75 let policejních pyrotechnických činností 1939-2014
Potřeba zajišťování likvidace nalezené válečné munice vznikla ihned po skončení první světové války zároveň se vznikem samostatného československého státu. V rámci státních policejních úřadů ani u četnického sboru však nepůsobil žádný pyrotechnik a proto související činnosti zajišťovali výhradně vojenští pyrotechnici s různou odborností.
Systematicky vykonávaná pyrotechnická činnost v rezortu ministerstva vnitra byla zahájena až na základě výnosu Zemského úřadu v Praze ze dne 1. června 1939 pod číslem 26833/Pres., kdy byla při policejním ředitelství v Praze vytvořena pyrotechnická skupina, pod vedením podplukovníka Františka Nezdary. K pražskému policejnímu ředitelství byl ministerstvem národní obrany dnem 1. června 1939 převelen pyrotechnik dělostřeleckého pluku v Hradci Králové Antonín Dlouhý. Činnost pyrotechnické skupiny byla dále upravena výnosem ministerstva vnitra č.j. 77505/Pres., ze dne 29. prosince 1939 a spočívala zejména v kontrolách skladů výbušnin a v operativním obhospodařování podniků nakládajících s výbušninami, dále v likvidaci výbušných předmětů a ve spolupráci při vyšetřování případů, u nichž došlo k použití výbušnin při trestné činnosti.
V roce 1941 odešel podplukovník Nezdara do výslužby a vedení pyrotechnické skupiny převzal administrativní komisař RNDr. Miloš Jašek, který byl pro svoji činnost v odbojové skupině Blaník zatčen Gestapemavroce1944popravenvPrazenaPankráci.
Smyslem zapojení pyrotechniků pražského policejního ředitelství do činnosti odbojové skupiny Blaník bylo shromažďovat zbraně, munici a výbušniny, které byly určeny ke zničení, pro potřeby jejich použití proti okupantům či při osvobozovacích akcích. V tu dobu se na výkonu pyrotechnických činností podílel společně s pyrotechnikem, obvodním kriminálním inspektorem Antonínem Dlouhým, také pyrotechnik kancelářský oficiál Bohumil Florián.
Z činnosti pyrotechnické skupiny lze uvést likvidaci následků spojeneckých náletů na Prahu na jaře roku 1945, kdy vyhledali a zničili: 278 zápalných leteckých pum INC, 4zápalnéletecképumyINC30LB, 177 různých tříštivých leteckých pum, 33trhavýchpumGP250 1000LB. Dále pracovníci pyrotechnické skupiny pražského policejního ředitelství prováděli likvidaci nalezených leteckých pum po náletech na Kolín, Kralupy, Běchovice, Semily, Most a další místa.
Munice a výbušniny schopné převozu byly sváženy do policejního muničního skladu v Hostivicích u Prahy. Přitom policejní pyrotechnici uchovávali upotřebitelné trhaviny, které jim německé úřady předávaly ke zničení, a kromě toho uschovávali i získané náplně leteckých pum pro jejich použití při povstání proti okupantům.
Dne 10. května 1945 byl v Hradišťku nedaleko Prahy při odminování německého muničního skladu usmrcen výbuchem minové nástrahy policejní pyrotechnik Bohumil Florián.
Bohumil Florián byl jedním ze členů revoluční bojové jednotky s názvem Československá národní lidobrana, která vznikla na pražském policejním ředitelství dne 5. května 1945.
Vzhledem k velkému množství munice, která se na našem území po druhé světové válce nacházela, byla pyrotechnická skupina bývalého pražského policejního ředitelství, do níž se na základě výzvy v rozhlase vrátil penzionovaný podplukovník Nezdara, posílena o vojenské pyrotechniky majora Vitouška a štábního kapitána Hucla, kteří vypomáhali při likvidaci munice.
Vzhledem k nedostatku pyrotechniků, probíhal v září roku 1945 v Hostivicích u Prahy armádní pyrotechnický kurz, při kterém došlo dne 13. září 1945 k tragické události, kdy během výuky došlo k výbuchu a zahynulo 14 frekventantů kurzu a 7 jich bylo velmi těžce zraněno. I přes tuto tragickou událost se postupně podařilo získat dobrovolníky pro práci pyrotechniků, kteří následně prováděli pyrotechnickou činnost v rámci Československa, kdy tuto činnost prováděli nejen pyrotechnici Sboru národní bezpečnosti (SNB), ale i pyrotechnici vojenští.
Oběti na životech v souvislosti s válečnou municí a její likvidací přinesli rovněž příslušníci bezpečnostních složek. Dne 27. června 1945 zahynul při výbuchu granátu četnický závodčí Josef Hrouda. Dne 9. července 1945 zahynul při zneškodňování min v Jindřichově v okrese Opava štábní strážmistr SNB Josef Roubal. Dne 20. července 1945 byl usmrcen při manipulaci s granátem střelec SNB Miroslav Ledvina. Při zneškodňování munice u obce Křečovice v okrese Benešov zahynul dne 21. srpna 1945 střelec SNB Miroslav Zelený.
Organizací výkonu pyrotechnické služby v rezortu ministerstva vnitra byla pověřena Kriminální ústředna v Praze. Policejní pyrotechnici provedli od roku 1939 do října roku 1947 přes 5 800 nejrůznějších pyrotechnických zákroků a úkonů, včetně expertiz, což je úctyhodné množství.
.
Pro nedostatek pyrotechniků v rezortu ministerstva vnitra bylovroce1948rozhodnuto,ževrámciceléhosnbbudouzřízenamísta odborných pyrotechniků. Z tohoto důvodu byl v říjnu roku 1949, ve vojenské vysoké škole v Martině zahájen první kurs pro pyrotechniky ministerstva vnitra, kdy tito pyrotechnici následně v lednu roku 1950 prošli specializovaným školením pro potřeby kriminální služby, a to s ohledem na množící se případy zneužívání výbušnin při páchání trestné činnosti. Zároveň byl výnosem ministerstva vnitra č. 231/13-1-BP/6 ze dne 27. srpna 1949 upraven výkon Pyrotechnické služby SNB, byla vymezena působnost a úkoly pyrotechniků. Od této doby je výkon pyrotechnických činností mimo vojenské objekty zajišťován nepřetržitě pyrotechniky SNB.
K další tragické události došlo dne 3. října 1949, kdy při manipulaci s dělostřeleckým granátem zahynuli štábní strážmistr SNB Josef Veselý a strážmistr SNB František Seifert. Připomenutí: Od roku 1918 na našem území v souvislosti s pyrotechnickou problematikou zahynula řada příslušníků bezpečnostních složek, včetně Gestapem zatčeného a pro odbojovou činnost popraveného RNDr. Miloše Jaška, Všem patří vzpomínka a poděkování, za jejich činnost, kterou zaplatili vlastním životem.
Děkuji za pozornost. plk. JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.