2013 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY JIHOČESKÉHO KRAJE 2. AKTUALIZACE PRO ROZBOR 1. aktualizace Zpracovatel: Krajský úřad Jihočeský kraj Odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice 370 76 E-podatelna: posta@kraj-jihocesky.cz Telefon: 386 720 111 Datum: 27. května 2013 Verze: konečná
ZPRACOVATEL Krajský úřad Jihočeský kraj Odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice E-podatelna: posta@kraj-jihocesky.cz Telefon: 386 720 111 AUTORSKÝ KOLEKTIV Ing. Romana Vačkářová koordinace Ing. Zuzana Körnerová Ing. Ladislav Sochor Ing. Jan Šrámek PRACOVNÍ SKUPINA Ing. Jaromír Slíva náměstek hejtmana Mgr. Bc. Antonín Krák člen rady Ing. Daniela Řežábková (KÚ, OREG) pořizovatelka 1. aktualizace JČK Téma 1: horninové prostředí a geologie Ing. Milan Vlášek - KÚ, OZZL Téma 2: vodní režim Ing. Hana Zahradníková - KÚ, OZZL Téma 3: hygiena životního prostředí Ing. Hana Pacáková - KÚ, OZZL Ing. Irena Kojanová - KÚ, OZZL Téma 4: ochrana přírody a krajiny Robert Ouředník - KÚ, OZZL Mgr. Patrik Červák - KÚ, OKPP Téma 5: zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Ing. Zdeněk Steinbauer - KÚ, OZZL Bc. Petr Novák - KÚ, OZZL Téma 6: veřejná dopravní a technická infrastruktura Mgr. Andrea Tetourová - KÚ, ODSH Ing. Ladislav Mikuláš - E.ON ČR, spol. s r.o. Téma 7: sociodemografické podmínky Ing. Jan Honner - Český statistický úřad Téma 8: bydlení Ing. Jiří Kotek - Český statistický úřad Téma 9: rekreace Bc. Markéta Chromá - KÚ, KHEJ Téma 10: hospodářské podmínky Ing. Stanislav Bůžek - KÚ, OEKO 3
Kapitola: Legislativní rámec 4
OBSAH... 8 1. ÚVOD... 8 1.1. Legislativní rámec...8 1.2. Spolupráce při pořizování ÚAP obcí a kraje...8 1.3. Sledované jevy...8 1.3.1. Definice údaje o území... 8 1.3.2. Sledované jevy dle části A přílohy č. 1 vyhlášky... 8 1.3.3. Sledované jevy dle části B přílohy č. 1 vyhlášky... 9 1.3.4. Datový model... 9 1.4. Schéma pořizování ÚAP kraje...10 1.5. Základní charakteristika Jihočeského kraje...11 1.6. Základní charakteristika správních území obcí s rozšířenou působností (k 31. 12. 2011)...13 2. KOMENTÁŘE K PODKLADŮM V ČLENĚNÍ NA 10 TÉMAT...18 2.1. Horninové prostředí a geologie...18 2.1.1. Popis geologické stavby... 18 2.1.2. Těžba nerostných surovin v regionu... 19 2.1.3. Stav využití zásob, životnost zásob... 21 2.1.4. Dobývací prostory... 21 2.1.5. Chráněná ložisková území... 22 2.1.6. Poddolovaná území a stará důlní díla... 23 2.1.7. Sesuvná území... 24 2.1.8. Vlivy těžební činnosti na životní prostředí... 24 2.1.9. Problematika sanace odkališť v regionu Mydlovary... 24 2.1.10. Regionální surovinová politika Jihočeského kraje... 25 2.2. Vodní režim...26 2.2.1. Základní geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled... 26 2.2.2. Povrchové vody... 27 2.2.3. Jakost vod vodních toků... 27 2.2.4. Záplavová území... 29 2.2.5. Podzemní vody... 29 2.2.6. Vodní režim v krajině... 30 2.3. Hygiena životního prostředí...32 2.3.1. Ovzduší... 32 2.3.2. 2.3.3. Odpadové hospodářství... 35 Staré ekologické zátěže... 38 2.3.4. Další hygienické závady území... 39 2.4. Ochrana přírody a krajiny...41 2.4.1. Ochrana přírody... 41 2.4.2. Koeficient ekologické stability (KES)... 43 2.4.3. Územní systém ekologické stability (ÚSES)... 44 2.4.4 Migrační koridory pro velké savce... 45 2.4.5 Krajinné památkové zóny... 47 2.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa...49 2.5.1. Charakteristiky zemědělství v JČK... 49 2.5.2. Ochrana zemědělského půdního fondu... 51 2.5.3. Eroze půdy... 51 2.5.4. Předpokládané střety v území... 52 2.5.5. Přírodní lesní oblasti... 52 2.5.6. Analýza vlastnických vztahů pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL)... 53 2.5.7. Kategorizace lesů... 54 2.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura...57 2.6.1. Silniční doprava... 57 2.6.2. Železniční doprava... 62 2.6.3. Vodní doprava... 64 Kapitola: Obsah 5
Kapitola: Obsah 2.6.4. Letecká doprava... 66 2.6.5. Technická infrastruktura... 68 2.6.6. Zásobování vodou a stav vodovodních sítí... 68 2.6.7. Kanalizace a čištění odpadních vod... 70 2.6.8. Zásobování teplem... 72 2.6.9. Zásobování plynem... 72 2.6.10. Zásobování elektřinou... 73 2.6.11. Informační a telekomunikační technologie... 75 2.7. Sociodemografické podmínky...76 2.7.1. Základní údaje... 76 2.7.2. Sídelní hierarchie v České republice... 77 2.7.3. Sídelní struktura v Jihočeském kraji... 80 2.7.4. Vývoj počtu obyvatel v Jihočeském kraji... 81 2.7.5. Hustota obyvatelstva... 83 2.7.6. Změny počtu obyvatel... 85 2.7.7. Věková struktura obyvatel... 88 2.7.8. Vzdělanostní struktura obyvatel... 91 2.7.9. Další vlivy populačního vývoje... 92 2.8. Bydlení...94 2.8.1. Výstavba bytů... 94 2.8.2. Obvyklé nájemné... 98 2.8.3. Struktura stáří bytového fondu... 100 2.8.4. Právní důvod užívání domu... 102 2.8.5. Obydlenost bytů... 103 2.9. Rekreace... 107 2.9.1. Hospodářský význam cestovního ruchu... 107 2.9.2. Primární potenciál cestovního ruchu... 109 2.9.3. Kongresová turistika... 111 2.9.4. Sportovní a rekreační infrastruktura... 112 2.9.5. Lázeňství / wellness... 113 2.9.6. Služby cestovního ruchu, podpora prodeje... 116 2.9.7. Cestovní ruch ve vazbě na národní kulturní památky ve správě státu... 116 2.10. Hospodářské podmínky... 118 2.10.1. hrubý domácí produkt (HDP)... 118 2.10.2. Vzdělanostní struktura... 124 2.10.3. Zaměstnanost... 126 2.10.4. Nezaměstnanost... 128 2.10.5. Podnikatelská aktivita... 130 2.10.6. Daňová výtěžnost... 133 2.10.7. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání... 134 2.10.8. Pracovištní centra... 136 2.10.9. Územní připravenost... 137 3. ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ... 139 3.1. Záměry z platné ÚPD... 139 3.2. Vyhodnocení záměrů na provedení změn v území... 139 3.2.1. Vyhodnocení záměrů z podnětů obcí, dotčených orgánů či jiných... 139 3.2.2. 3.2.3. Vyhodnocení záměrů ze zpracovaných studií či jiných oborových dokumentů... 146 Vyhodnocení záměrů z ÚAP obcí... 151 4. INFORMACE O VSTUPNÍCH ÚDAJÍCH... 154 4.1. Přehled zpracovaných metodických pomůcek... 154 4.1.1. Metodika hodnocení sídelní struktury dle MMR... 154 4.1.2. Metodika hodnocení sídelní struktury v JČK pro indikátor O5... 154 4.1.3. Metodika hodnocení oblastí cestovního ruchu... 156 4.2. Údaje dle části B přílohy č. 1 vyhlášky... 159 4.3. Údaje dle části A přílohy č. 1 vyhlášky... 195 6
5. STANOVENÍ INDIKÁTORŮ PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ... 196 5.1. Způsob hodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek... 196 5.2. Popis indikátorů pro vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek... 198 5.2.1. Horninové prostředí a geologie... 198 5.2.2. Vodní režim... 199 5.2.3. Hygiena životního prostředí... 201 5.2.4. Ochrana přírody a krajiny... 203 5.2.5. ZPF a PUPFL... 205 5.2.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura... 207 5.2.7. Sociodemografické podmínky... 210 5.2.8. Bydlení... 213 5.2.9. Rekreace... 214 5.2.10. Hospodářské podmínky... 216 6. PRACOVNÍ SKUPINA PRO ZPRACOVÁNÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ... 220 6.1.1. Jihočeský kraj, Krajský úřad Jihočeský kraj... 220 6.1.2. Zpracovatelský tým... 220 6.1.3. Oponentní tým... 220 7. KARTOGRAMY... 221 7.1. Jmenný výčet kartogramů... 221 7.2. Přílohy... 223 SEZNAM TABULEK... 224 SEZNAM OBRÁZKŮ... 226 SEZNAM GRAFŮ... 226 SEZNAM ZKRATEK... 228 POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE... 231 Kapitola: Obsah 7
1. ÚVOD Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Citace 18 odst. (1) stavebního zákona Jak výše uvedený citát ze stavebního zákona uvádí, územně analytické podklady, ať již na úrovni kraje či obcí s rozšířenou působností, jsou základním nástrojem územního plánování. Mají za úkol soustavně zjišťovat a vyhodnocovat stav a vývoj území pro zajištění udržitelného rozvoje území. První územně analytické podklady včetně rozboru udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje byly pořízeny za finanční podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj a ze státního rozpočtu v rámci Integrovaného operačního programu a projednány byly v Zastupitelstvu Jihočeského kraje dne 19. května 2009 usnesením č. 240/2009/ZK, 1. úplná aktualizace ÚAP byla zpracována vlastními silami a byla projednána dne 28. června 2011 usnesením č. 239/2011/ZK-24. 2. aktualizace bude v maximální možné míře navazovat na zpracování předcházejících rozborů udržitelného rozvoje území, navíc se bude snažit zachytit trendy ve vývoji území Jihočeského kraje. 1.1. LEGISLATIVNÍ RÁMEC Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen stavební zákon ). Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále jen vyhláška ) ve znění změny č. 458/2012 Sb. 1.2. SPOLUPRÁCE PŘI POŘIZOVÁNÍ ÚAP OBCÍ A KRAJE Politika územního rozvoje ČR 2008 v bodě (175) uložila krajům spolupracovat s úřady územního plánování a využívat a zohledňovat zjištění, vyplývající z ÚAP obcí, zejména, aby zjištěné problémy byly promítnuty do zadání územně plánovací dokumentace. Jihočeský kraj mimo jiné naplnil tento bod uzavřením dohody o zřízení pracovní skupiny pořizovatelů ÚAP v Jihočeském kraji (stvrzeno podpisem ředitele krajského úřadu a tajemníků ORP). 1.3. SLEDOVANÉ JEVY Kapitola: Legislativní rámec 1.3.1. DEFINICE ÚDAJE O ÚZEMÍ Termín údaj o území je zakotven v 27 odst. (2) stavebního zákona. Jedná se o informace nebo data o stavu území, o právech, povinnostech a omezeních, která se váží k určité části území (např. ploše, pozemku, přírodnímu útvaru nebo stavbě), a která vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě právních předpisů a dále informace nebo data o záměrech na provedení změn v území. Údaj o území dle 4 odst. 3 vyhlášky obsahuje textovou a grafickou část a jeho nedílnou součástí je i informace o jeho vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí účinnosti tzv. pasport údaje o území dle přílohy č. 2 vyhlášky. 1.3.2. SLEDOVANÉ JEVY DLE ČÁSTI A PŘÍLOHY Č. 1 VYHLÁŠKY Krajský úřad využívá pro zpracování ÚAP kraje ve vazbě na 29 odst. (4) územně analytické podklady obcí s rozšířenou působností (dále jen ÚAP obcí ). Sledované jevy jsou předávány krajskému úřadu prostřednictvím aplikace ÚAP KIT, která umožňuje přístup k datům prostřednictvím webového rozhraní. V současnosti probíhá výběrové řízení na Nástroje pro tvorbu a údržbu územně analytických podkladů (dále jen portál ÚAP ), který by měl tvořit ucelenou databázi ÚAP obcí a kraje na území Jihočeského kraje. Portál bude zajišťovat zveřejnění všech ÚAP vč. aktualizací, výdeje dat pro územně plánovací činnost, výměnu dat mezi úřadem územního plánování (dále jen ÚÚP ) a krajem, zpřístupnění ÚPD apod. 8
1.3.3. SLEDOVANÉ JEVY DLE ČÁSTI B PŘÍLOHY Č. 1 VYHLÁŠKY Sledované jevy podle přílohy B vyhlášky jsou pořizovány přímo krajským úřadem. Jedná se převážně o statistické údaje doplněné o údaje o klimatu, lesních oblastech a imisích a dalších důležitých ukazatelích. TABULKA 1 - SLEDOVANÉ JEVY DLE ČÁSTI B PŘÍLOHY Č. 1 VYHLÁŠKY Řádek číslo Sledovaný jev 1. vývoj počtu obyvatel 2. podíl obyvatel ve věku 0 14 let na celkovém počtu obyvatel 3. podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel 4. podíl osob se základním vzděláním 5. podíl osob s vysokoškolským vzděláním 6. sídelní struktura 7. ekonomická aktivita podle odvětví 8. míra nezaměstnanosti 9. vyjíždějící do zaměstnání a škol 10. dojíždějící do zaměstnání a škol do obce 11. výstavba domů a bytů 12. podíl neobydlených bytů na celkovém fondu 13. struktura bytového fondu 14. místně obvyklé nájemné 15. rekreační oblasti s celoročním a sezónním využitím 16. počet staveb pro rodinou rekreaci 17. kapacita a kategorie ubytovacích zařízení 18. lázeňská místa a areály 19. podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu 20. podíl obyvatel zásobovaných plynem 21. podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci 22. podíl zemědělské půdy z celkové výměry katastru 23. podíl orné půdy ze zemědělské půdy 24. podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy 25. podíl specielních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy 26. podíly tříd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních územích 27. podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry katastru 28. podíl vodních ploch na celkové výměře katastru 29. podíl lesů na celkové výměře katastru 30. koeficient ekologické stability KES 31. stupeň přirozenosti lesních porostů 32. hranice přírodních lesních oblastí 33. hranice bioregionů a biochor 34. hranice klimatických regionů 35. počet obcí a obyvatel v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší 36. hodnoty imisního znečištění životního prostředí a jejich vývoj další dostupné informace, týkající se například demografie, ekonomických aktivit, bydlení, 37. rekreace, uspokojování sociálních potřeb a životního prostředí 1.3.4. DATOVÝ MODEL Jednotná struktura tvorby a údržby dat územně analytických podkladů byla zvolena z důvodu zajištění kompatibility dat ve vazbě na 29 odst. (4) SZ (územně analytické podklady kraje pořizuje krajský úřad s využitím územně analytických podkladů obcí). Dalším neméně závažným důvodem bylo zjednodušení procesu pořizování ÚAP a umožnění vzájemné výměny dat mezi úřady územního plánování a krajským úřadem. Pořízení dat zpracováním územně analytických podkladů volně navazuje na Úvodní studii GIS Jihočeského kraje. Geografický informační systém je budován v souladu s koncepcí Informatizace krajských úřadů, a to na platformě ESRI jako plně integrovaná součást informačního systému kraje. Kapitola: Sledované jevy 9
Jihočeský kraj si pro potřeby pořízení územně analytických podkladů zvolil datový model DGM ÚAP od společnosti Hydrosoft Veleslavín s.r.o., na němž spolupracovala i Laboratoř GIS Fakulty architektury, ČVUT. Pořizovatelé územně analytických podkladů v Jihočeském kraji se zavázali k využívání zvoleného datového modelu (struktury dat a obsahové náplně) podpisem dohody o zřízení pracovní skupiny. Aktuální verze datového modelu - DGM ÚAP verze 4.11. 1.4. SCHÉMA POŘIZOVÁNÍ ÚAP KRAJE POŘÍZENÍ ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ KRAJE Data DMG 4.0 Zpracované podklady PODKLADY PRO RURÚ Sledované jevy dle části A vyhlášky + Sledované jevy dle části B vyhlášky + Vlastní průzkum území Samostatně pořízeno kraj em Převzato z ÚAP obcí Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Výkres hodnot Veřejná dopravní a technická infrastruktura Rekreace Sociodemografické podmínky Výkres limitů využití Hospodářské podmínky Výkresů záměrů Ochrana přírody a krajiny ZPF a PUPFL Bydlení Soustavná činnost 28 odst. (1) stavebního zákona SWOT analýzy pro všech 10 témat Kapitola: Schéma pořizování ÚAP kraje ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Vyhodnocení vyváženosti v pilířích udržitelného rozvoje území Pilíř pro příznivé životní prostředí Pilíř pro hospodářský rozvoj Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních jednotek řešitelné nástroji územního plánování neřešitelné nástroji územního plánování Určení problémů k řešení v ÚPD Pilíř pro soudržnost společenství obyvatel území Výkres problémů k řešení v ÚPD Úplná aktualizace 1x za 2 roky V případě podstatné změny podmínek v území může být úplná aktualizace provedena před uplynutím zákonné lhůty. 10
1.5. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA JIHOČESKÉHO KRAJE 1 Jihočeský kraj je geograficky poměrně uzavřeným celkem, jehož jádro tvoří jihočeská kotlina s Českobudějovickou a Třeboňskou pánví. Na jihozápadě ji obklopuje Šumava, dále pak výběžky Brd, Středočeská žulová vrchovina, Českomoravská vrchovina a Novohradské hory. Nejvyšším místem je šumavský vrchol Plechý s výškou 1 378 m n. m., nejnižším místem je hladina Orlické přehrady s výškou 330 m n. m. Převážná část území se nachází v nadmořské výšce 400-600 m n. m. Podstatnou část hranice kraje tvoří státní hranice s Rakouskem a Německem (v celkové délce 323 km), dále sousedí s kraji Plzeňským, Středočeským, krajem Vysočina a Jihomoravským krajem. Příhraniční charakter kraje poskytuje možnosti efektivní přeshraniční spolupráce ve výrobní oblasti i v oblasti služeb spolu s rozvojem cestovního ruchu. OBRÁZEK 1 - PŘEHLEDNÁ MAPA KRAJŮ ČR Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích je vymezený územím okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor. Rozlohou 10 057 km 2 představuje Jihočeský kraj 12,8 % rozlohy ČR a je tak po Středočeském kraji druhým největším krajem. Počtem 623 obcí se Jihočeský kraj řadí na čtvrté místo mezi kraji v rámci ČR. Kraj má celkem 636,5 tisíce obyvatel, přičemž hustota osídlení je 63,3 obyvatel na 1 km 2, což je nejnižší hodnota v ČR. Nejvyšší hustotu obyvatelstva má okres České Budějovice se 114 obyvateli na 1 km 2, kde žije 29,4 % obyvatel kraje. Naopak nejmenší hustotu obyvatelstva má okres Prachatice s 37 obyvateli na 1 km 2. Velká hustota obyvatelstva v ORP České Budějovice je dána především soustředěním do samotného krajského města České Budějovice, v němž bydlí 93,5 tisíce osob. V okresních městech Jihočeského kraje žije 35,8 % všech obyvatel kraje. Naproti tomu nejmenší obce do 200 obyvatel představují 37,0 % z celkového počtu obcí, ale žije v nich pouze 4,0 % celkového počtu obyvatel kraje. V Jihočeském kraji je 54 měst s podílem 64,2 % městského obyvatelstva k 31. 12. 2011 (ČR 69,7). Nejmenší obcí v kraji je obec Kuřimany v okrese Strakonice s 26 trvale žijícími obyvateli (čtvrtá nejmenší obec v ČR) a Vlkov v okrese České Budějovice s 27 trvale žijícími obyvateli (pátá nejmenší obec v ČR). Z hlediska věkového průměru je Jihočeský kraj s hodnotou 41,2 těsně nad republikovým průměrem (41,1). Od demografické struktury kraje se výrazněji odlišuje pohraniční okres Český Krumlov s pestřejším národnostním složením. Je zde mladší věková struktura, téměř nejvyšší porodnost a nejnižší úmrtnost. Trvalý růst početních stavů obyvatel zaznamenávaly v posledních šesti letech okresy České Budějovice, Písek a Tábor a s výjimkou roku 2011 i okres Český Krumlov. V ostatních okresech počty obyvatel spíš stagnovaly. 1 Čerpáno z elektronické publikace Statistická ročenka Jihočeského kraje 2012, dostupné z internetu: <http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/d0003fea6e/$file/31101112j1.pdf> Kapitola: Základní charakteristika Jihočeského kraje 11
Z hlediska počtu živě narozených dětí je Jihočeský kraj s hodnotou 10,0 dětí na 1 000 obyvatel těsně pod celorepublikovým průměrem (10,3 dětí na 1 000 obyvatel). V počtu zemřelých osob je Jihočeský kraj s hodnotou 10,0 zemřelých na 1 000 obyvatel rovněž těsně pod celorepublikovým průměrem (10,2 zemřelých na 1 000 obyvatel). Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů k 26. březnu 2011 dosáhl podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z celkového počtu osob patnáctiletých a starších 10,5 % (v roce 2001 to bylo 7,8 %) a podíl osob s úplným středním vzděláním (včetně vyššího) 31,5 % (v roce 2001 to bylo 28,4 %). Vyšší podíl osob s vysokoškolským vzděláním mají v České republice v Hl. městě Praze, Jihomoravském, Olomouckém, Zlínském, Moravskoslezském a Středočeském kraji. Vyšší podíly osob s úplným středním vzděláním pak byly zaznamenány jen v Hl. městě Praze, Středočeském a Královéhradeckém kraji. Kapitola: Základní charakteristika Jihočeského kraje 12 Na tvorbě hrubého domácího produktu České republiky se Jihočeský kraj podílí 5,1 % 2. V přepočtu na 1 obyvatele dosahuje 84,4 % republikového průměru, což představuje v mezikrajském srovnání 8. místo (pokles z 5. místa na 8. místo). Tvorba hrubého fixního kapitálu představovala v roce 2010 na území kraje hodnotu 50,1 mld. Kč (5,4 % z ČR). Míra registrované nezaměstnanosti dosahovala v Jihočeském kraji hodnoty 7,53 % (k 31. 12. 2011), což je hodnota pohybující se pod celorepublikovým průměrem (8,62 %), v mezikrajském srovnání zaujímá Jihočeský kraj 5. nejnižší příčku po Hlavním městě Praze (3,95 %), Plzeňském kraji (7,01 %), Středočeském kraji (7,07 %) a Královéhradeckém kraji (7,49 %). K 31. 12. 2011 bylo evidováno 26 450 uchazečů o zaměstnání, což představuje 5,2 % celkového počtu v ČR. Na 1 volné místo v Jihočeském kraji připadá téměř 13 uchazečů o zaměstnání, v celé ČR připadá na 1 volné místo 14 uchazečů. Území kraje náleží do povodí horní a střední Vltavy s přítoky Malší, Lužnicí, Otavou a mnohými dalšími. V minulosti zde bylo vybudováno přes 7 000 rybníků, jejichž celková výměra dnes představuje více než 30 tis. hektarů. Největšími nejen v kraji, ale i v České republice jsou rybníky Rožmberk s rozlohou 490 ha, Bezdrev se 450 ha a Horusický rybník se 415 ha. Kromě toho byla na území kraje vybudována velká vodní díla: Lipno (se 4 870 ha je největší vodní plochou v České republice), Orlík s rozsáhlými rekreačními oblastmi a Římov, který zásobuje pitnou vodou značnou část kraje. V souvislosti s výstavbou jaderné elektrárny Temelín byla vybudována vodní nádrž Hněvkovice. V zemědělství převažuje v rostlinné výrobě pěstování obilovin, olejnin a pícnin, významná je též produkce brambor. Zemědělská půda zaujímá plochu 491,2 tisíc ha, což představuje 48,8 % rozlohy Jihočeského kraje. Ze zemědělské půdy zaujímá orná půda 63,9 % (313,7 tisíc ha) a trvalé travní porosty 33,1 % (162,8 tisíc ha). V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat, celkově se zde vytváří zhruba 10-11 % zemědělské produkce celé republiky. Dlouholetou tradici má v kraji rybníkářství. Celková plocha rybníků, v nichž se chovají ryby, se pohybuje kolem 25 tisíc ha. Vytváří se v nich polovina produkce ryb České republiky, významný je také podíl v chovu vodní drůbeže (kachen a hus). Průmyslová výroba je koncentrována především v českobudějovické aglomeraci, výraznější podíl průmyslu je rovněž v okresech Tábor a Strakonice. V České republice však kraj nepatří mezi rozhodující průmyslové oblasti, podíl na tržbách průmyslových podniků ČR v roce 2011 činil 3,9 %. Stavební podniky v kraji zajišťují především práce na inženýrských stavbách (na produkci v ČR se podílely 6,1 %). Z odvětvového hlediska převažuje zpracovatelský průmysl, v jeho rámci pak výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů a výroba potravinářských výrobků. Jihočeský kraj není příliš bohatý na nerostné suroviny, zejména zde nejsou téměř žádné zdroje energetických surovin. Převažuje zde těžba písků a štěrkopísků, stavebního kamene, cihlářské hlíny a sklářských písků a z ostatních surovin lze jmenovat rašelinu, vápenec, křemelinu, keramické jíly a grafitu. Významným přírodním bohatstvím Jihočeského kraje jsou lesy, které zaujímají více než třetinu jeho plochy. Celková lesnatost kraje je 36,3 % (365 tisíc ha), což je mírně nadprůměrná lesnatost v porovnání s celou republikou. V Jihočeském kraji převažují jehličnaté lesy (86 %), jejich podíl převyšuje podíl za celou republiku. Nejvýraznější podíl připadá na lesy hospodářské, které tvoří téměř 80 % ploch. Lesy ochranné (převážně typu mimořádně nepříznivá stanoviště) jsou podílem necelá 2 % z hlediska ploch téměř zanedbatelné. Významnější podíl (téměř 20 %) tvoří lesy zvláštního určení. Mimo jiné jde o lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací (tvoří 7 % ploch z celkové porostní půdy) a lesy významné pro uchování biodiverzity (téměř 4 %). 2 Ke dni zpracování byly k dispozici údaje o HDP za rok 2011
I když lze životní prostředí kraje v rámci České republiky charakterizovat jako méně poškozené a zatížení emisemi se postupně snižuje, je zde řada zdrojů znečištění, hlavně v zemědělství a průmyslu. Na lesní porosty v posledních letech nepříznivě působí zejména různé extrémní situace (např. intenzivní sucho) a hmyzí škůdci. Přesto se zdravotní stav lesů spíše zlepšuje. Jihočeský kraj je pro svou přírodní atraktivitu (lesy, množství vodních ploch) a kulturně historické bohatství (velký počet kulturních památek; téměř 6 tis. objektů) využíván k návštěvám a rekreaci občanů z celé ČR a v hojné míře i zahraničními turisty. V letním období láká turisty zejména oblast Lipna, Orlíku, jihočeských rybníků a Šumava. V zimním období pak lákají turisty lyžařské areály Zadov - Churáňov a Lipno - Kramolín. V roce 2011 bylo v Jihočeském kraji v 982 statisticky sledovaných hromadných ubytovacích zařízení s 51 725 lůžky. V roce 2011 se v hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo 915 542 hostů, z toho 283 521 ze zahraničí (nerezidenti) především z Německa (55 085), Rakouska (21 103), Nizozemska (17 503), Japonska (14 093), Slovenska (12 960), ale i z Číny (12 560). Řada zahraničních turistů přijíždí na jednodenní návštěvy, které není zatím možno statisticky sledovat. Navštěvují především centra blízká hranici. Průměrná doba pobytu turistů v Jihočeském kraji se pohybuje okolo 3,9 dne, u nerezidentů 3,1 dne. Územím Jihočeského kraje procházejí důležité mezinárodní silnice E55 (Berlín - Drážďany - Praha Terst), E49 (Magdeburg - Karlovy Vary - Plzeň - České Budějovice Wien), E551 (České Budějovice - Třeboň Humpolec), IV. tranzitní železniční koridor. Dále prochází Jihočeským krajem mezinárodní cyklistická trasa EuroVelo 7 a řada dálkových cyklotras. Území Jihočeského kraje protíná severojižní dopravní osa mezinárodního významu, která by měla mimo jiné zahrnovat navrhovanou dálnici D3, rychlostní komunikaci R3 a splavnění Vltavy do Českých Budějovic. Největší potenciál v Jihočeském kraji má letiště České Budějovice, které má licenci k provozování veřejného vnitrostátního letiště a neveřejného mezinárodního letiště s vnější hranicí. Dále se na území Jihočeského kraje nachází letiště Hosín u Českých Budějovic, které má licenci k provozování veřejného vnitrostátního letiště a neveřejného mezinárodního letiště s vnitřní hranicí. Na území kraje je evidováno ještě pět veřejných vnitrostátních letišť (Jindřichův Hradec, Soběslav, Strakonice, Strunkovice, Tábor) 3 a tři heliporty letecké záchranné služby. 1.6. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA SPRÁVNÍCH ÚZEMÍ OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ (K 31. 12. 2011) V Jihočeském kraji bylo k 1. 1. 2003 zřízeno 17 obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP ), a to rozdělením 7 okresů - České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor. V celé ČR je 205 ORP, přičemž Jihočeský kraj je v počtu ORP na 4. místě. Území je dále členěno na 37 obcí s pověřeným úřadem. OBRÁZEK 2 - PŘEHLED ORP V JIHOČESKÉM KRAJI 3 Evidence letišť, aktualizovaná ke dni 20. 6. 2012, dostupné z internetu: < http://www.caa.cz/file/5539> Kapitola: Základní charakteristika správních území obcí s rozšířenou působností (k 31. 12. 2011) 13
BLATNÁ Obec s rozšířenou působností Blatná (kód 3101) se nachází na severozápadním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou 27 855 ha se řadí spíše mezi menší ORP. Správní území ORP zahrnuje 26 obcí, z nichž 2 mají statut města (Blatná, Sedlice), s počtem 55 katastrálních území. Na území této ORP žije 13 860 obyvatel, což činí 2,2 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 40,5 roku u mužů a 43,6 roku u žen, index stáří 4 je 129,8. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 49,8 osob na 1 km 2. Celkový přírůstek (resp. úbytek) v roce 2011 činil -5 osob. Na území ORP je 13 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 10 obcí s počtem obyvatel mezi 200 999 a 3 velké obce s více jak 1000 obyvateli. Kapitola: Základní charakteristika správních území obcí s rozšířenou působností (k 31. 12. 2011) ČESKÉ BUDĚJOVICE Obec s rozšířenou působností České Budějovice (kód 3102) se nachází v jádru Jihočeského kraje a svou rozlohou 92 384 ha je čtvrtou největší ORP v kraji. Správní území ORP zahrnuje 79 obcí, z nichž 5 má statut města (České Budějovice, Hluboká nad Vltavou, Lišov, Rudolfov a Zliv) a 2 obce mají statut městyse (Ledenice, Ševětín), s celkovým počtem 145 katastrálních území. Na území této ORP žije 154 786 obyvatel, což činí 24,3 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 39,8 roku u mužů a 42,3 roku u žen, index stáří je 109,1. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 167,5 obyvatel na 1 km 2. Celkový přírůstek v roce 2011 činil 856 osob. Na území ORP je 13 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 46 obcí s počtem obyvatel mezi 200 999 a 20 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli. ČESKÝ KRUMLOV Obec s rozšířenou působností Český Krumlov (kód 3103) se nachází na jižním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou 112 997 ha je největším ORP v kraji. Správní území ORP zahrnuje 31 obcí, z nichž 4 mají statut města (Český Krumlov, Horní Planá, Rožmberk nad Vltavou a Vyšší Brod), 3 obce mají statut městyse (Frymburk, Křemže a Přídolí) a 1 vojenský újezd Boletice, s celkovým počtem 113 katastrálních území. Na území této ORP žije 41 664 obyvatel, což činí 6,5 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 39,0 roku u mužů a 40,7 roku u žen, index stáří je 87,3. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 36,9 obyvatel na 1 km 2. Celkový přírůstek (resp. úbytek) v roce 2011 činil -111 osob. Na území ORP jsou 3 malé obce s počtem do 199 obyvatel, dále 16 obcí s počtem obyvatel mezi 200 999 a 12 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli. DAČICE Obec s rozšířenou působností Dačice (kód 3104) se nachází ve východním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou 47 193 ha se řadí mezi středně veliké ORP. Správní území ORP zahrnuje 23 obcí, z nichž 2 mají statut města (Dačice, Slavonice), s celkovým počtem 85 katastrálních území. Na území této ORP žije 19 704 obyvatel, což činí 3,1 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 39,7 roku u mužů a 42,5 roku u žen, index stáří je 108,1. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 41,8 obyvatel na 1 km 2. Celkový přírůstek (resp. úbytek) v roce 2011 činil -80 osob. Na území ORP je 8 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 12 obcí s počtem obyvatel mezi 200 999 a 3 velké obce s více jak 1000 obyvateli. 4 Index stáří = počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí ve věku 0-14 let. 14
JINDŘICHŮV HRADEC Obec s rozšířenou působností Jindřichův Hradec (kód 3105) se nachází ve východní části Jihočeského kraje a svou rozlohou 93 348 ha je třetí největší ORP v kraji. Správní území ORP zahrnuje 58 obcí, z nichž 7 má statut města (Deštná, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Stráž nad Nežárkou a Strmilov), s celkovým počtem 143 katastrálních území. Na území této ORP žije 47 634 obyvatel, což činí 7,5 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 39,8 roku u mužů a 42,5 roku u žen, index stáří je 106,9. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 51,0 obyvatel na 1 km 2. Celkový přírůstek (resp. úbytek) v roce 2011 činil -62 osob. Na území ORP je 27 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 24 obcí s počtem obyvatel mezi 200 999 a 7 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli. KAPLICE Obec s rozšířenou působností Kaplice (kód 3106) se nachází na jižním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou 48 467 ha se řadí mezi středně veliké ORP. Správní území ORP zahrnuje 15 obcí, z nichž 2 mají statut města (Kaplice, Velešín), 1 obec má statut městyse (Besednice), s celkovým počtem 63 katastrálních území. Na území této ORP žije 19 669 obyvatel, což činí 3,1 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 38,1 roku u mužů a 40,0 roku u žen, index stáří je 78,0. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 40,6 obyvatel na 1 km 2. Celkový přírůstek (resp. úbytek) v roce 2011 činil -123 osob. Na území ORP je 1 malá obec s počtem do 199 obyvatel, dále 9 obcí s počtem obyvatel mezi 200 999 a 5 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli. MILEVSKO Obec s rozšířenou působností Milevsko (kód 3107) se nachází na severním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou 38 519 ha se řadí spíše mezi menší ORP. Správní území ORP zahrnuje 26 obcí, z nichž jen 1 má statut města (Milevsko), 1 obec má statut městyse (Sepekov), s celkovým počtem 77 katastrálních území. Na území této ORP žije 18 614 obyvatel, což činí 2,9 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 41,6 roku u mužů a 44,4 roku u žen, index stáří 148,4. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 48,3 obyvatel na 1 km 2. Celkový přírůstek (resp. úbytek) v roce 2011 činil -97 osob. Na území ORP je 11 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 10 obcí s počtem obyvatel mezi 200 999 a 5 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli PÍSEK Obec s rozšířenou působností Písek (kód 3108) se nachází na severním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou 74 167 ha se řadí spíše mezi větší ORP. Správní území ORP zahrnuje 49 obcí, z nichž 4 mají statut města (Mirotice, Mirovice, Písek, Protivín), s celkovým počtem 115 katastrálních území. Na území této ORP žije 51 846 obyvatel, což činí 8,2 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 40,4 roku u mužů a 43,2 roku u žen, index stáří je 118,8. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 69,9 obyvatel na 1 km 2. Celkový přírůstek v roce 2011 činil 169 osob. Na území ORP je 17 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 27 obcí s počtem obyvatel mezi 200 999 a 5 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli. Kapitola: Základní charakteristika správních území obcí s rozšířenou působností (k 31. 12. 2011) 15
PRACHATICE Obec s rozšířenou působností Prachatice (kód 3109) se nachází na severozápadním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou 83 970 ha se řadí mezi větší ORP. Správní území ORP zahrnuje 44 obcí, z nichž 5 má statut města (Husinec, Netolice, Prachatice, Vlachovo Březí, Volary), 3 obce mají statut městyse (Dub, Lhenice, Strunkovice nad Blanicí), s celkovým počtem 130 katastrálních území. Na území této ORP žije 33 485 obyvatel, což činí 5,3 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 39,0 roku u mužů a 41,2 roku u žen, index stáří je 92,2. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 39,9 obyvatel na 1 km 2. Celkový přírůstek (resp. úbytek) v roce 2011 činil -15 osob. Na území ORP je 19 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 18 obcí s počtem obyvatel mezi 200 999 a 7 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli. Kapitola: Základní charakteristika správních území obcí s rozšířenou působností (k 31. 12. 2011) SOBĚSLAV Obec s rozšířenou působností Soběslav (kód 3110) se nachází ve střední části Jihočeského kraje a svou rozlohou 32 385 ha se řadí k menším ORP. Správní území ORP zahrnuje 31 obcí, z nichž 2 mají statut města (Soběslav, Veselí nad Lužnicí), s celkovým počtem 55 katastrálních území. Na území této ORP žije 22 127 obyvatel, což činí 3,5 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 40,9 roku u mužů a 43,5 roku u žen, index stáří je 125,3. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 68,3 obyvatel na 1 km 2. Celkový přírůstek (resp. úbytek) v roce 2011 činil -1 osob. Na území ORP je 9 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 20 obcí s počtem obyvatel mezi 200 999 a 2 velké obce s více jak 1000 obyvateli. STRAKONICE Obec s rozšířenou působností Strakonice (kód 3111) se nachází na severozápadním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou 57 406 ha se řadí spíše k větším ORP. Správní území ORP zahrnuje 69 obcí, z nichž 2 mají statut města (Strakonice, Volyně), 4 obce mají statut městyse (Čestice, Katovice, Radomyšl, Štěkeň), s celkovým počtem 148 katastrálních území. Na území této ORP žije 45 199 obyvatel, což činí 7,1 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 40,1 roku u mužů a 42,8 roku u žen, index stáří je 116,3. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 78,7 obyvatel na 1 km 2. Celkový přírůstek (resp. úbytek) v roce 2011 činil -67 osob. Na území ORP je 34 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 31 obcí s počtem obyvatel mezi 200 999 a 4 velké obce s více jak 1000 obyvateli. TÁBOR Obec s rozšířenou působností Tábor (kód 3112) se nachází na severovýchodním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou 100 204 ha je druhou největší ORP. Správní území ORP zahrnuje 79 obcí, z nichž 7 má statut města (Bechyně, Chýnov, Jistebnice, Mladá Vožice, Planá nad Lužnicí, Sezimovo Ústí, Tábor), 3 obce mají statut městyse (Borotín, Malšice), s celkovým počtem 198 katastrálních území. Na území této ORP žije 80 641 obyvatel, což činí 12,7 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 40,4 roku u mužů a 43,1 roku u žen, index stáří je 120,9. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 80,5 obyvatel na 1 km 2. Celkový přírůstek v roce 2011 činil 65 osob. Na území ORP je 44 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 25 obcí s počtem obyvatel mezi 200 999 a 10 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli. 16
TRHOVÉ SVINY Obec s rozšířenou působností Trhové Sviny (kód 3113) se nachází na jižním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou 45 234 ha se řadí mezi středně veliké ORP. Správní území ORP zahrnuje 16 obcí, z nichž 3 mají statut města (Borovany, Nové Hrady, Trhové Sviny), s celkovým počtem 68 katastrálních území. Na území této ORP žije 18 488 obyvatel, což činí 2,9 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 39,3 roku u mužů a 41,6 roku u žen, index stáří je 95,4. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 40,9 obyvatel na 1 km 2. Celkový přírůstek v roce 2011 činil 70 osob. Na území ORP je 1 malá obec s počtem do 199 obyvatel, dále 11 obcí s počtem obyvatel mezi 200 999 a 4 velké obce s více jak 1000 obyvateli. TŘEBOŇ Obec s rozšířenou působností Třeboň (kód 3114) se nachází na jihovýchodním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou 53 813 ha se řadí mezi středně veliké ORP. Správní území ORP zahrnuje 25 obcí, z nichž 4 mají statut města (České Velenice, Lomnice nad Lužnicí, Suchdol nad Lužnicí, Třeboň), 1 obec má statut městyse (Chlum u Třeboně), s celkovým počtem 43 katastrálních území. Na území této ORP žije 25 089 obyvatel, což činí 3,9 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 40,6 roku u mužů a 43,3 roku u žen, index stáří je 126,1. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 46,6 obyvatel na 1 km 2. Celkový přírůstek (resp. úbytek) v roce 2011 činil -80 osob. Na území ORP je 8 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 12 obcí s počtem obyvatel mezi 200 999 a 5 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli. TÝN NAD VLTAVOU Obec s rozšířenou působností Týn nad Vltavou (kód 3115) se nachází ve střední části Jihočeského kraje a svou rozlohou 26 240 ha je druhou nejmenší ORP. Správní území ORP zahrnuje 14 obcí, z nichž 1 má statut města (Týn nad Vltavou), 1 obec má statut městyse (Dolní Bukovsko), s celkovým počtem 47 katastrálních území. Na území této ORP žije 14 030 obyvatel, což činí 2,2 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 38,8 roku u mužů a 40,9 roku u žen, index stáří je 94,0. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 53,5 obyvatel na 1 km 2. Celkový přírůstek (resp. úbytek) v roce 2011 činil -37 osob. Na území ORP je 7 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 4 obce s počtem obyvatel mezi 200 999 a 3 velké obce s více jak 1000 obyvateli. VIMPERK Obec s rozšířenou působností Vimperk (kód 3116) se nachází na západním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou 53 534 ha se řadí mezi středně veliké ORP. Správní území ORP zahrnuje 21 obcí, z nichž 1 má statut města (Vimperk), 1 obec má statut městyse (Strážný), s celkovým počtem 94 katastrálních území. Na území této ORP žije 17 596 obyvatel, což činí 2,8 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 39,9 roku u mužů a 42,4 roku u žen, index stáří je 106,8. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 32,9 obyvatel na 1 km 2. Celkový přírůstek (resp. úbytek) v roce 2011 činil -73 osob. Na území ORP je 7 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 9 obcí s počtem obyvatel mezi 200 999 a 5 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli. VODŇANY Obec s rozšířenou působností Vodňany (kód 3117) se nachází ve střední části Jihočeského kraje a svou rozlohou 17 921 ha je nejmenší ORP. Správní území ORP zahrnuje 17 obcí, z nichž 2 mají statut města (Bavorov, Vodňany), s celkovým počtem 36 katastrálních území. Na území této ORP žije 11 706 obyvatel, což činí 1,8 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 39,1 roku u mužů a 42,1 roku u žen, index stáří je 103,8. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 65,3 obyvatel na 1 km 2. Celkový přírůstek (resp. úbytek) v roce 2011 činil -42 osob. Na území ORP je 8 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 7 obcí s počtem obyvatel mezi 200 999 a 2 velké obce s více jak 1000 obyvateli. Kapitola: Základní charakteristika správních území obcí s rozšířenou působností (k 31. 12. 2011) 17
2. KOMENTÁŘE K PODKLADŮM V ČLENĚNÍ NA 10 TÉMAT 2.1. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Nerostné suroviny a jejich ložiska představují přírodní bohatství kraje, jehož zásoby však nejsou nevyčerpatelné. Proto je důležité hospodárné využívání těchto ložisek zejména s ohledem na životní prostředí a na trvale udržitelný rozvoj. 5 2.1.1. POPIS GEOLOGICKÉ STAVBY Geologická stavba Jihočeského kraje je poměrně pestrá, vystupují zde horniny několika stratigrafických i regionálních jednotek. Podle posloupnosti vzniku lze jednotlivé jednotky rozdělit na předplatformní krystalické a platformní pokryv. Jednotky předplatformní jsou budovány především horninami moldanubika, v menší míře horninami středočeského plutonu. Moldanubikum má značný rozsah a zaujímá oblast Českého lesa, Šumavy, Českomoravské vrchoviny a přilehlé části Bavorska a Rakouska. Severovýchodní část kraje budují horniny variských granitoidních masivů, především středočeského plutonu. Středočeský pluton je petrograficky velice pestré těleso. Na styku s moldanubikem je reprezentován biotitickým až amfibol-biotitickým, středně zrnitým granodioritem až křemenným dioritem červenského typu. Ve střední části pak středně zrnitým biotitickým až amfibol-biotitickým granodioritem blatenského typu. Na severozápadě je středočeský pluton z největší části zastoupen amfibol-biotitickým granodioritem sázavského typu, méně pak porfyrickým granodioritem technického typu. Na severu vystupuje amfibol-biotitický, melanokratní, porfyrický granit rastenberského typu (též nazývaný Čertovo břemeno). Velmi významnou jednotkou je Blanická brázda, ta probíhá ve směru SSV-JJZ z okolí Chýnova k Českým Budějovicím. Blanická brázda představuje příkopovou propadlinu predisponovanou poklesovými dislokacemi v krystalinickém podloží, vyplněnou permokarbonskými sedimenty. Na tektonické linie systému Blanické brázdy je vázána řada ložisek polymetalických rud. Mezi nejvýznamnější patří historicky významné revíry jako např. Stará Vožice, Ratibořické Hory a Rudolfov. Význačnou geologickou jednotkou jsou jihočeské pánve (Budějovická pánev a Třeboňská pánev). Jsou to tektonicky predisponované příkopy vyplněné jezerními a říčními sedimenty. Nejstarším členem sedimentární výplně pánví je klikovské souvrství senonského stáří. Zaujímá nejméně tři čtvrtiny plochy obou pánví a dosahuje nejvyšších mocností (350-400m). Z klikovského souvrství jsou hospodářsky významné keramické, žáruvzdorné a pórovinové jíly, buď těžené (Zliv - Blana), nebo vyhodnocené ložiskovými průzkumy. Z terciérních sedimentů byly do nedávna považovány za nejvýznamnější lignitové sloje, které však již nejsou těženy a z ekologického i ekonomického hlediska se jeví jejich těžba jako problematická. V současné době je atraktivnější těžba křemelin v Borovanech a těžba pliocenních jílů v Borovanech. Nejmladší stratigrafická jednotka sedimentární výplně pánví kvartér - je zastoupen sedimenty fluviálními (terasy a nivní uloženiny řek a potoků) a sedimenty svahovými a eolickými (svahové a sprašové hlíny nachází se především na svahových rašeliništích, slatinách, na terasách štěrků a písků a hojně v okolí menších vodotečí a rybníků. Fluviální sedimenty, především pleistocenní písky a štěrky (mnohdy s živci) byly a jsou intenzivně využívány. Svahové a sprašové hlíny jsou využívány v cihlářské výrobě a mnohdy jsou hodnoceny jako velmi kvalitní cihlářská surovina (Dolní Bukovsko). zdroj: Regionální surovinová politika Jihočeského kraje, 2003 Kapitola: Horninové prostředí a geologie 5 Hlavním koncepčním dokumentem, který se problematikou těžby nerostných surovin v kraji zabývá a usměrňuje ji, je Regionální surovinová politika (2003), jejímž prováděcím nástrojem bude územní plánování (nerostné suroviny) a plány odpadového hospodářství kraje. Do roku 2010 nebyla zpracována žádná aktualizace tohoto dokumentu. 18
OBRÁZEK 3 - GEOLOGICKÁ STAVBA JIHOČESKÉHO KRAJE 2.1.2. TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN V REGIONU Jihočeský kraj není územím bohatým na suroviny, zejména zde nejsou téměř žádné zdroje energetických surovin. Největší surovinové bohatství tvoří ložiska písků a štěrkopísků, cihlářské hlíny, stavebního kameniva, diatomitu či keramických jílů. Asi nejvýznamnější nerudní surovinou jsou pak živcové suroviny, které mají celorepublikový význam. Z netěžených ložisek jsou významné potenciální zdroje abraziv (granát). Těžba vltavínů, krystalinického grafitu a dekoračního kamene má především lokální význam. V současné době se na území Jihočeského kraje nachází 182 bilancovaných výhradních ložisek nerostných surovin o celkové rozloze cca 5800 ha. V počtu výhradních ložisek je nejvíce zastoupen stavební kámen, štěrkopísek a dekorační kámen. Dále se na území Jihočeského kraje nachází ložiska cihlářské suroviny, jílů, žáruvzdorných a pórovinových jílů, grafitů, živcových surovin, křemenných surovin, sklářských a slévárenských písků, abraziv a lignitu, vltavínů, zlatonosné rudy, diatomitu, bentonitu, kaolinu, minerálních barviv a dolomitu. K roku 2012 bylo využíváno celkem 50 výhradních ložisek. Největší podíl tvořila ložiska stavebního kamene (21 ložisek), následovaná ložisky dekoračního kamene (8 ložisek), štěrkopísky (5), grafitem (5), cihlářské suroviny (3) a jíly pro keramickou výrobu, polodrahokamy, Kapitola: Horninové prostředí a geologie 19
dolomitem, sklářskými a slévárenskými písky, křemennými a živcovými surovinami a diatomitem. Dále je evidováno 61 ložisek nevýhradních, z nichž 27 je dosud netěženo, na 25 těžba probíhala v minulosti a na 2 je občasná povrchová, a v současné době probíhá těžba na 23 ložiscích. Z celkového počtu jsou nejvíce zastoupena ložiska štěrkopísků, stavebního kamene, cihlářské suroviny, dekoračního kamene, menší podíl tvoří technické zeminy a sklářské písky s živcovými surovinami. Z využívaných nevýhradních ložisek se nejvíce jedná o těžbu štěrkopísků (9 ložisek), stavebního kamene (6 ložisek), dekoračního kamene (5) a technických zemin (3). Co se týče schválených prognózních ložisek nerostných surovin, je na území Jihočeského kraje vymezeno 21 ložisek pro vyhrazené nerosty (zejména grafit, jíly, dekorační kámen) a 10 ložisek pro nevyhrazené nerosty (zejména stavební kámen). Potřeba stavebních surovin, především však stavebního kamene si v budoucnu vyžádá otevření nových ložisek této důležité suroviny. Z tohoto hlediska se jako perspektivní jeví veškeré prognózní zdroje stavebního kamene kategorie R (nevyhrazené nerosty), kde jsou vymezeny dostatečné zásoby kvalitních surovin. Je pravděpodobné, že v budoucnu dojde v důsledku zvýšené poptávky také k využití některých prognózních zdrojů stavebního kamene kategorie Q (neschválené prognózy ostatní). OBRÁZEK 4 - LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2012 Kapitola: Horninové prostředí a geologie 20 TABULKA 2 - LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2012 (% PODÍL Z ROZLOHY ÚZEMÍ ORP) plocha nevýhradních ložisek (ha) podíl nevýhradních ložisek (%) plocha výhradních ložisek (ha) podíl výhradních ložisek (%) Jihočeský kraj 680,57 0,07 5800,82 0,58 Blatná 0 0 7,82 0,03 České Budějovice 123,65 0,13 956,23 1,04 Český Krumlov 1,71 0 188,91 0,17 Dačice 7,46 0,02 32,94 0,07 Jindřichův Hradec 70,30 0,08 456,14 0,49 Kaplice 0,93 0 5,73 0,01 Milevsko 0,97 0 15,78 0,04 Písek 68,31 0,09 166,10 0,22 Prachatice 14,22 0,02 65,35 0,08 Soběslav 78,85 0,24 383,34 1,18 Strakonice 13,16 0,02 73,01 0,13 Tábor 35,57 0,04 345,98 0,35 Trhové Sviny 114,03 0,25 184,67 0,41 Třeboň 73,33 0,14 2635,01 4,90 Týn nad Vltavou 0 0 147,15 0,56 Vimperk 18,34 0,03 0 0 Vodňany 59,74 0,33 136,66 0,76
2.1.3. STAV VYUŽITÍ ZÁSOB, ŽIVOTNOST ZÁSOB Životnost zásob cihlářských surovin není v Jihočeském kraji příliš vysoká. Na většině ložisek této suroviny se životnost pohybuje v rozmezí 10-35 let. Životnost bilančních zásob diatomitu na ložisku Borovany- Ledenice je vysoká (96-166 let). Na ložiskách grafitu se životnost bilančních zásob výrazně liší od životnosti zásob v Plánu otvírky, přípravy a dobývání (dále jen POPD ). Zatímco životnost bilančních zásob přesahuje 100 let, zásoby v POPD se pohybují pouze od 3 po 17 roků. Vysoká je i životnost zásob jílu. U ložisek dekoračního kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu se životnost liší v rámci jednotlivých ložisek a pohybuje se dle rychlosti těžby v řádu desítek let. Vltavíny se těží až v posledních letech, proto se životnosti zásob za různá období velmi liší. Ložisko Ločenice se těží od roku 1999 a jejich těžba se neustále zvyšuje, životnost bilančních zásob u tohoto ložiska je 40-176 let. Těžba na lokalitě Besednice byla ukončena a probíhá rekultivace. Část vytěžené plochy bude ponechána pro potřeby ochrany přírody. Životnost bilančních zásob u ložisek stavebního kamene se u 6 ložisek shoduje s životností zásob v POPD a pohybuje se od 26 let (Kaplice) po 155 roků u ložiska Deštná. U ostatních ložisek je většinou životnost bilančních zásob vyšší než životnost zásob v POPD. Pouze u ložiska Prachatice-Leptáč je životnost bilančních zásob (6-8 let) mnohem nižší než životnost zásob v POPD (44-54 let). Největší životnost bilančních zásob vykazuje ložisko Chvalšiny-Zrcadlová Huť. Podobná situace je u ložisek štěrkopísků, i když jejich životnost není tak vysoká. Nejmenší životnost zásob má ložisko Cep II, a to bilančních na 12-19 let. Naopak nejvyšší zásoby vykazuje ložisko Halámky, bilančních na 146-171 let. Jediné těžené ložisko živcové suroviny Halámky má životnost bilančních zásob 99-103 let. zdroj: Regionální surovinová politika Jihočeského kraje, 2003 2.1.4. DOBÝVACÍ PROSTORY V Jihočeském kraji je stanoveno celkem 76 dobývacích prostorů (dále též jen DP ) o celkové ploše 23,5 km 2, z nichž je v současné době 42 těžených. Celková rozloha dobývacích prostorů, v nichž probíhá těžba je 13,5 km 2. Podíl rozlohy všech DP na celkové rozloze kraje činí pouze 0,23 %. Většina DP je menší rozlohy než 1 km 2, pouze 7 DP tuto rozlohu překračuje, z toho 5 těžených. Největší rozlohu má DP Tušť I (2,4 km 2 ), kde však byla těžba zastavena a DP Krabonoš, který je průzkumu, otvírce. Spolu s těženými DP uvádí největší plochu následující tabulka. Plošně nejvíce DP se nachází v ORP Třeboň, nejmenší v ORP Vimperk (žádná), Vodňany a Soběslav. Početně je nejvíce zastoupena těžba stavebního kamene, granodioritu, štěrkopísku, žuly a cihlářské suroviny. TABULKA 3 - PŘEHLED NEJVĚTŠÍCH TĚŽENÝCH DOBÝVACÍCH PROSTOR V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2012 číslo DP název DP organizace provádějící těžbu těžený nerost rozloha (ha) 7/1055* Tušť I Českomoravský štěrk, a.s. štěrkopísky 240,06 6/0324* Krabonoš LB MINERALS, spol. s r. o. živce ostatní (ZO) 188,84 7/0639 Cep Českomoravský štěrk, a.s. štěrkopísky 160,82 6/0055 Ledenice LB MINERALS, spol. s r. o. žáruvzdorné a nežáruvzdorné jíly 149,66 ostatní, diatom 7/0978 Cep I Českomoravský štěrk, a.s. štěrkopísky 124,06 6/0265 Křenov FONSUS první těžební a.s. grafit 107,60 7/0913 Cep II Českomoravský štěrk, a.s. štěrkopísky 101,17 6/0281 Blana LB MINERALS, spol. s r. o. žáruvzdorné jíly 99,00 7/0937 Tušť Českomoravský štěrk, a.s. štěrkopísky 73,00 7/0590 Dolní Bukovsko HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. cihlářská surovina 70,24 7/0574 Chvalšiny Kámen a písek, spol. s r. o. stavební kámen 54,35 * Tušť I - těžba byla zastavena; * Krabonoš - dobývací prostor v průzkumu, otvírce Kapitola: Horninové prostředí a geologie 21