Uloupený tón Výrobci nástrojů čelí krádežím značek 18

Kmotři na Moravě dělají kšefty v Čeladné 26 Miloš Zeman těží ze ztráty paměti národa 36 Stavební firmy parazitují na technologické konkurenci, stěžuje si šéf ČKD 38 Týdeník vydavatelství Mladá fronta www.euro.cz 32 Uloupený tón Výrobci nástrojů čelí krádežím značek 18 6. 8. 2012 CZ 48 Kč SK 2,40

www.euro.cz 3 inzerce a120004655 obálka Jan Bělovský, Vojtěch Velický Chraňme tóny před buzerací razítky Zamezit ekonomické loupeži je jedním ze základních argumentů, proč by mělo být pro Česko členství v Evropské unii přínosem Miroslav ZáMečník zamecnik@mf.cz Časy, kdy čeští producenti hudebních nástrojů chrlili první instrumenty pro začínající hráče, tedy tu vstupní kategorii, jsou passé. Skoro celý trh dnes vzaly lowcost producenti, kteří nikoli překvapivě pocházejí z dnešní továrny světa Číny. K tomu pár souvisejících čísel: když Teng Siao- -pching v roce 1978 zahajoval čtyři modernizace a otevíral Čínu světu, byl její podíl na světovém obchodu zanedbatelný, asi tak na úrovni obratu jednoho solidního nadnárodního koncernu. O necelou jednu generaci později, v roce 2004, byla Čína třetím největším světovým vývozcem, když předstihla Japonsko, a o dalších pár let později se dostala na post světové jedničky. Mezitím se samozřejmě odehrála ohromná strukturální změna. Od triviálních věcí typu levného textilu, které čínskému vývozu dominovaly ještě před dvaceti lety, se Čína posunula dopředu. Když to zkrátíme, čínská industrializace a zvyšování jejího tržního podílu téměř v každém oboru na světové produkci i exportu jsou asi nejsilnějším globálním ekonomickým fenoménem od dob průmyslové revoluce v britské režii. Že se všichni ostatní dostali pod enormní tlak všude, kam nastoupila Čína, nemůže být překvapením. Nejde jen o klasické obory, schopnost Číny za pár let dominovat světovému trhu je fenomenální i v tak nových odvětvích, jako jsou fotovoltaické články. Zeptejte se v Německu. Za druhé, a to je spíše příjemné překvapení, je tu skutečnost, že v hudebních nástrojích tolik českých firem dokázalo vůbec přežít. Dnes mají na zmenšujícím se koláči evropské produkce často velmi solidní podíl. Jinde dopadli o dost hůř, ovšem jinde také platili podstatně vyšší mzdy. Takže současné držení pozic bude vždy závodem o to, jak rychle dovedete šplhat na žebříku přidané hodnoty před růstem nákladů. Vláda by jistě pomohla, kdyby dokázala alespoň nezvyšovat břemeno daní a byrokracie a čas od času prosadit legitimní obchodní zájem. Zamezit ekonomické loupeži, jíž porušování práv duševního vlastnictví nepochybně je, je jedním ze základních ekonomických argumentů, proč by mělo být pro Česko členství v Evropské unii přínosem. Ostatně ze stejného důvodu je multilateralismus, lajnující pro tuhle planetu alespoň nějaká pravidla, jednou z mála chvályhodných kontinuit české politiky, která se jinak neshodne skoro na ničem. Takhle nějak vypadá pro malou otevřenou ekonomiku národní zájem, pokud jste kdy chtěli znát jeho definici. Od ekonomického týdeníku, jako je Euro, jistě nečekáte příklon k protekcionismu, zejména když vycházíme v zemi, která je exportně orientovaná, a vše, co by protekcionismem získala, je vlastní prostřelená noha. Koneckonců samotní čeští producenti hudebních nástrojů jsou na exportu natolik závislí, že by v uzavřené ekonomice nikdy nemohli přežít. A to ani v případě, že by se jednalo o trh celé unie. hudební nástroje focus Jenže třetí věc, které si všimnete, je zvláštní neschopnost Evropské unie, pořád ještě největšího trhu se stejným obchodním režimem na světě, alespoň trochu agresivněji chránit nikoli svůj trh, ale legitimní obchodní práva svých firem typu ochrany značky či jiné formy duševního vlastnictví na zahraničních trzích. Jasně že Evropa není schopna projektovat svoji stále ještě podstatnou zhruba čtvrtinovou váhu ve světové ekonomice silou (kdysi stačilo obsadit celní přístavy a dlužník platil). Ale nechat jen tak mýrnixtýrnix buzerovat svoje (a tedy i naše) malé a střední vývozní podniky razítky, překlady dokumentů a horentními právními výlohami na ochranu zcela zjevných práv na trzích, s nimiž má Evropa výrazně schodkovou bilanci? To by nemuselo být, že ne? Tu váhu ve skutečnosti máme i bez letadlových lodí a satelitů, protože můžeme kolektivně učinit nemravné chování porušování jasných práv poměrně velmi nákladným. A navíc přitom zároveň velmi dobře víme, že malé a střední podniky jsou největšími evropskými zaměstnavateli. A ty, které mají více než stoletou tradici, zpravidla do levných výroben v Asii utíkají jen velmi nerady. Jejich exportní úspěch je pro Evropu historicky i morálně opravdu nezanedbatelný, představují to nejlepší, co máme. Jsou esencí toho, na co máme být pyšní: staleté značky, které nikdy nevydaly falešný tón. Mimochodem ochrana duševních práv pomůže i těm úplně novým firmám, které mají nápad, jenž je opravdu originální, ale kopírovatelný. V byznysu bychom měli pomocnou ruku vždy hledat na konci vlastního ramene, a je to tak správně. Ale soft power má Evropa pořád habaděj, a těžko najdete lepší a konstruktivnější roli pro českou evropskou ekonomickou diplomacii než třeba zrovna tuhle oblast. Nejde o obraty, jeden nadnárodní koncern dovede prodat za týden víc než všichni čeští výrobci houslí a pian, varhan, hobojů a mandolín dohromady za rok. Jde o princip, a spojenců, které to irituje stejně jako nás, najdeme dost.

sleva až 46 % na www.euro.cz Poukázka na odběr zboží hodnota dárku 1500 Kč Knihy Knihy www.euro.cz cena ročního předplatného 1350 Kč Předplaťte si svůj oblíbený časopis ještě dnes! Předplaťte si bezpečně e-mailem Objednávky pište na predplatneeuro@mf.cz Předplatit si můžete také online na našich stránkách www.mf.cz/produkty/euro Volejte na číslo +420 225 276 256 Pošlete SMS na číslo +420 602 154 345 ve tvaru: EURO PODMÍNKY

www.euro.cz 5 inzerce A121008268 časopis roku 2011 v kategorii Launch nebo relaunch cover story 18 Svérázné ocenění českých značek. Číňané umějí zkopírovat a vyrobit téměř vše, a když se do něčeho pustí, vybírají si nejlepší firmy monitor 8 MakroekonoMika 14 Bez záruky, evropská unie 15 pozitivní zprávy 16 Lidé a podniky cover story 18 HudeBní nástroje Čeští výrobci museli v posledních letech opakovaně zvedat ceny, aby ustáli zvyšování nákladů. Stali se dražšími a méně konkurenceschopnými report obsah euro 32 50 justice Důsledkem nesrozumitelných zákonů i nespravedlivých soudních rozhodnutí je společenská akceptace toho, kdo zákon obejde, nikoli uznání toho, kdo zákon dodržuje 52 Hospodářství Stále větší podíl na produkci zaměřené na export musí získávat tuzemský kapitál, který zde investuje a vytváří pracovní místa 54 právo a Byznys Pokud se obchodní partner v zahraničí ocitne v insolvenci, často nastává etapa vymáhání pohledávek podle neznámých pravidel 38 nedostatek techniků je řešitelný. Stát dává peníze do vysokých škol, tak si prostě musí vynutit, že budou pracovat podle jeho zadání, říká Jan Musil 26 ČeLadná Nevídaný rozvoj horské obce provází zvláštní pachuť. Její dlouholetý starosta je přesto horkým kandidátem na moravskoslezského hejtmana 30 FinanČní trh Špičkoví pracovníci poradenských gigantů mizejí do bank, které si od nich slibují nové klienty. Elitu v oboru lákají na tučné výdělky 32 doplňky stravy Evropská komise přikázala výrobcům doplňků stravy změnit proklamace o zdravotních efektech na obalech 36 MiLoš zeman Preference důchodce z Vysočiny výrazně rostou. Usedne na Hradě další z architektů opoziční smlouvy? 38 jan MusiL Polovina politiků řeší potíže s korupcí, polovina má problémy sama se sebou. Za takového stavu nemají čas na práci, tvrdí šéf ČKD Group global light 56 GastropoLis: Moskva Pohled na mapu připomene, že nejbližší moře je od ruského hlavního města vzdáleno minimálně hodinu a půl letu. Rychle na to však zapomenete při pohledu na výběr mořských plodů na jídelních lístcích restaurací i v prodejnách 60 restaurace: potrefená Husa albertov Pro ty, jimž obyčejná pivnice nevoní, se může nejnovější podnik známého řetězce stát nahlédnutím do světa pivní kultury současnosti. A přitom se v něm velmi dobře najedí 62 víno: vinné sklepy valtice Milion litrů vína v tancích a sudech Křížového sklepa a ročně zhruba pět tisíc tun zpracovaných hroznů ze 420 hektarů vinic. Tato čísla v současnosti charakterizují společnost, jejíž sklepy vznikly v roce 1430 42 španělsko Nesplacené závazky místních samospráv a regionálních vlád prudce rostou. Jen ve fakturách, které jsou třicet dnů po splatnosti, drží španělská obecní zastupitelstva dvakrát víc než před rokem 46 Církev Uvnitř církevních diecézí se mohou dít věci, nad kterými zůstává rozum stát. Případ odvolaného trnavského arcibiskupa ukazuje, že Vatikán chce vše držet pod pokličkou hyde park 48 eurozóna Předpoklady, na kterých byla postavena eurozóna, se dnes ukazují jako iluzorní. Opravdu nebyla konstruována jako transferová unie

6 Euro 32 6. srpna 2012 monitor 6 Finanční trh Loni přijala centrální banka celkem 866 stíž - ností na zprostředkovatelské firmy. Například do oblasti pojišťovnictví směřovalo 310 podá ní většinou kvůli nedostatečnému poskytnutí informací o produktu. Poslední dobou jde nepoctivcům Česká národní banka po krku intenzivněji než v minulosti 11 indie Výpadek elektřiny paralyzoval minulý týden půlku země. Šlo o nejrozsáhlejší blackout za posledních deset let. Problémem je zejména nehospodárné nakládání s energií. Energetická náročnost Indie je přibližně dvaapůlkrát vyšší než světový průměr a pětkrát větší než v zemích Evropské unie 12 Mcdonald s Česká a slovenská pobočka řetězce rychlého občerstvení má od června nového generálního ředitele, německého manažera Alexandera Schramma 13 evropská centrální banka ECB minulý týden rozhodla o novém mechanismu, který umožní skupovat státní dluhopisy předlužených členů. Na první pohled šlo o jasné vítězství prezidenta Maria Draghiho pro jeho plán zvedlo ruku dvaadvacet z 23 členů Rady guvernérů. Největší kritik odkupů, šéf Bundesbank Jens Weidmann, nakonec zůstal zcela sám Nejdřív pojistku, potom půjčku Česká národní banka letos rozdává milionové pokuty. Kontroly zprostředkovatelského byznysu přitvrzují Tři roky trvající kontrola, kterou Česká národní banka (ČNB) prováděla ve společnosti ZFP akademie, skončila pokutou ve výši dvou milionů korun. ZFP akademie patří k největším finančně zprostředkovatelským firmám na českém trhu. Loni získala 160 tisíc klientů. Nejedná se přitom o první letošní pokutu v řádech milionů korun, kterou centrální banka potrestala finančně zprostředkovatelský byznys. Kontroly určitě přitvrzují, ČNB přijala v loňském roce dost pracovníků do odboru kontroly, ti si vytipovali poradenské firmy a začali je navštěvovat, potvrzuje výkonný šéf společnosti AWD Pavel Manhalter. Něco za Něco ZFP akademie se jako jediná z velkých hráčů na českém trhu hlásí k samospotřebitelskému modelu, za což byla nyní potrestána. Vyžadovala od osob, které se měly podílet na její zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, složení vstupního poplatku jako podmínky nezbytné pro výplatu příštích odměn za tuto zprostředkovatelskou činnost, zdůvodňuje pokutu v pravomocném rozhodnutí Česká národní banka. Konkrétně šlo o to, že obchodní zástupci museli nejprve sami se ZFP akademií uzavřít kombinaci finančních produktů sestávající z investičního životního pojištění, penzijního připojištění, stavebního spoření a kapitálového životního pojištění. Teprve poté mohli pro společnost ZFP vykonávat zprostředkovatelskou činnost. Model se firmě ZFP vyplácel. I díky němu se například může pochlubit, že každou druhou novou smlouvu o stavebním spoření uzavřeli v loňském roce právě klienti ZFP. A u penzijního spoření prý šlo o každou čtvrtou smlouvu. Na trhu způsobila pokuta pozdvižení, neboť obchodní model ZFP akademie funguje už sedmnáct let, teprve nyní ovšem ČNB zasáhla. Česká národní banka nicméně tvrdí, že ZFP se provinila ještě jinak. Při propagaci a prezentaci produktů penzijního a životního pojištění prý uváděla zavádějící informace o výnosu těchto finančních produktů. ZFP akademie s pokutou nesouhlasí. Samotné rozhodnutí ČNB i uloženou sankci považujeme za nedůvodné, řekl týdeníku Euro Peter Brudňák, předseda představenstva firmy. Meritem věci není pochybení společnosti ZFP akademie či jejího zprostředkovatele vůči klien tovi, ale právní problém, který pramení z extenzivního výkladu příslušných právních předpisů regulátorem trhu, tedy ČNB, domnívá se Brudňák. Předseda představenstva zároveň namítá, že nic z provinění, za které jeho firmu ČNB trestá, nikdy nepoškodilo klienty ani samospotřebitele ZFP akademie. Zvažujeme vůči rozhodnutí ČNB další postup a obranné prostředky v souladu s platnou a účinnou právní úpravou, zdůraznil Brudňák. Pro ZFP navíc dorazil trest ve velmi nevhodnou dobu. Společnost v červnu rozjela velkou marketingovou kampaň formou televizní i tištěné inzerce. Kampaň právě vrcho-

www.euro.cz 7 finanční trh monitor Omezené kapacity. Na českém trhu existuje více než sto tisíc finančních zprostředkovatelů, přičemž nikdo ani přesně neví, jaká část z tohoto počtu je aktivní. Centrální banka nemá kapacitu na to, aby kontrolovala všechny subjekty. FOTO Tomáš Novák lí a ZFP se rovněž velmi intenzivně připravuje na byznys okolo důchodové reformy. NormálNí letadlo Vedle ZFP byla letos v červnu potrestána ještě další společnost. Centrální banka dala pokutu společnosti AMV Group ve výši 2,2 milionu korun za to, že podmiňovala získání úvěru uzavřením investičního životního pojištění, a navíc neuváděla pravdivé informace k této pojistce. AMV se k pokutě nevyjádřila. Pokud bude mít vedení společnosti zájem, tak se ozve, uvedla k dotazům týdeníku Euro operátorka AMV Group. Na svých stránkách má přitom AMV uvedeno, že nepřibírá nové klienty a pouze obsluhuje ty současné. ČNB letos s pokutami nešetří, pokud jde o zprostředkovatelský byznys. Začala v únoru, kdy rozhodla o šestimilionové sankci Institutu finančního poradenství kvůli používání nekalých obchodních praktik a za porušování zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. Firma se totiž blýskla tím, že zajišťovala setrvání svých klientů v pojistném vztahu směnkami. Vedle toho zamlčovala informace o pojistných produktech nebo nabízela finanční odměny za získávání zájemců o výkon zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, což vykazuje stejné rysy s podvodným pyramidovým schématem zvaným též letadlo. Na českém trhu existuje více než sto tisíc finančních zprostředkovatelů, přičemž nikdo přesně neví, jaká část z tohoto počtu je skutečně aktivní. Centrální banka nemá kapacitu na to, aby kontrolovala všechny subjekty. Počet stížností se ale množí. Na internetu lze najít stovky odkazů na podivné praktiky zprostředkovatelů, kteří podmiňují prodej finančního produktu životním pojištěním anebo vyžadují za půjčku vstupní poplatek. Lze předpokládat, že ČNB bude nadále zvyšovat aktivitu, neboť pověst oboru trvale klesá. Nejhorší je, že kvůli nepoctivým zprostředkovatelům trpíme všichni, neboť nás házejí do jednoho pytle. Zvýšenou aktivitu ČNB určitě vítáme, říká Jiří Šindelář, výkonný manažer Unie společností finančního zprostředkování a poradenství. zvýšená pozornost Loni přijala centrální banka celkem 866 stížností. Například do oblasti pojišťovnictví směřovalo 310 podání většinou kvůli nedostatečnému poskytnutí informací o produktu. S těmito jevy je spojeno přetrvávající přesmlouvání investičního životního pojištění, kdy jsou ze strany pojišťovacích zprostředkovatelů spotřebitelům nedostatečně vysvětleny důsledky vypovězení dosavadní pojistné smlouvy a její nahrazení novou, píše ČNB ve výroční zprávě za rok 2011. Česká národní banka zvýšenou aktivitu v oblasti kontroly a dohledu potvrzuje. I s ohledem na podněty veřejnosti ČNB věnuje sektoru zprostředkovatelů dlouhodobě zvýšenou pozornost, uvedla Petra Hájková z odboru komunikace ČNB. Petra Pelantová pelantova@mf.cz

8 Euro 32 6. srpna 2012 monitor makroekonomika Čísla, která matou Zastánci názoru, že v Česku dáváme vysokoškolské tituly až příliš lacino, dostávají od bruselských statistiků zdánlivě pádný protiargument. Česko je v Evropské unii zemí s nejnižší nezaměstnaností vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věkové skupině 30 až 34 let. Statistiky dokumentují obecně známý fakt, že s rostoucím vzděláním míra nezaměstnanosti klesá. Zvlášť pádně je to vidět například u Slovenska, kde je se základním vzděláním bez práce každý druhý. Potíž je ale ve stanoveném věkovém vymezení. Když si totiž k datům, která nám v analýze nabízí Český statistický úřad, přidáme údaje o mladších ročnících, uvidíme, že dnešní absolventi to mají s hledáním práce o poznání těžší než jejich o pět až deset let starší kolegové. Připomeňme také, že mnoho nových vysokých či vyšších škol vznikalo na přelomu tisíciletí. Nenechme se tedy mýlit, i v tomto ohledu je důležitější kvalita. (pto) Míra nezaměstnanosti VYsoKoŠKoLsKY VzDěLanÝCH LiDí. Členské země EU, věková skupina 30 až 34 (v %, 1.Q 2012) 17,5 15 12,5 10 7,5 5 2,5 0 1,7 3,1 4,7 4,8 ČesKo německo PoLsKo slovensko ŠPaněLsKo pozn.: Všechny grafy vycházejí z metodiky výběrového šetření pracovních sil 15,3 pramen: Eurostat 6,7 eu27 MakroekonoMické ukazatele Čr a jejích vybraných obchodních partnerů (v %, v meziročním srovnání, pokud není uvedeno jinak) HDP Průmyslová Dovoz Vývoz Běžný účet výroba platební bilance* (1.Q 2012) (V/2012) (V/2012) (V/2012) (v % HDP, 4.Q 2011) (VI/2012) (VI/2012) (27. 7. až 2. 8. 2012) (Ø za posledních 30 dnů) Česko -0,7-2,4-1,1 2,8-1,7 3,5 8,1-0,7 2,61 Německo 1,7 0,0 2,8 5,7 7,3 2,0 červenec 6,8 červenec -1,2 1,29 Slovensko 3,0 10,8-2,1 7,2 1,0 3,6 13,3-0,4 3,31 Čína 7,6 2.Q 2012 9,5 červen 6,3 červen 11,3 červen 5,2 2011, odhad 2,2 4,1 březen -0,8 3,29 Polsko 3,5 1,2 červen -0,1-0,1-5,1 4,3 12,4-0,1 4,97 Francie 0,3-3,5 3,2 7,8-2,1 1,9 10,0 březen -1,5 2,23 Rusko 4,9 1,9-1,4 3,5 6,4 1.Q 2012 4,3 5,4-0,7 8,53 Itálie -1,4-6,8-4,5 4,8-1,5 3,0 červenec 10,8-2,3 6,08 Rakousko 2,0 2,6 2,6 duben 1,4 duben 2,8 2,2 4,5-1,6 2,01 Británie -0,8 2.Q 2012-1,6 0,5-0,1-1,9 2,4 8,1 květen 0,6 1,53 Maďarsko -0,7 1,9 2,1 1,9 0,6 5,6 10,9-2,2 7,53 USA 1,5 2.Q 2012 4,7 červen 3,8 4,2-3,6 1.Q 2012 1,7 8,2-1,5 1,49 Brazílie 0,8-5,5 červen -5,2 červenec -5,6 červenec -2,1 2011 4,9 5,8 květen -1,8 3,01 Indie 5,3 2,4-13,5 červen -5,5 červen -2,8 2011, odhad 10,2 květen 9,8** 2,3 8,13 Japonsko 4,7-2,0 červen -2,2 červen -2,3 červen 1,2 1.Q 2012-0,2 4,3 1,0 0,77 * u zemí EU data z Eurostatu, u ostatních z OECD nebo MMF ** odhad CIA za celý rok 2011 pramen: Wood & Company, Bloomberg, Eurostat, OECD Inflace Míra nezaměstnanosti Hlavní burzovní index Výnos desetiletých vládních dluhopisů PoDíL VYsoKoŠKoLsKY VzDěLanÝCH LiDí. Členské země EU, věková skupina 30 až 34 (v %, 1.Q 2012) zaměstnanost VYsoKoŠKoLsKY VzDěLanÝCH LiDí. Členské země EU, věková skupina 20 až 24 (v %) Míra nezaměstnanosti V ČesKu. Podle věkových skupin (v %, 1.Q 2012) 40 30 20 35,2 eu27 25,4 31,2 38,6 22,5 40,8 80 70 60 50 německo eu 27 PoLsKo 15 19 let 20 24 let 25 29 let 30 34 let 35 39 let 40 44 let 45 49 let 10 20 30 40 8,8 6,3 5,8 5,1 5,6 16,5 46,8 10 40 ŠPaněLsKo ČesKo 50 54 let 55 59 let 60 64 let 6,6 6,8 3,3 30 65 a více let 2,8 slovensko 0 20 ČesKo německo PoLsKo slovensko ŠPaněLsKo 2001 2011 7,2 Obecná míra nezaměstnanosti pramen: Eurostat pramen: Eurostat pramen: ČSÚ

www.euro.cz 9 makroekonomika monitor Konec trápení v nedohlednu Dosavadní výsledky fiskální stabilizace se dalece míjejí s původními očekáváními kladné jenom irsko Vývoj obchodní bilance zemí PIIGS za leden až duben 2012; dovoz a vývoz (v mld. eur) pramen: Eurostat irsko portugalsko Španělsko itálie Řecko -5 % -3 % -5 % 9 % -2 % 0 % -6 % 4 % -13 % 13 % 16,5 29,9 18,6 14,9 89,0 73,8 129,3 125,7 13,5 7,5 saldo leden až duben 2011/2012 (v mld. eur) 13,3 13,4-5,9-3,7-16,9-15,3-15,9-3,6-8,8-6,0 Kdyby recepty předepisované bolavému podbřišku eurozóny fungovaly tak, jak lékaři z MMF, Evropské komise a Evropské centrální banky předpokládali, nikdy byste si nemohli přečíst statistiky, jako je tahle. Teoreticky to mělo vypadat zhruba následovně: díky vnitřní devalvaci, tedy poklesu cenové hladiny, dojde k obnovení konkurenceschopnosti jižního křídla, což se promítne na zvýšení vývozu, snížení dovozu a zlepšení obchodní bilance. Místo domácí poptávky, která bude utlumená potřebou snížení zadluženosti vlády i domácností, bude ekonomiku táhnout čistý vývoz. Díky lepší konkurenceschopnosti poté začnou znovu růst i soukromé investice, včetně zahraničních. Když to uvidí finanční trhy, uklidní se a začnou znovu půjčovat tamním vládám za přijatelný úrok. Konec pohádky. Realita je taková, že tahle pozitivní spirála ne a ne nastartovat. Hned z kraje je potřeba zdůraznit, že Irsko je zcela specifický případ výkonné exportní ekonomiky, která se dostala do maléru nikoli vinou slabé konkurenceschopnosti nebo špatně vedených veřejných financí, ale vinou prasklé bubliny na realitním trhu a související bankovní krize. Přes pokles vývozu má Irsko ve skutečnosti velmi vysoký obchodní přebytek, po Německu a Nizozemsku třetí nejvyšší v eurozóně (mimochodem zhruba trojnásobný oproti Česku). Data o obchodní bilanci za leden až duben publikovaná Eurostatem sice potvrzují, že se čísla ve všech zemích PIIGS meziročně zlepšila, ale jenom v Portugalsku se o to více zasloužil růst vývozu než pokles dovozu. A právě na téhle nerovné dynamice se ukazuje, jak dalece se míjí původní očekávání s výsledky dosavadních pokusů o fiskální stabilizaci a strukturální reformy. Nemusíte mít zrovna doktorát z makroekonomie, aby bylo každému jasné, že je setsakramentský rozdíl, z jaké strany se obchodní nerovnováha srovnává. Pro hospodářství a tím i zaměstnanost je samozřejmě neskonale lepší varianta, když se saldo zlepšuje díky exportní expanzi, než když všeobecná mizerie vyvolá pokles dovozní poptávky. Řecko sice drží stejnou dynamiku vývozu i dovozu, nicméně na to, aby export Řeky zachránil, natožpak jim nalil do žil optimismus, je stále tragicky mrňavý. Údaje za leden až duben naznačují, že Italové by se po velmi dlouhé době mohli dožít vyrovnané obchodní bilance, ovšem především díky poklesu dovozu, takže taky žádná radost. Co ovšem skutečně vzbuzuje obavy, je Španělsko, protože stagnující zahraniční obchod doplňuje velmi negativní čísla přicházející z jiných oblastí (nalistujte si stránku 42). Žádné světlo na konci tunelu. Ay, ay, jak říkají Španělé. Miroslav ZáMečník zamecnik@mf.cz

10 Euro 32 6. srpna 2012 monitor dopisy euro 31/2012 S uhlím do první ligy Reportování stavu zásob je podřízeno přesně daným mezinárodním požadavkům, stejně jako povinnost oznamovat ceny a objemy produkce. NWR aplikuje systém JORC stejně jako mnoho dalších těžebních společností kotovaných na londýnské burze. Zásoby ke dni 1. 1. 2008 jsou do detailu rozepsány ve veřejně přístupném IPO dokumentu po jednotlivých dolech a označeny v souladu s metodikou JORC. Od roku 2008 zveřejňujeme informace o stavu zásob ve skupině NWR v každé výroční zprávě. Naše celkové zásoby dle metodiky JORC dosahovaly k 1. lednu 2012 výše 385 milionů tun. Ve všech materiálech navíc jasně oddělujeme JORC zásoby ze stávajících operací (OKD) a JORC zásoby projektu Debiensko (NWR Karbonia). Co se tržní hodnoty našich akcií týká, NWR je komoditní cyklickou akcií s vysokou provozní pákou, které obecně nabízejí velký růstový potenciál v případě rostoucí poptávky a cen, zároveň jsou však vystaveny znatelnějším poklesům a korekcím tržní hodnoty. Pro ilustraci uvádím některé výhradní těžaře uhlí: Bumi, indonéský těžař uhlí kotovaný v Londýně, klesl od začátku roku o 60 procent, američtí těžaři Arch Coal a Alpha Natural Resources od začátku roku o 59 a 62 procent. PETRA MAŠÍNOVÁ ředitelka korporátní komunikace New World Resources euro 31/2012 Becherovka, koks a prachy V článku Becherovka, koks a prachy se píše o bývalých bytech OKD jako o předmětu mimořádného zisku. Už se v něm ale nepíše, že až do 1. května 2009 byla společnost RPG Byty, s. r. o., která dnes bývalé byty OKD vlastní a spravuje, vázána smluvní povinností nevytvářet žádný zisk a veškeré příjmy z nájemného vynakládat zpět na bytové hospodářství. To také činila a doložila při mnoha kontrolách ze strany auditních společností i ministerstva financí. Zmíněné smluvní omezení sice dávno vypršelo, ale stávající vlastníci bytů RPG rozhodli, že naprostá většina financí plynoucích z nájemného bude nadále vynakládána ve prospěch nájemníků na opravy domů a bytů poznamenaných desetiletími zanedbávané údržby. Doposud si tato revitalizace vyžádala přes sedm miliard korun a další dvě miliardy jsou plánovány pro roky 2013 až 2014. Díky tomu se nájemníci dočkali nebo brzy dočkají oprav, na něž mnohdy čekali i desítky let a na jejichž realizaci by v naprosté většině případů neměli sami dostatek prostředků. Nejde totiž jen o běžnou údržbu, ale často o ucelenou revitalizaci celých městských částí. A na tuto část příběhu bývalých bytů OKD se často zapomíná. Přímo na regeneraci domů a bytů je přitom vynakládáno přes 76 procent příjmů z nájemného. Další takto získané prostředky jdou na zabezpečení řádné správy celého bytového fondu, DPH, daně z nemovitostí a jiné nutné výdaje. Od příjmů je také třeba odečíst několik desítek milionů korun, které byly formou slevy z nájemného poskytnuty osaměle žijícím seniorům nebo nájemníkům v tíživé životní situaci. Takže zisk vytvořený doposud společností RPG Byty je oproti vynaloženým prostředkům zcela minimální, nikoli mimořádný. PETR HANDL ředitel pro vnější vztahy, RPG Real Estate euro 31/2012 Půl PPF za celý Home Credit Rubrika Palubní deník je v Euru vyhrazena na publikování toho, co se říká, tedy v podstatě drbů. Ale i to by mělo mít nějaké hranice, zejména pokud tisknete informace tvářící se jako exaktní fakta. Vaše údaje o tom, jaká aktiva jsem obdržel za svůj pětiprocentní podíl v PPF, nejsou správné. Proto vám navrhuji, abyste raději místo spekulací počkali na zveřejnění finální dohody. A ještě bych rád dodal, že nás spolu s Petrem Kellnerem pořád pracovat baví... JIŘÍ ŠMeJC

www.euro.cz 11 monitor IndIe Černá skvrna na imagi FOTO Isifa.com, Reuters Lokální výpadky elektřiny k Indii patří. Zažili je zahraniční delegace v průběhu svých ofi ciálních jednání a loni na podzim například i Michael Schumacher. Na jeho tiskové konferenci uspořádané při příležitosti Velké ceny Indie se celá místnost ponořila na chvíli do tmy. Minulý týden však výpadek elektřiny paralyzoval půlku země. Šlo o nejrozsáhlejší black out za posledních deset let. Kromě hlavního města Dillí bylo postiženo devatenáct indických států z celkových osmadvaceti. Indii ovládl chaos. Nefungovala doprava, v dolech uvízly stovky horníků, nemocnice musely nastartovat záložní generátory. Život se sice posléze vrátil do normálu, nicméně Indie počítá obrovské ekonomické ztráty. A také ztráty na imagi. Indie je vnímána jako dynamicky se rozvíjející země s obrovským potenciálem hospodářského růstu a možných investic. Často je také srovnávána s Čínou. Jak však dokazuje i poslední selhání, prozatím tento boj prohrává. A právě tamní energetický systém je jednou z příčin pomalejšího rozvoje. Instalovaný výkon Indie je několikanásobně nižší než ten čínský. Největší zradou je zastaralá infrastruktura a špatný management. A zatímco totalitní Čína staví bez jakýchkoli skrupulí další elektrárny včetně jaderných, Indie nad nimi demokraticky diskutuje. Narůstajícím problémem je i nehospodárnost využívání energií. Zřejmě ta totiž nejvíce přispěla k poslední krizi. Energetická náročnost Indie je přibližně dvaapůlkrát vyšší než Ve tmě jsme si rovni. V Indii žije odhadem 400 milionů lidí bez přístupu k elektrické energii. Minulý týden k nim dalších 300 milionů přibylo kvůli výpadku elektrické sítě. světový průměr a pětkrát větší než v zemích Evropské unie. Za zmínku stojí také fakt, že v Indii i dnes žije odhadem 400 milio nů lidí bez přístupu k elektrické energii. Ti na rozdíl od bohatších spoluobčanů měli minulý týden výhodu, tedy pokud zrovna nechtěli jet metrem. (hyk) inzerce A120004365

12 Euro 32 6. srpna 2012 monitor slíva McDonalD s Českým hamburgerům šéfuje Němec linkedin Kam se hrabe Facebook... Akciím sociální sítě LinkedIn se na burzách daří. Firma v uplynulém čtvrtletí téměř zdvojnásobila svůj obrat a čeká další růst. Kariérní síti totiž investoři věří mnohem více než Facebooku, jehož akcie se od pompézní první veřejné nabídky neustále propadají. LinkedIn ve druhém kvartálu utržil 228 milionů dolarů, což je o 89 procent více než v předchozím čtvrtletí. Zisk klesl o 39 procent na 2,8 milionu dolarů, což je důsledkem rozdělení akcií firmy kmenovým zaměstnancům. Odhad celoročního zisku následně společnost zvýšila z 915 na 925 milionů dolarů. Akcie LinkedIn se v pátek prodávala za 98 dolarů. Když firma před rokem jako jedna z prvních sociálních sítí upisovala akcie na burze, stál jeden kus 45 dolarů. Hodnota od IPO pouze rostla. Přesně naopak je tomu u Facebooku. Jeho akcie vstoupily na trh 18. května s cenou 38 dolarů za kus. Za necelé tři měsíce se propadly na 20 dolarů. Facebook tím ztratil skoro 50 miliard dolarů ze své hodnoty. Facebook vydělává většinu svých peněz z reklamy, kterou nabízí svým 955 milionům uživatelů. LinkedIn má oproti tomu širší záběr. Kariérní síť propojující 175 milionů lidí vydělává také na nabídkách zaměstnání, reklamě nebo prémiovém členství. Jedním z největších konkurentů sítě je německý Xing. (hop) Česká a slovenská pobočka společnosti McDonald s má od června nového generálního ředitele, německého manažera Alexandera Schramma. Týdeníku Euro to řekla Drahomíra Jiráková, ředitelka komunikace českého zastoupení firmy. Čtyřiačtyřicetiletý Schramm střídá v ředitelském křesle Radka Janalíka, který v čele česko-slovenského McDonald s strávil poslední tři roky. Pan Janalík působil ve firmě v různých pozicích celkově sedmnáct let, kromě české pobočky i jako ředitel pro Maďarsko a Řecko. Nyní se rozhodl splnit si své přání a stal se franšízantem ve dvou libereckých provozovnách McDonald s, vysvětlila Jiráková. I nový český šéf Alexander Schramm je dlouho věrný barvám největší sítě restaurací s rychlým občerstvením, v McDonald s pracuje šestnáct let. Vystudovaný právník nastoupil v roce 1996 do německé pobočky firmy, kde se z právního oddělení časem vypracoval do vedení tamního zastoupení. Poté působil v evropské centrále McDonald s na různých postech, naposledy byl z pozice viceprezidenta pro rozvoj společnosti zodpovědný za vyhledávání vhodných lokací pro restaurace, jejich výstavbu a vybavení. V červnu letošního roku se přestěhoval z Mnichova do Prahy, kde řídí síť 87 českých restaurací. McDonald s v České republice vloni obsloužil téměř 62 milionů zákazníků, kteří za hamburgery a další jídlo či občerstvení utratili bezmála čtyři miliardy korun. (oh) Realitní trh Investice do komerčních nemovitostí výrazně klesly Investoři vložili do českých komerčních nemovitostí během první poloviny letošního roku 256 milionů eur. Oproti loňsku, kdy nakoupili od ledna do června v České republice budovy a pozemky za 626 milionů eur, se tak investice propadly o 60 procent. Na druhou stranu je to o čtyřicet procent více než v první půlce roku 2010. Častěji než jinde v Evropě za tuzemskými nákupy stál zahraniční kapitál. Zatímco v evropských zemích tvoří průměrný podíl nakupujících cizinců 48 procent, v Česku je to téměř dvakrát tolik 87 procent. Naopak v Evropě se do komerčních nemovitostí investovalo více, než odborníci očekávali. Objem investic dosáhl 29 miliard eur a byl o osm procent vyšší než v prvním čtvrtletí. Přesto na investiční trh dopadá čím dál víc stín dluhové krize eurozóny. Realitní analytici předpokládají, že většina českých nákupů proběhne ve druhé polovině roku. Podle odhadů společnosti Cushman & Wakefield (C&W) se letos v Česku proinvestuje více než jedna miliarda eur. V roce 2011 to však bylo 1,1 miliardy. Úspěšné dokončení transakce je časově mnohem náročnější než kdykoli předtím. Investoři se vyhýbají riziku, proto pečlivě studují všechny detaily, věnují více času právnickým otázkám a modelují různé scénáře příjmů z kupované nemovitosti, vysvětluje James Chapman z C&W. Největší zájem je v Česku o kancelářské budovy v Praze, u nichž se výnosnost pohybuje lehce nad šesti procenty. Investoři se často zajímají rovněž o nemovitosti, u kterých je šance na změnu koncepce a následné zvýšení příjmů. (kre) Když Kancelář, tak v Praze. Letos se podle odhadů v Česku proinvestuje více než miliarda eur. Největší zájem je o kancelářské budovy v Praze, u nichž se výnosnost pohybuje lehce nad šesti procenty.

www.euro.cz 13 monitor eurozóna Draghi ustál puč slovensko Gorila míří pod Olymp Kdo měl donedávna pochyby, že předlužení Řekové nezvládnou efektivně zprivatizovat podíly ve státních firmách, již neváhá. Vláda v Aténách totiž dostala nového poradce. Jedním ze tří členů konzultační skupiny, sestavené Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou a mezinárodním měnovým fondem, se údajně stala bývalá šéfka slovenského Fondu národního majetku Anna Bubeníková, jedna z hlavních postav skandálu Gorila. Bubeníková figurovala v údajném spisu tajné služby jako hlavní korupční spojka mezi investiční skupinou Penta a politiky. Sama si měla přijít na tučné částky za to, že žralokům prošlapávala cestičku k ziskům na úkor státu, hlavně z privatizace. Bývalá vláda Ivety Radičové v lednu Bubeníkovou z čela FNM odvolala. Informaci o nečekaném kariérním posunu přinesla televize Markíza. Někteří politici v Bratislavě to zpočátku brali jako špatný vtip. Předpokládám, že ovládá všechny privatizační finty, reagoval pobaveně předseda opoziční strany Most-Híd Béla Bugár. Řekové se ale smát nebudou. (pto) FOTO Martin Pinkas, Reuters / ILUSTRACE Jiří Slíva Evropská centrální banka (ECB) minulý týden rozhodla o novém mechanismu, který umožní skupovat státní dluhopisy předlužených členů. Na první pohled šlo o jasné vítězství prezidenta ECB Maria Draghiho (na snímku) pro jeho plán zvedlo ruku dvaadvacet z 23 členů Rady guvernérů. Největší kritik odkupů šéf Bundesbanky Jens Weidmann nakonec zůstal zcela sám. Ještě několik hodin před hlasováním to ale vypadalo jinak. Weidmann horečnatě sháněl hlasy, které by mu umožnily Draghiho plán potopit. Na svou stranu podle německých médií získal Nizozemsko, Lucembursko, Finsko a Estonsko, rozjednán byl také souhlas Belgie a Slovenska, za nějž v hlavním rozhodovacím orgánu ECB zasedá Ivan Šramko, guvernér Národné banky. Weidmann, který byl loni zvolen coby historicky vůbec nejmladší šéf německé centrální banky, nakonec otočil poté, co mu podporu odřekl Jörg Asmussen, jeho německý kolega a známý z dob studií ekonomie na Univerzitě v Bonnu. Asmussen platí v eurobance za vlivného člena, loni mu jen těsně utekla nominace na post hlavního ekonoma ECB. Weidmannův údajný pokus o puč měl dohru ještě na tiskové konferenci. Oproti zvyklostem Draghi na přímý dotaz potvrdil, že ruku pro jeho plán nezvedl právě německý ekonom. Prezidenta ECB brzy čeká další zatěžkávací zkouška, v níž klíčovou roli sehrají opět Němci. Odkup státních dluhopisů je totiž podmíněn tím, že bankovní licenci získá také stabilizační mechanismus ESM, který by se měl rozběhnout na podzim. Berlín má ale dva zásadní problémy. Nejprve musí o slučitelnosti ESM s národním právem rozhodnout německý ústavní soud. Ani poté, co se základní nástroj Evropské unie na vytahování potížistů z dluhů rozjede, ovšem nebude mít Draghi vyhráno. Kancléřka Angela Merkelová je totiž proti tomu, aby ESM přímo vykupoval státní dluhopisy. Kromě vlastní CDU a koaličních liberálů se opírá také o názor expertní skupiny pro novou architekturu finančních trhů. A jedním z nejvlivnějších členů šestičlenného poradního orgánu kancléřky není nikdo jiný než pučista Weidmann. (bh) inzerce A121009473 Řiďte svůj byznys s využitím našich právních služeb. GARRIS LEGAL, advokátní kancelář, s.r.o. nám. Republiky 1, Praha 1 www.garris.eu

14 Euro 32 6. srpna 2012 monitor Palubní deník euroglosa Světu mír Hackeři utočí na mistra haiku Zbraně škodí Zdraví Pozoruhodnou výzvu s názvem Několik slov obdrželi elektronickou poštou v minulých dnech čeští zbrojaři. Nebyla však adresována pouze jim. Skupina aktivistů se v ní obrací ke všem státům, národům a lidem světa se svým poselstvím mír světu. Lze se pouze domnívat, že autoři apelu slyšeli o Dubčekovi a výzvě Několik vět, která je zřejmě inspirovala, na hodině dějepisu. Nabízí se však další spekulace. A sice že nezažili ani reálný socialismus. Jinak by si pamatovali jedno z jeho ústředních hesel Světu mír. Viselo na každé budově okresního výboru strany a našim zbrojařům se v té době dařilo co do objemu výroby a také exportu mnohem lépe, než je tomu dnes. Co vlastně novodobí pacifisté prostřednictvím desetistránkové výzvy žádají? Všichni, kterých se týká vývoj, výroba, prezentace, prodej, zakoupení, vlastnictví či používání zbraní a zbraňových systémů, by se měli zasadit o úplné globální odzbrojení celého světa. A to v co nejkratším možném termínu. Autoři si uvědomují, že nás na cestě k celosvětovému míru čeká doba přechodná, v jejímž průběhu se zbraně tu a tam v nejrůznějších koutech planety ještě objeví. I pro tento případ mají řešení. Veškerá produkce zbrojařských firem by měla být ze zákona povinně označena upozorňujícím štítkem s nápisem: Zbraně ohrožují a ničí lidské zdraví i životy. Konkrétní podobu štítků je ovšem třeba doladit. (Aktivisté si uvědomují, že granát je co do rozměrů něco jiného než tank.) U palných zbraní může být upozorňující nápis umístěn na jejich pažbách, u min v horních částech, u bojových vozidel na čelní a zadní straně vozidla ve velikosti SPZ, u vojenských letadel u vstupních dveří a v pilotní kabině, navrhují. Díky nim by si každý vývojář, výrobce, prodejce, majitel či uživatel zbraně měl konečně uvědomit, že existují i mírumilovné způsoby řešení problémů a vzájemné komunikace, nežli je používání zbraní. Představa, jak západoevropský či americký zbrojařský koncern štítkuje své zbraně nálepkami mír světu, je zajímavá. Autorům (pokud nejde o recesisty) lze vytknout jediné: chtělo by to více maskáčových barev. no nekup to Bez zájmu médií probíhal minulý pátek soud s jistou nadpraporčicí Kateřinou Varvařovskou. Byla obviněna z toho, že pod falešnými důvody vylákala od Útvaru zvláštních činností provozní a lokalizační údaje týkající se soukromých osob, které neměly nic společného s případy, jež řešila. Tyto údaje pak předala třetí osobě. Že by to bylo zadarmo, lze jistě těžko předpokládat. Poškodila tak řadu pozoruhodných jedinců. Jsou mezi nimi vysocí manažeři bezpečnostních agentur i lidé stýkající se s významnými ústavními činiteli a manažeři důležitých státních firem. Pikantní je, že Varvařovskou soudí soudce Jan Šott, který se dostal do povědomí veřejnosti tím, že odsoudil jednoho bývalého majitele bezpečností agentury ABL. Žádný manažer ABL mezi poškozenými k nevelkému překvapení zainteresovaných nebyl a všichni z branže vypovídali smířlivě a s pochopením pro šmírující kolegy. Asi také potřebují občas nějaká data koupit. Bezpečnostní služby by však příliš smířlivé být neměly. Mezi poškozenými je totiž mimo jiné íránská pracovnice z Radia Free Europe vysílající zpravodajství směřované proti islámskému režimu v Teheránu. Koho asi může zajímat pohyb a kontakty opoziční íránské novinářky? Že by to byl jenom žárlivý manžel? (red) Pečlivě utajované detaily komunikace o záchraně kolabujícího Řecka se podařilo neznámým hackerům stáhnout z počítačů prezidenta Evropské rady Hermana Van Rompuye. Pozoruhodné na tom je, že je to už rok stará událost, ale na veřejnost pronikla až nyní, poté, co jeden z amerických vyšetřovatelů ukázal postup hackerů agentuře Bloomberg. Hackeři prolomili ochranné valy loni 18. července v 9.23. Za pouhých čtrnáct minut rychlé práce stáhli e-maily prezidenta Van Rompuye, který s oblibou píše krátké verše v japonské básnické formě haiku. Během deseti dalších dnů se hackeři čtyřikrát nepozorovaně vrátili do počítačů Evropské rady, aby získali přístup k vnitřní komunikaci dalších vysoce postavených úředníků pro ekonomické, bezpečnostní a zahraniční záležitosti. Hackeři se dostali celkem do sedmnácti e-mailových účtů. Kromě Van Rompuyova počítače vykradli tři bývalé a jednoho současného člena jeho kabinetu. Pozornosti internetových zločinců neunikl ani Gilles de Kerchove zodpovědný za koordinaci boje proti terorismu. Hackeři si vybrali dny, kdy se usilovně řešila řecká krize a Herman Van Rompuy citlivé politické jednání o řeckém záchranném balíčku zastřešoval. Průnik do e-mailů odhalil tým složený z amerických akademiků a zástupců firem zabývajících se ochranou počítačů, kteří sledovali hackerské skupiny pod názvem Comment a Byzantine Candor. Američtí vyšetřovatelé spekulují, že hackeři jsou napojeni na čínskou vládu. Čína ovšem opakovaně odmítá, že by prováděla počítačovou špionáž. Úřad Evropské rady poznamenal, že k vysoce citlivým a utajovaným informacím by nemělo být snadné se dostat, protože jsou uloženy na separátní počítačové síti, která není napojena na internet. Skupiny Comment a Byzantine Candor se už dříve zaměřily mimo jiné na americkou ropnou firmu Halliburton či kanadského soudce, který se zabýval čínským případem žádosti o vydání, a také na Mezinárodní republikánský institut v USA. Jde o pozoruhodný případ, jak poznamenal deník Financial Times, nejen proto, že se o věci až donedávna nevědělo. Nepochybně jde o poměrně závažné selhání ochrany dat v evropských institucích. Kolem loupeže navíc panuje řada nejasností, neboť Byzantine Candor je údajně napojen na Čínskou lidovou osvobozeneckou armádu. A pokud hackeři získali nepřikrášlený pohled na jednání o záchranných balíčcích pro eurozónu? Stejně všichni vědí, že evropská byrokracie v čele s Van Rompuyem nic nezmůže bez souhlasu Němců, Francouzů, Evropské centrální banky a kdoví koho dalšího. Johanna Grohová spolupracovnice redakce, Brusel ILUSTRACE Vojtěch Velický

www.euro.cz 15 pozitivní zprávy monitor FOTO archiv / PŘIPRAVILA Naďa Kubalíková (kubalikova@mf.cz) samsung Olympijskou pochodeň nesly děti z SOS vesniček Společnost Samsung Electronics, partner oficiální olympijské štafety Londýn 2012, vybrala pro běh s olympijskou pochodní tři děti ze Sdružení SOS dětských vesniček. Českou republiku v Londýně reprezentovali Adrian Gresl, Karel Kříž a Marie Berkyová (na snímku), kteří běželi s olympijským ohněm v okolí města Maidstone. Cílem společnosti Samsung bylo udělat z letošních her Olympijské hry pro všechny. Z širokého okruhu možných kandidátů byli běžci vybráni zejména s ohledem na jejich osobní přispění neziskovým organizacím a také podle toho, jak si dokážou osvojit a projevit olympijského ducha. svaz výrobců vlnitých lepenek Nejhezčí škola je z Kolína Máme nejhezčí školu v Česku. Tím se mohou pochlubit studenti SOŠ a SOU stavební z Kolína. Řeč je o modelu školy snů, vytvořeném z ekologické vlnité lepenky. Právě tato práce totiž vyhrála v celostátní soutěži Stavby z vlnité lepenky. Utkalo se v ní 18 středních stavebních škol a uspořádal ji už pošesté Svaz výrobců vlnitých lepenek ve spolupráci se společností Eko-Kom. Záštitu nad projektem převzalo ministerstvo životního prostředí. Věřil jsem, že budeme mezi nejlepšími třemi. Na výrobě modelu jsme pracovali dva a strávili jsme na tom téměř 300 hodin, řekl Martin Svojše, který na modelu pracoval se svým spolužákem Le Hai Dang (na snímku). lidl Na hřiště s Rákosníčkem Společnost Lidl představila svůj nový projekt s názvem Rákosníčkova hřiště. Během jeho pilotní fáze postaví letos v létě v deseti českých a moravských městech celkem deset dětských hřišť v hodnotě 15 milionů korun. Symbolem celého projektu a dominantou hřišť bude oblíbená kreslená postavička Rákosníček. Wbi systems Úspěch v Torontu Česká technologická společnost WBI Systems získala dvojici prestižních partnerských ocenění na Microsoft Worldwide Partner Conference 2012 v Torontu. Členství ve skupině Microsoft Dynamics President s Club a zařazení mezi elitní strategické partnery Inner Circle for Microsoft Dynamics řadí WBI mezi nejúspěšnější společnosti v integraci platformy Microsoft Dynamics na světě. Titulem Inner Circle se může celosvětově pochlubit pouhých 51 partnerů. Obě ocenění reflektují dlouhodobou strategii výhradního zaměření pouze na řešení založené na produktech Microsoft. inzerce A121008599

16 Euro 32 6. srpna 2012 monitor lidé a podniky 1 1 2 3 4 5 5 6 Bronislava Jindříšková AdExpres Jakub Kryšpín AdExpres Miluše Kafková Cushman & Wakefield Milan Průcha Komix Martin Peleška Toyota Motor Czech Jan Holeček Fashion Days Lucie Andrýsková Fashion Days Jan Fencl MT Legal 1 AdExprEs Bronislava Jindříšková account directorka Jakub Kryšpín account manager Mediální agentura AdExpres rozšířila svůj tým. Broňa Jindříšková má v pozici account directorky na starost oblast péče o klienty. V minulosti pracovala pro síťové mediální agentury, kupříkladu MediaCom či Mindshare. Poté působila v marketingové komunikaci ve společnosti LMC a věnovala se vlastním projektům z oblasti společenské odpovědnosti. Jindříšková má ráda literaturu, divadlo, hudbu, slunce a thajskou kuchyni. Další novou posilou je Jakub Kryšpín v pozici account managera, který bude rozvíjet dlouhodobé vztahy s partnery. V minulosti na stejném postu působil ve společnosti Digital bee. Ve volném čase s oblibou navštěvuje hudební festivaly a výstavy, má rád také cyklistiku a sportovní rybolov. 2 CushmAn & WAkEfiEld Miluše Kafková vedoucí správy maloobchodních aktiv Miluše Kafková nastoupila do oddělení maloobchodních prostor Cushman & Wakefield jako vedoucí správy maloobchodních aktiv pro Českou a Slovenskou republiku. Bude poskytovat a koordinovat služby spojené s pronájmem maloobchodních prostor v obchodních centrech a správou nemovitostí. V maloobchodním sektoru se Kafková pohybuje již čtrnáct let. Před nástupem do C&W pracovala ve společnosti Ballymore, kde coby vedoucí pronájmu dohlížela na řadu projektů jak v České republice, tak na Slovensku. Svoji kariéru realitní agentky zahájila ve společnosti JLL. 3 komix Milan Průcha senior business consultant Společnost Komix posílila svůj konzultantský tým o Milana Průchu, který nastupuje do pozice senior business consultanta. Před nástupem do firmy působil tři roky ve společnosti Iquap ČR, kde měl možnost podílet se například na projektech v oblasti řízení rizik, finančního řízení či na projektech souvisejících s evropskými strukturálními fondy. Průcha vystudoval Vysokou školu finanční a správní v Praze, titul MBA získal na City University of Seattle. Mezi jeho záliby patří squash či klasická hudba. 4 ToyoTA motor CzECh Martin Peleška sales & marketing director Toyota Motor Czech vytvořila novou pozici sales & marketing directora ve struktuře top managementu společnosti. Nastoupil do ní Martin Peleška (38), který se vrátil ze svého tříletého působení ve společnosti Toyota Motor Europe v Bruselu. Kariéra Martina Pelešky v automobilovém průmyslu začala v roce 1999 ve společnosti Ford Motor Company ČR, odkud v roce 2006 přešel do společnosti Toyota Motor Czech. Peleška je ženatý a je otcem dvou dětí. Mezi jeho záliby patří chvíle s rodinou, vaření a rekreační běh. 5 fashion days Jan Holeček acquisition specialist Lucie Andrýsková PR and content specialist Jan Holeček a Lucie Andrýsková nastoupili do firmy Fashion Days do pozic acquisition specialisty a PR and content specialistky. Holeček, který bude zodpovědný za oblast akvizic a výkonnostního on line marketingu, se oboru věnuje již deset let. Do Fashion Days přišel ze společnosti Invia.CZ, kde pracoval od roku 2007 coby specialista on line marketingu. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Lucie Andrýsková, absolventka České zemědělské univerzity, bude zodpovědná za externí komunikaci společnosti. Do Fashion Days přišla z Ogilvy Public Relations, kde pracovala v pozici account executive. 6 mt legal Jan Fencl ředitel kanceláře Jan Fencl (42) byl jmenován do funkce ředitele advokátní kanceláře MT Legal. Ve své nové pozici bude zodpovědný zejména za oblast office managementu, PR a marketingu. Fencl je absolventem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Svou profesní dráhu zahájil jako tajemník kanceláře v české pobočce mezinárodní poradenské společnosti Rödl & Partner, následně působil v poradenské společnosti Optimus Consult & Invest, kde byl jmenován členem představenstva. Ve volném čase se věnuje především sportu, zejména pak curlingu, a to nejen jako hráč nejvyšší curlingové soutěže v ČR, ale také jako organizátor mezinárodního turnaje. 7 linde material handling Čr Patrik Gescheidt key account manager Patrik Gescheidt (32) se stal novým key account managerem společnosti Linde Material Handling ČR. Bude zodpovědný za logistická řešení a regálové systémy včetně poradenství v oblasti optimalizace skladů a interní skladové logistiky. krátce konica minolta Česká pobočka Konica Minolta vytvořila novou divizi konzultačních služeb. Divizi řídí Ladislav Novák, který přichází ze společnosti Anect, v níž byl zodpovědný za rozvoj obchodu. Zástupcem ředitele Tomáše Bednáře, který od dubna vede i slovenskou pobočku, se v pozměněné struktuře stal obchodní ředitel firmy Jiří Skopový. Východočeská plynárenská Novým členem dozorčí rady společnosti Východočeská plynárenská se za zaměstnance stal analytik plánování Michal Červinka (28). Vystřídal Kláru Stojanovou. Druhým členem dozorčí rady za zaměstnance zůstává vedoucí kontroly Iva Kočí. Zbývající čtyři členové dozorčí rady zastupují majoritního akcionáře podniku, německou skupinu RWE. nestlé nespresso Společnost Nestlé Nespresso posílil Juraj Juhász na postu regionálního manažera. Přišel z pozice marketingového manažera značky Nescafé Dolce Gusto. V samotné společnosti Nestlé působí již 18 let, ve své nové funkci se soustředí na růst značky Nespresso a budování silného zázemí. VodAfonE Novým generálním ředitelem pro severní a střední Evropu britského operátora Vodafone se od 1. října stane Philipp Humm (53). Doposud pracoval v pozici prezidenta a generálního ředitele T-Mobile USA. Na starost bude mít dohled nad působením firmy na trzích jako Německo, Británie, Turecko či Česká republika.

www.euro.cz 17 lidé a podniky monitor FOTO archiv / PŘIPRAVILA Naďa Kubalíková (kubalikova@mf.cz) 7 8 9 Patrik Gescheidt Linde Material Handling ČR Eva Chaloupková Citibank Monika Petrlová Siemens Gescheidt vystudoval střední ekonomickou školu. Svou profesní dráhu zahájil ve společnosti Mydva holding jako obchodník a projektant kancelářského nábytku a interiérového vybavení. Od roku 2003 se věnuje návrhům a dodávkám řešení regálových systémů v projektech nejen v České republice, ale i v zahraničí. Patrik Gescheidt je ženatý a má dvě děti. Ve volném čase se věnuje rodině, hudbě, cyklistice a turistice, cestování rád spojuje s fotografováním. 8 CiTibAnk Eva Chaloupková public affairs officer pro ČR a SR Eva Chaloupková byla jmenována do funkce public affairs officer pro Českou republiku a Slovensko Citibank Europe. Ve své pozici zodpovídá za tvorbu a implementaci komunikační strategie banky v souladu s mezinárodní strategií Citi. Rovněž bude vystupovat jako tisková mluvčí společnosti v obou zemích. Chaloupková má dvacetiletou praxi v oblasti PR a komunikace. Před příchodem do Citibank zastávala funkci ředitelky komunikace ve farmaceutické společnosti Sanofi aventis. Působila též v několika PR agenturách. Je absolventkou Vysoké školy ekonomické v Praze a držitelkou titulu MBA. 9 siemens Monika Petrlová manažerka komunikace Společnost Siemens Mohelnice nově zřídila pozici manažera komunikace, do které nastoupila Monika Petrlová (27). Ve funkci je zodpovědná za tvorbu a naplňování strategie externí a interní komunikace podniku včetně rozvoje programu společenské zodpovědnosti. Petrlová do Siemensu přišla z regionálních novin Týdeník Prostějovska, kde pracovala dva roky. V rámci studia na Literární akademii Josefa Škvoreckého se podílela na několika studentských projektech. ŽAbkA Ondřej Martinovský obchodní ředitel Novým obchodním ředitelem franšízingové sítě obchodů Žabka se stal Ondřej Martinovský. V rámci této pozice bude zodpovědný především za oblast nákupu, logistiky a marketingu. Podílet se bude rovněž na vytváření obchodní a marketingové strategie. Ve funkci vystřídal Kateřinu Navrátilovou, která byla jmenována generální ředitelkou obchodní sítě Žabka. Ve společnosti Tesco pracuje Martinovský od roku 2006, v posledních třech letech působil jako manažer pro plánování obchodu v rámci úseku čerstvých potravin. Mezi největší záliby absolventa Vysoké školy hotelové v Praze patří především sport, společenské hry a vaření. inzerce A121008485

18 Euro 32 6. srpna 2012 cover story I Švanda by hrál na čínské dudy Asie chrlí hudební nástroje. A také je kopíruje. Nejnověji se tam registrují kvalitní evropské značky bez vědomí majitelů Přes 120 značek evropských firem vyrábějících hudební nástroje včetně zvučných jmen z Německa, Itálie, Španělska, ale i Česka si nedávno zaregistroval Jihokorejec Myung H Kim. Pod hlavičkou firmy Chung Ang Musical Instrument obchoduje v hlavním městě Soulu s instrumenty. Pohnutky podnikavce jsou jednoduché. Snaha zamezit dovozu evropských výrobců, potenciálních konkurentů jihokorejských společností, jejichž nástroje leží u něj v regálech. Kdyby však Evropané přece jenom do Jižní Koreje své slavné klavíry, housle a trumpety dovezli, museli by je prodávat přes něj. Myung H Kim by nedělal nic. Jen by inkasoval provize. To už není legrace. Je to velký podvod, komentuje poslední kauzu Zuzana Ceralová Petrofová, jednatelka známé společnosti vyrábějící v Hradci Králové špičková piana již od roku 1864. Představitelka pátého pokolení rodiny Petrofů stojí v čele podniku od roku 2004. Zároveň vykonává i funkci prezidentky Asociace výrobců hudebních nástrojů v České republice. A právě z tohoto titulu se případem, jenž se má řešit i na úrovni Evropské unie, momentálně zabývá. Klavír z internetu Trápí nás, že si cizí lidé registrují naše značky. Dalším problémem jsou kopie našich produktů, případně podnikatelé, kteří zkopírují celý název firmy. Jejich výrobky jsou samozřejmě horší kvality, dodává Petrofová. Kauz je více a zřejmě jen tak neskončí. Na mezinárodním hudebním veletrhu v Šanghaji před sedmi lety vystavoval čínský výrobce kopii jubilejního nástroje, který Petrof vyrobil jako unikát k 140. výročí svého vzniku. Případ se řešil přímo na místě za asistence policie a hongkongského právníka. Číňané pod hrozbou pokuty ve výši 100 tisíc eur nástroj stáhli a omluvili se. Věc svedli na designéra. Prý se nechal inspirovat obrázkem z internetu. Nikdo nebyl za nic odpovědný. Nešlo nic dohledat, všichni umřeli, vzpomíná Petrofová. Na druhou stranu bere napodobování jako určité ocenění českých značek. Číňané totiž kopírují to nejlepší. V roce 2005 byla Zuzana Petrofová zvolena prezidentkou Evropské konfederace výrobců hudebních nástrojů (CAFIM). V průběhu svého dvouletého funkčního období se zasloužila o zavedení ochrany proti falzifikaci. Jedná se o speciální hologram, který se při pokusu o odstranění zničí. Oválným logem European Excellent (EEX) si výrobci označují každý svůj nástroj. Zákazník si pak podle přiděleného čísla a certifikátu může přes internet najít příslušnou legendu o tom, kdy a v jakém závodě byl nástroj vyroben. Také majetnější Asiaté dávají přednost kvalitní evropské značce. I když je tamní produkce obrovská, pouze klavírů se tam vyrobí ročně v průměru 400 tisíc (na starém kontinentě je jich přibližně šest tisíc), ne všichni mají zájem o místní zboží. V Číně hraje roli i politika jednoho dítěte. Bohatí rodiče při koupi hudebního nástroje pro jediného potomka penězi rozhodně nešetří.»

www.euro.cz 19 hudební nástroje cover story FOTO Hynek Glos Pro celý orchestr. Specialitou podniku Amati Denak je, že vyrábí celou škálu dechových nástrojů, jak dřevěných, tak žesťových.

20 Euro 32 6. srpna 2012 cover story hudební nástroje Nemohou čekat, až vyroste. Petrof dováží smrky pro své rezonanční desky z Rakouska. Co bylo v Čechách, jsme již vykoupili. Navíc rezonance musí být stará mini málně 80 let a z nadmořské výšky 800 metrů, říká Zuzana C. Petrofová. s citem a sluchem. Každá varhanová píšťala se musí zvlášť naladit. Nejdříve v Krnově a poté přímo na místě, kde se nástroj postaví.» DoKažte, že je to vaše Společnost Amati Denak, další slavná česká značka vyrábějící v Kraslicích dechové nástroje, byla bez vědomí vedení firmy zaregistrována v Jižní Koreji. Tento podnik má své zkušenosti i s Číňany. Zkopírovali několik jejich nástrojů, jedním z nich byla i tuba Arion, která se objevila před pár lety na známém veletrhu ve Frankfurtu. Dokazování bylo složité. Trubka je přece jenom něco jiného než velké piano. Do případu byl zapletený i německý dealer. Velké čínské firmy chrlí nástroje, které dnes již nejsou špatné, i když zdaleka nedosahují evropské nebo americké kvality. Bohužel svůj vývoj staví i na tom, že kopírování nástrojů není postižitelné. Nemáme moc možností, jak se bránit. Když něco objevíme, tak po nás čínská strana chce doložit důkazy v čínštině, že je to skutečně naše značka, že jsme ji tam používali a propagovali, popisuje Václav Hnilička, jednatel Amati Denak. Kopírování a padělání své značky v Asii a nově také v Rusku řeší i známý český podnik Strunal, jeden z největších výrobců strunných nástrojů v Evropě. Jeho továrna se nachází v západočeských Lubech. Bohužel se jedná o zdlouhavý, nesnadný a nákladný boj, konstatuje Ivana Stolařová, generální ředitelka podniku. Značku Strunal si již loni zaregistroval jeden z distributorů v Korejské republice a také v Číně společně s dalšími čtrnácti obchodními jmény renomovaných výrobců z Francie, Německa a z ČR. Okamžitě jsme začali jednat a záležitost řešíme s čínským právním zástupcem. Uvítali bychom však větší podporu ze strany státu. Například existencí mezinárodní úmluvy o ochraně a padělání tradičních obchodních značek ČR, dodává Stolařová. Kopírování a padělání své značky v Asii a nově také v Rusku řeší i známý český podnik Strunal, jeden z největších výrobců strunných nástrojů v Evropě varhany na sekyru Dalším problémem, který musejí naši výrobci s asijskými podnikateli řešit, je i složité vymáhání peněz za zboží, které tam již vyexpedovali. Čím větší a nákladnější nástroj, tím větší komplikace. Příkladem je známá firma Rieger Kloss vyrábějící v severomoravském Krnově varhany od roku 1873. V Číně postavila již troje, včetně vůbec prvních v historii země. Od roku 1988 slouží tento královský nástroj ve staré filharmonii v Pekingu. Varhany se staly v Číně módou. Téměř každé město chce jedny mít. Spíše než v kostelech jsou umísťovány do nově budovaných hudebních sálů. Nikomu nevadí, že na nich hrají pianisté. Varhaníků je tam nedostatek. Hlad Číňanů po varhanách by byla dobrá zpráva, kdyby krnovská firma dostala za svůj výrobek a práci včas zaplaceno. Teprve před dvěma týdny dokončili zaměstnanci montáž posledních varhan, které si objednalo město Tchien ťin. Nástroj má 6,5 tisíce píšťal a 68 rejstříků, jeho cena se pohybuje kolem milionu sto padesáti tisíc eur. Výroba trvala šest měsíců, měsíc a půl se stavěly na místě a minimálně měsíc je budou odborníci z Krnova v Tchien ťinu ladit. A přitom Číňané za ně prozatím nezaplatili vše, co měli. Máme smlouvy v češtině, angličtině, čínštině, desetkrát podepsané a orazítkované, a když přijde na placení, tak se druhá strana vykrucuje, popisuje Jakub Škrbel, výkonný ředitel. Do funkce nastoupil loni v prosinci poté, co i s otcem odkoupil 64procentní podíl podniku. Největší problém je, jak dostat z Číňanů peníze za již postavené varhany, dodává. Podle tamních zákonů musí mít pro realizaci projektu čínského partnera. Tento prostředník obvykle navýší cenu, někdy až dvojnásobně. Zadavatelé rozdíl cen znají a vadí jim to. Nicméně s tím nic nemohou dělat.

www.euro.cz 21 hudební nástroje cover story VýVoz hudebních nástrojů po letech Statistická hodnota nástrojů a příslušenství celkem (v mil. Kč) klavíry Vítězí Export podle jednotlivých druhů nástrojů (v mil. Kč) 2000 462,90 Klavíry, harpsichordy a ostatní klávesové strunné nástroje 1500 1000 500 0 2002 2011 pramen: Český statistický úřad pramen: Český statistický úřad 698,8 celkem 102,04 Ostatní strunné nástroje (např. kytary, housle, harfy) 78,21 Ostatní dechové hudební nástroje (např. klarinety, trubky, dudy) 32,60 Hudební nástroje, jejichž zvuk je elektricky zesílen 15,27 Klávesové nástroje, jejichž zvuk je produkován elektricky 6,88 Bicí hudební nástroje (např. bubny, xylofony, cimbály, kastaněty a jiné) 0,90 Hudební skříně, orchestriony, vábničky, píšťalky, svolávací trubky a jiné FOTO Hynek Glos, Martin Pinkas Potíže byly již s první platbou ve výši třiceti procent ceny. Peníze dorazily do Krnova s dvouměsíčním zpožděním. U další splátky představoval skluz dva a půl měsíce a pro třetí splátku vypršel termín před třemi měsíci. A to má ještě přijít na účet podniku patnáct procent po dokončení ladění a posledních pět procent jako zádržné na jeden rok. Nicméně tamní trh je pro podnik důležitý. Poté, co se zaměstnanci společnosti Rieger Kloss vrátili z montáže z Číny, pustili se do další zakázky. Tentokrát si varhany z Krnova objednalo město Ťi nan. Ředitel Škrbel čeká na první splátku tohoto dalšího čínského zákazníka již třetí měsíc. vrátit se zpět Výroba nástrojů v Čechách, která v minulosti slavila úspěchy, se již tak nachází ve složité situaci. Podle Martina Lachkého, majitele brněnské firmy Josef Lídl specializující se na dechové žesťové nástroje lesní rohy křídlovky, trubky a tuby lze posledních deset let nazvat bojem o přežití. Srovnávám-li vývoj v tomto odvětví s minulostí, kdy byla výroba hudebních nástrojů u nás na světové špičce a naše nástroje udávaly trendy a mnohdy inspirovaly i ostatní výrobce, je to dnes spíše opačně. Snažíme se dohonit deficit a alespoň zčásti obnovit tradici, říká. Konkurence z Dálného východu sebrala českým producentům trh se školními nástroji. Ten byl co do množství největší. Museli se tudíž postupně přeorientovat na náročnější klienty. Pokles výroby školních nástrojů nahrazujeme tím, že zlepšujeme kvalitu. Jsou mnohem lepší a také podstatně dražší, tvrdí Ladislav Titlbach, jednatel firmy Harmonikas zabývající se výrobou hlasů (nositelů zvuku celého nástroje) a dílů do harmonik. Na rozdíl od jiných českých výrobců nemá dnešní majitel podniku v Lounech potíže s poklesem odbytu a tržeb. Máme stejný obrat ve výši 30 až 34 milionů korun celých třináct let, co jsem továrnu koupil, dodává. Dříve se v podniku Harmonikas vyráběly hlasy přibližně pro patnáct tisíc nástrojů ročně. Dnes jich zde vyrobí pro osm tisíc. Mají však mnohem vyšší přidanou hodnotu. A za rok budou naše výrobky zase lepší, věří si Titlbach. téměř vše jde Do světa Skutečnost, že se dnes čeští výrobci zaměřují především na zboží s vyšší přidanou hodnotou a vyšší marží, potvrzuje i Zuzana C. Petrofová. Podle ní lze běžnou českou produkci zařadit co do kvality do vyšší střední třídy s cenami těsně pod německými výrobci. Výjimky představuje výroba na zakázku. V případě Petrofa to byl například atypický klavír ve stylu art deco s pěti nohama, který si za 100 tisíc eur objednal jeden slovenský režisér. Petrof dnes vyrábí více než 40 procent evropské produkce pianin a 12 procent klavírů. To nejsou malá čísla, když se vezme v úvahu fakt, že celá evropská výroba pian se v průběhu posledních desíti let čtyřikrát zmenšila, vysvětluje jednatelka. Recese odbytu nástrojů, jež zasáhla Evropu a také Ameriku, představovala velkou ránu pro české výrobce. Na exportu jsou totiž závislí mnohdy až z 90 procent a více. I když si naše známé značky stále drží významnou pozici mezi evropskými výrobci, situace jednotlivých českých podniků se v průběhu několika posledních let výrazně zhoršila. Výroba všech druhů nástrojů klesala, jedinou výjimku představovaly bicí nástroje. Zatímco před deseti lety dosahoval český export hudebních nástrojů, jejich součástí a příslušenství dvou miliard korun, v loňském roce jsme vyvezli zboží v hodnotě necelých 900 milionů korun. V současné době se nejvíce vyvážejí klavíry a ostatní klávesové strunné nástroje, a to do Německa, Ruska, Japonska a Číny. Druhým nejúspěšnějším artiklem jsou strunné nástroje jako kytary, housle a harfy, žádané především v Rusku, Japonsku, Švédsku a Spojených státech. Třetím nejúspěšnějším druhem co do objemu exportu byly loni dechové nástroje jako trubky, saxofony a klarinety směřující do USA, Německa, Japonska, Rakouska a Velké Británie. Flexibilita se vyplácí Pro Strunal byl fatální rok 2009 a 2010, kdy podnik ztratil 40 procent zakázek a utrpěl propad tržeb o více než 45 milionů korun. Museli jsme přijmout úsporná opatření v nákladových položkách a ostatních přímých nákladech, říká ředitelka Stolařová. Došlo ke snížení pracovníků o polovinu a také zeštíhlení výroby. V loňském roce však Strunal zaznamenal opět mírné oživení a nárůst v tržbách. Věřím, že tento trend udržíme i letošní rok, dodává Stolařová. Pamatuji si doby v Kraslicích, kdy jsme dělali i patnáct tisíc trumpet ročně. Dnes je to Úzké zaměření Plusem. Naše hlasy by se napodobovaly těžko. Je na nich velký podíl ruční práce. A i strojní vybavení je náročné na investice, říká L. Titlbach, majitel podniku Harmonikas. kolem pěti set. Saxofonů jsme dříve vyráběli až devět tisíc, nyní je to tak tisícovka. Až do roku 2001 šla třetina výroby do Spojených států, kam směřovaly například školní saxofony. V té době je Číňané ještě nevyráběli, konstatuje ředitel Hnilička. Jak dodává, loni měla společnost Amati Denak obrat sto deset milio»

22 Euro 32 6. srpna 2012 cover story hudební nástroje petrof strunal Zakladatel slavné značky Antonín Petrof se vy učil na stavitele klavírů ve Vídni. V roce 1865 přeměnil otcovu truhlářskou dílnu v Hradci Králové na dílnu klavírnickou a postavil první piano. V roce 1874 přidal výrobu harmonií a později zahájil produkci i v uherském Temešváru. Sortiment klavírů rozšířil o pianina. Císař jmenoval v roce 1899 Antonína Petrofa dvorním továrníkem pian Rakouska-Uherska a tajným radou. Oba tituly přešly na syny. O devět let později se z firmy stala veřejná obchodní společnost, manželka Petrofa Marie byla jmenována prokuristkou. Vedle zakladatele pracovali v podniku i synové Jan, Antonín a od roku 1914 i nejmladší Vladimír. V roce 1915 Antonín Petrof i jeho žena Marie umírají. Ve válečných letech řídí společnost nejmladší ze synů Vladimír. V roce 1948 byla továrna znárodněna, Petrofovi byli zbaveni majetku a svých práv. Podnik se díky slavné značce i za socialismu rozrůstal, rozšířila se výroba v pohraničí. Tamní závody neměly s původním Petrofem nic společného, zamíchaly však privatizačním procesem zahájeným v roce 1991. Úkolu se ujal Jan Petrof, představitel čtvrté generace. Privatizátoři však řešili spíše nemovitosti než duševní vlastnictví. Rodina dostala na výběr ucházet se o všechno a vzít si obří úvěr, anebo nic. Nakonec nám přiznali pouze čtyři procenta. Šlo o původní část továrny v Hradci Králové. My jsme ale tehdy měli odhad na značku Petrof na 900 milionů korun, říká Zuzana Ceralová Petrofová (na snímku), představitelka páté generace Petrofů. Tato kauza ji již dávno netrápí. V čele společnosti se ocitla tak trochu z donucení. Vystudovala farmacii a s továrnickou kariérou nepočítala. Svého kroku nikdy nelitovala. Za rodinný podnik, který již několikrát vyvedla z krize, cítí velkou odpovědnost. Přes zavádění moderních technologií Petrof i nadále klade největší důraz na ruční práci, jež je zárukou vysoké kvality tónu nástroje. Jejich romantický zvuk bylo slyšet v milánské La Scale či v opeře v Sydney. A právě proto jej oceňuje Petr Malásek či operní pěvec Peter Dvorský. Hráli na něj i Duke Ellington, Ray Charles, Ella Fitzgeraldová a Charles Aznavour. Před pár lety si jej v Londýně koupil i slavný exbeatle Paul McCartney. Podnik Strunal nacházející se v západočeském městečku Luby, dříve Schönbach, je největším producentem strunných hudebních nástrojů v Evropě. Továrna navazuje na bohaté tradice výroby datované od druhé poloviny 16. století. V roce 1908 byla v Lubech založena i houslařská škola, která vychovala několik generací skvělých houslařů. Po zestátnění vznikl v Lubech národní podnik Cremona začleněný v roce 1958 pod Amati. K privatizaci došlo v roce 1992. Vyhrál projekt tří společníků z managementu Cremony a Musicexpor tu. Od ledna roku 2006 je Strunal akciovou společností s akciemi na majitele. Strunal vyrábí housle, violy, violoncella, kontrabasy, kytary, ale také smyčce, pouzdra a povlaky. Jako výhradní exportér má podnik zastoupení na šesti kontinentech.» nů korun, což bylo nejméně za posledních dvacet let. V průběhu posledních tří let spadla produkce podniku na polovinu. Snížili jsme výrobu, také počet zaměstnanců o polovinu na 220, provedli reorganizaci, a navíc jsme kumulovali výrobu z ostatních našich závodů v Čechách do Kraslic. Myslím, že letos by mělo konečně nastat oživení, uvádí Hnilička. Pro tento rok počítá firma Amati Denak s obratem 120 milionů korun a také doufá, že v nejbližších letech poroste výroba o deset až patnáct procent. Kvůli oslabení vývozu do Španělska, Itálie a Francie posílila východní trhy. Téměř celá produkce saxofonů směřuje dnes do Číny, 80 procent výroby fagotů a kontrafagotů do Japonska. Firma usiluje o větší prodej v Indii, ve Vietnamu a na Středním východě. Od nového německého odběratele si v Kraslicích slibují zvýšení prodeje cylindrových nástrojů nejen v Německu, ale také v Rakousku, Švýcarsku a v zemích Beneluxu. Podniku Petrof, v němž pracuje 220 zaměstnanců, se momentálně daří. Přitom před osmi lety bojoval o přežití. Banky mu tehdy obstavily účty. V letech 2009 firma prodělala 137 milionů korun a o rok později 2,3 milionu korun. Loni však opět vykázala šestnáctiprocentní růst. Tržby dosáhly 213 milionů korun a zisk 27,6 milionu korun. V průběhu krize byli trpěliví a vsadili na osvědčenou strategii snižování nákladů a posílení obchodu a marketingu. Také doplnili výrobní program o špičkové výrobky ze dřeva a vysokého lesku. Posílili pozice v Rusku, státech SNS, Japonsku a Austrálii. V Číně Petrof již šestým rokem spolupracuje se společností Hailun, která je druhým největším výrobcem pian v zemi. Z výrobního programu vypustili Ameriku, i když se zákazníci v USA ještě donedávna podíleli až z 60 procent na tržbách podniku. Nesedí Pouze v dílně. Když zrovna nedlabu, tak jezdím do zahraničí a dělám workshopy, říká výrobce mandolín Rostislav Čapek, který se nedávno vrátil z Norska, odkud si přivezl zakázky na několik let dopředu. silná Koruna nepřítelem Čeští výrobci hudebních nástrojů museli v posledních letech opakovaně zvedat ceny, aby ustáli zvyšování nákladů. Jejich situaci výrazně zkomplikovalo i posilování koruny. Stali se dražšími a méně konkurenceschopnými. Doplácely na to nejen velké podniky, ale i drobní špičkoví řemeslníci. Jedním z nich byl i Rostislav Čapek, známý český výrobce bluegrassových a jazzových nástrojů, který má dílnu nedaleko Mníšku pod Brdy. Na jeho banja, mandolíny či méně obvyklé nástroje jako mandocella či dulcimer hrají například Marek Eben, Ondřej Havelka, Ivan Mládek a Jiří Suchý. Příznivce má i za oceánem a nejnověji v severní Evropě. Posilování koruny a oslabování dolaru mě drtilo. Hodně jsem vyvážel do Ameriky a do Velké Británie. Když se propadl dolar někam až na 15 korun, Spojené státy jsem musel udusit. Stejně to bylo s librou. Do Británie jsem do-

www.euro.cz 23 hudební nástroje cover story amati rieger-kloss FOTO Hynek Glos, Martin Pinkas V západočeských Kraslicích, kde sídlí podnik Amati Denak, největší výrobce dechových nástrojů v Evropě, se na počátku 17. století začínalo s houslemi. S rozkvětem orchestrální hudby se postupně přešlo i na nástroje dechové. Koncem 19. století zde působilo již jedenáct továren. Mezi dvěma světovými válkami jich bylo padesát devět. K největším patřily podniky Bohland & Fuchs, Huller & Co., A. K. Hüttl, Julius Keilwerth, Karl Püchner, Adolf Rölz a Ant. Kohlert. Během druhé světové války mnohé zanikly, jiné se podílely na válečné výrobě. V září roku 1945 bylo v Kraslicích ustaveno družstvo výrobců hudebních nástrojů. Název Amati nesoucí příjmení slavného italského houslaře, který dal houslím dnešní proporce, dostalo díky tomu, že se počítalo s výrobou jak dechových, tak smyčcových nástrojů. V roce 1948 byla výroba znárodněna. Do státního podniku Amati byla začleněna i továrna Červený založená dával mandolíny přes osm let a najednou libra spadla z 55 korun na 35 a já jsem se stal nejdražším výrobcem v Anglii, vysvětluje Čapek. Rieger Kloss chrlil za starých časů stovky varhan ročně. Doposud se jich v Krnově vyrobilo 3734 kusů. V největším rozmachu zde pracovalo 300 zaměstnanců, teď jich je 40. Ještě v devadesátých letech se vyvážely nástroje hlavně do Spojených států a Jižní Koreje. S rostoucím posilováním koruny se však závod neuměl vyrovnat a zájem z USA opadal. Z té doby zůstal v továrně pomník. Jedná se o varhany v hodnotě patnácti milionů korun, původně vyrobené pro zákazníka do Spojených států. Nikdy však neopustily brány závodu. Rozložené na části jsou již několik let uskladněny v různých halách ve fabrice. v roce 1842 v Hradci Králové Václavem Františkem Červeným, geniálním konstruktérem dechových nástrojů srovnatelným s vynálezcem saxofonu Adolfem Saxem. Po roce 1990 byl podnik privatizován a v říjnu roku 1993 byla založena společnost s ručením omezeným Amati Denak (Dechové nástroje Kraslice). Pod touto značkou se zde v současné době vyrábí celý sortiment perinetových plechových nástrojů od kornetu po suzafon. Z cylindrových nástrojů jsou to pod značkou V. F. Červený trubky a křídlovky. V Kraslicích se vyrábějí i pouzdra, činely, triangly a ozvučná dřívka. V roce 2007 došlo k přeprodání podílů v podniku mezi majiteli. Dnes jsou vlastníky čtyři fyzické osoby, přičemž tři z nich mají po dvou sedminách a jedna má jednu sedminu. Dva stále pracují ve firmě včetně ředitele Hniličky (na snímku), který je ve funkci od roku 2007. Do té doby působil ve firmě dvacet let jako obchodní ředitel. V současné době se nejvíce vyvážejí klavíry a ostatní klávesové strunné nástroje, a to do Německa, Ruska, Japonska a Číny saxofon za půl mega Boj se vede na více frontách. Zatímco zástupci společnosti Rieger Kloss narazili na specifické podmínky konkurzů v Rakousku a Německu, v jejichž průběhu měli pocit, že jsou ušity domácím výrobcům na míru, Amati Denak pro změnu dělal křoví loni v ČR při jednom výběrovém řízení na nákup nástrojů pro nejmenovanou českou vysokou školu. V Kraslicích mají trpké vzpomínky i na VIP zakázku z roku 1994 Ladislava Špačka. Šlo o saxofon vyrobený na přání prezidentské kanceláře pro amerického prezidenta Billa Clintona. Nástroj jsme vyrobili, včetně podpisu Václava Havla a jeho typického srdíčka. Nechtěli jsme za něj nic. I speciálně vyrobený klarinet pro thajského krále jsme dodali kanceláři tehdy zadarmo. Pouze jsme chtěli mít možnost umístit tyto informace na naše webové stránky. Pan Špaček nám k tomu dal písemný souhlas a fotografii Billa Clintona z Reduty s naším nástrojem nám také později zaslal. Vůbec jsme nevěděli, kdo ji fotil, vzpomíná Hnilička. Po čase se ovšem ozval fotograf Jiří Jírů a dožadoval se kompenzace 60 tisíc korun za svá autorská práva. Věc skončila u soudu, který rozhodl v neprospěch podniku. Firma Amati Denak musela Jírů nakonec zaplatit kolem 600 tisíc korun. Tu fotku mám pověšenou doma, a když se na ni podívám, tak mě vždy napadne, že je asi jedna z nejdražších v Evropě, dodává Hnilička. Dnes na událost vzpomíná s úsměvem, nicméně podnik tehdy musel kvůli tomu odložit připravovanou investici. Prezident Havel vyjádřil nad trapnou událostí politování a usiloval o kompenzaci. Neviděli jsme ani korunu a pan Špaček na můj dopis, v němž jsem mu záležitost připomněl, již vůbec nereagoval, konstatuje Hnilička. Krnovská společnost Rieger-Kloss Varhany patří k největším světovým výrobcům píšťalových varhan, které se v podhůří Nízkého Jeseníku vyrábějí od roku 1873. Zakladatel Franz Rieger koupil dům v Krnově v roce 1844 a zřídil zde varhanářskou dílnu. V roce 1872 převedl prosperující firmu synům Otto Antonínu a Gustavovi. O rok později vznikla továrna, kde se varhany vyrábějí i dnes. V tomtéž roce začalo i jejich číslování. Opus 1 byl zaslán na Světovou výstavu do Vídně, kde vzbudil velkou pozornost. Císař František Josef I. vyznamenal v roce 1880 Otto Riegera Rytířským křížem a továrně propůjčil titul dvorní dodavatel. V roce 1924 se vlastníkem stal Josef Glatter-Götz. Po únoru roku 1948 byl podnik znárodněn a spojen s další zestátněnou krnovskou varhanářskou firmou Kloss. V roce 1994 došlo k privatizaci formou prodeje zaměstnancům. Loni koupil většinový podíl Petr Škrbel, jehož syn Jakub (na snímku) vystupuje ve firmě jako výkonný ředitel. plány a ambice mají Všichni čeští výrobci by si shodně přáli, aby se situace v jejich podnicích již konečně konsolidovala. Krize je donutila hledat zákazníky v nových teritoriích a také inovovat. Petrof oslaví v roce 2014 své 150. výročí. V této souvislosti připravuje uvést na trh špičkový mistrovský klavír staronové značky Antonín Petrof. Vyroben by měl být dle nejnovějších technologií pod dohledem koncertních mistrů tak, aby podtrhl romantický zvuk nástrojů firmy. Firma Josef Lídl letos slaví 120 let své existence, v jejímž průběhu dodala například nástroje pro královskou kapelu do Jordánska a pro hráče orchestru Vídeňských filharmoniků. Jedním z cílů, které si klade, je představení jednoho nového nástroje ročně. Strunal se může pochlubit tím, že celá sekce smyčcových nástrojů v marocké Státní filharmonii je vybavena výhradně nástroji této značky. Také jeden z jejich nejlepších kontrabasů hrál na inauguračním plese George W. Bushe, když byl podruhé zvolen prezidentem Spojených států. Podnik momentálně vyvíjí novou italskou mandolínu a v dohledné době by také rád zahájil výrobu ukulele. Ředitel Škrbel z podniku Rieger Kloss má také své sny. Patří mezi ty ambicióznější. Z televize se dověděl, že by se v Chrámu sv. Víta měly stavět nové varhany. Nyní jsou tam staré, německé, které neozvučovaly dostatečně celý prostor. Navíc byly již delší dobu nefunkční. Hodně bych si přál, aby ve Svatovítském chrámu stály jednou naše krnovské varhany, dodává na závěr. Dáša Hyklová hyklova@mf.cz

24 Euro 32 6. srpna 2012 cover story hudební nástroje Peníze do basy Češi přicházejí na chuť investicím do kvalitních houslí, violoncell nebo smyčců Projděte půdy na chalupách, probádejte dědictví a pro jistotu se podívejte i do harampádí, které v Československu zanechali sudetští Němci při poválečném odsunu. Třeba někde pod vrstvou prachu objevíte starý hudební nástroj, který z vás může udělat boháče. Na housle od Itala Stradivariho zřejmě nenarazíte, ale i některé špičkové české housle, violoncella, smyčce či kontrabasy představují atraktivní a především dobře zhodnotitelné jmění. Tuzemští investoři totiž začínají ve stále větší míře přicházet na chuť nové formě investic skupování kvalitních hudebních nástrojů. Žádné druhé housle V západní Evropě a dalších vyspělých zemích to není nic neobvyklého, zajištění lidé tam již dlouhá léta vlastní kvalitní hudební nástroje. Jsou si totiž vědomi, že v takovém instrumentu mají dobře uložené peníze, říká Jaroslav Svěcený, houslový virtuos a jeden z hrstky českých soudních znalců v oboru smyčcových hudebních nástrojů. Ať už to jsou špičkové housle jako nejpopulárnější a nejrozšířenější investiční prvek v tomto oboru nebo kvalitní smyčce, violoncella, případně kontrabasy vždy se vyplatí do nich investovat. Představují totiž aktivum, které je likvidní, diskrétní a lehce přemístitelné, tedy mobilní. A především: kvalitní nástroje skýtají v naprosté většině potenciál zajímavého zhodnocení v čase, který se v době makroekonomické nejistoty ještě zvýrazňuje, vysvětluje Svěcený. Housle nabízejí také umělecko-interpretační hodnotu, neboť i na staleté, kvalitní nástroje lze stále hrát. Takže je lze zapůjčovat na různé akce, dodává. První zmínky o investicích do hudebních nástrojů v zahraničí se datují na začátek 19. století, nicméně již šlechta na italském dvoře v 18. století, podporující tamní tvůrce smyčcových nástrojů (především pak Antonia Stradivariho), nedělala čistou charitu a měla čuch na zajímavé investice. A nemýlila se, housle z dílny věhlasných Cremonských mistrů Stradivari, Amati či Guarneri se dnes prodávají za miliony eur. Rekord představují stradivárky z roku 1721, které se vloni prodaly za 16 milionů dolarů, tedy přes 300 milionů korun. Cena houslí neklesla ani za druhé světové války, kdy nacisté zkonfiskovali a skoupili řadu atraktivních nástrojů. Česká investiční exotika končí Zatímco ve vyspělém světě se s nástroji obchoduje zcela běžně, v Československu a později v České republice byl tento investiční segment dlouhou dobu opomíjen. I proto byla většina výborných nástrojů, vyrobených českými tvůrci, ze země vyvezena. Důvod této české investiční exotiky spatřuje Svěcený v historických kontextech a především neznalosti oboru ať již po samotné hudební stránce či investiční. Lidé mi říkají, proč bych ukládal peníze do houslí, když si mohu pořídit obraz nebo sochu, u nichž vím, První zmínky o investicích do hudebních nástrojů v zahraničí se datují na začátek 19. století co kupuji. Ale z tohoto pohledu jsou mistrovské smyčcové nástroje v podstatě velmi podobné výtvarnému umění. Také je to umělecké dílo, kde rozhodují obdobné atributy, navíc se ale na nástroj dá hrát, tvrdí Svěcený. Vzápětí ale upozorňuje, že i v Česku se postupně mění vnímání tohoto instrumentu a významně přibývá zájemců o posouzení hodnoty nástroje. Za západní Evropou stále zaostáváme, ale to je logické. Navíc lidí, kteří buď jen chtějí vědět, co vlastní, nebo mají zájem s houslemi obchodovat, je stále více. Během první poloviny letošního roku jsem udělal několik desítek znaleckých posudků a meziroční nárůst je v několikanásobcích. Lidé si začínají uvědomovat, že nástroj opravdu může mít investiční hodnotu, řekl Svěcený. deset procent ročně Zájemci o odborné posudky se prý rekrutují především ze skupiny vzdělanějších lidí, kteří hodně cestují a nového investičního oboru si všimli v cizině. Tam investují do hudebních nástrojů i jedinci, ale především banky, penzijní fondy a velké firmy či korporace. U nás jsou to převážně institucionální investoři, říká Svěcený. Zmiňovaný trend potvrzuje i Václav Přibyl, galerista a majitel společnosti Premium Art, specializující se na české umění: Češi se již naučili investovat do obrazů, plastik či grafik, ale stále častěji zvažují rozšíření portfolia o špičkové hudební nástroje. Vidím v tomto oboru velmi zajímavý potenciál. Důvod takového uvažování je nasnadě. Kvalitní hudební nástroje totiž ve střednědobém a zejména dlouhodobém horizontu nabízejí zajímavé zhodnocení investovaných peněz. Britský internetový server This is Money cituje Floriana Leonharda, tamního obchodníka s nástroji, který uvádí, že housle v dnešní hodnotě 100 tisíc liber (asi 3,1 milionu korun) přinesly svým majitelům v posledních třech dekádách průměrný roční výnos 10,8 procenta. Philip Scott, šéf aukční síně Bonhams, zase uvádí příklad blíže nespecifikovaných stradivárek, jejichž hodnota z tisíce liber v roce 1940 vzrostla na 300 tisíc na počátku 90. let a nyní jsou na trhu prodatelné za šest set až devět set tisíc liber. Dánská společnost Stradivari Invest, specializující se na prodej hudebních nástrojů, ve své prezentaci dokonce tvrdí, že investorovi zaručuje bezpečné a zároveň výrazně výnosnější zhodnocení peněz než konvenční instrumenty. Zatímco před 40 lety se průměrný roční výnos z kvalitních houslí pohyboval podle firmy mezi pěti až deseti procenty, v současnosti je to již deset až patnáct procent. Díky tomu špičkové nástroje ve výkonnosti porážejí Dow Jonesův index nebo Standard & Poor 500, nejznámější ukazatele vývoje na americkém akciovém trhu či vládní dluhopisy USA. třičtvrtěmilionoví Češi České hudební nástroje, tedy ty kvalitní a pocházející z dílen známějších autorů, dnes nabízejí poměrně stabilní nárůst ceny v rozsahu pěti až deseti procent, ale výjimkou není ani 20procentní roční zhodnocení. I v tomto oboru se platí za jméno, nejen za kvalitu, zachovalost a stáří nástroje. V tom jsou instru-

www.euro.cz 25 hudební nástroje cover story Znalec Svěcený. Během první poloviny letošního roku jsem udělal několik desítek znaleckých posudků a meziroční nárůst je v několikanásobcích, tvrdí houslový virtuos a soudní znalec v oboru smyčcových hudebních nástrojů Jaroslav Svěcený. FOTO Hynek Glos menty podobné výtvarnému umění. Nicméně investice do kvalitních houslí je nezpochybnitelně dobrá volba, jen je nutné si uvědomovat, že kupujete umělecká díla, nikoliv akcie či jiné cenné papíry s ihned vyčíslitelnou cenou, upozorňuje Svěcený. Do čeho by tedy Češi, pokud uvažují o nákupu hudebního nástroje, měli investovat? Mezi Svěceným posuzovanými produkty dominují housle, následují violoncella, violy a smyčce. U nich je povědomí a znalost prakticky nulová, Češi vědí, že se používají na hraní, ale o možnosti zhodnocení peněz v kvalitním smyčci netuší, říká virtuos a soudní znalec. Současnou tuzemskou tržní špičku pak představují housle Karla Boromejského Dvořáka, Kašpara Strnada, F. A. Homolky, Jana Kulíka či Antonína Sitta, zastupující nejkvalitnější historickou tvorbu na území České republiky. Z houslařů druhé poloviny 20. století jsou to určitě nástroje Přemysla Otakara Špidlena. Cenovou hladinu lze velmi těžko generalizovat, rozhoduje spousta faktorů, obecně lze říci, že u těch nejlepších jsou to statisíce korun, vysvětluje Svěcený. Rozdíl je totiž i v cenách nástrojů jednotlivých autorů, například troje housle Kašpara Strnada, označovaného za českého Stradivariho, se v poslední době prodávaly v rozmezí 400 tisíc až tři čtvrtě milionu korun. Obdobné je to například u Přemysla Otakara Špidlena, nejznámějšího českého tvůrce 20. století. Jeho renomé je i celosvětově velmi vysoko, určitě mu pomohl i tehdejší národní podnik Artia, který vyvážel jeho housle na Západ, převážně do USA. Tím se jeho kvalitní práce dostala do mezinárodního povědomí, a i díky tomu jsou dnes Špidlenovy housle velmi ceněné, soudí Svěcený. pozor na falza Zatímco housle, violy a violoncella s přibývajícím věkem neztrácejí na hudebních kvalitách a i po více než 400 letech vyluzují perfektní zvuk, investice do kytary nebo třeba klavíru je spíše v rovině umělecké než hudební. Smyčcové nástroje mají geniální konstrukci pro dlouhodobou životnost, nedávno jsem například hrál na zrestaurované housle bratří Amatiů z roku 1590, které byly v perfektním stavu. Nové kytary se zvukově amortizují po několika desetiletích, ale historické kusy, často bohatě zdobené, mají cenu jako umělecké dílo. Drží si tak investiční hodnotu, takže to také nemusí být špatná forma uložení peněz, říká. Potenciální investoři do hudebních nástrojů by si podle Svěceného měli dát pozor především na autenticitu výrobku, neboť i housle, violy či cella jsou kopírovány, zejména v Číně a dalších asijských zemích. V poslední době se objevuje čím dál víc falzifikátů, ale naštěstí spolupracuji s českými a zahraničními odborníky, takže se mi daří je poznat. Tam, kde je to nejednoznačné, posudek prostě nemohu vydat, doplňuje Svěcený. Ondřej Hergesell hergesell@mf.cz

26 Euro 32 6. srpna 2012 report 26 Čeladná Nevídaný rozvoj horské obce provází zvláštní pachuť. Její dlouholetý starosta je přesto horkým kandidátem na moravskoslezského hejtmana 30 FinanČní trh Špičkoví pracovníci poradenských gigantů mizejí do bank, které si od nich slibují nové klienty. Elitu v oboru lákají na tučné výdělky 32 doplňky stravy Evropská komise přikázala výrobcům doplňků stravy změnit proklamace o zdravotních efektech na obalech 36 Miloš ZeMan Preference důchodce z Vysočiny výrazně rostou. Usedne na Hradě další z architektů opoziční smlouvy? 38 Jan Musil Polovina politiků řeší potíže s korupcí, polovina má problémy sama se sebou. Za takového stavu nemají čas na práci, tvrdí šéf ČKD Group Bačové v mercedesech Podbeskydská vesnička Čeladná se za poslední roky změnila v milionářskou enklávu. Mezi jejími obyvateli lze najít mnohé kontroverzní podnikatele z 90. let Lidé tu mají úplně všechno, v zajištění kvality života už nejde jít o moc dál. Mladý hasič a správce Lukáš Wozniak má pro vedení své obce jen slova uznání. Když se do horské vesničky Čeladná před osmnácti lety přestěhoval, ještě zdaleka netušil, že bude žít v jedné z nejrozvinutějších oblastí v České republice. Milionářská enkláva, moravské Beverly Hills, Beskydský ekonomický zázrak to všechno jsou přezdívky, které Čeladná za posledních pár let díky svému pozoruhodnému rozvoji získala. Rozmach sem ale přitáhl i některé velmi zajímavé obyvatele. Na rovinu, uklidila se sem spousta lidí, kteří nechtějí být vidět. Když slyšíte jejich životní příběhy, občas to ani nestačíte zpracovat, tvrdí Wozniak, a aniž by chtěl téma dál rozvíjet, polohlasně dodává, že si svým dalším setrváním v Čeladné není zdaleka jistý. Od uhlí ke golfu Zdejší prosperitu asi nejvíc nasajete, když se vydáte půl kilometru od náměstí směrem ke golfovému klubu. Na silnici vedoucí krajinou pastevců ovcí vás tak míjejí kabriolety Porsche, BMW a jiných honosných značek, až se branou se dvěma kamennými lvy konečně dostanete dovnitř. Prosper Golf Club založil na začátku minulé dekády známý podnikatel Stanislav Pros. Jeho sepjetí s Čeladnou je dostatečně známé, stejně jako jeho příběh. Pros už v devadesátých letech vydělal velké peníze díky svým předlistopadovým stykům s Ruskem (dokonce byl zapsán ve svazcích StB jako agent) a následně pohádkově zbohatl při privatizaci OKD. Jeho firma Eurobrokers skupovala v roce 1997 akcie Ostravsko-karvinských dolů, a když o rok později za bezmocného přihlížení státu získala majoritu, prodala OKD jejím manažerům Petru Otavovi, Viktoru Koláčkovi a Janu Przybylovi. Tehdy se Pros stáhl do ústraní a veškeré investice nasměroval do svého oblíbeného koníčku, totiž do golfu. Chtěli jsme tu mít osm až devět hřišť. V celé Evropě v podstatě nic takového není, oblasti jako Andalusie jsou hlavně přes zimu, přes léto bychom byli unikátní, přitáhli bychom golfisty z celého světa, říká podnikatel, který kdysi plnil titulky novin. Plány mu, alespoň dle jeho vlastních slov, nevyšly kvůli protestům ekologických hnutí. Přesto ale v Čeladné vybudoval luxusní osmnáctijamkové hřiště se zázemím, které nemá v České republice obdoby. Právě tady leží základ rozmachu dříve malé beskydské obce. Privatizační elita Jde však o rozmach přinejmenším hodně pestrý a zahrnuje celou řadu osob spojených s érou divokého kapitalismu devadesátých let. Přistěhoval se sem například František Gajdoš, původně Prosův blízký spolupracovník, který seděl v dozorčí radě OKD po jejím převzetí. Nyní zde provozuje fotovoltaickou elektrárnu FVE Čeladná. Jeho společníkem je Zdeněk Durčák, bývalý pracovník Metalimexu a Karbon Investu (firmy spjaté s Koláčkem a Otavou) a v současné době obchodní ředitel NWR.»

www.euro.cz 27 Čeladná report Dva světy. Na základech malé beskydské vesničky vyrostla v Čeladné za patnáct let milionářská čtvrť. FOTO Martin Pinkas

28 Euro 32 6. srpna 2012 report Čeladná 1 Na trávě to začalo. Rozvoj Čeladné umožnilo především vybudování luxusního golfového resortu. 2 stromy pryč. Svahy nad Čeladnou plánuje developer Conti Real dále zastavět. 3 první a jediný. Viděl jsem příležitost, říká Jakub Bernady, spolumajitel firmy Conti Real která jako jediná v Čeladné rozvíjí developerské projekty. 4 UNaveNý lev. Velkolepé, ale prodělečné golfové hřiště vybudoval v Čeladné Stanislav Pros. 5 stavba roku. Avantgardní Hotel Miura zase hned vedle postavil podnikatel Richard Kučík. 1 3 2 4 5» Hned vedle Prosova hřiště nedávno vyrostl luxusní hotel Miura specifický svou avantgardní architekturou, za kterou její autor Albert Pražák získal cenu stavba roku. Honosná budova možná působí na první pohled kontroverzně, ale architektonicky je rozhodně velmi zajímavá. A zajímavá je i svým majitelem: Richard Kučík je rovněž poměrně známý podnikatel v oblasti energetiky. Dobře se zná i s další osobností čeladenské smetánky Robertem Sýkorou. Bývalý náměstek průmyslu a obchodu Zemanovy vlády provozuje v obci například stavařskou firmu Kapstop či společnost OXO zabývající se obchodem s železným šrotem. Oba dva podnikatelé jsou spjati s obchodem s akciemi Moravia Energo, na kterých vydělal expremiér Stanislav Gross. Zatímco od Roberta Sýkory Gross akcie nakoupil za půjčené peníze, Kučík je svými 13,5 milionu pomohl Grossovi splatit. Tím ale výčet podbeskydské elity ani zdaleka nekončí. Čeladná je totiž spojena i s dalším expremiérem. Chatu si zde kdysi, ještě coby senátor, pořídil Mirek Topolánek (po rozvodu ji získala jeho bývalá manželka Pavla). V Čeladné byl docela aktivní. Jeho sdružení Becario v letech 2004 až 2007 každoročně pořádalo na Prosově hřišti charitativní golfový turnaj, díky čemuž se v době svého vládnutí ocitl pod palbou novinářské kritiky. Městská Ochranka V severní části města zase najdeme dům se jmenovkou Ustyanovič. Sídlo zde nemá nikdo jiný než v jistých kruzích velmi známý expolicista, svého času šéf moravskoslezské zásahové jednotky. I on je jedním z čeladenských občanů, jejichž příběh vyráží dech. Vladimír Ustyanovič musel na konci devadesátých let od policie odejít kvůli podezření ze střetu zájmů, protože si jeho žena založila úspěšnou bezpečnostní agenturu Česká ochranná společnost. Ve skutečnosti ji s největší pravděpodobností vedl právě Ustyanovič, a právě proto nejspíš dostala lukrativní zakázku na hlídání areálů OKD (tehdy ještě státní firmy řízené Koláčkem a Otavou). Ustyanovič po svléknutí uniformy získal vliv, o kterém se vyprávěly legendy, kromě jiného se stal poradcem premiéra Zemana a ministra vnitra Grulicha. Po zavraždění podnikatele Františka Mrázka se dokonce spekulovalo o tom, zda právě on není jedním z těch, kdo si atentát objednali. Před několika lety byl však postřelen v Praze (podle policie byla motivem žárlivost) a ze zranění se dosud nevzpamatoval. Ustyanovičova agentura je však v obci stále aktivní. Kromě toho, že tu má pobočku, hlídá některé místní objekty. Rozhodně nevím o tom, že by se sem někdo jezdil schovávat nebo uklízet, to mi přijde jako výstřel do tmy, říká Stanislav Pros ve svém golfovém klubu a pokojně dokuřuje svůj doutník. Jemu samotnému jde prý především o golf a zdá se, že i když v Čeladné žije řada osob alespoň částečně spjatých s jeho bývalým podnikáním, on sám už o žádný vliv neusiluje. vysněný turnaj Pros už několik let soustředí své síly na pořádání prestižního turnaje Czech Open s licencí PGA, což se zatím podařilo jen dvakrát. Turnaj dotuje ze svého společně s dalším místním miliardářem Alešem Buksou, a i přes snahu se mu zatím nepodařilo přemluvit stát k účasti. Stát má bohužel trochu jiné priority. Řekl bych, že tu celkově trochu chybí koncepce podpory sportu. Vždyť ty přenosy jdou do 126 zemí světa a hlavně do Asie, říká a dodává, že právě asijské trhy by pro Českou republiku měly být hlavním objektem zájmu. Se svou investicí do golfu podle všeho není příliš spokojený. Hřiště je ztrátové a velkolepý projekt na vytvoření české Andalusie zůstal jen na papíře. Žádné velké uznání nemá ani pro ekonomický boom Čeladné, který sám pomohl nastartovat. Dřív jsem měl zájem tomu zdejšímu rozvoji trochu pomoct, ale dnes už se nezapojuji. Nerad bych říkal proč.

www.euro.cz 29 Čeladná report FOTO Martin Pinkas Proměna podbeskydské vesničky v malé Beverely Hills je vůbec tématem, na které tady nenajdete jednoznačný názor. Příval peněz a stěhování bohatých občanů jako by celou obec tříštilo na dva světy, byť z něj na první pohled profitují všichni, což je poznat podle dobrých silnic, čerstvě vydlážděných chodníků i opravené radnice. Panuje tady určitá nevraživost. Hlavně starší místní lidé napadají starostu, i když podle mě neprávem. Pan starosta vždycky splnil, co slíbil, říká dobrovolný hasič Wozniak. developerský ráj Starostou zde není nikdo jiný než Pavol Lukša, přední osobnost TOP 09 (posledních několik let její místopředseda) a horký kandidát na hejtmana moravskoslezského kraje v nadcházejících volbách. Lukša, přezdívaný Robin Hood z Čeladné, byl u proměny obce už od počátku. Důležité bylo, že v určitou dobu začaly spolupůsobit dva hlavní rozvojové projekty vybudování nového centra obce jako obecní projekt a výstavba golfového areálu, vysvětluje Lukša, jak se vlastně onen zázrak podařilo nastartovat. Oním obecním projektem myslí především rekonstrukci náměstí, na kterou si obec vzala úvěr ve Švýcarsku ve výši tří milionů dolarů. Co by většina komunálních politiků považovala za šílenství, Lukšovi vyšlo, kromě jiného právě díky zatraktivnění lokality Prosovým hřištěm. A jako obvykle, co samotná radnice nastartovala, později využili developeři. V případě Čeladné však jde jen o jednoho jediného, a sice společnost Conti Real. V obci už má na svědomí výstavbu stovek luxusních rezidencí, nyní připravuje další velkolepý resort s aquaparkem a bobovou dráhu. Přistěhoval jsem se sem s manželkou a viděl jsem v tom příležitost. Hned v úvodu jsem odkoupil od radnice část jejich projektu a dokončil ho, popisuje svůj úspěšný byznys Jakub Bernady, spolumajitel Conti Real. Bývalý majitel stěhovací agentury na společný projekt s radnicí navázal odkupem soukromých pozemků a následnou výstavbou v masovém měřítku. Například nové byty v projektu Farské lúky mají vlastní recepci a jsou hlídané bezpečnostní agenturou (jak jinak než Ustyanovičovou). Na tak malou obec jde o neobvykle luxusní bydlení. Na druhé straně pohádkového příběhu stojí řada zdejších starousedlíků, kteří úspěchu Čeladné rozhodně netleskají. Vadí jim mnoho věcí. Kromě toho, jaká sorta lidí se sem stěhuje, mají problém i s proměnou rázu obce a krajiny jako takové. Jedním z kritiků je i podnikatel Bohuslav Straus. Lukšovo nadšení pro věc nesdílí. Na odpor proti dle jeho názoru nezřízenému rozvoji založil občanské sdružení Čeladňan a dostal se v rámci opozice do obecního zastupitelstva. Byty se stavějí, ale většina z nich je rekreačních, některé i úplně prázdné. Dělají nám z toho město duchů a postupně to překonává všechny hranice. Vždyť nejnovější stavby vzniknou hned za hřbitovem. Nejde o padesát šedesát metrů, ale přímo za plotem, říká Straus. atmosféra strachu Většinu bytů jsme prodali, a i když se tu krize projevila, zbytek zvládáme bez problémů pronajímat, oponuje Bernady. Zároveň ale ukazuje dva projekty s rozestavěnými základy, které jsou pozdrženy, a potvrzuje i plán na výstavbu vedle hřbitova. Spory mezi developery a ekologickými spolky jsou samozřejmě tak časté, že by snad ani nestály za inkoust. V tomto případě ovšem starousedlíci hovoří také o podivných praktikách, které radnice v prosazování rozvoje razí. Panuje tu zvláštní atmosféra. Lidé se bojí. Objevují se různé výhružky typu pošleme na vás kontrolu z finančního úřadu nebo hygienu, vysvětluje Straus a popisuje nedávnou aféru, kdy se radnice rozhodla navýšit daň z nemovitostí na maximální hranici, aby zvýšila obecní rozpočet. V Čeladné proti záměru okamžitě vznikla petice, nepodařilo se mu však zabránit. Ten seznam mají schovaný a moc dobře vědí, kdo podepsal a kdo ne. Moje manželka pracovala ve zdejší pobočce Lesů ČR. V pátek večer jsme měli schůzi sdružení a hned v pondělí ráno jí šéf vyhrožoval, ať radši mlčíme, říká Straus. Starosta ale jakákoli nařčení z čehokoli podobného důrazně odmítá. Pavol lukša Na cestě ze sherwoodu Přezdívku Robin Hood přikládá Pavol Lukša své buldočí povaze. Možná že také právě díky ní je starostou Čeladné už od roku 1994. Do politiky se zapojil hned po revoluci, když v Čeladné zakládal Občanské fórum. Posledních několik let je výraznou tváří TOP 09 (a dříve KDU-ČSL), ostatně Miroslav Kalousek ho řadí ke svým nejbližším spojencům. Zastává celou řadu veřejných funkcí kromě starostování se musí věnovat poslaneckému křeslu a coby místopředseda strany zodpovídá i za další směřování TOP 09. Kromě toho sedí ve dvou dozorčích radách včetně Letiště Ostrava. V podzimních volbách je kandidátem strany na hejtmana. Jako řadový zastupitel bych si asi troufal takto velký krajíc zvládnout. Pokud by teoreticky šlo o funkci ve vedení kraje, jsem připraven složit poslanecký mandát, říká Lukša o svých funkcích. Čeladenští potvrzují, že byl vždy velmi pracovitý a na obecní záležitosti si dokázal najít dostatek času. V minulosti byl v médiích dáván do souvislosti s ostravskými podnikateli Peterem a Robertem Šuškovými. Jimi ovládaná firma Ostravské opravny a strojírny získávala v letech 2002 až 2006 řadu zakázek pro ČD Cargo a České dráhy. Lukša se s oběma podnikateli přátelí, jakékoli další spojení ale odmítá. Spekulacemi se zabývat nebudu, řekl týdeníku Euro. Je ovšem členem správní rady Nadace bratří Šuškových. Je pro mne ctí, že se mohu podílet jako člen správní rady na činnosti jejich nadace. Pomáhat lidem zdravotně postiženým nebo lidem, kteří se ocitli v krizové nebo tíživé životní situaci, považuji v každém případě za správné a potřebné. Přes všechnu kritiku je třeba říct, že Čeladná bezesporu představuje úspěch. Její rozvoj je vidět na každém kroku a ostatní starostové podobně velkých obcí mohou o něčem podobném zatím jen snít. Zvláštní pachuť v podobě místní enklávy bývalých privatizátorů či prapodivné atmosféry mezi zdejšími obyvateli však obraz dokonalé obce kazí víc než dost. Tomáš Plhoň plhon@mf.cz

30 Euro 32 6. srpna 2012 report finanční trh Banky tlačí poradenský byznys Špičkoví pracovníci poradenských gigantů mizejí do bank. Finanční domy si od nich slibují nové klienty Retailové žně tuzemských bank jsou zřejmě definitivně u konce. Každoroční silný růst výnosů z poplatků je pryč a zejména velké bankovní domy se snaží hledat cesty, jak se dostat k novým klientům, od kterých by mohly do budoucna inkasovat slušné zisky. Někteří hráči vsadili na poradenskou činnost a hodlají konkurovat gigantům, jako jsou třeba společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) anebo Deloitte. A nebojí se jim přetahovat špičkové experty. Zejména Česká spořitelna spolu s ČSOB v této oblasti velmi posilují. Poradenským firmám se to pochopitelně nelíbí. Přirozený Posun v kariéře. Tak hodnotí přechod ze společnosti Deloitte do ČSOB Martin Buranský, výkonný ředitel nové poradenské firmy ČSOB Advisory. Růst není priorita Posledním přírůstkem na českém poradenském trhu s kontrolou velké bankovní skupiny je ČSOB Advisory. Dceřiná společnost vznikla letos v květnu přejmenováním ČSOB Investment Banking Services, která byla do obchodního rejstříku zapsána už v roce 2003. Cílem je poskytovat poradenství pro subjekty veřejné správy v oblasti strategického i operativního řízení a v oblasti financování a transakcí, vysvětluje výkonný ředitel ČSOB Advisory Martin Buranský. V minulosti Buranský pracoval pět let pro PwC a před svým nástupem do ČSOB působil osm let v pozici partnera pro veřejný sektor ve společnosti Deloitte. Pokud jde o budoucí rozvoj a novinky, plánujeme se profilovat jako malý, ale kompaktní a spolehlivý tým odborníků, kteří poskytují poradenství odrážející specifické potřeby klientů a kteří využívají zázemí ČSOB jako jedné z vedoucích bankovních skupin v Česku, popisuje strategii Buranský. Poradenská buňka ČSOB čítá tři experty. Spíše než na extenzivní růst se v nejbližším období plánujeme zaměřit na budování dobrého jména naší značky a podporu působení celé skupiny ČSOB v rámci veřejné správy, tvrdí Buranský. Svůj příchod do bankovní skupiny ČSOB označuje za přirozený posun v kariéře. Pro mě to byla zajímavá nabídka. Přesunem od velké poradenské čtyřky jsem se dostal k poradenství zase z jiného úhlu pohledu, říká. Jen špičky v oboru Například poradenská divize skupiny České spořitelny nazvaná Grantika přiznává, že právě špičky odchované velkými poradenskými giganty jsou pro ni klíčové. Máme možnost využívat schopností lidí, kteří byli dříve zaměstnáni v renomovaných poradenských a auditorských společnostech. Dlouhodobým záměrem vedení společnosti Grantika je mít všechny klíčové pozice ve společnosti obsazeny právě takovými lidmi, zdůraznil Jan Holinka z tiskového oddělení skupiny České spořitelny. Jak dodal, všichni zaujímají vedoucí pozice ve společnosti, kde mohou zúročit své předchozí dlouholeté zkušenosti. Díky svým zkušenostem dokážou rozvíjet nabídku kvalitních služeb, kterými Grantika může konkurovat na trhu. Společnost se soustředí zejména na poradenství v oblasti získávání a využívání dotací z fondů Evropské unie. Vznikla v roce 2009 přejmenováním firmy Raven EU Advisory, kterou Česká spořitelna koupila už v roce 2008. Radost z toho nemáme Poradenské firmy si konkurenčních aktivit bank velmi dobře všímají. Radost z toho ovšem nemají, náklady jim totiž šplhají nahoru. Banky lákají špičkové experty na velmi slušné výdělky včetně tučných bonusů. Do ostřejšího hodnocení konkurence se ovšem nikdo z poradenské čtyřky, kam patří kromě PwC a Deloitte také KPMG a Ernst & Young, pouštět nechce. A výše platů rovněž komentovat nechtějí. I banky jistě chtějí pro své služby špičkové odborníky, logicky se proto poohlížejí mezi našimi zaměstnanci. Na druhou stranu i řada našich poradců působila před příchodem do PwC v některé z tuzemských bank, říká pou-

www.euro.cz 31 finanční trh report FOTO Hynek Glos ze Jiří Moser, řídící partner PwC ČR. Posilování bank je v této oblasti logické, říkají někteří experti. Spíš se divím, že to nerozjely všechny banky a dřív. V portfoliu mají řadu firem, které by se daly nějak oživit, revitalizovat a v některých případech resuscitovat. Banky přitom zachovávají klid a soustřeďují se pouze na finanční nástroje, konstatuje bývalý šéf Škody Auto a v současné době majitel poradenské společnosti Industrial Advisors Vratislav Kulhánek. Připomíná, že banky musejí připravit lukrativní nabídky v podobě atraktivních platů, chtějí-li nalákat poradenskou elitu. Banky se pouštějí do poradenství i z toho důvodu, že se ucházejí o velké klienty poradenských firem doba Je zlá Rostoucí poptávku po poradenských službách zejména v oblastech nastavení procesů, zvýšení efektivity, ale třeba i získávání prostředků z veřejných zdrojů pozorujeme. Nepřekvapuje mě, že i banky si všimly příležitosti, neboť k těmto oblastem mají také blízko, míní Jiří Moser. Banky se pouštějí do poradenství i z toho důvodu, že se ucházejí o velké klienty poradenských firem. Pokud je totiž získají do klien tského portfolia poradenské dceřinky, zbývá jim už jen krůček, aby se dostaly ke správě firemních účtů. Poradenská divize se tudíž stává jedním z důležitých kanálů, jak získat novou duši také pro banku. Doba na finančních trzích je zlá a bankovním domům se hodí každá další příležitost, jak přitáhnout více klientů. Odlivu některých expertů si všímá i společnost Deloitte. Právě ona drží velmi silný tým zaměřený na poradenství pro finanční instituce a o její experty je logicky velký zájem. Podobně, jako je tomu i v jiných poradenských týmech, se někteří naši kolegové po řadě let strávených v Deloitte rozhodli změnit zaměstnavatele. Vnímám to jako přirozenou součást profesního vývoje, tvrdí Milan Hrádocký, expert v poradenství pro finan ční instituce společnosti Deloitte. Interní poradenské jednotky v rámci bankovních skupin vznikají i zanikají. Z pohledu bank to lze vnímat spíš jako způsob získávání talentů, v menší míře také jako snahu o úspory nákladů, upozorňuje. Poradenský byznys zřejmě nebude nikdy na špici, pokud jde o hlavní zdroj velkých zisků bank. Ta je stále vyhrazena pro poplatky, u kterých sice nárůst výnosů slábne, ovšem finanční domy to hbitě dohánějí jejich zvyšováním. neplánujeme, zatím Ostatní bankovní domy zatím v případě poradenského byznysu vyčkávají. Standardně poradenské služby outsourcujeme. Založení poradenské společnosti v současné době nezvažujeme, uvedl mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek. Tak jako ostatní finanční instituce využíváme outsourcingu v oblasti IT služeb nebo například v auditu či daňovém poradenství, dodal. Podobně je na tom Raiffeisenbank nebo Komerční banka, která rovněž vlastní poradenskou společnost nevlastní. Lze ale očekávat, že pokud by se ČSOB nebo České spořitelně dařilo, ostatní je budou následovat. V tomto směru se banky chovají jako stádo. Pokud jedna přijde s novinkou a má na trhu úspěch, ostatní ji okamžitě následují. Podobně to bylo například s vkladovými bankomaty nebo s variabilní úrokovou sazbou u hypotečního úvěru. Tu v minulosti kritizovala řada bank a nakonec ji některé do své nabídky v tichosti zařadily. Petra Pelantová pelantova@mf.cz inzerce A120003798 Nabídka komplexních právních služeb: oddaná a so stikovaná obhajoba práv klient všemi dostupnými právními prost edky trp livá práce s otev enými informa ními zdroji spolu s inovativním a kreativním p ístupem k ešení problém detailní znalost eského podnikatelského a právního prost edí široké možnosti komunikace s orgány ve ejné moci a zahrani ními partnerskými právními kancelá emi

32 Euro 32 6. srpna 2012 report doplňky stravy Zázrak s ručením zamezeným Evropské komise nakázala výrobcům doplňků stravy změnit proklamace o zdravotních efektech na obalech. Některé o ně přijdou zcela ObezřetnOst je namístě. Výrobci doplňků stravy někdy přisuzují svým produktům léčivé účinky, i když je to nezákonné, říká ředitel společnosti Edukafarm Zdeněk Procházka. Po operaci šedého zákalu doporučil lékař pětasedmdesátileté Jitce Horáčkové z Havlíčkova Brodu, ať si koupí a dlouhodobě užívá na podporu zraku lutein. Látku, již obsahuje nesčetně doplňků stravy, bratru za tři stovky třicet tablet. Brát se prý mohou dvě denně. Důchodkyně lékařovu radu poslechla, i když jí suma citelně zasáhla do rozpočtu. Kdyby jí ovšem poradil skutečný odborník, dozvěděla by se, že stejnou službu prokáže pravidelná konzumace mrkve. Podobnou zkušenost udělal i manžel paní Zdeny. Měl problémy s prostatou. Jako každý správný muž však nejprve odmítl prohlídku u lékaře a naordinoval si samoléčbu. Doktor internet mu poradil. Muž postupně využíval tři různé preparáty na léčbu prostaty. Utratil pochopitelně spoustu peněz, ale žádný efekt se nedostavil, přestože jej informace na obalech přípravků slibovaly. Nakonec ho manželka dotlačila k lékaři. Musel okamžitě na operaci, naštěstí ještě včas. Případy to nejsou zdaleka ojedinělé. Lidé si často sami naordinují léčbu pomocí doplňků stravy jen na základě zkušeností blízkých, či dokonce jen podle internetových diskusí. Ještě horší ovšem je, že nezřídka dostanou podobnou radu i u odborníka lékaře či lékárníka. Řada pacientů se snaží řešit některé své zdravotní problémy samoléčbou bez návštěvy lékaře a logicky hledá nějaký zdroj informací. Buď na internetu, anebo přímo v lékárně. Problém nastává, pokud jim lékárník nabídne doplněk stravy jako léčivo, respektive nějakým způsobem informuje o jeho možném léčivém účinku. K žádnému skutečnému léčení ale nedojde, pokud pomineme placebo efekt, varuje Jana Vyhlídalová, zakládající členka sdružení Obran občané proti nepravdivým informacím v lékárnách. Pacient si myslí, že ušetřil, ale ve skutečnosti ztratí čas potřebný k léčbě. Valná část lékárenského personálu dělá svou práci profesionálně, ale bohužel toto pravidlo neplatí stoprocentně, dodává Vyhlídalová. Také Evropská komise zjistila, že až 95 procent tvrzení uváděných na obalech doplňků stravy je klamavých. Vyrazila proto spotřebitelům na pomoc. Vydala seznam 220 povolených zdravotních tvrzení, jimiž mohou výrobci své zboží propagovat. PříPravky bez účinku Nejde o to, pohanět šmahem všechny doplňky stravy. Tyto speciální typy potravin mají na trhu již dávno své pevné místo, a pokud se užívají v souladu s jejich původním posláním, mohou posílit zdraví konzumenta. Objem trhu s doplňky stravy se odhaduje na šest až osm miliard korun a každoročně roste o několik procent. Zhruba tři pětiny z nich se prodají v lékárnách, zbytek v řetězcích, drogeriích, na benzinových pumpách, ve fitness centrech, v přímém prodeji a na internetu. Jen v lékárnách v Česku prodává své produkty více než 500 výrobců, tři čtvrtiny trhu

www.euro.cz 33 doplňky stravy report má patent. Imunoglukan se vyrábí z hlívy ústřičné patentově chráněným technologickým postupem. Výrobci konkurenčních preparátů si ovšem vypůjčili výsledky jeho klinických studií. FOTO archiv, Martin Pinkas ovládá padesátka největších z nich. Spotřebitelé mají největší zájem o probiotické přípravky, preparáty s obsahem omega-3 nenasycených mastných kyselin a doplňky stravy podporující správnou funkci kloubů. Klesající prodeje naopak vykazují multivitaminové doplňky stravy pro dospělé, doplňuje Bohumil Hlavatý, výkonný ředitel České asociace pro speciální potraviny (ČASP). Doplňky stravy podle něj přispívají k udržení dobrého zdraví a dodávají tělu potřebné živiny, které se v běžné stravě nevyskytují v dostatečné míře. Stále více vědeckých důkazů potvrzuje jejich úlohu v předcházení riziku určitých onemocnění. A právě v tom tkví zlaté pravidlo. Doplňky stravy nelze v žádném případě zaměňovat s léky. Ani s těmi volně prodejnými. Jejich účelem je doplňovat běžnou stravu o vitaminy, minerály či další látky s nutričním či fyziologickým účinkem. Nikdo však nemusí zkoumat jejich skutečnou účinnost, jako je tomu u léků. Pokud se doplněk stravy užije, jak má, může mít pozitivní vliv. Určen je ale pro zdravého člověka. Například jinak zdravý jedinec si při zvýšené fyzické zátěži může zakoupit přípravek v oblasti kloubní výživy. Problém ovšem nastává ve chvíli, kdy odborník v lékárně prodá místo léčivého přípravku tento doplněk stravy pacientovi, který trpí artrózou nebo chronickým zánětem pohybového aparátu, zdůrazňuje generální ředitel společnosti Edukafarm Zdeněk Procházka. Jeho firma před třemi lety podrobila analýze kloubní preparáty. Chtěla zjistit, do jaké míry jejich výrobci dodržují deklarované množství aktivní látky v přípravku. Výsledek byl nečekaný: osm z deseti doplňků stravy nevyhovělo. V jejich složení deklarované účinné látky buď chyběly, nebo bylo jejich množství mnohem nižší, než producent uváděl. bacillus clausii tlak ustojí I když motivace upřednostňovat při prodeji některé typy výrobků před jinými jsou v celé komerční sféře dané z velké části klasickými obchodními praktikami, lékárníky nelze tak úplně zatracovat. Na vině jsou někdy spotřebitelé, kteří do lékárny přijdou a bezvýhradně PřisPívají k normálnosti Příklady dosud schválených zdravotních tvrzení (platných od 15. 12. 2012) Vápník Přispívá k normální srážlivosti krve. Přispívá k normálnímu energetickému metabolismu. Přispívá k normální činnosti svalů. Je potřebný pro udržení normálního stavu kostí. Iontové nápoje Přispívají k udržení výkonnosti při delším vytrvalostním fyzickém výkonu. Chrom Přispívá k udržení normální hladiny glukózy v krvi. Fluorid Přispívá k zachování mineralizace zubů. Živé jogurtové kultury Živé kultury v jogurtu nebo v kysaném mléce zlepšují trávení laktózy z výrobku u osob, které laktózu špatně tráví. Hořčík Přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání. Přispívá k normální činnosti svalů. Vitamin C Přispívá k udržení normální funkce imunitního systému během intenzivního fyzického výkonu a po něm. Přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci krevních cév, kostí, chrupavek, dásní, kůže, zubů. Přispívá k normální psychické činnosti. Přispívá k normální funkci imunitního systému. Zvyšuje vstřebávání železa. Vláknina z pšeničných otrub Přispívá k urychlení střevního tranzitu. Přispívá ke zvýšení objemu stolice. pramen: Státní zdravotní ústav požadují určitý volně prodejný výrobek, aniž by si chtěli nechat poradit. Především výrobci doplňků stravy však často dělají vše možné, aby se jejich produkt tvářil jako rovnocenný léku. Přisuzují mu léčivé účinky, i když taková propagace je nezákonná. Nejčastěji se tak děje u kloubních preparátů a enzymoterapie, upozorňuje farmakolog Procházka. Uvádí příklad léku Wobenzym, který se užívá proti zánětům, otokům a poruchám imunity, a doplňku stravy Profizym. Zatímco lék je složen z enzymů, u nichž je v klinických studiích prokázán protizánětlivý a imunomodukační účinek, Profizym obsahuje zdánlivě podobný enzym serrazimes, jenž má ale úplně odlišné účinky. Zaměnitelnost obou preparátů není tedy možná, a přesto se tak děje. Odborníkům z lékáren jsou totiž předkládány výsledky studií na Wobenzym i k jiným přípravkům, jež nadto nejsou jakožto doplňky stravy určeny k léčbě. Lékárníci by si měli v každém případě dávat větší pozor, co svým zákazníkům, byť v dobré víře, doporučují. Podle názoru právníků totiž za svá tvrzení přebírají veškerou právní odpovědnost. Pokud odborník doporučí zákazníkovi doplněk stravy jako léčivo, resp. nepřípustně prezentuje jeho léčivý efekt, zakládá to u něj vznik řady odpovědností za škodu a za újmu na zdraví, upozorňuje advokát Jan Vondráček. Lékárníci, ale i lékaři by mohli narazit například u probiotik. Snad každý, kdo někdy bral antibiotika, si vyslechl radu, ať zároveň užívá probiotika k podpoře střevní mikroflóry. Jenže antibiotika spolu s těmi škodlivými zničí i většinu tělu prospěšných bakterií, a proto nemá smysl probiotika konzumovat. Výrobce by měl dát pediatrovi a lékárníkovi jasný podklad, která probiotika tlak ustojí. Takovou dokumentací disponuje například Probacin, jelikož jeho kmen Bacillus clausii má prokázanou polyresistenci vůči většině antibiotik, vysvětluje Procházka. Někdy si výrobci zase neprávem přisvojují vlastnosti konkurenčních preparátů, jako je to u výrobku Imunoglukan. Ten má totiž patentem chráněný technologický postup pro získání standardizovaného extraktu biologicky aktivních polysacharidů (tzv. beta glukanů) z hlívy ústřičné. Jeho konkurenti pouze usušili a namleli plodnici této houby a prohlási-»

34 Euro 32 6. srpna 2012 britská svinstva Zavedení výrobci předkládají spotřebitelům většinou preparáty, které když už nemají blahodárné účinky na zdraví, alespoň neuškodí. Pokud tedy pomineme placebo efekt, který se na účinnosti každého přípravku, ať už je to doplněk stravy či lék, podílí ze třiceti procent. Některé doplňky ale mohou za určitých situací přímo škodit. Spousta přípravků obsahuje česnek. Lékárník by měl proto varovat každého zákazníka, že jsou v přímé kontraindikaci s lékem pro ředění krve Warfarinem, který často užívají kardiaci. Česnek totiž zvyšuje krvácivost. Je to podobná situace jako s léky typu Brufen, ale na příbalovém letáku se o této kontraindikaci dočteme, kdežto u doplňků stravy tomu tak nebývá, upozorňuje farmakolog Procházka. Stejně tak u vitaminů rozpustných v tucích není vždy dobré překračovat doporučenou denní dávku nadbytek déčka může zavápňovat cévy, a áčko je dokonce v určitém množství toxické. Lékárník by se měl vždy pacienta, který požaduje konkrétní doplněk stravy, zeptat, které léky bere, aby mu neuškodil. Interakce s jinými léčivy by měl zvládnout každý farmaceut. Typickým příkladem interakcí jsou léky proti vysokému cholesterolu a doplňky s obsahem třezalky tečkované, která snižuje účinnost léčiva až o třetinu, zdůrazňuje Hampel. Na trhu je i velká skupina přípravků, které mohou být přímo nebezpečné. Nedávno se například stahoval z trhu fenyklový čaj ze Slovenska, který obsahoval prudce jedovatý durman. Některé výrobky jsou kromě toho na český trh uváděny nelegálně. Během notifikační procedury zcela zamítneme zhruba patnáct procent přípravků. Problém ale je, že dodavatelé je často na trh stejně uvedou. Svou povinnost si totiž splnili již pouhým podáním na ministerstvo zdravotnictví. V zásadních pochybeních předáváme podnět na SZPI, aby zahájila šetření, popisuje mluvčí resortu zdravotnictví Vlastimil Sršeň. Vůči pochybným praktikám se vymezuje i Česká asociace pro speciální potraviny. S počínáreport doplňky stravy Léčí a neléčí. Zatímco lék Wobenzym je složen z enzymů, u nichž je v klinických studiích prokázán protizánětlivý a imunomodukační účinek, Profizym obsahuje zdánlivě podobný enzym serrazimes, jenž má ale úplně odlišné účinky.» li výsledek za standardizovaný extrakt, aniž by věděli, co reálně obsahuje. Klidně si půjčí výsledky klinických studií Imunoglukanu a přisuzují je i svým neidentifikovatelným směskám. Nadto hlíva samotná na rozdíl od uvedeného extraktu obsahuje lovastatin, jenž snižuje hladinu cholesterolu, což může být nebezpečné dětem, popisuje neetické praktiky výrobců Procházka. co je dračí dráp Léky, jejichž základním poselstvím je vyléčit či zmírnit příznaky onemocnění, procházejí přísnou schvalovací procedurou a podléhají registraci Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Naproti tomu výrobci doplňků stravy nemusejí předkládat žádné klinické studie o jejich účinnosti. Přesto musejí dodržovat pravidla o správné výrobní praxi a garantovat deklarované složení přípravku. Procházejí notifikační procedurou ministerstva zdravotnictví, které v jejím rámci schvaluje návrh označení výrobku. Pokud se nám cokoli ve složení nezdá, můžeme požádat odbornou instituci o hodnocení rizika. Obsahuje-li přípravek nevhodnou složku, nesmí jej výrobce uvést na trh. Nemáme ale pravomoc požadovat od výrobce analýzu doplňku, vysvětluje postup mluvčí resortu Vlastimil Sršeň. I když tedy státní instituce nepřistupuje k uvádění těchto produktů na trh formálně, často je o několik kroků za výrobci. Ročně provádí na dva tisíce notifikací a až ve třech čtvrtinách případů najde pochybení. To ale automaticky neznamená, že je výrobek vadný. Jen producent musí upravit tvrzení, která deklaruje na obalu. Problémy jsou kupříkladu s různými exotickými rostlinami, kdy distributoři podávají informace typu, že preparát obsahuje složku zvanou dračí dráp, přičemž ani netuší, co to vlastně je. Výjimkou nejsou ani produkty z prášku rohu sobů či třeba ze sušených mořských koníků. Ve sporných případech ale nejde jen o tajemné přísady. K nejvíce diskutabilním prostředkům, co se týče účinku, patří doplňky podporující hubnutí, libido a kloubní přípravky. Výrobci doplňků stravy nemusejí předkládat žádné klinické studie o jejich účinnosti, přesto musejí garantovat deklarované složení přípravku lutein bez ProPagace Aby se spotřebitelé v této divočině lépe orientovali, snaží se ji Evropská komise (EK) pomocí výše zmíněného seznamu trochu učesat. Od poloviny prosince proto budou muset výrobci svá hesla opravit, případně zcela vymazat, musejí ale zároveň dodržet podmínky o obsahu účinné látky. Například pro lutein zmíněný v úvodu článku nebylo schváleno žádné zdravotní tvrzení, stejně jako pro kloubní výživu. Další seznamy povolených proklamací, a to v oblasti snižování rizika onemocnění a přípravků týkajících se vývoje a zdraví dětí, již několik let platí. Směrnici EK rozhodně vítáme. Povede k lepší a přesvědčivější orientaci zákazníků. Lékárny by zároveň měly kontrolovat, zda výrobci nařízení dodržují, a pokud ne, neměly by je objednávat, zdůrazňuje šéf Grémia majitelů lékáren Marek Hampel. Výrobci již tak nadšení nejsou. Hlavním problémem je, že zdravotní tvrzení pro potraviny byla posuzována nesprávným způsobem. Proces byl do značné míry podobný postupu užívanému při hodnocení léčiv, což je pro potraviny nevhodné. Někdy byl dokonce přísnější. Zatímco u léků jsou klinické studie prováděny na nemocných, v případě doplňků stravy nebyly uznány a úřad požadoval studie na zdravé populaci. Ty jsou ale časově i finančně mnohem náročnější a leckdy prakticky neproveditelné, namítá ředitel Hlavatý. I kvůli podobným námitkám není výčet povolených hesel konečný. Týká se jen vitaminů, minerálních látek, vláknin a umělých sladidel (viz Přispívají k normálnosti). Zatím jsou z něj vyloučena probiotika a rostliny plus další položky typu kofeinu či sušených švestek, u nichž se ještě budou tvrzení přehodnocovat.

www.euro.cz 35 doplňky stravy report 95 % tvrzení uváděných na obalech doplňků stravy je podle Evropské komise klamavých FOTO archiv ním těchto firem rozhodně nesouhlasíme a jsme ostře proti němu. Lidé by od nich neměli doplňky stravy kupovat. Velmi často se jedná o výrobky, které neobsahují proklamované látky, v některých případech mohou být i zdraví škodlivé, zdůrazňuje ředitel Hlavatý. Situaci komplikuje i volný pohyb zboží v Evropské unii, jenž se vztahuje i na doplňky stravy. Zatímco například Němci či Maďaři si hlídají, které preparáty se na pultech jejich lékáren a jiných obchodů objeví, jinde je notifikační procedura jen naprosto formální záležitostí a kupříkladu ve Velké Británii ji nezavedli. Jak si povzdychla jedna zaměstnankyně ministerstva zdravotnictví, právě z této ostrovní země se k nám dostávají ta největší svinstva. Použijte mozek Všechnu vinu však nelze házet jen na prospěchářské výrobce, lékárníky či lékaře. I spotřebitelé by mohli zapnout svou šedou kůru mozkovou. Je kupříkladu známo, že v Česku není potvrzen nedostatek žádného vitaminu či minerálu, takže není nutné se jimi celoročně dopovat. Rovněž preparáty na hubnutí sice mohou přispět k rychlejšímu odbourávání tuků, ale je to jen berlička, jejíž účinek má význam maximálně z desetiny. Zbytek závisí na dietě a pohybovém režimu. Podobně není tajemstvím, že za sexuální selhání muže může z 80 procent nabouraná psychika a stres, takže podpůrné preparáty nejsou vždy schopny kýžený zázrak přivodit. Před nákupem mnohdy drahých přípravků by měl tedy každý přemýšlet a pokusit se získat odborné informace, zda mu výrobek přinese zamýšlený účinek. Marcela alföldi Šperkerová alfoldi@mf.cz inzerce A121008634

36 Euro 32 6. srpna 2012 report Miloš Zeman Bodrý důchodce dobývá Hrad Preference Miloše Zemana výrazně rostou. Usedne na Hradě i druhý z architektů opoziční smlouvy? Nezabralo. Kandidát ČSSD na prezidenta Miloš Zeman opouští řečniště po projevu, který přednesl na společné schůzi Poslanecké sněmovny a Senátu 24. ledna 2003 ve Španělském sále Pražského hradu. Vpravo tehdejší premiér Vladimír Špidla. Přímé prezidentské volbě už nikdo a nic nestojí v cestě. Václav Klaus sice loni samotné úvahy o jejím zavedení označil za fatální chybu a omyl, ale prováděcí zákon o přímé volbě prezidenta nakonec minulý týden přece jen podepsal. O osobě Klausova nástupce tak občané rozhodnou v dvoukolové volbě v průběhu ledna příštího roku. Půl roku před volbami sice ještě není jasné ani to, kdo všechno se chystá kandidovat, ale průzkumy veřejného mínění už naznačují, kdo by se mohl střetnout v rozhodujícím druhém kole. Donedávna nasvědčovaly klání mezi předsedou poslední české úřednické vlády Janem Fischerem a ekonomem Janem Švejnarem. Z červencových šetření výzkumné agentury Factum Invenio ale vyplynulo, že rozhodovat by se mohlo mezi Fischerem (22,2 procenta hlasů) a expremiérem a donedávna důchodcem z Vysočiny Milošem Zemanem (18,2). Bývalý předseda ČSSD totiž ve srovnání s posledními průzkumy z března výrazně posílil. Nejenže předběhl Švejnara, ale také stáhl Fischerův náskok. Může za to jen expremiérova intenzivní kampaň, nebo má nárůst jeho preferencí i jiné, hlubší příčiny? Široká podpora Jedno prvenství si Zeman už připsal: je prvním ze zájemců o prezidentské křeslo, který pro svou účast v prezidentské volbě získal potřebných 50 tisíc podpisů. A stačilo mu na to pouhých 31 dní. Jeho kandidaturu navíc podepsala i desítka senátorů, které k tomu vyzval jejich ještě minulý týden sociálnědemokratický kolega Vladimír Dryml. Netajil se přitom tím, že při shánění podpisů uspěl nejen mezi svými spolustraníky. Jména podepsaných Dryml, který ČSSD opustil po čtrnácti letech, zveřejnil teprve minulý týden. Jde o čtyři senátory sociální demokracie (Jaroslav Palas, Pavel Lebeda, Jaroslav Sykáček a Miroslav Krejča), dva komunisty, dva členy horní komory Parlamentu zvolené za hnutí Severočeši a bývalého občanského demokrata Petra Pakostu. Podpora z různých pozic a táborů, které se Zemanovi dostává, je překvapivá. V rámci sociál ní demokracie svědčí o nejednotnosti a pnutí i o nevýraznosti vlastního prezidentského kandidáta Jiřího Dienstbiera. Pro Zemana se navíc vyslovil i Václav Klaus, jeho někdejší politický sok. V 90. letech se spolu pravidelně střetávali, aby si posléze díky takzvané opoziční smlouvě, jíž byli oba architekty, rozdělili sféry politického i ekonomického vlivu. Miloše Zemana považuji za významnou osobnost české politiky, s čímž jsem se nikdy netajil. Jeho prezidentskou kandidaturu považuji za logické vyústění jeho politické i životní dráhy. O prezidentskou kandidaturu by se po dle mého názoru měli ucházet lidé, kteří pro naši zemi něco vykonali. Miloš Zeman mezi ně patří, uvedl Klaus v květnovém rozhovoru pro MF Dnes. Zdá se, že Klausovo přitakání Zemanově kandidatuře si část jeho potenciálních voličů interpretovala jako polibek smrti. Když se podíváme na vývoj podpory Miloše Zemana, je patrné,

www.euro.cz 37 Miloš Zeman report Dva jasní favorité Prezidentský volební model k 25. 7. 2012 Jan Ficher 22,2 % Miloš Zeman 18,2 % Jan Švejnar 12,2 % Jiří Dienstbier 8,2 % Tomio Okamura 6,9 % Karel Schwarzenberg 6,6 % Jana Bobošíková 6,4 % Přemysl Sobotka 4,3 % Zuzana Roithová 3,7 % Zdeněk Tůma 3,2 % Jiná osobnost 8,1 % pramen: Factum Invenio FOTO ČTK že právě po výroku pana prezidenta se její růst na měsíc zastavil. Nevím, jestli je to jen shoda okolností, nebo zda to nějak věcně souvisí, říká Jan Herzmann, ředitel Factum Invenio. pořádně jim zatopit Z podpory, které se Zemanovi dostává od strany, již před lety opustil, je evidentní, že část sociálnědemokratických politiků trpí jistou nostalgií po časech, kdy v jejím čele stál. Vedení strany navíc vyčítají, že se se Zemanem rozešli ve zlém. ČSSD měla výjimečnou šanci uzavřít jednu ze svých negativních kapitol minulosti a podpořit Zemana ve funkci prezidenta, myslí si Dryml, pro kterého byl stranou nominovaný kandidát nepřijatelný. Životní dráha Miloše Zemana a Jiřího Dienstbiera a jejich přínos pro občany této země je jako porovnávat univerzitního profesora s absolventem základní školy. Je to velký problém, protože hlava státu má být dostatečně vyzrálá s rozsáhlými životními zkušenostmi, shrnuje Dryml, podle kterého je Dienstbier nejen nezkušený, ale i netrpělivý a neskromný. Kolik příznivců mezi politiky sociální demokracie si už Zeman stačil získat, není jasné. S rostoucími preferencemi, jichž ve výzkumech dosahuje, ale patrně začne přibývat i těch, kteří neodolají nabídce kandidovat v blížících se krajských volbách za Stranu práv občanů Zemanovců (SPOZ), jíž je Zeman čestným předsedou. Zatím zůstávají jen dva senátoři Jiřina Rippelová a Vladimír Dryml, kteří svou kandidaturu již oznámili. Zhrzený prezidentský kandidát, kterého v roce 2003 zradila vlastní strana, když ho v klání o prezidentské křeslo nepodpořila, tak má šanci konečně ve volbě uspět. Sociální demokracii, kterou kdysi dostal z politické periferie na politické výsluní, může kromě toho po letech ukázat svou sílu, a navíc jí pořádně zatopit. Ostatně touha vypořádat se se stranou a odčinit tím své zatím nepřekonané trauma, je po dle některých politologů hlavním důvodem, proč se Zeman znovu uchází o Hrad. Svědčí o tom i slova, jež nedávno pronesl na adresu sociálnědemokratických politiků, kteří zvažují vstup do jeho strany. Nejde o přeběhlictví, ale o přestup od sociální demokracie k sociální demokracii, pronesl. SPOZ je čistší, lepší, zodpovědnější sociální demokracie, která nemá zapotřebí přetahovat politiky z jiných stran. Pokud je ale někdo nespokojen uvnitř vlastní strany, má stejné politické názory a ztotožňuje se s naším programem, není důvod jeho vstupu do SPOZ bránit, vzkázal Zeman týdeníku Euro, který se jej ptal, jak rozumět těmto slovům. Čistší, korupčními aférami předních politiků nezatížená strana, která má Zeman je prvním ze zájemců o prezidentské křeslo, který pro svou účast v prezidentské volbě získal potřebných 50 tisíc podpisů navíc v čele politického matadora, jehož zkušenostem, inteligenci ani rétorickým schopnostem nemohou současní představitelé sociální demokracie konkurovat, začíná být pro ČSSD nepříjemným soupeřem. Podaří-li se o tom přesvědčit většinu levicových voličů a významnější část sociálnědemokratických politiků, bude mít dosud nejsilnější česká levicová politická strana zaděláno na problémy. Nemluvě pak o situaci, kdy by Miloš Zeman zvítězil v prezidentské volbě a pozice jeho strany by se stala ještě významnější. Vyloučit pak nelze ani přeskupení sil v levicové části politického spektra. nestranický a čistý Slova o čistší sociální demokracii může Zeman směle pronášet zejména díky příliš krátké politické paměti voličů i části politiků. Éra opoziční smlouvy skončila před více než deseti lety. Právě z toho důvodu je dnes obraz Miloše Zemana lepší, než reálně odpovídalo době politicky aktivního Zemana, vysvětluje sociolog Daniel Kunštát. Podobný mechanismus, tedy rozpor mezi obrazem ex post a jako by zapomenutou realitou minulého politického angažmá, je podle něj možné vidět i u Václava Klause. Přestože byl Zeman nedílnou součástí jak stranické politiky, tak i nechvalně proslulého období opoziční smlouvy, je vnímán v zásadě jako nestranický kandidát. Byl spjat s tím nejhorším, čím česká politika v posledních letech trpí korupce, klientelismus, používání nečistých metod vůči oponentům. Mnozí jeho příznivci jej přesto vnímají jako kandidáta, který není diskreditován skandály minulých let, neboť si jen málokdo pamatuje, jaké poměry za Zemana panovaly. A už vůbec si nevzpomene, že právě tehdy byla situace z hlediska politické kultury patrně ještě horší než kdykoli jindy poté, dodává Kunštát. Kromě čistoty a nestranickosti patří mezi hlavní důvody Zemanova současného úspěchu i fakt, že podle obecného mínění je jedním z běžných občanů a v politice nezbohatl. Navíc je výborným,lidovým bavičem, který vždy najde správný bonmot. V neposlední řadě mu nahrává i fakt, že jde o levicového kandidáta. Část levicově orientovaných voličů si zřejmě myslí, že jako prezident to natře současné pravicové vládě, vysvětluje Herzmann. Velkou obezřetnost by ale měly budit kontakty, které Zeman udržuje. Mezi jeho nejbližší patří Miroslav Šlouf, Zdeněk Zbytek a Martin Nejedlý. Zakladatelé sdružení Přátelé Miloše Zemana dnes financují stranu zemanovců a také se v ní osobně angažují. Šlouf je předsedou pražské organizace a Nejedlý je místopředsedou strany na celostátní úrovni. Všichni tři zároveň pracují či obchodují s ruskými firmami. V případě Šloufa a Nejedlého je to Lukoil první pro něj pracuje, druhý je šéfem jeho pražské pobočky. Zbytek v Rusku podniká a podle zprávy, uniklé z BIS v roce 2009 do médií, pořádá v Praze večírky, na nichž se vyskytují i ruští špioni. Zemanovi přátelé se také chystají přispět mu na prezidentskou kampaň. Nejedlý dokonce nevyloučil ani příspěvek Lukoilu. Nedůvěřivý volič se tak musí chtě nechtě ptát, zda by případný budoucí prezident náhodou nevycházel příliš vstříc ruským zájmům. Pavla Kreuzigerová kreuzigerova@mf.cz

38 Euro 32 6. srpna 2012 report Jan Musil Kanibalové se zednickou lžící Většina politiků má problémy sama se sebou. Za takového stavu nikdo z nich nemá čas na práci, říká šéf ČKD Group Konkurence přituhuje. V technologických oborech, jako jsou dodávky pro teplárenství či výstavba kompresorových stanic, s tradičními firmami z oboru nově soutěží i stavebníci. Pokud jsou v Česku nějaké větší technologické tendry, tak je velmi často kanibalizují stavební firmy, tvrdí šéf ČKD Group Jan Musil. Stavební společnosti se dle něj nerozpakují nabízet v tendrech ceny, které jsou hluboko pod náklady. Zhruba před třemi lety jste přišel s novým výrobním programem, produkcí menších kogeneračních jednotek. Současně s tím jste tvrdil, že významný podíl velkých zdrojů energie v budoucnu nahradí právě takové menší lokální. Vyplnila se vaše předpověď? Nic jsem nepředpovídal, pouze jsem četl různé predikce a analýzy a posléze je propojil, vlastně jsem to opsal. Například v Evropě se určitě vyplní, budou-li splněny dva předpoklady. Tedy pokud Německo skutečně bude tak tvrdohlavé a zcela opustí výrobu elektřiny z jádra. A v okamžiku, kdy se německé kapacity výroby elektřiny z uhlí zcela naplní. Mimo Evropu má tento směr již stabilní růstový trend. Jak jste v dodávkách kogeneračních jednotek úspěšní? Když jsme začínali, všichni se nám trochu smáli a ptali se, do čeho že to jdeme. Dnes i velké elektrárenské společnosti vymezují rozpočty na výstavbu těchto lokálních jednotek, gubernátoři, primátoři, šéfové krajů a velké průmyslové komplexy hodně přemýšlejí o tom, jak zajistit soběstačnost v dodávkách energií. Hodně jsme v této oblasti investovali, museli si vytvořit síť dodavatelů, protože jsme především integrátoři projektů, jejich projektanti a realizátoři. Velký podíl komponent nakupujeme. Výsledkem je, že jsme jen v Čechách dokončili tři stavby kogeneračních jednotek. Tento měsíc jsme na Slovensku předali do provozu jednu takovou kogeneraci a zároveň v ČR podepsali nový kontrakt v tomto oboru pro Agrofert. A další připravujeme. Úspěšní jsme i v zahraničí, jen v Rusku máme šest podobných projektů. Kogenerační jednotky budou hlavní byznys ČKD? Určitě ne. Děláme jednu velkou strojovnu elektrárny v Turecku. Pro jiného klienta máme kontrakt na úrovni 280 milionů eur. Jedná se o výstavbu paroplynové elektrárny v jihovýchodní Evropě. Dodáváte zařízení i pro velké elektrárny. Jak se vyrovnáváte s tím, že podobných projektů je navzdory původním předpovědím jen minimum? Nejsme firma, jejíž hlavní ambicí je stavět velké zdroje. Jednak na to musíte alokovat velkou kapacitu lidí a potom jsou s tím spojené všechny potřebné finanční instrumenty. Můžete si u bank vytvořit rámec, který potom blokuje všechny ostatní menší projekty. Takže kontrakty typu elektrárny za 30 miliard korun k nám nepatří. Stejně takové projekty nejsou. Lepší jsou menší lokální kogenerační zdroje. Ideální obchodní případ pro ČKD je paroplynová elektrárna do výkonu 400 megawattů a kogenerační lokální zdroj na úrovni 10 150 megawattů. V posledních letech jste aktivní i v plynárenském a ropném průmyslu... Dovolím si upřesnit, tento obor byl v minulosti pro značku ČKD dominantní, nyní zde opět začínáme posilovat. Investovali jsme velké finance do vývoje a výzkumu. Oblast ropy a plynu je v poslední době poháněna hesly efektivnost, účinnost a ekologizace. Dřív jste zemní plyn vytěžil a pustil plynovodem ke klientovi. Dnes ale vše směřuje k většímu využití technologií CNG a LNG. To jsou staronové technologie, které je potřeba používat. Kde jsou ty nové trendy? Plyn vytěžíte, vyčistíte, vysušíte a pak zkapalníte nebo stlačíte. To se používá proto, abyste Problém je v tom, že někteří zákazníci jsou doslova posedlí cenou, která je jediným kritériem tendru, bez ohledu na technické řešení daného projektu a provozní parametry díla Němci tvrdí, že nahradí velké jaderné zdroje větším počtem těch lokálních, kam patří i kogenerační jednotky, které prodáváte. To je pro ČKD dobrá zpráva, otevírá se další trh... Nejsme tak velká firma, aby ji nějakým zásadním způsobem ovlivnilo takové německé rozhodnutí. Navíc většina našeho exportu směřuje na východ, do západní Evropy jde jen minimum našich dodávek. Němci a Francouzi umějí efektivně utáhnout šrouby ochranářské politiky. Můžete odhalit objem kontraktů, které máte v současné době uzavřeny? Současný backlog (kontrahované zakázky připravené pro fakturaci) je na úrovni cca 9,5 miliar dy korun, v příštím roce očekáváme zvýšení na hodnotu třinácti miliard korun. plyn mohl odvézt a používat jej v různých strojích tam, kde není přiveden plynovod. A pro srovnání: když budete mít CNG a dáte jej do automobilu, tak na jednu plnou nádrž ujedete 100 kilometrů, u LNG zhruba 1000 kilometrů. To je srovnání, jak je technologie CNG a LNG zajímavá. Ekologicky i z hlediska účinnosti a efektivity. A v případě ropy? Ta se dřív těžila a jen dopravila do rafinerie. Dnes se i v této oblasti stále více uplatňují zajímavé technologie. Třeba při těžbě ropy vzniká doprovodný ropný plyn, který se v minulosti většinou bez užitku pálil. Dnes jej dokážeme vzít a zpracovat na médium, které lze využít jako palivo v kogenerační jednotce. To jsou věci, které nás zajímají, o které si rozšiřujeme naše kompetence, protože doposud jsme dodávali kompresorová soustrojí, závo-

www.euro.cz 39 rozhovor report Příběh firmy Oživená kolbenka FOTO Hynek Glos dy na rafinerii ropy, ethylenové stanice. Teď se snažíme rozšířit portfolio našich nabídek pro ropný průmysl o zařízení, která zcela odpovídají současným trendům, tématům, tedy účinnosti ekologie a energetického využití toho, co se dřív bez užitku vypouštělo do vzduchu a znečišťovalo okolí. Kolik procent obratu skupiny ČKD tvoří vývoz a kolik dodávky na domácí trh? Stále jsme exportně orientovaná firma. Zhruba 65 procent produkce jde do zahraničí, pětatřicet procent produkce pak na domácí trh. V budoucnu se ale tento poměr trochu změní. Letos máme poměrně velké fakturace ze zakázek na tunelu Blanka. Stavbu postupně opouštějí stavebníci a nastupují technologické firmy, mezi které patří i naše společnost ČKD Praha DIZ. Silně fakturační bude i příští rok. Předpokládám, že až Blanka odezní, podíl exportu se zvýší minimálně na sedmdesát procent. Proč se bude ČKD orientovat více na export? Naše republika je malá a neposkytuje mnoho větších projektů. V případě, že ČEZ nebude investovat do výstavby dvou bloků v Temelíně, tak pro nás nebude v tuzemsku de facto existovat žádná velká energetická zakázka. Důležité je ale v této souvislosti říci, že i když v Česku nějaké větší technologické tendry jsou, tak je velmi často kanibalizují stavební firmy. Tyto společnosti se nerozpakují nabízet v tendrech ceny, které jsou hluboko pod náklady. Možná i z toho důvodu, že nezapočítávají ve své kalkulaci potencionální věcná rizika, která si ve většině případů ani neuvědomují. V okamžiku, kdy nabídnou o patnáct osmnáct procent nižší cenu, již nemáme v takové soutěži příliš velké šance na úspěch. Buďte prosím konkrétnější, o které tendry jde? Třeba o výstavbu kompresorové stanice nebo energetické projekty pro teplárenství.» Brigádní forma organizace práce a odměňování je nejlepším příkladem chozrasčotního řízení, jeho nejtěsnějším spojením s výrobou. Tento nový systém zvolilo ve státním podniku ČKD Praha kombinát 125 kolektivů s 5300 pracujícími. Tak komentovala dění v průmyslovém konglomerátu v dubnu roku 1989 ČTK. Zpravodajská agentura ve stejném textu neopomněla vychválit přínos ekonomických novot, které do české kotliny dovály ze Sovětského svazu a měly firmě pomoci. Uběhlo ale jen několik let a z někdejší chlouby socialismu, kde si před rokem 1989 podávala dveře jedna zahraniční delegace za druhou, zůstal jen skomírající podnik. Další případ úspěšné manažerské privatizace. Prvopočátky společnosti ČKD Praha se datují do roku 1871, kdy vznikla První českomoravská továrna na stroje. Po několika fúzích podnik od roku 1927 používá značku ČKD (Českomoravská Kolben Daněk). Největší rozmach ale firma zažívá po znárodnění v roce 1945, kdy jsou do skupiny postupně začleňovány nejen menší společnosti, ale i podniky s mnoha tisíci zaměstnanci. V roce 1990 se ze státního podniku mění firma na akciovou společnost. Tu o čtyři roky později získal v privatizaci podnik Inpro ovládaný podnikatelem Jiřím Marouškem. A jak se v následujících letech ukázalo, nebylo to zrovna šťastné rozhodnutí. I když, v prvních letech po privatizaci nic budoucímu dramatickému vývoji nenasvědčovalo. Vedení oznamovalo jeden kontraktační úspěch za druhým, zakládalo se zahraničními partnery několik společných podniků. V roce 1999 se ale situace dramaticky mění. Dluhy ČKD dosahují několika miliard korun. Šéfové oznamují, že bez zásadních změn firma nepřežije. V květnu 1999 podepsala společnost Inpro s věřitelskými bankami memorandum o předání vlastních akcií ČKD rozhodovacímu a kontrolnímu orgánu akcionářů a věřitelů. Maroušek zároveň odstoupil ze všech funkcí v ČKD. Firma přichází o několik klíčových dceřiných společností, kromě jiného o ČKD Dopravní systémy, které propadají jako zástava věřitelským bankám. V roce 2003 do dění ve firmě zasahuje stát, za erárních osm miliard korun získává takřka bezcennou firmu. Ve stejném roce vláda vypisuje privatizační tendr na akcie ČKD, v únoru následujícího roku firmu získala společnost Fite DV ze strojírenské skupiny Fite, současný majitel podniku. Oživování ČKD Group mohlo začít. A zatím pokračuje úspěšně. V roce 2006 dosahují tržby ČKD Group 3,6 miliardy korun, v tom následujícím 4,9 miliardy korun. Současný backlog (kontrahované zakázky připravené pro fakturaci) je na úrovni cca 9,5 miliardy korun, v příštím roce očekáváme zvýšení na hodnotu třinácti miliard korun, tvrdí šéf ČKD Group Jan Musil.

40 Euro 32 6. srpna 2012 report Jan Musil» Pokud ale vyhraje takový tendr stavební firma bez zkušeností z energetiky nebo jiného technologického oboru, nemusí to pro odběratele ve finále dopadnout dobře... Ne. Uvedu příklad. Jedna firma si vybrala v soutěži stavební společnost, která ostatní účastníky porazila bezkonkurenční cenou. Teď se řeší nefunkčnost dodaného celku, nedodělky a penalizace. Takže odběratelé budou tři čtyři roky sbírat negativní zkušenosti, aby se pak vrátili k technologickým firmám se zkušenostmi? Považuji to za pravděpodobné. Je nutné si uvědomit, že všechna tato rozhodnutí a chyby velkých firem podnikajících v energetice, teplárenství nebo plynárenství zaplatí konečný odběratel elektrické energie, tepla nebo plynu. Je šance, že se situace v budoucnosti změní? Pokud se nebudou stavět obchodní centra, dálnice, mosty, tak stavební firmy musejí hledat zakázky jinde, musejí se přece něčím živit. Mimo jiné se budou plést i do technologických tendrů. Zde jsou pro nás nebezpeční cenou, ne znalostmi. Problém je v tom, že někteří zákazníci jsou posedlí cenou, která je jediným kritériem tendru, bez ohledu na technické řešení daného projektu a provozní parametry díla. V kolika soutěžích už vás stavební firmy takhle předběhly? Nepředběhly, ale donutily nás třeba jít do byznysu s nulovým ziskem, případně jsme si řekli, tohle už nemá smysl, do toho nejdeme. Kolik projektů jste postavili s kladnou nulou? Řeknu to jinak. Před pěti lety bylo reálné dosáhnout u dodávek pro energetiku solidních marží. Dodával-li jste do energetiky loni, toulal jste se někde kolem kladné nuly. To samé platí i pro letošek. Navíc v okamžiku, kdy budete takový projekt realizovat, musíte tvrdě nakupovat, dobře řídit vaše vlastní hodiny při projektování a výstavbě, to proto, abyste skutečně skončil v mírném zisku a měl z takového projektu dobrý pocit. Má-li ale firma přežít, nic jiného než účast v těchto projektech jí asi nezbývá... Jan musil (53) Vystudoval Vysokou školu strojní a elektrotechnickou (VŠSE) se zaměřením na jadernou elektroenergetiku, doktorandské studium absolvoval na Fakultě strojní VŠSE Akademie věd ČR se zaměřením na plazmové technologie a materiály. 1983 1992 Akademie věd ČR, odborný asistent, vedoucí vědecký pracovník, vědecký tajemník, obor plazmové technologie a nové materiály. 1992 1994 Plasmacentrum, vicedirector. 1994 1996 Škoda Výzkum, vedoucí výzkumu materiálů a technologie, jednatel. 1994 1996 ZČU Plzeň, katedra fyziky, externí přednášející. 1996 1999 Škoda, technický ředitel, ředitel pro rozvoj a místopředseda představenstva. 2000 2007 Škoda Power, jednatel a generální ředitel. 2007 Generální ředitel společnosti ČKD Group Hovoří anglicky a rusky, hraje golf, tenis a lyžuje. Poslouchá rock a vážnou hudbu. Hovořím o politice klienta, který většinu zakázek soutěží prostřednictvím elektronických aukcí a opakovaně dává šanci těm, kteří nemají v oboru žádné zkušenosti ani reference. Současná situace nás i další firmy nutí k tomu shánět kontrakty v takových regionech, jako jsou země Společenství nezávislých států a Blízký východ. Někdo jiný půjde do Indie nebo do Brazílie. Každý si ale musí dobře zvážit, proč chce jít do kterého regionu a co tam chce dokázat. Jak jako vývozní firma hodnotíte strategie státu na posílení konkurenceschopnosti průmyslu? Každá vláda představila několik variant, které se nikdy nepodařilo zrealizovat Jedna polovina politiků řeší problémy s korupcí, ta druhá má problémy zase sama se sebou. A za takového stavu nikdo z nich nemá čas na práci. Za této situace si firmy zvykly pomáhat si samy a na pomoc politiků nespoléhat. Počet politiků, kteří by chtěli a hlavně uměli pomoci, je skutečně malý. Ať se podívám do minulosti nebo do přítomnosti, napadají mě v této souvislosti pouze dvě jména. Která? Někdejší ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr a současný prezident republiky Václav Klaus. Řada českých ministrů a dalších politiků ale argumentuje tím, že pomáhají exportu i tím, když na častých zahraničních misích obhajují zájmy českého průmyslu... Američané, Rusové, Němci nebo Francouzi, ti všichni vysílají delegace na nejvyšší, často i prezidentské úrovni, které s sebou berou podnikatele. Na každou takovou cestu, každou konkrétní schůzku se kanceláře ministra nebo premiéra pečlivě s dotyčnými firmami připraví a vybere se správná sestava na cestu. Třeba když navštíví Německo, pojede nějaká sestava, nějaká jména, když pojedete do Ruska, pojedou zase jiní a tak dál. U nás to často připraví ministři se svými náměstky, popřípadě se zástupci komor nebo profesních svazů a jede se. Konkrétní příprava s firmami většinou chybí. Společensky je to dobré, ale byznysově neefektivní. Navíc je mnohdy součástí programu takové delegace i prohlídka místních pamětihodností To nechápu. Pokud jsem já na služební pracovní cestě, tak mám tak plný program, že na něco podobného prostě nemám čas. Jsou nějaké další plány se skupinou ČKD pro nejbližší léta? Máme střednědobý plán, který by měl být naplněn v roce 2015. Do tohoto data bychom se chtěli v Evropě profilovat jako středně velká, efektivní a úspěšná firma, která dodává investiční projekty na klíč v oboru energetika, plyn a ropa a infrastruktura. Nepředpokládám, že v rámci tohoto plánu budeme posilovat výrobní část. Naopak počítáme s posilováním v projekčních a realizačních činnostech tak, abychom stále zvyšovali naše znalosti a dodavatelské kompetence. Na začátku jsme postupně vytvořili dvě nová projekční centra, jedno v Brně druhé na Slovensku. Tím jsme navýšili počet projektantů ze 130 na 200. Z celoevropského pohledu je to málo, ale v Česku je to již dost vysoké číslo. Navíc nemáme projektanty teoretiky, naopak jsou

www.euro.cz 41 rozhovor report každý den šleháni tržním prostředím. Takže bez problému zvládnou kromě samotné projekční činnosti i cenovou politiku, kalkulaci, určí tržní cenu projektu a podobně. Nemusíte se pak obávat toho, že vám někdo z firmy stanoví tržní cenu projektu na třináct místo reálných deseti, a vy pak prohrajete. Ten tlak je od nás, vedení firmy, tvrdý směrem k projektantům i realizátorům. A diskuse u nás ve firmě jsou neustále o tom, jak snižovat náklady. Zvažujete nějakou akvizici? Porozhlížíme se po trhu a hledáme vhodnou příležitost ke koupi firmy, která by znamenala další posílení našich projektantsko-realizačních aktivit. Chceme koupit někoho, kdo již má zkušenosti a praxi z této oblasti. Až se potkáme třeba za rok, tak snad budu moci říct, posílili jsme firmu v inženýrsko-realizační oblasti, a naopak ubrali plyn v té výrobní. Znamená to, že budete prodávat výrobní závody? Oslovují nás některé subjekty a mají o část našich produkčních kapacit zájem. Jde o to, jaká bude nabídka a jak se ji eventuálně podaří převrátit do konkrétní realizace. O co je největší zájem? Ještě není čas na to, abychom si tady o tom povídali. k nim musíme stavět mladé lidi, brát je na služební cesty, i když to výrazně zvyšuje celkové projekční náklady. Je to paradoxní situace. Na jedné straně svým zaměstnancům vytýkám, že mají vysoké náklady a jsou málo efektivní, na straně druhé požaduji, aby tyto mladé lidi, kteří nemají žádné praktické zkušenosti, brali s sebou na služební cesty. Je to ale nutné pro budoucnost firmy. Jezdí nás proto plno. A když je to potom např. čtrnáct dní, tak si spočtěte náklady za cestování, za hotel a tak dále. Jenže musíme to dělat a ve finále se to vyplatí. Trvá dlouho, než si z mladého absolventa vyškolíte zkušeného projektanta, jaké jsou náklady? V personalistice platí jedno pravidlo, když přijde nový člověk hned po škole do firmy, tak většinou během tří až pěti let odchází a potom se třeba zase vrací. Stavět budoucnost firmy na člověku, který k vám přijde po univerzitě, je falešné, ale vy to stejně udělat musíte, i když je osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že jej ztratíte. Co se týká nákladů, které vkládáme do absolventa projektanta, tak v průběhu pěti let to je 5,5 až 6 milionů korun. Tyto peníze zahrnují mzdu a povinné odvody, odměny, průběžná školení a vzdělávání, přidělené softwarové a hardwarové prostředky a též již zmíněné pracovní cesty. FOTO Hynek Glos Takže zůstane z ČKD jen projektantská firma? To ne, ale inženýrská činnost zahrnující projektování a vlastní realizaci i s montáží bude dominovat. Budete mít dost kvalifikovaných lidí na uskutečnění svých plánů s ČKD? Potřebná akvizice je nutná právě proto, aby nám umožnila navýšit naši kapacitu. Plno firem ze stejných oborů, jako je ČKD, ale tvrdí, že mladí lidé nejsou na trhu schopní vůbec technologické zakázky realizovat. Některé společnosti dokonce uvádějí, že musejí na zahraniční projekty posílat lidi, kteří jsou na hranici důchodového věku... To je běžná praxe. Lidé kolem šedesáti let mají know-how a velké zkušenosti. Z toho důvodu Tohle souvisí i se situací v technickém školství, respektive celém českém školství... V Česku se chápe špatně jedna věc když mám peníze, někam je dám, budu to řídit a kontrolovat, lidé mi budou reportovat, dokládat plnění úkolů. Stát dává peníze do vysokých škol, tak si prostě musí vynutit, že budou školy pracovat podle jeho zadání. Jenže nejdřív, aby to tak bylo, musí stát vytvořit strategii konkurenceschopného průmyslu, definovat perspektivní směry české ekonomiky a odtud odvodit zaměření a upřesnit zadání pro vysoké školy. Toto je ale v současné situaci hlavní problém, protože se politici neustále soustředí na řešení zcela jiných problémů. Vadim Fojtík fojtik@mf.cz inzerce A121008583

42 Euro 32 6. srpna 2012 global 42 Španělsko Nesplacené závazky místních samospráv a regionálních vlád prudce rostou. Jen ve fakturách, které jsou třicet dnů po splatnosti, drží španělská obecní zastupitelstva dvakrát víc než před rokem 46 slovensko Uvnitř církevních diecézí se mohou dít věci, nad kterými zůstává rozum stát. Případ odvolaného trnavského arcibiskupa ukazuje, že Vatikán chce vše držet pod pokličkou Složenková siesta Země se potýká s dalším problémem. Kromě bank a vysoké nezaměstnanosti ji trápí také špatná platební morálka Jak se pozná, že na tom jsme stejně dobře jako západní Němci? Až budou i uklízečky jezdit s Fischerem na Mallorku. Dobový vtip z počátku devadesátých let dobře vystihuje nejen sen o českém kapitalismu, ale i rozdělení Evropy na chudý Jih a bohatý Západ. Za časů rozkolísané pesety a tvrdé marky bylo Španělsko skutečně rájem i pro nižší příjmové vrstvy. Zejména pro místa s turistickým potenciálem, jako je právě Mallorka, byli turisté ze Západu požehnáním. Veškerou útratu v hotelech, obchodech a restauracích platili hned a většinou v hotovosti, nehledě na nějaké to spropitné v západoněmecké marce nejserióznější měně starého kontinentu. O takovém cash flow si většina dnešních Španělů může nechat jen zdát. Začněme třeba právě Mallorkou. Největší španělský ostrov má kumulovaný dluh ve výši 4,4 miliardy eur, jen letos potřebuje v rozpočtu zalátat díru v podobě 212 milionů. Nejde ale jen o částky na papíře, které se nakonec beztak podaří uhradit a nikoho se přímo nedotknou. Ve Španělsku tiká nová časovaná nálož kromě Val, který už nechrání Evropský stabilizační mechanismus (ESM) měl platit od 1. července, zatím se ale zadrhl. Politické trable v podobě německého ústavního soudu, který má teprve 12. září potvrdit zapojení Berlína jako největšího věřitele, už jsou téměř zapomenuty. Nová čísla ze Španělska totiž ukazují, že se ESM může ocitnout na suchu ještě dřív, než se rozjede. Plná kapacita ESM v podobě 500 miliard eur bude totiž k dispozici až v polovině roku 2014. Letos by to mělo být jen 210 miliard eur plus zbylých 135 miliard z Evropského nástroje finanční stability (EFSF). Jenže pokud se nestane něco mimořádného, bude Španělsko podle odhadů britského think- -tanku Open Europe do poloviny roku 2015 potřebovat včetně bank celkem 642 miliard eur. Na řadu tak bude muset přijít jiný mechanismus. Kromě eurobondů, proti nimž se ostře staví Německo, se čím dál častěji mluví o společné fiskální politice Evropské unie. Ta by nakonec znamenala totéž, co všechny dosavadní záchranné mechanismy na Španělsko by se skládala celá eurozóna. skomírajících bank, přefouknuté nemovitostní bubliny a rekordní nezaměstnanosti dosahující 25 procent hrozí také kolaps v malém. Ten přímo ohrožuje statisíce malých a středních firem, které tvoří 90 procent ekonomiky Pyrenejského poloostrova. Prudce totiž rostou nesplacené závazky místních samospráv a regionálních vlád. Jen ve fakturách, které jsou třicet dnů po splatnosti, drží španělská obecní zastupitelstva a regiony 75 miliard eur dvakrát víc než před rokem. Společně se závazky madridské vlády pak na pohledávkách vůči domácím podnikatelům úředníci dluží kolem sta miliard eur. Ani tady výčet vršících se složenek ještě nekončí. Dalších 55 miliard eur činí nesplacené pohledávky státních podniků, třináct miliard jde na vrub firem s majoritní účastí některého ze sedmnácti španělských autonomních regionů. Krize učí trpělivosti Život mnoha španělských firem tak spočívá v podivné složenkové siestě, která se protahu-»

www.euro.cz 43 Španělsko global FOTO Profimedia.cz Příliš horká Půda. Slunce v Palmě de Mallorca praží stejně jako před dvaceti lety, ale smazat kumulovaný dluh ostrova ve výši 4,4 miliardy eur už sami turisté nedokážou.

44 Euro 32 6. srpna 2012 global Španělsko Čekání na peníze Počet dnů mezi datem vystavení faktury a jejím reálným proplacením (v % z celkového počtu firem) Země 1 30 dnů 31 60 dnů 61 90 dnů Nad 90 dnů Průměr dnů Dánsko 71,1 24,4 4,4 0 22,4 Velká Brit. 73,3 16,8 5,9 4,0 27,4 Rakousko 70,8 19,1 4,5 5,6 31,3 Polsko 70,2 18,1 6,4 5,3 31,7 Německo 66,4 25,5 4,5 3,6 31,7 Slovensko 56,1 32,5 7,9 3,5 37,9 Česko 52,0 31,4 14,7 2,0 38,4 Itálie 64,5 16,4 8,2 10,9 43,1 Maďarsko 48,6 21,4 15,7 14,3 55,3 Řecko 41,8 20,9 13,1 24,2 69,3 Španělsko 16,6 26,0 28,6 29,9 75,1 pramen: Atradius Payment Practices Barometer, 2012 S placením nespěchejte Sbohem, ale nejdřív zaplať. Zadluženost regionů ve Španělsku dosahuje kritické úrovně, přičemž k těm nejhorším patří Katalánsko. hroutící Se regiony Celkové dluhy španělských regionů (v mil. eur) II/2010 132,0 III/2010 139,3 IV/2010 149,7 I/2011 153,0 II/2011 160,4 III/2011 163,4 IV/2011 191,5 I/2012 192,9 pramen: Banca de Espaňa Počet dnů mezi datem vystavení faktury a její oficiální dobou splatnosti (v % z celkového počtu firem) Země 1 30 dnů 31 60 dnů 61 90 dnů Nad 90 dnů Průměr dnů Španělsko 23,5 28,4 41,7 6,4 67,8 Česko 61,3 19,3 13,7 5,7 44,2 pramen: Atradius Payment Practices Barometer, 2012 Vršící Se faktury Struktura finančních závazků Španělska podle typu samosprávy (za I. Q 2012, v mil. eur) Cenné papíry Půjčky Faktury po Celkem (kromě akcií) splatnosti Regiony 62,9 79,2 50,8 192,9 Místní 1,8 35,0 24,7 61,5 samosprávy Vláda 648,6* 16,4 23,2 688,2 *včetně hotovosti, depozit a akcií pramen: Banca de Espaňa» je na neurčito. Krize naučila manažery podniků čekat. Reálné proplacení faktury zabere 75 dnů. Dokonce i Řekové jsou na tom o týden lépe. (V Česku se na proplacení faktury čeká v průměru 38 dnů, v sousedním Německu ještě o šest dnů méně.) Průměrná čísla jsou ale zavádějící, stejně jako zákonem stanovené lhůty. Kdyby španělská veřejná správa chtěla dodržovat platné paragrafy, musela by proplácet faktury do čtyřiceti dnů, příští rok se lhůta ještě o deset dnů zkrátí. Jenže některé španělské farmaceutické firmy hlásí, že za dodávky léků státnímu sektoru dostávají peníze až po rekordních 500 dnech. Mnoho výrobců léčiv se dostává do problémů, protože marže jsou beztak velmi nízké, řekl agentuře Bloomberg Gonzalo Lopéz, generální manažer společnosti Faes Farma. Sdružení Farmaindustria spočítalo, že jen regionální nemocnice dlužily koncem loňského roku za léky 6,4 miliardy eur. Velké problémy s neproplacenými fakturami mají i lékárníci. Vím o lékárnách, které doplácejí na provoz z úspor. Pokud to takto půjde dál, nebudou mít ani na účty za elektřinu, varuje Fernando Redondo ze Svazu lékáren. Mnoho podnikatelů se problémům s cash flow přizpůsobilo. Z výzkumů nizozemské poradenské společnosti Atradius vyplývá, že polovina španělských společností odkládá na faktuře datum splatnosti o déle než dva měsíce, jen necelá čtvrtina požaduje platbu do jednoho Centrální pomoc v podobě levných půjček není zadarmo. Madrid může jako věřitel požadovat od regionálních vlád konkrétní reformy nebo stanovovat nové limity zadlužení. měsíce. U nás je oproti tomu platební morálka přímo vzorová. Šedesát procent českých firem fakturuje v rozmezí jednoho až třiceti dnů. Zatímco firmy jsou na tom stále hůře, jediným, kdo ve Španělsku na platební krizi vydělává, jsou faktoringové společnosti, které si na radách, jak řídit cash flow, postavily živnost. A potenciálně si mohou na své přijít také zahraniční investoři. Ve Španělsku jsou ceny za odprodej obchodních podílů ve srovnání s jejich účetní hodnotou velmi nízké, konstatuje květnová studie německé poradenské firmy Rödl & Partner. Navíc je Španělsko tradiční branou na latinskoamerické trhy, jak upozorňuje zpráva. Nedostatek likvidity na Pyrenejském poloostrově vytváří začarovaný kruh. Typickým příkladem je krok ministra financí Cristóbala Montora. Ten na jaře navrhl, že by se měl zavést mechanismus, s jehož pomocí by firmy mohly obejít podpis starosty nebo regionální vlády na příkazu k úhradě. Faktury by se přímo platily z bankovních účtů veřejné správy na základě elektronického platebního rozkazu. Jenže má to háček. Montoro chtěl, aby přednost v pohledávce dostaly společnosti, které platí všechny závazky ze sociálního a zdravotního pojištění. Takové ale ve Španělsku téměř nejsou, protože se právě kvůli veřejnému sektoru dostávají do platební neschopnosti, v lepším případě skluzu několika měsíců. Za poslední tři roky zkrachovalo ve Španělsku na 600 tisíc firem. Až třetina z nich nikoli vlastní vinou nedostaly totiž včas zaplaceno. čekat musejí i stíhačky Platební nejistota se podepisuje i na náladě firem. Agentura Grant Thornton koncem července spočítala, že černě svou budoucnost vidí tři čtvrtiny z nich. Dokonce i Řekové jsou na tom se dvěma třetinami pesimistů co do očekávání lépe. Kromě propadu objednávek a problémů s dlouhodobým financováním pociťuje polovina španělských firem jako největší překážku právě nedostatek likvidity způsobený neproplacenými fakturami a zpožděnými platbami. Ty mimochodem zasáhnou i francouzsko-britsko- -italské konsorcium Eurofighter. Ještě letos musí Madrid za dodávku prozatím 46 z celkových

www.euro.cz 45 Španělsko global Pán Prázdné kasy. Španělský ministr financí Cristóbal Montoro má starostí plnou hlavu. Státní sektor některým firmám splácí faktury až po 500 dnech místo uzákoněných čtyřiceti. FOTO Profimedia.cz 87 stíhaček Typhoon zaplatit 720 milionů eur. Španělé již údajně jednají o novém splátkovém kalendáři. S fakturami musí počkat i Eurocopter, odnož skupiny EADS, která uzavřela s Madridem kontrakt na 24 útočných vrtulníků typu Tigre. Ani na jejich splátky Španělsko nemá. V porovnání s celkovým španělským dluhem, který se za letošní první čtvrtletí vyhoupl na 775 miliard eur, se mohou neproplacené faktury z eráru a dluhy regionů zdát spíše okrajovým problémem. Koneckonců i kdyby měl Madrid sanovat rozpočty všech problematických regionů, přišlo by to státní kasu jen na 20 miliard eur dalších dluhů. Podstatný problém je politický samotné dorovnání financí ještě nezaručí, že se platební morálka zázračně vylepší. svoboda neplatit Ukazuje se, že rozsáhlá samostatnost, kterou španělským regionům udělila ústava z roku 1978, znamená kromě politických, jazykových a etnických svobod také svobodu zadlužit se. A svobodu neplatit účty. Není ostatně náhoda, že Katalánci, kteří volají po uznání jako samostatný národ a propagují katalánštinu jako úřední jazyk, patří mezi nejzadluženější regiony. Mnoho Španělů má přesto pocit, že regiony táhnou ke dnu madridští politici v čele s pravicovým premiérem Marianem Rajoyem. Ti podle nich prozatím jen šetří a vůbec nedbají na prorůstová opatření, která by dokázala regiony povzbudit. Vláda nicméně nedávno kritiky potěšila, když sáhla po radikálním řešení, které sice celkové španělské zadlužení nesníží, ale autonomním oblastem výrazně uleví. Alespoň v tom, že jejich dluhy převede na bedra eráru. Madrid před třemi týdny zřídil na pomoc regionům zvláštní fond likvidity (Fondo de Liquidez Autonómico, FLA), do něhož vložil dvanáct miliard eur a převedl dalších šest miliard z výnosů státní loterie. Podle mnohých Španělů to byla jeho povinnost vůči regionům, z nichž se jako první přihlásila o peníze Valencie a Murcía. Vláda se zjevila jako Panenka Marie a vyřešila problém, který sama způsobila, řekl listu Financial Times Josep Sellés, šéf faktoringové firmy Eurofactor Hispania. Kontroloři z madridu Centrální pomoc v podobě levných půjček ovšem není zadarmo. Madrid může jako věřitel požadovat od regionálních vlád konkrétní reformy a škrty nebo stanovovat nové limity zadlužení. FLA navíc disponuje armádou kontrolorů, kteří mají právo přebírat se v účetnictví jednotlivých regionů. Nejen těch vládních, ale i firemních. Zvlášť pro Katalánsko je to nepříjemná zpráva. Firmy s většinovou účastí katalánské vlády totiž dluží rekordních 6,3 miliardy eur stejně jako všechny regionální španělské společnosti dohromady. Španělsko se stalo zemí, v níž si regiony dělají, co chtějí. A dokud to vláda nedostane pod kontrolu, nic se na tom nezmění, myslí si Celestino Suero, manažer firmy CE Consulting. Dostat pod kontrolu je třeba nejen dluhy, ale především rozhodování o tom, kam investice v regionech poputují. Španělsko totiž v posledních letech zachvátila budovatelská horečka. Zastánci větší centralizace poukazují na desítky letišť s mezinárodním statusem, kam nikdo nelétá, vznosná sídla regionálních úředníků zející prázdnotou nebo výstavní areály, kde není co ukazovat. Skutečnost, že na většinu takových rozmařilostí přispěla Evropská unie, by zejména pro Česko měla být nikoli příkladem, ale velkým varováním. Špatná platební morálka španělského eráru a potíže tamních firem se mohou zdát příliš vzdálené. Potíž je v tom, že s krizí eura jako společné evropské měny příliš nesouvisejí, protože odrážejí vztah mezi centrální vládou a kraji v otázce přerozdělování peněz. Lehce se tak může stát, že platební siesta jednou dorazí i do českých regionů. Také u nás se krajští politici ocitli bez kontroly. A přebujelé golfové parky, cyklostezky odnikud nikam a hotýlky pro vybranou klientelu svědčí o tom, že dokázali investovat stovky milionů za ještě větší zbytečnosti než ve Španělsku. Blahoslav hruška hruskab@mf.cz

46 Euro 32 6. srpna 2012 Sokolovi v září 2009 a jenž se později dostal k novinářům. Bezák se hned po nástupu pustil do prověrky hospodaření v arcidiecézi. Na pomoc povolal několik odborníků včetně někdejší bankéřky Anny Huščavové (ING, UniCredit) a nechal provést nezávislou hloubkovou kontrolu. Už na podzim roku 2009 po ukončení due diligence pan arcibiskup Bezák písemně informoval Svatou stolici o vážnosti situace a žádal o vykonání kontroly. Vícekrát také využil protokolární formu informování o závažných problémech spojených s hospodařením Trnavské arcidiecéze apoštolského nuncia na Slovensku. K žádné kontrole spojené s hospodařením jeho předchůdce ale nedošlo, řekla Huščavová týdeníku Euro. Představení dostali také zprávu o výsledku auditu účetní uzávěrky diecéze za rok 2009, která skončila výrokem s výhradou vzhledem k rizikům z předchozích let. Bezákův úřad musel rovněž zaplatit pokutu daňovému úřadu za špatně odvedené daně v letech 2001 až 2003. Díky přizvání nezávislé auditorky se pravděpodobně nepodaří celý případ ututlat. Audit totiž vyústil do trestního oznámení, které bylo podáno krátce po Bezákově odvolání. Jeho obsah není oficiálně znám. Nemohu vám poskytnout žádné informace, porušila bych zákon, uvedla na dotaz týdeníku Euro auditorka Mária Plešková ze společnosti KLT Audit. Podle deníku Sme auditorka jmenovala tři podezřelé transakce. Při jedné si měl Sokol nechat zaplatit za prodej pozemků u Bratislavy obchodnímu domu Tesco částečně ve formě daru tím by zřejmě obcházel daňovou povinnost. Už dříve se přitom hovořilo o jiných sporných Sokolových transakcích. V roce 2008 měl nechat převést 20 milionů slovenských korun z neevidovaného účtu arcibiskupství na konto občanského sdružení, jež vedl jeho synovec. Sdružení mělo peníze proinvestovat do stavby domova důchodců. Sokol tvrdil, že peníze dostal darem od manželů ze Spojených států a nepřekročil zákon. Podobně se hájil i proti dalším podezřením, neváhal reagovat žalobami. Opíral se při tom o silného pomocníka bývalého disidenta a někdejšíglobal církev A všechno skryté bude odhaleno (Matouš 10:26) V případu odvolaného trnavského arcibiskupa přibývají indicie, že Řím chtěl zahladit podezření z hospodářských deliktů Otcové biskupové se umějí dobře modlit, obchodování jim ale moc nejde, prohlásil kdysi kontroverzní slovenský podnikatel Jozef Majský. Věděl, o čem mluví. Tento vášnivý nimrod, v Čechách známý hlavně jako hrobník Liazu, si od slovenských biskupů pronajal honitby tak výhodně, až se tomu nejspíše sám nestačil divit. Do jaké míry je nelichotivé hodnocení manažerských schopností vysokých katolických hodnostářů aktuální dnes a u nás, můžeme jen hádat. S blížícími se restitucemi církevních majetků v Česku se nicméně vyplatí zpozornět. Uplynulé týdny navíc přinesly jeden zajímavý příklad od východních sousedů o tom, že uvnitř diecézí se mohou dít věci, nad kterými zůstává rozum stát. Prohřešky proti řádnému hospodaření měly být dokonce tak vážné, že se dostaly až k prokurátorům. Co je ale mnohem horší, trnavského arcibiskupa, který upozorňoval na zlořády během působení svého předchůdce, Vatikán za této situace raději odstavil a sveřepě drží celou věc pod pokličkou. Stěhuj Se do úzadí Ján Sokol, který vedl trnavskou (původně bratislavsko-trnavskou) arcidiecézi v letech Střet různých Světů. Ján Sokol (vpravo) a Róbert Bezák (vlevo) měli naprosto odlišný pohled na fungování církve. 1989 až 2009, symbolizoval ty temnější stránky slovenské katolické církve. Údajná spolupráce s komunistickou Státní bezpečností, netajený obdiv k prohitlerovskému režimu Slovenského státu a podezřelé převody vysokých částek to byly Sokolovy kauzy, které několik let plnily slovenské noviny. Nástup o generaci mladšího Róberta Bezáka, někdejšího viceprovinciála řádu redemptoristů, pak znamenal doslova malou revoluci. V tradičně klerikální Trnavě, přezdívané pro vysoký počet kostelů malý Řím, se Bezák snažil zbavit církev honosného majestátu. V prostorách arcibiskupství otevřel galerii, restauraci a připojil ho k mezinárodnímu projektu Noc kostelů. Bezprostředním vystupováním si získal i média. V upjatě působící slovenské církvi něco dosud nevídaného. Vůči svému předchůdci se Bezák ostře vymezil. Pár měsíců po nástupu mu poslal břitký dopis, ve kterém Sokolovi mimo jiné oznámil, že v arcibiskupském paláci nechal vyměnit zámky a rozdělit jídelnu. Sokol se totiž navzdory očekávání nechtěl přestěhovat z Trnavy a stále vystupoval jako úřadující arcibiskup. Velmi ocením, když uvidím, jak se pomalu stěhuješ do úzadí k zaslouženému odpočinku, stálo v dopise, který Bezák poslal

www.euro.cz 47 církev global Pomohl Si v kariéře? Litoměřický biskup Jan Baxant vedl papežskou vizitaci, která měla shromáždit důvody pro Bezákovo odvolání. FOTO ČTK, Profimedia.cz ho slovenského premiéra Jána Čarnogurského a právní kancelář jeho syna Jána Čarnogurského mladšího. Vatikán mlčí jako hrob Podle informací týdeníku Euro ze slovenských církevních kruhů mohou být uvedené případy pouze jedním střípkem mnohem větší mozaiky podivných transakcí, sahající až ke stolci svatého Petra. V debatách se údajně objevuje dokonce jméno kardinála a státního sekretáře Vatikánu Tarsicia Bertoneho. Jsou lidé, kteří o tom mají dokumenty a momentálně neví, co s tím, uvedl zdroj obeznámený s děním v kauze. Odhalení rozsáhlých machinací s církevními majetky by jistě vyvolalo skandál nevídaných rozměrů uvnitř slovenské církve a vážně by poškodilo i pověst papežské kurie, v poslední době už tak silně otřesené aférami, jako byl únik citlivých dokumentů prostřednictvím papežova komorníka. A právě obava před odkrytím finančních operací mohla být pro Vatikán zásadní pohnutkou, proč se rozhodl sesadit Róberta Bezáka z postu arcibiskupa tak bezprecedentním způsobem. Kurie běžně nesděluje důvody své personální politiky, o prohřešku odvolané osoby (například zásadní rozchod s katolickou věroukou či mravní poklesky) se ale zpravidla všeobecně ví. V Bezákově případě však žádné přešlapy, které mohly otřást jeho autoritou, nejsou známy. Z otázek Kongregace pro biskupy, které prosákly do médií, také není zřejmý důvod odvolání. Výtky za nošení džín či chození do tělocvičny, jež se v dotazech zmiňují, vyznívají spíše komicky, a to nejen pro člověka mimo církev. inkvizitor z litoměřic Bezák si svojí aktivitou jistě udělal mnoho nepřátel a při jeho odvolání sehrála roli také osobní nevraživost, nejen ze strany Jána Sokola. Právě na dopisy nespokojenců ze Slovenska se odvolává list apoštolsé nunciatury v Bratislavě, prakticky jediné oficiální vyjádření Svatého stolce k případu. Velké pochopení neměl Bezák ani u kolegů ve slovenské biskupské konferenci, inzerce A120004333 DOPLNÍTE ZA 3 MINUTY SPRÁVNÁ ČÍSLA DO MŘÍŽKY SUDOKU? JISTÉ JE, ŽE ZA 3 MINUTY MŮŽETE POMOCI, ABY ZA MŘÍŽEMI NEBYLI 3 NESPRAVEDLIVĚ VĚZNĚNÍ. žádný ho ani náznakem nepodpořil. Je vysoce pravděpodobné, že Bezákovy aktivity většina z nich příliš nevítala. Vedle ekonomické transparentnosti je mohla vystrašit i Bezákova iniciativa na odluku církve od státu. Jeho představou byla postupná úplná nezávislost na státu v oblasti financování platu duchovních a chodu jednotlivých úřadů, uvedla Huščavová. Připomeňme, že na Slovensku dostaly církve velkou část majetků vrácenu, stát ale stále hradí duchovním platy. Odvolání Bezáka pochopitelně nezůstalo bez ohlasů v české církvi. Podpořil ho například biskup Václav Malý. Naopak jiný přední zástupce tuzemské církve sehrál v kauze důležitější a smutnou roli. Litoměřický biskup Jan Baxant vedl v lednu a únoru tohoto roku apoštolskou vizitaci v Trnavě, jejíž zjištění se stala základem pro rozhodnutí Kongregace pro biskupy, která následně navrhla papežovi Benediktu XVI., aby Bezáka odvolal. Baxant v katolické církvi reprezentuje konzervativní křídlo a těší se přízni prezidenta Václava Klause. Před dvěma a půl lety byl považován za nadějného kandidáta na pražského arcibiskupa, kterým se nakonec stal Dominik Duka. Proč byl do čela vnitrocírkevní inkviziční komise postaven právě Baxant a co oznámil do Říma, církev odmítá prozradit. Záležitost apoštolské vizitace podléhá kanonickému právu. Z tohoto důvodu se Mons. Jan Baxant nebude k ničemu vyjadřovat, odpověděla týdeníku Euro mluvčí litoměřického biskupství Jana Michálková. Zakrývání skutečného stavu věcí se církvi nemusí vyplatit. Pokud měla být hlavním motivem Bezákova odvolání skutečně snaha zamést podezřelé transakce v Trnavě pod koberec, přišlo nejpíše pozdě. Na případu už pracuje protikorupční policejní jednotka. V zemi pod Tatrami, kde se ke katolické církvi hlásí asi dvě třetiny lidí, se tak navzdory odstranění nepohodlného arcibiskupa mohou dočkat zajímavých odhalení. Tomáš Pergler pergler@mf.cz 8 6 5 9 4 7 4 9 2 1 3 7 9 5 4 9 6 1 4 3 6 7 8 1 3 3 7 6 2 9 4 9 2 5 8 5 3 5 7 2 8 6 2 6 1 4 7 2 9 6 1 VÍCE NA WWW.3MINUTYSTACI.CZ

48 Euro 32 6. srpna 2012 hydepark 48 Eurozóna Předpoklady, na kterých byla postavena eurozóna, se dnes ukazují jako iluzorní. Opravdu nebyla konstruována jako transferová unie 50 JusticE Důsledkem nesrozumitelných zákonů i nespravedlivých soudních rozhodnutí je společenská akceptace toho, kdo zákon obejde, nikoli uznání toho, kdo zákon dodržuje 52 Hospodářství Stále větší podíl na exportně zaměřené produkci musí získávat tuzemský kapitál, který zde investuje a vytváří pracovní místa 54 právo a byznys Pokud se obchodní partner v zahraničí ocitne v insolvenci, často nastává etapa vymáhání pohledávek podle neznámých pravidel Also sprach SuperMario Proč ale tak inteligentní člověk volí nejdříve silná slova, aby je pak vzal napůl zpátky, ví asi jen on sám Vdetektivkách, komediích a v centrálním bankovnictví platí, že timing is everything. Pro centrální bankéře je pak důležité ještě jedno další ponaučení: nevytvářet očekávání, která nemohou naplnit. Přitom po 26. červenci, kdy šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi prohlásil, že v rámci svého mandátu udělá ECB všechno, co bude zapotřebí, aby udržela euro, se mu podařilo vyvolat skutečně mamutí očekávání masivních intervencí do vládních dluhopisů. S tím timingem to bylo horší. Ne že by eurozóna nějaký masivnější zákrok nepotřebovala, koneckonců španělské desetileté bondy se pohybovaly za rizikovou sedmiprocentní hranicí a italské od nich nebyly daleko. Jenže SuperMario, jak se Draghimu přezdívá, potřebuje pro masivní nákupy španělských nebo italských vládních dluhopisů Evropskou centrální bankou získat podporu nejvýznamnějšího akcionáře ECB, jímž je Německo. A ta ne a ne přijít. Minulý čtvrtek tedy Draghi mohl buď očekávání naplnit, přehlasovat Němce (technicky na to hlasy měl, má a bude mít) a riskovat jejich nevraživost, anebo couvnout a očekávání zklamat. Vybral si to druhé, když řekl, že ECB může zvážit další nestandardní opatření měnové politiky, a nikomu neuniklo, že rozdíl ve významu a jednoznačnosti je jako nebe a dudy. Trhy na to reagovaly poklesem indexů a oslabením eura. Draghi naznačil, že pokud bude ECB intervenovat, bude nakupovat vládní dluhopisy krizí postižených zemí s kratší dobou splatnosti, protože tam mají intervence z hlediska jejich odrazu v reálné ekonomice větší význam. Striktně vzato, banka bude muset docela kreativně vykládat svůj mandát, aby k něčemu takovému mohla přistoupit v tak masovém měřítku a dokázala výnosy skutečně srazit. Cestičky k transferové unii Nejde jen o to, že ve všech učebnicích ekonomie najdete, že centrální banka do přímého nákupu vládních cenných papírů vstupovat nemá, protože vykrmuje inflačního pašíka, na kterého jsou němečtí centrální bankéři a Severoevropané obecně velmi alergičtí. (Zatím má ECB v bilanci nakoupené bondy v hodnotě představující jen pár procent HDP eurozóny). Jde také o dvě další, z hlediska eurozóny velmi významné věci. Za prvé, snížení nákladů na obsluhu dluhu díky poklesu výnosů vládních dluhopisů nakupovaných ECB znamená, že se snižuje tlak na fiskální disciplínu, protože ECB fakticky dělá práci za národní vlády a nahrazuje fiskální politiku. Vlády krizí postižených zemí, které čelí nespokojeným voličům, unaveným již roky trvajícími úspornými programy a vysokou nezaměstnaností, by něco takového samozřejmě uvítaly. Jenže tady nastupuje druhý problém. Eurozóna byla postavena na předpokladech, které se dnes ukazují jako iluzorní, opravdu nebyla konstruována jako transferová unie. A pokud bude ECB nakupovat třeba italské nebo španělské bondy po desítkách a stovkách miliard, není to ve skutečnosti nic jiného než přesně ona zmíněná transferová unie,

www.euro.cz 49 eurozóna hydepark FOTO archiv / ILUSTRACE Vojtěch Velický Přijetí eura není veřejností odmítáno. Zatím. tentokrát přicházející do Evropy skrz centrálně bankovní vrátka. Jenom ten transfer ze Severu na Jih nebude probíhat přes emisi společně garantovaných eurobondů nebo přes přímé rozpočtové transfery, ale prostřednictvím vyšší inflace anebo nákladů na rekapitalizaci ECB. Můžete si vybrat, co je horší. Když intervence přes ECB neprojdou, eurozóna má v podstatě připraven další oslí můstek k transferové unii, a to jsou nákupy dluhopisů anebo kapitálové injekce do podvyživených bank prostřednictvím eurovalu ESM. O legalitě takového zapojení ESM bude v září rozhodovat Spolkový ústavní soud, a pokud řekne ano, zbývá ještě trochu ohnout statut ESM, dostat pro něj bankovní licenci a likviditu pro eurovalové operace začít nacucávat přes půjčky od ECB. Ta už komerčním bankám v eurozóně poskytla nějaký bilion eur prostřednictvím tříletých repo operací pod zkratkou LTRO. Vybaven bankovní licencí stal by se ESM suverénně největším klientem ECB. Jestli v tom vidíte zastřený transfer ze Severu na Jih, vidíte správně a ostře. solidarita s bohatšími Všechny tyhle věci pochopitelně velmi obezřetně a odmítavě zkoumá nejen Bundesbank a spolková vláda, ale hlavně veřejnost (samozřejmě i v jiných zemích, Německo se stalo jakýmsi symbolem). Kancléřka Merkelová říká, že dříve, než se bude socializovat dluh jižního křídla, musí dojít k fiskální a politické unii, tedy k federální evropské vládě, která bude unii řídit. Těžko říci, zda je myšlence evropské federace skutečně oddána, anebo jenom realisticky kalkuluje s tím, že předání velké části moci do Bruselu je politicky neprůchodné. Mimo jiné i ve Francii, kde má navíc nového protihráče Françoise Hollanda, už stihl vygenerovat pozoruhodný termín intégration solidaire. Pustíme-li to do dekodéru, říká Hollande něco úplně opačného než Merkelová (nejdříve solidární německé peníze, potom možná nějaká obezřetná federalizace). V Česku pro tyhle finesy nemáme vyvinutou ostražitost, protože se nás týkají jako nečlena eurozóny jen zprostředkovaně. K tomu, abychom získali větší cit a porozumění pro napětí, které v eurozóně nevyhnutelně v této věci musí mezi Severem a Jihem existovat, se zkusme empaticky vcítit třeba do situace Slovenska nebo Finska. Obě země neměly s Jihem ani obchodně, ani finančně mnoho společného. Slovenské a finské banky nenakupovaly v časech, kdy riziko defaultu třeba takového Řecka nikdo nevnímal, jeho dluhopisy po miliardách. Záchranné akce tedy nepředstavují ani skrytou rekapitalizaci jejich bankovního sektoru. Představují pouze potenciální riziko transferu peněz tamních daňových poplatníků bankám, cízím investorům nebo cizím vládám. V případě Slovenska je to ještě pikantnější o to, že země i její obyvatelé jsou pořád ještě v průměru výrazně chudší než kterýkoli z potenciálních beneficientů. Ještě nenabíhají účty, takže přijetí eura není ani oficiálně, ani veřejností odmítáno. Ale co není, velmi brzy přijde, až se začne v reálu platit. Ve Finsku, které sousedí se státy, jež ani euro nemají, existuje sílící proud myšlení, který si klade otázku, jestli by náhodou nebylo lepší než čekat na Grexit (vystoupení řecka s eurozóny a přijetí drachmy), přikročit k Fixitu, tedy opustit euro a vrátit se znovu k marce, dokud není pozdě. Za těchto okolností a s touhle mírou neurčitosti a nejistoty je fakt těžké s něčím reálně a v historicky krátké době v eurozóně pohnout, dokud trhy neztratí zbytky trpělivosti. Proč ale tak inteligentní člověk jako Mario Draghi volí nejdříve silná slova, aby je pak vzal napůl zpátky, ví asi jen on sám. miroslav zámečník zamecnik@mf.cz

50 Euro 32 6. srpna 2012 složité a nesrozumitelné Každou věc je nutné posuzovat vždy ve všech souvislostech a s ohledem na smysl a účel zákona. Zde je možná další kámen úrazu pro českou justici. Právní předpisy moderního demokratického státu, za který se Česká republika považuje, by měly být jasné, srozumitelné a neměly by přinášet zásadní problémy při aplikaci a interpretaci ani adresátům normy, zpravidla občanům, a už vůbec ne právníkům a zejména soudcům. Pokud jsou však jednotlivá ustanovení právního předpisu psaná tak, že i odborník se zamýšlí nad tím, co vlastně chtěl zákonodárce říci, pokud je právo tak nepřehledně komplikované, že se v něm i zkušený právník ztratí, zcela logicky přestává jednotlivec vnímat právo jako nezbytné a nutné pravidlo svého chování (jak se mám chovat podle něčeho, čemu nerozumím) a ze společnosti se postupně vytrácí úcta k právům (i právnickému stavu). Změně celého systému komplikovaných právních předpisů směrem ke zjednodušení a zcivilnění by určitě napomohlo, kdyby alespoň ty nově přijímané předpisy byly srozumitelné a snadno pochopitelné pro osoby, které mají rozum průměrného člověka, jak definuje nový občanský zákoník. Po takovém přístupu se však volá již roky a každý, kdo si v posledhyde park justice Quo vadis, česká justice? Soudy by se v konkrétních případech neměly za každou cenu držet doslovného znění právního předpisu Knapsání tohoto článku mě přimělo setkání s právníky na 20. ročníku Karlovarských právnických dnů. Příspěvky jednotlivých kolegů spojovalo základní téma, vznešeně nazvané effet utile (tedy užitečný účinek zákona), které by mělo sloužit jako zásadní interpretační pravidlo pro posuzování konkrétních kauz soudy. Že právě takové téma oslovilo řadu právních odborníků, svědčí o tom, že ho veřejnost vnímá jako nedostatek současné judikatury. Effet utile přitom není nic jiného než povinnost soudů posuzovat případ tak, aby byl naplněn užitečný smysl zákona, tedy aby rozhodnutí bylo spravedlivé a praktické. Laik by řekl, že to by snad měl být základ soudní praxe ale jaká je realita? Vnímám několik základních nedostatků civilní rozhodovací praxe, především v obchodních věcech, které vedou k popření zásady interpretovat právo užitečně a spravedlivě. Prvním hrubým nedostatkem je posuzování všech právních úkonů ryze formalisticky, bez zřetele ke skutečné vůli a úmyslu účastníků, bez zřetele k zásadě pacta sunt servanda. Takoví soudci se sice tváří, že je jim litera zákona svatá, nezamýšlejí se však nad praktickými otázkami a spokojí se s formálním závěrem o neplatnosti právního úkonu. Formalistický přístup byl v minulosti opakovaně a po zásluze kritizován Ústavním soudem a zdá se, že snad i česká justice jej pomaličku opouští. Druhým nedostatkem je posuzování předmětu sporu podle speciálních ustanovení obchodního nebo občanského zákoníku, bez ohledu na základní zásady vyjádřené v úvodních obecných ustanoveních obou kodexů, zejména zásady zákazu zneužití práva. V těchto případech soudci nevnímají nutnost jednání účastníků v souladu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku jako nezbytný korektiv právních úkonů. Jejich rozsudky jsou pak zásadně vnímány jako nespravedlivé, protože chrání toho, kdo šikanuje jiného, kdo uplatňuje nárok v rozporu s obecně přijímanými mravními zásadami a kdo se domáhá práva, jež mu spravedlivě nepřísluší. Rozsudek proti Rozsudku Třetím nedostatkem, který se českým soudnictvím postupně víc a víc šíří, je podlehnutí tzv. ustálené judikatuře. Zprvu velmi vítaná zásada legitimního očekávání účastníka sporu, že jeho věc bude posouzena stejně, jako obdobné věci rozhodovaly soudy v minulých letech, se rozbujela do téměř angloamerického systému precedentů. V praxi to vypadá tak, že účastníci (respektive jejich právní zástupci) zásobují soud celou řadou, pokud možno vzájemně si odporujících, judikátů a i soudy se v odůvodnění svých rozhodnutí více opírají o judikaturu než o vlastní právní názor na celou problematiku sporu a o vlastní interpretaci a aplikaci práva. Z rozhodovací praxe se tak vytrácí soustředění se na individuální stránky každého sporu ve snaze v maximální možné míře judikaturu sjednotit. Aby bylo jasno v žádném případě neodmítám ustálenou judikaturu jako něco negativního, myslím si však, že by měla inspirovat a nikoli svazovat. Dalším nedostatkem je přílišná vědecká tvořivost některých, zejména těch mladších, soudců. Přiznám se, že jsem v 90. letech s nadějí očekával, že odejde generace soudců, která přišla z bývalé hospodářské arbitráže, a soudní řízení se povznese na úroveň vzbuzující úctu v účastnících procesu. Generace odešla a musím s lítostí přiznat, že tak někde z justice odešli staří praktici, kteří rozuměli nejen právu, ale i obchodu a snažili se právo aplikovat spravedlivě a s tzv. selským rozumem. V této souvislosti vítám prodloužení povinné praxe pro adepty soudnictví, jsem však přesvědčený, že pokud tato praxe bude vykonávána jen a jen na soudu, žádné ovoce nepřinese. V civilních věcech musí mít soudce přehled, musí v první řadě rozumět věci, o které rozhoduje, a teprve potom může vydat rozhodnutí, které je právně užitečné a spravedlivé. V mnohých případech však u soudců postrádám jakýkoli zájem o pochopení podstaty sporu, o obchodní praxi, kterou si strany sporu mezi sebou zavedly, i o speciální aspekty konkrétního oboru podnikatelské činnosti. Takoví soudci obrací ze všech stran teoretické základy celého sporu, libují si v právních finesách a detailech a zcela jim uniká, že právo má chránit věřitele a poškozené, nikoli dlužníky a škůdce.

www.euro.cz 51 justice hyde park FOTO archiv / ilustrace Vojtěch Velický ní době přečetl nějaký nový právní předpis, asi poznal, s jakými výsledky. Zásadně odmítám myšlenku, že právní předpisy musejí být v zájmu odborné dokonalosti složité a že se přece každý občan může poradit s právníkem, když předpisu sám nerozumí. Odborně dokonalý přece může být i předpis, který je jazykově jednoduchý a srozumitelný. Jednoduchost musí být v použitých výrazech, ve stavbě věty a konstrukci celého ustanovení a právě tuto jazykovou jednoduchost vnímám jako prostředek, nikoli překážku, dosažení odborné dokonalosti. Pokud má však paragraf věty dlouhé deset řádků, člení se na patnáct odstavců a každý odstavec na pododstavce označené písm. a) až z), pak předpis být srozumitelný nemůže a adresát jej bude ignorovat. Příkladem složitých a obtížně srozumitelných ustanovení je bohužel třeba i nový občanský zákoník, právě ten předpis, který je určen všem občanům, a který by proto po dle mého názoru i názoru mnohých mých kolegů měl být formulován jednoduše, a hlavně jednoznačně. Rozsah (přes tři tisíce paragrafů) byl již opakovaně kritizován. Věty, které obsahují padesát slov, v něm nejsou žádnou výjimkou. Výrazy, které jsou nejednoznačné, rovněž ne. Vytváří se tak výrazný prostor pro to, aby bylo právo dotvářeno soudy. Mám však obavu, že soudy budou (tak, jako je tomu i dosud) považovat za slabšího vždy dlužníka a jen se dále posílí ochrana těch, kteří nechtějí splnit své závazky, případně svou neochotu zaplatit dluh vydávají za platební neschopnost. Úkol pro soudce Důsledkem nesrozumitelných zákonů i nespravedlivých soudních rozhodnutí je společenská akceptace toho, kdo zákon obejde, nikoli uznání toho, kdo zákon dodržuje. Titul advokát byl v minulosti titulem vyjadřujícím i čest jeho nositele a tato profese se těšila široké úctě. Dnes je advokát veřejností vnímán, za vydatné podpory médií, jako někdo, kdo svých znalostí a inteligence využívá, respektive zneužívá k ohýbání zákonů, spravedlnosti i morálky. Nekritizuji kolegy za to, že využívají legálních prostředků k obraně oprávněných zájmů svého klienta, jen se mi někdy zdá, že soudy (za přispění některých advokátů) nezřídka svými rozhodnutími chrání nepoctivce... V současné legislativní spleti je podle mého názoru úloha judikatury výrazně posílena. Soudní praxe je jedinou silou, která může nedostatky zákonodárce napravit. Rozhodně tím nemyslím smíšení moci zákonodárné a soudní. Jsem však přesvědčen o tom, že soud má možnost se v konkrétních a odůvodněných případech, je li to v zájmu všeobecné spravedlnosti, odklonit od doslovného znění právního předpisu. Zásada effet utile by měla být závazným pravidlem interpretace právního předpisu v rozhodovací praxi. Mezi účastníky Karlovarských právnických dnů nikdo tuto myšlenku nekritizoval všichni se zamýšleli jen nad tím, jak tuto zásadu aplikovat v konkrétních případech. To je velmi velmi pozitivní závěr. Právníci ještě nerezignovali na spravedlnost. Věřím, že směrem k užitečnosti a spravedlnosti bude kráčet i česká justice. Petr NovotNý vedoucí partner Rödl & Partner v ČR inzerce A120004070

52 Euro 32 6. srpna 2012 hyde park hospodářství Exporty nás nezachrání Stále větší podíl na exportované produkci musí získávat tuzemský kapitál, který v Česku investuje a vytváří pracovní místa Česká republika patří mezi nejotevřenější evropské ekonomiky a závislost na zahraniční poptávce se v letech následujících po ekonomickém propadu v roce 2009 ještě prohloubila. Protože domácí poptávka v době eskalace evropské dluhové krize a tuzemských fiskálních konsolidačních opatření oslabovala, jediným tahounem hospodářského růstu tak byly v letech 2010 a 2011 čisté exporty. Nejinak tomu bude i v letošním roce. VýVozy na historickém maximu Vlna přímých zahraničních investic z první poloviny minulé dekády směřovala zejména do budování proexportních produkčních kapacit s vidinou vstupu České republiky do Evropské unie; český trh je totiž příliš malý na to, aby se producenti zaměřovali pouze na něj, je příliš malý na to, aby se v dostatečné míře projevovaly úspory z rozsahu. Zahraniční kapitál směřoval zejména do zpracovatelského průmyslu se střední přidanou hodnotou. Kombinace know-how zahraničních vlastníků a tuzemské levné a kvalifikované pracovní síly stála za vznikem konkurenceschopného exportního sektoru zejména v odvětvích dopravních prostředků, elektrotechniky a strojírenství. Vstup do EU, a tedy na volný trh se zbožím v květnu 2004, znamenal pozitivní impulz pro české výrobce a vývozce. Čisté exporty se staly hlavním tahounem růstu českého hospodářství. A v podstatě od roku 2004 se bilance českého zahraničního obchodu (s výjimkou let 2008 a 2009) neustále zlepšuje, přičemž od roku 2005 je bilance permanentně v aktivu. Slabá domácí poptávka v důsledku neochoty domácností utrácet a korporací investovat se promítá do zlepšování bilance zahraničního obchodu, jehož přebytek dosáhl za loňský rok více než 190 miliard korun, což znamenalo nejlepší výsledek v historii České republiky. Celkově exporty dosáhly v loňském roce téměř 2870 miliard korun, což představuje meziroční nárůst o 13,5 procenta. Importy s celkovým objemem téměř 2680 miliard korun mírně zaostaly, když proti roku 2010 byly vyšší o 11,6 procenta. Zatímco ekonomika jako celek si za rok 2011 polepšila měřeno reálným HDP o 1,7 procenta, příspěvek čistých exportů k tomuto růstu činil 3,3 procentního bodu. Spotřeba vlády a domácností i investiční aktivita firem přispívaly k hospodářskému růstu v loňském roce negativně. Jinými slovy domácí poptávka v loňském roce klesala a za celkovým loňským růstem českého hospodářství stojí výlučně úspěch exportérů na zahraničních trzích. Role exportů jako hlavního tahouna české ekonomiky a přispěvatele k hospodářskému růstu je zčásti nadhodnocována. Výše diskutovaná data o zahraničním obchodě jsou za-

www.euro.cz 53 hospodářství hyde park FOTO archiv / ILUSTRACE Vojtěch Velický znamenána v souladu s metodikou Eurostatu (takzvaná přeshraniční statistika ), která přebytek v zahraničním obchodě nadhodnocuje. Do platební bilance vstupuje takzvaná národní statistika, jejíž vazba na reálnou přidanou hodnotu pro tuzemské producenty je mnohem pevnější. Zatímco přeshraniční statistika zachycuje toky, když překročí státní hranici, národní statistika je zachytí v momentu změny vlastnictví. Nejvýraznější položkou, která obě statistiky odlišuje, je takzvaný branding, což je přidaná hodnota nenáležející tuzemským producentům, nýbrž nerezidentům ČR. Jinými slovy: je to hodnota, která není vytvořena v tuzemsku. Často se jedná o hodnotu značky, která je v majetku zahraničního vlastníka a která zvyšuje cenu exportní produkce ve srovnání s tím, kdyby identické zboží bylo neznačkové. Nicméně i v národním pojetí bylo za loňský rok zaznamenáno celkem výrazné zlepšení. Zatímco ještě v roce 2010 vykázal zahraniční obchod dle národní metodiky pasivum ve výši přesahující 20 miliard korun, v roce 2011 to již bylo aktivum přes třináct miliard korun. Vazba na německo je opravdu silná České hospodářství přesto s exporty stojí i padá. Vysoký podíl vývozního sektoru v národní ekonomice zároveň doprovází vysoká teritoriální koncentrace. Vzhledem ke geografické poloze České republiky a jejímu členství v Evropské unii jako zóny volného obchodu není překvapením, že právě země EU jsou pro Česko přirozeným obchodním partnerem. Čísla ukazují, že závislost je vskutku enormní. Téměř 83 procent z celého loňského exportu směřovalo do zemí Evropské unie. Z národního pohledu bylo pro české exportéry nejvýznamnější destinací Německo, kam loni putovalo 32,2 procenta veškerých vývozů, zhruba desetina zamířila na Slovensko a zhruba pět procent do Polska. Postavení Německa je z pohledu českého zahraničního obchodu výjimečné a jde o dlouhodobý fenomén minimálně posledních dvou dekád. V devadesátých letech minulého století bylo postavení západního souseda dokonce ještě výraznější, neboť na konci dekády podíl exportů do Německa na celkových vývozech atakoval 47 procent. Pokud jde o bilanci zahraničněobchodních toků, po většinu 90. let byla deficitní, což odráželo jednak do té doby málo konkurenceschopnou produkci a jednak dovozy nejen spotřebního, ale především investičního charakteru související s prvním přívalem zahraničního kapitálu do Česka. To následně přispělo ke zvýšení konkurenceschopnosti a snadnějšímu přístupu na německý trh. Od roku 1999 je vzájemný obchod s Německem v přebytku, který v podstatě neustále roste, v posledních (pokrizových) letech dokonce čím dál rychleji. Nicméně právě krizový rok 2009 jasně ukázal na zranitelnost, kterou přináší silná navázanost české ekonomiky na německou. Postavení Německa je z pohledu českého zahraničního obchodu výjimečné a jde o dlouhodobý fenomén První pokles obratu zahraničního obchodu s Německem v novodobé české historii byl zaznamenán již v roce 2008. V roce 2009 se propad dále prohloubil, v letech 2010 a 2011 však opět došlo k nárůstu obratu. Obdobný výsledek dává pohled na celkovou výkonnost obou ekonomik. Rok 2009 byl ve znamení hluboké recese v Německu, hospodářství se propadlo o 5,1 procenta, měřeno reálným HDP. A česká ekonomika ve stejném roce poklesla o 4,7 procenta. Jaká je zbožová struktura zahraničního obchodu s Německem? Nejvýznamnější skupinu v rámci vývozů představují stroje a dopravní prostředky, které se podílejí více než polovinou. Druhou nejvýznamnější skupinou jsou polotovary a materiály následované průmyslovým spotřebním zbožím. Struktura ukazuje, že čeští výrobci jsou z významné části subdodavateli německých producentů, a nepřímo jsou tak závislí na úspěchu německých exportérů na globálním trhu. pobídky patří minulosti Loňský rekordní přebytek bilance zahraničního obchodu bude letos opět překonán. Na základě naší aktuální prognózy dosáhne aktivum po loňských 190,3 miliardy korun o zhruba sto miliard vyšší hodnoty. Čisté exporty budou nadále hlavním přispěvatelem k tvorbě HDP. I když česká ekonomika jako celek zřejmě poklesne (zhruba o půl procenta), příspěvek čistých exportů bude kladný (ve výši 2,4 procenta). Na rozdíl od loňska ovšem bude růst exportů i importů pomalejší a pouze jednociferný. Rok 2013 se má stát na základě našich současných prognóz rokem změny. Čisté exporty již české hospodářství nepotáhnou a je otázkou, zdali domácí poptávka bude schopna tuzemské ekonomice pomoci. V tomto světle je třeba vnímat pozitivně, že se již dnes začíná mezi ekonomy hovořit o tom, zda se růstový model minulé dekády vyčerpal, či nikoliv. Je zřejmé, že převážná část uplynulé dekády byla úspěšná a znamenala výrazný skok v ekonomické úrovni Česka. Zkušenost posledních let ovšem ukazuje, že růst podílu zahraniční poptávky na úkor domácí není zejména společensky dlouhodobě udržitelný. Vzhledem k velikosti a geografické poloze Česka budeme vždy malou otevřenou ekonomikou závislou na exportu. Stále větší podíl na produkci exportně zaměřeného charakteru však musí získávat tuzemský kapitál, který v tuzemsku investuje a vytváří pracovní místa, a tedy i důchody domácností. Éra zvýhodňování zahraničních investorů patří minulosti. Jan VeJmělek hlavní ekonom Komerční banky

54 Euro 32 6. srpna 2012 hyde park právo a byznys (Ne)známé vody zahraniční insolvence V EU platí společná pravidla hry. V Číně a v Rusku se nejvíc vyplácí rychlé jednání inzerce A121007687 Situace, kdy se obchodní partner v zahraničí dostane do finančních potíží, nejsou v dnešní době žádnou výjimkou a nevyhýbají se ani poměrně velkým a na první pohled jistým projektům. Pokud se zahraniční obchodní partner navíc ocitne v insolvenčním řízení, nabízí se otázka, jak se domáhat svých pohledávek. Protože se veškeré majetkové hodnoty dlužníka zpravidla nacházejí mimo Českou republiku, je český exportér nebo investor v pozici věřitele nucen vymáhat své pohledávky od bankrotujících zahraničních dlužníků většinou přímo v zahraničí v rámci neznámých insolvenčních pravidel (to vše za předpokladu, že se domnívá, že opravdu nějaké majetkové hodnoty dosud existují). Pravidla a podmínky pro vymáhání v režimu insolvence jsou zpravidla specifická podle země, odkud je krachující zahraniční partner. Zatímco v Evropské unii existují pro přeshraniční insolvenční řízení společná obecná pravidla, ve vztahu k třetím zemím je situace složitější. Insolvence v eu V Evropské unii obecně platí, že insolvenční řízení se zahajuje ve státě, kde dlužník soustředí své hlavní zájmy, tj. většinou v místě faktického sídla dlužníka. Až na výjimky účinky takto zahájeného hlavního insolvenčního řízení dopadají na majetek a aktivity dlužníka ve všech ostatních státech EU. Právem státu, kde se insolvenční řízení zahájilo, se řídí pravidla pro vymezení majetku, ze kterého se věřitelé v insolvenčním řízení uspokojují, a pravidla pro přihlašování a započtení pohledávek. O zahájení insolvenčního řízení v Evropské unii by měli být věřitelé z EU informováni soudem nebo insolvenčním správcem. Ti by měli věřitele také informovat, u koho a v jakých lhůtách mohou své pohledávky uplatnit. Unijní úprava průběh přeshraniční insolvence sice zjednodušuje, bez znalosti cizího práva ale čeští věřitelé své možnosti v zahraničním insolvenčním řízení posoudí jen stěží. Insolvence mimo eu V případě insolvence mimo EU bývá situace často ještě složitější. Na rozdíl od EU tady Ivan KarpjáK, KateřIna ŠmuKařová a Karel Šturm Squire Sanders, v. o. s., advokátní kancelář Pamatovat se musí i na to, že některé smlouvy mohou být v důsledku insolvence napadeny jako neplatné neexistují společná pravidla hry a každý stát postupuje v insolvenčním řízení podle své vlastní regulace. V Rusku může například věřitel podat na dlužníka insolvenční návrh, pokud má proti dlužníkovi vykonatelné soudní rozhodnutí a pokud je jeho nárok uznán insolvenčním soudem. Věřitel, který podá insolvenční návrh jako první, je ve výhodě. Může totiž navrhnout, kdo bude předběžný insolvenční správce, a získat tak kontrolu nad insolvenčním řízením. Předběžný správce prověřuje veškeré přihlášené pohledávky a věřitel, který správce jmenoval, může přes správce potenciálně ovlivňovat, které pohledávky budou včas registrovány a který věřitel bude moci hlasovat ve věřitelském výboru. Věřitelé v Rusku tedy mají silné důvody pro to, aby na obchodní partnery v potížích podali co nejdříve žalobu a zahájili nedobrovolné insolvenční řízení. Chtějí li v insolvenčním řízení uspět, vyplácí se rychlé jednání. V Číně platí poměrně mladá právní úprava insolvence a soudy zatím insolvenci příliš nakloněny nejsou. Z politických důvodů odmítají zahájit insolvenční řízení. V praxi se nám potvrdilo, že čínský soud nebyl ochoten insolvenci zahájit dokonce ani na návrh samotného dlužníka. Soudy zde prakticky povolí insolvenci až poté, co se všechny zainteresované strany (tj. zaměstnanci, banky, věřitelé, vlastníci atd.) dohodnou a předloží soudu konsenzuální restrukturalizační plán. Neochota čínských soudů zahájit insolvenční řízení může být pro věřitele problém. Zatímco v insolvenčním řízení by byli uspokojováni přihlášení věřitelé, v situaci, kdy se insolvenční řízení nezahájí, se musí každý věřitel domáhat své pohledávky na vlastní pěst. Jak v Rusku, tak v Číně, je proto dobré začít činit nějaké právní kroky hned při prvních náznacích platebních problémů obchodního partnera dle hesla: Kdo dřív přijde, ten dřív mele. ostražitost se vyplácí Vymáhání pohledávek poté, co se dlužník v zahraničí ocitne v insolvenci, je často složitou procedurou s nejistým výsledkem. Proto je lepší ošetřit smluvní vztahy se zahraničním partnerem již na začátku kontraktu. Je vhodné sjednat si co nejvýhodnější platební podmínky, využít různé typy zajištění, popřípadě sjednat pojištění. Pamatovat se musí i na to, že některé smlouvy (i zajišťovací) mohou být v důsledku insolvence napadeny jako neplatné. Při exportu nebo investici do zahraničí se proto velmi vyplatí příslušný obchod důsledně a pravidelně monitorovat a kontrolovat a v případě prvních problémů jednat rychle. FOTO Hynek Glos

56 Euro 32 6. srpna 2012 light 56 Gastropolis: Moskva Pohled na mapu připomene, že nejbližší moře je od ruského hlavního města vzdáleno minimálně hodinu a půl letu. Rychle na to však zapomenete při pohledu na výběr mořských plodů, který se objevuje nejen na jídelních lístcích restaurací, ale i v prodejnách 60 restaurace: potrefená husa albertov Pro ty, jimž obyčejná pivnice nevoní, se může nejnovější podnik známého řetězce stát nahlédnutím do světa pivní kultury současnosti. A přitom se v něm velmi dobře najedí 62 víno: vinné sklepy valtice Milion litrů vína v tancích a sudech Křížového sklepa a ročně zhruba pět tisíc tun zpracovaných hroznů ze 420 hektarů vinic. Tato čísla v současnosti charakterizují společnost, jejíž sklepy vznikly v roce 1430 S výhledem na rudou hvězdu Není zrovna vyhledávanou destinací soukromých výprav za kulinářskými zážitky. Když už ale do ruské metropole zavítáte, byla by škoda se skvěle nenajíst Ruku na srdce, do Moskvy se nikomu na gurmánský víkend nechce. Odrazuje nejen vízová povinnost, ale i to, že dostat se na šeremeťevském letišti skrz pasovou kontrolu, počkat na kufry a projít celnicí někdy trvá skoro tak dlouho jako let z Prahy. O dlouhé cestě do centra města ani nemluvě. Pokud ale už do Moskvy musíte kvůli pracovní cestě, vyzkoušené gastronomické tipy mohou přijít vhod. Kreml na dlani Je málo míst na světě, která mají takový výhled jako snídaňová restaurace hotelu National. Tato stará hotelová legenda bude letos slavit 110 let od svého postavení a je plná onoho zvláštního ruského stylu přelomu devatenáctého a dvacátého století, který zvláštně kombinoval dekorativní a modernistické prvky. Kde to je možné, vsadili do této směsice architekti ještě trochu neorenesance a výsledkem je jakási směsice zámku ve Fontainebleau (empírové postele se lvími tlapami) a ruské secese. Je věcí vkusu, zda se vám výsledná kombinace zamlouvá, ale je to v každém případě místo, kde na cestovatele dýchne tradice a kde se ráno probudí a na rozdíl od jiných hotelů nemusí pár sekund přemýšlet, kde vlastně je. Nesmíte se ale nechat rozladit tím, že v této budově pobýval nejen Lenin, ale i Trockij a Dzeržinskij. Snídaně nemá chybu a kromě bufetu, který najdete všude ve světě, je k dispozici i zvláštní část s ruskými specialitami. Nikdy nenechám dopustit na bliny se zakysanou smetanou a lososem, k tomu si nechám nalít čaj ze samovaru a kochám se výhledem na Kreml včetně rudé hvězdy na Spasské (tedy Spasitelově) věži. Ta prý dříve byla završena ruskou orlicí, od třicátých let ji ale vystřídala zmíněná hvězda. Celý Kreml je vidět jako na dlani, nejlépe se skleničkou polosuchého krymského sektu v ruce. Ba dokonce tak na dlani, že u většiny pokojů směrem na Kreml se z bezpečnostních důvodů nesmějí otevírat okna. Proto doporučuji raději ubytování v pokojích, jejichž okna vedou do zadního traktu a které jsou mnohem klidnější. Výhled si schovejte na snídani. TaKové moskevské Kogo Pokud jste příznivci pražských restaurací Kogo, kde je zaručená pozorná a diskrétní obsluha, solidní vinný lístek a vždy dobré jídlo, pak na Rudém náměstí najdete restauraci, která se Kogu konceptem velice podobá, včetně bílých ubrusů. Tedy až na tu obsluhu, ale to je obecný problém moskevských podniků. Nějakých pětadvacet let po pádu reálného socialismu tento nadále panuje ve většině restaurací a hotelů a host je vcelku rád, když si ho všimnou. Restaurace Café Bosco je kvalitním italským podnikem, ovšem dobře si uvědomují, že ne každý má při výhledu na Rudé náměstí chuť na italskou bisteccu nebo prosciutto. Proto jídelní lístek obsahuje i několik favoritů místní kuchyně, z nichž lze bez zaváhání doporučit místní hovězí Stroganoff. Nepodává»

www.euro.cz 57 gastropolis: Moskva light FOTO Profimedia.cz

58 Euro 32 6. srpna 2012 light gastropolis: Moskva Café BosCo Hotel NatioNal» se kupodivu s rýží, jak jsme na to zvyklí, nýbrž s bramborovou kaší a v omáčce proti české verzi chybí nakládaná okurka. Výborný je též losos s houbami a samozřejmě ani tady nemůžou chybět bliny s kaviárem. V tomto případě ovšem doporučuji pozorný pohled na menu, protože černý kaviár je osmkrát dražší než červený. Vína jsou jako všude v Moskvě předražená, za což ovšem jen malým dílem mohou restauratéři sami. Lví podíl na tom má cenová politika ruských celních úřadů, která stanoví minimální prodejní ceny vín na ruském trhu. Počítejte tedy s tím, že lahev běžného italského Pinotu Grigio, která by v Praze vyšla na osm stovek, vás v Moskvě bude stát dvojnásobek. ryby, Kde byste je nečekali Pohled na mapu připomene, že nejbližší moře je od Moskvy vzdáleno minimálně hodinu a půl letu. Rychle na to však zapomenete při pohledu na výběr mořských plodů, který se objevuje nejen na jídelních lístcích restaurací, ale i v prodejnách. Každému milovníkovi jídla doporučuji návštěvu lahůdkářství Jelisejevskij Magazin na Tverské ulici. Je to legendární prodejna založená v roce 1901, která přežila i sovětské doby. Jelisejev byl bohatý petrohradský kupec, který se rozhodl otevřít v Moskvě obchod s delikatesami, kterému by jiný nebyl rovný. A daří se to prakticky dodnes. Dřevěné bohatě vyřezávané regály připomínají barokní kulisy, vše je bohatě zdobeno zlatem a štuky, prostor s vysokým stropem korunují obří lustry a opticky zvětšují zrcadla. Koupíte tady prakticky všechno, ale sekce s rybami je opravdu na světové úrovni. Výběr je prakticky stejný jako v Harrods v Londýně nebo u Fauchona v Paříži: krabi, krevety, garnáti, ryby sladkovodní i mořské, to vše v dokonalé kvalitě, chlazené a zabalené na dokonale uspokojivé hygienické úrovni. A nevynechte ani sladkosti. Tradiční ruské čokolády prodělaly za posledních deset let neuvěřitelný skok kupředu. Mám sice pořád slabost zejména pro Aljonku, což je klasická čokoláda, která se v nezměněném obalu s holčičkou v šátku prodává už od roku 1966 (a stále se vyrábí v továrně, která nese jméno Rudého října), dnes se ale objevila řada dalších výrobců a chuť ruské čokolády je stále velmi specifická, a tím neopakovatelná. KoKTejly pro Ty, KTeří na rubl nehledí V Moskvě má všechno svoji cenu. To lze prohlásit i o neuvěřitelné terase na střeše hotelu Ritz Carlton v centru města, která je provozována pod názvem O2 Lounge. Terasa je rozdělena na několik částí, jedna funguje jako bar, další jako restaurace. Pohled na centrální Moskvu bere dech a totéž platí o místních cenách. Místní sushi bylo nicméně na naprosto vrcholové úrovni, srovnatelné s jakýmkoli jiným světovým velkoměstem. Od čtvrtka do soboty na terase přes léto vyhrává dobrá směsice lounge hudby, a pokud dáte přednost spíše místní ruské kuchyni, určitě nezapomeňte ochutnat bezvadný kuřecí šašlik. Na terasu chodí ti, kteří chtějí být v moskevské společnosti viděni, a tak tu občas narazíte i na některého z místních oligarchů. Proto musejí všichni projít všudypřítomnými bezpečnostními rámy, na které narazíte prakticky při všech vstupech do restauračních zařízení vyšší kategorie. Pokud tedy kolem vás postávají chlapíci v černých oblecích s podivuhodně tlustými krky, dívejte se raději jinam. A jestliže se k vám nonšalantně natočí číšník a nabídne dnešní specialitu, překonejte v sobě stud a zeptejte se na cenu. Mohli byste pak hořce zaplakat. v Továrně na carské sny Jestliže vám nevadí trochu disneyovská atmosféra a dokážete se povznést nad to, že zařízení není původní, pak starožitnosti a chlapci v rubáškách v Café Puškin jsou přesně tou vysněnou ideou carského Ruska,

www.euro.cz 59 gastropolis: Moskva light o2 lounge elisejevskij MagaziN Cafe PuškiN Jolki-Palki FOTO archiv, Profimedia.cz jakou si mnozí rádi představují. Scéna je jako vystřižená z Lazebníka sibiřského, všichni jsou podobně krásní, podobně dobře oblečení a iluze měšťanského domu včetně knih vázaných v kůži je prostě dokonalá. Spodní patro je zařízeno ve stylu staré lékárny, na nejvyšším patře je v létě otevřena terasa. Nejde přitom o kavárnu, jak by název mohl napovídat, ale o jednu z nejlepších restaurací v Moskvě. Nutno uznat, že v téhle továrně na carské sny vážně dobře vaří. Menu je kombinací ruské a francouzské kuchyně, nezapomínejme totiž, jak très chic všechno francouzské tady dříve bylo. Ruská kuchyně sama o sobě jistě není příliš sofistikovaná, nicméně místní kuchař jí dokáže obrousit hrany a servírovat ji v podání, které snese srovnání i s francouzskými vzory. Pokud si myslíte (jako jsem si myslela já), že rusky umíte vcelku obstojně a že vás na jídelním lístku nic nepřekvapí, pak dostanete lekci potřebné pokory. Jídelní lístek je sice psaný rusky, avšak starým pravopisem, který se u nás nikdy nevyučoval, s tvrdými znaky za každým možným a nemožným slovem, zejména u názvů ryb si nejste vůbec jisti, co vás čeká. Trochu jako kdyby cizinec, který zná moderní češtinu, začal luštit recepty Magdaleny Dobromily Rettigové. Restaurace má dokonce takový úspěch, že se v současné době připravuje otevření její newyorské pobočky. Management má totiž v rukou skupina Maison Dellos, která provozuje několik dalších předních moskevských restaurací. Ve chvíli, kdy už budete mít dost všeho toho pózování nového Ruska a budete se chtít najíst mezi místními, zkuste síť Jolki Palki. Její podniky najdete po celém Rusku a jsou jakousi verzí rodinných restaurací. U nás bych je snad nejvíc přirovnala k levnější verzi Kolkovny. Poctivé ruské jídlo, atmosféra venkovského stavení (našinci bezděky připomínající chaloupku Baby Jagy z Mrazíka) a slušné ceny. K jídlu vyhrává ruská lidová hudba nebo kýčovité šlágry a na jídelním lístku najdete jehněčí, hovězí karbanátky, výborné pečené maso s cibulí, šašliky, kebaby, z ryb pak lososa na grilu i přírodního pstruha. Já sem ovšem chodím ráda hlavně na polévky, ať už je to klasický boršč nebo soljanka, případně moje oblíbená polévka z bílých hub. Znamenitá je také nudlová lapša z kuřecího masa. Ceny jsou na ruské poměry velice rozumné a hlavně vás potěší, že kolem dokola máte konečně opravdové Rusy z masa a kostí, a nikoli jen turisty, modelky a byznysmeny. Irena Blunt-Mastná spolupracovnice redakce Do černého notýsku Hotel National Mochovaja ul. 15/1 Moskva 125009 tel.: (+7) (495) 258-70-00 Café Bosco Krasnaja ploščaď d. 3 Moskva tel.: (+7) (495) 627-37-03 elisejevskij Magazin Tverskaja ul. 14 Moskva tel.: (+7) (495) 650-46-43 o2 lounge Ritz-Carlton, Tverskaja ul. 3 Moskva Tel. (+7) (495) 225-88-88 Cafe Puškin Tverskoj bul. 26a Moskva tel.: (+7) (495) 629-55-90 Jolki-Palki na různých místech Moskvy www.elki-palki.ru

60 Euro 32 6. srpna 2012 light Potrefená husa Albertov Velká Matka husa Pro ty, jimž obyčejná pivnice nevoní, se může tento podnik stát nahlédnutím do světa pivní kultury současnosti VČechách, na Moravě a na Slovensku existuje již na třicet podniků konceptu Potrefená husa. Od roku 1998, kdy celý projekt odstartoval, se jejich zprvu neměnný, šablonovitý model začal zvolna přetvářet. Před nedávnem byla otevřena další část řetězce na pražském Albertově a podle mínění mnohých jde o sofistikovanou restauraci, která je o moc víc než pouhou pivnicí. Vydejme se proto zjistit, jak se věci mají. ATMOSFÉRA K POHLEDÁNÍ Na první pohled je podnik řešen elegantně a účelně. Za vstupními dveřmi hosty atakuje dlouhý bar s malými stolky u protilehlé stěny. Výčep připomíná píšťaly varhan, světla nad ním navlečená jako noty na řádcích osnovy možná napovídají nějakou melodii. Nejspíš tu, která člověku neodbytně zazní v hlavě po jistém množství zkonzumovaných piv z té které pípy. Zahrádka osazená noblesním nábytkem, již od série moderních domů odděluje cihlová zídka a efektní živý plot, je malou oázou klidu pár metrů od rušné křižovatky. Silueta HODNOCENÍ působivý, různorodý interiér pro každou příležitost nijak konvencemi svázaný, přitom však vstřícný a pozorný přístup personálu široká paleta piv ve vysoké kvalitě a zajímavá, nečekaně pestrá vinná karta pečlivá kuchyně jak co do výběru surovin, tak jejich úpravy přívětivá venkovní terasa, elegantně upravená a kvalitně a rychle obsluhovaná vinný sklep, který by měl rozšířit záběr restaurace, zatím čeká na otevření staveb za ní, přichýlená k torzu středověkých hradeb, nabízí pohled na nové město, na Prahu budoucnosti. To nejpodstatnější se však děje v podzemí, kde ještě donedávna sídlil podnik La Galerie, který tam zanechal stopu lehkého luxusu. Autoři Potrefené husy styl přejali a s citem pro potřeby nové restaurace suterén přetvořili v mimořádně atraktivní prostor. Kuchyně dopředu dává možnost posedět v jakémsi chefs chambre, malém salonku s výhledem do království šéfkuchařova. Zbytek restaurace se dělí na jednotlivé sekce, zpola utopené v černorudé polotmě. Nezbytné obří televizní obrazovky sice najdete i tam, ale krb s mihotavými plameny hořících polen je jim víc než zdatnou konkurencí. Lokál navíc prostupuje vůně ohně a grilovaného masa, zkrátka atmosféra k pohledání. Jídelní lístek je plný lákavých krmí od barových dobrot k pivu přes lákající steaky či žebra škvířící se na živém ohni až ke vstupům do české klasiky. Najdeme v něm také pasáž zaměřenou na ryby, svěží saláty a samozřejmě polévky. Právě tradiční česká kuchyně, o níž se všude tolik hovoří, je prubířským kamenem zdatnosti každého kuchařského týmu. Výsledky totiž nebývají zdaleka tak potěšující, jak by jeden očekával. Labužnický gambit, jehož aktéry budou pokrmy uchystané za sklem kuchyně, otevírám kulajdou. Notoricky známá polévka má

www.euro.cz 61 restaurace light POTREFENÁ HUSA ALBERTOV Na slupi 2102/2b, 128 00 Praha 2 tel.: 236 071 028 e-mail info@phalbertov.cz http: www.phalbertov.cz Otevírací doba Po St 11.00 24.00, Čt So 11.00 01.00, Ne 11.00 24.00 TELECÍ TATARÁK.z jemně nasekaného masa, podávaný s cibulí, česnekem, kořením a topinkami VOŇAVÁ SÝROVÁ POMAZÁNKA. Šlehaný romadur a zralý hermelín ve smetanovém krému s kořením, výraznou chutí kmínu a nakládanou pikantní zeleninou. Kuchyně drobnosti k pivu, steaky a grilovaná masa, zástupci české klasiky FOTO archiv, Hynek Glos desítky variet, přičemž ta zdejší s koprem patří k nejčastějším. Je hustá, plná kostiček brambor a zdobí ji lahodná, vybalancovaná chuť. Smetana do ní dodává hutnost, kopr výraz pro potřebu kulajdy je vhodnější sterilovaný, řekl bych, neboť má větší šmrnc pošírované vejce efektní jemnost a brambory plnivo. Lehce navinulá polévka, s bramborami jaksepatří chutnými, příjemně uhlazená, hlavně však po čertech vydatná. Uhlíř nebo horník, ti by ji jistě zvládli a netrpělivě by se dožadovali pokračování. Ovšem člověk, jehož jediným pracovním nástrojem bývá příbor, má s porcí co dělat. Obvykle se mi víc zamlouvá kulajda bez kopru s trochou divokého koření a octa, zde jsem ovšem s komplimentem do kuchyně vyjedl poslední brambůrku. JEDINEČNÁ TVÁŘ Dalším tahem byla vepřová líčka, obouchaná snad ve všech hospodách, kde mají sporák. Nejdřív jsem se bránil, ovšem byv opakovaně ujištěn o jejich jedinečnosti, nakonec jsem podlehl. A dobře se stalo, je třeba přiznat. Temná hladina hustého jus obtékající pahorek kaše, proužky žárem zkrabatělé prorostlé slaniny, téměř černé kousky masa a pro oživení tři čtyři růžičky svěže zelené kapusty. Jako obrázek od Arcimbolda to vyhlíželo. Vařená v kořenové zelenině a červeném víně, mimořádně jemná, i když s patrnou čistou chutí masa, taková jsou zdejší líčka. Zelenina jim vtiskla punc českosti, víno naopak krmi otevřelo světu. Hustá šťáva ověnčila libové křehké a měkoučké maso atraktivní girlandou mnohabarevné chuti. Když si k tomu přidáte hedvábnou kaši, jemnou jako spodnička domažlického kroje, dostává se vám nejlepšího možného reprezentanta české kuchyně. A ten plátek slaniny? Křupnul v ústech, a přitom vnesl do sousta jak stopu tuku, tak nádech ohně. Rozšířil mantinely chutí, a třebaže neveliký, jeho role znamenala značnou potěchu pro patro. Kapusta naopak zaprovokovala raráškovským rošťáctvím. I když je totiž čerstvá, vykazuje její chuť nádech krechtu, tedy jakési sklepní vlhkosti. Pokud je o pár dní starší, než by se slušelo, tenhle odér opanuje celý projev. Svěže zelené kouličky v Potrefené huse na Albertově byly právě ve stadiu překročení Rubikonu. Ještě to šlo, ale už na hraně. Závěrečný tah, kterým kuchař dal mat i poslednímu stínu mých obav z albertovské kuchyně, byl cheesecake. Koláč s jahodovým coulis, ozdobou z několika řezů jahod a plátkem těsta jen o málo silnějším než holicí čepelka předvedl nadýchaný koncert. Tvarohová pěna oživená chutí příjemně, ne však vražedně nasládlé jahodové omáčky a přídechem čerstvosti živých jahod obstarala efektní závěr večeře. KOKTEJLOVÝ PŘEŠLAP Úplně na konci pořadu ale ještě nejsme. V nápojovém lístku jsem totiž objevil pivní koktejly, které jsem nemohl nechat bez povšimnutí. Nejnadějněji vyhlížel ten s názvem Stella Artois B. se zázvorovým sirupem, čerstvým zázvorem, jablečným džusem a pomerančovou marmeládou. Chutnal svěže po zázvoru, pomeranč si také řekl své, džus pak oslabil pivní projev Stelly. Nečekaně příjemný doušek ani trochu neurazil, dokud jsem nepojal kacířskou myšlenku a nezkusil jím zapít koláč. Vím, byla to pitomost a trochu se za ni stydím. Jako osvěžení v horkém odpoledni a náhražka pro ty, kdo pivu zrovna nefandí, bych pro koktejl Stella Artois B. ovšem hlasoval. Potrefená husa Albertov je pro mne prozřením. Přestože jsem v posledních měsících na pár opravdu slušných pokrmů v kuchyních tohoto řetězce narazil, převládala ve mně skepse z uplynulých let. Avšak Albertov, to je husí extraliga, velká Matka husa mezi všemi. Její oduševnělý výzor oslovuje všechny generace hostí, vyladěnému interiéru zdatně sekunduje báječná kuchyně. Pro ty, kterým prostá pivnice nevoní, se může stát nahlédnutím do světa pivní kultury současnosti. Pokud si navíc personál udrží stejné nasazení v péči o hosta, je podnik takové úrovně schopen úspěšně konkurovat fenoménu plzeňských restaurací Pilsner Urquell Original Restaurant a vnést něco vzruchu do bohorovného pospávání většiny z nich. MILAN BALLÍK spolupracovník redakce Země původu nabízených vín ČR, Francie, Itálie, Nový svět, Španělsko Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě. VÝBĚR Z JÍDELNÍHO LÍSTKU Variace světlé a tmavé tlačenky s perličkovou cibulkou, papričkami, octem a čerstvě mletým pepřem 89 Kč Poctivé davelské párečky podávané s chlebem, čerstvým křenem a hořčicí 99 Kč Rigatoni con manzo s marinovanými kousky hovězí svíčkové v chilli, pomodoro omáčkou, parmezánem a rukolou 189 Kč Salát Nicoise zelené fazolky, brambůrky Grenaille, tuňák, černé olivy, ančovičky, ledový salát, cherry tomaty a vejce 159 Kč Grilovaná krkovička z přeštického prasátka na opečené skývě chleba s pečenou cibulí, slaninou a pikantními zázvorovými okurkami 199 Kč Filet z lososa pečený na kůži s grilovanou zeleninou, pečenými brambůrkami a omáčkou Beurre Blanc 239 Kč Pivní chilli guláš z bio hovězí kližky z české farmy, podávaný s domácími žemlovými knedlíky 169 Kč Domácí lívance s borůvkami a šlehaným tvarohem 89 Kč VÝBĚR Z NÁPOJOVÉHO LÍSTKU Pivo Staropramen světlý 32 Kč Staropramen ležák 37 Kč Staropramen černý 37 Kč Staropramen ne iltrovaný 42 Kč Stella Artois 52 Kč Víno Perriere Jout Grand Brut, Champagne, Francie 1490 Kč Chablis 2010 Oblast Burgundsko 698 Kč Pinot Grigio 2011 Oblast Veneto 388 Kč Zweigeltrebe Rosé 2011, jakostní, vinařství Arte 299 Kč Modrý portugal 2010 Pozdní sběr, vinařství BMV 348 Kč Merlot Les Barriques 2010 Oblast Languedoc 398 Kč Oak Malbec 2010 Oblast Mendoza Argetina 398 Kč

62 Euro 32 6. srpna 2012 light víno Více než pár sklenek Vinné sklepy Valtice působí jako fabrika, ale mají své skvosty Milion litrů vína v tancích a sudech Křížového sklepa, 300 tisíc lahví tamtéž a ročně zpracovaných zhruba pět tisíc tun hroznů ze 420 hektarů vinic. Tato čísla v současnosti charakterizují společnost Vinné sklepy Valtice, jejíž sklepy vznikly v roce 1430. Fabrika, řeknete si, kde by se tam vzala dobrá a lepší vína? Bratři Šťastní mají přesto pro atraktivní etikety kam sáhnout. Jak by také ne, ve čtyřech milionech lahví roční produkce se musí nějaký ten skvost objevit. Z patnácti odrůd dává minimálně polovina optimálně vyzrálé hrozny, za každou lahví pak stojí porce práce sklepmistrů, jejich cit pro surovinu a kombinace tradičních metod s citlivě používanými novými technologiemi. není pochyb toto víno je bezmála vyprodáno a zbývají pouhé dva tisíce lahví. Chuť je jedno velké překvapení. Není kdovíjak obsažná, ovšem nabízí ryzí millerkovský projev. Příjemnou přítomnost ovoce rámuje muškát. Až nečekaně výrazný part kyselin vede chuť v živých, osvěžujících taktech. Ač poměrně mocný co do obsahu, je v souboru chutí cukr jen skromným přiznavačem, který se stopově objeví kdesi uprostřed jejího vývoje. To, co postrádá výraz vína v obsažnosti, nahrazuje oblažující živoucností s nepříliš dlouhým, o to však pitelnějším projevem. Na vysoký jakostní stupeň je tenhle Müller nebývale svěží a jistě se s ním dá vydržet déle než jen u pár sklenek. Zvláště v tropických dnech letošního léta. inzerce A120004137 Valtice Slunce proti kyselinám Pokud nahlédneme do portfolia firmy, najdeme v něm pozoruhodnou nabídku. Od pozdních sběrů a výběrů z hroznů, bobulí či cibéb až k ledovým a slámovým vínům. Základem, na němž stojí kvalita vín z Křížového sklepa, jsou hrozny z nejlepších poloh podél hranice s Rakouskem. Optimální podmínky pro ležení a zrání mají také svůj podíl, stejně jako zkušenosti předávané z generace na generaci. A zapomenout nelze ani na specifické prostředí obou historických sklepů kromě Křížového je to i zámecký, v němž disponují poměrně širokým sortimentem vín archivních nebo lahvově zralých, chcete-li, a to v zajímavé více než desetileté vertikále. V posledním čase osazuje společnost vinice stále častěji módními globálními sortami. Dobře se uvedly především Chardonnay či Cabernet Sauvignon. Síla Vinných sklepů Valtice přesto spočívá hlavně v tradičních odrůdách millerka, ryzlinky a rulandská vína, z modrých pak hraje prim portugal či frankovka. Müller Thurgau je jednou z nejrozšířenějších odrůd v tuzemských vinicích. Oblíbené víno s poměrně malým obsahem kyselin, zato příjemnou aromatikou a líbivým douškem. Klimatické změny posledních dvou desetiletí dovolují hroznům vyzrát do vysokých jakostí. Na jedné straně to nabízí možnost získávat vína vyšších jakostních kategorií, plná se širokým spektrem chutí. Zároveň se ale trochu potírá vliv kyselin, což může právě u millerky chybět. Nahlédněme, kterak se s touto odrůdou vypořádali valtičtí a co všechno v jejich podání nabízí. Milan Ballík spolupracovník redakce Müller Thurgau výběr z hroznů 2010 polosuché, vinné sklepy valtice Použité odrůdy Müller Thurgau Školení po řízeném kvašení alespoň půl roku zrání v nerezových tancích Alkohol 11 % Vývojový potenciál až 3 roky Producent a distributor www.vsvaltice.cz poslední dva tisíce Zlatožlutý odstín polosuchého výběru z hroznů Müller Thurgau z roku 2010 není příliš intenzivní, vykazuje však brilantní čirost a při průniku světla nabídne bohaté jiskření. Vůně sestává z ovocných projevů, rozšířených o přítomnost muškátu. Objevuje se v ní i znatelná přítomnost vůně rozkvetlých luk, jejich trav i květů. Vůně není nijak široká, přesto je dostatečně důrazná na to, aby probudila touhu po napití. A o tom, že to skutečně dokáže, FOTO Tomáš Turek

...nejsilnější ekonomické zpravodajství

64 Euro 32 6. srpna 2012 light káva s Janem Hasenöhrlem Mahler na flashdisku Soukromý Český národní symfonický orchestr nalézá nové formy oslovení milovníků klasické hudby, říká šéf tělesa inzerce A120004571 Zhruba před dvaceti lety našel Jan Hasenöhrl mezeru na trhu klasické hudby. Díky tomu mohl vzniknout soukromý orchestr, nesvazovaný žádnými direktivami. Ač to může vypadat neuvěřitelně, Český národní symfonický orchestr (ČNSO) funguje dokonce i bez příspěvků z veřejných peněz. Řešíme si sami dramaturgii, obsazení orchestru a samozřejmě také rozpočet. To vše funguje bez zdržování a zdlouhavých schvalovacích procesů, říká Hasenöhrl s tím, že důležitá je samozřejmě přízeň filantropů, partnerů a hlavně diváků plnících sály. ČNSO také pořádá hudební festival Prague Proms, jehož se každoročně účastní hvězdy klasické hudby z Česka i ze světa. Hlavní město na něj mimochodem poprvé přispělo až loni, při jeho sedmém ročníku. Letošní ročník Prague Proms nedávno skončil. Jak ho hodnotíte? Letošní Proms se myslím dají popsat jako dospělé. Reakce posluchačů, partnerů i kritiků jasně ukazují, že festival si své místo našel nejen mezi Pražany. Osm ročníků takové přehlídky hudby, jakou Prague Proms je, vyžaduje určitou vizi. Její naplnění se dá odhadnout podle počtu návštěvníků, zájmu médií a reakcí oslovených partnerů. Pokud jde o posluchače, máme jich stále více, větší zájem je v rozhlase, televizi, ale i na sociálních sítích. Je pro nás také daleko snazší oslovovat hvězdy. Důležitá je samozřejmě podpora partnerů, která se také vyvíjí pořád k lepšímu. Jelikož už teď máme možnosti, o jakých se nám před lety ani nesnilo, máme hotovou většinu programu pro příští ročník a můžeme dopředu plánovat i Prague Proms na rok 2014 a zajistit i ty nejvytíženější umělce. Jste jedním z nejvytíženějších orchestrů v Evropě. Jak vypadá váš roční program? V průběhu roku pořádáme v rámci abonentní řady Českého národního symfonického orchestru osm koncertů a zhruba čtyři koncerty na zakázku. Točíme také filmovou a symfonickou hudbu a jezdíme na turné do zahraničí. Například v Anglii jsme byli za dobu existence souboru pětkrát a chystáme se i v příštím roce. S Andreou Bocellim jsme projeli celou Evropu, navštívili Austrálii i Dubaj. Bez dotací, Bez Byrokracie. Náš orchestr jsme zakládali proto, abychom mohli dělat věci po svém, říká Jan Hasenöhrl. Váš orchestr si oblíbili i třeba v Japonsku či v USA. Tušíte, proč chtějí zrovna vás? A jak se liší jednotlivá publika? Náš orchestr má podle zahraničních kritiků specifický zvuk. Hlavně také zmiňují nasazení, které podle nich není příliš obvyklé. Reakce diváků v zahraničí je rozhodně jiná než u nás. Zejména ve Španělsku a v Japonsku jsou ohlasy z publika velmi bouřlivé. Velmi úspěšní jste byli i v prodejích CD. Jak jste na tom dnes? Točili jsme pro firmu JVC až pět CD za rok a od každého titulu se prodávalo až sedm tisíc kusů. V dnešní době se poptávka po CD snížila, třeba v Japonsku hlavně po tragédii ve Fukušimě. Naši distributoři již dávno přešli na nabídku nahrávek přes internet. My ale pořád nalézáme nové formy pro oslovení milovníků klasické hudby a nahrává nám i technický vývoj. V současnosti například chystáme vydání pěti Mahlerových symfonií na jediném flashdisku. Bude to navíc ve výjimečné kvalitě, která na CD není možná. Jste jedním z mála soukromých orchestrů. Prozradíte, jaké má ČNSO tržby a zisky a jak se vyvíjejí? Český národní symfonický orchestr má až 90 členů, provoz zajišťuje tým zhruba deseti pracovníků. Pracujeme s rozpočtem kolem 110 milionů korun, přičemž naše zisky z nahrávání a turné dokážou pokrýt přibližně 70 procent rozpočtu. Další peníze, určené například na nájem, údržbu a honoráře, nám přináší reklama nebo sponzorské příspěvky. Jen v Praze funguje asi sedm orchestrů, nekonkurujete si příliš? Konkurence samozřejmě do jisté míry existuje. Myslím si ale, že orchestrům, které mají zajištěný každoroční rozpočet z peněz daňových poplatníků, chybí stimul pro shánění práce. Na rozdíl od nás, protože my jsme závislí na penězích, které vygenerujeme. Kvůli podobnému přístupu existujících orchestrů ale pro nás vlastně vznikl prostor, který rádi využíváme. Bez jakýchkoli dotací jste fungovali do loňského roku, kdy Praha prvně přispěla na Prague Proms. Jak se toho dá dosáhnout v době, kdy si snad každá kulturní instituce stěžuje, že bez příspěvků od státu nevyžije? Náš orchestr jsme zakládali proto, abychom mohli dělat věci po svém. Vše funguje velmi flexibilně, samozřejmě k tomu ale musíte přičíst velmi tvrdou týmovou práci, vytrvalost a porozumění filantropů. To všechno pak umocní plný sál našich posluchačů. Jakub křešnička kresnicka@mf.cz FOTO Hynek Glos

www.euro.cz 65 společnost light FOTO archiv / PŘIPRAVILA Naďa Kubalíková (kubalikova@mf.cz) Western Union BUsiness solutions Odpoledne s grilováním Western Union Business Solutions, největší nebankovní poskytovatel služeb v oblasti zahraničních plateb, připravil pro své klienty Golf Yacht odpoledne. Součástí programu bylo představení novinek ve společnosti po podzimní akvizici společnosti Travelex Global Business Payments, golfová akademie, golfová soutěž nearest to pin a grilování. Akce, jíž se zúčastnilo celkem čtyřicet klientů a obchodních partnerů společnosti z celé České republiky, se uskutečnila na pražském Driving Range Rohanský ostrov a blízké lodi Golf Yacht. KempinsKi Hotel HyBernsKá prague Umění v hale a na zahradě Pětihvězdičkový Kempinski Hotel Hybernská Prague opět propůjčil své prostory umění. Vernisáží zde byla zahájena výstava děl akademického malíře Ladislava Klusáčka v hotelové hale a sochaře Jiřího Vaňka v hotelové zahradě. Obě expozice v hotelu setrvají až do podzimu letošního roku. Na snímku zleva sochař Jiří Vaněk, akademický malíř Ladislav Klusáček, kurátorka výstavy Táňa Hanelová a generální ředitel hotelu Kempinski Peter Knoll. lbbw BanK CZ Křest knihy o autismu V LBBW Bank CZ, která již pět let podporuje sdružení APLA, byla slavnostně pokřtěna kniha Simony Votyové o autismu Nedávejte do hrobu motýla živého. Součástí programu v pobočce LBBW Bank na Václavském náměstí bylo také vyhlášení výsledků soutěže O nejlepší fotografii v modrém. Z 88 snímků odborná porota vyhodnotila jako nejlepší fotografii Moniky Rejskové Jára. Zleva Simona Votyová, Tereza Žídková, marketingová specialistka LBBW Bank, a Magdalena Čáslavská, ředitelka APLA Praha, střední Čechy. CVCa Setkání u Nepraše Czech Private Equity and Venture Capital Association (CVCA) s podporou AK Havel, Holásek & Partners uspořádala v centru moderního umění DOX setkání s představiteli a hlavními hráči investičního sektoru. Zúčastnilo se jej asi 70 zástupců private equity komunity, finančních institucí a veřejné sféry, kteří měli mimo jiné možnost prohlédnout si výstavu díla Karla Nepraše. Na snímku zleva Vladislav Jež, člen představenstva CVCA, Jiří Beneš, prezident asociace CVCA, a Michael Mullen, partner advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners. narozeniny 6. srpna Filip Čapka (38) ředitel pro strategii a rozvoj, zástupce generálního ředitele a místopředseda představenstva: Brisk Tábor Pavel Dubš (41) výkonný ředitel a místopředseda představenstva: COM Group Peter Hornig (58) ředitel a jednatel: Scania CR 7. srpna Jaroslav Stupka (45) výkonný ředitel divize Pozemní stavitelství a člen představenstva: Skanska 8. srpna Miroslav Geisler (61) finanční ředitel a místopředseda představenstva: Veba, textilní závody Jan Jeníček (44) generální ředitel a předseda představenstva: Raiffeisen stavební spořitelna; člen dozorčího výboru: Česká bankovní asociace 9. srpna Zdeněk Hrubý (56) předseda představenstva: Pražská energetika Holding, Kongresové centrum Praha Jan Kuneš (58) generální ředitel a předseda představenstva: ČZ Eduard Palíšek (49) generální ředitel a jednatel: Siemens Roman Vik (52) generální ředitel a člen představenstva: Travel Service; předseda představenstva: Unimex TVS 10. srpna Zdeněk Stuchlík (54) generální ředitel a předseda představenstva: ZPA Smart Energy Antonín Škopec (50) člen představenstva: Ivar 11. srpna Drozdová Věra finanční ředitelka a členka představenstva: Vinné sklepy Valtice; předsedkyně dozorčí rady: Vinofrukt Oldřich Svoboda (62) prezident a jednatel: Hella Corporate Center Central & Eastern Europe 12. srpna Jiří Hamšík (66) finanční ředitel, prokurista: Pražská plynárenská Petr Žejdlík (38) generální ředitel: Pražská vodohospodářská společnost; předseda představenstva: Portfass

Kmotři na Moravě dělají Miloš Zeman těží ze ztráty Stavební firmy parazitují kšefty v Čeladné 26 paměti národa 36 na technologické konkurenci, stěžuje si šéf ČKD 38 32 Týdeník vydavatelství Mladá fronta www.euro.cz deník pátek 3. 8. 2012 číslo 1181 l volný prodej 10 Kč l řízená distribuce l Od plniček k fixům V historii se nefandí Dačická továrna Centropen Nesnáším, když se dějiny chápou jako boj vyrábí i pro světové značky dobrých a špatných, říká spisovatel Pavel Kosatík Byznys str. 6 7 ROzHOVOR str. 15 17 DAViD KLimEš: HOllAnDe UDělAl z TOBInOVy DAně frašku Komentář str. 14 jednou větou VOC vín typických pro region přibude Počet sdružení vinařů, kteří označují část své produkce nikoli podle cukernatosti hroznů, ale místa původu Zdeněk Pečený Praha státních dluhopisů příliš vysoké, což ale v žádném případě jako Vína originální certifikace, stoupl na čtyři. str. 4 rezident Evropské nezničí euro. centrální banky Mario Euro reagovalo na kroky Draghi vyvolal příliš centrální banky jako na houpačce. V prvotní euforii po- velká očekávání, když nedávno řekl, že pro záchranu eura sílilo k dolaru až nad úroveň udělá cokoli a že to bude stačit. Trhy proto s napětím če- spadlo opět pod 1,22 dolaru 1,24 dolaru za euro a poté VYCHÁZÍ JIŽ V PONDĚLÍ kaly, co že přelomového se na za euro. Akciové trhy v reakci na Draghiho slova klesly, včerejší konferenci ECB sta- například madridský index nejsilnější ekonomické zpravodajství STŘEDOEVROPSKÉ AKCIE PX (CZ) 889-0,56 % ATX (AT) 1 945-2,54 % BUX (HU) 17 302-1,33 % DAX (DE) 6 606-2,20 % WIG20 (PL) 2 171-0,80 % ne a jak banka vyřeší krizi. Nestalo se nic. ztrácel pět procent. Draghi vágně přislíbil, že Analytici to zhodnotili tak, centrální banka připraví mechanismus, aby mohla přímo že Dra- vykupovat dluhopisy postižených zemí, a tím snížit jejich úroky. ECB vstoupí na trh a bude pokračovat v nestandardních operacích, jejich rozsah upřesní nejbližší týdny. Zajistíme nápravu transmisních mechanismů měnové politiky, uvedl, ECB pracuje na mechanismu, který jí umožní přímo intervenovat na otevřeném trhu. Dodal, že růst eurozóny zůstává nadále slabý a úroky některých ghi nepřednesl žádný odvážný plán. Každý olympijský atlet ví, že je velmi riskantní slibovat vítězství ještě předtím, než závod začal, komentoval situaci Businessweek. Plánům ECB na záchranu eura totiž dále chybějí jasné obrysy. Podobu pomoci společné měně prý bude centrální banka ladit v průběhu dalších týdnů. Draghi nicméně nevytyčil žádné limity nákupu vládních dluhopisů ohrožených zemí. Naznačil pouze, že se ECB bude orientovat na výkupy obligací s kratší dobou do konce splatnosti. Pokračování světová ekonomika str. 10 Koláž E15 Prima spustí čtvrtý KURZY ČNB str. 8 televizní kanál CZK/EUR Jan Žižka Praha zákazníků jedničkou mezi alternativními obchodníky s elektřinou. Aleš Borovan Praha 25,255 Odběratelům elektřiny a plynu, kteří využijí zákonné možnosti odstoupit na poblém řešit, ale situaci mu komplikuje Společnost FTV Prima odstartuje čtvr- Operátor trhu OTE se chystá pro- 0,100 Kč slední chvíli od smlouvy s novým dodavatelem, hrozí komplikace. Kvůli nejasným na konci minulého roku změnili ener- mix filmů, sportu, dokumentů a maga- legislativní přílepek, kterým poslanci tý kanál. Lifestylový projekt nabídne CZK/USD pravidlům se mohou dostat do situace, getický zákon. Zákazník, který uzavřel zínů. Celkové náklady na spuštění kanálu by měly mírně překročit 200 milionů 20,462 třinu či plyn odebírají. Lidé tak podle in- v místě svého bydliště, má možnost od korun. kdy nebude jasné, od koho vlastně elek- smlouvu s novým dodavatelem třeba 0,159 Kč formací deníku E15 čelí riziku, že budou ní odstoupit ještě pět kalendářních dní Bude to levnější než start Prima popotahováni za neoprávněný odběr. před zahájením dodávky. Jenže to už je Cool, uvedl ředitel Primy Marek Singer. Datum startu bylo podle informací Současná zákonná úprava vnáší zmatek a výrazně komplikuje proces změny proudu, nový dodavatel ji podle přísluš- deníku E15 původně určeno na letošní celý proces změny dodavatele v plném dodavatele energií, uvedl Petr Landovský, technický ředitel společnosti Centpozději pět pracovních dní před zaháje- se však start přesune na příští rok. né vyhlášky musí fakticky nahlásit nej- září, vzhledem k vývoji reklamního trhu ropol Energy, která je z hlediska počtu ním dodávky. Pokračování byznys str. 5 Pokračování byznys str. 5 16. 7. 2012, číslo 06/12 Zelená je dobrá v příloze eko zen: Biodomy, BioreStauratér, Biojaponci a Biovoda duch jede evropou fotograf tomáš Železný řádil S novým rolls- -royce ghost Exkluzivní rozhovor s Billem Clintonem: Býval nejmocnějším mužem světa a milovníkem hamburgrů. Dnes je z něj vegan, který pomáhá chudým farmářům. 1ZEN Stylový měsíčník. v ychází S deníkem mladá fronta e 15 66 Euro 32 6. srpna 2012 FOTO archiv light pozvánky/společnost DO NEDĚLE 12. SRPNA Výstava Heftlink Josef Čapek V galerii písecké Sladovny se pořádá u příležitosti 125 let od narození malíře, spisovatele, básníka a novináře Josefa Čapka výstava zaměřená na poslední období umělcova života. Návštěvníci mají možnost navíc zhlédnout premiéru dokumentárního filmu dokreslujícího okolnosti konce umělcova života. OD 8. SRPNA DO 6. ZÁŘÍ Letní hraní v Divadle Bez zábradlí Divadlo v centru Prahy nabízí ve zbytku léta výběr svých nejúspěšnějších komedií a koncerty známých interpretů. Letní hraní zve na oblíbené herce a také na hry, které bývají během sezony obvykle beznadějně vyprodány. Ve hře Poslední ze žhavých milenců se například představí Simona Stašová a Petr Nárožný. V komedii o osudové lásce Každý rok ve stejnou dobu vystoupí Veronika Freimanová a Zdeněk Žák. Na Karla Heřmánka a Jiřího Bartošku se diváci mohou těšit ve hře Milana Kundery Jakub a jeho pán. Přehlídku završí představení 2x Woody Allen. Program doplní hudební koncerty Jana a Františka Nedvědových, Petra Bendeho a skupiny Čechomor a na závěr koncert Ondřeje Havelky a jeho Melody Makers. OD 9. DO 12. SRPNA Hostínské divadelní léto Na druhý ročník festivalu profesionálních i amatérských divadelních souborů letos přijedou třeba Marta Kubišová se svým recitálem nebo Václav Neckář. V divadelních inscenacích vystoupí mimo jiné Blanka Bohdanová, Miriam Kantorková, Adéla Gondíková, Martin Zounar, Josef Somr, Pavel Zedníček, Jana Paulová nebo Filip Tomsa. Uvedena bude hra Světáci v podání divadla Háta z Prahy, představení Bez předsudků divadla Kalich nebo pohádky pro děti Lotrando a Zubejda či Princezna a loupežníci. Festival se koná za každého počasí ve velkém divadelním stanu v osadě Hostín u obce Kovářov na Písecku. OD 9. DO 12. SRPNA Open Air Festival v Týnci Open Air Festival v Panenském Týnci na Lounsku, který vznikl v roce 2010, se koná na letišti pod Českým středohořím a žánrově kolísá mezi elektronickou a kytarovou hudbou. Hlavními hvězdami letošního programu jsou britský hudebník Fatboy Slim, němečtí Booka Shade nebo britští Gorillaz. Punc solidního evropského festivalu podpoří i indie kytarová skupina ze Švédska Mando Diao nebo skotská písničkářka Amy MacDonaldová. OD 10. DO 12. SRPNA Napoleonské dny ve Slavkově V areálu zámku ve Slavkově u Brna se konají u příležitosti výročí narození francouzského císaře Napoleona Bonaparta Napoleonské dny. Letošní slavnosti se ponesou v duchu připomínky dvoustého výročí bitvy u Borodina. Na programu budou ukázky dobových bitev, ukázky výcviku a vojenského ležení či slavnostní vojenská přehlídka. Současně se na golfovém hřišti uskuteční desátý ročník golfového turnaje Napoleon Golf Cup 2012 a na nádvoří zámku mezinárodní výstava vín Grand Prix Austerlitz 2012. OD 12. DO 18. SRPNA Týden židovské kultury Dvanáctý ročník festivalu židovské kultury v Holešově na Kroměřížsku je zaměřen na východoevropské židovství a 350. výročí úmrtí Šabtaje ben Meir ha-kohena Šacha. Letošní novinkou je nabídka židovské kuchyně v Restauraci Starý pivovar Holešov. Program zahájí vernisáž fotografií a talk show Jana Saudka. Koncerty, filmy, taneční a divadelní vystoupení nebo přednášky je možné navštívit v prostorách Šachovy synagogy, v Kině Svět a v areálu holešovského zámku. LENKA MICHÁLKOVÁ michalkova@mf.cz VYDÁVÁ Mladá fronta a. s. Mezi Vodami 1952/9 143 00 Praha 4 www.mf.cz GENERÁLNÍ ŘEDITEL David Hurta ŘEDITEL DIVIZE EURO E15 Tomáš Skřivánek ADRESA REDAKCE Pod Kotlářkou 3 150 00 Praha 5 t: 225 347 430 f: 225 347 260 e: dopisyeuro@mf.cz www.euro.cz ŠÉFREDAKTOR Pavel Páral ZÁSTUPCI ŠÉFREDAKTORA Jan Hrbáček Adam Junek HLAVNÍ EKONOMICKÝ ANALYTIK Miroslav Zámečník EDITOŘI Božena Hažová Naďa Kubalíková Tomáš Pergler Tomáš Pohanka REPORTÉŘI Marcela Al öldi Šperkerová Hana Boříková Vadim Fojtík Ondřej Hergesell Blahoslav Hruška Dáša Hyklová Táňa Králová Pavla Kreuzigerová Jakub Křešnička Petra Pelantová Tomáš Plhoň ART DIRECTOR Tomáš Novák FOTOODDĚLENÍ Tomáš Turek vedoucí Hana Adamcová produkční Hynek Glos Martin Pinkas JAZYKOVÁ REDAKCE Pavlína Kuderová Rostislav Taud EURO SETKÁNÍ Růžena Rousková ředitelka t: 225 347 434 Hana Partyková koordinátorka t: 225 347 436 Marcela Foglová koordinátorka t: 225 347 437 Kateřina Kuncová koordinátorka t: 225 347 435 Gabriela Knížová asistentka t: 225 347 438 Uloupený tón Výrobci nástrojů čelí krádežím značek 18 6. 8. 2012 CZ 48 Kč SK 2,40 INZERCE David Korn ředitel inzerce t: 225 347 250 Lucie Hirschlerová obchodní manažerka t: 225 347 356 m: 728 845 441 Mona Janovská obchodní manažerka t: 225 347 355 m: 602 416 331 Martina Holá asistentka inzerce t: 225 276 426 f: 225 347 260 e: podkladyeuro@mf.cz MARKETING Hana Holková ředitelka marketingu t: 225 276 276 Štěpánka Hejlová brand manager t: 225 347 419 VÝROBA A DISTRIBUCE Monika Matějková manažerka t: 225 276 137 Barbora Basíková koordinátorka předplatného t: 225 276 256 e: predplatneeuro@mf.cz SEKRETARIÁT Lenka Michálková t: 225 347 430 Martina Minaříková t: 225 347 298 KONTAKT NA JEDNOTLIVÉ ZAMĚSTNANCE prijmeni@mf.cz DESIGN Studio Marvil TISK Tiskárna EUROPRINT a. s. ROZŠIŘUJE V ČR Mediaprint Kapa, s. r. o. tištěný a prodaný náklad ověřuje ABC, člen IF ABC Distribuci pro předplatitele provádí společnost Česká pošta, s. p. Objednávky na předplatné v SR: Mediaprint Kapa Pressegrosso, a. s. t: (02) 4445 8821 4445 8816, 4444 2773 e: predplatne@abompkapa.sk Registrace: MK ČR E 8030 pod č. j. 10004/98 ze dne 28. 8. 1998, ISSN 1212-3129. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Mladá fronta a. s. Veškerá práva vyhrazena. Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno. Týdeník Euro vychází od roku 1998 každé pondělí. v divizi Euro E15 vychází inzerce A120004499 Draghi zhatil naděje, řešení krize se nekoná P Odběry energií mohou lidem zčernat učím se každý den INZERCE A121008585 A121007688

BOSS Store Praha 1 Na Příkopě 6 BOSS Store Letiště Ruzyně terminál 1 odletová hala A BOSS Store Letiště Ruzyně terminál 2 odletová hala C