Česká pirátská strana ---------------------------- Především je třeba říci, že dokument sice nese název "Zelená kniha o on-line distribuci audiovizuálních děl v Evropské unii: příležitosti a výzvy při tvorbě jednotného digitálního trhu", ve skutečnosti se však soustředí téměř výhradně na oblast kopírovacího monopolu (pod zavádějícím označením "autorské právo"), jak je vidět z neustálého opakování pojmů "zúčtování prav", "poskytování licencí", "zajištění náležité odměny" apod. Přičemž celý text je až na několik málo výjimek prodchnut myšlenkou, že současná kopírovací legislativa (označovaná jako autorskoprávní) je v zásadě správná, jen je zapotřebí doplnit ji tak, aby pokrývala on-line distribuci. Ve skutečnosti je ale tato legislativa beznadějně zastaralá, dlouhodobě nefunkční a její záplatování nepomůže tomu, aby reflektovala současnou úroveň technologií a s ní spjaté sociální změny, natož aby předjímala budoucí vývoj. Zde žádné záplatování nepomůže, celou legislativu týkající se kopírovacího monopolu je Zapotek zcela přehodnotit a naprosto přepracovat, aby odrážela stav a potřeby globální informační společnosti. Neboť Internet nemá žádné hranice a nesmí je mít. Tudíž i položené otázky se z větší části zabývají uměle vytvořenými problémy. Není potřeba řešit tyto problémy a jejich důsledky, nýbrž odstranit kořeny problémů. 3.1. Otázky 1. Jaké jsou hlavní právní a jiné překážky spojené s autorským právem či jiné které brzdí rozvoj jednotného digitálního trhu pro přeshraniční distribuci audiovizuálních děl? - Současné kopírovací zákony (nazývané autorské), naprosto nereflektující realitu a moderní technologie. Jsou zcela nekoncepčně konstruované a tudíž neschopné aplikace na současný, natož budoucí technologický rozvoj a s ním související sociální změny. Jaké rámcové podmínky by se měly upravit či zavést, aby se podnítil dynamický jednotný digitální trh pro audiovizuální obsah a usnadnilo poskytování licencí na více území? - Je nutné naprosté přepracování kopírovací legislativy (označované jako autorskoprávní legislativa) aby odrážela realitu a stav technologií a skutečnost, že internet nemá hranice. Jaké by měly být hlavní priority? - Přestat se marně snažit ohýbat realitu a začít ji reflektovat. 2. Jaké praktické problémy mají poskytovatelé audiovizuálních mediálních služeb v souvislosti se zúčtováním práv na audiovizuální díla a) na jednom území a b) na více územích? - Kopírovací zákony nereflektující, že internet nemá (a nesmí mít) hranice. Jakých práv se to dotýká? Na jaká použití? autorskoprávní legislativa) nemají otázky význam.
3. Jaké případné technologické prostředky (například individuální přístupové kódy) by spotřebitelům umožnily přístup k jejich vysílání nebo jiným službám s jejich obsahem bez ohledu na to, kde se nacházejí? - Ve světle faktu, že internet nemá hranice, nemá otázka význam. Přístup k neplaceným službám nesmí být jakkoli omezován. Přístup k placeným službám je věc ujednání mezi jejich poskytovatelem a zákazníkem. Jaký dopad by měly takové přístupy na modely udělování licencí? autorskoprávní legislativa) nemá otázka význam. 4. Může problémy se zúčtováním autorských práv vyřešit zlepšení rámce pro poskytování licencí? - Tyto problémy může vyřešit především naprosté přepracování kopírovací legislativy (označované jako autorskoprávní legislativa) tak, aby odrážela realitu. Je systém autorských práv založený na teritorialitě v EU vhodný pro on-line prostředí? - Současný systém autorských práv je zcela nevhodný nejen pro on-line prostředí. 5. Jak by se dalo provést rozšíření zásady země původu uplatňované u satelitního vysílání na on-line audiovizuální mediální služby a jaké by to mělo výhody a nevýhody? Jaký by byl nejvhodnější způsob určení země původu, pokud jde o přenosy on-line? - V současné době jde o zbytečný konstrukt zasluhující zrušení. 6. Jaké by byly náklady a přínosy rozšíření systému zúčtování autorských práv o přeshraniční kabelový další přenos audiovizuálních mediálních služeb na technologicky neutrálním základě? Mělo by se toto rozšíření omezovat na uzavřená prostředí, jako je IPTV, nebo by mělo zahrnovat všechny formy otevřeného přenosu (simulcasting) po internetu? autorskoprávní legislativa) a faktu, že internet nemá hranice, nemá otázka význam. 7. Jsou zapotřebí specifická opatření s ohledem na rychlý rozvoj sociálních sítí a stránek sociálních medií, založených na vytváření a nahrávání obsahu on-line koncovými uživateli (blogy, podcasty, posty, wiki, mash-upy, sdílení souborů a videí)? - Ne. Sociální sítě a média mají jedinečný propagační potenciál a jakákoli reglan opatření by byla kontraproduktivní, nemluvě o nepřípustných zásazích do soukromí. 8. Jakým způsobem ovlivní další technologický vývoj (např. cloud computing) distribuci audiovizuálního obsahu, včetně dodávání obsahu do více zařízení, a schopnost zákazníků získat přístup k obsahu bez ohledu na místo, v němž se nacházejí? - Potvrdí, že současné kopírovací zákony (nazývané "autorské") jsou beznadějně zastaralé a odtržené od reality.
9. Jakým způsobem by technologie mohla usnadnit zúčtování práv? Usnadnil by rozvoj identifikačních systémů pro audiovizuální díla a databáze vlastnických práv zúčtování práv na on-line distribuci audiovizuálních děl? - Ano. Nicméně především je nutné naprosté přepracování kopírovací legislativy (označované jako autorskoprávní legislativa). Jakou roli, pokud vůbec nějakou, zde hraje Evropská unie? - Měla by iniciovat zmíněné přepracování, přestat se marně snažit ohýbat realitu a začít ji reflektovat. 10. Mají současné modely financování a distribuce filmů, vycházející z chronologicky uspořádaných platforem a územně rozděleného vydávání děl, stále význam v souvislosti s audiovizuálními službami on-line? - Nemají. Internet nezná hranice. Jaký je nejlepší prostředek k usnadnění toho, aby starší filmy, na něž se již nevztahuje dohoda o výlučnosti, byly vydávány v on-line distribuci po celé EU? - Razantní zkrácení doby kopírovacího monopolu (označovaného jako ochrana autorských práv). 11. Mělo by se členským státům zakázat zachovávání či zavádění právně závazných distribučních intervalů v souvislosti se státním financováním filmové produkce? - Díla spolufinancovaná státem (tedy z peněz daňových poplatníků) by především měla být nejpozději do tří let (v závislosti na míře spolufinancování) od zveřejnění volně dostupná. 12. Jaká opatření by se měla učinit, aby se zajistil podíl a/nebo významné místo evropských děl v katalogu programů nabízených poskytovateli audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání? - Státy ani EU by neměly ovlivňovat, jaké programy a v jakém rozsahu budou poskytovatelé audiovizuálních programů nabízet. 13. Jaké jsou vaše názory na možné výhody a nevýhody harmonizace autorského práva v EU prostřednictvím komplexního kodexu autorských práv? - Především je nutné naprosté přepracování kopírovací legislativy (označované jako autorskoprávní legislativa) aby odrážela realitu a stav technologií včetně předjímání budoucího vývoje, teprve přepracovaný systém má smysl harmonizovat. 14. Jaké jsou vaše názory na zavedení volitelné jednotné ochrany autorských práv EU? Jak by měla vypadat jednotná ochrana včetně vztahu k vnitrostátním právům? - Dojde-li k harmonizaci kopírovací legislativy (po jejím naprostém přepracování), nebude volitelná jednotná ochrana nutná.
4.3. Otázky 15. Je nutná harmonizace pojmu autorství a/nebo převodu práv na audiovizuální produkce, aby se usnadnilo přeshraničního poskytování licencí na audiovizuální díla v EU? - Ve světle faktu, že internet nemá hranice, jde o umělý problém. 16. Je na evropské úrovni zapotřebí nezadatelné právo na odměnu pro autory audiovizuálních děl, aby se zaručila úměrná odměna za používání jejich děl on-line poté, co převedli své právo na zpřístupnění? - Ne. Nechť si každý autor sám dohodne s výrobcem záznamu způsob odměny (paušální, procentem ze zisku,...) Ostatně designérovi židle také nikdo neplatí za každé posezení na ní. Pokud ano, mělo by toto právo na odměnu být povinně spravováno kolektivními správci? - Ne. 17. Jaké by byly náklady a přínosy zavedení takového práva pro všechny zúčastněné strany hodnotového řetězce včetně spotřebitelů? - Zvýšená administrativa, jejíž náklady by byly přeneseny na spotřebitele. Jaký by konkrétně byl dopad na přeshraniční poskytování licencí na audiovizuální díla? - Ve světle faktu, že internet nemá (a nesmí mít) hranice, nemá otázka význam. 18. Je na evropské úrovni zapotřebí nezadatelné právo na odměnu pro audiovizuální výkonné umělce, aby se zaručila úměrná odměna za používání jejich výkonů on-line poté, co převedli své právo zpřístupnění? - Ne. Nechť si každý výkonný umělec sám dohodne s výrobcem záznamu způsob odměny (paušální, procentem ze zisku,...) Pokud ano, měli by toto právo na odměnu povinně spravovat kolektivní správci? - Ne. 19. Jaké by byly náklady a přínosy zavedení tohoto práva pro všechny zúčastněné strany hodnotového řetězce včetně spotřebitelů? - Zvýšená administrativa, jejíž náklady by byly přeneseny na spotřebitele. A zejména jaký by to mělo vliv na přeshraniční poskytování licencí na audiovizuální díla? - Ve světle faktu, že internet nemá (a nesmí mít) hranice, nemá otázka význam. 20. Existují nějaké další prostředky k zajištění náležité odměny autorů a výkonných umělců? Pokud ano, které to jsou? - Dobrovolné odměny placené uživateli prostřednictvím mikroplatebních systémů s nulovými transakčními náklady na straně uživatelů. 5.2. Otázky
21. Jsou nutné legislativní změny, aby mohly instituce filmového dědictví plnit své poslání ve veřejném zájmu? Měly by se upravit výjimky podle čl. 5 odst. 2 písm. c) (rozmnožování za účelem zachování v knihovnách) a podle čl. 5 odst. 3 písm. n) (konzultace na místě pro výzkumné pracovníky) směrnice 2001/29/ES, aby se v každodenní praxi institucí evropského filmového dědictví zajistila právní jistota? - Práce institucí filmového dědictví je důležitá a neměla by být kopírovací legislativou (označovanou jako autorskoprávní legislativa) nijak omezována, natož zpoplatňována (označováno jako "zúčtování práv"). 22. Jaká další opatření by se mohla vzít v úvahu? - Naprosté přepracování kopírovací legislativy (označované jako autorskoprávní legislativa). 5.4. Otázky 23. Jaké praktické problémy vznikají osobám se zdravotním postižením, které chtějí získat stejný přístup k evropským audiovizuálním mediálním službám jako ostatní? - Otázka nesouvisí s online distribucí a digitálním trhem. Problémy se stejným přístupem k audiovizuálním mediálním službám mají jen ty osoby se zdravotním postižením, u nichž z povahy jejich postižení vyplývají obecné problémy se zacházením s počítači a spotřební elektronikou (například nevidomí či ochrnutí). 24. Musí být upraven rámec pro autorská práva, aby se zlepšila dostupnost audiovizuálních děl pro osoby se zdravotním postižením? - Především je nutné naprosté přepracování kopírovací legislativy (označované jako autorskoprávní legislativa). Je pravděpodobné, že tato otázka pak ztratí smysl. 25. Jaké by byly praktické výhody harmonizace požadavků na přístup k on-line audiovizuálním mediálním službám v Evropě? - Taková harmonizace by především byla žádaným odrazem reálné skutečnosti, že internet nemá hranice (a nesmí je mít). 26. Jaké další aktivity/kroky by měly být prozkoumány, aby se zvýšila dostupnost přístupného obsahu po celé Evropě? - Neklást překážky rozvoji národně i celoevropsky působících mikroplatebních systémů s nulovými transakčními náklady na straně uživatelů.