Naše příjmení, po kom se jmenujeme II. 16.3.2017 Univerzita třetího věku, Rožnov p.r. "Pro každého má jistou cenu, že jeho předkové něco znamenali a byli slušnými lidmi. Mít v rodině a v rodu skvělý vzor, je osud šťastný!" Tomáš G. Masaryk (1850-1937)
Zápisy významných Valachů v matrikách MICHAL JURAJDA - starosta Rožnova a vlastenec * 15. 8. 1812 Rožnov 11. 6. 1874 Rožnov V roce 1848 se stal uvědomělý vlastenec a rožnovský měšťan Michal Jurajda poslancem moravského zemského sněmu. Roku 1850 byl zvolen prvým starostou Rožnova. V roce 1853 byl odvolán a dán pod policejní dozor za šíření Havlíčkem vydávaných Národních novin a za rozšiřování Kutnohorských epištol. Znovu byl starostou v letech 1858-1867. Byl nadšeným národovcem na Rožnovsku. Stýkal se s předními politiky své doby. V červenci 1873 hostil ve svém domě Františka Palackého na jeho cestě po rodném Valašsku. Byl také jedním z hlavních iniciátorů převezení kamene z Radhoště ke stavbě základů Národního divadla v Praze. Vyrůstal v zámožné a národnostně uvědomělé rodině obchodníka, tkalcovského faktora, patrně i povozníka a zemědělce, jak bylo tehdy zvykem. V roce 1830 převzal osmadvacetiletý Michal Jurajda vedení rodinného podniku a nechal postavit z peněžitého odkazu svého zemřelého otce nad Záhumním mohutný kamenný kříž. Císařským patentem byly 8. dubna 1848 zřízeny nové zemské sněmy - za Rožnov byl poslancem zvolen uvědomělý měšťan Michal Jurajda. Nic nebránilo tomu, aby byl o dva roky později zvolen také prvním rožnovským starostou. Nebyla tato služba bez překážek. Pro své neohrožené vlastenectví, pro šíření Havlíčkových Národních Novin a Epištol byl r. 1853 vládou ze starostenského úřadu sesazen a dán pod policejní dohled až do roku 1858, pak byl zase starostou. Roku 1861 byl zvolen znovu za poslance na sněm a r. 1867 po třetí, 1871 po čtvrté. Roku 1867 vzdal se starostenství a r. 1871 pro churavost i poslanectví. Michal Jurajda zemřel 11. července 1874. Byl starostou 12 let a zemským poslancem 23 let. Za dobu jeho starostenství se v Rožnově rozvinulo lázeňství, město zkrásnělo, do textilní manufaktury začal pozvolna pronikat průmyslový charakter.
JUDr. Alois Mikyška (*9.5.1831 Olbramkostel, +4.9.1903 Brňov), český právník a politik, poslanec Moravského zemského sněmu (1874-1884) a Říšské rady (1879-1891) za moravské staročechy; starosta Valašského Meziříčí (1890-1903). Od r.1863 si ve Valašském Meziříčí otevřel svou advokát-ní kancelář. Velice aktivně se zúčastňoval společenského života. Ovlivnil také vznik několika městs-kých spolků a zařízení (podílel se například na založení gymnázia, podporoval vznik Sokola a hasič-ského sboru). Mikyška se také zasazoval o regulaci vodních toků a podporoval vznik parků Abácie a Botanika. U valašskomeziříčských občan byl velice oblíben. Přezdívalo se mu Valašský pánbíček, Valašský král nebo Vévoda z Mezopotámie. V roce 1874 si ve městě postavil také výstavný tzv. Mikyškův dům (1874) na nynější Poláškově ulici, jehož autorem je architekt a Mikyškův přítel Ant. Gruška, který projektoval mimo jiné také budovu valašsko-meziříčského gymnasia. Od roku 1996 se zde nachází Obchodní centrum Antonín Cimala a starší občané města si v domě pamatují ještě školská zařízení. Zemřel 4.9.1903, kdy se zastřelil na svém statku v obci Brňov. Příčinou Mikyškovy sebevraždy byl pravděpodobně pád občanské záložny, jíž byl Mikyška ředitelem. Občané kvůli tomu přišli o své finanční úspory a kladli to Mikyškovi za vinu. Nikdy však jeho podíl na pádu záložny potvrzen nebyl. Pohřben byl na hřbitově ve Veselé. JUDr. Alois Mikyška (1831-1903)
František Čapka *24.9.1879 Ladná (BV) +3.11.1949 Podivín (BV) velkostatkář v Protivíně Poslanec Říšského sněmu 1913-1918, 1918-1920 poslanec ČSL NS
Jiří Křenek (1708-1766) Rod Křenků, fojtů a portášů ze Solance a Hrubé Bystřice Jiří Křenek (1721-1791) Mikuláš Jan Křenek (1603+5.4.1673 Horní Bečva), valašský vojvoda, 70 let Jiří Křenek (*1.3.1673 Horní Bečva+25.8.1759 Solanec), valašský vojvoda, fojt v Solanci, 86 let Jiří Křenek (*8.3.1721 Vidče+20.12.1791 Valašská Bystřice), fojt v Bystřici, portášský lajtnant, 71 let
Barvičovi z Karlovic První české knihkupectví v Brně, v držení Josefa Štěpána Barviče (1853-1924), knihkupce a nakladatele v letech 1883-1924. Velké Karlovice čp.23 - Bzové, fojtství (z roku 1793) v držení rodiny Barvičovy v letech 1839-1876. V letech 1839-1848 byl zdejším posledním dědičným fojtem Karel Štěpán Barvič (1797-1878). Roku 1868 fojtství předává synovi Jindřichu Benediktovi Barvičovi (1842-1923), od něhož r. 1876 bývalé fojtství za sumu 12.000 zlatých odkupuje František Borák, vnuk posledního solaneckého fojta. Rodině Borákově patří fojtství dodnes. Majitelem obchodu, pily a mlýna ve Velkých Karlovicích čp.267 (dnes muzeum) byl karlovský obchodník Jakub Antonín Barvič (1832-1905) Zápis narození brněnského nakladatele a knihkupce Josefa Štěpána Barviče (1853-1924) Karel Štěpán Barvič (1797-1878), poslední dědičný fojt ve Vel. Karlovicích čp.23. Jakub Antonín Barvič (1832-1905), obchodník a majitel domu ve Vel. Karlovicích čp.267 JUDr. František Barvič (1838-1922),advokát, zakl. člen a 1. předseda Jednoty Sokolské ve V. Meziř.
1821 1855 1875 1 František Palacký (1798-1876) Rodinná hrobka a zámek v Lobkovicích 2 1 - Prof. Dr. Jan Křtitel Kašpar Palacký (1830-1908), profesor geografie UK 2 - Marie Aloisie Riegrová-Palacká (1833-1891), žena 3 JUDr. Františka Ladislava svobodného pána Riegra (1818-1897), doživotního člena panské sněmovny, povýšen do šlechtického stavu 1897. Rod vymírá po meči 1976. Otec Jiří Palacký (1768-1836) a bratr Jan Palacký (1812-1874) fojty v Zubří (rodokmen 1525). 3
Pavel Fabricius (1519-1589) - osobní lékař císaře Maxmiliána II. (15271576), - matematik, astronom, botanik. Mapa Moravy (1569)
Jan Amos Komenský (1592-1670): Mapa Moravy (1627)
Jan Kryštof Müller (1673-1721): Mapa Moravy (1716)
Mapa Moravy Jana Cóvense (1697-1774) a Cornelise Mortiera (1699-1783) z roku 1742
http://vademecum.archives.cz/vademecum/ Urbář meziříčského a rožnovského panství (1676): Meziříčí, Krásno, Rožnov, Poličná, Jarcová, Juřinka, Oznice jsou zde ale všechny
Urbář panství Hovězí (1717) Popis panství Vsetín (1666)
Gruntovní kniha domů Frenštátu (1581) Gruntovní kniha vsi Poličné (1620)
Mormonská databáze (USA): Školní registry, sčítací operáty, gruntovní knihy, matriky https://www.familysearch.org
Mormonská databáze - gruntovní knihy (Czech republic Land Records) https://www.familysearch.org Svibice: Gruntovní knihy - registra od 1714 do 1877 Archiwum Państwowe w Katowicach, Oddział w Cieszynie, ul. Mennicza 46, 43-400 Cieszyn
Gruntovnice obce Svibice 1700-1838 (ZA Opava): Kup Jana Wielucha čp.22 (fol.77) Wegmenu Nejswětější Trojice Boži Amen. Letha Panie 1805 dnie 26tho Janarry Stal se jest kup czely a dokonaly a na budoucze Czasy trwaliwy a weiczny a neporušitelny, u přitomnosti dziedzinskeho hromadu v Komornium dziedzienie Sibiczy nasledujiczy spusob, že po zemřelem Jurku Wieluchu v dziedině Sibiczy ukupeny sedlaczy grunt pod Nro.22ten swojemu wlastnimu Synkowi Jankowy Wieluchovy wtiech nasledujicich spusobach, gak take Czesařskich a Panskych povinnostiech tak jak on Otecz Powinnostiech Každorocznie zbiwal, za domku nakupeny sumy 200 thl. ktomu na Przydawku 3 konie, 1 wuz Kuty, 1. Pluch zezelazmy, 1 hack, 3 branny, 2 Rzezacze kosy, 2 korby, 2 trawnie kossy, 2 Siekery, 1 lopata, 2 motiky, 2 Rzetazy, 2 krawy, 2 swinie. Na protiw tomu odporuczil swojij ženie Wiwolny gezeliby se niewidala pawienu bude na 1. Wiertel rzy w Ouhorze, a na druhy w Polanisku, na 2 Wiertele Pssenice nad Rakowczym, na pol Wiertele Pohanky, na Mieržici bobu, na Mieržici Jaczmienie, na Zemiaky 4 zahony, na kapustu 1 zahon, 2 zahony na Konczinu a za Hlawany Zahradke tu malou Stodolu, a 2 krawy, každa swojim Pastewczem gest, ktomu 1 Komoru, kteru z Oziemny 3ti Snopek brat Wimolwinze z teho gruntu. Genž se stalo uprzytomnosti dziedzinskeho hromadu sibiczkeho zapsany L.P. xxx Jurek Wieluch, Przedawatel xxx Janek Wieluch, kupitel Ratifiziert 15. März 1805. Andris Marek, foyt Jan Branny, Przisazny Jan Filipek, Przisazny
Nájemcem hostince Panský dům na náměstí čp.149 v Nepomuku byl v letech 1854-72 nepomucký měšťan, hostinský a řezník Matěj Němejc (1823-1872). V l. 1840-54 byl nájemcem jeho tchán, Matěj Jedlička (1787-1858). čp.149 čp.151 čp.149 2010 čp.151 čp.23 Dle sčítacího operátu obyvatel čítala rodina hostinského a majitele pozemků Matěje Němejce (46) (1823-72) v době sčítání (1869) 9 osob. Kromě hospodáře zde žila jeho žena Františka roz. Jedličková (42) (1827-1897), syn Matěj Jan (18) (1851-1909), kupecký učedník, druhorozený syn Jan (17) (1852-1907) je připomínán coby 1900 řeznický učedník ve Vídni a 3 dcery Františka (13) (1856-1918), Eva (11) (1858-1917) a Marie (9) (1863-1920). Součástí rodiny byla služebná Marie Velíšková (38) (*1831) z Čečovic a čeledín Jan Liška (26) (*1843) z Nepomuku. Dle sčítání k hospodářství patřily 3 krávy, 1 tele a 2 prasata. Matěj Němejc (1823-1872) měl v r.1851 v nájmu hostinec U Černého orla v čp.23 na náměstí (dům stál v místě dnešního OD Coop), v r.1852 si pronajímal hostinec U Bílé růže v čp.151 (dnes budova Komerční banky na náměstí). Od r.1854 převzal vedení hostince Panský dům po svém tchánu - měšťanu, hostinském a mistru řeznickém Matěji Jedličkovi (1787-1858), rodem z Kasejovic, který měl hostinec (dnes Restaurace) Panský dům propachtován od r.1840. Po Matějově předčasné smrti (1872) se rodina vrací na čp.145.
http://icar-us.eu/cooperation/online-portals/matricula
Majetková držba na Těšínsku (do r. 1848)
Urbáře Těšínské komory: 1518 Jež, R.: Urbář těšínské komory a svatební smlouva knížete Václava II. s Annou Braniborskou z roku 1518, Frýdek-Místek, 2007, s.107-136 1577 Davídek, V.: O názvech a jménech Těšínska (s urbářem z roku 1577), Praha, 1949 1621 Davídek, V.: Těšínsko, zvláště Jablunkovsko za feudalismu. S urbářem těšínského knížectví z roku 1621, Praha, 1951 1647 Grobelný, A., Pitronová, B.: Urbář těšínské komory z roku 1647, Opava, 1960 1692 nepublikováno Urbáře Frýdeckého a Hukvaldského panství: 1580 1581 1636 Frýdecké panství Sobotík, B., Grobelný, A.: Urbář panství frýdecko-místeckéhoz roku 1580, Opava, 1953, 67 s. Hukvaldské panství Saheb, J.: Urbář Hukvaldského panství z roku 1581, Frýdek-Místek, 2008, 189 s. Frýdecké panství Žáček, R.: Urbář panství frýdeckého z roku 1636, Těšínsko č.3, 1995, s. 1-4
Židovské matriky on-line Národní archiv v Praze http://www.badatelna.cz/fond/1073/inventar
Ahnenpass (pas předků) Ahnenpas byl úředně ověřený doklad rodového původu v letech (1933)1939-1945. Účelem tohoto dokumentu bylo dokázat a zaznamenat árijský (nežidovský a necikánský) původ jedince. Ahnenpass byl dokument, kde byli zdokumentováni všichni předkové až po čtvrtou generaci. Dokument vydával matriční úřad, ale mohl být ověřen církevním registrátorem. Šetření po linii nebylo povinné, ale vyžadovalo se, aby všichni státní úředníci byli árijské krve.
Svatební smlouva měšťana Tomáše Němejce (1721-1771) a Kateřiny roz. Vaněčkové (1722-1771) ze dne 7.10.1748 Mistrovský list řezníka Václava Němejce (1761-1816) z roku 1791 Státní okresní archiv Vsetín - živnostenské cechy, výuční listy, živnosti, - sčítací operáty, městské knihy, - městské a školní kroniky - politické strany, spolky
Strakonice: Kniha tržní 1435-1615 Strakonice, Velké náměstí v roce 1892 Léta Páně MDXXXIII v pondělí o vigilii Panny Marie zvěstování (24.03.1533) Jan, Michalův syn, jináče Morava, postupuje a zapisuje dům svůj, maje jej zaplacený, kterýžto dům leží mezi domy Markovským a Fabiánovským Janovi Němejci z Modlešovic; stalo se za purkmistra Gabriele krejčího, Matouška sladovníka staršího, Andresa Hosa, Šimona Zoubka, Leksy sladovníka, Jíry řezníka Stáňovic a Jiříka Hladkého konšelův.
Výhostní list pro Jana Antonína Němejce (*1678) rady města Strakonic pro Staré Město Pražské (1708)
Oznámení sňatku Josefa Němejce (1886) Oznámení o úmrtí, sňatku, Úmrtní a oddací listy Úmrtní oznámení Josefa Němejce (1852-1905)
Kroniky, poznámky, deníky předků Modlitební knížka
Fotografie, korespondence, denní tisk
Erb Edler von Nemec (šlechtic von Nemec) udělený c.k. plukovníkovi Heřmanu Němejcovi (1840-1912), šlechtici von Nemec, císařem Františkem Josefem I. dne 8.5.1893
1 2 3 4 5 Kroj: 1- valašský 2-4, 6 - těšínský 5 - horalský 7 - jablunkovský 6 7 Valašský a Těšínský kroj v 18.-19. století
Webové stránky Rodinné kroniky rodina Sassmannova
IV. rodový sraz Němejců, Nepomuk, srpen 2012 Rodová setkání V. rodový sraz Strnadlů, Trojanovice, červenec 2010 II. setkání Valdštejnové na Valdštejně, říjen 2009 IV. rodové setkání Grunů, Rakšice, říjen 2016
VZNIK PŘÍJMENÍ - původně jen křestní jména (ještě v 18. st. se seznamy řadily dle kř. jména a ne příjemní), křestní jméno(-a) + příjmení = osobní jméno (OJ) - příjmení vznikala teprve během středověku, původně nebyla stálá, jejich postupné nabývání (nestálé, v každé generaci mohlo být jiné 1456 Jan Turek, syn Václava, Chalupy řečeného). - vznik příjmení z příjmí: Jan Martinův Jan Martinů (Martin) - vznikají od 14. do 18. století: nejprve šlechta, pak měšťané, svobodní sedláci, později sedláci, chalupníci (bezzemci a čeleď až 1784). - dle KJ: 1567 Jan jinak Janoušek šenkýř 1529 Janovi řečenému Janák 1499 Jan Jenišek 1490 Jan či Janota literát 1579 Janovi jinak Jankovi v Chuchlíku 1551 Jan jinak Jíša, kovář - dle KJ otce: Janův, Vítův, Jakubův - či matky (ženy): Manďák, Haničinec, Zuzaňák.
PŘÍJMENÍ 1786(80) nařízení (patent Josefa II. o matrikách) o pevné a neměnitelné formě příjmení, zákon platil (s menšími obměnami) až do r.1949, 1787(88) Židům nařízeno volit si neměnné příjmení (německé) bylo úředně nařízeno. - velká korupce: kdo přišel s větším obnosem, dostal krásně znějící příjmení: Rosenblum, Rosenfeld, kdo peníze neměl, tak např. Kanalgitter, Wasserhahn apod. - odvozená: - např. - překládala se (Jelínek x Hirschmann, Hirschfeld) - Karch (Mährisch Weiskirchen, žid. Karchen), - Taussig (Taus, Domažlice), - Kafka (Jakub / Jakov / Kofka). - pravopisná podoba pol. 19. st. (jen výjimečně Auředník, Aulický, Saudek, Zyma) - vzniklá ze slov dnes již zaniklých, nepoužívaných (Purkrábek = purkrabí, Ksás = kalhotky, Hrubý = velký, Grmela = kudla, Kolmistr = uhlíř) - 1945: počeštění příjmení (14 % byla německá), změna u NJ stála 5 Kč, u českých 125 Kč - ve Vídni (1965) z 200.000 domácností 14.000 s příjmením českého původu (7 %)... - Rakouští ministerští předsedové: - Karl Buresch (1878-1936), Bruno Kreisky (1911-1990), Franz Wranitzky (*1937), Viktor Klima (*1947) x Gross, Fischer, Klaus, Gottwald, Bienert
1) PŘÍJMENÍ z osobních jmen: - Petr (290): Pech, Peš, Petráň, Petrof, Petiška, - Benedikt: Beneš, Benda, Bendl, Benetka, - Martin/Matěj (270): Mach, Machulka, Machač, - Vavřinec: Vavřík, Vávra, Vavris, Vavruška, - Jan (240): Janota, Janásek, Janalík, Janíček, - Šimon: Šimek, Šíma, Šimurda, Šimák, - Václav (230): Vacek, Vacula, Vaculík, Vaculčík, - Marek: Markos, Mareš, Martiš, Maršák, - Mikoláš (210): Mikuláštík, Mikušek, Mikl, - Tomáš: Tomis, Tomsa, Tomášek, Toman, - Jakub (190): Kubeša, Kubáň, Jakubčík, Kubečka, - Bartoloměj: Baroš, Bartek, Bartoška, - Jiří (170): Juříček, Juřica, Jurečka, Jiříček, - Wolfgang: Vok - Pavel (140): Pavlica, Pavelka, Pavlásek, Pavlis, - Ondřej (130): Vondrys, Vondřejc, Onderka, Onder, - Havel (100): Havlíček, Havlásek, Havelka, Havlín. - Martin Janíček (1699-1783), syn Jana Blinky (1644-1711) z Horní Bečvy. - Jakub Bartek (1705-1749), syn Bartoloměje Bambucha (1657-1731) z Horní Bečvy. 2) PŘÍJMENÍ z místních jmen /národů/: - Chaloupek / Chaloupky, - Luža / Luže, - Borecký / Borek, - Kopecký / Kopec, - Rožnovský, Těšínský, Příborský / města, - Skalka - Mořkovský / Mořkov, Palacký / Palačov, Solanský / Solanec / vesnice, - Domovní znamení: Anděl, Žába - šlechtická příjmení: Lobkovic, Rožmberk, Schwarzenberg, - národy: Slezák, Moravec, Čech / Bém, Böhm, Němec, Němeček, Polák, Horváth, Slovák.
3) PŘÍJMENÍ z fyzické či duševní vlastnosti: - vzhled: Kučera, Černošek, Černý/Schwarz, Schiller/Šilhavý, Růžička, Jedlička, Málek/Menšík, - vlastnost: Pokorný, Skoupý, Smutný, Veselý, Neruda (nerudný), Hobza (Bohatý) / Boháč, - slovesná: Vyskočil (při hospodské rvačce vyskočil oknem ven z hospody), Dokoupil, etc. - botanika: Růžička, Poutě, Konvalina, Fiala, Jedlička, Doubek, - zoologie: Zajíc, Vlk / Wolf, Liška / Fuchs, Vydra, Vrablík, Holub, Rak, Motejl, 4) PŘÍJMENÍ z povolání: - povolání: Kovář / Šmíd, Schmied / Kováč, Kovacz, Bednář, Kolář, Pekař, Korbelář, Sládek, Olejník, Hudec, Mlynář / Müller, Miller, Richter, Dráb, Mysliveček, Bača, Krčmář, Kramář, - sociální status: Fojt, Měšťan, Sedlák / Bauer, Zeman, Svoboda (člověk osobně svobodný), Dvořák/Hofmann (člověk ze dvora), Ústav pro jazyk český: http://nase-rec.ujc.cas.cz - náboženské: Otčenášek, Nešpor, Žídek, Kacíř, Říman, Papež, Hus, Biskup, Farář, Děkan. 5) PŘÍJMENÍ z latiny: - Faber: Kovář - Mitis, Mikyska: Tichý - Pištora, Pistorius: Pekař - Ferus: Plachý, - Brikcius: OJ, Brychta Schematická mapka územního rozložení nářečních ekvivalentů příjmení Novákovi
6) PŘÍJMENÍ úsměvná a hanlivá: - Prdel, Pizda, Prda /Prejda/, Uchcanej /Urban/, Kepka /lůno/, Hrma /ženský zevní orgán/, - vídeňský adresář: Kunda, Pudelka, Ritka, Wosserka, Skurwa, Gebak, Gebala (g = j), obchodní dům Zadek - sedlák Cotobědotoho z Kunžaku, Alžběta Makoloušková z Chýnova, Anna Mořhubka tamtéž - mlynářská příjmení: Suchomel, Vosolsobě, Roztrhpytel, Krátkoruký, Dlouháchvíle, v roce 1680 se u Příbrami ženil mlynář Mrdal, který žil na mlýně Prdelce - Zřídkavec, Zřídkaveselý, Rádsetoulal, Kakáč /změna příjmení po 2. sv. válce Adolf/, - Skočdopole, Vítámvás, Přineskarladomů, Zabilpivo, Rádsetoulal, Nechoďdomů, Hrejsemnou, Stiskniruku, Nejezchleba, Jezmaso, Nehněvajsa, Osolsobě, Polehnidále, Dohamrujdi, Stojespal, Ontověděl, Snědldítětikaši, - nejdelší příjmení (17 písmen): Červenokostelecký, - souvětí: Sedlák Hloušek Skácel Bouček, Klouček Vnouček Sekal Souček - Čeněk Mrtvý, farář v Hrobu, Vyžrálek změnil příjmení na Vyorálek... - jeden pan řídící měl příjmení Spytihněv Strašpytel, najdete i Strašiftáka - Olšanské hřbitovy: Narcisa Drůbková, - manželka knížecího obročího v Třeboni (1874): Primitiva Kropáčková.
Četnost příjmení v ČR (2015) - V ČR: 65.000 příjmení (250 nositelů / 1 příjmení, ale jen 25 % má 50 mužských nositelů, 1.460 příjmení má 500 mužských nositelů a 2.000 nositelů jen 284 příjmení ), - nejčetnější Novák / Neumann, Newman, Nowak/ (Novotný 3., Nový 6.500, Nováček 5.900. Nejčetnější příjmení Příjmení Počet 1. Novák / Nováková (0,7 %) 69100 2. Svoboda / Svobodová 51600 3. Novotný / Novotná 49500 4. Dvořák / Dvořáková 45600 5. Černý / Černá 36200 6. Procházka / Procházková 32500 7. Kučera / Kučerová 31000 8. Veselý / Veselá 26600 9. Horák / Horáková 24800 10. Němec / Němcová 22700 Zdroj: databáze příjmení Ministerstva vnitra ČR, www.kdejsme.cz
1 4 3 9 10 8 6 5 2 7 Správní obvod Příjmení 1. Val. Meziříčí Skýpala 2. Rožnov Křenek 3. Vsetín Orság 4. Bystřice p.h. Hradil 5. Frenštát p.r. Petr 6. Kopřivnice Polášek 7. Frýdlant n.o. Němec 8. Val. Klobouky Fojtík 9. Vizovice Kovář 10.Luhačovice Váňa
Nejčetnější křestní jméno u žen v SO ORP a krajích k 20. 1. 2016 Jména - muži Počet 1. Jiří (2,9 %) 299.000 2. Jan 294.000 3. Petr 272.000 4. Josef 216.000 5. Pavel 202.000 6. Martin 187.000 7. Tomáš 180.000 8. Jaroslav 176.000 9. Miroslav 150.000 10. Zdeněk 128.000 Jména - ženy Počet 1. Marie (2,5 %) 267.000 2. Jana 266.000 3. Eva 153.000 4. Hana 147.000 5. Anna 136.000 6. Lenka 119.000 7. Kateřina 117.000 8. Lucie 111.000 9. Věra 110.000 10. Alena 106.000 Nejčetnější křestní jméno u mužů v SO ORP a krajích k 20. 1. 2016 https://www.czso.cz/csu/xs/jmena-a-prijmeni
Databáze příjmení v ČR: www.kdejsme.cz
http://www.nasejmena.cz
www.prijmeni.cz
http://jmenaprijmeni.blog.cz/
/Nguyen = Novák/
Databáze příjmení v cizině Německo www.verewandt.de Polsko www.moikrewni.pl Švýcarsko www.verwandt.ch
Etymologie příjmení: Moldanová, D.: Naše příjmení, Praha, 2004, 232 s. Kotík, A.: Naše příjmení, Praha, 1894, 1897 Beneš, J.: O českých příjmeních, Praha, 1962 Beneš, J.: Německá příjmení u Čechů, I. - II. díl, 1999 Milerski, W.: Nazwiska Cieszyńskie, Warszawa, 1996, 352 s.
Migrace v otcovské linii Y-DNA Osídlení Evropy před 18.000 lety Haploskupina R2a: Západoevropská Haploskupina I2a: Balkánská Haploskupina R1a: Slovanská R2a I2a R1a
Genetická skupina R1a Slovanská Genetická skupina R2a Západoevropská Zastoupení genetických skupin v dnešní evropské populaci
Genetika a příjmení (Valašských rodů) http://www.genebaze.cz/ - staré valašské rody (jako např. Křenek, Malina, Kubáň, Fiurášek, Vašut a další), které jsou usedlé na Rožnovsku od počátků valašské kolonizace, mají svůj původ jinde, než v karpatech (R1b). RNDr. Radim J. Vašut, PU Olomouc
Projekt Genetika a Příjmení Projekt zastřešený především Kriminalistickým ústavem v Praze, který se zabývá vztahem mezi příjmením a genografickým původem. 1) Jsou rody téhož příjmení genetický shodná? Mají společný původ? 2) Lze nalézt genetické vztahy mezi různými příjmeními, zvláště na regionální úrovni? 3) Jaké je zastoupení různých haploskupin v české populaci? Lze vysledovat rozdíly mezi regiony Čech a Moravy? Valašsko je jeden z nejprozkoumanějších regionů v rámci ČR Malina Dr. Radim J. Vašut, Palackého univerzita OL Projekt zahájen 2007 a stále pokračuje, je financován do roku 2020. Pernický Maléř Křenek Jurečka Plandor
Projekt Genetika a Příjmení Valašské rody vykazují poměrně vysokou genetickou příbuznost v rámci zkoumaných příjmení. Lze vysledovat různé rodové větve na Valašsku a přilehlých regionech (Rožnovsko vs. Novojičínsko) Zkoumány byly především rody Blinka, Dančák, Halama/Halamíček, Kramoliš, Vašut a Žitník. Existuje genetická podobnost mezi různými valašskými rody, která poukazuje na společný původ v období raného osídlování Rožnovska (1300-1600) Zvláštní genetická podobnost panuje mezi rody fojtů. Lze rovněž vysledovat hypotetickou předmatriční příbuznost u pasekářských rodů z horských vesnic (např. Blinka Žitník, Vašut Randús Jadrníček, Juříček Machálek aj.). Břevnov DNA extrahovaná z archeologických vykopávek v Břevnovském klášteře v Praze. Datované stáří ~1150 Výsledky projektu GaP Vztahy mezi valašskými rody a archeoilogiáckými nálezy v haploskupině I2a Vašut Jadrníček Pavlica
Projekt Genetika a Příjmení Je snahou získat co nejvíce rodů (ideálně s dohledatelnou genealogií) především Valašska, ale i dalších regionů Moravy (Haná, Slovácko, Těšínsko, Ostravsko aj.). Garantem pro Valašsko (a obecně širší Moravu) je Dr. Radim J. Vašut z Olomouce V případně zájmu o poskytnutí DNA pro srovnání s dalšími valašskými/moravskými rody lze kontaktovat na email radim.vasut@gmail.com n. radim.vasut@upol.cz, příp. tel. 604 174 435. Test je zdarma. Genetika a Příjmení http://www.genebaze.cz/gap.html
Mgr. Zdenek Cvikl
DĚKUJI ZA POZORNOST. Kontakt: Ing. Rostislav V. Němejc, mobil: 723 920 770, e-mail: nemejc@email.cz, http://www.nemejc.wz.cz