16. stol., (P 1 55, P 1 51) c. Lahvička v podobě psa konec 16. stol., (P 1 21) d. Willkommen dat. 1583, (UP 3077) e. Vitráže f. Svatební pohár konec 17. stol. (P3 9) g. Barokní číše s řezanými výjevy h. Vrcholné ukázky českého sklářství 5. Keramika: a. Maurské mísy Španělsko 16. stol. (UP 5553,5556)

9 b. Habánský šál 17. stol. (O e 55) c. Italská majolika d. Fajáns e. Porcelán f. Gotické kachle 6. Kovy: a. Mříže b. Zámky c. Pokladnice d. Cíny e. Dýka Borgiů s koženou pochvou, kost vykládaná stříbrem a slonovinou, hlavice ze slonoviny, Itálie 18. století f. renesanční příbory 7. Drahé kovy: a. Emailové destičky z Limoges b. Mince c. Šperky a módní doplňky d. Pečetidla e. Hodinky 8. Vědecké přístroje: a. Globusy a dalekohledy b. Telluria a armilární sféry c. Hodiny, včetně slunečních d. Měřidla, váhy a závaží e. Kamera obscura f. Lékařské nástroje 9. Hry a hračky: a. slonovinové dětské nářadí b. stolní deskové hry (trick-track, dáma ) c. šachy II. NATURALIA 1. Slonovina: a. Poháry b. Řezby (drobné reliéfy, plastiky, prachovnice.) c. Koule s výjevem (1157/58) d. Vycházkové hole e. Vějíře f. Boží hrob (UP 3957) g. Prachovnice 2. Perleť: a. Nautily

10 b. Krabičky na šňupavý tabák, šperky, růžence, kříže vykládané perletí, medailony 3. Polodrahokamy: a. Misky, pohárek b. Dózičky 4. Jantar, korál a. kříž b. růžence 5. Alabastry a mramor: a. vázy, busta, Alabastrový reliéf Obřízka Krista (N 12) 6. Ostatní přírodniny a. kořeny, houby, zkameněliny. b. poháry z kokosových ořechů III. MIRABILIA A KURIOSA a. Mumie b. Podkova zarostlá do kořene c. Fragment mosaiky z Pompejí d. Lano z křižníku e. Kůže z krokodýla f. Bronzová soška Kuan - jin g. Islámská keramika a kovy h. Necuke, laky, jehlice, soška sedícího Japonce UP 5571, laková kazeta C 9 (Německo 18. st.), perský lakový penál C 11 i. Japonská zbroj j. Dřevěná řezaná lebka k. Předměty z mořské pěny - C 24, C 25

Zpracovali: PhDr. Jiří Petráš, úvodní slovo a starší dějiny města PhDr. Nora Jelínková, kunstkomora 11

12 Doplněná část vztahující se k dalším sálům na s. 12 19. Na základě podkladů autorského týmu zpracoval: J. Petráš Baroko Časové vymezení: polovina 17. století konec 18. století Přežívání renesance: I v této době zůstala struktura středověkého města zachována. Nejranějším projektem nového slohu byla stavba kapucínského konventu sv. Anny (1615-1620). Výrazněji se v podobě města odrazil vliv třicetileté války, která iniciovala přestavbu opevnění, jež však kvůli požáru z roku 1641 nebylo v celé šíři realizováno. Obnovované požárem zničené domy a kostel sv. Mikuláše, jehož renovace probíhala v letech 1641-1649 vykazují ještě přežívající renesanční prvky. Na rekonstrukci se podílela řada importovaných umělců: F. Canevale, G. Cipriani, Giovanni Battista Spezza, Wolfgang Eder, Georg Bachman. Vazby na okolní země (hlavně Rakousko) potvrdila i stavba nového oltáře druhého budějovického patrona sv. Auratiana (1666-1667) řezby provedl Johann Worath, hlavní obraz M. Managett. Až 18. století skutečně změnilo podobu města v ryze barokním stylu: Střed náměstí Přemysla Otakara II. ozdobil J. Dietrich Samsonovou kašnou (1721-1727). V téže době byla zahájena i přestavba radnice (1727) ve střízlivém klasicizujícím stylu (Antonius Erhardt Martinelli). Interiér ozdobila stropní freska Jana Adama Schöpfa s výjevem Šalamounova soudu. Současně byla budována i kaple Smrtelných úzkostí Páně, pocházející z let 1727-1731, přestavba dominikánského konventu zničeného požárem roku 1728. V roce 1733 se již na výstavbě kostela Panny Marie Bolestné v Dobré Vodě angažoval Kilián Ignác Dienzenhofer, freskami kostel vyzdobil roku 1735 Václav Vavřinec Reiner a štuky Giovanni Battista Allio. Měšťanské domy 1. poloviny 18. století byly jednoduše řešeny, některé odrážely dekorativní prvky radnice. Zajímavá je unifikace domů v České a Kanovnické ulici. Roku 1751 bylo město povýšeno na krajské. V této době se v Budějovicích objevují významní umělci typu Franze Antona Maulbertsche. Roku 1768 byla postavena piaristická kolej, později přeměněná na biskupskou rezidenci. Biskupství bylo zřízeno až v roce 1783 dekretem Josefa II. Prvním českobudějovickým biskupem byl jmenován J.P.Saaffgotsche. Zakládací bulou českobudějovického biskupství bylo zřízení schváleno papežem Piem VI. v roce 1785. Jako katedrální chrám byl určen kostel sv. Mikuláše, při němž byla zřízena katedrální kapitula. 1.1.1786 oznámil českobudějovický biskup vznik biskupství. V 60. letech 18. století se v městské architektuře nejvíce uplatnil Simon Beer. Z malířů se zde výrazněji uplatnil F.J.Prokyš a F.A.Maulbertsch. V sochařství to byl L. Hueber (rokoková kazatelna na Dobré Vodě, oltář sv. Jana Nepomuckého v kostele sv. Mikuláše, sv. Jan Nepomucký na mostě před Pražskou branou a na Senovážném náměstí.) Vliv baroka se ve městě odrážel v architektuře ještě v 1. desetiletí 19. století. Ideový záměr: dokumentace horečné stavební činnosti v průběhu 18. století, zřízení biskupství, nový životní styl Tematické okruhy: I. architektonický vývoj (přestavba radnice, Samsonova kašna, Dobrá Voda ) II. II. založení biskupství (Schaaffgotsche, Mariánský kult, vybavení kostelů )

13 III. IV. Nový životní styl (vybavení domácnosti) Odraz baroka ve výtvarném umění (malba, plastika, sochařství ) Nástinový okruh: Život města - barokní interiér s vybavením (sklo, keramika), požár města Příklad exponátů: Prokyš obraz, grafika Vavák kamenný znak města původně umístěný na Černé věži, dat. 1686 dřevořezby nábytek a vybavení domácnosti (zrcadla, truhly, sekretáře, skříně, sklo, keramika, porcelán, cíny, měděné nádobí ) kovy: mříže, kování, zámky Církevní náčiní* kalich, monstrance, křestní mísy, kasule, svícny Portrét Schaaffgotsche hodiny (od věžních až po kapesní ) Busta císaře Trajana z atiky domu na sev. straně náměstí pískovec, polovina 18. stol. archivní materiály Archeologické nálezy pro baroko: prezentace krypty kapucínů informace o sv. Auraciánovi (budou li k dispozici) prostor pro uložení korunovačních klenotů a královského archivu v kostele sv. Mikuláše doklady velkého požáru v roce 1641 nálezy mincí nálezy šperků keramika celé nádoby Klasicismus, empír: Časové vymezení: 2. polovina 18. století 1. třetina 19. století Tento uměřený a racionální styl vystřídal dynamické baroko. V Budějovicích se oba styly na některých objektech mísí, příkladem jsou domy v Krajinské, Kněžské a Panské ulici. Po roce 1800 nastupuje období vrcholného klasicismu. Větší stavbou tohoto stylu reprezentuje budova Malého pivovaru v ulici Karla IV (1815) a přestavba domu v ulici dr. Stejskala na divadlo (Martin Schmidtschläger). Další příznačnou stavbou je budova s domovním znamením hroznu v Široké ulici. Podíl empiru na vnějším vzhledu historického jádra byl již výraznější. Předním stavitelem tohoto slohu byl J. Sandner (např. hostinec U Zelené ratolesti 1831, dům pro A. Lannu v ulici U Černé věže -1842, Mariánská kasárna na Mariánském náměstí 1843 ). V 1. polovině 19. století se rozšířila zástavba za městské hradby např. rozšířena byla Lannova loděnice, restaurace U Slovanské lípy, Eggrtova vila pozdně klasicistní Ideový záměr: prezentace nového životního stylu, významné osobnosti rozvoj města Příklad exponátů: nábytek vybavení: sekretář, sofa, hodiny, hrací skříň, harfa, zrcadlo obrazy (Jirsík ) sklo, porcelán mříže, kování Biedermeier

14 Časové vymezení: 1815-1848 Biedermeier je umělecký směr a životní styl první poloviny 19. století, typický pro měšťanskou kulturu Biedermeier je měšťanská obdoba empíru, šlechtického stylu odvozeného z klasicismu. V první polovině 19. století byla již buržoazie natolik majetná, aby si mohla pořizovat výrobky, které jí pro svou náročnost byly dříve finančně nedostupné (např. čalouněný nábytek, porcelán atd. díky zavádění tovární výroby se náklady na jejich zhotovení snížily). Protože však příjmy měšťanů nedosahovaly takových výší, aby si mohli dovolit stavět městské domy či paláce, zůstal především stylem užitého umění. Biedermeier znamenal rovněž únik z veřejného života ke klidu u domácího krbu. Příklad exponátů: nábytek žirafový klavír (Reiss), harfa obrazy/ miniatury (portréty měšťanů, Lanna...) keramika, porcelán sklo kovy (litinové reliéfy ) šperky Tematické okruhy: I. Nový měšťanský životní styl (divadlo, hudba, hudební skladatelé se vztahem k městu) II. odraz empiru a biedermeieru v užitém umění (nábytek, sklo, porcelán, hodiny) III. projevy slohu ve výtvarném umění (malba a plastika) IV. vývoj pavlačového domu Nástinový okruh: život měšťanů biedermeierský interiér s vybavením -sklo, keramika, Lannova pracovna Historismus: Časové vymezení: 2. polovina 19. století Po roce 1848 se začíná pozvolna prosazovat historismus. V této době vznikl typ nájemního domu s příčnými dvorními křídly a pavlačemi. Historismus se začal uplatňovat při novostavbách kostelů, školních budov, nájemních domů. (Např. novorománská kaple sv. Otýlie, či kaple sv. Vojtěcha, kostel Růžencové Panny Marie a kostel sv. Jana Nepomuckého; novogotická synagoga; novorenesance Slavie, palác Včela, Vyšebrodský dům, Jihočeské muzeum, kasárna na Pražské i Žižkově třídě, městský chudobinec; novobaroko kostel Božského Srdce Páně, gymnasium v České ulici, Hardtmuthova vila ). Vývoj spolků Ostrostřelci, Liedertafel. Zlomový politický rok 1848, mj. zrovnoprávnění židů s křesťany. Příklad exponátů: nábytek sklo, porcelán šperky plastika poháry, terče. obrazy (Hardtmuth )

15 Významné rody a technické vymoženosti (koňka, lodní doprava, Hardtmuth.) nechávám stranou do druhého sálu. Výsledky k archeologickému výzkumu synagogy, nálezy, půdorys nalezeného Proměny města v průběhu 19. století Časové vymezení: 1. polovina 19. století - 1918 Ideový záměr: Zachycení zásadní historické, společensko-kulturní, hospodářské přeměny města v uvedeném časovém horizontu (na počátku 19. století středověký ráz města obklopeného hradbami a přelom 19/20. století průmyslové a společenské centrum jižních Čech) Tematické okruhy: I. Stavební vývoj a architektura - růst města, zánik hradeb, nové čtvrti, výrazné stavby (správní a veřejné budovy, nemocnice, kasárna), stavební slohy, osobnosti II. Hospodářství - pivovarnictví, Hardtmuthova továrna, smaltovny, tabáková továrna, sirkárna, cukrovar, okruh živností, osobnost Hardtmutha III. Doprava - koňka, loděnice, železniční parní doprava, osobnost V. Lanny IV. Politické a národnostní poměry - obyvatelstvo, systém městská správa, česko- německé vztahy (volby 1906), osobnosti (J. Taschek, A. Zátka) V. Společenské a kulturní poměry - spolkový život (spolky, divadlo, zábava), školství (osobnost J. V. Jirsíka) VI. Modernizace města - tramvaje, zdravotnictví, elektrifikace Použité exponáty: Model nějaké významné veřejné stavby (nechat udělat dle výběru) Část výrobního zařízení nějaké firmy a výrobky budějovických závodů (UP) Model člunu z loděnice V. Lanny a model vozu koňky, busta V. Lanny velkoplošná fotografie starého a nového nádraží (nechat udělat) IV. Obrazy starostové města a osobnosti (UP) V. Interiér spolková místnost (částečně UP), busta Jirsík, plakáty (koláž) školní pomůcky VI. Zastávka tramvaj nebo pouliční svítilna (nechat udělat), fotografie nemocnice Ostatní doplňující materiál jako tiskoviny, dokumenty, fotografie a trojrozměrné předměty k jednotlivým blokům ze sbírek fondu K a UP Nástinový okruh: Život města za války 1914-1918 - branný štít a pokladna z náboje (ostatní pouze projekce dobových fotografií a dokumentů) 1. republika - Volný čas a moderní doba v životě obyvatel města za 1. republiky Časové vymezení: 1918-1945 Ideový záměr: Přiblížení problematiky volnočasových aktivit a zásahy modernismu a funkcionalismu do architektury a do života obyvatel města Tematické okruhy: I. Sport - sokolský stadion, plovárna a sokolovna, organizace Sokol, hokej a ostatní sporty ve městě

16 II. Funkcionalismus ve městě - spořitelna, Zátkova vila, pokoj obývací domácnosti střední nebo vyšší třídy III. Moderní obchod - obchodní domy Brouk a Babka, Smetana, Te-Ta, obchod, firmy a živnosti ve městě, místní reklama IV. Kino, kulturní programy, nová společenská zařízení (například varieté, bary) Použité exponáty: Sportovní nářadí a náčiní, Sokol v kroji, hokejista Stadionu Č. Bu Model spořitelna, velkoplošné fotografie funkcionalistických staveb (nechat udělat), bytové vybavení obývacího pokoje včetně elektrospotřebičů (z velké části UP) Vybavení obchodu (částečně UP), druhy reklamy místních firem - plakáty, trojrozměrné reklamní předměty (částečně UP) Vybavení kina - stará promítačka, židle (projekce dobových dokumentů z období 1. republiky k Českým Budějovicím), plakáty programů a společenským akcím ve městě Ostatní doplňující materiál jako tiskoviny, dokumenty, fotografie a trojrozměrné předměty k jednotlivým blokům ze sbírek fondu K a UP. Nástinový okruh: Život města za války 1939-1945 (projekce dobových dokumentů - například úřední oznámení magistrátu, fotografie německých přehlídek na náměstí, vyhlášky o popravách Heydrichiáda), letecký útok na České Budějovice - letecká puma, (ostatní projekce foto rozvalin některých domů), osvobození města v květnu 1945 - směrové cedule v azbuce a dřevěný pomníček (ostatní projekce dobových dokumentů a fotografií z května 1945). Od konce války k rokům šedesátým Časové vymezení: 1945 šedesáté roky dvacátého století Ideový záměr: Zachycení zásadní historické, společensko-kulturní, hospodářské přeměny města ve výše uvedeném časovém horizontu. Změna tvářnosti města započatá na přelomu padesátých a šedesátých let (panelová výstavba, rozšíření města o okolní dosud samostatné obce a o novou především panelovou výstavbu, dopravní obslužnost, trávení volného času, České Budějovice jako průmyslové a vysokoškolské centrum na jihu Čech, vojenské letiště, nový styl tzv. Brusel, politické změny po roce 1945 resp. 1948. Tematické okruhy: Osvobození, konec války v Českých Budějovicích Vývoj města, architektura, význačné stavby (Koldům, Plavecký stadion, panelová výstavba ) Změna životního stylu volný čas, sport, chalupy a chaty Kultura (literatura, divadlo, film, design, nakladatelství Růže) Dopravní systém města městská hromadná doprava Sport, sportovní kluby a oddíly kopaná, hokej, box, volejbal, významní sportovci, representanti, olympionici Průmysl (ukázky výrobků českobudějovických podniků Budějovický Budvar, Škoda ) Letiště Planá u Českých Budějovic Vysoké školství Použité exponáty: Sbírkové předměty dokládající jednotlivé tematické okruhy Modely (plavecký stadión)

17 Stavebnice pro návštěvníky: panelák, koldům Pomocí pohyblivých obrázků rozvoj města až do osmdesátých let 20. století (vznik Velkých Českých Budějovic, nová sídliště, nová výstavba rozvoj města) Vhled do domácnosti (panelák interiér) Styl Brusel design, užité umění Filmové sekvence z filmového archivu JčM poválečné České Budějovice (včetně oslav výročí města 1965) Struktura expozic Prostor, který je pro expozici k dispozici 1. patro sál č. 210 (16, 7 x 9 m, tj. 150, 3 m 2 ), spojovací místnost (3, 5 x 3 m, tj. 10, 5 m 2 ), sál č. 213 (11, 7 x 7, 5 m, tj. 87, 8 m 2 ) a sál č. 214 (7, 6 x 18 m, tj. 136, 8 m 2 ) Sál č. 210 a přiléhající místnost č. 212 expozice České Budějovice do období baroka (včetně) V menší části sálu 210 (odděleno) tzv. Kunstkomora - vybrané exponáty ze sbírek UP, archeologie a numismatiky bude se obměňovat pravděpodobně součástí expozice města Sál č. 213 expozice Od druhé poloviny 18. století - Historie regionu po roce 1918 Sál č. 214 Od 1918 až do druhé poloviny 20. století Sál č. 210 Vchod do místnosti gotickou branou Centrální motivy sálu č. 210 oddělená kunstkomora Centrální motivy sálu č. 213 náměstí s pranýřem, ke kterému se budou sbíhat všechny naznačené ulice Základní bloky (časové, kulturní), které budou znázorněny v jednotlivých ulicích. Historie prostoru až do období středověku, akcent na archeologické sbírky: 16. století, renesance 17. /18. století (baroko, třicetiletá válka, požár města a jeho obnova, založení biskupství) 19. století Základní východiska tvorby expozice Koncepce expozice vychází z téměř stočtyřicetileté kontinuálně budované sbírky muzea, která obsahuje jedinečné a autentické sbírky dokladující vývoj regionu od pravěku do současnosti. Výrazovými prostředky expozice budou zejména autentické sbírkové předměty. Proto jsou významnou součástí přípravy expozice restaurátorské a konzervátorské práce Expozice v budově v Dukelské ulici budou vytvářeny s respektem k charakteru objektu, který sám o sobě je významným uměleckým dílem. Expozice moderním způsobem propojí obory v muzeu zastoupené. Expozice je od samého počátku koncipována s přihlédnutím k cílovým skupinám návštěvníků (rodiny s dětmi, školní skupiny, poučený návštěvník, přátelé muzea, skupiny návštěvníků se specifickými potřebami, cizinci) pro potřeby těchto skupin budou definovány návštěvnické trasy, přizpůsobená např. informační kapacita, forma textů a další návštěvnická vybavenost. Postup tvorby expozic Autorský tým je složen z kurátorů muzea a doplněný o odborníky z profesí, jež nejsou v muzeu obsazeny, ale jsou pro tvorbu expozice neopominutelné. V průběhu prvních tří měsíců roku 2014 bude záměr upřesňován a zkonkretizován do podoby libreta. V této fázi by měl též vstoupit do řešení projektu architekt.

18 V součinnosti těchto profesí vznikne scénář, který bude oponován odbornou veřejností (odborníci z jiných muzeí, archivů, vysokých škol resp. knihoven). Expozice Historie města Českých Budějovic a Historie regionu do roku 1918 Příběh města a jeho obyvatel v průběhu staletí Těžiště expozice by mělo být především v samotném historickém materiálu artefaktech, které k návštěvníkovi promlouvají. Důležité místo modelů a předmětů kopií, na které si návštěvník může šáhnout. Interaktivita i v podobě her coby součástí expozice pro školy (zejména základní). Využití obrazů, pohlednic, fotografií. Doplňkově využít řadu interaktivních prvků (např. práce s hrnčířským kruhem, střelba z muškety na terč (kopie ostrostřeleckého terče, apod.) a moderní digitální techniky projekce, počítače sloužily by jako doplněk k expozici, jejich součástí i programy se soutěžemi pro jednotlivé věkové kategorie. Pro slavnostní otevření muzea je možné vytvořit ještě jednu krátkodobější expozici, a sice věnovanou měšťanům města Českých Budějovic ze sbírek obrazů JčM, doplněné informacemi o jejich životě a popř. interiér měšťanské domácnosti, salónu. Tato výstava by byla v sále, který přiléhá k centrálnímu sálu č. 210 z levé strany, a to z toho důvodu, že by výstava tvořila kompaktní celek s expozicí, ke které tematicky svým charakterem patří a odkazuje na ni. Tištěné informační propagační materiály nejsou předmětem soutěže o návrh Orientační (orientační plán, naznačení hlavních okruhů, informace pro vozíčkáře, nevidomé a jinak handicapované) Představení muzea z hlediska historie budovy, instituce a sbírek Materiály pro děti Online komunikace s návštěvníkem Webové stránky Sociální sítě Virtuální prezentace sbírek Komunikace s veřejností (cílená a soustavná práce s médii a veřejností, budování skupiny přátel muzea pomocí věrnostních programů, kvalitní expozice a výstavy a doprovodné a vzdělávací programy, komunikace expozic pomocí interaktivity, her a soutěží a špičkových exponátů, využití internetu a sociálních sítí pro komunikaci se zájemci, představování sbírek ve virtuálním prostředí na internetu, mimořádné a netradiční prezentační počiny a netradiční využívání prosto muzea) Východiska pro práci s návštěvníkem (muzeum jako centrum společenského dění a celoživotního učení se a dozvídání pro všechny věkové i sociální skupiny obyvatelstva, speciální nabídka pro jednotlivé typy škol a handicapovaných občanů, cílená komunikace s odbornou veřejností Vybudovat orientační systém Propagační předměty Závěrem

19 už pouze několik málo vět. Má-li být expozice úspěšná dlouhodobě, má-li současně poučit, zaujmout, inspirovat, opětně přilákat a získat zájemce o historii, měla by být založena na předmětu, který mluví, vede dialog s návštěvníkem, nutí ho přemýšlet. Nutká ho osahat si předmět, zkusit si to, co umí, nutká ho hledat příčinné souvislosti a nabádá ho i přečíst si text, který návštěvníka uvádí do souvislostí. Toto při sebelepší vůli nedokáže digitální technika, moderní audiovizuální prostředky. Ty mohou mít své místo v expozici coby pouhý doplněk nic více, nic méně. A to není nic nového. Stačí, aby se člověk zamyslel, které muzejní expozice v životě navštívil a které si zpětně vybavuje, které ho oslovují i s odstupem času (v posledních desetiletích včetně velkolepých výstav v prostorách Pražského hradu). Dostaneme jednoduchou odpověď základem všeho je příběh založený na předmětu, který má schopnost mluvit. Na základě podkladů autorského týmu zpracoval: J. Petráš