Analýza 2009-2011. Zpracoval: Ing. Broklová Markéta, Ing. Richter Tomáš

Analýza 2009-2011 Srovnání napadení houbovými chorobami a biodiverzity ve vinohradech obhospodařovaných v režimu BIO a IP, v letech 2009-2011 Zpracoval: Ing. Broklová Markéta, Ing. Richter Tomáš

1. Základní údaje Plodina: Réva vinná Škodlivý činitel: padlí révy, peronospora révy a botrytida Rok: 2009 2011 Srovnávaná varianty: 1.1. Vinohrady ošetřované v režimu BIO Ekologicky obhospodařované vinice se vyznačují ozeleněním minimálně 50 % meziřadí bylinnou vegetací a vyloučením aplikací jakýchkoli syntetických chemických pesticidů. Aplikace herbicidů jsou zcela vyloučeny. Vinice jsou pod řadami révy, případně v polovině neozeleněných meziřadí kultivovány mechanicky. Rovněž aplikace jakýchkoli syntetických hnojiv jsou vyloučeny. K ochraně vinic před obaleči jsou používány buď feromony metodou matení samců cílových druhů obalečů, nebo mikrobiální přípravky na bázi Bacillus thuringiensis. K ochraně révy vinné před houbovými chorobami jsou používány jen preparáty na bázi síry a mědi v kombinaci s pomocnými látkami typu fenyklového oleje, bikarbonátu draselného, preparátů z jílových zemin a vodního skla. Důraz je položen na optimalizaci péče o půdu, čímž je minimalizován stres a tím je i podstatně zvyšována přirozená odolnost vůči patogenům a stresu jak révy vinné, tak vinice jako ekosystému. 1.2. Vinohrady ošetřované v režimu IP Pro vinice v režimu integrované produkce je charakteristické ozelenění minimálně každého druhého meziřadí pokud možno druhově bohatou vegetací, která je 2 3 krát ročně kosena či mulčována. Pokud jsou používány herbicidy, pak jen rychle rozložitelné (ú.l. glyphosate, sulphosate) a to pouze v prostoru pod řadami révy vinné. Plošné aplikace herbicidů v meziřadí jsou zakázány. Zakázáno je také použití neselektivních pesticidů hubících užitečné organismy (synt. pyretroidy, karbamáty, většina organofosfátů). Použití průmyslových hnojiv je výrazně limitováno, např. N smí být použít maximálně v celkové dávce 50 kg čistých živin / ha a rok. Díky tomu se vegetace meziřadí těchto vinic po dostatečně dlouhé sukcesi částečně přibližuje vegetaci suchých trávníků jihomoravských stepí. vinice v režimu BIO vinice v režimu IP.

2. Popis hodnocených lokalit: Byly srovnávány vinohrady, které se lišily pouze v způsobu ošetření proti houbovým chorobám. Vždy byly srovnávány podobné odrůdy, vinice stejného stáří a vinice, kde byly prováděny zelené práce ve stejných termínech a stejným způsobem. Lokalita 1 Popice ( odrůda Rýnský ryzlink) Lokalita 2 Moravské Bránice (Frankovka)

Lokalita 3 Iváň (Frankovka) Lokalita 4 Mikulov (odrůda Cabernet Sauvignon)

3. Popis ošetření: 3.1. Systém ošetření BIO vinic Každý rok se vycházelo z jednotného plánu ochrany vinic, přičemž termín jednotlivých aplikací vycházel z aktuálních podmínek daného roku viz. příloha č.1. 3.2. Systém ošetření IP vinic Každý rok se vycházelo z jednotného plánu ochrany vinic viz. příloha č. 2, přičemž termín jednotlivých aplikací vycházel z aktuálních podmínek daného roku viz.příloha č.3

4. Způsob hodnocení: Hodnocená část rostliny: hrozen Hodnocený škodlivý činitel: - perpnospora - padlí révy - plíseň šedá (botrytida) Hodnocené kritérium: Na každé hodnocené variantě byla hodnocena: A: Intenzita napadení velikost napadeného povrchu hroznu B: Četnost napadení procento napadených hroznů Velikost hodnoceného vzorku: Na každé variantě bylo hodnoceno 4 x 100 hroznů Termín hodnocení: Na všech lokalitách ve všech třech letech (2009 2011) bylo hodnoceny napadení hroznů peronosporou a padlím révy ve fázi dozrávání. Napadení hroznů botrytidou bylo hodnoceno v době plné zralosti, těsně před sklizní.

5. Hodnocení a výsledky hodnocení 5.1. Hodnocení a výsledky hodnocení v roce 2009 Termíny hodnocení: - peronospora a padlí révy: srpen 2009 Výsledky hodnocení: A: Hodnocení napadení hroznů padlím Intenzita napadení Četnost napadení Lokalita Odrůda BIO IP BIO IP Moravské Bránice Rýnský ryzlink 0 0 0 0 Popice (RR) Cabernet Sauvignon 0 0 0 0 Mikulov (CS) Modrý Portugal 0,5 0 0,5 0 B: Hodnocení napadení hroznů peronosporou Intenzita napadení Četnost napadení Lokalita Odrůda BIO IP BIO IP Moravské Bránice Frankovka 1 1,3 0,5 6,8 Popice (RR) Cabernet Sauvignon 2,2 3,6 25,5 41,5 Mikulov (CS) Modrý Portugal 14,6 2 84,8 8,5 Grafy: Hodnoc ení napadení hroz nů padlím, 2009 (č etnos t napadení a intenzita napadení ) četnos t napadení - B IO četnos t napadení - IP 100 intenzita napadení - B IO intenzita napadení - IP 100 90 90 Četnost napadení (%) 80 70 60 50 40 30 20 10 80 70 60 50 40 30 20 10 Intenzita napadení (%) 0 B IO IP B IO IP B IO IP B IO IP 0 M. B ránice (F R ) P opice (R R ) Mikulov (C S ) průměr

Hodnocení napadení hroznů peronosporou, 2009 (četnost napadení a intenzita napadení ) četnost napadení - BIO četnost napadení - IP intenzita napadení - BIO intenzita napadení - IP 100 100 Četnost napadení (%) 90 90 80 80 70 70 60 60 50 50 40 40 30 30 20 20 10 10 0 0 BIO IP BIO IP BIO IP BIO IP M. Bránice (FR) Popice (RR) Mikulov (CS) průměr Intenzita napadení (%) 5.2. Hodnocení a výsledky hodnocení v roce 2010 Termíny hodnocení: - peronospora a padlí révy: srpen 2010 A: Hodnocení napadení hroznů padlím Intenzita napadení Četnost napadení Lokalita Odrůda BIO IP BIO IP Moravské Bránice Frankovka 1,6 1,8 14,5 12 Ivaň Frankovka 3,7 3,9 30 27,5 Popice Rýnský ryzlink 3,3 3,1 20 16 Mikulov Cabernet Sauvignon 2,5 2,8 18,7 17,1 B: Hodnocení napadení hroznů peronosporou Intenzita napadení Četnost napadení Lokalita Odrůda BIO IP BIO IP Moravské Bránice Frankovka 3 1,5 27,3 7,8 Iváň Frankovka 1,5 1,1 6,3 1 Popice Rýnský ryzlink 2,1 1,5 9,5 5,3 Mikulov Cabernet Sauvignon 2 1,4 9,5 5,8

Grafy: Četnost a intenzita napadení hroznů padlím, 2010 (srovnání bio a IP) Četnost napadení, intenzita napadení % 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 BIO četnost IP četnost BIO intenzita IP intenzita FR FR RR CS M. Bránice Ivaň Popice Mikulov průměr Intenzita, četnost napadení (%) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Četnost a intenzita napadení hroznů peronosporou, 2010 (srovnání bio a IP) BIO četnost IP četnost BIO intenzita IP intenzita FR FR RR CS M. Bránice Ivaň Popice Mikulov průměr

5.3. Hodnocení a výsledky hodnocení v roce 2011 Termíny hodnocení: - peronospora a padlí révy: srpen 2011 - botrytida: říjen 2011 Výsledky hodnocení: A: Hodnocení napadení hroznů padlím Intenzita napadení Četnost napadení Lokalita Odrůda BIO IP BIO IP Moravské Bránice Frankovka 1 1 0,5 0,5 Iváň Frankovka 1 1,1 1 2 Popice Rýnský ryzlink 1 4,8 0,5 49,8 Mikulov Cabernet Sauvignon 1,4 1 7,8 1 B: Hodnocení napadení hroznů peronosporou Intenzita napadení Četnost napadení Lokalita Odrůda BIO IP BIO IP Moravské Bránice Frankovka 1,1 1 1,3 0,3 Iváň Frankovka 0 1,1 0 1,5 Popice Rýnský ryzlink 1 1,1 0,8 2 Mikulov Cabernet Sauvignon 1 0 0,5 0 C: Hodnocení napadení hroznů botrytidou Napadení botrytidou bylo hodnoceno pouze na dvou lokalitách (Popice a Mikulov) Intenzita napadení Četnost napadení Lokalita Odrůda BIO IP BIO IP Popice Rýnský ryzlink 17,5 19,8 76,3 82,5 Mikulov Cabernet Sauvignon 3,1 3,8 17,8 21,5 Grafy: Četnost napadení (%) 80 60 40 20 0 Hodnoc ení napadení hroznů padlím, 2011 (č etnos t napadení a intenzita napadení ) četnos t napadení - B IO četnos t napadení - IP intenzita napadení - B IO intenzita napadení - IP 100 100 B IO IP B IO IP BIO IP BIO IP BIO IP M. B ránice Ivaň (F R ) P opice (R R ) Mikulov (C S ) průměr 80 60 40 20 0 Intenzita napadení (%)

Četnost napadení (%) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Hodnocení napadení hroznů peronosporou, 2011 (četnost napadení a intenzita napadení ) četnost napadení - BIO četnost napadení - IP intenzita napadení - BIO intenzita napadení - IP BIO IP BIO IP BIO IP BIO IP BIO IP M. Bránice (FR) Ivaň (FR) Popice (RR) Mikulov (CS) průměr 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Intenzita napadení (%) Hodnocení napadení hroznů botrytidou, 2011 (četnost napadení a intenzita napadení ) četnost napadení - BIO četnost napadení - IP 100 intenzita napadení - BIO intenzita napadení - IP 100 Četnost napadení (%) 90 80 70 60 50 40 30 20 10 90 80 70 60 50 40 30 20 10 Intenzita napadení (%) 0 BIO IP BIO IP BIO IP 0 Popice (RR) Mikulov (CS) průměr 5.4. Závěr V roce 2009 bylo na dvou ze tří hodnocených lokalit ( Moravské Bránice a Popice) nulové napadení a na lokalitě (Mikulov) minimální napadení 0,5 %. Oproti tomu, infekčnímu tlaku peronospory byl vyšší, hlavně na lokalitě Mikulov, kde napadení dosahovalo na BIO variantě 85 % četnosti napadení. Na lokalitě Moravské Bránice a Popice bylo na BIO varintě nižší napadení na BIO variantě ve srovnání s IP variantou. V průměru bylo ošetření na BIO variantě o 18 % vyšší než na variantě IP. V roce 2010 bylo hodnocení provedeno na čtyřech variantách. Četnost napadení padlím révy dosahovala na všech čtyřech variantách v průměru o 2 % vyšší napadení. Tento rozdíl však nebyl statisticky průkazný. Intenzita napadení byla srovnatelná. Pokud jde o peronosporu, dosahovala četnost napadení přes 10 % pouze na lokalitě Mikulov. V průměru bylo napadení na BIO variantách o 8 % vyšší. V roce 2011 i přes vysoký infekční tlak padlí dosahovalo napadení padlím na všech hodnocených BIO variantách průměrného hodnoty 4 % ve srovnání s IP variantami, kde napadení dosahovalo 18 %.

Infekční tlak peronospory byl v roce 2011 na všech hodnocených lokalitách velmi nízký a rozdíly mezi BIO variantou a IP variantou neprůkazný. Průměrné napadení nedosahovalo ani na jedné variantě hodnoty 1 %. V roce 2011 bylo těsně před sklizní hodnoceno na dvou variantách také napadení hroznů botrytidou. Napadení na BIO variantě bylo na obou lokalitách nižší. V průměru bylo napadení na IP variantách o 5 % vyšší. Tento rozdíl byl statisticky průkazný.

6. Biodiverzita Denní motýli (Rhopalocera) a vřetenuškovití (Zygaenidae) patří mezi důležité a často využívané indikátory stavu a míry narušenosti prostředí. Důvodem je ekologická citlivost a vyhraněné stanovištní nároky jednotlivých druhů, vcelku slušné znalosti jejich požadavků, jednoduchá metodika terénního sledování a relativně snadná determinace většiny druhů. Z území České republiky je uváděno asi 160 druhů denních motýlů a 22 druhů vřetenuškovitých, z nich lze kolem 130 druhů využít při hodnocení kvality prostředí. Monitoring denních motýlů (Rhopalocera) a vřetenuškovitých (Zygaenidae) je prováděn standardizovanou a reprodukovatelnou metodou transektového sčítání a jeho cílem je podchytit jak druhové složení, tak početnost přítomných druhů. Výsledky umožní relativně objektivně posoudit kvalitu daného agroekosystému a vytvoří předpoklad pro srovnání změn na základě pozdějších opakovaných monitorování. Při pravidelném opakování monitoringu (např. 1krát za 5 let) pak tato data umožní poměrně přesnou analýzu změn taxocenóz motýlů a tím i detailní vyhodnocení stavu a změn monitorovaných agroekosystémů. Výsledky pak mohou sloužit jako jeden z podkladů pro optimalizaci managementu jednotlivých typů agroekosystémů. 6.1. Metodika 6.1.1. Transekt Pro hodnocení výskytu motýlů byla zvolena metoda transektů. Transekt je linie 1000 m dlouhá vedená jedním homogenním typem agroekosystému, případně přírodě blízkého srovnávacího ekosystému. Transekty nemusí být přímé ani souvislé. Základní body (minimálně začátek a konec) transektu byly pro jasnou determinaci a pozdější reprodukovatelnost monitoringu definovány souřadnicemi GPS s přesností na ± 5 až 10 m. 6.1.2 Metodika pozorování Pozorovatel prochází po linii transektu a zapisuje (zaškrtává) do předem připarveného formuláře veškeré pozorované motýly sledovaných skupin, kteří se vyskytnou do vzdálenosti 5 metrů vlevo a vpravo od osy transektu. Čárkovou metodou průběžně zaznamenává počet motýlů jednotlivých sledovaných druhů. Pozorovatel determinuje jednotlivé druhy buď přímo v terénu bez odchytu, nebo bez usmrcení po chycení motýlářskou sítí. Po determinaci takto chycené jedince vypouští zpět. V případě druhů, které není možno v terénu bezpečně určit (Pyrgus alveus komplex, Leptidea sinapis reali, Colias hyale alfacariensis, Cupido decoloratus alcetas, Polyommatus idas agryrognomon, Melitaea britomartis aurelia, Zygaena minos purpuralis, zelenáčci rodů Jordanita a Adscita) odebírá v agroekosystému buď veškerý materiál, nebo reprezentativní vzorky hojnějších druhů k pozdější laboratorní determinaci. V případě zjištění bioindikačně, faunisticky, taxonomicky či jinak významných druhů odebírá jejich minimální množství jako dokladové exempláře. 6.1.3 Termíny, čas a podmínky pozorování V průběhu vegetačního období byla každá monitorovaná plocha navštívena 6krát, nebo 7krát. Pozorování byla prováděna za podmínek vhodných pro aktivitu denních motýlů, tj. v denní době od 10 do 16 hod. SELČ, při teplotě nad 18 C, jen výjimečně nižší, za bezvětří až mírného větru a za jasného nebo oblačného počasí.

6.1.4. Hodnocení početnosti K hodnocení relativní početnosti byla použita následující pětičlenná stupnice. Pro výpočet celkových počtů pak byly brány střední hodnoty uvedených tříd. 1: pozorován 1 jedinec 2: 2 5 jedinců 3: 6 20 jedinců 4: 21 50 jedinců 5: 51 a více jedinců 6.1.5. Hodnocení získaných podkladů K interpretaci výsledků bylo využito více ukazatelů, aby závěry byly co nejobjektivnější: - počet zjištěných druhů a jedinců na jednotlivých studijních plochách; počet jedinců byl vypočten z hodnot relativní abundance; - Shannonův index druhové diverzity (viz např. Odum, 1977); tento index je poměrně málo citlivý k velikosti a počtu vzorků a zachycuje jak druhovou rozmanitost, tak rozložení jedinců mezi jednotlivé druhy; k výpočtu byly použity přirozené logaritmy (ln); - rozložení dominance je poměrně dobrým ukazatelem míry narušenosti prostředí; zjištěné druhy byly podle početního zastoupení rozděleny do 5 tříd dominance: - druhy eudominantní > 10 % - druhy dominantní 5 10 % - druhy subdominantní 2 5 % - druhy recedentní 1 2 % - druhy subrecedentní < 1 % S mírou narušenosti společenstva roste soustředění dominance a vyskytuje se minimum druhů s nízkou dominancí (pokud jednotlivě nepronikají z okolí), tj. na omezený počet druhů připadá vysoký počet jedinců; v přírodních společenstvech je dominance obvykle rovnoměrněji rozložena, počet druhů roste od tříd s vysokou k nízké dominanci a výrazně převládá počet druhů s nejnižší dominancí; druhy eudominantní mohou zcela chybět (viz např. Laštůvka & Krejčová, 2000); Přítomnost významných druhů; hodnocení významnosti jednotlivých druhů je do značné míry subjektivní, proto zde byla využita 3 kritéria: seznam zvláště chráněných živočichů (vyhláška č. 392/1992 Sb. v aktuálním znění), červený seznam bezobratlých živočichů České republiky (Farkač et al., 2005) a vlastní poznatky o citlivosti jednotlivých druhů (Laštůvka, 2008) Otakárek ovocný Iphiclides podalirius, chráněný druh, jehož dospělci pravidelně navštěvují vinice skýtající dostatečnou nabídku nektaru v bylinném podrostu. Housenky se vyvíjejí na trnkách a dalších růžovitých dřevinách, takže tento druh trvale ve vinicích nežije.

6.2. Výsledky 6.2.1 Celkové zhodnocení V průběhu monitoringu bylo dohromady na všech studijních plochách pozorováno 73 druhů denních motýlů v 6239 kusech. Uvedených 73 druhů představuje asi 46% druhů známých z území České republiky. Podle očekávání vůbec nejnižší počet druhů byl zaznamenán v jedné z vinic hospodařících v konvenčním režimu (Dyjákovice) a nejvíce druhů na lesostepi sv. Kopečku u Mikulova. 6.2.2 Počty druhů a jedinců Závislost počtu druhů a jedinců na způsobu hospodaření je nejlépe zřejmá z obr. 1 a 2. V obr.1 jsou studijní plochy seřazeny podle vzrůstajícího počtu druhů, v obr. 2 podle počtu jedinců. Ve vinicích s konvenčním hospodařením byl zjištěn 1 14 druhů s průměrem 8 druhů, ve vinicích v IP režimu 10 38 druhů s průměrem 24 druhů a v bio vinicích 12 23 druhů s průměrem 19 druhů. Na srovnávacích lesostepních stanovištích bylo zaznamenáno 29 51 druhů s průměrem 41 druhů. Pokud jde o počty zjištěných jedinců, nejméně jich bylo pozorováno ve vinicích s konvenčním režimem, 1 29 s průměrem 13, dále v bio vinicích 41 197 s průměrem 132, v IP vinicích 40 757 s průměrem 375 a výrazně nejvíce na lesostepních stanovištích, 990 2373 s průměrnou hodnotou 1560 jedinců. V obou kritériích vycházejí podle předpokladu vinice v konvenčním režimu a nejlépe srovnávací lesostepní plochy. Bio vinice mají průměrně nižší počty druhů i jedinců. Po prvním roce studia by bylo zbytečné tento rozdíl podrobně analyzovat. Může spočívat jak v šetrném hospodaření v IP vinicích přijatelné pro mnohé zjištěné druhy, tak spíše o charakter biotopů v těsném sousedství. Obr. 1. Počty zjištěných druhů a jedinců na jednotlivých studijních plochách (řazeno podle počtu druhů)

Obr. 2. Počty zjištěných jedinců a druhů na jednotlivých studijních plochách (řazeno podle počtu jedinců) 6.2.3 Shannonův index druhové diverzity Obr. 3. Hodnoty Shannonova indexu diverzity pro jednotlivé studijní plochy a průměrné hodnoty Rozdíly mezi hodnotami Shannonova indexu diverzity jsou opět dobře patrné z obrázku (obr.3) a také jsou uvedeny v tab. 1. Na rozdíl od prostých počtů druhů a jedinců vykazují hodnoty tohoto indexu pozvolný růst od vinic v konvenčním režimu, přes IP a bio vinice po srovnávací lesostepi. To je dobře vidět zvláště z průměrných hodnot indexu pro jednotlivé způsoby hospodaření (v obrázku jsou uvedeny ve spodní části sloupců). Přesto i zde existují větší nebo menší rozdíly. Výrazněji se vymyká konvenční vinice v Dyjákovicích s nulovou hodnotou indexu, průměry naopak převyšují IP vinice Mikulov a bio vinice Popice. První

případ je vysvětlitelný sousedstvím sv. Kopečku a druhý terasami s vysokými mezemi mezi vinicemi, které mohou hodnotu indexu navyšovat. 6.2.4 Rozložení dominance Rozdíly v rozložení dominance mezi vinicemi v různém režimu jsou dobře viditelné z obr. 4 Obr. 4. Rozložení dominance druhů na jednotlivých studijních plochách; červeně jsou označeny třídy s vysokou dominancí (druhy eudominantní a dominantní), modře třídy se střední dominancí (subdominantní a recedentní) a zeleně druhy subrecedentní. V grafu (obr. 4) se zřetelně liší jeho levá a pravá polovina. Ve všech třech vinicích v konvenčním režimu je zřejmé výrazné soustředění dominance do nejvyšších tříd, recedentní a subrecedentní druhy nejsou vůbec zastoupeny. To platí i pro IP vinici Hnízdo a bio vinice Mikulov. Oba případy budou vyžadovat podrobnější analýzu v dalších letech studia. Naopak rozložení dominance lesostepí v Pouzdřanech a na sv. Kopečku dokládá přírodní charakter a malé narušení těchto biotopů. Těmto výsledkům se blíží také bio vinice v Popicích. Poněkud horší situace je v lesostepi Hnízdo, bio vinice Hnízdo a IP vinice v Popicích. V IP vinici v Mikulově výrazně vystupují subrecedentní druhy, naopak ostatní třídy jsou silně potlačeny. To je v souladu s hodnocením počtů druhů, jedinců a indexu diverzity a ukazuje na to, že část jedinců do vinice zaletuje z blízkého sv. Kopečku (není možné, aby byl trvale přítomen tak vysoký podíl subrecedentních druhů a nízké zastoupení ostatních tříd). 6.2.5 Významné druhy Výskyt významných druhů podle kritérií uvedených v metodice (zvláště chráněné druhy, druhy zařazené do červeného seznamu a druhy ekologicky citlivé) zachycuje obr. 5.

Obr. 5. Výskyt významných druhů; vyhl. vyhláška 392/1992 Sb., CZ červená kniha, CD ekologicky citlivé druhy (mnohé druhy se v těchto třech kritériích překrývají). V konvenčních vinicích v Dyjákovicích a Starovicích, stejně jako v IP vinici Hnízdo nebyl zaznamenán žádný významný druh, v bio vinici Hnízdo jediný. Na všech třech lesostepních plochách byl zaregistrován poměrně vysoký počet významných druhů (11, 19 a 23). Pozitivním ukazatelem je 6 významných druhů v IP vinici Popice. V IP vinici Mikulov a bio vinici Popice je sice počet významných druhů vyšší než v IP Popice (14 a 10 druhů), ale v těchto dvou případech je počet z výše uvedených důvodů nadhodnocen (blízkost sv. Kopečku a přítomnost vysokých mezí mezi terasami) stejně jako předcházející ukazatele. 6.2.6 Hodnocení vinic v různých režimech hospodaření 6.2.6.1 Konvenční vinice Konveční vinice vycházejí při použití všech kritérií nejhůře. Byl v nich zjištěn nejnižší počet druhů i jedinců, nejnižší hodnota Shannonova indexu druhové diverzity a výrazné soustředění dominance na několik přítomných druhů. Ve dvou z nich nebyl zaznamenán výskyt žádného významnějšího druhu, ve třetí (konvenční vinice Mikulov) čtyři druhy (Iphiclides podalirius, Anthocharis cardamines, Apatura ilia a Lasiommata maera), ale dva z nich (první a třetí) se ve vinici nemohou vyvíjet a zaletěly sem zjevně z okolí.

Babočka bodláková Vanessa cardui. Kosmopolitní druh, který byl jako jediný pozo- rován ve všech konvenčních vinicích stejně jako ve většině ostatních vinic. V konvenční vinici v Dyjákovicích to byl vůbec jediný pozorovaný druh motýla. Tento tažný a polyfágní druh je mimořádný svou schopností osidlovat extrémně rozdílné typy biotopů od Saharských oáz přes extrémně pozměněnou zemědělskou krajinu střední Evropy až po tundru na nejzazším severu Eurasie. Batolec červený Apatura ilia. Jediný zalétlý jedince byl zjištěn v konvenční vinici u Mikulova. Tato vinice sousedí s břehovými porosty vrb a topolů, jež jsou živnou rostlinou tohoto chráněného druhu. Tento nález je příkladem jednotlivě zaznamenávaných jedinců druhů, jejichž trvalá přítomnost ve vinicích je vyloučena. 6.2.6.2 Vinice v režimu IP Každá z vinic v režimu integrované produkce se nachází v poněkud odlišných podmínkách a mají odlišné okolí, což mohlo výrazně ovlivnit různorodost výsledků. V některých ukazatelích dopadají tyto vinice lépe než bio vinice. Byl v nich zjištěn průměrně vyšší počet druhů i jedinců než v bio vinicích, rovněž celkový počet významných druhů je mírně vyšší, ale současně v jedné z nich (Hnízdo) nebyl zjištěn žádný. Hodnota Shannonova indexu diverzity je nižší oproti bio vinicím, stejně tak rozložení dominance je horší. Pokud jde o výskyt

pozoruhodných druhů, většinou jsou to druhy stepních a lesostepních stanovišť charakteristické pro jihomoravské zbytky stepních lad a skalních stepí. Nejvýznamnější z nich jsou Carcharodus alceae, Spialia sertorius, Colias alfacariensis, Aricia agestis, Polyommatus coridon, P. bellargus, Melitaea cinxia a Hipparchia fagi. Většina z nich se může v těchto vinicích vyvíjet, představují významné obohacení biodivezity a dokládají zdravé prostředí, pouze poslední dva patrně pronikly do IP vinice v Mikulově ze Sv. Kopečku. Modrásek Polyommatus coridon nejhojnější druh modráska na monitorovaných stepních lokalitách proniká i do integrovaně a ekologicky obhospodařovaných vinic Zákonem chráněný otakárek fenyklový - Papilio machaon, byl ve stadiu imaga v rámci celého monitoringu nejhojněji pozorován (viz tab. č. 4) v integrované vinici v Popicích, jež skýtala díky osetí svazenkou, ligrusem a dalšími bohatě kvetoucími bylinami mimořádnou potravní nabídku.

Soumračník slézový Carcharodus alcae, jehož živnou rostlinou je několik druhů slézů, se z monitorovaných vinic nejhojněji vyskytoval právě v integrované vinici v Popicích, jejíž meziřadí byla mimo jiné oseta i slézem velkokvětým. Modrásek jetelový - Polyommatus bellargus ustupující, dříve hojný druh. Kromě všech tří stepních ploch byl zjištěn pouze ve třech druhově nejbohatších vinicích.

Žluťásek jižní Colias alfacariensis. Tento druh byl hojně zjištěn jak na všech třech stepních lokalitách, tak v integrovaně obhospodařova. Perleťovec stříbropásek, Argynnis paphia, zjištěný v několika kusech jen na stepi Sv. Kopečku a v sousedící IP vinici.

Okáč voňavkový, Brinthesia circe. Další z ohrožených druhů zjištěných hojněji kromě stepí Sv. kopečku a Pouzdřan jen v IP vinici pod Sv. Kopečkem u Mikulova. 6.2.6.3 Bio vinice Pokud jde o Shannonův index diverzity a soustředění dominance, vykazují lepší hodnoty než vinice v režimu integrované produkce. V průměrných hodnotách zjištěných počtů druhů a jedinců jsou na tom hůře než vinice v režimu integrované produkce. Srovnatelný, resp. mírně nižší je počet významných druhů. Z významných druhů zde byly opět zjištěni někteří charakterističtí průvodci jihomoravských stepí např. Carcharodus alceae, Glaucopsyche alexis, Colias alfacariensis, Cupido argiades, Plebeius argyrognomon, Polyommatus coridon, P. bellargus, P. daphnis, Minois dryas a Arethusana arethusa. Většina těchto druhů se může v bio vinicích nebo alespoň na jejich okrajích vyvíjet a jsou v tedy trvalými obyvateli. Okáč kostřavový Arethusana arethusa ohrožený druh vyskytující se většinou na stepních lokalitách. V rámci monitoringu byl zjištěn pouze na stepi Svatého Kopečku a na Pouzdřanské stepi, z vinic jen v biovinici v Popicích.

Modrásek hnědoskvrnný Polyommatus daphnis ohrožený druh žijící na čičorce pestré je dalším druhem zjištěným kromě chráněných stepních lokalit v několika kusech také v biovinici v Popicích. Modrásek štírovníkový Cupido argiades. Z vinic byl zjištěn (3 kusy) jen v biovinici v Popicích, ze stepních lokalit byl početnější výskyt pozorován jen na Sv. Kopečku u Mikulova.

Modrásek kozincový, Glaucopsyche alexis. Ohrožený druh žijící na různých druzích bobovitých rostlin. Kromě stepí u Pouzdřan a Hnízda byl zjištěn jen v biovinici v Popicích. Hnědásek kostkovaný, Melitaea cinxia. Mizející druh zjištěný v rámci celého monitoringu jen v jednom kuse v integrované vinici v Mikulově. Významné je, že tato vinice díky hojnému výskytu jitrocele kopinatého, jenž je živnou rostlinou housenek a vyloučení aplikací toxických pesticidů představuje zřejmě vhodný biotop k existenci tohoto ohroženého druhu. 25

Modrásek podobný, Plebejus argyrognomon, byl zjištěn na Pouzdřanské stepi a v několika kusech i v biovinici v Mikulově.Okáč ovsový Minois dryas. Ohrožený druh, který od 50. let 20. století vymizel zhruba s poloviny lokalit svého výskytu. V průběhu monitoringu byl zaznamenán jen na Pouzdřanské stepi a na Sv. Kopečku, z vinic v jednom kuse jen v biovinici Mikulov. 6.3. Závěr Výsledky studia vinic v různém režimu hospodaření naznačují zřetelné rozdíly v jejich biodiverzitě a současně ukazují, že denní motýli jsou jejím vhodným indikátorem. Prozatím nebyly zjištěny výrazné rozdíly mezi vinicemi v režimu IP a bio, naopak všechny ukazatele signalizují neutěšené prostředí konvečních vinic. Výsledky rovněž ukazují na stále poměrně vysokou biodiverzitu zbytků lesostepí i na to, že přírodní biotopy a kulturní plochy (vinice) se vzájemně silně ovlivňují a nevhodné hospodaření tak může negativně zasáhnout i necílové druhy v sousedství. 26

7. Celkové shrnutí Za základ si bereme Integrovanou produkci a v ní ochranu révy. Systém zahrnuje soubor preventivných ochranářských opatření, které zajišťují vzdušnost porostu, čím se redukuje vhodnost podmínek pro infekci a podporuje se přirozená odolnost révy vůči chorobám. Následně na základe prognózy a signalizace používaní ochranářských prostředků, rozumně vybraných tak, aby se s minimálními zásahy mohlo dosáhnout maximální ochranářský účinek nejen proti škodlivým činitelům, ale opravdový ochranný účinek pro celou agrobiocenózu našich vinohradů. Z hradiska podpory a stabilizace fauny ekosystému vinohradů a podpory rozmanitosti zemědělské krajiny je velmi důležitým zásahem ozelenění - zatravnění meziřadí vinohradu a jejich údržba kosením. Zatím, bohužel, když mluvíme o ochraně révy, dominuje v našich představách chemický postřik. Často si ani neuvědomujeme, že to nejdůležitější, dá se říci, základ úspěšné ochrany jsou preventivní agrotechnické opatření, tj. vědomé vytváření takých podmínek ve vinici, při kterých chráníme révu, spolu s celým komplexem rozmanité fauny a flóry vinohradu - přitom znemožníme těm několika patogenům a škůdcům jejich vývoj a způsobení škod. Pro úspěšnou ochranu révy je tedy třeba důkladně zajistit preventivní agrotechnické podmínky. Pod tímto pojmem rozumíme zejména zajištění vzdušnosti keřů, vedení. Realizace kvalitních, včasných opatření, zelených prací. Tím se zajistí kontinuálně vzdušnost keřů, rychlejší usychaní rostlinných částí a sníží se nebezpečenství infekcí, umožňuje kvalitní chemickou ochranu tí, že každá nadzemní část révy může být zasáhnutá ochranářskou účinnou látkou a tím zajištěna ochrana od působení patogenů. Podmínkou kvalitní ochrany je i kvalitní, zejména harmonická výživa révy, čím se může plně projevit přirozená obranná startegie rostlin révy. Celkem jinou strategii sleduje BIO-ochrana vinohradů. Kromě mědi a síry, které mají za úlohu přímé ničení patogena, většina použitých přípravků má působit na indukci rezistence révy k patogenům, včasným navozením geneticky zakotvených obranných mechanizmů rostlin, které vytvoří také hostitelské prostředí pro patogena, které znemožní jeho vývoj, přemnožení, a tím poškození vegetativních i generativních orgánů révy. Prostředí patogenům znepříjemňují i další tzv. pomocné přípravky různým přímým, či nepřímým zásahem na znemožnění rychlého a nebezpečného vývoje pateogena. Základem správné chemické ochrany révy jsou poznatky o biologii a epidemiologii patogena, vhodnost podmínek pro jeho šíření, sledování skutečného stavu v porostu, sledování meteorologických podmínek, prognózy předpokládaného ohrožení a signalizace potřeby zásahu. Potom na základě skutečného stavu, při znalosti mechanizmu účinku a působení prostředku se rozhodne o potřebě ochrany. Ochrana proti plísni révové. Nepřímá: významná jsou všechna preventivní opatření, která zajišťují vzdušnost porostu i keře a tak redukují vhodnost podmínek pro šíření onemocnění (výběr lokality, způsob vedení, včasné a úplné provádění zelených prací aj.). V současné době jsou ověřovány tzv. interspecifické odrůdy s tolerancí až rezistencí k plísni révy a se současnou vyšší odolností k zimním mrazům. Přímá: předpokladem racionální ochrany je sledování vhodnosti podmínek pro šíření výskytu onemocnění. Významné je stanovení termínu prvého ošetření, sledu a 27

potřeby dalších ošetření. V období před květem, příp. v době kvetení se ošetřuje, pokud jsou vhodné podmínky pro šíření onemocnění. Dále ošetřujeme dle potřeby až do fáze zaměkání. Počet a intenzita ošetření (interval 7 14 dní) závisí na vhodnosti podmínek pro šíření choroby, intenzitě růstu a typu přípravku. Za dlouhých suchých period neošetřujeme a ošetříme až při předpokládané změně počasí. Pro prvá ošetření jsou vhodné především kontaktní, preventivně působící fungicidy. Za velmi vhodných podmínek pro šíření upřednostníme kombinované fungicidy a pro poslední ošetření měďnaté fungicidy. K objektivizaci potřeby ošetření v systému usměrněné chemické ochrany lze doporučit krátkodobou prognózu podle HMÚ Bratislava nebo expertní systém Galati vitis. U přípravků ze skupiny fenylamidů a Qol fungicidu byla v ČR prokázána rezistence plísně révy. K zamezení dalšího poklesu účinnosti používat tyto přípravky maximálně 2x v průběhu jedné vegetace. U fenylamidů i Qol fungicidu vzniká křížová rezistence. Vzájemné střídání přípravků z téže skupiny vzniku rezistence nezabrání V IP je povolených max. 6 postřiků proti plísni a 6 postřiků proti padlí. Proto je nutné pracovat s fungicidy dle stupně napadení a intenzitě infekčního tlaku. Je také nutné připomenout možnost doplnění ochrany révy v systému IP o produkty pro ekologické zemědělství pokud je přípravek veden jako pomocný nebo jiný omezení počtu aplikací se k němu nevztahuje. Ochrana proti padlí révovému Nepřímá: především musí být uplatněn komplex preventivních pěstebních opatření, jejichž cílem je optimalizovat růst a tak snížit vnímavost hostitele k infekci (vhodné stanoviště, na disponované lokality nevysazovat náchylné odrůdy, vyrovnaná výživa, zejména nepřehnojit dusíkem) a omezit vhodnost podmínek pro šíření, resp. zajistit vzdušnost výsadby a keře (výběr lokality, způsob vedení, včasné a úplné provádění zelených prací včetně racionálního odlistění zóny hroznů. Na rizikových lokalitách omezit pěstovaní náchylných odrůd). Přímá: vinice, kde bývají pravidelné výskyty, se za příznivých podmínek pro šíření padlí ošetřují poprvé ve fázi 5 6 listů. Tyto výsadby ošetřujeme 2x před květem. Méně ohrožené porosty ošetříme poprvé před květem a ostatní ohrožené plody v období před nebo na začátku období největšího rizika šíření (konec června, červenec). Dále ošetřujeme v intervalu 7 14 dní, podle stupně ohrožení porostu (vhodnost podmínek pro šíření, náchylnost odrůdy, výskyt a šíření onemocnění) a typu přípravku, až do fáze zaměkání. U lokálně systémových fungicidů ze skupiny inhibitorů demetylace (DMIs) byl místně zaznamenán pokles účinnosti (nástup rezistence). Projevuje se především zkrácením preventivní účinnosti a ztrátou kurativní účinnosti. K zamezení dalšího snižování účinnosti se doporučuje tyto přípravky používat maximálně 3x za vegetaci. U DMIs fungicidů vzniká křížová rezistence, vzájemné střídání přípravků z této skupiny vzniku rezistence nezabrání. Ochrana proti plísni šedé Nepřímá: významnou součástí ochrany jsou preventivní pěstební opatření, která omezují vhodnost podmínek pro šíření onemocnění, resp. zajišťují vzdušnost porostu 28

a keře (výběr lokality, soulad odrůdy a stanoviště, způsob vedení, včasné a úplné provádění zelených prací včetně odlistění zóny hroznů) a snižují vnímavost hostitele k infekci (optimalizace růstu, vyrovnaná výživa, zejména nepřehnojit dusíkem). Významná jsou všechna opatření, která omezí či zabrání poškození hroznů, především účinná ochrana proti 2. generaci obalečů. Na disponovaných lokalitách omezit pěstování náchylných odrůd. Přímá: základem racionální chemické ochrany je výběrové ošetření. Ošetřujeme především porosty náchylných odrůd, resp. Plochy s pravidelným výskytem za vhodných podmínek pro šíření onemocnění. Potřeba ošetření v období dokvétání (80 % odkvetlých kvítků) je výjimečná. Ošetřují se pouze náchylné odrůdy s hustým hroznem, pokud trvají příznivé podmínky pro šíření patogena. Doporučená jsou ošetření při zapojování hroznů a při zaměkání bobulí, příp. za dalších 10 14 dní. Ošetření v době zapojování hroznů se provádí opět jen u náchylných odrůd s hustým hroznem, především pokud jsou v tomto období příznivé podmínky pro šíření onemocnění. Základní je ošetření v období zaměkání. Mimořádně ohrožené porosty a zejména porosty náchylnějších odrůd, určené pro pozdní sklizeň, je vhodné ošetřit opakovaně za dalších 10 14 dní. Postřik je nutno směrovat do zóny hroznů, aby bylo zajištěno dokonalé ošetření bobulí. U přípravků ze skupiny dicarboximidů byla lokálně prokázána rezistence šedé hniloby. K zamezení dalšího poklesu účinnosti je vhodné používat tyto přípravky 1x, maximálně 2x v průběhu jedné vegetace. U dicarboximidů vzniká křížová rezistence, vzájemné střídání přípravků z této skupiny vzniku rezistence nezabrání. Na závěr nutné podotknout že veškerá opatření jsou obecná, proto je nutné tyto doporučení zohlednit dle znalostí a zkušeností každého jednotlivého vinaře či vinohradníka. 29

Příloha č.1 signalizační zpráva BIO Doporučení k biologické ochraně vinic 12/2010 30. července 2010 Plíseň révy (Plasmopara viticola) Stav: Po posledních deštích sporulují dřívější infekce peronosporou. K napadení hroznů by už nemělo docházet - bobule již nejsou k infekci vnímavé a třapiny byly opakovaně ošetřeny mědí a dále nepřirůstají. V této situaci je vhodné pokrývat nové přírůstky menšími dávkami mědi. Na základě této situace doporučujeme: V intervalu cca 10 12 dnů od posledního ošetření aplikujte přípravek Kocide 2000 v dávce 0,5 kg/ha (u méně napadených vinic), až 1 kg/ha u napadenějších vinic. Ve výjimečných případech akutní intenzivní infekce aplikujte až 2 kg přípravku/ha. Padlí révy (Erysiphe necator) Infekční tlak padlí je díky ochlazení a předchozím dešťům snížen. V naprosté většině vinic je však stále velké množství infekčních zdrojů padlí. V této situaci je stále nezbytná častá kontrola porostů a v případě nálezu padlí ošetření. Látky používané proti padlí fungují kontaktně, je tedy nutné provést alespoň základně zelené práce a ošetřovat dávkou postřikové kapaliny minimálně 500 l/ha. V závislosti na stavu ve vinici a intervalech ošetření doporučujeme následující ochranu: 1) porosty odolnějších a středně citlivých odrůd bez příznaků napadení ošetřit po 10 až 12 dnech od předchozího ochranného zásahu přípravky Sulikol K 4-5 kg/ha a AquaVitrin 2,5 l/ha. Toto ošetření je velmi levné, avšak jeho účinnost proti padlí i plísni šedé je nižší. 2) porosty citlivějších odrůd, nebo porosty, v nichž jste objevili napadené hrozny, případně porosty v sousedství napadených vinic ošetřit olejem PREV-B2 nebo HF Mycol v dávce 2,5 l/ha v kombinaci s bikarbonátem draselným Vitisan v dávce 8 10 kg/ha. Toto ošetření je velmi účinné i proti plísni šedé. Kontrolujte pravidelně i po ošetření zdravotní stav hroznů především na citlivějších odrůdách a v sousedství problematicky ošetřovaných vinic. Plíseň šedá (Botrytis cinerea) Ošetření proti padlí révy uvedené v bodě 2 je velmi účinné i proti plísni šedé. Žádné další ošetření proti botritidě v současnosti není zapotřebí. Plíseň révy (Plasmopara viticola) Stav: pletiva, který byla napadnuta dříve peronosporou jsou v naprosté většině případů zaschlá. Po poslední periodě deštů dřívější infekce peronosporou sporulují. V této situaci je vhodné pokrývat nové přírustky mědí. Na základě této situace doporučujeme: V intervalu cca 7 12 dnů proveďte ošetření:. Dle četnosti peronosporou infikovaných a vysporulovaných listů doporučujeme použití přípravek Kocide 2000 v dávce cca 0,5-1 kg/ha. Padlí révy (Erysiphe necator) Infekční tlak padlí je v současnosti velmi silný. V naprosté většině vinic je možné nalézt jednotlivé infekce padlí. V této situaci je nezbytná častá kontrola porostů a v případě nálezu padlí ošetřit. Látky používané proti padlí fungují kontaktně, je tedy nutné provést alespoň základně zelené práce a ošetřovat dávkou postřikové kapaliny minimálně 500 l/ha. V závislosti na stavu ve vinici a intervalech ošetření doporučujeme následující ochranu: porosty odolnějších a středně citlivých odrůd bez příznaků napadení ošetřit Sulikol K 4-5 kg/ha a AquaVitrin 2,5 l/ha. porosty citlivějších odrůd, nebo porosty, v nichž jste objevili napadené hrozny, případně porosty v sousedství napadených vinic ošetřit olejem PREV-B2 nebo HF Mycol v dávce 2,5 l/ha v kombinaci s bikarbonátem Vitisan v dávce 8 10 kg/ha. Silně napadené porosty doporučujeme ošetřit 2% roztokem Cocany v masivní dávce vody1000 l/ha a v odstupu dvou dní ošetřit směsí PREV-B2 nebo HF Mycol v dávce 2,5 l/ha v kombinaci s bikarbonátem Vitisan v dávce 8 10 kg/ha 30

Příloha č.2 31

32

33

Příloha č.3 příklad prognostické zprávy pro IP 11. SITUAČNÍ ZPRÁVA OCHRANA RÉVY VINNÉ ve vinařské oblasti Morava ve 29. týdnu (19.7.2010 25.7.2010) Choroby Plíseň révy Metody založené na vyhodnocování průběhu srážek (srážkové metody) na sledovaných lokalitách nadále doporučují ošetřování. Výskyty choroby byly zjištěny na všech lokalitách. Na více lokalitách bylo zjištěno nejen napadení listů, ale i významné napadení květenství. Po deštích v závěru minulého období mohlo dojít k dalšímu šíření choroby. V minulém období bylo převážně nepříznivé počasí pro šíření patogenu,až v závěru období byly vydatné dešťové srážky. V první polovině tohoto období bude podle předpovědi teplé až velmi teplé počasí, v druhé polovině dojde k ochlazení a budou zpočátku srážky bouřkového a později přeháňkového charakteru. Uprostřed období budou opět vysoké teploty (eliminují volná zoosporangia - více než 6 hod při teplotě nad 30 o C) nevhodné pro šíření patogenu. Skončila fáze nejvyšší citlivosti mladých hroznů k infekci. Od období bobule velikosti hrachu dochází k napadení bobulí jen přes třapinu nebo stopečky. Vzhledem k obecným výskytům (přítomnost zdrojů infekce) a předpovědi počasí je třeba pokračovat v ošetřování porostů. Na lokalitách, kde byly zjištěny významné výskyty a po deštích v závěru období došlo ke sporulaci patogenu, je vhodné i pro další ošetření upřednostnit kombinované fungicidy. Účinnost kombinovaných přípravků obsahujících systémově nebo hloubkově působící účinné látky je méně ovlivňována následnými dešti a pokud jsou systémové, chrání i nově narůstající rostlinné části, případně působí kurativně. U odrůd s hustým hroznem náchylných k šedé hnilobě hroznů je třeba v období zapojování hroznů použít proti plísni révy přípravky se současnou (Melody Combi 65,3 WG) nebo vedlejší účinností proti šedé hnilobě (Cabrio Top, Fantic F, Pergado F, Quadris, Quadris Max, Ridomil Plus Combi Pepite ). 34

Na ostatních lokalitách je možno použít kontaktně působící přípravky ze skupiny dithiokarbamátů (Dithane M 45, Dithane DG NeoTec, Novozir MN 80 New, Polyram WG) nebo přípravky ze skupiny ftalimidů (Captan 50 WP, Folpan 50 WP, Folpan 80 WG, Merpan 50 WP, Merpan 80 WG). Pro ošetření odrůd s hustým hroznem náchylných k šedé hnilobě je třeba upřednostnit přípravky obsahující úč.l. folpet (typ Folpan), které zpevňují pletiva a zvyšují odolnost proti padlí, jsou účinné proti šedé hnilobě a neomezují populaci dravého roztoče T.pyri. Přípravky na bázi mancozebu a metiramu (typ Dithane, Novozir MN 80 New, Polyram WG), včetně kombinací, omezují populaci dravého roztoče T.pyri, použít max. 2x během vegetace. Pokud budou ošetřovány porosty, kde v závěru plánovaného intervalu mezi ošetřeními mohly být splněny podmínky infekce (při optimální teplotě 22-25 o C minim. 2 hod ovlhčení) nebo infekční periody( optim. teplota pro sporulaci 20 o C, pro klíčení zoosporangií a infekci 22-25 o C; minimálně 4 hod. nočního a následně 2 hod. pokračujícího ovlhčení) je vhodné upřednostnit déle kurativně působící (3-4 dny) fungicidy (Acrobat MZ, Fantic F, Melody Combi 65,3 WG, typ Ridomil). Další ošetření usměrňujte podle některé z metod krátkodobé prognózy (Galati Vitis, SHMÚ Bratislava) a výskytu a šíření choroby na lokalitě. Pokud je využívána pro usměrnění ochrany metoda krátkodobé prognózy a signalizace ošetření SHMÚ Bratislava (dle Šteberly), sledují se od 1. května srážky a kumulativní úhrny srážek se vynášejí týdně (od 15. května) do prognostického grafu. Ošetření je třeba provádět v případě, pokud se křivka kumulativních týdenních úhrnů srážek pohybuje v sektoru kalamitního výskytu (nad křivkou A), nebo před květem po dobu 14 dnů v oblasti mezi křivkami A a B, nebo pokud byly v oblasti zjištěny první primární výskyty. Na všech sledovaných lokalitách se křivka kumulativních týdenních úhrnů srážek stále pohybuje v oblasti kalamitního výskytu Po odkvětu je třeba použít plnou dávku přípravků. Obvykle doporučované intervaly mezi ošetřeními: kontaktní přípravky - dithiokarbamáty Dithane M 45, Dithane DG Neotec, Novozir MN 80 New, Polyram WG 8-10 dnů, ftalimidy Captan 50 WP, Folpan 50 WP, Folpan 80 WG, Merpan 50 WP, Merpan 80 WG 8-10 dnů, měďnaté fungicidy Cuprocaffaro, Cuprocaffaro Micro, Cuproxat SC, Flowbrix, Funguran-OH 50 WP, Champion 50 WP, Kocide 2000, Kuprikol 50, Kuprikol 250 SC 8-10 dnů, strobiluriny a jejich kombinace Cabrio Top, Quadris, Quadris Max 10-12 dnů, kombinované přípravky Curzate M, Curzate Gold 8-10 dnů; Acrobat MZ, Electis, Fantic F, Melody Combi 65,3 WG, Mildicut, Pergado F, přípravky typu Ridomil a Tanos 10-14 35

dnů; Aliette Bordeaux, Profiler a Verita 12-16 dnů (pokud není snížena citlivost patogenu - nástup rezistence). Dodržujte doporučení k oddálení vzniku rezistence. Rezistencí u plísně révové jsou ohroženy Fenylamidy (vysoké riziko vzniku rezistence) v současné době přípravky na bázi metalaxylu M (typ Ridomil) a benalaxylu-m (Fantic F). V rámci skupiny cross-rezistence. QoI fungicidy (vysoké riziko vzniku rezistence) strobiluriny (Cabrio Top, Quadris, Quadris Max), fenamidone (Verita) a famoxadone (Tanos 50 WG). V rámci skupiny cross-rezistence. QiI fungicidy (střední až vysoké riziko vzniku rezistence) cyazofamid (Mildicut). CAA fungicidy (nízké až střední riziko vzniku rezistence) dimethomorph (Acrobat MZ), iprovalicarb (Melody Combi 65,3 WG), mandipropamid (Pergado F). V rámci skupiny crossrezistence. Další účinné látky ohrožené vznikem rezistence (nízké až střední riziko vzniku rezistence) cymoxanil (typ Curzate a Tanos 50 WG) a zoxamide (Electis), (velmi nízké riziko vzniku rezistence) - fosetyl - Al (Aliette Bordeaux, Mikal M, Verita); (riziko není definováno) - fluopicolide (Profiler), Základní opatření k oddálení vzniku rezistence Dodržovat doporučený počet ošetření v průběhu vegetace Střídat přípravky s odlišným mechanizmem působení Používat preventivně (kurativně jen ve zdůvodněných případech, ne QoI fungicidy) Dodržovat doporučení k použití včetně dávky Fenylamidy maximální počet ošetření v průběhu vegetace 2-4x (dle přípravku). Vzhledem k tomu, že byla v ČR prokázána rezistence plísně révové, doporučujeme použít maximálně 2x v průběhu vegetace a střídat s přípravky s odlišným mechanizmem působení. QoI fungicidy - maximální počet ošetření v průběhu vegetace 3x (jen kombinace). Vzhledem ke zjištění výskytu rezistence plísně révové v ČR doporučujeme použít maximálně 2x za vegetaci a střídat s přípravky s odlišným mechanizmem působení. CAA fungicidy maximální počet ošetření v průběhu vegetace 4x. Při více násobném použití po 2 ošetřeních použít přípravek s odlišným mechanizmem působení. Ostatní účinné látky dodržovat doporučený počet ošetření a střídat s přípravky s odlišným mechanizmem působení. 36

Padlí révy Skončilo období nejvyšší citlivosti hroznů k infekci (konec kvetení - bobule velikosti broku), nadále trvá období vysoké citlivosti hroznů. Lokálně byly zjištěny významné výskyty, v průběhu minulého období došlo k dalšímu šíření patogenu. I v tomto období lze očekávat další šíření choroby. V minulém období bylo převážně příznivé počasí pro šíření padlí révy (vysoké teploty, srážky až v závěru období). V první části tohoto období budou podle předpovědi opět vyšší teploty, převážně velmi vhodné pro patogen (optimální teploty jsou 21-30 o C po dobu déle než 6 hod., teploty nad 33 o C omezují, teploty nad 35 o C eradikují patogen). V závěru období dojde k ochlazení a srážkám bouřkového a později přeháňkového charakteru. V tomto období by mělo být, podle odrůd a lokalit, zahájeno další ošetření. Vzhledem k průběhu počasí a charakteru šíření choroby je třeba provést u rizikových porostů i další ošetření intenzivními přípravky (Falcon 460 EC, IQ-Crystal, Talendo, Vivando nebo strobiluriny, včetně jejich kombinací) při respektování spodní hranice doporučeného intervalu mezi ošetřeními. U významně ohrožených porostů je vhodné použít pro poslední dvě ošetření proti padlí přípravky Discus nebo Zato 50 WG. Tyto přípravky zajistí mimo dobrou aktuální účinnost i dlouhodobou ochranu listů a letorostů (absence kleistotécií). Ostatní méně ohrožené porosty je možno i nadále ošetřovat přípravky na bázi síry (Kumulus WG, typ Sulikol) nebo DMI fungicidy (Bumper 25 EC, Domark 10 EC, Emerald 10 EC, Punch 10 EW, Talent, Tendency 25, Topas 100 EC). Přípravky na bázi síry působí za vysokých teplot krátkodobě a je zvýšené riziko poškození révy. Pro dobrou účinnost síry jsou zapotřebí vyšší teploty (minimální teploty nad 16 o C, optimální jsou teploty kolem 20 o C). Na lokalitách, kde byly zjištěny významné výskyty onemocnění upřednostněte pro další ošetření eradikativně působící přípravky Falcon 460 EC nebo Karathane LC. Doporučuje se provést dvě ošetření ve zkráceném intervalu (Falcon 460 EC v intervalu 5-7 dnů, Karathane LC v intervalu 3-4 dny). K eradikativnímu ošetření použijte vždy horní hranici doporučeného rozmezí dávky (Falcon 460 EC 0,4 l/ha, Karathane LC 0,5 l/ha). V IP lze použít Karathane LC max. 2x v průběhu vegetace. Eradikativně je možné použít rovněž pomocné prostředky Cocana a HF-Mycol. Po odkvětu je třeba používat plnou dávku přípravků. Obvykle doporučované intervaly mezi ošetřeními: 37

přípravky na bázi elementární síry (Kumulus WG, Sulikol K, Sulikol 750 SC), dinocap (Karathane LC) a DMI fungicidy (Bumper 25 EC, Domark 10 EC, Emerald 10 EC, Punch 10 EW, Talent, Tendency 25, Topas 100 EC) do 10 dnů, strobiluriny (Cabrio Top, Discus, Quadris, Quadris Max, Zato 50 WG), Falcon 460 EC, IQ- Crystal,Talendo a Vivando10-14 dnů. Významnou součástí ochrany proti padlí jsou preventivní pěstební opatření, která zajišťují vzdušnost porostu a keře (včasné a úplné provádění zelených prací včetně přiměřeného odlistění zóny hroznů) a snižují vnímavost k napadení (zejména harmonická výživa nepřehnojit dusíkem). Odlisťování zóny hroznů se doporučuje provést v období 1-2 týdny po odkvětu (maximální vnímavost mladých hroznů k infekci). Za velmi teplého a slunného počasí nedoporučujeme provádět odlistění na jižní, jihozápadní a západní straně keřů. Dodržujte doporučení k oddálení vzniku rezistence. Rezistencí u padlí révového jsou ohroženy QoI fungicidy (vysoké riziko vzniku rezistence) strobiluriny (Cabrio Top, Discus, Quadris, Quadris Max, Zato 50 WG). V rámci skupiny cross-rezistence. DMI fungicidy (SBI fungicidy skupina I) (střední riziko vzniku rezistence) Bumper 25 EC, Domark 10 EC, Emerald 10 EC, Punch 10 EW, Talent, Tendency 25, Topas 100EC. V rámci skupiny cross-rezistence. Quinoxyfen (střední riziko vzniku rezistence) - IQ-Crystal a proquimazid - Talendo. Možnost cross-rezistence. Spiroxamin (SBI fungicidy skupina II) (střední riziko vzniku rezistence) Falcon 460 EC Metrafenone (nízké riziko vzniku rezistence) Vivando Základní opatření k oddálení vzniku rezistence Dodržovat doporučený počet ošetření v průběhu vegetace Střídat přípravky s odlišným mechanizmem působení Používat preventivně (eradikativně jen výjimečně spiroxamin) Dodržovat doporučení k použití včetně dávky QoI fungicidy (strobiluriny) - maximální počet ošetření v průběhu vegetace 3x. Doporučujeme po 2 ošetřeních přerušit sled a použít přípravek s odlišným mechanizmem působení. DMI fungicidy - maximální počet ošetření v průběhu vegetace 3-4x. Vzhledem ke snížené citlivosti padlí révového v podmínkách ČR doporučujeme použít maximálně 3x a po 2 ošetřeních použít přípravek s odlišným mechanizmem působení. 38

Ostatní účinné látky dodržovat doporučený počet ošetření a střídat s přípravky s odlišným mechanizmem působení. Šedá hniloba hroznů révy Vzhledem k předpovědi lokálních dešťových srážek v závěru období je třeba ve fázi zapojování hroznů preventivně ošetřit proti plísni šedé porosty náchylných odrůd s hustým hroznem. Pro ošetření využijete současné (Melody Combi 65,3 WG ) nebo vedlejší účinnosti přípravku použitých proti plísni révy (Cabrio Top, typ Folpan,,Quadris, Quadris Max, Ridomil Gold Combi Pepite) nebo padlí révy (Cabrio Top, Discus, Quadris, Quadris Max, Zato 50 WG). Živočišní škůdci Obalečík jednopásný a obaleč mramorovaný Na sledovaných lokalitách pokračuje významný let motýlů. V závěru minulého období nastal na většině sledovaných lokalit vrchol letové aktivity motýlů 2. generace. Na těchto lokalitách bude v průběhu tohoto období vhodný termín pro ošetření porostů (dle zvoleného typu přípravku). Nadále sledujte a vyhodnocujte průběh letu 2. generace o. jednopásého a o. mramorovaného ve feromonových lapácích (Deltastop EA,LB) a dle průběhu letu a použitého přípravku zvolte termín ošetření. V tomto období již není vhodná doba pro použití regulátorů růstu a rozmnožování členovců (Dimilin 48 SC, Insegar WP, Nomolt 15 SC). Biologické přípravky (typ Biobit) je vhodné použít 3-5 dní po vrcholu letu, při použití ostatních ekologicky přijatelných přípravků (Integro, SpinTor, Steward 30 WG) se ošetřuje 8-10 i více dnů po vrcholu letu. Biobit nepoužívejte při teplotách pod 16 o C, optimální účinnost je při teplotách nad 18 o C. Vzhledem k obvyklému průběhu letu 2. generace obalečů je vhodné, především u rizikových porostů s pravidelným významným výskytem, opakovat ošetření v intervalu 10-12(14) dnů. Informace Svaz vinařů ČR, o.s. i Ekovín, o.s. požádal, vzhledem k letošnímu mimořádnému průběhu počasí a ohrožení porostů plísní révy, o povolení vyššího počtu ošetření proti plísni révy (výjimka z Nařízení vlády č. 79/2007 Sb., v platném znění). Žádost byla projednána na Mze ČR a bude řešena. Vzhledem k tomu, že nelze předjímat definitivní stanovisko Mze ČR (a SZIF), je třeba učinit všechny opatření, aby byl dodržen stanovený počet ošetření. Jednou z možností je použití kombinovaných fungicidů proti padlí révy se 39