VÝSTUP NA HORU KARMEL OBSAH V Ý S T U P NA H O R U K A R M E L... 19

Podobné dokumenty
Obsah. První princip: Pohled na život v celku 10 První kapitola: Pouze Bůh nás může učinit šťastnými 10 Druhá kapitola: Naše štěstí závisí na dokonalé

: ;

Žú é ú é é ů é Ž Ž ř Č é Ž ř é Ž ž ř é ú é é é Ž é ú ř ó é Č ú ú ř ú úř ř Ž ú ř ř ř Ú é é ú ú ů é ú Č ř ř ř ů

Í ž ž Ž ž Ž Ž ž Š ď Ž Í ť ž Í Ž Ž Ž Í Ý Š Í Š ž Ž Š ž ž ť Ž Š

POZNÁMKY K ČETBĚ VÝSTUPU NA HORU KARMEL druhá kniha, kapitoly V 23 o vjemech/poznatcích rozumu, jeichž se nám dostává duchovní cestou

Ú čá á á í á á ř š í á á í í ů ř Š ě ží ří í é ř Ž í č í í š ě á í žá ě í í š ě ě ě ě ší í š í ě ě ě ě ě ř Ž á í Ž ý Ě č řá ě ří í ží á í š ě Ž ý á č

ň č ů ý ů ů ů ý ť č č ý č č ý ý ý č ú ý ů ť č č Ú ů Ý ů ů ú ý ů ů úč Ú č ů ů úč ý ů ů č ů úč Í ů Í Í ý č úč ů č ň ú ú ů ú č ů č ň ú ú ů ú ú ý ů ň ý ú

ť

Ř Í Ě ŘÍ Í Ě É Ř Ť ž é ě ž ě Í é ě ž ú ě ě ě é é é ž é ě é é Ú ě é ú ě ž ě ě é ú ě ú ž é ž Ž é Ž Ž ť ž ú é ě Ž ě ž Ť ž ě ž ž ě ě é ě é Ž é ě é é ě é é

ý éž í í á í í í á á éří í š á á éří í ří ý ý ý í í á žá é á ší í í á á á á í ý á ř é í ář í ý á ň á ů é á ř í í ý š ú ů é á ů á é á á ý Č íč é á ž í

á á č í ěž í č í č í á á í é úč í čá á á á á č ý č é čá č í ě í č ěž í č í ž á í í á á á č ěž í č í ž á í á í á í ý ů é í á é á í á í í ž í é á í ý š

ř ě ř í ř í ř ě ř í í ú í ř í ří í ě é ú ý ú í ů ě í ě ší ř ů ě í ří ů ý ů ě ěž í íý í í ý ř ů í ý í í ž í ěž í í ů ý é ú í ěž í ý í í ž ý ř ů ý ě ě í

ří ěř čí Úč í ú í Ť í á č ě í ě č íř č č Úč í ú í Ť í á ř áš Ří á č íř č č č í č č č š Š š á ý ěčí č č á á ý ěčí č č Š ý áš š č ř ů č íč č č č š č íč

á ý á á ú ú ř ý ý ů ě ů ř á á á á ě ě š ř ů á ě ě ě ů ř š ý š ě ů ž ář ř ř š ý ář á ě ř á ý ě ů á á á ě á ž ě ě ů ě ý ě ř ě šť Č ý á á ř á ě á ř ý ý á

í ž š š í ě ž é ý č řé í ž ě š ř ě é ř ř ž ž í ž ř ý ě ží ř ž ý é ě š é é ří š ř ě é ř Ž ř š čé ú í é ř č ě ř í ý é ě ř ží ř é ě í ž ž ý č ř ž ě é ž ý

Č Ý Í Ě Í Ú Í Á Ů Ý Ů Í Í ř ž ň ř ň ř ň ř ď ř ň ř ř ř ř Í ř Ž ř ť ř ž ď ř ř ř

í č ž ě ý č ě ží ě ý ý í ě ž í í í í ě ě ž ý í í í ř í í č é é ý ě ž ý ů í é é ří í č ě Ž ě í ě í í í Ž í é ě ř Ž í ů é ří í í ů ě é ů ě é í č í ů é í

ů ý ěř ů č ý ěř á ů á ý ě á é é š ě ř ě é úř í á ě ž á é ř ů ý ěř ý ěř á ů á ý ě é ě ž á á ř ě é úř í á ě ž á é ř ý ěř á ů č ý ěř á ý ě ě š ž á č í ž

ů ř Ž ý ý ř ď ř

Č š ř ř ř ř š ř Č Ř ň ž ř ř ý ř ř ž š ž š ř ň ý ř ú ý ř š ř ů ý ú š ž ž ř ř ř ž Ž š ř š Ž ř ž š š

ú ó ň ř ř ř ř ř š ú ů Í ú ř ř Ó úř ř ú ň ú š ř ř ř ř ů ú ů š Í š Š

š ř ě ř š é ř é ř í é á í á ě ě í í ěř í ř ří ě ř Ž í é ě á í ě í é á í á ě í á í ů ě í ý ů á áš í á ří ář ří í ň í í í ž š ů ěř í áš í í á í é á á á

ř ř ě é ř é é Í é Í šť ý é ý ú ů ě ě š úí ř ů Í é Í šť ý ř é Í é šť ý ý ý úí ů ě ř é ž ž é ý é ě ý Í é šť ý é Íé Í ý ý ú ů ě ě š ú ř Í ř é é ě ř é Í é

Ě Í Č ŘÍ Ů Ý Ů Ú ů ů ú ů ů Ň É ŘÍ ŘÍ Ř É ÝĎ Í Á Ú Ě Ů Ž Á Í ú ů ú ů ú ž ú ú ú Č Č ž ú ú ž

ř ř Í é Ú ú ř š ř é ů ý ý ý ů é š ř é ř é Š é é ř Ú ř ř ř é ř é Í ýš é Ž Ž ú Ú ň é ř Ž ř ů Ž Ú ř Ž Í Ž ř ů ú Ú Ž Ž ů ř é é

š Ž ř Ž Ž Ž ý ů ř ý úř ř ý š Ž šž ž úř ř ý š ů ů ř Ž úř ú ů ů úř ř Ž ř š ý úř ř ř ý ří ž ř Ž ř Š ý ýš ý Í ř úř ř ý ú ú ý š Ž ř Í ř ž ř ů Ž ý ý ý ý

ď ž ř ý ý ú ý ý ž ř ý ž ř ý ú ň Ř Ř ř ď ý ů ň Š ž ř ý Ř ý Ř ž ř ý ř ž ž ů Íý ř

Ř Ů č č č ň ř ň ř ř ř ř Ú ž ř Í č č č č ň ř č Ž ň ř č ň ř Ů ů ř ů ň ří ů ň ř ř ů ří ú ů ň ř ž ž ž ž ž ž ů Ž ř ú ň č ž ř ř č ž ž č Ž č ž ň ň ří č ř ř ž

ň ú Ú ů é é ň ů ž ů ů ů ů é é é é ú ň é ú ú ů é é ů ů Č é ň ú ú ů é é ů Ť ň é ů ů ú ň é ú ť ť é é é ů é é ů é é ť ň ú ú ů é é ů ů ú é ů é ů é ů ť ů ú

Ě Ž

Ž é í á á á í Ó é Ó é Ť í í Ž á í í á Ó í í ě í ě ě á á é ň é á é á ě Ó á í í á í ě Ů Č í á í é é á í í í é í á í Č á é Ť ě Íí ě í á ě á í í í í é éť

ů ý ž ý ý ú Ý ů ý ů Ž Ž ú ů

Ú Á É Á Á Ě Š Ů É Ř ÁŠ Ý Š ů ž Í Ž ó ž ú Í ú Ž Ž ž Í ý ý Ž Í ú Ž ů ů Ž ů ůž ý ý Í Ž ýú ý ž Ž ý ó Ž ú ú ů ů Í

ď é Í Í é é é Ž é Ž é Ž é Ž É é é

ž ž í ě ů í ě í é ě ě č ěž ů ř ě ě č č á š ě ý ř í ě ů ě á š ě ě ý ž čů č á í ý ů ří ě í č éč ě á ší ž á á í ě í ř í á í ý ě í í ř í á ě ě ě íš š ě í

ě š á š í á ý í á ž ý í á í ží í í í á é ě é ř š í í íž í í ě ě é é ě šíř é á í ř ě ě ú ě í á í ě ř ě é řá é Č é ť í í á é ů ěí ť í í š ý íš ě ý šů ž

č Ó š í é í é í ž íč é Í é Ť č ž é Ž ě Š š é é čí í í ě í Óč é í Ó íč č í í ě ší íč í š í í í č ě í í č ě í ň ě í ě í ě ší í š í Š Í í é Í ě Ó Ťí ěě ě

Ě Á Á č ž ě Ž é é é č é ř č ž ó é ě é ěč ě Ž é ě é Ž ó é ž ě ě ě ž é úř í ě ú í čí ř č ú ú ú ž ý ě Ž é ě ě Č é ž Ž ý úř í č ě ř í ě é ř ž Ž ó ě ě ó ý

Č Í Ý ž Ý ň š š ň ůž ůž ž ž ů ůž ž ž ž ž Ý Ý ť ž ůž ů ž Á š ž š ž ž ž ž ž ž ž ž ž ž ž Ý ůž š ž š ž š Ý š ť ž š ž ž ť ž ž ň ž ž ž

í ě ů č í ě č í ěř í í ří ú í č ěž č č í ě č ý í ě í í ž í ě í č ě ě ý č ý ě ý í í ř í ý ěř í í ý ě č í ý í ů ě č š ý ý ý č í ě í ř í ý č í ěř í č í í

Í ÁŇ Ý ÚŘ Í Ů É Č Ú ň ú Ú ů Ž Í ň ů Ž Ž ů Ž ó ů ů ú Ž Ž ť ť ť Ž ů ů Ž ů ů Ž

Č í í í ě í í ě í í č ý á čá í ěří í í í é ří á ří é ě í ý ř í í í úř í á í í úř í á č á ě á ů á í ě é Íí í ř á í í í í ř Ží í úř ří á ě í ů ě ý á í ú

í Ť č Ž ě ě č é í ě Ťí é í í Ť í í é Ží č é í í ú é Ž í í é Ť Ť é í ě í é é ě Ů í ě Ť Ří ěť Ž Ž Ťí ú í ě é í ě í í é Ť í ě í í éé ě Ť ě Ť Ó í í ě í Ť

ř á ú ý ý á é é ř é ř á Š Č ž á á Č Á ý á Ú ř š ř á é ň ř é ý ř ř ř á é é á á ý ý é ř úř á ý ř ý ž ý ř ž úř ř ář é Ž ř á Ž ř ý á ý é áš á ý ď ř á š ř

Č Ž ú ú ú Š ú Š ú ú ó ú Č ú ú ú Č Ů ú ň ú ú Ě ú ú

Č -á á----ě --á--- č Á š -ě-é -----ě é ří í ří á-

ý ý é Í ě ý ý ý ě é ě é ů ěž ě ě ě ýú ě ó ě Í ý ý ě ý Ú ý š ý ž ž ý ž Ú é ú ú ú ú ú ýš ý é ý é

í á Č é ě á í Ž ý ů ě ú á č ž Č ží á ý á ě ý ý ý á ů ý ě á š š ď í ě í ž í í ří šč ě ý ý š é í é í ý ý ř ů ý ý áží ů í ý ě ší íš ž Č ý í á ý í ř í ě é

ž ž ž ž ž ž ž ž ž Ř ž ž Ž Ž É Ě Ň ž

á ří á č á á á ÍŽ é á ž ř ž ě ž á é á š ó á é é č é ě é ž é é ř ž č é č é č čá á ý é ý é č é Ě á ř ů á č é ž š ě Í ř ř řěř é É ě č š á ů ň é ó ť ě ě ř

Woody a Steina Vasulkovi

Ý Ď Ž Ď Í ž ř Č Ď ž Á Č Ž Č Ž Č ř ž ř ř Č ř ř Ď

Í ÁŇ Ý ÚŘ Ú Ů É É č ě Ž í ň ý úř í ů é é ě é č ý Ž é é í č é č ý š í ň é ě ě í ě ší ř ů í Č é č ří ý í Ž ří ů č ě čí í í Ž ů í ě č č č ř ý í ů í ě ě í

ž ř ř ý Ž š ý š š Ž ř š š š ř š ý š ý Ž ů Ž ž š ý Ž Č š ý š Ů Ů ř ř š š ř ý ý ž ý Ž šť š ý ý ý ý ů ůž ý ý ř ý ý ž ý Ž ý ú š ý Ž Í ů ý ů ů ů ú ý ů ř ý

é ě ě ž ý č ů ě é ě í ě á ě ř ř á ý ěí í á é á é í č ý č Ý ší á í ý ý á č é ř í ě é ž í é š ě ž é á ě í í é ě é ě á č ě á é ž š á ř Í š á á ř ší ý á é

ý ý ů ů ý ů ř Š úř ř ř ů ř ý ř ů ň ý ř ň ó ř ý ů ř Ú ř ý Á ý ň ř ř ř ř ý ř ý ř Č ú

š š Č Í š ť ň č č š č ť č č Ě č š š č č š ň Ý ň č č š č Í č Ě č ň č ň š š Í Ý ď ď ň Í Í č č č č Í ť Í č č ň ň

Č Ý Ě Č Ú Á Ý Ů Ý Ů ě ě Í ž ď ď ě ň ů ň ě ň Ý ů ň ň ň Íž ů ň ě Í š Í ú ó

Č Ý Ý Ě Ď Ý ÉŘ Á ó ě ě ě ě ě Á ě ě ě ě ě ě ě ě

á č é ů é ž Á é áří í á í Š á š í í í í í ů ě ů á í á í ů ě č é ů ů á ř í í á ž áň č řá úč í á ě řá ě ěš á ě á ý ý á ž ů á é ů ě Žá é ř í ů ří á é ř á

ř č í é č š ť š í í í é ří Ž í ř ž é ý ý č í čí č ý ů Úř č é č ý ů ó í í í č í č ř ž ř ž č í í é í í í ý í ý ý čí č ý ů í í í š í í ří ří í é í é š í

é é ž í Ž ě ší ě é ší é š ě í í č é ě í í í Ž é Ť é š ě í č í í š č í íť íť ší Ť č í č é ú š ě í í ě Í í Ž š Ť í ě ě č í č ě í Ťí é í Ž ě ší ší ě é Ťí

ř ě ě é é é ř ž ž ě é ř ř é ř ě ě ž ř ř ě ýš ýš ó ě ý ř Š é é ž š ě ř ř ž ýš ř ě é ž é ů é ě é ř ř é é ž ě ř ě ý ě ý

Í ž Í Ý Ž Ž Č Ú Í Í Í Ž Ž Ď Ž Ť ž Ť

ř ý ý ř ě Úř ř ř š ú ř ý ěř Ú Č ě Í ú ř ú ý ů ě ě Í ř ě š ú ř ú ř Í ř ě ě Č ó Ž ě ýš ě š Č

Ť ŤÍ ň ň č Ó Í č č Ť Ť Ť ň ň ť Ž ň ť ň Í ů ň ň ň č ť Í ŤÍ č Ť Ť č Í Ť č č Ť Ť Ď Ť č Ť č č Ť č Ť č ť Ť Ž Ť č Í Ž č ú Ť č Ý Ď č Ť

Á Ý Ě Í ŘÍ í í ý ž ě í ř ě í íž í í ý ú Ž í ý Íží í ž ů í ú í í Ý ž ý Ď ý í ř ě Í ý ě í í ů ě ě ř ří Ť ě ř ří ě í ý Ú úř í ť Í ů ů ě ž ů ě ž ž Ú úř í

Ů ř ě ů Ž Ž á á á á á ý ú ů ů š ě ů á á á Ž Š ář ř ě ů Ž Š ř ě Ů ř ě Ž š Ž ě ýš á á č č ý ář ě ů ř ě ě Ž čá ář ě á ě ě ě ř š á á ř ý á á á Ž ř ú á á ř

ž ř ř ý ž ž Í ž ř ě ř ž ř ř ě ž ř ž ě ž ř ř ě ý ž ř ě ř ý Í ř ě ř ě Ž ě ý ě ý ú ů ů ž ě ů ě ž ž ý ó ř ě Ž ř ě ú ý ř ů ý ě Ž ř ě ú ř ý ě ú ř Š ý Í ě ú

ý úř ř ě ř í ř ř í ř í š ě ý ř í ř í í ě ř í ž ý úř ř í ř í ž ř ř ž ě ř ž ř ý ú í ú ř ř ěř í ř ú ú í ří í ú ú ú í úě í ú ú í ú ú í ú í í úě ř ř í ú í

ž š ř ř ě ů Ž š ř ě ů ř ě Ž š Ž ě ýš ý ř ě ů ř ě ě ž ř ě ě ě ě ř š ř ý Ž ř ř Ž ý ř ě š Ž ů š ří ří ě Ů š ř ě ů ý ů ž ř ě š Ž ě ě ě š š ř Ž š Ž Ž ý ě ř

š á ó í ž š é č ž í š á ří š á í ř íž á áš ž č č í á Š á ě á ě í é ě č í á ž í š šťá á šťá á í í á í á í é ž á á í š á í é é ž é ž í ž í é ž ý á á é ž

Ž ů ů ě ÍŽ é ě ř ě é Ž é ě Í ě é Í Ž ě Í ě Í Ž ů ř éě ř š ř ě é é ř ě é é é ř é é Í ě ě Í Í ě ě ů ř Í ě ů

V B r n ě, 2 4. b ř e z n a

áž íč é č í Š ň č á ů áž í č í Š ý č í á í í í ů š ž á í ú č í í ů ř ří é č é á í á ž á ň š í é í á í ů é é ďí í á č á í č í ů ří í í é č é í í úč í á

Č ů ť ú ů ť ť ú ů ů ť ť ň ů Ť ť ů ó Č ú ť ů ů ů ú ó ó ť ů ů ú ú ú Á ú ť ť ó ň ů ů ň ť Ů Ů ť ň ů ů

F a k u l t a m a n a g e m e n t u v J i n d ř i c h o v ě H r a d c i K a t e d r a m a n a g e m e n t u i n f o r m a c í V y p r a c o v a l a :

ě ě ú Ř Ň É ŘÍ ú ů Ň É ŘÍ Ř É Ř É é é ě

ř ů á č ě í í ř š ě í í ě ů í ž ří é é ě é í ý á š ě č ě í Í í ří í Ž é íž š é úč í ý ů áš č ý ž í í á á ř í ň á í ý ř í ř ě ě ší é á á í š ě í í ř š

Š Ž Í Í ř é é é Í é é ý ý š é é é é Í ř ý ý ř é ř Í Í ý ž Ž ř ř é Ž ů ůž ý ů Ž š Ř Ě ř é é ř é Ž Ů ý é š Í ř Ó š é é Ž ý ž ý é ý ř š ř ý Š ů ř Ů ý ř ý

á á í á í ř ž ý á é ří ř á é é ří ý ří í Íí í é í Í é í í é ř Ť é í í é ž í á Ť á í á í ř ž í á Ť í á í á í ý Ž á í é á í í ů í ú ý ř ž í á Ť á í ď í

ž ě é ú ž é ů á ž ú á š ú Í Ť č é ž ě š ý ěž é řá é é Í č é ž ý Í ě ť ě ě ž é úř ž ř ú ý ř žá ý ý ř ú ý ý ůž ý ř á ě á á ř ě é á á ě ř á ř á é á á é ž

ú ú ú á é í ý í á í ý č í ř š í ú í ú č Č ý á č í č í á ř ť í Č á á ú í Č í í í ť ý ú é á ú ť ř í ř ůž á é Č ď ů ř é í č ř ÍÍ ú é á č á Ě í č ř ú á ž

ž ř í í č í ř í í ř í č ž ý č í í Ú Ý É ú ží ř ň ř ž í í ý č č ží ř í Ř Ž ž ž ž č í Ž ó í Žť žť ú ú ú ú ž ř ž í ú ž ž ž ř čí

ě ří č č ě ě č ě á í ě ýš ří ě č ě í É á ý ář é ř č é ř í č ě č é ř í č ě ř č ý č š č á č í á ě ě í ř š í í ř é š č í á č í á Í š š ě ř ů á čů áš ř é

ú ž ž ě š ú ú Í ž ř ž ě ř ž ř Ě Ý ž ž ř ě ž ě š ě ň ů ú ž ř ř ě ř Ž ě ř ž š š š ř ě ů š ř ě ř ě ů ří Í ě ě š š ř ž ě Í ř ě ě ž ř ě ě ž ě ú Í ř Í ř ř ž

áť ě č é ťá ů é í í í čí á í í ž ů í í í é é í č í á ť š ž í í ž é í ží é č é ě ě ý ú é íž č í ý í š é č é ý á ě í é ě š á í í ý í á á í á é ž é é í ě

ž á ž íí á í í á á é í á é ší ě Ž č á á ší š á í í í ě ě ň ě ť á ť ě š é á Ž Ťí ě á ě Í Ť í ž í é ě á ž í š Ó Č íž í á á ž íž Ž é č ě á ě é á é é ě í

Ž Ý Ř Ě Ž ď ď Ž

í č č é č í č ě í É č Č ě ě ě ě é í č í č í ý ě é ý é í í é é ě í í é č ě č Č č í ý í í č

í ě í č í ě ď ě ďí á á ě ě š í í á á ě á č Ž č ě í á č ě í č ž ě í ě ď č č á ě á ž ě ší ž ě ší Ž í ž í ě č š í í š Š íž č š č Íěš š ě č Ž í í Č á ě í

ž á é ó š ý ý é ó ř ář í í í ž é é ř á í š í ůř č é ř č ý Ú í ýš ú ěč é ř á ě š ž é ř íš ěž ž ň ř Ý ý ž é é á í í ý čň č é ó á ů š ř á ž é ř éč š č ž

ě ě é ň é ř ř ě ř é ě ě č ě úč ě é č č ě č é ě é čů ř ů č é ě ž ř ú ř ř č ř ě ě ř é Š ř é ř ě ř ř ú č ě ř é Š ř ě ř ř é č ě é é ž é Č é č é é ř ě žň ě

Ž í í úř ý í š ě í í ě ří Ž ří š í ý Ž ý ý í úř ů Ý ý í ýš ší í í ř ýš ř ý í Ýš í ř í ř ú í ú ó í í í ý ří ě í í í ří ě í í ě í ů ř ř í š ě ú í š ů ú

í í í í í í í í í í Ž í úí í í ý é ú í í í ž ý í í í ů í é í í í é ž í í í í ú í ú Á ý ů í í ší ů ž í ý Ř š í Ž ů ž í í í í é í é ů í ž é ú í ý í í Í

Ť ě é ř é é íž ř ě á ěř á ý á í é ě ř š ě í á é ý ř í á í ř ř Í ě ě ý ě á é ř Íž Í áš ř ě é é á ěň í í ř ě é ě Í é ř í í ý Í ž ě ě č á í ší ě á ý ž ží

í ě é ě š ě é Ť ě é ě í é é é š é Ť č ž í Ť í é ě é ě í ě č é Ž éž í č é ě Íí í ě č Ť í ě ší č Ť í Ť č í ě š č í č ž í š ř é í í Í í č č Ž ě Ťí š í í

čá é í ř í í í íš á ý á ý á í é á íří ě Ť í é š á í é í č í í č ě á í ří í ří č í ů ří í é ř í ř í á ří č í ý š á ý í á č í á ů ř á í ž ě é á í á í ž

š ř ž ů ř š ů ř Ž ř é Č ř ř ú Č ř ř ř é Č ř é ý é ýš ú Ť ý Í Ž Ž ú ú ň é ř Ž ř ů Ž ú ř Ž Ž ř ů ú ú Ž Ž ů ř é Č é é ž š é é ž š ř ř ř

č á á é ú Č é č Č á Č í ř č í ů í á í á č á í á é ě ý ý é í č í í á č í š ř á í č é č ě š í á š ě á á á ý č ě Č ý ěř í á í č č í ř é č á á í ě ý č í á

Transkript:

VÝSTUP NA HORU KARMEL OBSAH Předm luva к českém u v y d á n í...5 Seznam z k ra te k... 7 Ú v o d... 8 V Ý S T U P NA H O R U K A R M E L... 19 T É M A...21 P ls N É...22 ^P Ř E D M L U V A /...23 P R V N l K N IH A 1. K A P IT O L A...31 Uvádí první píseň. Říká. íe jso u dvě rozdílně noci, kterými procházejí duchovni osoby, podle dvou části člověka, nižší a vyšší, a objasňuje následující píseň. 2. K A P IT O L A...33 Objasňuje, jaká j e to temiuí noc, o které duše říká, že j í prošla ke sjednocení. 3. K A P IT O L A...34 M luví o první příčině této noci, kterou je odnětí žádosti v e všech věcech, a odůvodňuje, p roč se nazývá nocí. 4. K A P IT O L A...37 v n íž se pojednává o tom, ja k je pro duši nutné, aby opravdu prošla touto temnou noci smyslu, kterou je umrtvování žádosti, má-li kráčet ke sjednocení s Bohem. 5. K A P IT O L A...42 kde se pojednává o tom, co bylo řečeno, a pokračuje se v tom, přičem ž se z autority Písma svátého a z předobrazů dokazuje, ja k je pro duši nutně jít к Bohu touto temnou noci umrtvováni žádosti v e všem. 6. K A P IT O L A...46 v n íž se pojednává o dvou hlavních škodách, které působí v duši žádosti, jedné privativní a druhé pozitivní. 7. K A P IT O L A... 50 v n íž se pojednává o tom, ja k žádosti trýzni duši. Dokazuje to také přirovnáními a výroky autorit. 8. K A P IT O L A...52 v níž se pojednává o tom, ja k žádosti zatemňuji a oslepuji duši. 9. K A P IT O L A...55 v n iž se pojednává o tom, ja k žádosti špiní duši. Dokazuje to přirovnáními a výroky Písma svaté/ю. 3 2 6

OBSAH 10. K A PIT O L A...59 v n íž se pojednává o lom, ja k žádosti zvlalňují duši a oslabují je jí ctnosti. 11. K A PIT O L A...61 v n il se dokazuje, ja k je pro duši nutné, md-li dospět k sjednocení s Bohem, aby byla zbavena i sebemenších žádostí. 12. K A PIT O L A...6 6 v n il se pojednává o tom, ja k odpovědět tiu jinou otázku, a objasňuje se, které žádosti stačí, aby způsobily v duši zmíněné škody. 13. K A PIT O L A...6 8 v n íž se pojednává o tom, ja k si počínat, aby se vstoupilo do této noci smyslu. 14. K A P IT O L A...74 v n íž se objasňuje druhý verš písně: Touhou a láskou roznícena. 15. K A PIT O L A...75 v n íž se objasňuji ostatní verše zmíněné písně. D R U H Á K N IH A D ruhá píseň 1. K A PIT O L A... 79 2. K A PIT O L A... 81 v niž se začíná pojednávat o druhé části nebo příčině této noci, kterou je víra. Dokazuje dvěma důvody, ja k je temnější nežli první a třetí. 3. K A PIT O L A... 82 ja k je víra temnou nocí pro duši. Dokazuje to důvody a výroky a obrazy z. Písma svátého. 4. K A PIT O L A... 85 pojednává všeobecně, ja k i duše m á zůstat potmě, pokud to záleží na ní, aby byla dobře vedena vírou к nejvyšši kontemplaci. 5. K A PIT O L A... 89 v níž se objasňuje, co je to sjednocení duše s Bohem. Uvádí přirovnání. 6. K A P IT O L A...94 v n iž se pojednává o tom, ja k tři teologální ctnosti m ají přivést к dokonalosti tři mohutnosti duše a ja k v nich tyto tři ctnosti způsobuji prázdnotu [a temnotu j. 7. K A P IT O L A... 97 v n iž se pojednává o tom, ja k úzká je stezka, která vede к věčnému životu, a ja k obnažení a všeho zbavení m usí být ti, kdo po n í m ají putovat. Začíná hovořit o obnažení rozumu. 3 2 7

VÝSTUP NA HORU KARMEL 8. K A P IT O L A... 104 je ž pojednává všeobecně o tom, ja k žádný tvor ani žádný poznatek, který se může vyskytnout v rozumu, nemůže mu sloužit za nejbližšlprostředek к božskému sjednocení. 9. K A PIT O L A... 108 ja k je víra rozumu nejbližším a přiměřeným prostředkem, aby mohla duše dospět к božskému sjednocení lásky. Dokazuje to výroky a obrazy z Písma svátého. 1 0. K A PIT O L A... H O v n íž se rozlišují všechny vjemy a všechny pojmy, je ž se mohou vyskytnout v rozumu. 11. K A PIT O L A... 111 O překážce a škodě, jakou může m ít duše z vjemů rozumu prostřednictvím toho, co se nadpřirozeně představí vnějším tělesným smyslům, a ja k si má duše vůči tomu počínat. 12. K A PIT O L A... 117 v n íž se pojednává o přirozených představivých vjemech. Říká. co to je. a dokazuje, ja k nemohou být přiměřeným prostředkem, aby se dospělo к sjednoceni s Bohem, a jaká z toho vzejde škodit, když se od nich neumí duše odpoutat. 13. K A PIT O L A...122 v n íž se podávají známky, které m á v sobě m ít duchovni osoba, podle nichž se pozná, kdy může zanechat meditace a přem ítání a přejit do stavu kontemplace. 14. K A P IT O L A...125 v n iž se dokazuje vhodnost těchto známek a odůvodňuje se, proč je to. co o nich bylo řečeno, nutné, aby se mohlo pokročit kupředu. 15. K A P IT O L A...132 v n íž se objasňuje, ja k pokročilým, kteří začínají vstupovat do tohoto všeobecného povtalku kontemplace, někdy prospěje, když využijí přirozeného přemítání a činnosti přirozených mohutností. 16. K A P IT O L A...135 v n íž se pojednává o představivých vjemech, které se nadpřirozeně představí ve fantazii. Říká, ja k nemohou sloužit duši jako nejbližší prostředek ke sjednocení s Bohem. 17. K A PIT O L A... 141 v níž se objasňuje cíl a styl, jakým Bůh sděluje duši duchovní dobra prostřednictvím smyslů, a tím se odpovídá na zmíněnou pochybnost. 18. K A PIT O L A... 147 ve které se pojednává o škodě, jakou mohou působit duším jistí duchovni učitelé, kdyžje nevedou správně, pokud jd e o zmíněná vidění. Л říká také, ja k jim i mohou být oklamány, i když pocházejí o d Boha. 3 2 8

о в ѕл н 19. K A P IT O L A...151 v n íž se objasňuje a dokazuje, ja k se co do vidění a prom louváni od Boha. i kdyljsou pravdivá, můžeme klamal. Dokazuje se to výroky božského Písma. 20. K A P IT O L A...158 v n it se dokazuje z výroků Písma svalélio, ja k Bozi rčení a slova nejsou vždycky jistá ve svých vlastních příčinách, i když jsou vždy pravdivá. 21. K A P IT O L A...162 v n íž se objasňuje, že i když Bůh někdy odpovídá na to. nač je dotazován, nelíbí se m u používání takového prostředku. Л dokazuje, ja k se Bůh mnohdy rozhněvá, i když blahosklonně odpoví. 22. K A PIT O L A...170 ve které se řeží jedna pochybnost: Proč nebude nyní v zákoně milosti dovoleno dotazovat se Boha nadpřirozenou cestou, jako tomu bylo ve Starém zákoně? Dokazuje se to z výroku svátého Pavla. 23. K A P IT O L A...181 ve které se začíná pojednávat o vjemech rozumu, к nimž dochází čistě duchovn í cestou. Říká, co jsou. 24. K A PIT O L A...183 v n iž se pojednává o dvou způsobech, jakým i dochází к duchovním viděním nadpřirozenou cestou. 25. K A PIT O L A...188 v n íž se pojednává o zjeveních. Říká. co jsou a ja k se rozlišují. 26. K A PIT O L A...189 v níž se pojednává o poznání obnažených pravd v rozumu, a říká se, že existuji dvěma způsoby, a ja k si m á duše vůči nim počínat. 27. K A PIT O L A...197 v n iž se pojednává o druhém druhu zjevení, která odhaluji skryté věci [a tajemství]. H ovoří o způsobu, ja k mohou posloužit к sjednoceni s Bohem a jak ho mohou rušit, a ja k může ďábel v této věci velice klamat. 28. K A P IT O L A... 200 v n iž se pojednává o [ vnitřních ] promlouváních, která se mohou nadpřirozeně naskytnout duchu. Praví, kolik je jejich způsobů. 29. K A PIT O L A... 202 v níž se pojednává o prvním druhu slov, která si někdy usebraný duch v sobě vytvoří. M luví o tom, ja ká je jejich příčina a ja ký z nich může vzejít prospěch a ja ká škoda. 30. K A P IT O L A... 208 v n íž se pojednává o vnitřních slovech, která se form álně vytvářejí v duchu nadpřirozenou cestou. Upozorňuje na škodu, jakou mohou způsobil, a na nutnou obezřelost, abychom se jim i nenechali oklamat. 3 2 9

VÝSTUP NA HORU KARMEL 31. K A P IT O L A... v níž se pojednává o podstatných slovech, která se vnitrním způsobem naskytnou duchu. Poukazuje na rozdíl, ja ký je mezi nimi a form álním i slovy, ja ký je z nich prospěch a jakou m á m il vůči nim duše odevzdanost a úctu. 32. K A P IT O L A... v n íž se pojedruivá o vjemech, které přijím á rozum od vnitřních citů, je ž vznikají nadpřirozeně v duši. Uvádí jejich příčinu a ja k se m á к nim duše stavět, aby j í nepřekážely na cestě ke sjednocení s Bohem. 211 213 T Ř E T Í K N IH A v n íž se pojednává o očišťování pam ěti a vůle v aktivní noci. Poučuje se, ja k si m á duše počínat vůči vjemům těchto dvou mohutností, aby v nich dospěla k-sjednocení s Bohem v dokonalé naději a lásce. 1. K A PIT O L A... 2. K A PIT O L A... v n íž se pojednává o přirozených vjemech paměti a m luví se o lom, ja k se musí duše od nich vyprazdňovat, aby se mohla sjednotit s Bohem co do této m o hutnosti. 3. K A PIT O L A... v n íž se m luví o trojí škodě, kterou utrpí duše, když se nezatem ní ohledně poznatků a přemítání paměti. Zde se hovoří o první. 4. K A PIT O L A... v niž se pojednává o druhé škodě, kterou může utrpět duše ze strany ďábla skrze přirozené vjemy paměti. 5. K A PIT O L A... O třetí škodě, к n íž dochází v duši skrze rozlišené přirozené poznatky paměti. 6. K A PIT O L A... O užitcích, které vzejdou duši ze zapomenutí a vyprázdněni ode všech myšlenek a poznatků, které může přirozeně mít v paměti. 7. K A PIT O L A... v n iž se pojednává o druhém druhu vjemů paměti, jim iž jso u představivé a nadpřirozené poznatky. 8. K A P IT O L A... o škodách, které mohou natropit v duši poznatky nadpřirozených věcí, jestliže o nich přemýšlí. Praví, kolik jich je. 9. K A PITO LA... O druhém druhu škod, jim ž je nebezpečí, že se upadne do sebeoceňování a ješitn é domýšlivosti. 219 220 226 229 230 231 233 234 236 3 3 0

OBSAH 10. K A PIT O L A... 237 O třetí škodě, kterou může utrpět duše od ďábla skrze představivé vjemy paměti. 11. K A PIT O L A... 238 O čtvrté Škodě, která vzejde duši z rozlišených nadpřirozených vjemů paměti, protože j i zabraňují ve sjednocení. 12. K A PIT O L A... 239 O páté škodě, kterou může duše utrpět v nadpřirozených formách a představivých vjemech a kterou je nízké a nepřiměřené smýšlení o Bohu. 13. K A PITOLA...241 O užitcích, které získá duše, když ze sebe vyhostí vjemy obrazotvornosti; odpovídá na jistou námitku a objasňuje rozdíl mezi vjemy představivými, přirozenými a nadpřirozenými. 14. K A PIT O L A... 246 v níž se pojednává o duchovních poznatcích, nakolik se mohou vyskytnout v paměti. 15. K A PIT O L A... 247 v n íž se uvádí všeobecný způsob, ja k si m á duchovni (osoba) počínat vůči tomuto smyslu. 16. K A PIT O L A... 249 v n íž se začíná pojednávat o tem né noci vůle. Uvádí se rozdělení náklonnosti vůle. 17. K A P IT O L A... 251 v níž se začíná pojednávat o p rv n í náklonnosti vůle. Říká se, co je radost, a rozlišuji se věci, z nichž se může vůle radovat. 18. K A PIT O L A... 252 je ž pojednává o radosti z časných dober. Říká, ja k usměrnit radost z nich к Bohu. 19. K A PIT O L A... 256 O škodách, které mohou vzejít duši, když vkládá svou radost do časných dober. 20. K A P IT O L A... 261 o užitcích, které plynou duši, když se zbaví radosti z časných věcí. 21. K A P IT O L A... 263 v n iž se pojednává o tom, ja ká je marnost vkládat radost vůle do přirozených dober a ja k se m á jim i směřovat к Bohu. 22. K A PIT O L A... 265 O škodách, které utrpí duše, když vkládá radost srdce do přirozených dober. 3 3 1

VÝSTUP NA HORU KARMEL 23. K A PIT O L A... 269 O uíilcích, které získá duše, kd yí nevkládá radost do přirozených dober. 24. K A PIT O L A... 27! j e l pojednává o třetím druhu dober, do n ich t т йіе duše vkládat náklonnost radosti, a to o dobrech smyslových. Říká, která to jsou, kolik je druhů a ja k se m á vůle zaměřovat к Bohu tím, te se očistí od této radosti 25. K A PIT O L A... 274 j e t pojednává o škodách, které utrpí duše, když se chce je jí vůle radovat ze smyslových dober 26. K A PIT O L A... 276 O ulitcích, které získá duše popřením radosti ze smyslových věci, které mohou být duclwvni i časné. 27. K A PIT O L A... 279 v n it se začíná pojednávat o čtvrtém druhu dober, jim ii jsou dobra mravní. Praví, která to jsou a jakým způsobem je p ři nich dovolena radost vůle. 28. K A PIT O L A... 282 O sedmi škodách, do n ich t т йіе upadnout duše, vkládá-li radost vůle do mravních dober. 29. K A PIT O L A... 285 O uíilcích, které plynou duši, k d y í se zřekne radosti z mravních dober. 30. K A PIT O L A... 287 v n it se začíná pojednávat o pátém druhu dober, z n ic h t se m ů íe vůle radovat a j e l jso u nadpřirozená. Říká. jaká to jsou a ja k se liší od duchovních a ja k se m á radost z nich zaměřovat na Boha. 31. K A PIT O L A... 289 O škodách, které vzejdou duši, kdyí vkládá radost vůle do tohoto druhu dober. 32. K A PIT O L A... 293 O dvojím uíitku, který se načerpá z popření radosti z nadpřirozených milostí. 33. K A PIT O L A... 294 v n it se začíná pojednávat o šestém druhu dober, z nicht se тйіе vůle radovat. [Praví, jaká to jsou, a poprvé je rozděluje.] 34. K A PIT O L A... 296 O duchovních dobrech, která se mohou vyskytnout rozlišeně v rozumu a v paměti. Praví, ja k si m á vůle počínat vůči radosti z nich. 35. K A PIT O L A... 297 O příjemných duchovních dobrech, která se mohou rozlišeně naskytnout vůli. Praví, kolik je jejich způsobů. 3 3 2

OBSAH 36. K A P IT O L A... 300 v níž se pokračuje o obrazech a říká se, ja k jsou některé osoby ohledně nich nevědomé. 37. K A P IT O L A... 303 O tom, ja k se m á zaměřit na Boha radost vůle skrze předmět obrazu, aby se duše nezmýlila lani si jim i nepřekážela]. 38. K A P IT O L A... 304 je ž dále pojednává o podněcujících dobrech. M luví o oratořích a místech určených к modlitbě. 39. K A P IT O L A... 307 O tom, ja k se m ají používat oratoře a chrámy, aby mohl duch jejich prostřednictvím směřovat к Bohu. 40. K A P IT O L A... 309 která uvádí ducha na cestu к vnitřnímu usebránl ohledně toho, co bylo řečeno. 41. K A P IT O L A... 310 O některých škodách, do nichž upadnou ti, kdo podléhají smyslovému zalíbení ve věcech a zbožných místech způsobem, o něm ž se mluvilo. 42. K A P IT O L A... 311 O třech rozdílech ve zbožných místech a ja k se m á к nim stavět vůle. 43. K A P IT O L A... 313 je ž pojednává o pohnutkách к modlitbě, které mnoho lidi používá a které jsou co do svých obřadů velmi rozmanité. 44. K A P IT O L A... 314 ja k se m á zam ěřit к Bohu radost a síla vůle prostřednictvím těchto zbožných úkonů. 45. K A P IT O L A... 317 v n íž se pojednává o druhém druhu rozlišených dober, z kterých se může vůle marnivě radovat. D O D A T E K SA N JU A N ISTIC K É K O N C E PT Y... 323 v e kterých se pojednává o první náklonnosti vůle a m luví se o tom, ja k nic, co může být předmětem žádosti, nemůže být úměrným prostředkem, aby se duše sjednotila s Bohem v e vůli (46. kap.). 3 3 3