www.hradecko-info.cz HRADECKO
HRADECKO Rozloha: cca 970 km 2 Nejvyšší bod: Nejnižší bod: 340 m n.m. Chlum 204 m n.m. Údolí Cidliny u Končic Počet obcí: 118 Největší obec (město): Hradec Králové
Zámek Hrádek u Nechanic Kaple Zjevení Páně Židovský hřbitov Zámek Karlova Koruna Hrádek u Nechanic Smiřice Nový Bydžov Chlumec nad Cidlinou Hradec Králové Třebechovice pod Orebem Třebechovické muzeum betlémů Kolesové parníky na Labi Velké náměstí Veteran Airshow
Vítáme Vás... www.hradecko-info.cz
Objevte pfiírodní krásy Hradecka Jiráskovy sady v Hradci Králové
Soutok řek Labe a Orlice v Hradci Králové Krajina Hradecka spojuje ideální prostředí pro rodinnou dovolenou a relaxaci, aktivní odpočinek i cykloturistiku. Velké množství historických památek, kulturních akcí a výborná dopravní dostupnost Hradecka vytváří vynikající podmínky pro domácí i zahraniční návštěvníky. Za krásami přírody to na Hradecku není nikde daleko. Doslova za branami Hradce Králové se rozkládají rozsáhlé lesy táhnoucí se čtyřicet kilometrů jihovýchodním směrem, protkané turistickými a cyklistickými trasami. Při hlavních lesních cestách jsou malebná odpočívadla. Významnou přírodní zajímavostí překračující význam regionu je řeka Orlice. Přirozeně meandrující řeka s četnými slepými rameny skrývá krásy starých tůní, mokřin a lužních lesů. V Hradci Králové ústí Orlice do Labe. Město je rovněž známo jako město zeleně, a to díky rozsáhlým upravovaným městským parkům. V některých z nich najdeme i chráněné památné stromy. 2 3
Vítejte v Salonu republiky a jeho okolí Budova Muzea východních Čech
Velké náměstí Hradec Králové Krajinu na soutoku Labe a Orlice lidé osídlili již v době předhistorické. Archeologická naleziště dokládají osídlení z pravěku i z doby římské. Návrší nad soutokem se koncem 10. století stalo střediskem východní části Zvon Augustin v Bílé věži na Velkém náměstí přemyslovských Čech. Z roku 1225 se dochovala první písemná zmínka o Hradci jako o královském svobodném městě. Česká královna vdova Eliška Rejčka pak učinila z Hradce Králové druhé nejvýznamnější město po Praze. Ve 14. století je opevněno hradbami a roku 1306 se stává královským věnným městem. Od roku 1664 je rovněž sídlem biskupství. Město procházelo obdobími rozkvětu i úpadku, významný vliv mělo vybudování královéhradecké pevnosti v 18. století. Později získal Hradec Králové věhlas díky moderní urbanistické koncepci vynikajících architektů počátku 20. století v čele s Josefem Gočárem a Janem Kotěrou. Tuzemští i zahraniční návštěvníci je pojmenovali Salonem republiky. Kvalitní historická a moderní architektura a výjimečné urbanistické řešení činí z města doslova učebnici architektury. Dominantou města je Katedrála sv. Ducha na Velkém náměstí, založená královnou Eliškou Rejčkou roku 1307 jako farní kostel. Na katedrálu byla 56 metrů dlouhá a 33 metry vysoká stavba povýšena roku 1664 při 4 5 založení biskupství. K cenným památkám
Socha Papeže Jana Pavla II. patří cínová křtitelnice z roku 1406. Monumentální trojlodní cihlový chrám tvoří spolu se sousední Bílou věží hlavní symboly města. V Bílé věži, přes sedmdesát metrů vysoké městské zvonici, jejíž stavba byla zahájena roku 1574, je zavěšen druhý největší zvon v Čechách Augustin. Při pohledu na věžní hodiny nelze přehlédnout, že ručičky měří čas neobvykle - malá ukazuje minuty a velká hodiny. Častým cílem návštěvníků Hradce Králové je Kaple sv. Klimenta. Původní cihlovou kapli ze 14. století nahradila v letech 1717-1721 barokní novostavba postavená podle projektu J. B. Santiniho. Kopuli kaple zdobí pozlacená papežská tiára s dvěma zkříženými klíči. Další významnou barokní stavbou na hradeckém Velkém náměstí je kostel Nanebevzetí Panny Marie postavený v letech 1654-1666 podle plánů italského stavitele C. Luraga jako součást jezuitské koleje. Její areál vyrostl v letech 1671-1710 na místě devíti měšťanských domů, z nichž v jednom se narodil jezuitský kněz a historik B. Balbín. Po zrušení řádu se kolej stala sídlem královéhradeckého gymnázia, kde učili i V. K. Klicpera a J. Chmela a kde studovala řada významných osobností včetně J. K. Tyla, F. Škroupa, A. Jiráska či K. Čapka. V roce 1993 areál převzalo královéhradecké biskupství a vytvořilo zde Diecézní pastorační centrum, Nové Adalbertinum. V jeho atriu se nachází socha papeže Jana Pavla II. K nepřehlédnutelným památkám historického středu Hradce Králové patří nedaleká biskupská rezidence, barokní palác projektovaný podle plánu J. B. Santiniho. Mariánský sloup stojící uprostřed Velkého náměstí připomíná ušetření města a jeho obyvatel od morové epidemie. Vrchol sloupu zdobí socha P. Marie. Poprvé je zde vyobrazen nový královéhradecký znak - český lev držící písmeno G. V uličkách hradeckého Starého města nedaleko od Velkého náměstí se skrývá areál někdejšího královského hradu, sídla českých královen Elišky Rejčky a Elišky Pomořanské. Hrad byl zničen za husitských válek a na jeho místě vyrostl kostel a seminář. Interiér purkrabského domu s kostelem sv. Jana Nepomuckého vyzdobili
Masarykovo náměstí nástěnnými malbami mniši z pražského emauzského kláštera. Dnes slouží jako Městská hudební síň. Velké náměstí však nezdobí jen historické stavby. Secesní budova dnešní Galerie moderního umění vyrostla na místě takzvaných Caivasových v letech 1911-1912 podle plánu Osvalda Polívky jako sídlo Záložního úvěrního ústavu. Tak jako je Hradec Králové nazývám městem zeleně či salonem republiky, mohl by být i městem kostelů. Turisté je mohou objevit v různých částech města včetně městských sadů. Kostel sv. Anny postavili v letech 1777-1784 minorité jako náhradu byl ve 2. pol. 17. století barokně upraven. Dřevěná, osmiboká zvonice v jeho sousedství postavena koncem 16. století. V roce 1935 byl do Jiráskových sadů přenesen dřevěný pravoslavný kostelík sv. Mikuláše z východoslovenské Habury. Po zrušení hradecké pevnosti začala v místech za hradbami vyrůstat městská zástavba, která položila základy budoucího moderního města. Budovy úřadů a institucí či úpravy veřejných prostranství již navrhovali významní architekti. Hradec Králové se začal měnit v salon republiky ve dvacátých letech minulého století, kdy vznikly významné stavby podle projektů Budova Gymnázia J. K. Tyla od Josefa Gočára za klášter zbořený při stavbě hradecké pevnosti. Ze stejného období je pozdně barokní kostel sv. Antonína Poustevníka postavený v letech 1769-1772. Za pozornost návštěvníků města stojí i dva dřevěné kostely. Kostel sv. Jana Křtitele z 1. pol. 16. století stojící na Kopci sv. Jana Josefa Gočára. Patří mezi ně Koželužská škola (1923-1924), Angločeskoslovenská banka na Masarykově nám. (1923-1924), dostavba a úprava domů severní fronty Masarykova náměstí (1924-1926), před 6 7 kterou byla v roce 1926 vztyčena socha
Labská elektrárna v Hradci Králové T. G. Masaryka od O. Gutfreunda, Rašínovo gymnázium (1925-1927), socha Vítěze v průčelí od J. Štursy, Sbor církve československé husitské kněze Ambrože (1926-1927), Masarykova základní škola s mateřskou školou (1927-1928), Ředitelství státních drah na Ulrichově náměstí (1929-1932), Budova Okresních a finančních úřadů (1932-1936). Na podobě města se podepsal i Jan Rejchl, podle jehož projektů vyrostla budova či soubory budov Výzkumného ústavu sklářského (1930), České státní banky, (1931), Sborového velitelství (1938), hlavního nádraží ČD (1929-1935) nebo Krajského soudu (1934-35). Jedním z hlavních lákadel města a národní kulturní památkou je Muzeum východních Čech. Budova z let 1909 až 1912 je jednou z nejhonosnějších staveb Jana Kotěry. Na umělecké výzdobě se podíleli také další významní umělci. Alegorické figury sedících žen při vchodu do budovy znázorňující Umění (Historii) a Průmysl vytvořili Stanislav a Vojtěch Suchardové, skleněné okenní vitráže navrhl F. Kysela. Secesní zařízení muzea se zachovalo do současnosti. Největší regionální muzeum kraje se řadí svými přírodovědnými, historickými a archeologickými sbírkami, odbornou badatelskou a vědeckou prací mezi nejvýznamnější instituce tohoto druhu v republice. Pobočkou muzea je Památník bitvy 1866 na Chlumu u Hradce Králové - válečné muzeum, které v současnosti představuje ukázky výzbroje a výstroje všech armád zúčastněných v bitvě 1866. K modernímu Hradci neodmyslitelně patří Labská vodní elektrárna. Součástí významné technické památky z let 1909-1914 je betonový most zvaný Hučák s pohyblivým segmentovým jezem, regulujícím množství vody pro potřeby elektrárny. Historické jádro města je
Zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou městskou památkou rezervací, okolí historického jádra s četnými moderními budovami bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou. Lidovou architekturu zastupuje v Hradci Králové především Šrámkův statek v Pileticích. Památkově chráněný areál původní lidové architektury se vzácnými dřevěnými objekty, jehož součástí je ojedinělé dvoupatrové roubené obytné stavení s pozoruhodnou pavlačí z roku 1802. Areál je využíván jako centrum lidových tradic, pořádájí se tam folkloristické slavnosti, výstavy, jarmarky a trhy výrobků lidové tvorby a uměleckých řemesel. Dnešní Hradec Králové je svým kultivovaným prostředím a množstvím zeleně skutečnou metropolí východních Čech. Kromě sídla státních institucí, bank či významných firem, je se šesti fakultami vysokých škol a množstvím středních škol centrem vzdělávání. Díky výbornému zázemí se zde v posledních letech daří také takzvané kongresové turistice. Kongresové sály vybavené nejmodernější konferenční technikou, dobré ubytovací možnosti, zázemí vysokých škol, dopravní dostupnost měst jak v rámci republiky, tak i střední Evropy, poskytuje ideální podmínky pro pořádání kongresů a konferencí. Chlumec nad Cidlinou Vlastivědné muzeum v Loretě v Chlumci nad Cidlinou Město dramatika Klicpery, město baroka, město v zahradách i město rybníků: to je 8 9
Chlumec nad Cidlinou. Pro mnohé je Chlumec, ležící téměř na rozhraní Královéhradeckého, Pardubického a Středočeského kraje, také symbolem povstání sedláků, jejichž porážku v roce 1775 připomíná památník selských bouří na návrší zvaném Skalka východně od města. I v Chlumci nad Cidlinou zanechal svou stopu J. B. Santini. Zámek Karlova Koruna postavený podle jeho návrhu v letech 1721-1723 hrabětem Františkem Ferdinandem Kinským je dominantou města. Stavba připomíná tvar královské koruny a název dostala na počest návštěvy císaře Karla VI., který zde pobýval po své korunovaci v Praze. Interiérová expozice seznamuje s dějinami rodu Kinských, s chovem koní - chlumeckých plaváků a s lovectvím. Součástí zámku je rozsáhlý anglický park. Do areálu Lorety, původně projektované jako piaristický klášter, byla umístěna historická expozice vlastivědného muzea. Kostel sv. Voršily na Klicperově náměstí je příkladem smíšení dvou slohů pozdní gotiky a renesance. Děkanský chrám byl postaven ve dvou etapách v letech 1536-1543 pernštejnskou stavební hutí. Trojlodní stavba s renesančními prvky je zakončena trojbokým kněžištěm a zaklenuta křížovou klenbou. Ve východní části chlumeckého náměstí stojí mariánský sloup. Na počest vítězství vojsk císaře Josefa I. a jeho spojenců nad francouzskou armádou Ludvíka XIV. o španělské dědictví jej dal v roce 1710 postavit Václav Norbert Kinský. Patrně Památník selských bouří nejstarší budovou v Chlumci nad Cidlinou je kostel Nejsvětější Trojice stojící v parčíku nedaleko před vstupem do zámeckého parku. Podle tradice opřené o nález nápisového kamene v roce 1734 měl být kostel postaven roku 1134. Nový Bydžov Město bylo založeno před rokem 1305 jako královské město a roku 1569 se stalo královským věnným městem. Pravidelný geometrický půdorys zástavby je dokladem Chov koní - Chlumeckých plaváků
Novogotická radnice v Novém Bydžově Židovský hřbitov v Novém Bydžově vyspělého českého středověkého urbanismu. Rozvoj města a jeho panství citelně zasáhly katastrofální následky třicetileté války. Spolu se založením města byl stavěn v letech 1305-1311 gotický kostel sv. Vavřince. Patří mezi nemnoho městských kostelů nedotčených novogotickými přestavbami v 19. století. Od roku 1751 byl Nový Bydžov sídelním městem nově vzniklého Bydžovského kraje, zasahujícího od Krkonoš přes Vrchlabí, Jilemnici, Novou Paku, Jičín, Hořice, Nový Bydžov, Chlumec nad Cidlinou a Poděbrady až k Sadské. Přestože později bylo sídlo kraje přemístěno do Jičína, název kraje zůstal zachován až do roku 1850. Na západní straně bydžovského náměstí stojí původně renesanční a barokně upravená budova radnice, kterou později nahradila novogotická stavba postavená podle projektu Josefa Míči v letech 1862-1865. Mezi novobydžovské památky patří také novorenesanční Okresní dům z roku 1899 či secesní budova spořitelny z let 1905-1907. Uprostřed náměstí stojí Mariánský morový sloup se sousoším z roku 1716. V Novém Bydžově je také třetí nejstarší židovský hřbitov v Čechách, založený roku 1520. Je na něm dochováno necelých 1500 náhrobků, nejstarší z roku 1577, nejmladší z roku 1885. Smiřice Četné archeologické nálezy svědčí již o pravěkém osídlení polabské krajiny v okolí Smiřic. Základ pozdějšího města položila za panování rodu Smiřických výstavba Detail oltáře s obrazem Petra Brandla ve Smiřicích 10 11
Kaple Zjevení Páně ve Smiřicích tvrze, přestavěné v 15. století na zámek. V 17. století zde rod Šternberků nechává zbudovat zámeckou kapli Zjevení Páně. Budova kaple představuje významný doklad českého stavitelského umění vrcholného baroka. Za stavitele je považován Kryštof Dientzenhofer, i když některé prameny hovoří o J. B. Santinim. Středem slohově jednotného barokního interiéru, dochovaného od svého vzniku v nezměněné podobě, je vrcholné dílo barokního mistra Petra Brandla - obraz Klanění Tří králů. Díky své špičkové umělecké hodnotě byly zámecká kaple i obraz Klanění Tří králů prohlášeny národními kulturními památkami. Třebechovice pod Orebem Třináct kilometrů východně od Hradce Králové leží město známé po celém světě betlémářskou tradicí a oblíbené kvůli svému okolí s krásnými lesy a půvabnými zákoutími řeky Orlice. Třebechovice pod Orebem
Třebechovické muzeum betlémů jsou poprvé připomínány roku 1368. V první polovině patnáctého století bylo město sídlem stoupenců husitského hnutí Orebitů, později Sirotků. Jejich vojenská jednotka, vytvořená roku 1419 právě v Třebechovicích, byla po husitech z Tábora a Prahy třetí nejvýznamnější silou husitů. Světový věhlas město získalo díky Třebechovickému muzeu betlémů se sbírkami obsahujícími na dvě stovky betlémů z nejrůznějších materiálů. Unikátní a nejznámější je tzv. Proboštův betlém, který je národní kulturní památkou. Unikátní mechanický dřevěný betlém 7 metrů dlouhý, 3 metry hluboký a 2 metry vysoký, který se skládá ze dvou tisíc vyřezávaných dílů, se stal magnetem československé expozice na Světové výstavě v Montrealu v roce 1967. Muzeum betlémů uchovává kromě jiného i ručně psaný kancionál z roku 1559. Významnou třebechovickou stavbou je kostel sv. Ondřeje, poprvé doložený k roku 1384. Dnešní pozdně barokní kostel byl postaven královéhradeckým stavitelem Františkem Kermerem v letech 1767-1771. Kostel Božího Těla na vrchu Orebu (260 m n.m.), byl postaven roku 1835 na místě dřevěného kostelíka. Přírodní park Orlice
Průčelí zámku Hrádek u Nechanic Hrádek u Nechanic Další z řady národních kulturních památek na Hradecku je novogotický zámek Hrádek u Nechanic. Hraběcí rod Harrachů jej nechal jako své reprezentační a letní sídlo postavit v letech 1839-1857 ve stylu windsorské gotiky. Dvoukřídlá budova se zvýrazněným dvoupatrovým středem - věží s cimbuřím - stojí uprostřed patnáctihektarového Interiér zámku Hrádek u Nechanic
anglického parku založeného v roce 1844. Část parku je dnes oblíbeným golfovým hřištěm. Zámecký interiér je ukázkou šlechtického bydlení 19. století s bohatým původním historickým zařízením a zámeckou obrazárnou. Ve vnitřním vybavení nechybí různé technické dokonalosti tehdejší doby, například ústřední topení vedené v podlahách a především umělecky bohatým zařízením a sbírkami, které Harrachové nechali dovézt z celé Evropy. Na zámku se v průběhu sezony pořádají tradiční kulturní akce. Při některých z nich návštěvníky provádějí zámkem průvodci představující hraběcí rodinu i zámecké služebnictvo v dobových kostýmech. Významné osobnosti historie Hradecka připomíná památník Václava Hanky v Hořiněvsi či památník Františka Škroupa v Osicích. Průvodce v dobovém kostýmu na Hrádku u Nechanic Rodný dům Václava Hanky František Škroup 14 15
Rekonstrukce bitvy na Chlumu Vydejte se na v pravy po stopách historie
Díky výjimečné poloze a bohaté minulosti je na Hradecku velké množství vojenských památek, některé již z dob husitských. Do historie regionu se nesmazatelně zapsala válka mezi Rakouskem a Pruskem, která v červenci 1866 dospěla pro Rakousko k tragickému rozuzlení na Chlumu u Hradce Králové. Bitva, která začala v ranních hodinách 3. 7. 1866, se stala největší a nejkrvavější bitvou 19. století v Čechách. Historii zde připomíná na pět set pomníků. Celou oblast bojiště lze přehlédnout z rozhledny, která stojí poblíž Památníku války 1866. Po místech bojů provázejí naučné stezky. Dávné tradice a historii Hradecka přibližuje skanzen lidového stavitelství v Krňovicích, který představuje stavby lidové architektury z Hradecka, Pardubicka a Orlických hor. Pohled do hlubší historie nabízí Centrum experimentální archeologie ve Všestarech. Pravěká vesnice postavená původními nástroji zachycuje život lidí mezi počátkem mladší doby kamenné a dobou železnou. Rozhledna a muzeum na Chlumu Pomník polních myslivců z války roku 1866 Skanzen lidové architektury v Krňovicích Skanzen pravěké vesnice ve Všestarech
Skvûlé záïitky po cel rok Slavnosti Královny Elišky na Velkém náměstí v Hradci Králové
Bezmála stotisícový Hradec Králové je největším městem kraje a již od středověku také jeho přirozeným centrem s bohatým kulturním zázemím. Klicperovo divadlo, legendární loutkové Divadlo Drak či Filharmonie Hradec Králové získaly prestiž i na zahraničních pódiích stejně jako chlapecký pěvecký sbor Boni Pueri a dětský sbor Jitro. Obě tělesa jsou fenoménem Hradce Králové a patří mezi nejlepší světové pěvecké sbory. Mezi nejvýznamnější kulturní a společenské akce patří červnový mezinárodní divadelní festival Divadlo evropských regionů s více než stovkou představení v divadlech i pod širým nebem, výstavami, semináři Festival folklóru na Šrámkově statku v Pileticích Tuning Party Legendární loutkové Divadlo Drak European Veteran Airshow
či diskuzními večery herců, režisérů a divadelních kritiků. V říjnu probíhá pravidelné podzimní setkání jazzmanů Jazz Goes to Town, které je jednou z největších akcí svého druhu v republice. Folklórní tradice severovýchodních a východních Čech se každoročně v červnu představuje na velkém folklórním festivalu na náměstích a v ulicích Hradce Králové a Pardubic. V červenci probíhají četné vzpomínkové akce spojené s bitvou v roce 1866 na Chlumu. Tisíce diváků spolehlivě přitahuje rekonstrukce událostí na autentických místech bojů s jízdou a ohňovými i dělostřeleckými efekty. Další akcí, která se již stala tradicí je červencový mezinárodní letecký den European Veteran Airshow Festival Jazz Goes to Town Vánoční punč na Hrádku u Nechanic
s živými ukázkami a vystoupeními akrobatů. Na hradeckém letišti probíhají i další významné akce, za kterými jezdí návštěvníci z celé republiky i ze zahraničí. V srpnu je to hudební festival Hip Hop Camp, v červnu či červenci přehlídka vylepšených aut Matador Tuning Party s bohatým programem. V září ožívá historické jádro města kostýmovými průvody, jarmarkem či rytířskými turnaji při Slavnostech královny Elišky. Lidé tam mohou obdivovat i ukázky starých řemesel, vystoupení kejklířů a večerní ohňostroj. Historické kostýmy patří také ke zvláštním prosincovým prohlídkám na zámku v Hrádku u Nechanic. Vánoce na zámku přiblížuje kromě vánočně vyzdobené expozice také anglický punč ze zámecké kuchyně. Chlapecký dětský sbor Boni Pueri Hip Hop Camp Divadlo Evropských regionů 20 21
Skatepark v Hradci Králové Radost z aktivního odpoãinku
Výborné zázemí pro pěší turistiku poskytují rozsáhlé hradecké lesy, po turisticky značených cestách je možné projít libovolně dlouhou trasu. Na cyklisty čeká na Hradecku síť cyklotras. Oblíbené jsou cesty po Třebechovicku, Chlumecku či Novobydžovsku. Krásy Hradecka a často i celého Královéhradeckého kraje a jeho sousedství lze zhlédnout z několika vyhlídkových věží nebo rozhleden. V Hradci Králové tuto možnost poskytuje Bílá věž, z jejíhož ochozu jsou vidět i pohraniční hory severovýchodních Čech, Podkrkonoší, Železné hory a centrální bojiště bitvy 3. 7. 1866 na chlumském návrší. Podobný kruhový rozhled umožňuje rozhledna na Chlumu u Hradce Králové, z jejíž vyhlídkové plošiny umístěné ve výšce 35 metrů můžeme obhlédnout nejen celé bojiště, ale i panorama hor českého severovýchodu, Železné hory a Polabí. Zajímavý výhled do okolí je také z 15 metrů vysoké rozhledny u Libníkovic. Kouzlo a romantiku řeky Orlice i jejího okolí objevili vodáci již ve 30. letech 20. století. Během nenáročné plavby z Albrechtic nad Orlicí do Hradce Králové vodáci nenarazí na žádný jez. Své zázemí má na Hradecku také stále oblíbenější golf a hipoturistika. Golfové hřiště špičkových parametrů s devíti jamkami je v sousedství zámku Hrádku u Nechanic a další v areálu zámečku Myštěves. Menší šestijamkové hřiště pro veřejnost je v Jeníkovicích u Třebechovic. Golfová škola je i přímo v Hradci Králové. Milovníkům jízdy na koních slouží jízdárny v Hradci Králové-Malšovicích, Chlumci nad Cidlinou, Humburkách a Bědovicích u Třebechovic pod Orebem. Při jízdárně v Dobřenicích působí jezdecká škola. K létu stráveném na Hradecku patří osvěžení v četných písnících a koupalištích. Aqua Park v Třebechovicích pod Orebem nabízí bazény s vyhřívanou vodou,
Aquacentrum v Hradci Králové skluzavku či tobogan, sportovní vyžití nabízí také koupaliště v Novém Bydžově. Po celý rok je možné se koupat v hradeckých městských lázních. Aquacentrum s toboganem se světelnými efekty, masážními bazény, vířivkou, saunou či soláriem splňuje současné nároky návštěvníků. Navíc disponuje republikovým unikátem - mořským vlnobitím pocházejícím již z dob první republiky. V případě nepříznivého počasí je možné využít některé ze sportovních zařízení vybudovaných ve většině měst a obcí Hradecka - aktivně relaxovat v řadě moderně vybavených posiloven a fitcenter, zkusit své štěstí v kuželnách a bowlingových centrech, rozhýbat tělo při squashi či richocetu nebo navštívit některý z tenisových kurtů či si zahrát minigolf. Hradec Králové nabízí také unikátní atrakce, které lidé jinde nenajdou. Patří k nim kolesové parníčky brázdící s turisty řeku Labe a kotvící během sezony na hradeckém Smetanově nábřeží. Vyhlídková okružní plavba přibližuje hradecké dominanty i romantická zákoutí řeky. Bezprostřední kontakt s tropickou přírodou nabízí návštěvníkům Obří akvárium, jehož technickou zajímavostí je podvodní tunel, který byl do Hradce dovezen až z Japonska. Lidé mohou nedaleko od centra Hradce Králové vidět deštný prales, společenství ryb ze Střední a Jižní Ameriky i dravé piraně. Tropické klima nabízí také skleník s rostlinami ze subtropických a tropických oblastí v Botanické zahradě léčivých rostlin, která je výukovým pavilonem hradecké farmaceutické fakulty. Kolesové parníky na Labi v Hradci Králové Obří akvárium v Hradci Králové
www.kralovehradeckykraj.eu www.kralovehradeckyregion.cz