Studie. Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko saském pohraničí" připravila společnost. listopad 2012 březen 2013

Studie Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko saském pohraničí" připravila společnost listopad 212 březen 213 Studie Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí byla podpořena z prostředků Evropské unie.

Úvod, účel a kontext studie. Přeshraniční spolupráce patří k pilířům evropské integrace, neboť významnou měrou přispívá k odstraňování hranic a bariér mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie, jejími regiony, městy a obcemi. Přeshraniční spolupráce je rovněž důležitá pro rozvoj příhraničních regionů, neboť pomáhá zmírňovat nepříznivé stránky jejich periferní polohy v národních státech. Prakticky ihned po pádu železné opony v roce 1989 došlo k rychlému rozvoji přeshraničních kontaktů na lokální úrovni začala se rozvíjet spolupráce obcí, měst, škol i spolků a dalších zájmových sdružení. Tyto přeshraniční kontakty záhy zastřešilo Euregio Egrensis vůbec první euroregion na území České republiky, od něhož se další euroregiony učily, jak organizovat přeshraniční spolupráci. V česko-bavorsko-saském příhraničí aktivně vyvíjí svou činnost již déle než 21 let a za tu dobu přispěl euroregion k realizaci stovek přeshraničních akcí a projektů. Od svého vzniku v roce 2 začal spolupráci se sousedícími oblastmi Saska budovat rovněž nově vzniklý Karlovarský kraj, jediný český region sousedící s oběma spolkovými zeměmi. Přeshraniční spolupráce získala nový rozměr vstupem ČR do EU v roce 24 a možnostmi dvou po sobě jdoucích programových období EU 24 26 a 27 213, i když přeshraniční projekty byly podporovány již dříve z programu Phare CBC (na české straně) a Interreg (na německé straně). Obce, neziskové organizace a další veřejné i soukromé subjekty na území Karlovarského kraje zrealizovaly v rámci programů Phare CBC a Interreg III velké množství projektů posilujících přeshraniční spolupráci. Samotný Karlovarský kraj, kromě řady vlastních projektů, se zapojil rovněž do administrace jak programu Interreg III v období 24 26, tak zejména v současném programovém období 27 213 do implementace operačního programu přeshraniční spolupráce Cíl 3/Ziel 3 ČR Sasko. Aktivní podíl na implementaci přeshraničního operačního programu pro období 27 213 mělo rovněž Euregio Egrensis, a to v roli správce Dispozičního fondu a Fondu malých projektů. Přeshraniční spolupráce Karlovarského kraje a sousedících saských regionů je významným prvkem přispívajícím k sociálnímu a ekonomickému rozvoji periferních oblastí ČR a Saska. Nadcházející nové programové období EU 214 22 představuje pro společný příhraniční prostor příležitost nejen pokračovat v osvědčených společných aktivitách a upevňování dosud navázaných kontaktů, ale rovněž možnost zaměřit se v přeshraniční spolupráci i na nová, aktuální témata, reflektovat nové zaměření kohezní politiky, jak vyplývá ze Strategie EU 22 a z návrhů Nařízení. V souladu s touto strategií a rovněž v souladu s principem koncentrace na vybrané tematické cíle EU zakotvené v nové evropské legislativě pro politiku hospodářské, sociální a územní soudržnosti jsou připravovány rovněž nové operační programy přeshraniční spolupráce 214 22 ČR Sasko. Cílem studie Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko saském pohraničí bylo vyhodnotit na základě objektivně dostupných dat a informací socioekonomickou situaci společného příhraničního prostoru a přinést v rámci možností nezávislý pohled na největší potřeby tohoto území řešitelné nástroji přeshraniční spolupráce, jakož i upozornit na potenciály společného regionu, které mohou být přeshraniční spoluprací dále rozvinuty. Studie si nekladla za cíl vyhodnocovat výsledky dosavadního průběhu přeshraniční spolupráce a realizovaných projektů. Studie přijímá tradiční témata a formy spolupráce a navrhuje jejich pokračování a rozšíření. Studie mapuje potřeby společného příhraničního regionu metodami Berman Group 213 2

socioekonomické analýzy a na základě z ní vzešlých výsledků navrhuje tematické okruhy priority které zahrnují jak tradiční témata, tak nové či inovované náměty pro doplnění budoucí přeshraniční spolupráce. Hlavní ambicí studie zajisté není jakkoli předepisovat aktérům přeshraniční spolupráce zaměření jejich budoucích projektů, nýbrž obrátit pozornost orgánů veřejné správy, neziskových organizací a dalších subjektů na možnosti rozvíjení tradičních forem spolupráce a na možnosti rozšíření přeshraničních aktivit o nové tematické oblasti, v nichž může přeshraniční spolupráce rovněž přinést efektivní výsledky. Berman Group 213 3

Studie Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí Analytická část připravila společnost Leden 213 Studie Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí byla podpořena z prostředků Evropské unie.

Obsah Seznam tabulek... 7 Seznam grafů... 7 Seznam obrázků... 9 Seznam zkratek... 9 1 Obyvatelstvo a osídlení... 1 1.1 Úvod... 1 1.2 Vývoj počtu obyvatel... 1 1.2.1 Přirozený přírůstek narození a zemřelí... 11 1.2.2 Migrace... 12 1.3 Sídlení struktura... 13 1.4 Stárnutí obyvatelstva a populační projekce... 15 2 Hospodářství příhraničních oblastí... 19 2.1 Makroekonomický vývoj... 19 2.2 Trh práce... 21 2.3 Strukturální charakteristiky hospodářství... 24 2.4 Směry a typy přeshraniční ekonomické spolupráce... 26 2.5 Výzkum, vývoj a inovace... 28 2.5.1 Oblast Lidských potřeb... 28 2.5.2 Oblast Informačních a komunikačních technologií... 3 2.5.3 Oblast High-tech... 31 3 Dopravní spojení přes hranice a dostupnost do oblastních center... 32 4 Školství... 36 4.1 Základní školy... 36 4.2 Střední školy... 39 4.3 Vysoké školy... 42 4.3.1 Karlovarský kraj... 42 4.3.2 Sasko... 43 4.3.3 Durynsko... 44 4.4 Výuka německého jazyka v Karlovarském kraji (a češtiny v německých okresech)... 45 5 Sociální služby... 46 Berman Group 213 5

6 Zdravotnictví... 5 7 Cestovní ruch a lázeňství... 53 7.1 Nabídka... 53 7.1.1 Zajímavosti v území... 53 7.1.2 Služby... 56 7.2 Destinační management... 57 7.3 Poptávka v cestovním ruchu... 57 8 Životní prostředí... 58 8.1 Odpady... 58 8.2 Vodovody... 59 8.3 Kanalizace... 6 8.4 Ovzduší... 6 8.4.1 Výskyt škodlivých částic v ovzduší... 61 8.4.2 Zatížení zápachem na saské straně Krušných hor... 61 9 Systém řízení bezpečnosti, krizové řízení... 62 9.1 Bezpečnostní situace v zájmovém území... 62 9.2 Institucionální zajištění řízení bezpečnosti na úrovni zájmového území... 63 1 Jazyková vstřícnost měst a obcí v regionu... 64 11 Přílohy:... 66 Berman Group 213 6

Seznam tabulek Tabulka 1 Demografický profil území a jeho nadřazených celků, 211... 1 Tabulka 2 Počet obyvatel v dotčeném území, 1995 211... 1 Tabulka 3 Migrační intenzita dle věku (saldo migrace na 1 obyvatel dané věkové skupiny), průměry za období 26 28 a 29 211... 13 Tabulka 4 Vztah střediska a zázemí, relativní význam střediska, 211... 14 Tabulka 5 Vyjížďka do zaměstnání mimo region v německé části území, 21... 15 Tabulka 6 Věková struktura obyvatel, podíly v %, rok 23 a 21... 15 Tabulka 7 Hospodářský profil území a jeho nadřazených celků... 19 Tabulka 8 Čistý disponibilní příjem domácností na obyvatele (ČR, resp. DE=1), 1995 29... 23 Tabulka 9 Přehled hraničních přechodů, jejich význam, typ a kvalita... 33 Tabulka 1 Vymezení jednotlivých kategorií významu hraničních přechodů... 33 Tabulka 11 Kód klíčového spojení ke grafu 33... 34 Tabulka 12 Porovnání oborové struktury zaměstnanosti a středního odborného vzdělávaní v Karlovarském kraji v roce 21... 41 Tabulka 13 Porovnání regionů podle sociální služby - domov pro seniory... 47 Tabulka 14 Přehled nemocnic ve sledovaném území v roce 211... 51 Tabulka 15 Segmentace cestovního ruchu v příhraničních regionech... 53 Tabulka 16 Charakteristika a zaměření lázeňských center... 55 Tabulka 17 Ubytovací kapacity, nabídka a stav v roce 211... 57 Tabulka 18 Návštěvnost v jednotlivých regionech, 25 a 211... 58 Tabulka 19 Produkce komunálního odpadu v letech 27 a 21... 58 Tabulka 2 Zařízení na zpracování odpadu v řešeném území, stav v roce 21... 59 Tabulka 21 Podíl obyvatel (%) bydlících v domech s napojením na veřejný vodovod... 59 Tabulka 22 Hraniční přechody zájmového území... 68 Tabulka 23 Srovnání přeshraniční automobilové a veřejné hromadné dopravy... 69 Tabulka 24 Srovnání vnitrokrajské automobilové a veřejné hromadné dopravy z hlediska dostupnosti z obcí s 5 1 499 obyvateli... 7 Tabulka 25 Srovnání vnitrokrajské automobilové a veřejné hromadné dopravy z hlediska dostupnosti z obcí s 6 11 999 obyvateli... 7 Tabulka 26 Vybrané údaje o zdravotnictví podle okresů samostatné ordinace lékařů (k 31. 12. 212)... 73 Seznam grafů Graf 1 Vývoj počtu obyvatel v územních jednotkách (rok 1995=1), 1995 211... 11 Graf 2 Přirozený přírůstek (saldo narozených a zemřelých na 1 obyvatel), 1995 211... 12 Graf 3 Migrační saldo (na 1 obyvatel) přes hranice vymezených jednotek, 1995 211... 12 Graf 4 Počet obyvatel v obcích podle velikostních kategorií (podíl v %), a počet obcí 211... 14 Graf 5 Index ekonomického zatížení (podíl obyvatel ve věku 14 a 65+ let / 15 64 let)... 16 Graf 6 Populační projekce do roku 225 (počet obyvatel v roce 21=1)... 16 Graf 7 Populační projekce dle věku do roku 23 (podíl obyvatel ve věkových skupinách)... 17 Graf 8 Projekce obyvatelstva ve věku 16 59 let (absolutní počty), 21 225... 18 Graf 9 Regionální HDP / obyvatele v EUR, 1995 29... 19 Graf 1 Změna HDP / obyvatele mezi roky 1995 21 a 22 29, v procentních bodech... 2 Graf 11 HDP na obyvatele podle parity kupní síly v průměru EU (EU=1), 1995 29... 2 Graf 12 Míra nezaměstnanosti v %, 21 211... 21 Berman Group 213 7

Graf 13 Změna míry nezaměstnanosti v období 21 7 a 28 11, v procentních bodech... 22 Graf 14 Průměrná výše hrubé měsíční mzdy v EUR, 29... 23 Graf 15 Struktura ekonomiky zaměstnanost v hospodářských sektorech v %, 29... 24 Graf 16 Nejvýznamnější odvětví zpracovatelského průmyslu v příhraničních regionech, podíl na zaměstnanosti v %, 211 (Karlovarský kraj rok 21)... 25 Graf 17 Zahraniční firmy ve zpracovatelském průmyslu KVK podle státu vlastníka, 212... 26 Graf 18 Německé firmy v Karlovarském kraji podle spolkové země vlastníka, 212... 26 Graf 19 Saské firmy v KVK podle okresu původu vlastníka, 212... 27 Graf 2 Rok příchodu německy vlastněných firem do KVK podle sídla podniku, 199 21... 27 Graf 21 Firmy v KVK se sdílem v německém příhraničí podle oboru působení, zaměstnanost a počet firem v r. 21... 27 Graf 22 Počet patentových přihlášek v oblasti Lidských potřeb... 28 Graf 23 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti Lidských potřeb v regionu NUTS 3 k regionu NUTS 2... 29 Graf 24 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti Lidských potřeb v regionu NUTS 3 k zájmovému území (vybrané kraje Česka, Saska a Durynska)... 29 Graf 25 Počet podaných patentových přihlášek v oblasti ICT na 1 milion ekonomicky aktivních obyvatel... 3 Graf 26 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti ICT v regionu NUTS 3 k regionu NUTS 2... 3 Graf 27 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti ICT v regionu NUTS 3 k zájmovému území (vybrané kraje Česka, Saska a Durynska)... 31 Graf 28 Počet patentových přihlášek v oblasti High-tech... 31 Graf 29 Poměr podaných patentových přihlášek v High-tech v regionu NUTS 3 k regionu NUTS 2... 32 Graf 3 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti High-tech v regionu NUTS 3 k zájmovému území (vybrané kraje Česka, Saska a Durynska)... 32 Graf 31 Doba a délka spojení mezi klíčovými přeshraničními spojeními... 34 Graf 32 Kvalita a délka klíčových spojení... 34 Graf 33 Nehodovost v zájmovém území... 35 Graf 34 Počet zraněných při nehodách... 35 Graf 35 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ v Karlovarském kraji... 37 Graf 36 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ ve sledovaných saských okresech... 37 Graf 37 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ v Landkreis Greiz... 38 Graf 38 Vývoje počtu dětí ve věku 5 14 let v německých regionech... 39 Graf 39 Podíly absolventů podle typu střední odborné školy v německých regionech... 4 Graf 4 Vývoj počtu žáků na středních školách vybraných německých regionů... 4 Graf 41 Vývoj počtu absolventů SŠ a podíl nezaměstnaných absolventů podle stupně dosaženého vzdělání v Karlovarském kraji... 42 Graf 42 Kvalifikační struktura nezaměstnaných absolventů vysokých škol Karlovarského kraje (2. pololetí 211)... 43 Graf 43 Rozložení studentů na jednotlivých institucích terciálního vzdělávání v Sasku (zimní semestr 211/12)... 44 Graf 44 Rozložení studentů na jednotlivých institucích terciálního vzdělávání v Durynsku (zimní semestr 211/12)... 45 Graf 45 Podíly žáků učících se cizí jazyk na ZŠ Graf 46 Podíly žáků učících se cizí jazyk na SŠ... 46 Graf 47 Domovy pro seniory kapacita, vytíženost v letech 2, 28, 21... 48 Graf 48 Vývoj počtu subjektů poskytujících pečovatelskou službu... 48 Graf 49 Vývoj počtu sociálně potřebných osob, jimž byla poskytnuta pečovatelská služba... 49 Berman Group 213 8

Graf 5 Absolutní změny počtu osob věkových kategorii nad 75 let v regionech dle projekce... 49 Graf 51 Vývoj indikátoru počet lůžek v domovech pro seniory v přepočtu na 1 obyv. za předpokladu nezvyšování počtu lůžek a současně zvyšování počtu seniorů v důsledku stárnutí populace, 211-23... 5 Graf 52 Přehled počtu lůžek v nemocnicích na 1 obyvatel u vybraných krajů (rok 211)... 52 Graf 53 Počet návštěvníků na 1 obyvatel okresu/kraje, 25 a 211... 58 Graf 54 Produkce komunálního odpadu v kg na osobu v územních jednotkách zájmového území... 59 Graf 55 Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci... 6 Graf 56 Podíl obyvatel připojených na ČOV... 6 Graf 57 Zatížení vzduchu ve Schwartenbergu a v Klingenthalu v roce 211, vyčerpání jednotlivých hraničních a cílových hodnot (v procentech)... 62 Graf 58 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ v Erzgebirgskreis... 71 Graf 59 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ v Vogtlandkreis... 71 Seznam obrázků Obrázek 1 Zajištění sociálních služeb pro seniory a zdravotně handicapované v KVK... 47 Obrázek 2 Přírodní a kulturní atraktivity... 54 Obrázek 3 Atraktivity v oblasti sportu a rekreace (vč. lázeňství)... 56 Obrázek 4 Kartogram počtu podaných patentových přihlášek na 1 milion ekonomicky aktivních obyvatel v regionech NUTS II a NUTS III v letech 2-21 v oblasti Lidských potřeb... 66 Obrázek 5 Kartogram počtu podaných patentových přihlášek na 1 milion ekonomicky aktivních obyvatel v regionech NUTS II a NUTS III v letech 28-29 v oblasti Lidských potřeb... 67 Obrázek 6 Přehled sociálních zařízení v zájmovém území... 72 Obrázek 7 Přehled zdravotnických zařízení v KVK... 73 Seznam zkratek ČDDD Čisté disponibilní důchody domácností ČNB Česká národní banka ČSÚ Český statistický úřad DB Direktionsbezirk GPS Globální produkční sítě HDP Hrubý domácí produkt HPH Hrubá přidaná hodnota ICT Informační a komunikační technologie KVK Karlovarský kraj MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí OKEČ Odvětvová klasifikace ekonomických činností ORP Obec s rozšířenou působností PPS Purchasing power parity (parita kupní síly) PZI Přímé zahraniční investice SF EU Strukturální fondy Evropské unie THFK Tvorba hrubého fixního kapitálu VaV Výzkum a vývoj VŠCHT Vysoká škola chemicko-technologická VŠPS Výběrové šetření pracovních sil Berman Group 213 9

1 Obyvatelstvo a osídlení 1.1 Úvod Osídlení každé části příhraničí, které sledujeme české a saské má svá specifika. Nejvíce obyvatel žije v saské části, v okresech Erzgebirgskreis a Vogtlandkreis, dohromady přes 6 tis. Je zde také nejvyšší hustota osídlení a koncentrace sídel s vyšším počtem obyvatel především v podhorské části dále od hranic s ČR. Okres Greiz v durynské části území se vyznačují venkovským charakterem osídlení s nižší hustotou zalidnění než v saské části a převahou menších sídel. Karlovarský kraj má nejnižší hustotu obyvatel, ale významné vnitřní rozdíly ve struktuře osídlení, které se koncentruje do centrální pánevní části zatímco horská území jsou osídlena velmi řídce. Tabulka 1 Demografický profil území a jeho nadřazených celků, 211 Počet obyvatel Hustota zalidnění (obyv./km2) Počet Obce Ø počet obyvatel Podíl obyvatel ve věku 65+ Freistaat Sachsen 4 14 498 225 485 8 537 24,7 Chemnitz, Direktionsb. 1 518 686 233 29 7 266 26, Erzgebirgskreis 366 71 2 68 5 35 24,9 Vogtlandkreis 243 21 172 45 5 4 26,8 Thüringen 2 221 222 137 942 2 358 23,1 Greiz 16 2 126 62 1 71 25,5 Česká republika 1 496 672 133 6251 1 679 15,5 Karlovarský kraj 33 165 91 132 2 297 14, Zdroj: ČSÚ, RegionalDatenbank Deutschland 1.2 Vývoj počtu obyvatel Na vývoj celkového počtu obyvatel v území působily a působí zejména jeho geografická makropoloha. Celé území leží ve středu Evropy, ale zároveň v periferní poloze vůči jádrovým oblastem svých států a v případě německých regionů i spolkových zemí. Tabulka 2 Počet obyvatel v dotčeném území, 1995 211 Region 1995 2 25 29 21 211 211/1995 Freistaat Sachsen 4 566 63 4 425 581 4 273 754 4 168 732 4 149 477 4 14 498 9,7 Chemnitz, Direktionsb. 1 775 15 1 699 226 1 69 748 1 54 29 1 526 91 1 518 686 85,6 Erzgebirgskreis 434 1 417 21 393 225 372 39 368 167 366 71 84,3 Vogtlandkreis 284 76 274 228 26 21 247 196 244 42 243 21 85,5 Thüringen 2 53 785 2 431 255 2 334 575 2 249 882 2 235 25 2 221 222 88,7 Greiz 127 536 123 869 116 32 19 3 17 555 16 2 83,1 Česká republika 1 33 759 1 272 53 1 234 92 1 491 492 1 517 247 1 496 672 11,6 Karlovarský kraj 35 86 34 433 34 274 37 636 37 444 33 165 99,4 Zdroj: ČSÚ, RegionalDatenbank Deutschland Berman Group 213 1

Graf 1 Vývoj počtu obyvatel v územních jednotkách (rok 1995=1), 1995 211 15 1 95 9 85 8 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 Freistaat Sachsen Chemnitz, Db. Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Thüringen Greiz Česká republika Karlovarský kraj Zdroj: ČSÚ, RegionalDatenbank Deutschland Vývoj počtu obyvatel ukazuje silné depopulační tendence u všech německých regionů. Rychlejší úbytek počtu obyvatel nastal v uplynulých 15 letech v saských okresech a durynském Greizu. Důvodem jsou především migrační ztráty, neboť se jedná o periferní, ekonomicky slabší regiony s vyšší mírou nezaměstnanosti, které navíc leží blízko západním spolkovým zemím, odkud působí významné migrační pull faktory. V regionech nových spolkových zemí je nezanedbatelný i úbytek přirozenou měnou, který souvisí s poklesem porodnosti po roce 199 (ovlivněnou společenskými změnami ale částečně i selektivní migrací mladých obyvatel) a nepříznivou věkovou strukturou. Populační vývoj všech příhraničních německých okresů je v porovnání se situací u jejich nadřazených územních celků (krajů a spolkových zemí) nepříznivý a tyto rozdíly jsou často velmi významné. Počet obyvatel Karlovarského kraje byl po celé sledované období velmi vyrovnaný a nezaznamenal výraznější pokles. Vývoj téměř kopíroval situaci na národní úrovni a to i přesto, že se jedná v kontextu Česka o periferní a navíc hospodářsky slabý region. Příčiny budou podrobněji rozebrány v dalších částech analýzy. 1.2.1 Přirozený přírůstek narození a zemřelí V saských okresech a okrese Greiz, po celé období dochází k výraznému přirozenému úbytku obyvatelstva. Všechny nové spolkové země zaznamenaly kvůli společensko-ekonomickým změnám zejména během 9. let výrazný propad porodnosti a rozdíl v úrovni porodnosti mezi západní a východní částí Německa je i v současnosti stále patrný. Rozdíly mezi příhraničními okresy a zbytkem země v saské části území nejsou tak značné. Společným znakem podporujícím úbytek přirozenou měnou v celé německé části území je také rychlé stárnutí obyvatelstva. Berman Group 213 11

Graf 2 Přirozený přírůstek (saldo narozených a zemřelých na 1 obyvatel), 1995 211 2-2 -4-6 -8-1 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 Freistaat Sachsen Chemnitz, Db. Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Thüringen Greiz Česká republika Karlovarský kraj Zdroj: ČSÚ, RegionalDatenbank Deutschland V Karlovarském kraji se pohybovaly hodnoty přirozeného přírůstku většinou kolem nuly nebo v mírně kladných číslech a vždy nad hodnotami národního průměru. Přispívala k tomu mladá věková struktura obyvatel (v porovnání s německými regiony i s ČR). 1.2.2 Migrace Všechny příhraniční německé regiony jsou od druhé poloviny 9. let výrazně emigrační. Hlavními tzv. push faktory, které migranty vedou k opuštění území, je periferní poloha regionů a jejich relativní hospodářská slabost vůči jádrovým oblastem příslušných spolkových zemí. Okresy Greiz a Erzgebirgskreis ztrácejí v posledních letech migrací až 1 % populace ročně. Karlovarský kraj, ačkoliv je v ČR také periferním a hospodářsky slabým regionem, má velmi stabilní populaci pouze s mírnými migračními ztrátami v posledních 3 letech. Graf 3 Migrační saldo (na 1 obyvatel) přes hranice vymezených jednotek, 1995 211 1 5-5 -1-15 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Greiz Karlovarský kraj Zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ, RegionalDatenbank Deutschland Berman Group 213 12

Příčinnou je obecně nižší mobilita obyvatelstva v ČR oproti Německu a také stabilní trh práce s minimální vyjížďkou za prací mimo kraj, která často následné migraci předchází. V Karlovarském kraji hraje značnou roli také vysoká imigrace cizinců (nejčastěji ruské, vietnamské a ukrajinské národnosti), kteří mezi roky 21 a 27 významně přispívali ke kladnému migračnímu saldu. Tabulka 3 Migrační intenzita dle věku (saldo migrace na 1 obyvatel dané věkové skupiny), průměry za období 26 28 a 29 211 Region roční průměr v období 26 28 roční průměr v období 29 211-17 18-29 3-49 5-64 65+ -17 18-29 3-49 5-64 65+ Erzgebirgskreis -4,9-43,4-5,99-1,43-1,46-1,26-4,6-4,55-1,6-1,96 Vogtlandkreis -5,2-33,62-5,83,12,46 -,73-31,62-3,31,7,4 Greiz -4,71-55, -5,82-2,16-1,69-1,32-56,2-5,5-1,8-1,75 Karlovarský kraj 1,71 7,83 4,53 1,61 -,99-1,58-6,88-2,94 -,19 -,8 Zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ, RegionalDatenbank Deutschland, Thüringen Landesamt für Statistik Nejvýznamnější rozdíly jsou mezi českým a německým příhraničním územím v selektivní migraci mladých obyvatel 18-29 let. V příhraničních německých regionech jsou migrační ztráty této skupiny nejvyšší v durynském Greizu a saských příhraničních regionech, kde dosahují nadprůměrných hodnot i v rámci Saska. Většina z migrantů míří především do jádrových oblastí nebo bližších větších měst často v rámci vlastní spolkové země. Malý význam má migrace ze sousedního Saska a Durynska do bavorských příhraničních okresů, která se podílí na celkové imigraci v posledních letech maximálně 5 % a to v regionu Hof LKr., který leží nejblíže hranicím. Data za přeshraniční migraci nejsou dostupná v podrobném členění na regiony NUTS III (Kreise) v celém příhraničním území. 1.3 Sídlení struktura Při pohledu na sídelní strukturu je nutné si uvědomit odlišné pojetí obce jako samosprávné jednotky v Česku a v Německu. V Německu představuje obec větší jednotkou, která zahrnuje několik (často i 1) sídel. V ČR je sídelní struktura mnohem roztříštěnější větší počet menších obcí, které nemají žádné nebo jen několik málo částí. Data o počtu obyvatel ve velikostních kategoriích obcí ukazují rozdílnou strukturu osídlení v české a saské části území. Značně odlišný je okres Greiz, který má sice 2 větší města (Greiz a Zeulenroda Triebes), ale jinak převažují malé obce venkovského typu. Karlovarský kraj a saské okresy, kde bylo osídlení ovlivněno především fyzicko-geografickými podmínkami (velké rozdíly mezi horskou a pánevní částí) a historickými okolnostmi (rozvoj průmyslu ve své rané fázi), mají osídlení také soustředěno do městských sídel, rozsáhlé oblasti Karlovarského kraje však mají venkovský, periferní charakter s velmi rozdrobeným a řídkým osídlením. Berman Group 213 13

Graf 4 Počet obyvatel v obcích podle velikostních kategorií (podíl v %), a počet obcí 211 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 5 2 3 7 13 1 7 9 2 9 26 1 4 16 13 13 42 17 6 9 26 56 Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Greiz Karlovarský kraj 12 + 6 11 999 3 5 999 1 5 2 999 5 1 499 499 Zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ, RegionalDatenbank Deutschland Relativní význam střediska (poměř populační velikosti střediska k velikosti zázemí) je vhodným ukazatelem pro určení významu a síly center uvnitř jednotlivých regionů. Tabulka 4 Vztah střediska a zázemí, relativní význam střediska, 211 Region velikost regionu (počet obyvatel) středisko velikost střediska (počet obyvatel) relativní význam střediska Erzgebirgskreis 366 71 Annaberg-Buchholz 21 64 6,3 Vogtlandkreis 243 21 Plauen 65 738 37,1 Greiz 16 2 Greiz 21 31 25,2 okres Cheb 92 989 Cheb 33 67 55,2 okres Sokolov 91 724 Sokolov 24 111 35,7 okres Karlovy Vary 118 452 Karlovy Vary 5 594 74,6 Zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ, RegionalDatenbank Deutschland Jako nejsilnější středisko bylo v německé části území identifikováno město Plauen mající největší relativní význam ke svému administrativně vymezenému zázemí. Svou působností částečně zasahuje do regionu Greiz, který nemá vytvořená významnější centra. Nejnižší relativní význam mají správní střediska regionu Erzgebirgskreis, který je typický svou multicentralitou. V Karlovarském kraji jsou zřetelně vymezená tři hlavní centra ležící v pánevní oblasti Karlovy Vary, Cheb, Sokolov. Jejich relativní význam vůči zázemí je velký, neboť území Karlovarského kraje se vyznačuje značnou polaritou pánevní oblasti, kam je koncentrována většina průmyslu i obyvatel a na druhé straně oblastí hor a vnitřní periferie v JV části kraje, pro kterou je typické venkovské osídlení. Vztahovou uzavřenost regionu lze určit pomocí dojížďky a vyjížďky za prací, kterou lze sledovat pouze v německých okresech. Berman Group 213 14

Tabulka 5 Vyjížďka do zaměstnání mimo region v německé části území, 21 Zaměstnanci pracující v regionu Dojížďka za prací do regionu Zaměstnanci bydlící v regionu Vyjíždějící za prací mimo region Saldo dojížďky za prací do regionu Dojížďka v zaměstnanosti (%) Erzgebirgskreis 17 36 13 14 132 249 38 317-25 213-19,1 Vogtlandkreis 76 34 1 726 86 837 21 223-1 497-12,1 Greiz 28 5 8 969 38 134 19 98-1 129-26,6 Zdroj: RegionalDatenbank Deutschland Při hodnocení je nutné přihlédnout k odlišné velikosti i míře uzavřenosti srovnávaných regionů. V Sasku jsou výrazně vyjížďkové regiony Erzgebirgskreis a Greiz a to zejména vůči ekonomicky silným centrům ležícím v podhůří (Zwickau, Chemnitz). Region Vogtlandkreis má méně záporné saldo dojížďky v zaměstnanosti kvůli vlastnímu silnému centru Plauen. Zejména pro obyvatele okrajových části okresu jsou pravděpodobně atraktivním cílem pracovní vyjížďky i blízké bavorské území s městem Hof a méně i Zwickau (byť to nelze dokázat daty). V Karlovarském kraji jsou aktuálně dostupná data o vyjížďce pouze za celý kraj. Krajský trh práce je kvůli své velikosti a vysoké vztahové uzavřenosti velmi stabilní (saldo dojížďky v zaměstnanosti činilo,5 %). Je to dáno jeho periferní polohou, malou atraktivitou hraničních území okolních regionů (domácích i zahraničních), obecně menší ochotou obyvatel k pracovní dojížďce a také menší rozvinutostí dopravní infrastruktury ( 5km cesta ze Žlutic do Plzně trvá 55 min). 1.4 Stárnutí obyvatelstva a populační projekce Stárnutí obyvatelstva je spolu se ztrátami způsobenými migrací největším problémem pro stabilitu osídlení v celé německé části hodnoceného makroregionu. Tabulka 6 Věková struktura obyvatel, podíly v %, rok 23 a 21 23 21 Region -14 15-64 65+ -14 15-64 65+ Sachsen 1,9 68,5 2,6 11,5 63,8 24,7 Erzgebirgskreis 1,5 68,2 21,3 1,8 64,1 25,1 Vogtlandkreis 9,9 67,7 22,4 1,1 63, 27, Thüringen 11, 7,1 18,9 11,1 65,8 23,1 Greiz 1, 69,1 2,9 9,8 64,5 25,7 Česká republika 15,2 7,8 13,9 14,7 69,1 16,2 Karlovarský kraj 15,9 71,8 12,3 14,7 7, 15,2 Zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ, GENESIS Online Datenbank Bayern, Sachsen; Thüringer Landesamt für Statistik Saské příhraničí okresy a durynský Greiz kvůli vysoké míře selektivní migrace mladých obyvatel a nízkému přirozenému přírůstku zaznamenaly dramaticky rychlé stárnutí obyvatelstva a věková struktura populace dosáhla obdobných nebo ještě nepříznivějších hodnot než v sousedních bavorských regionech. Berman Group 213 15

Graf 5 Index ekonomického zatížení (podíl obyvatel ve věku 14 a 65+ let / 15 64 let) 6 5 4 3 2 23 21 1 Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Greiz Karlovarský kraj Zdroj: ČSÚ, GENESIS Online Datenbank Bayern, Sachsen; Thüringer Landesamt für Statistik Saské okresy a durynský Greiz mají oproti bavorským okresům výrazně nižší podíl dětské složky populace ve věku 14 let. Tato situace způsobuje pokračující rychlejší stárnutí populace a má neblahé důsledky i na budoucí populační vývoj. Karlovarský kraj patří v řešeném území i v Česku k regionům s nejmladší populací a s vyšším podíl obyvatel v produktivním věku. To je způsobeno vyšší mírou porodnosti, nižší střední délkou života a nižší mírou selektivní migrace mladých obyvatel. I zde docházelo ke stárnutí populace, ale jeho tempo bylo pomalejší než v německé části. Graf 6 Populační projekce do roku 225 (počet obyvatel v roce 21=1) 15 1 95 9 85 8 75 21 213 216 219 222 225 Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Karlovarský kraj Greiz (Lkr.) Pozn.: Pro Vogtlandkreis a Erzgebirgskreis je použitý průměr vyšší a nižší varianty projekce Zdroj: ČSÚ, GENESIS Online Datenbank Bayern, Sachsen; Thüringer Landesamt für Statistik K úbytku počtu obyvatel bude podle dostupných projekcí docházet v horizontu příštích 15 let ve všech německých regionech a očekávaný pokles bude rychlejší než v ostatních regionech jednotlivých spolkových zemí. Nejrychlejší propad je předpokládán v durynském Greizu. Berman Group 213 16

V saských regionech Vogtlandkreis a Erzgebirgskreis je předpovídaný budoucí pokles počtu obyvatel zhruba 2x rychlejší než v celém Sasku a obdobný jako v regionech při sasko-polských hranicích. Rovněž bavorské příhraniční okresy zaznamenají podle projekce značný úbytek počtu obyvatel, který bude nejrychlejší v rámci celé spolkové země. Populace Karlovarského kraje naopak podle projekce ČSÚ bude do roku 22 slabě růst a až následně je předpovídán mírný pokles, řádově mnohem pomalejší než německé části příhraničního území. Graf 7 Populační projekce dle věku do roku 23 (podíl obyvatel ve věkových skupinách) 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Greiz 25,4 33,6 46, 6,7 53,2 43, 13,8 13,2 11,1 29 22 23 6+ 2 59 19 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Vogtlandkreis 33,4 41,2 45,4 52,9 44,7 41,1 13,6 14,1 13,5 21 22 225 6+ 2 59 19 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Erzgebirgskr. 31,9 4,5 44,3 53,5 44,2 41,1 14,6 15,2 14,6 21 22 225 6+ 2 59 19 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Karlovarský kraj 2,9 26,1 3, 58,4 53,6 5,8 2,7 2,3 19,2 29 22 23 6+ 2 59 19 Pozn.: Pro saské regiony je projekce dostupná pouze do roku 225. Zdroj: ČSÚ, GENESIS Online Datenbank Sachsen; Thüringer Landesamt für Statistik Ke stárnutí obyvatelstva bude v horizontu 15 2 let docházet ve všech příhraničních regionech, rozdílné bude jeho tempo. Nejrychleji poroste podíl lidí starších 6 let na populaci v durynském Greizu a v saských okresech. Podíl mladé složky populace bude stagnovat na současných hodnotách, neboť úroveň porodnosti již dosáhla svého dna a nebude dále klesat. V Karlovarském kraji bude také docházet ke stárnutí populace, ale řádově mnohem nižším tempem než v německých příhraničních regionech a proces demografického stárnutí populace povede k jen klesajícímu podílu lidí v produktivním věku. Berman Group 213 17

Graf 8 Projekce obyvatelstva ve věku 16 59 let (absolutní počty), 21 225 2 175 15 125 1 75 5 25 21 211 212 213 214 215 216 217 218 219 22 221 222 223 224 225 Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Karlovarský kraj Pozn.: Pro region Greiz jsou dostupné pouze projektované počty obyvatel v letech 22 a 23, proto není uveden v grafu Zdroj: ČSÚ, GENESIS Online Datenbank Sachsen V absolutním počtu bude v celém příhraničním území v následujících 15 letech docházet k nejvýraznějším úbytkům u skupiny obyvatel v produktivním věku (16 59 let) a to zejména v saských regionech (pokles absolutně o 1/3) a regionu Greiz, kde dojde k poklesu absolutního počtu obyvatel ve věku 2 65 let dokonce o více než 5 % 1. To bude mít významné sociální a ekonomické dopady, které se projeví zejména na trhu práce, který se bude velmi pravděpodobně potýkat s nedostatkem pracovní síly a zároveň to může znamenat faktický zánik řady venkovských obcí. V Karlovarském kraji bude absolutní pokles této složky populace nejnižší, pouze o 1 %. Vzhledem k těmto očekávaným odlišným tendencím na obou stranách hranice a rozdílné situaci na trhu práce (nižší míra nezaměstnanosti a vyšší platy v německých regionech) se bude zvyšovat potenciál pro rozvoj přeshraniční dojížďky za prací z Karlovarského kraje, kde je naopak nezaměstnanost vyšší a rozvinutost ekonomiky nižší. Předpokladem pro větší rozvoj přeshraniční dojížďky za prací je odstranění současných bariér (jazyková vybavenost, dopravní dostupnost, zprostředkování pracovních nabídek, adekvátní odborná vzdělanost). 1 V regionu Greiz jsou dostupná data pouze za obyvatele ve věku 2 65 let, proto není uvedeno porovnání stejné věkové skupiny s bavorskými, saskými okresy a Karlovarským krajem. Berman Group 213 18

2 Hospodářství příhraničních oblastí 2.1 Makroekonomický vývoj Tabulka 7 Hospodářský profil území a jeho nadřazených celků HDP/obyvatele v EUR Míra nezaměstnanosti v % Zaměstnanost ve zpracovatelském p. (%) Německo 29 278 7,1 18,5 Sachsen 22 212 1,6 17,5 Chemnitz, DBz. 21 28 9,8 22,2 Erzgebirgskreis 16 86 9,6 26,9 Vogtlandkreis 19 562 9,5 24,4 Thüringen 21 311 8,8 2, Greiz 16 16 9,2 22,9 Česká republika 13 5 6,7 25,2 Karlovarský kraj 1 8,5 22,3 Pozn.: HDP na obyvatele údaje za rok 29, Míra nezaměstnanosti rok 211, podíl zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu rok 29 Zdroj: ČSÚ VŠPS, Regionální účty; RegionalDatenbank Deutschland Podle úrovně hospodářské vyspělosti je příhraniční území zřetelně rozděleno na 2 části: (i) hospodářsky silnější, ale ve srovnání se Saskem nebo celým Německem slabé okresy nových spolkových zemí Saska a Durynska s vyšší nezaměstnaností (nadprůměrnou v rámci Německa) a s nadprůměrně rozvinutým průmyslem a (ii) Karlovarský kraj, který je hospodářsky nejslabší částí území s nižší nezaměstnaností než v nových spolkových zemích, ale nejméně rozvinutým průmyslem. Periferialitu okresů Greiz a Erzgebirgskreis potvrzuje to, že patří mezi 5 % hospodářsky nejméně rozvinutých oblastí v Německu (měřeno ukazatelem HDP/obyvatele) a jsou ekonomicky nejslabšími okresy v rámci svých spolkových zemí. Graf 9 Regionální HDP / obyvatele v EUR, 1995 29 25 2 15 1 5 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Greiz Karlovarský kraj Zdroj: Eurostat Regional Statistics; RegionalDatenbank Deutschland Berman Group 213 19

Veränderung zwischen den Jahren 1995-29 Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí Graf 1 Změna HDP / obyvatele mezi roky 1995 21 a 22 29, v procentních bodech 6 5 21/1995 29/22 4 3 2 1 Zdroj: ČSÚ Regionální účty; VGRdL Ekonomická výkonnost jednotlivých příhraničních oblastí se v čase sbližuje, přestože rozdíly mezi českou a saskou části jsou stále značné. Nejrychleji podle HDP/obyvatele roste ekonomicky nejméně rozvinutý Karlovarský kraj, i když v porovnání s ostatními kraji ČR je jeho růstová dynamika nejnižší. Navíc se tempo jeho růstu výrazněji zpomaluje zejména po roce 23. Následují okresy nových spolkových zemí Saska a poté Durynska, které si kromě okresu Greiz udržují vyrovnanou růstovou tendenci, i přestože se zde rychle snižuje počet obyvatel v produktivním věku, kteří HDP zejména vytváří, což může být vážnou hrozbou do budoucna. Graf 11 HDP na obyvatele podle parity kupní síly v průměru EU (EU=1), 1995 29 6 4 2 ČR Erzgebirgskreis Thüringen Vogtlandkreis Greiz Sachsen -2-4 -6-8 -1-12 -14 Karlovarský kraj 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 BIP in PPP im Jahr 29 (EU27=1) Zdroj: Eurostat Regional statistics Berman Group 213 2

HDP podle parity kupní síly umožňuje přesnější porovnání skutečné úrovně ekonomické výkonnosti a materiálního bohatství v jednotlivých regionech bez vlivu odlišných cenových hladin. Přeshraniční rozdíly ve vyspělosti mezi regiony nejsou při zohlednění parity kupní síly tak velké jako v případě absolutního vyjádření HDP na obyvatele. Příhraniční území v nových německých spolkových zemích, což je i případ Saska, rostou z nižších hodnot, a jejichž vývoj je dynamičtější. V příhraničních regionech nových spolkových zemí roste výkonnost ekonomiky ve srovnání s EU nadprůměrnou rychlostí. I když v dosažené úrovni rozvoje stále mírně zaostávají za průměrem EU, dohání sousední bavorské regiony a v celém území jsou reálně (po srovnání odlišných cenových hladin) nejrychleji rostoucí. Karlovarský kraj zejména kvůli stagnaci po roce 2 ztrácí na rychle rostoucí ekonomickou úroveň Česka, které si podle parity kupní síly vůči průměru EU polepšilo a které dosahuje zhruba obdobné dynamiky a úrovně ekonomického rozvoje jako saské regiony. Vůči německým příhraničním oblastem se Karlovarský kraj při zohlednění parity kupní síly výrazněji odlišuje jak pomalejší růstovou dynamikou, tak nižší dosaženou úrovní ekonomického rozvoje. 2.2 Trh práce Graf 12 Míra nezaměstnanosti v %, 21 211 19 17 15 13 11 9 7 5 3 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 Sachsen Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Thüringen Greiz Česká republika Karlovarský kraj Pozn.: V Německu byla po roce 25 změněna metodika výpočtu míry nezaměstnanosti, a proto došlo v následujícím roce k jejímu mírnému snížení statistickým efektem. Data odpovídají národnímu konceptu výpočtu nezaměstnanosti Arbeitlosenquote (Bundesagentur für Arbeit) Zdroj: ČSÚ VŠPS; RegionalDatenbank Deutschland, Bundesagentur für Arbeit Vývoj míry nezaměstnanosti má v Karlovarském kraji a německém příhraničním území rozdílné tendence. Ve všech německých regionech docházelo až do roku 25 ke stagnaci až mírnému zvyšování míry nezaměstnanosti, přestože ekonomika rostla. Zrychlené tempo ekonomického růstu v letech 26 a 27 také spolu s opatřeními na trhu práce a částečnou změnou metodiky výpočtu přineslo významné snižování míry nezaměstnanosti v německé části území, které pokračovalo i v letech ekonomické krize / stagnace, byť s nepatrným zpomalením v roce 29. Určitý vliv na Berman Group 213 21

snižování nezaměstnanosti má i selektivní migrace mladých obyvatel a snižování počtu lidí v produktivním věku. Vliv migrace však není zásadní, protože tyto trendy probíhaly v německém příhraničí i před rokem 25, kdy nezaměstnanost neklesala. Graf 13 Změna míry nezaměstnanosti v období 21 7 a 28 11, v procentních bodech 3 21/7 28/11 2 1-1 -2-3 -4 Karlovarský kraj Vogtlandkreis Thüringen Erzgebirgskreis Česká republika Sachsen Zdroj: ČSÚ VŠPS; RegionalDatenbank Deutschland, Bundesagentur für Arbeit Diferenciace míry nezaměstnanosti uvnitř jednotlivých spolkových zemí je velmi malá (na rozdíl od ČR), což ovlivňují menší regionální rozdíly v ekonomické výkonnosti a také vysoká míra dojížďky za zaměstnáním do jádrových oblastí, která pomáhá výrazně stlačit problémy na trhu práce ve venkovských a periferních regionech. Ačkoliv příhraniční německé okresy patří k periferním a hospodářsky slabším regionům, dosahuje míra nezaměstnanosti v Sasku dokonce nižších hodnot než je zemský průměr. Nezaměstnanost v Sasku je obecně nejvyšší v čistě městských regionech. Vývoj míry nezaměstnanosti v Karlovarském kraji má zcela odlišný trend. Po celé sledované období, s výkyvy v některých letech, mírně roste, v posledních letech téměř dosáhla hodnot na saské straně hranice a je výrazně vyšší než je průměr Česka. Tento nárůst míry nezaměstnanosti v Karlovarském kraji se odehrával za rychlejšího hospodářského růstu než v německých příhraničních regionech, ale výrazně nižšího než v průměru v Česku. Čisté disponibilní příjmy domácností je ukazatel, podle kterého lze nejpřesněji odhadovat skutečné materiální bohatství, kterým disponují domácnosti. Pro účely této analýzy jej lze využít k vyjádření relativního bohatství domácností v regionech vůči národnímu průměru (českému a německému). Přeshraniční porovnání by bylo nepřesné, zejména kvůli odlišným metodikám výpočtu ukazatele a také nezohlednění rozdílné parity kupní síly. Berman Group 213 22

Tabulka 8 Čistý disponibilní příjem domácností na obyvatele (ČR, resp. DE=1), 1995 29 DE=1 ČR=1 1995 2 23 26 29 Index 9/95 abs. 29 v EUR Německo 1, 1, 1, 1, 1, 13,5 18 983 Sachsen 79,1 83,9 85,1 83,1 83,7 138,1 15 881 Chemnitz, DBz. 78, 84,2 85, 82,9 84,3 141, 16 6 Erzgebirgskreis 75,2 82, 82,3 79,9 81,9 142, 15 548 Vogtlandkreis 79,1 84,8 85,3 83,1 84,6 139,5 16 62 Thüringen 76, 82,5 82,5 8,9 81,7 14,3 15 514 Greiz 72,6 84,4 86,1 83,6 85,5 153,6 16 229 Česká republika 1, 1, 1, 1, 1, 229,8 7 65 Karlovarský kraj 97,5 99,7 94,3 9,4 91,9 216,8 6 495 Pozn.: Pro německé regiony je použitý ukazatel Verfügbares Einkommen Zdroj: ČSÚ regionální účty, VGRdL Rozdíly v disponibilních příjmech domácností jsou mezi německými spolkovými zeměmi i mezi jejich jednotlivými okresy řádově větší než v ČR. Domácnosti v nejbohatších regionech v Německu mají více než dvojnásobně vyšší disponibilní příjmy než ty v nejchudších regionech. V ČR je tento rozdíl pouze 1,4 násobný. V Sasku a Durynsku jsou vnitřní rozdíly mezi regiony téměř zanedbatelné, vede k tomu také rozloha vymezených okresů. Výrazně větší je ztráta na průměrné disponibilní příjmy v celém Německu a také na bohatší oblasti starých spolkových zemí, byť se rozdíly v čase mírně snižují. Překvapivě vyšší než v Sasku je úroveň disponibilních příjmů v regionu Greiz, přestože dosahuje nižší ekonomické výkonnosti. Příčinou je nejpravděpodobněji vysoká míra vyjížďky za prací mimo region (z okresu Greiz vyjíždí za prací až 5 % zaměstnanců). Přestože dlouhodobým trendem v Německu je snižování regionálních disparit v disponibilních příjmech, ty jsou stále natolik velké, že působí jako jeden z hlavních faktorů na selektivní migraci obyvatel v produktivním věku z chudších do bohatších regionů. Hodnotit přeshraniční rozdíly v disponibilních příjmech domácností je kvůli výše popsaným metodickým problém obtížné a bylo by nepřesné. I přesto lze porovnat řádově jejich odlišnou absolutní výši (poslední sloupec v předchozí tabulce) průměrná domácnost v Karlovarském kraji má oproti saským příhraničním regionům zhruba 2,5 x nižší disponibilní příjmy. To vzhledem k rozdílné míře nezaměstnanosti a rychlému snižování počtu lidí v produktivním věku v německých regionech může podněcovat dojížďku za prací z Karlovarského kraje do příhraničních německých oblastí. Graf 14 Průměrná výše hrubé měsíční mzdy v EUR, 29 2 1 5 1 5 Vogtlandkreis Greiz Erzgebirgskreis Karlovarský kraj Zdroj: ČSÚ; RegionalDatenbank Deutschland Berman Group 213 23

V Karlovarském kraji dosahují mzdy ve srovnání s německými regiony zhruba třetinové výše. Je však nutné uvažovat odlišné cenové hladiny v obou zemích. Podle mezinárodního srovnání spotřebitelských cen, které vydává Eurostat, byla v roce 29 cenová hladina v Česku nižší oproti Německu o 33,8 %. Průměrný obyvatel německého příhraničí si tedy může za svůj plat koupit dvojnásobek zboží / služeb než průměrný obyvatel Karlovarského kraj. 2.3 Strukturální charakteristiky hospodářství Struktura ekonomiky v německých příhraničních regionech se odlišuje od spolkových zemí větším podílem průmyslu a nižší rozvinutostí služeb, zejména komerčních. Je to důsledkem jejich periferní polohy a absence silnějších ekonomických center, kde jsou koncentrovány služby. Graf 15 Struktura ekonomiky zaměstnanost v hospodářských sektorech v %, 29 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Zemědělství a lesnictví Průmysl Stavebnictví Služby Pozn.: Do sektoru průmysl je zařazena i těžba a dobývání a sektor výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a zásobování vodou a činnosti související s odpady Zdroj: ČSÚ VŠPS; RegionalDatenbank Deutschland Karlovarský kraj má podobnou strukturu ekonomiky jako saské příhraniční regiony, jen s vyšším zastoupením stavebnictví a také těžebního průmyslu, což je dáno historickou specializací krajského hospodářství. Naopak zpracovatelský průmysl je v regionu méně rozvinutý a to i v porovnání s ostatními regiony Česka. Porovnání struktury zpracovatelského průmyslu je pouze hrubé, neboť vychází z dat o zaměstnaných osobách v podnicích s více než 2 zaměstnanci (v německé části území), v případě Karlovarského kraje s více než 1 zaměstnanci. I přesto ukazuje na odlišné i společné regionální průmyslové specializace. Berman Group 213 24

Graf 16 Nejvýznamnější odvětví zpracovatelského průmyslu v příhraničních regionech, podíl na zaměstnanosti v %, 211 (Karlovarský kraj rok 21) Greiz Výroba pryžových a plastových výrobků Vogtlandkreis Výroba kovovdělných výrobků 18 Strojírenství 17 Strojírenství 4 15,2 Výroba kovovdělných výrobků Chemický průmysl 46 14,5 Textilní průmysl Potravinářství 12,6 14,2 ostatní 8,2 14,3 ostatní Erzgebirgskreis Výroba kovovdělných výrobků Karlovarský kraj Sklo, keramika, nekovové výrobky Strojírenství 17,4 Výroba motorových vozidel 39,3 37,2 Výroba elektrických zařízení Výroba kovů, hutnictví 44 15,5 Kovodělný průmysl Výroba elektrických zařízení 5,5 6,6 11,4 ostatní 9,7 13,4 ostatní Zdroj: Statistische Ämter des Bundes und der Länder, 212, ČSÚ Statistická ročenka Karlovarského kraje 211 Regiony nových spolkových zemí se od ostatní části německo-českého pohraničí více odlišují. Vogtlandkreis má ve svém hospodářství stále významný podíl textilního průmyslu. Společným znakem se sousedním saským regionem Erzgebirgkreis je velké zastoupení kovodělného průmyslu a strojírenství. Překvapivě nízký je podíl automotive v příhraničních saských regionech, které je jinak v Sasku třetím nejvýznamnějším průmyslovým oborem. Je však koncentrováno hlavně do jádrových oblastí, především do Zwickau, kde sídlí pobočka Volkswagen. Historická průmyslová tradice Saska se projevuje v přetrvávajícím vysokém podílu tradičních průmyslových odvětví kovodělného průmyslu, strojírenství a elektrotechnického průmyslu, které mají hlavně v regionu Erzgebirgskreis pořád velký význam. Karlovarský kraj má více diverzifikovanou průmyslovou strukturu než většina německých příhraničních regionů, což je dáno i jeho velikostí. Má ale řadu společných specializací zejména v tradičních oborech jako je výroba porcelánu a keramiky, elektrotechnickém a kovodělném průmyslu, což může být potenciálem pro obchodní spolupráci i v oblasti lidských zdrojů (zejména pokud mnoho firem z těchto oborů v Karlovarském kraji je pobočkami německých společností). Dlouhodobě roste význam odvětví automotive v krajské ekonomice, na který je navázáno i mnoho firem z ostatních průmyslových odvětví. Berman Group 213 25

2.4 Směry a typy přeshraniční ekonomické spolupráce Vzájemná provázanost české a německé ekonomiky je velmi vysoká. Mezi lednem a říjnem roku 212 se na dovozu zboží do Česka podílelo Německo z 25,5 %, naopak z Česka mířilo do Německa 31,5 % celkové hodnoty vývozu. Data německého statistického úřadu umožňují sledovat export pouze na úrovni spolkových zemí, nikoliv krajů nebo okresů. V případě Saska je provázanost na českou ekonomiku významná, 14,2 % dovozů do Saska pochází z ČR, na celkovém vývozu se podílí ČR 4,7 %. Silnou orientaci Karlovarského kraje na Německo potvrzují data za regionální vývoz publikovaná ČSÚ naposledy za rok 21 Německo bylo cílovou destinací pro 57 % exportu z kraje. Pro bližší analýzu ekonomické spolupráce a vzájemné provázanosti příhraničních německých oblastí a Karlovarského kraje je nutné využít informace a údaje o individuálních firmách. Jelikož je řádově mnohem významnější zastoupení německých firem v Karlovarském kraji, než českých firem v německém příhraničí, bude se analýza zabývat pouze firmami v Karlovarském kraji. Graf 17 Zahraniční firmy ve zpracovatelském průmyslu KVK podle státu vlastníka, 212 4 81 11 SRN nadpoloviční SRN částečné jiné zahraniční nezjištěno Zdroj: Albertina 212, Obchodní rejstřík ČR, vlastní šetření 8 Vysoký podíl německých firem mezi zahraničními podniky potvrzuje silnou vazbu krajské ekonomiky na Německo a odpovídá datům o exportní orientaci hospodářství KVK. Ze 11 majoritně vlastněných německých firem je v 52 % případů vlastníkem společnost, ve 48 % pak soukromá osoba / podnikatel. Vysoký podíl firem, kde vlastníkem je soukromá osoba, naznačuje, že se jedná často o menší a jednodušší výrobní pobočky / montovny, které do kraje přišly především díky nízkým výrobním nákladům. Graf 18 Německé firmy v Karlovarském kraji podle spolkové země vlastníka, 212 7 6 11 Bayern Nordrhein-Westfalen 9 14 7 Sachsen Hessen Baden-Württemberg ostatní Zdroj: Albertina 212, Obchodní rejstřík ČR, vlastní šetření Největší podíl zahraničních firem v Karlovarském kraji tvoří bavorské firmy, ze Saska pochází pouze 9 firem ze 11. Berman Group 213 26

počet zaměstnanců Počet příchozích firem Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí Graf 19 Saské firmy v KVK podle okresu původu vlastníka, 212 1 Vogtlandkreis 3 5 Erzgebirgskreis jiné saské regiony Zdroj: Albertina 212, Obchodní rejstřík ČR, vlastní šetření U saských firem se jedná dominantně o společnosti z příhraničních regionů, pouze 1 firma má sídlo / vlastníka v jiné části Saska. Celkem bylo identifikováno v Karlovarském kraji 33 poboček německých firem ve zpracovatelském průmyslu, které mají sídlo nebo vlastníka v jednom z příhraničních německých regionů, o z nich bylo ze Saska. Graf 2 Rok příchodu německy vlastněných firem do KVK podle sídla podniku, 199 21 16 14 12 1 8 6 4 2 199 1992 1994 1996 1998 2 22 24 26 28 21 Zdroj: Albertina 212, Obchodní rejstřík ČR, vlastní šetření ostatní německé regiony příhraniční regiony Investice německých firem a podnikatelů směřovaly do Karlovarského kraje především v první polovině 9. let. V tomto období byl téměř vyčerpán potenciál krajské ekonomiky pro příchod zahraničních investorů. Region nebyl tolik atraktivní pro druhou vlnu zahraničních investic, která do ČR přicházela zejména po roce 22. I to je jedním z důvodů, proč ekonomika Karlovarského kraje právě v tomto období nejvíce zaostávala za ostatními regiony Česka a jeho pozice se výrazně zhoršila. Graf 21 Firmy v KVK se sdílem v německém příhraničí podle oboru působení, zaměstnanost a počet firem v r. 21 7 6 5 4 3 2 1 8 3 4 3 4 5 3 Textil, oděvy Automotive Plasty Strojírenství Elektro Sklo, keramika, porcelánkovovýroba Zdroj: Albertina 212, Obchodní rejstřík ČR, vlastní šetření Berman Group 213 27

počet patentových přihlášek [na 1 mil. EAO] Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí V oborové struktuře převažují mezi německými firmami se sídlem v příhraničí a pobočkou v Karlovarském kraji zejména tradiční obory s vyšší náročností na pracovní sílu a energie. Nejvíce firem je z textilního průmyslu, výroby skla, porcelánu a keramiky, elektrotechnického průmyslu. Často se jedná o pobočku, která má na starosti pouze výrobu určitých dílčích komponent, které se kompletují nebo slouží jako vstupy pro výrobu složitějších výrobků u mateřské společnosti v Německu. 2.5 Výzkum, vývoj a inovace K hodnocení VaVaI v zájmovém území jsou použita data podaných patentových přihlášek ve třech oblastech dle International Patent Classification (IPC): Human necessities (Lidské potřeby), Information and Communication Technologies (Informační a komunikační technologie) a High-tech. 2.5.1 Oblast Lidských potřeb V podávání patentových přihlášek v oblasti Lidských potřeb lze identifikovat v období 1998 29 dominanci saských okresů nad Karlovarským krajem (Graf 22). Karlovarský kraj ve sledovaném období nepodal v této oblasti ani jednu patentovou přihlášku. Saské okresy patří ve svém regionu NUTS II k výrazně aktivnějším, avšak v porovnání s celým Německem zaostávají. Tento jev ukazuje na přetrvávající rozdíly ve výkonu vědecko-výzkumných aktivit mezi bývalým územím Východního a západního bloku (Obrázek 4 a Obrázek 5 - přílohy). Graf 22 Počet patentových přihlášek v oblasti Lidských potřeb 35 3 25 2 15 1 5 98/99 3/4 8/9 průměr 98-9 Zdroj: Eurostat, Science and Technology NUTS 3 Berman Group 213 28

poměr poměr Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí Graf 23 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti Lidských potřeb v regionu NUTS 3 k regionu NUTS 2 2,5 2, 98/99 3/4 8/9 průměr 98-9 1,5 1,,5, Zdroj: Eurostat, Science and Technology NUTS 3 Za zmínku také stojí aktivita Annaberg, který dosahuje nadprůměrné aktivity regionu v ochraně DV výsledků VaV v oblasti lidských potřeb a dosahuje tak nejvyšších hodnot z bývalého Východního bloku. Okes Greiz zaznamenal nárůst počtu podaných patentových přihlášek mezi roky 23-29. Graf 24 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti Lidských potřeb v regionu NUTS 3 k zájmovému území (vybrané kraje Česka, Saska a Durynska) 2, 1,8 1,6 1,4 1,2 1,,8,6,4,2, 98/99 3/4 8/9 průměr 98-9 Zdroj: Eurostat, Science and Technology NUTS 3 Berman Group 213 29

poměr počet patentových přihlášek [na 1 mil. EAO] Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí 2.5.2 Oblast Informačních a komunikačních technologií Patentové přihlášky v oblasti ICT ukazují, že v zájmovém území se vědecko-výzkumná aktivita v těchto oborech nachází na okraji zájmu VaV pracovníků. Zvýšená aktivita Karlovarského kraje v této oblasti je pravděpodobně způsobena příchodem firmy či vznikem vědecko-výzkumných aktivit v již existující firmě, neboť v kraji neexistuje vysoká škola oborově zaměřená na ICT. Velmi slabá aktivita v podávání ICT patentových přihlášek se objevuje také ve srovnání okresů s regionem NUTS II (Graf 27). Pouze Vogtlandkreis a Karlovarský kraj několikanásobně přesahují průměr své nadřazené územní jednotky. V těchto dvou územích je tak velká pravděpodobnost existence několika málo inovativních firem, jež se specializují na ICT. Identifikace těchto firem by mohla být pro rozvoj regionu přínosem. Graf 25 Počet podaných patentových přihlášek v oblasti ICT na 1 milion ekonomicky aktivních obyvatel 6 5 98/99 3/4 8/9 průměr 98-9 4 3 2 1 Zdroj: Eurostat, Science and Technology NUTS 3 Graf 26 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti ICT v regionu NUTS 3 k regionu NUTS 2 6 5 98/99 3/4 8/9 průměr 98-9 4 3 2 1 Zdroj: Eurostat, Science and Technology NUTS 3 Berman Group 213 3

počet patentovaných přihlášek [na 1 mil. EAO] poměr Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí Graf 27 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti ICT v regionu NUTS 3 k zájmovému území (vybrané kraje Česka, Saska a Durynska) 12 1 98/99 3/4 8/9 průměr 98-9 8 6 4 2 Zdroj: Eurostat, Science and Technology NUTS 3 2.5.3 Oblast High-tech Okresy zájmového území lze označit za venkovské regiony, kde je přítomna tradiční průmyslová výroba. Jak je vidět z grafu 29, aktivita v podávání high-tech patentových přihlášek indikuje přítomnost nezanedbatelného množství inovativních firem, jež vytvářejí vysokou přidanou hodnotu. V tomto směru dominuje Karlovarský kraj, kde existuje určitý inovační potenciál v high-tech zaměřených odvětvích. Graf 28 Počet patentových přihlášek v oblasti High-tech 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 98/99 3/4 8/9 průměr 98-9 Zdroj: Eurostat, Science and Technology NUTS 3 Berman Group 213 31

poměr poměr Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí Graf 29 Poměr podaných patentových přihlášek v High-tech v regionu NUTS 3 k regionu NUTS 2 4, 3,5 98/99 3/4 8/9 průměr 98-9 3, 2,5 2, 1,5 1,,5, Zdroj: Eurostat, Science and Technology NUTS 3 Graf 3 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti High-tech v regionu NUTS 3 k zájmovému území (vybrané kraje Česka, Saska a Durynska) 2,5 2, 1,5 98/99 3/4 8/9 průměr 98-9 1,,5, Zdroj: Eurostat, Science and Technology NUTS 3 3 Dopravní spojení přes hranice a dostupnost do oblastních center Délka státní hranice v zájmové území dosahuje přibližně 14 km a funguje na ní třináct hraničních přechodů. Na více než polovině z nich je povolen průjezd motorových vozidel (tabulky 9 a 1). Jedná se o hustou síť přeshraničních spojení, kdy každých cca 2 km lze hranice překonat motorovým vozidlem. Pro silniční přepravu jsou klíčové zejména hraniční přechody Boží Dar Oberwiesenthal, Vojtanov Schönberg. Tyto přechody leží na komunikacích mezinárodní silniční sítě a přepravují největší objem dopravy. Berman Group 213 32

Tabulka 9 Přehled hraničních přechodů, jejich význam, typ a kvalita název význam typ komunikace ČR SRN Boží Dar - Oberwiesenthal mezinárodní silniční II. II. Potůčky - Breitenbrunn lokální turistický x x Potůčky - Johanngeorgenstadt regionální silniční II. III. Jelení - Wildenthal lokální turistický x x Bublava - Aschlberg/Klingenthal regionální silniční III. III. Kraslice - Klingenthal národní silniční III. II. Luby - Wernitzgrün regionální silniční II. III. Plesná - Bad Brambach lokální turistický III. x Vojtanov - Schönberg mezinárodní silniční I. I. Horní Paseky - Bad Brambach lokální turistický III. III. Doubrava - Bad Elster regionální silniční III. III. Hranice - Bad Elster regionální silniční III. III. Hranice - Ebmath národní silniční II. II. Trojmezí S-Č-B; Drei Ecke Land lokální turistický x III. Zdroj: www.mapy.cz, vlastní úprava Tabulka 1 Vymezení jednotlivých kategorií významu hraničních přechodů Význam Vymezení Mezinárodní Komunikace je součástí evropské sítě mezinárodních silnic a průjezd je povolen všem typům motorových vozidel Národní Objem dopravy přesahuj více jak 1 vozidel/den a průjezd je povolen především automobilům a autobusům Regionální Objem dopravy nepřesahuje více jak 1 vozidel/den a průjezd je povolen především automobilům lokální Místní charakter, kdy není podmínkou existence zpevněné komunikace na obou stranách hranice Zdroj: vlastní klasifikace Časová dostupnost center je důležitým faktorem, jenž ovlivňuje vzájemnou dostupnost služeb a může být bariérou rozvoje. V periferní poloze leží Nejdek, u něhož časová dostupnost do německých příhraničních měst několikanásobně přesahuje kilometrovou délku (Graf 32). Kvalita spojení je hodnocena pomocí kombinace poměru časové dostupnosti a délky spojení s třídou komunikace, po které se spojení uskutečňuje. Opět vychází jako nedostatečně napojený Nejdek (Graf 32, Tabulka 11). Nejlepší spojení je mezi městy Jáchymov Oberwiesenthal. Hraniční přechody s vyšším objemem přepravy jsou obsluhovány komunikacemi vyšších tříd. Klíčová spojení jsou obsluhována dostatečně kvalitními komunikacemi a výstavba komunikací tak není bezpodmínečně nutná, pokud hlavní směry přepravy zůstanou zachovány. Berman Group 213 33

čas [min]/délka [km] Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí Graf 31 Doba a délka spojení mezi klíčovými přeshraničními spojeními Nejdek - Schwarzenberg/Erzge b. Ostrov - Annaberg- Buchholz Jáchymov - Oberwiesenthal Aš - Oelsnitz/Voglt. 6 5 4 3 2 1 Aš - Plauen Aš - Rehau Kraslice - Auerbach čas *min+ délka *km+ Nejdek - Johanngeorgenstadt Kraslice - Greiz Kraslice - Plauen Kraslice - Klingenthal Zdroj: www.mapy.cz, vlastní úprava Graf 32 Kvalita a délka klíčových spojení 2, 1,8 1,6 1,4 1,2 1,,8,6,4,2, 7 8 1 9 2,5 1 1,5 2 2,5 3 třída komunikace Zdroj: www.mapy.cz, vlastní úprava Tabulka 11 Kód klíčového spojení ke grafu 33 kód NÁZEV NÁZEV kód spojení spojení 1 Aš - Oelsnitz/Voglt. 6 Kraslice Auerbach 2 Aš - Plauen 7 Nejdek - Johanngeorgenstadt 3 Kraslice - Greiz 8 Nejdek - Schwarzenberg/Erzgeb. 4 Kraslice - Klingenthal 9 Jáchymov - Oberwiesenthal 5 Kraslice - Plauen 1 Ostrov - Annaberg-Buchholz Berman Group 213 34

počet zraněných počet nehod Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí Horší kvalita dopravního spojení může být zdrojem dopravních nehod, zvláště na komunikacích s vyšší intenzitou dopravy. Jak je ukázáno na grafu (Graf 33), patří okresy bývalého Východního bloku k nejnehodovějším v zájmovém území. Příčina je patrně ve fyzicko-geografické poloze saských okresů a Karlovarského kraje. V saských okresech a kraji Karlovarském je zaznamenáván vysoký počet zraněných při dopravních nehodách (Graf 34). V posledních letech se počet zraněných při dopravních nehodách snižuje, i při zvýšeném počtu dopravních nehod. Graf 33 Nehodovost v zájmovém území 2 16 12 21 211 8 4 Karlovarský Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Greiz kraj Zdroj: Statistisches Bundesamt, Policie ČR Graf 34 Počet zraněných při nehodách 18 16 14 12 1 8 6 4 2 25 27 28 29 21 211 rok Karlovarský kraj Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Greiz, Kreis Zdroj: Statistisches Bundesamt, Ročenka dopravy ČR V zájmovém území funguje síť příhraniční vlakové dopravy a integrovaný systém Egronet, které spolu tvoří páteřní systém veřejné hromadné dopravy mezi městy na obou stranách hranice. Samotná přeshraniční spojení veřejnou dopravou jsou zajišťována téměř výhradně vlaky (příloha 4). Berman Group 213 35

Neexistence autobusové alternativy v hromadné dopravě se může projevit omezenou mobilitou obyvatel a může mít negativní vliv na míru pracovní a volnočasové migrace. Na druhou stranu není zřejmé, jaká by byla po autobusové dopravě reálná poptávka. Doprava vlakem, je však ve většině případů výrazně pomalejší než automobilem. Výhoda sníženého dlouhodobého jízdného nemusí být pro cestující dostatečně atraktivní. Vnitrokrajská dopravní dostupnost z nižších sídel do sídel vyššího řádu ukazuje na relativně dobrou dopravní obslužnost jak automobilem, tak veřejnou dopravou (příloha 5, 6). Pouze okres Greiz disponuje slabou dostupností veřejnou dopravu. V případě Greizu je pro obce v kraji přirozenými centry blízké Zwickau. Tato skutečnost má výrazný vliv na zhoršenou dostupnost z periferních obcí a to navzdory kvalitní síti komunikací. 4 Školství Vzdělávací systémy V České republice a v Německu jsou poněkud odlišné. Proto je v dalším textu v některých případech školství analyzováno odděleně za jednotlivé země. 4.1 Základní školy Karlovarský kraj patří v České republice ke krajům s nejnižší úrovní vzdělanosti obyvatel. Tuto skutečnost dokládá fakt, že téměř čtvrtina obyvatel starších 15 let (22,4 %) 2 má pouze základní vzdělání, což je v porovnání s ostatními příhraničními regiony nejvyšší hodnota. Zároveň Karlovarský kraj patří také mezi regiony s jedním z nejnižších podílů vysokoškoláků (necelých 7 %) 3. Ve školním roce 211/12 fungovalo v Karlovarském kraji celkem 11 základních škol. Z grafu (Graf 35) je zřejmé, že počet dětí na základních školách stále klesá, přestože v mateřských školách dochází v posledních pěti letech k růstu počtu dětí. Od školního roku 22/3 poklesl počet dětí o téměř 3 %. Od roku 29 se pokles žáků mírně zpomalil - v roce 21/11 meziroční pokles o 2,1 %, v roce 211/12 už pouze o 1,4 %. Průměrný počet žaků na třidu klesl v současnosti pod 2 žáků 4. Základní školy v Karlovarském kraji mají celkovou kapacitu 41 625 a jsou využity na 55 %. 2 Zdroj dat Sčítání lidu, domů a bytů 211 3 Zdroj dat Sčítání lidu, domů a bytů 211 4 Tento údaj byl vypočítán na základě dat zveřejněných ve Statistické ročence Karlovarského kraje 212. Berman Group 213 36

počet škol počet žáků počet škol počet dětí / žáků Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí Graf 35 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ v Karlovarském kraji 14 12 1 8 6 4 2 3 25 2 15 1 5 27/8 28/9 29/1 21/11 211/12 ZŠ SŠ gymnázia ZŠ žáci SŠ žáci gymnázia žáci Zdroj: Statistická ročenka Karlovarského kraje 26 212, Český statistický úřad V Karlovarském kraji nabízí studium na středních školách celkem 38 školských zařízení, přičemž deset z nich představují gymnázia, tento počet se od roku 27 zredukoval pouze o jedno zařízení. Počet studentů na gymnáziích v kraji se v posledních pěti letech příliš nezměnil. Počty studentů ve školním roce 211/12 se snížily o necelých 5 %. Saské okresy Erzgebirgskreis a Vogtlandkreis nabízely vzdělávání ve školním roce 211/12 na 144 základních školách Grundschule. Pokles počtu žáků se zde projevil v mírné formě. Ve školním roce 211/12 navštěvovalo základní školy pouze o 2,5 % žáků méně než v roce 27/8 a o 1 % dětí více než v roce 22/11. U středních škol Mittelschule - se počet zařízení snížil v roce 211/12 o tři oproti roku 27/8. Pozitivem však je, že oproti školnímu roku 27/8 je počet žáků na středních školách v obou okresech vyšší nárůst o téměř 6 %. Studium na gymnáziu nabízelo v saských okresech celkem 2 zařízení. Zatímco od školního roku 27/8 do roku 29/1 se počet žáků na gymnáziích mírně snižoval, v následujících třech letech se zvyšuje a to v obou sledovaných saských územích. Graf 36 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ ve sledovaných saských okresech 15 24 12 2 9 6 3 16 12 8 4 27/8 28/9 29/1 21/11 211/12 Grundschulen Gymnasien Mittelschulen Berufliche Schulen Grundschulen - žáci Gymnasien - žáci Mittelschulen - žáci Berufliche Schulen - žáci Zdroj: Statistische Landesamt des Freistaates Sachsen Berman Group 213 37

počet škol počet žáků Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí V okrese Greiz nabízí základní vzdělání celkem 23 základních škol Grundschulen. Počet žáků se na těchto školách mírně snižoval až do roku 211/12. V letošním školním roce došlo k mírnému nárůstu o 1%, ale počet žáků je stále nižší v porovnání se školním rokem 27/8 (rozdíl téměř 6 %). U obou typů školních zařízení nižšího sekundárního vzdělání (Regelschule, gymnázium) je vývoj počtu žáků v posledních šesti letech pozitivní a počet žáků se zvyšuje. Podrobný přehled viz Graf 37. Graf 37 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ v Landkreis Greiz 25 2 15 3 5 3 2 5 2 1 5 27/8 28/9 29/1 21/11 211/12 212/13 1 5 1 5 Grundschulen Regelschulen Gymnasien Berufsbildende Schulen Grundschulen - žáci Regelschulen - žáci Gymnasien - žáci Berufsbildende Schulen - žáci Zdroj: Thüringer Landesamt für Statistik Shrnutí Situace v Karlovarském kraji není příliš příznivá, ale v posledních letech se postupně pokles počtu žáků na základních školách zpomaluje. V Karlovarském kraji také v nejbližších letech dojde demografickým vývojem ke zmírnění problému s nízkou obsazeností základních škol. Budoucí nárůsty počty žáků by měly stávající kapacity základních škol v Karlovarském kraji dostatečně pokrýt. Všechny sledované německé okresy tento pozitivní vývoj však nemohou očekávat. Údaje z demografických prognóz ukazují, že ve všech okresech bude počet dětí na základních školách stále klesat. Německé školy se budou muset vyrovnávat se stále menším počtem žáků a využití kapacit bude stále nižší a to jak u základních škol, tak postupně také u školních zařízení nižšího sekundárního vzdělání (viz Graf 38). Berman Group 213 38

Graf 38 Vývoje počtu dětí ve věku 5 14 let v německých regionech 18 16 14 12 1 8 6 4 2 rok 212 rok 215 rok 22 rok 225 věk 5-9 věk 1-14 věk 5-9 věk 1-14 věk 5-9 věk 1-14 Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Karlovarský kraj Zdroj: Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung, Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen, Thüringer Landesamt für Statistik 4.2 Střední školy V Karlovarském kraji nabízí žákům studijní obory celkem 38 středních škol, z nichž zhruba u 7 % je zřizovatelem Karlovarský kraj. Graf 35 ukazuje, že na středních školách v kraji dochází každoročně od školního roku 24/5 k poklesu počtu studentů, za osm let o více jak 17 %. Ve školním roce 211/12 se na středních školách v Karlovarském kraji vzdělávalo celkem 13 77 žáků. Tento trend dlouhodobého poklesu počtu žáků a nízké využití kapacit vedly k optimalizaci počtu středních škol a školských zařízení zřizovaných Karlovarským krajem. V Karlovarském kraji dále působí čtyři vyšší odborné školy nabízející vzdělávání v oborech zdravotnictví, cestovní ruch, sociální pedagogika a sociální práce. VOŠ v porovnání se středními školami zaznamenaly ve školním roce 211/12 mírný meziroční růst počtu studentů, a to o necelých 7 %. Největší zájem ze strany studentů je o studium na gymnáziích a středních odborných školách, kde ukončí studenti své studium maturitní zkouškou. V roce 211 z celkového počtu absolventů střední školy získalo 41,5 % střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou, 27,4 % střední vzdělání s výučním listem, 22,3 % gymnaziální vzdělání a 2,7 % vyšší odborné vzdělání. Ve struktuře vzdělávacích oborů z oblasti zpracovatelského průmyslu dominuje Strojírenství a strojírenská výroba (57 % absolventů), dále Elektrotechnická, telekomunikační a výpočetní technika (25 %), Technická chemie a chemie silikátů (6 %), Potravinářství a potravinářská chemie (5,3 %) a Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů (4,5 %). Ve všech sledovaných německých okresech je nabízeno studentům studium na různých typech středních škol. Největší zájem ze strany studentů je o studium na středních odborných školách. U všech sledovaných okresů, vyjma okresu Greiz, představují absolventi středních odborných škol více než 4 % z celkového počtu absolventů středních škol - viz Graf 39. Berman Group 213 39

Graf 39 Podíly absolventů podle typu střední odborné školy v německých regionech 1,% ostatní 8,% 6,% beruflichen Gymnasien Fachschulen 4,% Fachoberschulen 2,% Berufsfachschulen,% Vogtlandkreis Erzgebirgkreis Greiz Lkr. Berufsschulen Zdroj: Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung, Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen, Thüringer Landesamt für Statistik Hodnotíme-li jednotlivé okresy podle vývoje počtu žáků za posledních pět až šest let, je situace v saských okresech odlišná viz Graf 4. Graf 4 Vývoj počtu žáků na středních školách vybraných německých regionů 12 1 8 6 4 2 27/8 28/9 29/1 21/11 211/12 Erzgebirgkreis Vogtlandkreis Landkreis Greiz Zdroj: Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung, Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen, Thüringer Landesamt für Statistik Oba saské okresy se na středních odborných školách potýkají od školního roku 27/8 s úbytkem žáků. Ve školním roce 211/12 se počet žáků na středních školách v okrese Erzgebirgskreis pohybovala na 57,5 % stavu roku 27/8. V okrese Vogtlandkreis klesl počet studentů na středních školách ve školním roce 211/12 v porovnání s rokem 27/8 o 35 %. Nejvyšší pokles počtu žáků však zaznamenaly střední školy v okrese Greiz. Ve školním roce 211/12 se počet studentů na středních školách představoval necelých 42 % počtu žáků ve školním roce 27/8. Berman Group 213 4

Tabulka 12 Porovnání oborové struktury zaměstnanosti a středního odborného vzdělávaní v Karlovarském kraji v roce 21 Skupina oborů (kód, název) SOVSMZOV a SVVL SOVSMZ VOV NV MNZ MNZ MNZ MNZ ABS ABS ABS ABS (%) (%) (%) (%) 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství - - - - - - - - 23 Strojírenství a strojírenská výroba 17 25,3 19 26,3 49 6,1 - - 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika 42 19, 1 1, 54 13, - - 28 Technická chemie a chemie silikátů 1 3, - - 15 26,7 - - 29 Potravinářství a potravinářská chemie 22 4,9 - - - - - - 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů 19 73,7 - - - - - - 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 8 25, - - - - - - 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 1 23, - - 74 13,5 - - 37 Doprava a spoje - - - - 52 13,5 - - 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory - - 27 18,5 - - - - 41 Zemědělství a lesnictví 33 33,3 59 15,3 53 Zdravotnictví - - - - 72 4,2 19 5,3 63 Ekonomika a administrativa - - - - 248 14,1 - - 64 Podnikání v oborech, v odvětvích - - 41 24,4 49 6,1 - - 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 223 27,8 22 13,6 89 6,7 39 5,1 66 Obchod 42 26,2 16 25, - - - - 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost - - - - 96 1,4 - - 69 Osobní a provozní služby 4 35, 16 56,3 23, - - 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče - - - - 41 4,9 13, 78 Obecně odborná příprava - - - - 123 13, - - 82 Umění a užité umění - - 4 75, 29 6,9 - - celkem 79 28,2 155 29,7 173 11,6 71 4,2 Gymnaziální vzdělání - - - - 576 5, - - Vysvětlivky: SVVL = Střední vzdělání s výučním listem; GV = Gymnaziální vzdělání; SOVSMZOV a NV = Střední odborné vzdělání s MZ a OV a Nástavbové vzdělání; SOVSMZ = Střední odborné vzdělání s MZ; VOV = Vyšší odborné vzdělání; ABS = počet absolventů, MNZ = míra nezaměstnanosti absolventů v % Vysokou nezaměstnaností (Graf 41) jsou v Karlovarském kraji ohroženi absolventi nejnižších úrovní středního školství, především středního vzdělání s výučním listem. U všech kategorií, vyjma gymnaziálního vzdělání, po snižování nezaměstnanosti absolventů do roku 28 došlo v důsledku ekonomické krize ke zvyšování téměř u všech kategorií absolventů. Mírné snížení míry nezaměstnanosti nastalo mezi roky 21 a 211 pouze u absolventů VOŠ. Berman Group 213 41

počet absolventů míra nezaměstnanosti absolventů Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí Graf 41 Vývoj počtu absolventů SŠ a podíl nezaměstnaných absolventů podle stupně dosaženého vzdělání v Karlovarském kraji 16 14 12 1 8 6 4 2 r. 26 r. 27 r. 28 r. 29 r. 21 r. 211 SVVL GV SOVSMZOV a NV SOVSMZ VOV SVVL - NZ GV - NZ SOVSMZOV a NV - NZ SOVSMZ - NZ VOV - NZ 35,% 3,% 25,% 2,% 15,% 1,% 5,%,% Vysvětlivky: SVVL = Střední vzdělání s výučním listem; GV = Gymnaziální vzdělání; SOVSMZOV a NV = Střední odborné vzdělání s MZ a OV a Nástavbové vzdělání; SOVSMZ = Střední odborné vzdělání s MZ; VOV = Vyšší odborné vzdělání; NZ = nezaměstnaní Poznámka: Mira nezaměstnanosti absolventů škol v kraji je definována jako podíl počtu nezaměstnaných absolventů škol v kraji (bez ohledu na to, v kterém kraji Česka jsou evidováni na Úřadu práce) k počtu absolventů, kteří se připravovali na školách v daném kraji. Počet nezaměstnaných absolventů zahrnuje pouze čerstvé absolventy SŠ a VOŠ, kteří ukončili studium nejvýše rok před okamžikem zjišťování. Zdroj: NUOV Vzdělávání a trh práce v krajích ČR, Nezaměstnanost absolventů SŠ a VOŠ v krajích ČR (http://www.nuov.cz/vzdelavani-a-trh-prace-vkrajich-cr) 4.3 Vysoké školy Data týkající se vzdělávání na vysokých školách jsou v Německu dostupná pouze za spolkové země. Z tohoto důvodu zde uvádíme krátký přehled terciálního vzdělávání za jednotlivé dotčené spolkové země. 4.3.1 Karlovarský kraj V akademickém roce 211/212 měla na území Karlovarského kraje sídlo jedna soukromá vysoká škola Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s. a dále zde působilo šest poboček veřejných a soukromých vysokých škol v podobě fakulty nebo střediska. Jsou to: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, a.s., Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta ekonomická a Fakulta strojní, Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí - distanční středisko Karlovy Vary a Provozně ekonomická fakulta, konzultační středisko Cheb. 9 % studentů Karlovarského kraje odchází studovat na vysoké školy do ostatních regionů (42 % do Prahy, 26 % do Plzně). Je tedy zřejmé, že talentovaní studenti středních a vyšších odborných škol pokračují v inženýrských, magisterských a postgraduálních studiích na vysokých školách mimo Karlovarský kraj a nabídka služeb terciálního vzdělávání je využívána především specifickou cílovou Berman Group 213 42

skupinou mladých absolventů, kteří nemají zájem o studium mimo region nebo nebyli přijati na vysoké školy mimo kraj, případně skupinou osob, které studují při zaměstnání. Problémem regionu je, že se absolventi vysokých škol mimo region se zřídka vracejí do kraje a absence veřejné vysoké školy v kraji je jedním z důvodů pro obtížné udrženi vysoce vzdělaného obyvatelstva v regionu. Jedinou terciální institucí se sídlem v Karlovarském kraji je Vysoká škola Karlovy Vary o.p.s, jejímž hlavním vzdělávacím programem je Právní specializace. Škola poskytuje ucelené vysokoškolské bakalářské vzdělávání. Zájem o studium na této škole od roku 28 klesá. Zatímco ve školním roce 28/9 zde studovalo 1 355 studentů, tak ve školním roce 211/12 to bylo o 4 % méně (88 studentů). Graf 42 Kvalifikační struktura nezaměstnaných absolventů vysokých škol Karlovarského kraje (2. pololetí 211) 18,% 16,% 14,% 12,% 1,% 8,% 6,% 4,% 2,%,% a b c d e f g h ch i j k l m n o p a = Stavebnictví, geodézie a kartografie g = Umění a užité umění m = Právo, právní a veřejnospr. činnost b = Zemědělství a lesnictví h = Speciální a interdiscip. technické obory n = Elektrotechnika, telekom. a výpoč.technika c = Filozofie, teologie ch = Doprava a spoje o = Potravinářství a potravinářská chemie d = Ekonomie j = Lékařství p = Filologické vědy e = Publicistika, knihovnictví a informatika k = Farmacie f = Pedagogika, učitelství a sociální péče Zdroj: Integrovaný portál MPSV l = Politologie 4.3.2 Sasko Sasko má velmi silnou vzdělávací a výzkumnou základnu. Terciární vzdělávání je zde realizováno na čtyřech univerzitách, jednom univerzitním vysokoškolském institutu, pěti vysokých uměleckých školách a pěti odborných vysokých školách se 111 635 studenty (zimní semestr 211/12). Základní přehled: Lipská univerzita - zaměřena na přírodní a humanitní vědy; TU Dresden - univerzita s nejvyšším počtem studentů v Sasku a širokým spektrem nabízených studijních oborů; TU Chemnitz, TU báňská akademie Freiberg (nejstarší univerzita báňských věd na světě); Mezinárodní vysokoškolský institut v Žitavě, univerzitní zařízení v euroregionu Nisa pro studenty, kteří již ukončili první stupeň studia na polských, českých nebo německých vysokých školách. Berman Group 213 43

Odborné vysoké školy vznikly z dřívějších vysokých škol technických a speciálních a výzkumná a vědecká činnost je zde silně orientovaná na praxi. Kromě výše uvedených vzdělávacích institucí je v Sasku osm speciálních vysokých škol, které jsou nezávislé či soukromé např. Vysoká škola obchodní v Lipsku, Vysoká škola církevní hudby v Drážďanech, Odborná vysoká škola správní, Vysoká škola policejní pod ministerstvem vnitra a další. Nejvíce studentů absorbují čtyři saské univerzity (7 %) a dále je zájem o studium na odborných vysokých školách viz Graf 43. Graf 43 Rozložení studentů na jednotlivých institucích terciálního vzdělávání v Sasku (zimní semestr 211/12) Fachhochschulen ( ohne Verwaltungsfachhochschulen ); 26,5% Verwaltungsfachhochschulen;,9% Kunsthochschulen ; 2,4% Universitäten ; 7,1% Zdroj: Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen 4.3.3 Durynsko Terciální vzdělávání je v Durynsku realizováno na čtyřech univerzitách (Friedrich-Schiller-Universität Jena, Technische Universität Ilmenau, Universität Erfurt, Bauhaus-Universität Weimar), jedné umělecké vysoké škole, deseti odborných vysokých školách. Celkem na 14 institucích terciálního vzdělávání studovalo v zimním semestru 211/12 53 668 studentů. Rozmístění škol je uvedeno v následující tabulce, přičemž v Landkreis Greiz se nenachází žádná vysoká škola. Berman Group 213 44

Graf 44 Rozložení studentů na jednotlivých institucích terciálního vzdělávání v Durynsku (zimní semestr 211/12) Fachhochschulen ( ohne Verwaltungsfachhochschulen ); 29,2% Verwaltungsfachhochschulen;,8% Kunsthochschulen ; 1,6% Universitäten ; 68,3% Zdroj: Thüringer Landesamt für Statistik Většina studentů studuje na univerzitách (cca 7 %). Zájem je především o studium humanitních oborů (jazyky a právo), třetím nejnavštěvovanějším oborem je strojírenství viz Graf 44. V oblasti terciálního vzdělávání existuje možnost podpořit rozvoj kooperačních vazeb mezi firmami a školami (a to včetně vysokých škol působících mimo kraj) a mezi firmami a studenty s cílem zajistit si do budoucna dostatek relevantně kvalifikovaných lidských zdrojů pro rozvoj místních podniků jak na české tak německé straně. 4.4 Výuka německého jazyka v Karlovarském kraji (a češtiny v německých okresech) V roce 21 představoval na základních školách v Karlovarském kraji podíl žáků v denní formě vzdělávání učících se cizí jazyk 79,49 % z celkového počtu žáků v denní formě vzdělávání. Tento podíl je pod průměrem Česka jako celku a pro Karlovarský kraj druhý nejhorší podíl v porovnání s ostatními kraji. Na základních školách se německý jazyk v Karlovarském kraji učí 28,8 % žaků z celkového počtu žáků na základních školách (viz Graf 45). Tento podíl je sice ze všech českých krajů nejvyšší, ale v porovnání s podílem žáků učících se anglický jazyk poměrně nízký. Berman Group 213 45

Graf 45 Podíly žáků učících se cizí jazyk na ZŠ Graf 46 Podíly žáků učících se cizí jazyk na SŠ podle vyučovaného jazyka, 21 (v %) podle vyučovaného jazyka, 21 (v %) ruský; 4,6% španělský ;,9% ruský; 5,91% španělský ;,22% latinský; 1,3% německý ; 28,82% anglický ; 85,78% německý ; 73,18% anglický ; 75,8% francouzský ;,24% francouzský ; 4,89% Zdroj: Krajská ročenka školství 21, Ústav pro informace ve vzdělávání Na středních školách se podíl žáků v denní formě vzdělávání učících se cizí jazyk zvýšil na 95,24 %, ale opět tento podíl nedosahuje průměrné hodnoty ČR a i u tohoto typu škol zaujímá Karlovarský kraj v porovnání s ostatními regiony předposlední místo. Karlovarský kraj je specifickým regionem v porovnání s ostatními regiony Česka. Kraj téměř u všech jazyků, vyjma němčiny a ruštiny dosahuje nejhorších pozic v podílu počtu studentů, kteří se vzdělávají v daných jazycích. Avšak u německého jazyka obsazuje Karlovarský kraj první místo v počtu středoškoláků učících se němčinu (73,2 %), zatímco angličtinu si osvojuje pouze 75,8 % žaků (viz Graf 46). V německých krajích výuka češtiny v míře, která by byla obdobná výuce němčiny v Karlovarském kraji, neprobíhá. Jelikož využitelnost češtiny v mezinárodních kontaktech je na rozdíl od němčiny velmi omezená (na Českou a Slovenskou republiku), je čeština v Německu vyučována buď jako zájmový předmět, nebo jako součást výměnných programů a pobytů. Výuka se realizuje za podpory různých institucí, nejen jako součást projektů Cíle 3, ale třeba podporou Česko-německého fondu budoucnosti apod. 5 Sociální služby V Karlovarském kraji bylo v domovech pro seniory v roce 211 k dispozici celkem 859 lůžek, což je v porovnání s rokem 23 nárůst o 37 %. V porovnání s rokem 2 se v kraji zvýšil jak počet zařízení, tak počet lůžek i uživatelů. Regionální rozložení zařízení poskytující služby seniorům v Karlovarském kraji zobrazuje Obrázek 1. Počet domovů pro seniory v kraji neodpovídá průměrnému počtu v ostatních regionech Česka a Karlovarský kraj má nejnižší počet domovů pro seniory v republice. Berman Group 213 46

Obrázek 1 Zajištění sociálních služeb pro seniory a zdravotně handicapované v KVK pečovatelská služba zajištěná obcí, příspěvkovou organizací obce pečovatelská služba zajištěná NNO domov pro seniory, domov se zvláštním režimem Zdroj: Karlovarský kraj, odbor sociálních věcí, ČSÚ Jádro politiky péče o seniory v saských okresech zájmového území spočívá v integraci starších spoluobčanů do společnosti a umožnění jim aktivně se účastnit společenského života. Saské okresy nabízí zájemcům celkem 7 43 lůžek ve 112 zařízeních pro seniory. V obou okresech v porovnání s rokem 21 došlo k nárůstu jak počtu zařízení, tak počtu lůžek. Porovnáme-li jednotlivé okresy podle počtu lůžek na 1 obyvatel věku nad 65 let, tak nejlepší situace je jednoznačně v okrese Vogtlandkreis, kde na 1 obyvatel ve věku nad 65 let připadá téměř 119 lůžek. Tabulka 13 Porovnání regionů podle sociální služby - domov pro seniory zařízení lůžka Využití lůžka na území 1 obyvatel 21 21/2 21 21/2 21 nad 65 let Karlovarský kraj 15 175% 829 12% 94,1% 17,96 Erzgebirgskreis 61 145% 382 118% 94,2% 42,31 Vogtlandkreis 51 128% 3223 116% 94,8% 118,57 Greiz Poznámka: Data za Landkreis Erzgebirgskreis a Vogtlandkreis jsou za roky 21, 27 a 29 Zdroj: Statistická ročenka Karlovarského kraje 212, Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung, Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen Rozložení sociálních služeb v Karlovarském kraji není rovnoměrné a většina služeb je soustředěna do větších měst, která svou vybavenosti zabezpečuji obsluhu příslušných spádových území. Berman Group 213 47

počet lůžek vytíženost Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí Graf 47 Domovy pro seniory kapacita, vytíženost v letech 2, 28, 21 5 4 3 2 1 Karlovarský kraj Erzgebirgskreis Vogtlandkreis 1% 95% 9% 85% 8% 75% 7% 65% 6% Poznámka: Data za Landkreis Erzgebirgskreis a Vogtlandkreis jsou za roky 21, 27 a 29 Zdroj: Statistická ročenka Karlovarského kraje 212, Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen Počet subjektů poskytujících sociální službu pečovatelskou službu se ve všech okresech, vyjma okresů Erzgebirgskreis a Vogtlandkreis, pohybuje mezi 15 2 subjekty. V obou saských okresech je počet subjektů až třikrát vyšší viz Graf 48, což je dáno velikostí obou území. Porovnáme-li sledované okresy na základě počtu sociálně potřebných osob, kterým byla poskytnuta pečovatelská služba (Graf 49), tak je zřejmé, že u všech okresů se počet zájemců o tuto službu mírně zvyšuje. Graf 48 Vývoj počtu subjektů poskytujících pečovatelskou službu 12 1 8 6 4 2 počet lůžek 2 počet lůžek 28 počet lůžek 21 vytíženost 2 vytíženost 28 vytíženost 21 Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Karlovarský kraj Pečovatelská služba - subjekty 21 Pečovatelská služba - subjekty 25 Pečovatelská služba - subjekty 29 Zdroj: Statistická ročenka Karlovarského kraje 212, Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung, Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen Berman Group 213 48

Graf 49 Vývoj počtu sociálně potřebných osob, jimž byla poskytnuta pečovatelská služba 45 4 35 3 25 2 15 1 5 Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Karlovarský kraj pečovatelská služba - uživatelé 21 pečovatelská služba - uživatelé 25 pečovatelská služba - uživatelé 29 Zdroj: Statistická ročenka Karlovarského kraje 212, Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung, Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen V následujících letech bude docházet k postupnému výraznému nárůstu počtu osob ve starším věku, který bude představovat růst potřeby zajištění různých druhů sociálních služeb. Nejvýraznější růst potřeb se bude týkat zejména skupin obyvatel staršího věku, nad 7 let a nad 8 let. Počet obyvatel nad 8 let věku v Karlovarském kraji se již v roce 215 podle projekce ČSÚ zvýší o 21 %, do roku 22 to bude o 43 %, do roku 225 o 82 % a do roku 23 o 15 % v porovnání s rokem 29. Graf 5 Absolutní změny počtu osob věkových kategorii nad 75 let v regionech dle projekce 6 5 4 3 2 1 Karlovarský kraj Erzgebirgkreis Vogtlandkreis Landkreis Greiz 75 a více let 211 75 a více let 215 75 a více let 22 75 a více let 225 75 a více let 23 Zdroj: ČSU Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 265, Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung, Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen V německých okresech nárůsty počtu osob nad 75 let nebudou tak dramatické jako v Karlovarském kraji, částečně i proto, že ke stárnutí populace v nich dochází ve významné míře již nyní. Berman Group 213 49

V Erzgebirgskreis se počet osob nad 75 let zvýší do roku 225 zhruba o 17 %, v okrese Vogtlandkreis bude tento nárůst představovat necelých 22 % do roku 22 a následně počty seniorů budou postupně opět klesat. Graf 51 Vývoj indikátoru počet lůžek v domovech pro seniory v přepočtu na 1 obyv. za předpokladu nezvyšování počtu lůžek a současně zvyšování počtu seniorů v důsledku stárnutí populace, 211-23 12, 1, 8, 6, 4, 2, 1,5 8,5 4,6 8,7 7,2 2,2, 211 115 22 225 23 Karlovarský kraj Erzgebirgkreis Vogtlandkreis Zdroj: ČSU Projekce obyvatelstva v krajich a oblastech ČR do roku 265, Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung, Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen, vlastní výpočty Vlivem nárůstu počtu seniorů se změní počty lůžek na 1 obyvatel v jednotlivých regionech. Nejhorší situace nastane v Karlovarském kraji, kde v současnosti je k dispozici na 1 obyvatel nad 75 let pouze 4,6 lůžek (viz Graf 51). Za předpokladu, že se stávající kapacita lůžek v zařízeních pro seniory (829 v roce 21) nebude zvyšovat, budou v roce 23 k dispozici pouze 2,2 lůžka na 1 obyvatel nad 75 let. V německých okresech se relativní počty lůžek na 1 obyvatel se v zařízeních pro seniory změní v mnohem menší míře. 6 Zdravotnictví Karlovarský kraj je v porovnání s ostatními kraji Česka zdravotnicky nejhůře vybaveným krajem. V oblasti vysoce specializované náročné péče je Karlovarsky kraj závislý na okolních regionech (Plzeňský kraj, Praha). V Karlovarském kraji poskytovalo v roce 211 zdravotnickou péči celkem 5 zdravotnických zařízení charakteru nemocnice (viz Tabulka 14). V nemocnicích pracovalo celkem 226 lékařů, což je v absolutním počtu o téměř 1 lékařů méně než v roce 29. Nemocnice disponovaly celkem 137 lůžky (v porovnání s rokem 29 pokles o 171 lůžek), přičemž roční využití lůžek činilo 232,7 dne. V kraji také působí celkem 5 odborných léčebných ústavů typu LDN s celkovým počtem 433 lůžek (pokles oproti roku 29 o 2 lůžek) a 795 samostatných ambulantních zařízení. Regionální rozložení zdravotnické péče v kraji je znázorněno na obrázku v příloze Největším problémem v organizování a zajištěni zdravotnické péče v Karlovarském kraji je nedostatek lékařů a všeobecných sester. Tuto skutečnost například dokládají počty lékařů v lůžkové části Berman Group 213 5

nemocnic na 1 tis. obyvatel, kde Karlovarský kraj zaujímá poslední příčku a druhé nejhorším místo v porovnání s ostatními kraji ČR v počtu stomatologů a farmaceutů. V německých okresech je systém zdravotní péče v nemocnicích propracován podle tzv. nemocničního plánu (Krankenhausplan). Ve sledovaných saských okresech působí celkem 14 nemocničních zařízení s celkovým počtem 3726 lůžek (viz Tabulka 14). Jedenáct nemocnic poskytuje základní zdravotní péči rovnoměrně po celém území obou okresů. Dvě kliniky, v každém okrese jedna, poskytující specializovanou péči nad rámec místních potřeb. Na území okresu Vogtlandkreis se také nachází odborná klinika zaměřená na neurologická a psychická onemocnění. Posledním sledovaným okresem je Greiz, kde se nachází celkem dvě nemocnice s celkovým počtem 421 lůžek (viz Tabulka 14). Okresní nemocnice v Greiz poskytuje obyvatelům základní zdravotní péči. Druhé nemocniční zařízení je odborným pracovištěm zaměřeným na geriatrii. Tabulka 14 Přehled nemocnic ve sledovaném území v roce 211 území stupeň zdravotní péče specializovaná oddělení počet lůžek Karlovarský kraj 1442 okres Cheb 365 Nemocnice Cheb standardní CHIR, INT, GP, PED, ORL 278 Nemocnice Mariánské Lázně standardní CHIR, INT, URO 87 okres Karlovy Vary 783 Karlovarská krajská nemocnice CHIR, INT, PED, GP, DERM, HD, 542 standardní NEU, NUK, ORL, URO Nemocnice Ostrov, NEMOS PLUS s.r.o standardní CHIR, INT, PED, GP, PSY 241 okres Sokolov 294 Nemocnice Sokolov CHIR, INT, GP, PED, NEU, NUK, 294 standardní DERM, OČ, ORT Vogtlandkreis 1637 HELIOS Vogtland-Klinikum Plauen specializovaná OČ, CHIR, GP, INT, VŠM, PED, NEU, NCH, URO, PSY Krankenhaus Bethanien Plauen standardní CHIR, ORL 5 Klinikum Obergöltzsch Rodewisch standardní CHIR, GP, ORL, PED, INT, VŠM 3 Sächsisches Krankenhaus für Psychiatrie und Neurologie Rodewisch 59 odborná NEU, PSY, DDP 242 Paracelsus-Klinik Adorf standardní CHIR, INT, VŠM 275 Paracelsus-Klinik Schöneck standardní CHIR, GYN, INT, VŠM Paracelsus-Klinik Reichenbach standardní CHIR, GP, INT, VŠM, ÚČOCh, URO 18 Erzgebirgskreis 289 EKA Erzgebirgsklinikum Annaberg standardní CHIR, GP, INT, VŠM, PED, PSY 38 Standort Schneeberg standardní CHIR, GYN, INT, VŠM 144 HELIOS Klinikum Aue Klinikum Mittleres Erzgebirge - Haus Olbernhau Kliniken Erlabrunn specializovaná OČ, CHIR, GP, ORL,DERM, INT, VŠM, PED, NEU, URO, PSY 57 standardní CHIR, GYN, INT, VŠM 1 standardní CHIR, GP, ORL, INT, VŠM, PED, PSO 338 Berman Group 213 51

Vogtlandkreis Erzgebirgskreis Greiz (Lkr) Karlovarský kraj okr. Cheb okr. Kar. Vary okr. Sokolov Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí území stupeň specializovaná oddělení počet Kreiskrankenhaus Stollberg zdravotní standardní péče CHIR, GP, ORL, INT, VŠM lůžek 245 Klinikum Mittleres Erzgebirge - Haus Zschopau standardní CHIR, GP, ORL, INT, VŠM, PSY 312 Landkreis Greiz 421 Kreiskrankenhaus Greiz standardní CHIR, GP, ORL, INT, IP, URO, PED 283 Kreiskrankenhaus Ronneburg, Fachklinik für Geriatrie und Innere Medizin ggmbh odborná Geriatrie, denní klinika 1 Vysvětlivky: VŠM=všeobecné lékařství, CHIR=chirurgie, INT=interní medicína, PED=dětské a dorostové lékařství, DDP=dětská a dorostová psychiatrie a psychoterapie, DERM=kožní a pohlavní choroby, GP=gynekologie a porodnictví, GYN=gynekologie (bez porodnictví), HD=hemodialýza, KCH=kardiochirurgie, NEU=neurologie, NCH=neurochirurgie, URO=urologie, NUK=nukleární medicína (terapie), OČ=oční, ORL=ušní, nosní, krční, ORT=ortopedie, PSO=psychosomatická medicína a psychoterapie, PSY=psychiatrie a psychoterapie, RAD=radioterapie, ÚČOCh=ústní, čelistní a obličejová chirurgie, IP=intenzivní péče Zdroj: Krankenhausplan des Freistaates Sachsen 212, Krankenhausplan des Freistaates Thüringer 212, internetové stránky nemocnic Porovnáme-li sledované okresy podle počtu lůžek v nemocnicích na 1 obyvatel je situace nejpříznivější v saských okresech Erzgebirgskreis a Vogtlandkreis (viz Graf 52). Nejhorší situace je v okrese Greiz, kde počet lůžek na 1 obyvatel odpovídá zhruba 58 % stavu v okrese Vogtlandkreis. V Karlovarském kraji jsou výrazné rozdíly v rozložení lůžek uvnitř kraje. Okres Cheb dosahuje počtem lůžek na 1 tis. obyvatel zhruba 8 % průměru kraje jako celku a okres Sokolov zhruba 67 % průměru kraje jako celku. Jediný okres Karlovy Vary má počet lůžek na 1 tis. obyvatel o necelých 39 % vyšší než je průměr kraje jako celku (Graf 52). Graf 52 Přehled počtu lůžek v nemocnicích na 1 obyvatel u vybraných krajů (rok 211) 8, 6, 4, 2, 67,7 57,4 39,7 47,6 39,2 66, 32,, Zdroj: Krankenhausplan des Freistaates Bayern 212, Krankenhausplan des Freistaates Sachsen 212, Krankenhausplan des Freistaates Thüringer 212, Statistická ročenka Karlovarského kraje 212 Berman Group 213 52

7 Cestovní ruch a lázeňství 7.1 Nabídka Nabídka v oblasti cestovního ruchu a lázeňství se v jednotlivých turistických regionech českoněmeckého příhraničí liší jak charakterem a strukturou, tak svou rozmanitostí. Z dále uváděné segmentace turistických regionů dle převažujícího zaměření cestovního ruchu a konkrétních druhů turistických produktů lze nicméně vysledovat, že na obou stranách hranice existují oblasti, které mohou díky svému relativně shodnému zaměření na určité segmenty cestovního ruchu potenciálně vytvářet jednotnou nabídku. Tabulka 15 Segmentace cestovního ruchu v příhraničních regionech Region Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Greiz Karlovarský kraj Převažující zaměření CR Letní i zimní sportovní CR, poznávací CR, lázeňství Lázeňství, letní a zimní sportovní CR, kulturní CR Poznávací CR, letní sportovní CR Lázeňství, zimní a letní sportovní CR, poznávací CR Turistické oblasti Erzgebirge Stollberger Land Obere Erzgebirge Westliches Erzgebirge Sächsisches Vogtland Thüringer Vogtland Západočeské lázně Zdroj: vlastní šetření, internetové portály jednotlivých organizací působících v ČR 7.1.1 Zajímavosti v území Produkty CR a vyhledávané aktivity Pěší a cykloturistika, Zimní sporty, Lázně a wellness (Bad Schlema, Warmbad, Wiesenbad) Kultura a muzea (pamětihodnosti, průmyslové a technické památky), vodní svět Thalheim, pěší a cykloturistika Lázně (Bad Elster, Bad Brambach), Kulturní a hudební festivaly, Pěší a cykloturistika, vodní sporty, golf; Zimní sporty (sjezdové a běžecké lyžování); Dětské tematické a zábavní parky Pěší a cykloturistika, Historická města a pamětihodnosti, Hipoturistika, Lázně (léčebné, zdravotní, relaxační a wellness pobyty), Pěší a cykloturistika, Golf, historické, technické a kulturní památky Regionální specializace v cestovním ruchu u příhraničních regionů vychází z rozsáhlé nabídky v podobě přírodního bohatství celé oblasti, kterým jsou hory a přírodní léčivé zdroje (prameny, slatiny, plyny) a venkovského rázu krajiny s menší hustotou sídel. Všechny regiony rovněž disponují relativně velkým počtem památek a historických zajímavostí, vázaných na průmyslovou tradici některých oborů a řemesel v území. Díky výše zmíněnému se mezi nejvíce rozvinuté druhy cestovního ruchu řadí lázeňství, poznávací CR a cestovní ruch vázaný na letní a zimní sportovní vyžití a rekreaci. Přírodní a kulturní atraktivity v území Tuto nabídku cestovního ruchu reprezentují v rámci řešeného území zejména přírodní parky a další přírodní útvary a zajímavosti, historické památky (hrady a zámky) a kulturní atraktivity (muzea či technické zajímavosti, popř. kulturní akce, festivaly apod.). Berman Group 213 53

Obrázek 2 Přírodní a kulturní atraktivity Zdroj: internetové portály, vlastní zpracování Atraktivity v oblasti sportu a rekreace (vč. lázní) Mezi stěžejní sportovní aktivity v česko-německém příhraničí patří v letní sezóně zejména pěší- a cykloturistika, rekreace u vody či pobyty v zábavních centrech, v zimní sezóně se jedná o sjezdové a běžecké lyžování v oblasti Krušných hor (Bublava, Oberwiesenthal, Schöneck, Klingenthal). Jako specifický a jednoznačně nejvytíženější segment cestovního ruchu lze v řešeném území označit lázeňskou turistiku. V regionu je dobrá nabídka golfových hřišť, která zde vykazují vyšší koncentraci ve srovnání s okolními regiony jak v ČR, tak v Německu. Berman Group 213 54

Tabulka 16 Charakteristika a zaměření lázeňských center okres lázeňské centrum Typ indikace léčby nabízené služby / aktivity ubytovací kapacita Bad Schlema Léčebné lázně Nemoci pohybového aparátu, poruchy imunity, respirační onemocnění Radonové léčebné prameny, Ayurvéda, koupele, wellness, zdravotní klinika 227 Erzgebirgskreis Warmbad Léčebné lázně Nemoci pohybového aparátu, nemoci srdce a oběhové soustavy Zdravotní klinika, wellness, termální lázně, fyzioterapie 341 Vogtlandkreis Wiesenbad Bad Brambach Bad Elster Léčebné lázně Léčebné lázně Léčebné lázně Nemoci pohybového aparátu, neurologické choroby Nemoci pohybového aparátu, srdce a oběhového systému, poruchy metabolismu, trávení a ledvin Nemoci srdce a oběhového systému, pohybového ústrojí, ledvin a močových cest, poruchy metabolismu Ortopedická klinika (vodoléčba, fyzioterapie, elektroléčba, ergoterapie), termální lázně, termálně-bylinné wellness Léčebné radonové koupele, slatinné zábaly, termální lázně, zkrášlovací procedury 6 specializovaných zdravotních klinik (2 tis. lůžek), různé postupy využívající léčivou minerální vodu a slatinu 346 546 2 156 Karlovy Vary Léčebné lázně Onemocnění zažívacího a pohybového ústrojí, poruchy látkové výměny, dna, obezita, diabetes apod. Lázeňská léčba (různé druhy) wellness, zkrášlovací procedury, zdravotní služby 1 Karlovarský kraj Mariánské Lázně Františkovy Lázně Jáchymov Léčebné lázně Léčebné lázně Léčebné lázně Nemoci pohybového ústrojí, ledvin a močových cest, dýchacího ústrojí, metabolické poruchy, gynekologické a onkologické onemocnění Nemoci pohybového ústrojí, srdce a cév, gynekologická a onkologická onemocnění Nemoci pohybového ústrojí, kožní nemoci, dna, diabetes, Využívání přírodních minerálních pramenů (koupele, pití, inhalace), slatiny (zábaly), oxidu uhličitého (suché koupele, injekce), rehabilitace, wellness Využívání přírodní léčivé vody (koupele, pití, inhalace), slatiny (zábaly) a oxidu uhličitého (suché koupele, injekce), rehabilitace, Využití radonových pramenů - koupele, jiné vodoléčebné programy, fyzioterapie, wellness Pozn.: Ubytovací kapacita podle databáze Genesis-Online Datenbank (ubytovací zařízení s více než 9 lůžky) stav 11/212 (Bavorsko) Zdroj: webové portály lázeňských center, vlastní zpracování Německá příhraniční lázeňská centra patří až na výjimky svou velikostí spíše mezi menší, počet lůžek v ubytovacích kapacitách se pohybuje na úrovni stovek, maximálně do dvou tisíc. Lázeňská centra v Karlovarském kraji disponují výrazně vyšší kapacitou, což odráží i význam tohoto odvětví cestovního ruchu pro Karlovarský kraj. Také jejich renomé a značka je více mezinárodně známá, což se projevuje i na mnohem větším podílu zahraničních návštěvníků v kraji. Lázeňská centra jsou na české i německé straně hranice podobně zaměřena.. Soustředí se na léčení příbuzných indikací a jsou kvůli tomu přímými konkurenty, kteří bojují o stejnou skupinu zákazníků. Zvláště mezi Jáchymovem a saskými lázněmi Bad Schlema a Bad Brambach se jedná o přímou konkurenci. I to může být jedním z důvodů dosavadní malé (žádné) vzájemné spolupráce lázeňských 1529 2 2 1 2 Berman Group 213 55

center, ale i celých turistických oblastí. Větší potenciál může existovat např. pro vytvoření určité společné značky / lázeňského regionu na pomezí tří států, který bude propagovat území a všechny jeho lázeňské produkty jako celek. Obrázek 3 Atraktivity v oblasti sportu a rekreace (vč. lázeňství) Zdroj: internetové portály, vlastní zpracování s využitím ArcGIS 7.1.2 Služby Ubytovací služby Největší množství ubytovacích kapacit je v Karlovarském kraji, v porovnání s německým příhraničím více než dvojnásobně. Vzhledem k orientaci na lázeňství a velkému počtu hotelů a ubytovacích zařízení vyšší kategorie není překvapivé, že jsou zde ubytovací zařízení s průměrně největší kapacitou. Výhodou zaměření na lázeňství jsou rovněž menší sezónní výkyvy poptávky. Saské příhraniční okresy mají v porovnání s Karlovarským krajem nabídku, která nabízí spíše specifické formy s možností intenzivnějšího využití jen ve vybraných ročních obdobích, což se patrně projevuje na nižších kapacitách ubytovacích zařízení. Berman Group 213 56

Tabulka 17 Ubytovací kapacity, nabídka a stav v roce 211 Počet ubytovacích zařízení Průměrný počet lůžek v ubytovacím zařízení Celková kapacita lůžek Počet lůžek na 1 obyvatel Freistaat Sachsen 2 137 56 119 998 2,9 Chemnitz, Db. 781 48 37 573 2,5 Erzgebirgskreis 31 44 13 325 3,6 Vogtlandkreis 161 52 8 351 3,4 Thüringen 1 368 49 67 53 3, Greiz 52 37 1 97 1,8 Česká republika 7 657 6 461 434 4,4 Karlovarský kraj 387 74 28 678 9,5 Pozn.: Data za okres Greiz za rok 21; údaje v ČR se vztahují k zařízením s více než 1 lůžky, v Německu s více než 9 lůžky Zdroj: Genesis Online Datenbank Sachsen,; Statistik Thüringen, ČSÚ cestovní ruch 7.2 Destinační management V území na obou stranách hranice jsou v omezené míře rozvinuty aktivity v oblasti destinačního managementu. Lze konstatovat, že tyto činnosti jsou zpravidla realizovány izolovaně, bez přeshraničního dopadu a o jejich rozvoj v rámci obou stran hranice zpravidla ani nejsou vyvíjeny větší snahy. Zejména na německé straně hranice působí v regionech několik zastřešujících organizací, které zaštiťují rozvoj cestovního ruchu po koncepční stránce např. zpracování strategií rozvoje cestovního ruchu, destinačních strategií, koordinace činností v oblasti plánování a řízení, marketingu, zprostředkování a distribuce informačních a propagačních materiálů apod. (např. Tourismusverband Vogtland e.v., Tourismus Marketing Gesellschaft Sachsen mbh, Landestourismusverband Sachsen e.v.). Samotná propagace turistických regionů je zpravidla realizována formou samostatných internetových portálů. Společný portál mají také turistické oblasti Erzgebirge. Na české straně existuje turistický portál pouze pro Karlovarský kraj jako celek, který zahrnuje všechna místa v regionu. Zpracování internetové prezentace Karlovarského kraje jako turistické destinace je v porovnání s německými internetovými portály na nižší úrovni, protože zde například nejsou detailnější informace o nabídce produktů v CR v Karlovarském kraji a lze je najít získat pouze na portálech jednotlivých turistických lokalit / center. 7.3 Poptávka v cestovním ruchu V návštěvnosti příhraničních regionů jednoznačně dominuje Karlovarský kraj, absolutně i relativně v přepočtu na obyvatele. Na tamní návštěvnosti se podílí z 6 % lázeňský cestovní ruch. Lázeňství obecně představuje nejvýznamnější druh CR v Karlovarském kraji. Zejména díky lázeňství tvoří zahraniční hosté v kraji nadpoloviční počet návštěvníků a průměrná délka pobytu dosahuje více než 6 dní, což se pozitivně projevuje na ekonomických přínosech pro kraj a jeho hospodářství. Na druhé straně je zde zapotřebí zmínit, že tím v regionu vzniká velmi vysoká závislost na jednom typu cestovního ruchu, což může v případě změny poptávky působit problémy. Nabídka v Karlovarském kraji přitom není reprezentována pouze lázeňskými zařízeními, a velká část existujících atraktivit tak není dostatečně využita. Berman Group 213 57

Tabulka 18 Návštěvnost v jednotlivých regionech, 25 a 211 Počet návštěvníků Počet přenocování Prům. délka pobytu Podíl cizinců v % 25 211 25 211 25 211 25 211 Erzgebirgskreis 531 251 556 343 1 729 298 1 733 495 3,3 3,1 1,6 2,1 Vogtlandkreis 274 899 289 73 1 289 197 1 3 466 4,7 4,5 2,4 3,6 Greiz 66 433 58 1 141 99 124 713 2,1 2,1 3,6 5, Karlovarský kraj 589 838 73 143 3 792 155 4 352 63 6,4 6,2 68,8 68, Pozn.: průměrná délka pobytu odpovídá počtu strávených nocí Zdroj: Genesis Online Datenbank Sachsen, Bayern; Statistik Thüringen, ČSÚ cestovní ruch Graf 53 Počet návštěvníků na 1 obyvatel okresu/kraje, 25 a 211 25 25 211 2 15 1 5 Karlovarský kraj Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Greiz Zdroj: Genesis Online Datenbank Sachsen, Bayern; Statistik Thüringen, ČSÚ cestovní ruch Lázeňství je rozvinuté také ve většině německých příhraničních okresů, ale jeho rozsah a zejména ekonomické dopady zde nejsou tak významné jako v Karlovarském kraji. Z německých příhraničních okresů je nejvíce navštěvován (relativně v přepočtu na obyvatele) Erzgebirgskreis. Další okresy v návštěvnosti zaostávají. 8 Životní prostředí 8.1 Odpady Tabulka 19 Produkce komunálního odpadu v letech 27 a 21 Komunální odpad na obyvatele v kg odděleně sbírané složky (%) 27 21 27 21 Erzgebirgskreis 351 357 57,7 56,8 Vogtlandkreis 321 334 45,4 47,3 Sasko 333 324 37,8 36,8 Greiz 356 378 5,5 5,2 Durynsko 391 391 34,2 33,5 Karlovarský kraj 318 31 11,9 11,9 Česká Republika 291 317 12,8 15,9 Zdroj: ČSÚ, Regional Datenbank Deutschland Berman Group 213 58

Graf 54 Produkce komunálního odpadu v kg na osobu v územních jednotkách zájmového území 4 3 Kg/ osobu 2 1 27 21 Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Greiz Karlovarský kraj Zdroj: ČSÚ, Regional Datenbank Deutschland Celkově propracovanější systém třídění odpadu v Německu dokumentují čísla uvedená v tabulce, kdy v německých spolkových zemích dosahuje podíl odděleného sbíraného odpadu více jak 3 %. To se jeví v porovnání s Karlovarským krajem, který navíc představuje i v rámci ČR kraj s nejnižší hodnotou tříděného odpadu, jako výrazný potenciál pro zlepšení do budoucna. Data za německé okresy nejsou obecně úplně porovnatelná, neboť dle německého statistického úřadu má každá spolková země i okres svůj specifický systém sběru komunálního odpadu. Jednotlivé okresy vytvářejí svazky, které pak realizují svoz odpadu společně. Při tomto přeshraničním svozu odpadu (např. v rámci dvou okresů) jsou data sbírána dohromady a následně matematicky rozdělována. Tabulka 2 Zařízení na zpracování odpadu v řešeném území, stav v roce 21 Celkem Z toho zařízení zpracovávající biologicky rozložitelný odpad Erzgebirgskreis 36 8 Vogtlandkreis 25 6 Greiz 26 6 Karlovarský kraj 15 8 Zdroj: Centrum pro odpadové hospodářství, Regional Datenbank Deutschland Z pohledu zařízení na zpracování odpadu lze identifikovat opět několik rozdílů v rámci řešeného území. Nejvýraznější rozdíl je mezi německou a českou stranou. Vzhledem k celkovým objemům produkovaného odpadu je v činnosti v Karlovarském kraji daleko menší počet zařízení na zpracování odpadu. Hustší sít zařízení na zpracování odpadů na německé straně odráží celkově lépe fungující a propracovanější hospodaření s opady. 8.2 Vodovody Tabulka 21 Podíl obyvatel (%) bydlících v domech s napojením na veřejný vodovod 24 27 21 Erzgebirgskreis 98,6 99,1 98,9 Vogtlandkreis 99,4 99,7 99,7 Greiz 99,6 99,7 99,9 Karlovarský kraj 97,8 98,4 98,3 Zdroj: ČSÚ, Regional Datenbank Deutschland, Cross-border friedship database Berman Group 213 59

Napojení domácností na síť veřejných vodovodů je ve všech německých okresech zájmového území resp. v Karlovarském kraji na velice dobré úrovni. Ovšem i na tomto území dochází ke zlepšování (viz Tabulka 21, dokumentující vývoj od roku 24 až do roku 21.) 8.3 Kanalizace Přestože mají Saské okresy Erzgebirgskreis a Vogtlandkreis sídelní strukturu s větším počtem středních a větších obcí a měst (podobně jako Karlovarský kraj), mají nízký podíl obyvatel s připojením ke kanalizaci. Tato skutečnost je dána především historickým vývojem. Důležitým doplňujícím ukazatel zde představuje míra připojení obyvatel k čistírně odpadních vod (ČOV), tzn. zda-li je kanalizační sít zakončena ČOV. Zde největších rozdílů dosahuje okres Greiz, kde míra napojení na kanalizaci dosahovala v roce 21 87,7 %, ovšem míra připojené k ČOV pouze 66,2 %. Podobně jsou na tom i saské okresy, i když rozdíly nejsou tak markantní. Graf 55 Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci 1 8 6 % 27 4 21 2 Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Greiz Karlovarský kraj Zdroj: ČSÚ, Regional Datenbank Deutschland, Cross-border friedship database Graf 56 Podíl obyvatel připojených na ČOV 1 8 6 % 27 4 21 2 Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Greiz Karlovarský kraj Zdroj: ČSÚ, Regional Datenbank Deutschland, Cross-border friedship database 8.4 Ovzduší Kvalitu ovzduší ve sledované oblasti ovlivňují zejména sousední regiony, ve kterých je kvalita ovzduší zhoršená (Ústecký kraj). K zhoršení dochází díky emisím z početných průmyslových stanovišť a v zimě také díky lokálním topeništím. Berman Group 213 6

8.4.1 Výskyt škodlivých částic v ovzduší Z významnějších škodlivých částic je na evropské úrovni dostupné měření polétavých částic (suspendované částice PM1 a PM2,5), oxidů dusíku (Nox), oxidu siřičitého (SO2) a Polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU). Sledované území ani u jednoho druhu sledovaných škodlivých částic nepřekračuje stanovené imisní limity. Ve většině případů lze navíc v území pozorovat spíše klesající tendenci. Tento stav je dán hlavně nízkou koncentrací průmyslu v území a relativně nízkým zatížením území těžkou dopravou, což jsou hlavní zdroje polétavých částic, oxidů dusíku a oxidu siřičitého. Ani překročení imisních limitů NO 2 ve zkoumané oblasti není pozorováno. Je však nutno zmínit, že situaci v území ovlivňuje a může do budoucna ovlivnit zhoršený stav v Ústeckém kraji, kde dochází k překračování limitů a následnému ovlivnění kvality ovzduší i v některých částech zkoumaného území. 8.4.2 Zatížení zápachem na saské straně Krušných hor V nedávných letech si obyvatelé Saska stěžovali na zápach jdoucí směrem od České republiky. Zdejší občané mají podezření, že české průmyslové objekty lokalizované na druhé straně Krušných hor nedodržují směrnice EU. Jako podezřelé zdroje bývá označován litvínovický petrochemický kombinát Chemopetrol a spalovací pece a zařízení na zplynování uhlí v sokolovském revíru, ale také emise z lokálních topenišť. Zápach se objevuje především v zimě za specifickým povětrnostních podmínek (inverze a jihovýchodní vítr), kdy dochází během noci k jeho koncentraci na severních svazích Krušných hor. Na stížnosti německých obyvatel reagovalo začátkem roku 21 saské ministerstvo životního prostředí. Na místní meteorologické stanice nainstalovalo lapače vzduchu, který je poté analyzován v laboratořích. Vyhodnocení výsledků měření a modelování (zdroj: LULG, Freistaat Sachsen): - V roce 211 byly všechny mezní hodnoty pro ochranu lidského zdraví a pro ochranu vegetace bezpečně dodrženy podle 39. nařízení k provádění spolkového zákona o ochraně před imisemi (39. BImSchV) na měřicích stanicích Schwartenberg a Klingenthal. - Zápachy jsou jako imise technicky velmi špatně dokazatelné. Kauzální spojitost mezi stížnostmi na zápach a analyticky zjištěnými škodlivými komponentami v nasbíraných vzorcích vzduchu nemohla být jednoznačně nalezena. Berman Group 213 61

Graf 57 Zatížení vzduchu ve Schwartenbergu a v Klingenthalu v roce 211, vyčerpání jednotlivých hraničních a cílových hodnot (v procentech) Zdroj: LULG, Freistaat Sachsen I přes použití různých metod měření se nepodařilo jednoznačně vyšetřit příčiny zápachu. Největší počet stížností na zápach je evidováno okolo města Seiffen (Erzgebirgskreiz). Tato část krušných hor je převážně ovlivňována průmyslovou výrobou v okolí Litvínova, tedy daleko mimo území Karlovarského kraje. Předpokládá se, že příčinou zápachu jsou organicko-chemické sloučeniny ve stopových koncentracích, které se však těžko stanovují. Vyhodnocení vzorků zápachu zatím neposkytlo žádné rozdíly v koncentracích stopových látek při různých povětrnostních situacích a situacích s výskytem stížností. 9 Systém řízení bezpečnosti, krizové řízení 9.1 Bezpečnostní situace v zájmovém území V regionálním měřítku, tzn. na úrovni Karlovarského kraje a jednotlivých saských a durynských okresů spadajících do zájmového území můžeme přitom jako nejzávažnější otázky bezpečnosti, na jejichž řešení by se měly orgány územní samosprávy přímo zaměřovat, označit zejména: - prevenci kriminality a narušování pořádku, - předcházení vzniku mimořádných událostí (živelní pohromy, nehody antropogenního původu) Berman Group 213 62

9.2 Institucionální zajištění řízení bezpečnosti na úrovni zájmového území Jako prvky bezpečnostního systému lze v případě zájmového území vnímat následující subjekty: Krajský úřad Karlovarského kraje, resp. vládní úřady okresní úřady jednotlivých okresů v Sasku a Durynsku spadajících do zájmového území hasičské záchranné sbory policii zdravotnickou záchrannou službu Základní složky integrovaného záchranného systému tvoří výše uvedené složky hasičů, policie a záchranné služby. V rámci přeshraniční spolupráce představuje problém pouze (legislativně) neupravené prostředí možné spolupráce v oblasti zdravotnické záchranné služby (možnosti využití zdravotnických záchranných složek v sousední zemi). Česká republika a Spolková republika Německo podepsala v minulosti smlouvu o vzájemné pomoci při katastrofách a velkých haváriích, dohoda o rámcové smlouvě v oblasti přeshraniční spolupráce poskytnutí zdravotnické záchranné služby však nebyla dodnes uzavřena. Hlavním překážkou dosud velmi omezené kooperace je jistě i chybějící právní úprava ve formě českoněmecké mezistátní dohody (zejména rozdílné minimálních požadavky na vybavení a personální obsazení vozidel ZZS atd.). Lze předpokládat, že dalším důvodem může být jazyková bariéra a také úhrada nákladů přeshraničních zásahů zdravotními pojišťovnami. Přeshraniční spolupráce požární ochrany a policie je prakticky bezproblémová. Policejní i hasičské orgány mají vliv na obou stranách hranice na základě oboustranných dohod o vzájemné spolupráci (např. dohoda o přeshraniční pomoci a spolupráci v oblasti požární ochrany mezi Českou republikou a Saskem, dohoda mezi záchrannými službami hasičského sboru okresu Karlovy Vary a Bundesanstalt Technisches Hilfswerk pro Sasko a Durynsko v oblasti poskytnutí techniky nebo smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o spolupráci policejních orgánů a orgánů působících při ochraně státních hranic v příhraničních oblastech). Souhrnně lze říci, že přeshraniční spolupráci na jednotlivých úrovních samosprávy a specializovaných složek systému krizového řízení komplikují odlišné správní struktury a legislativa. I přes relativně bezproblémovou spolupráci hasičů a policie na obou stranách hranice je potřeba dále pokračovat v prohlubování spolupráce zejména formou vzájemné koordinace plánů řešení krizových situací, ale i zlepšování předávání informací a spolupráce při řešení každodenních situací, které mohou ovlivnit bezpečnost v řešeném území. Berman Group 213 63

1 Jazyková vstřícnost měst a obcí v regionu S ohledem na skutečnost, že je předmětem studie vyhodnocení socioekonomické situace v příhraniční oblasti sousedních regionů ČR a Saska, zaměřila se část hodnocení na posouzení jazykové vstřícnosti obou sousedních regionů. Hlavním předmětem hodnocení bylo posouzení, zda a do jaké míry poskytují obce v regionu informace o svém fungování v takové podobě (jazykové mutaci), která může být v případě potřeby srozumitelná i pro obyvatele ze sousedního přeshraničního regionu. Protože nebylo reálné vyhodnotit všechny obce v regionu, zaměřilo se hodnocení na obce s rozšířenou působností na české straně a významnější regionální centra na saské straně. Poněkud překvapivým výsledkem provedeného srovnání je zjištění, že většina obcí ve sledovaném území nenabízí informace o své obci, případně o možnostech podnikání v obci, žádné informace v jiném než mateřském jazyce. Velká část obcí i v případech, kdy pro danou obec existují webové stránky pro návštěvníky přeložené alespoň do anglického jazyka, nenabízí informace o vlastním fungování obce ani v anglickém, ani v českém jazyce. Je přitom důležité uvést, že stejně jsou na tom jak obce, tak krajské úřady, kdy informaci o okresním úřadu a jeho fungování poskytuje na saské straně v českém či anglickém jazyce pouze Erzgebirgskreis. Karlovarský kraj je v tomto ohledu výrazně vstřícnější a informace nabízí jak pro návštěvníky, tak pro obyvatele a případně podnikatele jak v anglickém, tak německém jazyce. Celková jazyková vstřícnost sousedních regionů je podle tohoto jednoduchého porovnání na poměrně nízké úrovni, což nepřispívá jak k zlepšení vzájemné spolupráce na občanské úrovni, tak k případnému prohloubení ekonomické spolupráce obou regionů. Kompletní přehled je uveden v následujících tabulkových přehledech. Obec/ kraj Webové stránky obecního/ krajského úřadu Webové stránky pro návštěvníky regionu/ města EN verze CZ verze EN verze CZ verze Erzgebirgskreis, Landkreis podrobné info podrobné info podrobné info podrobné info Annaberg-Buchholz podrobné info podrobné info podrobné info podrobné info Aue podrobné info podrobné info podrobné info podrobné info Eibenstock žádná žádná žádná žádná Lößnitz žádná žádná žádná žádná Marienberg žádná podrobné info žádná podrobné info Oelsnitz/Erzgeb. podrobné info podrobné info podrobné info podrobné info Olbernhau žádná podrobné info žádná podrobné info Schneeberg podrobné info žádná podrobné info žádná Schwarzenberg/Erzg eb. žádná žádná žádná žádná Sehmatal žádná žádná žádná žádná Berman Group 213 64

Obec/ kraj Webové stránky obecního/ krajského úřadu Webové stránky pro návštěvníky regionu/ města EN verze DE verze EN verze DE verze Karlovarský kraj podrobné info podrobné info kompletní web kompletní web Aš podrobné info podrobné info podrobné info podrobné info Cheb žádná žádná kompletní web kompletní web Karlovy Vary žádná žádná kompletní web kompletní web Kraslice žádná žádná žádná žádná Mariánské Lázně žádná žádná kompletní web kompletní web Ostrov žádná žádná žádná žádná Sokolov základní info základní info žádná žádná Berman Group 213 65

11 Přílohy: Obrázek 4 Kartogram počtu podaných patentových přihlášek na 1 milion ekonomicky aktivních obyvatel v regionech NUTS II a NUTS III v letech 2-21 v oblasti Lidských potřeb Zdroj: Eurostat, Science and Technology, vlastní úprava Berman Group 213 66

Obrázek 5 Kartogram počtu podaných patentových přihlášek na 1 milion ekonomicky aktivních obyvatel v regionech NUTS II a NUTS III v letech 28-29 v oblasti Lidských potřeb Zdroj: Eurostat, Science and Technology, vlastní úprava Berman Group 213 67

Tabulka 22 Hraniční přechody zájmového území silniční hraniční přechod význam kategorie silničního hraničního přechodu osobní automobily Autobusy Nákladní automobily třída komunikace sčítací úsek číslo komunikace těžká motorová vozidla vytíženost silničního hraničního přechodu osobní a dodávková vozidla jednostopá vozidla celkem 1 5 1 5 1 5 1 5 Boží Dar - mezinárodní ANO ANO NE I. 3-346 25 9 11 1227 3436 61 44 1378 3581.38 Oberwiesenthal Potůčky - regionální ANO NE NE II. 3-3398 221 86 315 119 1381 43 5 1148 171.67 Johanngeorgenstadt Bublava - regionální ANO NE NE III. 3-5458 2187 6 168 2 176 Aschlberg/Klingenthal Kraslice - Klingenthal národní ANO ANO NE II. 3-118 21 17 2112 2325 457 19 17 2451 6636.37 Luby - Wernitzgrün regionální ANO NE NE II. 3-353 212 2 254 3 277 Vojtanov - Schönberg mezinárodní ANO ANO ANO I. 3-322 21 317 194 1525 3845 2 36 1862 4975.37 Doubrava - Bad Elster regionální ANO ANO NE III. 3-358 2175 93 12 72 629 7 7 82 738 1.11 Hranice - Bad Elster regionální ANO NE NE III. 3-5428 2172 26 489 9 524 Zdroj: Celostátní sčítání dopravy 21, resp. 25, vlastní úprava. index 5/1 Berman Group 213 68

Tabulka 23 Srovnání přeshraniční automobilové a veřejné hromadné dopravy spojení hraniční přechod třída komunikace průměrná třída komunikace (III. = 3, II. = 2, I. = 1, dálnice =,5) čas/délka čas [min] automobil Nejkratš í trasa [km] Bus St čas *min+ Bus Ne Vlak St veřejná doprava Vlak Ne Bus St frekvence Aš - Oelsnitz/Voglt. Hranice - Ebmath II. 2 1.48 37 25 17 15 6 7 Aš - Plauen Aš - Selb II. + dálnice + I. 1.17.77 44 57 129 127 6 7 Kraslice - Auerbach Kraslice - Klingenthal II. + I. + II. 1.67 1.35 35 26 57 57 17 11 Kraslice - Greiz Kraslice - Klingenthal II. + I. + II. + I. 1.5 1.9 6 55 Kraslice - Klingenthal Kraslice - Klingenthal II. 2 1.9 6 5.5 5 5 18 15 Kraslice - Plauen Kraslice - Klingenthal II. + I. 1.5 1.6 52 49 9 9 15 9 Nejdek - Johanngeorgenstadt Nejdek - Schwarzenberg/Erzgeb. Potůčky - Johanngeorgenstadt Potůčky - Johanngeorgenstadt III. + II. 2.5 1.8 36 2 34 47 6 6 III. + II. + III. + II. 2.5 1.54 57 37 73 77 6 2 Jáchymov - Oberwiesenthal Boží Dar - Oberwiesenthal I. 1.85 11 13 Ostrov - Annaberg- Boží Dar - Oberwiesenthal I. 1 1.5 42 4 Buchholz Zdroj: www.mapy.cz, www.idos.cz, vlastní úprava, Bus Ne Vlak St Vlak Ne Berman Group 213 69

Tabulka 24 Srovnání vnitrokrajské automobilové a veřejné hromadné dopravy z hlediska dostupnosti z obcí s 5 1 499 obyvateli automobil veřejná doprava KRAJ NÁZEV OBCE OBEC VYŠŠÍHO ŘÁDU čas [min] Nejkratší trasa [km] Bus St čas *min+ Bus Ne Vlak St Vlak Ne Bus St frekvence Bus Ne Vlak St Vlak Ne Erzgebirgskreis Borstendorf Zschopau, Stadt 17 11 24 11 Erzgebirgskreis Deutschneudorf Olbernhau, Stadt 19 13 31 31 15 5 Vogtlandkreis Eichigt Oelsnitz/Vogtl., Stadt 15 9.1 17 2 Vogtlandkreis Zwota Markneukirchen, Stadt 12 12 15 13 9 5 Landkreis Greiz Hohenölsen Weida, Stadt 8 6.8 26 2 Landkreis Greiz Rückersdorf Weida, Stadt 16 27 48 1 Zdroj: www.mapy.cz, www.db.de, vlastní úprava Pozn.: Vyloučeny jsou spoje s více jak 1 přestupem a dobou jízdy delší jak 3 násobek doby jízdy automobilu. Pokud se jedná o kombinaci vlaku a autobusu, je spoj přiřazen prvnímu typu dopravy z nižšího sídla Tabulka 25 Srovnání vnitrokrajské automobilové a veřejné hromadné dopravy z hlediska dostupnosti z obcí s 6 11 999 obyvateli KRAJ NÁZEV OBCE OBEC VYŠŠÍHO ŘÁDU automobil čas [min] Nejkratší trasa [km] veřejná doprava čas *min+ frekvence Erzgebirgskreis Zschopau, Stadt Annaberg-Buchholz, Stadt 32 26 55 52 74 23 14 2 Erzgebirgskreis Olbernhau, Stadt Annaberg-Buchholz, Stadt 39 32 Vogtlandkreis Oelsnitz/Vogtl., Stadt Plauen, Stadt 14 11 28 19 21 13 16 9 Vogtlandkreis Markneukirchen, Stadt Plauen, Stadt 31 3 55 51 15 11 Landkreis Greiz Weida, Stadt Greiz, Stadt 21 2 68 6 52 2 13 6 Zdroj: www.mapy.cz, www.db.de, vlastní úprava Pozn.: Vyloučeny jsou spoje s více jak 1 přestupem a dobou jízdy delší jak 3 násobek doby jízdy automobilu. Pokud se jedná o kombinaci vlaku a autobusu, je spoj přiřazen prvnímu typu dopravy z nižšího sídla. Bus St Bus Ne Vlak St Vlak Ne Bus St Bus Ne Vlak St Vlak Ne Berman Group 213 7

počet škol počet žáků počet škol počet žáků Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí Graf 58 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ v Erzgebirgskreis 1 9 8 7 6 12 1 8 5 4 3 2 1 27/8 28/9 29/1 21/11 211/12 6 4 2 Grundschulen Gymnasien Mittelschulen Berufliche Schulen Grundschulen - žáci Gymnasien - žáci Mittelschulen - žáci Berufliche Schulen - žáci Zdroj: Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen Graf 59 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ v Vogtlandkreis 6 12 5 1 4 8 3 6 2 4 1 2 27/8 28/9 29/1 21/11 211/12 Grundschulen Gymnasien Mittelschulen Berufliche Schulen Grundschulen - žáci Gymnasien - žáci Mittelschulen - žáci Berufliche Schulen - žáci Zdroj: Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen Berman Group 213 71

Obrázek 6 Přehled sociálních zařízení v zájmovém území Berman Group 213 72

Obrázek 7 Přehled zdravotnických zařízení v KVK KKN a.s. zřizovatel kraj nemocnice soukromé subjekty ÚZZS KK oblastní středisko ÚZZS KK výjezdové stanoviště LDN příspěv. organizace kraje LDN soukromé subjekty Poznámka: LDN = Léčebna pro dlouhodobě nemocné, KKN = Karlovarská krajská nemocnice, ÚZZS KK = Územní zdravotnická záchranná služba Karlovarského kraje Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 26 Vybrané údaje o zdravotnictví podle okresů samostatné ordinace lékařů (k 31. 12. 212) Kraj, okresy praktických pro dospělé praktických pro děti a dorost Samostatné ordinace lékařů stomatologů gynekologů specialistů Karlovarský kraj 125 62 146 38 269 Cheb 37 2 4 12 97 Karlovy Vary 51 24 69 16 127 Sokolov 37 18 37 1 45 Vogtlandkreis 13 17 221 28 Stadt Plauen 37 7 66 1 Erzgebirgskreis 179 26 34 39 Landkreis Greiz 41 7 9 8 56 Zdroj: Statistická ročenka Karlovarského kraje 212, Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung, Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen, Thüringer Landesamt für Statistik, Statistická ročenka Karlovarského kraje 212, internetové stránky jednotlivých Landkreis Berman Group 213 73