Základní kroky při psaní diplomových prací 1. Fáze přípravná volba tématu Výběr školitele - vybírat je vhodné dle odborného zaměření jednotlivých pracovníků ÚPV, jež naleznete na jejich osobních stránkách v ISu, ať již se jedná o vyučované předměty, odborné publikace či výzkumnou činnost. U bakalářských diplomových práci lze za školitele volit rovněž studenty doktorského studia. Oslovení školitele můžete se buď přihlásit k tématu, jež daný pracovník ÚPV vypsal v ISu, nebo můžete pracovníka oslovit s vlastním tématem. Doporučujeme ovšem téma konzultovat se školitelem předem, než se k tématu přihlásíte v ISu. Pro úvodní konzultaci se školitelem je vhodné stručně své téma formulovat předem. Vodítkem vám mohu být odpovědi na následující otázky: Proč se o téma zajímám? Proč téma považuji za důležité? Proč by mělo téma zajímat i odbornou veřejnost? Co se chci v práci dozvědět? Jakou si představuji odpověď? K čemu tato odpověď bude? Jakým způsobem je mé téma již teoreticky a empiricky zmapováno? Jako vhodná inspirace pro téma vaší práce může být rovněž použit závěr výzkumných studií publikovaných v odborných časopisech, kde jsou často autorem zmiňována další témata ke zkoumání v návaznosti na jím uveřejněnou výzkumnou studii. Zajímavým podnětem jsou rovněž samotné výstupy a výsledky již realizovaných výzkumných šetření. Podnětem také může být propojení Vaší diplomové práce s výzkumy, které aktuálně probíhají na ÚPV. Informace o aktuálních realizovaných výzkumných šetřeních najdete vždy na webu ÚPV, sekce Věda a výzkum (bylo by dobré dát prolink). Tato fáze končí zápisem tématu do ISu, jež provede školitel do stanoveného termínu. Obvykle 6 týdnů od začátku semestru, ve kterém začínáte práci psát (např. plánuji odevzdat práci v jarním semestru 2013, téma musí být v ISu zapsané začátkem podzimního semestru 2012 vhodné sledovat v rámci aktualit na webu ÚPV přesné termíny). 2. Fáze realizace (pořadí zpracování jednotlivých částí práce se odvíjí od zvolené metodologie a zároveň domluvy s konzultantem). Rozsah bakalářské oborové práce k bakalářské nebo souborné zkoušce je 27 000 znaků, maximální rozsah je 40 000 znaků. Doporučený rozsah bakalářské diplomové práce je 70 000 znaků. Maximální rozsah 120 000 znaků. Doporučený rozsah magisterské diplomové práce je
140 000 až 200 000 znaků. Znaky jsou veškeré znaky (s mezerami) obsažené v písemné práci. Každý student konzultuje svoji práci s některým z vyučujících ÚPV. Teoretická část Zdroje: monografie, sborníky z konferencí, odborné (nejlépe recenzované) časopisy, internetové zdroje (odborného charakteru, např. stránky výzkumných institucí apod.), diplomové práce (zde doporučujeme vždy zohlednit závěrečné hodnocení práce a rovněž oponentské posudky práce), disertační a habilitační práce. Počet zahraničních zdrojů v práci nelze pevně stanovit, záleží na tématu a dostupnosti zdrojů. Je vhodné tuto záležitost řešit s konzultantem. U magisterských závěrečných prací je ovšem užití zahraničních zdrojů považováno za nezbytné. Práce s databázemi: řadu odborných textů, zejména ze zahraničních odborných časopisů naleznete v databázích, jež má MU k dispozici: http://knihovna.phil.muni.cz/elektronicke-zdroje/eiz-mu Vědecká etika: veškerý text, jež je citován či parafrázován ve vaší práci musí být řádně označen dle přijaté citační normy (APA), jejíž plné znění naleznete na: http://www.phil.muni.cz/wupv/home/studium/citacni-norma-apa. Všechny použité zdroje (na něž v textu řádně odkazujete, nikoli tedy i zdroje inspirační) je třeba uvést v závěrečném seznamu literatury seřazené abecedně podle příjmení autora. Díla stejného autora publikovaná v témže roce jsou seřazena abecedně podle názvu. Metoda práce s teoretickými zdroji: i teoretická část, respektive práce se zdroji, má také svoje metody (analýza, syntéza, ) a tudíž je třeba neuchylovat se jen k metodě kompilace. Důležitý je v textu hlas autora (neotřelé/inovativní propojení teoretických poznatků atd.), nikoliv však jeho subjektivní názory, myšlenky apod. Vždy je důležité mít na paměti, že se jedná o odborný text a měl by tedy splňovat parametry na tento druh textu kladené doporučujeme si před začátkem psaní prostudovat články z vybraných odborných časopisů (Studia paedagogica, Pedagogická orientace, Pedagogika, Orbis scholae). Struktura textu: vždy je dobré se zamyslet, k čemu nám ta která kapitola slouží, a to zejména v návaznosti na HVO, podstatná je celková logická propojenost/ návaznost jednotlivých kapitol, vhodné je využít propojovací pasáže, které shrnou kapitolu či vysvětlí, co nás čeká v kapitole další.
Empirická část (závisí na zvolené metodologii) Typy organizací, v nichž je možné výzkumnou sondu/šetření realizovat: školy (MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠS, VŠ), firmy v rámci komerčního sektoru, organizace v rámci neziskového sektoru, organizace neziskového sektoru, instituce státní správy apod. Vedle toho může výzkum probíhat v komunitách, skupinách. Do terénu můžete vstupovat v různých rolích: cizinec (prostředí instituce neznám, obvykle se jedná o jednorázový vstup za účelem výzkumné sondy/šetření), návštěvník (člověk, kterého respondenti znají z opakovaného docházení do instituce za účelem výzkumné sondy/šetření), zasvěcený (s respondenty je v kontaktu i mimo rámec výzkumné sondy/šetření), domorodec (je sám členem zkoumané skupiny) Samotný vstup do terénu je závislý na výše uvedené roli výzkumníka. Vždy při oslovování dané skupiny či instituce je nutné srozumitelně představit téma výzkumu, požadavky na respondenty (uvést potřebný počet respondentů, jejich charakteristiku a časový odhad výzkumu, zda se jedná o rozhovor či dotazník, zda se bude provádět opakovaně a jak dlouho spolupráce bude trvat) nebo rovněž benefity, které z výzkumné sondy/šetření může samotná instituce získat (k čemu jí budou výsledky vašeho výzkumu). První oslovení obvykle probíhá e-mailem. V případě, že nedojde k odezvě z oslovené instituce, doporučujeme pokračovat telefonickým kontaktem a příp. domluvou osobní schůzky. Vědecká etika: vždy je třeba ujistit respondenta o zásadách výzkumné činnosti, a to zejména s jejím průběhem (např. souhlas s natáčením na diktafon), se způsobem použití získaných dat, s rozsahem jejich publikace a rovněž se zachováním anonymity výzkumné činnosti. Diskuse shrnuje hlavní výsledky práce, které jsou vsazeny do kontextu publikovaných poznatků o dané problematice, dochází k propojení s teoretickou částí práce. V diskusi jsou zároveň komentovány výsledky práce zda se od dostupných výzkumů liší, zda koresponduje apod. Závěr obsahuje hlavní a výstižné shrnutí práce, zejména jejich výsledků. Následuje zobecnění výsledků v kontextu stanovených cílů práce. Zároveň by mělo dojít ke zhodnocení využitelnosti výsledků, poukázání na možnosti dalšího zkoumání.
3. Fáze obhajoby Termín odevzdání diplomové práce je vždy s předstihem uveden na stránkách ÚPV (http://www.phil.muni.cz/wupv/). Práce se odevzdává ve dvou vyhotoveních sekretářce ÚPV (pí Klusáková). Paní Klusáková na základě odevzdání práce udělí zápočet do ISu, poté požádáte referentku studijního oddělení o založení archivu závěrečné práce. Po naplnění archivu oznámíte studijní referentce prostřednictvím emailu, že je archiv naplněn. Finálně archiv kontroluje vedoucí práce. Po zřízení archivu vkládáte práci, klíčová slova v ČJ a v AJ, anotaci v ČJ a v AJ. K práci se rovněž dokládá abstrakt, a to jako vložená stránka, není tedy třeba vázat dohromady. Abstrakt je stručná charakteristika obsahu práce bez doplňkových informací, bez vlastní interpretace a bez hodnocení, o rozsahu 50-100 slov. Za abstraktem je třeba zařadit seznam klíčových slov v jazyce závěrečné práce (max.3-5 slov). Závěrečná práce odevzdaná na sekretariát ÚPV je zároveň vnímáno jako přihláška ke státním zkouškám. Speciální přihlášky ke státním zkouškám nejsou používány. Na sekretariát ÚPV je třeba odevzdat tři pracovní dny před státní zkouškou potvrzení o uzavření studia (vydává Studijní oddělení FF MU). Státní zkoušky probíhají v jarním semestru v červnu a v září (konkrétní termíny uvedeny vždy na webu ÚPV. Zářijový termín je určen pro dvouoborové a kombinované studenty. Státní zkoušky zimního semestru probíhají v lednu či únoru. Obhajoba bakalářské diplomové práce probíhá zároveň se státní zkouškou. Obhajoba magisterské diplomové práce je oddělena od státní zkoušky, tyto dvě části probíhají ve dvou dnech. Posudek oponenta a vedoucího práce jsou studentovi k dispozici nejméně 3 pracovní dny před obhajobou práce. V případě, že si nevíte rady s výtkami či dotazy oponenta, doporučujeme konzultaci se školitelem. Je třeba myslet na psaní práce s předstihem, neboť každý školitel má větší množství prací, které vede a je tedy třeba počítat s tím, že je třeba pracovat průběžně.
FORMÁLNÍ NÁLEŽITOSTI ZÁVĚREČNÝCH PRACÍ Diplomová práce má formát A4. Práce je psána v libovolném textovém editoru (např. Microsoft Office, OpenOffice, LaTeX) obvyklým typem písma (The Times New Roman) o velikosti 12 bodů při řádkování 1,5. Není vhodné používat více druhů písma a mimo nadpisy a poznámkový aparát ani jiných velikostí písma. Okraje jsou: vlevo 3,5 cm, vpravo 1,5 cm, nahoře i dole 2 cm. Text je zarovnán do bloku, s odsazením 1, 25 cm prvního řádku odstavce, mezery mezi odstavci se nedělají, nadpisy se píší bez odražení od levého okraje, ale s vertikální mezerou ve velikosti jednoho řádku před a za nadpisem. Číslování stran je uprostřed, strany se číslují arabskými číslicemi počínaje úvodem, počet stran se počítá od titulního listu, ale stránkování je viditelné až od úvodu. Obsah se nezapočítává do počtu stran. Zvyklostí je jednostranný tisk, ovšem oboustranný je též možný. Práce obsahuje tyto části a formální náležitosti: přední strana desek závěrečné práce, titulní list, abstrakt a klíčová slova v českém jazyce (lze jako vložený list), čestné prohlášení student, poděkování (volitelně), obsah, úvod, vlastní text práce, diskuse (dle dohody s vedoucím práce) závěr seznam literatury, seznam obrázků (jsou-li v textu), seznam tabulek (jsou-li v textu), seznam příloh, přílohy. Do přílohy se rovněž přidává neokódovaný rozhovor dlouhý 3-5 stran, stačí tedy část rozhovoru. Seznam literatury a poznámky pod čarou se započítávají do rozsahu práce, přílohy ovšem nikoliv.